Třída: Mlži (Bivalvia) Milan Dundr

Transkript

1 Třída: Mlži (Bivalvia) Milan Dundr

2 Mlži stavba těla: ze stran zploštělé bez zřetelné hlavy kryto dvouchlopňovým pláštěm vylučuje 2 lastury spojené vazem

3 Mlži stavba těla: tělní svalovina v noze zpevňuje se krví (erekce) někdy noha zaniká (ústřice)

4 Mlži trávicí soustava: na užším konci těla (např. škeble) spodní otvor přijímací voda s mikroskopickou potravou nasávána do plášťové dutiny

5 Mlži trávicí soustava: nad ním horní otvor vyvrhovací odvádí vodu a nestrávené zbytky z prostoru kloaky

6 Mlži trávicí soustava: ústní otvor na opačném konci těla než přijímací otvor (!) jícen vakovitý žaludek obklopen žlutým hepatopankreate m ústí do žaludku

7 Mlži trávicí soustava: kličky střeva konečník prochází osrdečníkem a srdeční komorou (!) ústí do kloakálního prostoru

8 Mlži cévní soustava: srdce vosrdečníkovém vaku na hřbetní straně těla 1 komora 2 předsíně přivádějí okysličenou krev zžaber

9 Mlži cévní soustava: z komory jedinou aortou vystřikována dopředu po odkysličení nabírána kapilárními cévkami do sběrných žil a jimi do žaber

10 Mlži cévní soustava: otevřený cévní systém v krvi krevní tělíska je-li barvivo namodralý hemocyanin vplazmě

11 Mlži vylučovací soustava: před vstupem do žaber projde odkysličená krev ledvinami a zbavuje se odpadních produktů

12 Mlži vylučovací soustava: přesněji jde o pár metanefridií ve spojení s dutinou osrdečníku vyúsťuje do plášťové dutiny stěny osrdečníku též mohou vylučovat

13 Mlži dýchací soustava: žábry voda vtéká do žaberní dutiny přijímacím otvorem většinou párové

14 Mlži nervová soustava: gangliová dvoustranně souměrná

15 Mlži nervová soustava: mozkové zauzliny spojeny stopkou nad hltanem (1) v noze je též pár propojených zauzlin(3) další propojený pár útrobních zauzlin je pod konečníkem (5)

16 Mlži smyslová ústrojí: čichový ústroj (osfradium) pár statocyst

17 Mlži smyslová ústrojí: hmatové buňky po celém těle zvláště na: příústních plachetkách konečníku tykadlových výběžcích na okraji pláště

18 Mlži smyslová ústrojí: CHYBÍ: oči (většinou) hlavová tykadla

19 Mlži rozmnožování: gonochoristé (výjimečně hermafroditi) pohlavní žlázy párové otevírají se poblíž vyústění metanefridií do plášťové dutiny

20 Mlži rozmnožování: spermie nasávány do plášťové dutiny jiného jedince oplodní vajíčka

21 Mlži rozmnožování: vývoj nepřímý mořské druhy larvu jako veliger

22 Mlži rozmnožování: sladkovodní druhy - larva glochidie (škeble) glochidie = vnější parazit, ektoparazit na ploutvích nebo kůži ryb má příchytné trny (a)

23 Mlži rozmnožování: sladkovodní druhy - larva glochidie (škeble) živí se ze zhnisaného váčku, který vzniká vmístě ranky po nějaké době klesnou ke dnu dospějí

24 Zástupci:

25 sladkovodní, ČR, stojaté vody dospívá v 5 letech škeble rybničná (Anodonta cygnea)

26 škeble rybničná (Anodonta cygnea) v symbióze s ní ryba hořavka duhová její samičky kladou do plášťové dutiny škeble jikry

27 potoky a řeky velevrub malířský protáhlejší lastury s výrazným zámkem na vnitřní stěně (Unio pictorum)

28 - jeho bílé misky používali dříve malíři k míchání barev velevrub malířský (Unio pictorum)

29 perlorodka říční (Margaritana margaritifera) čisté potoky (Šumava) tlusté misky tvoří perly chráněna zákonem

30 perlotvorka mořská (Meleagrina margaritifera) Indický oceán vplášťové dutině vytváří perly kolem dovnitř vniklých cizích tělísek asi po 150 letech lesk perel zmatní (perly oslepnou )

31 perlotvorka mořská (Meleagrina margaritifera)

32 vznik perly

33 srdcovka jedlá (Cardium edule) mělčiny všech evropských moří pojídána ve Francii, Itálii

34 zéva obrovská (Tridacna gigas) největší až 1,3 m dlouhá a 5 q těžká (!) na korálových útesech Indického a Tichého oceánu

35 zéva obrovská (Tridacna gigas) - rozevřenými miskami obrácena ke světlu (symbiotické řasy v krvi)

36 zéva obrovská (Tridacna gigas) - jako nalíčená železa na zvěř - šlápne-li do ní potápěč, sevře skořápky nelze uniknout

37 zéva obrovská (Tridacna gigas) - okrajem misek dokáže přeseknout lodní lano jako sekyrou

38 zéva obrovská (Tridacna gigas)

39 střenka jedlá (Solen vagina) lastury připomínají uzavřený kapesní nůž ryje v bahně a písku

40 sášeň lodní (Teredo navalis) zavrtává se do dřeva ponořeného vmořské vodě vypadá jako 20 cm dlouhý červ

41 sášeň lodní (Teredo navalis) - malé nenápadné skořápky na předním konci těla - působí jako pilník - vrtá ve dřevě - piliny stráví spolu s planktonem - chodbu za sebou vystýlá CaCO 3

42 sášeň lodní (Teredo navalis) - prožírá vše dřevěné ve vodě do hloubky 0,5 m pod hladinou

43 hřebenatka kuchyňská největší z evropských druhů používána též při servírování (Pecten maximus)

44 hřebenatka kuchyňská - miska hřebenatky = značka petrolejářské firmy Shell (Pecten maximus)

45 ústřice jedlá (Ostrea edulis) chována např. při pobřeží jižní Francie chuťově nejkvalitnější mlž

46 ústřice jedlá (Ostrea edulis) jí se živé, syrové, trochu pokapané citrónem evropská moře (kromě Baltského a Černého)

47 slávka jedlá (Mytilus edulius) evropská moře (i Baltské) asymetrická lastura

48 slávka jedlá (Mytilus edulius) přilepena vlákny k podkladu v evropských kuchyních se spotřebuje tu slávek ročně (!)

49