Kroužkovci. Milan Dundr

Transkript

1 Kroužkovci Milan Dundr

2 Coelomata článkovaní s homonomním (stejnocenným) článkováním článkování zvenku i zevnitř speciální pohybové ústrojí - parapodia

3 Kmen: Kroužkovci (Annelida) články odděleny blanitou přepážkou (disepiment) poslední články srůstají v pygidium (konečný článek)

4 Kmen: Kroužkovci (Annelida) orgány: některé se opakují v každém článku nervové uzliny vylučovací ústrojí parapodia pohlavní orgány i s vývody (ne v každém)

5 Kmen: Kroužkovci (Annelida)

6 Kmen: Kroužkovci (Annelida) orgány: jiné prostupují celým tělem trávicí soustava cévní soustava

7 Třída: Mnohoštětinatci (Polychaeta) mělká šelfová moře starobylí (už zkambria)

8 Třída: Mnohoštětinatci na bocích každého článku parapodia ( nožní komolce ) - nesou: žábry (a) štětinky (c) hmatové výběžky (b)

9 Třída: Mnohoštětinatci povrch těla: jednovrstevná pokožka (1) podkožní svalový vak podélná svalovina (3) okružní svalovina více vně(2)

10 Třída: Mnohoštětinatci trávicí soustava: trávicí trubice: ústní otvor řitní otvor rovná

11 Třída: Mnohoštětinatci cévní soustava: uzavřená hřbetní céva tepe krev k přídi těla a k dýchacím orgánům břišní céva krev odpředu dozadu

12 Třída: Mnohoštětinatci cévní soustava: propojeny cévami postranními ty se mohou ve své bázi rozšiřovat v pomocná srdce nebo se v jednotlivých článcích rozvětvují v dýchací vlásečnice tvoří dýchací oběh po celém těle

13 Třída: Mnohoštětinatci cévní soustava: krev může být bezbarvá červená (hemoglobin) smaragdově zelená (chlorokruorin)

14 Třída: Mnohoštětinatci dýchací soustava: celým povrchem těla nebo vnějšími žábrami niťovité či větevnaté = kožní výběžky na obou stranách článků v dorzální části parapodií

15 Třída: Mnohoštětinatci vylučovací soustava: metanefridie obrvená nálevka vinutý kanálek končí v následujícím článku

16 Třída: Mnohoštětinatci vylučovací soustava: střevo obaleno vylučovacím chloragogenním epitelem v jeho buňkách se hromadí tuhé odpadní a škodlivé látky po odloupnutí opouštějí tělo metanefridiemi

17 Třída: Mnohoštětinatci nervová soustava: zauzlinová (gangliová) žebříčkového typu nadhltanová zauzlina (1) inervuje hlavové orgány spojena s podhlatnovou zauzlinou (2) výběžky do jednotlivých článků

18 Třída: Mnohoštětinatci nervová soustava: vkaždém článku na břišní straně pár zauzlin spojených příčnými spojkami = břišní nervová páska (3)

19 Třída: Mnohoštětinatci smyslová ústrojí: oči čichové a chuťové ústrojí po okraji ústního otvoru nebo na přívěscích, tzv. makadlech

20 Třída: Mnohoštětinatci smyslová ústrojí: hmatové ústrojí po celém povrchu těla na koncích tykadel na parapodiích výjimečně i statocysta

21 Třída: Mnohoštětinatci rozmnožování: pohlavní: gonochoristé nepřímý vývoj

22 Třída: Mnohoštětinatci rozmnožování: pohlavní: pelagická larva trochofora (A) na obvodu 2 věnce brv mezi nimi ústní otvor narůstáním tělních článků se mění v metatrochoforu (C) pak v dospělce

23 Třída: Mnohoštětinatci rozmnožování: nepohlavní: fissiparie rozpad na vícečlánkové části každá doroste v nového jedince

24 Zástupci:

25 nereidka hnědá (Nereis pelagica) dravá až 20 cm dlouhá hlava s tenkými tykadly a 4 očima tělo dorzoventrálně mírně zploštělé podobná stonožce

26 nereidka hnědá (Nereis pelagica) - v hustých porostech řas - ve štěrbinách mezi lasturami v koloniích slávek - na skalnatých březích po obou stranách severního Atlantiku - Evropa - Severní Amerika

27 palolo zelený (Eunice viridis) zvláštní způsob množení odděluje zadní články naplněné gametami rozmnožovací cyklus je přesně ovládán fázemi Měsíce korálové útesy teplého pásma Tichého oceánu

28 palolo zelený (Eunice viridis) - vdobě jara na jižní polokouli (říjen, listopad) - před poslední čtvrtí Měsíce - vyplavou zadní články plné gamet v ohromném množství na povrch moře

29 palolo zelený (Eunice viridis) - pro domorodce ze Samoy a přilehlých ostrovů slavnost - loví je z vody - pojídají čerstvé, dušené či opékané

30 evropská moře afroditka plstnatá (Aphrodite aculeata) zahrabe se do měkkého dna zadní partie zůstane venku mořská housenka vněmčině mořská myš

31 široce oválná plstnatě chlupatá afroditka plstnatá (Aphrodite aculeata) štětinky se třpytí duhovými barvami dlouhá až 18 cm

32 rournatec vějířový (Spirographis spallanzanii) přisedlý Středozemní moře

33 rournatec vějířový (Spirographis spallanzanii) žije v rource uvnitř ní se pohybuje nahoru a dolů pomocí dlouhých háčkovitých štětinek při podráždění se zatáhne bleskurychle dolů

34 rournatec vějířový (Spirographis spallanzanii) parapodia značně zakrnělá živí se mikroskopickou potravou často v mořských akváriích

35 rournatec vějířový (Spirographis spallanzanii) - na hlavě má tykadlovou korunku - jako protažený spirálně stočený vějíř - vysouvá ven z rourky - pohybem tykadel přihání proud vody s drobnohlednou potravou a kyslíkem

36 Mnohoštětinatci

37 Třída: Opaskovci (Clitellata) nevytvářejí parapodia nikdy nemají tykadla ani makadla vprvnítřetině těla zduřelé články s kožními žlázami = opasek (c)

38 Třída: Opaskovci (Clitellata) výměšky opasku umožňují: spojení jedinců při kopulaci přenos spermií při kopulaci tvorbu kokonu kolem vajíček

39 stavba těla: Podtřída: Máloštětinatci na každém článku 8 štětinek 8 podélných pruhů vždy 2 blízko sebe (Oligochaeta)

40 stavba těla: Podtřída: Máloštětinatci příď těla kuželovitě sbíhavá hmatový prstík (a) pod ním ústní otvor (b) hřbetní strana tmavší červeně prosvítá hřbetní céva (Oligochaeta)

41 stavba těla: Podtřída: Máloštětinatci záď těla: dorzoventrálně zploštělá širší na konci zaoblená (Oligochaeta) na jejím konci řitní otvor

42 stavba těla: Podtřída: Máloštětinatci na povrchu těla tenká kutikula u některých může opalizovat (Oligochaeta)

43 stavba těla: Podtřída: Máloštětinatci pod kutikulou: jednovrstevná pokožka s mnoha slizovými žlázami (Oligochaeta) sliz suchozemské chrání před vyschnutím činí je kluzkými umožňuje jim dýchat celým povrchem těla

44 stavba těla: Podtřída: Máloštětinatci pod pokožkou svalový vak (Oligochaeta)

45 Podtřída: Máloštětinatci trávicí soustava: ústní otvor svalnatý hltan (2) jícen rozšiřuje se ve vole (3) považované za žláznatý žaludek (Oligochaeta)

46 Podtřída: Máloštětinatci trávicí soustava: pak svalnatý žaludek (4) rovné střevo (5) vždy v článku se rozšiřuje a v místě přepážky zužuje (Oligochaeta)

47 Podtřída: Máloštětinatci trávicí soustava: po stranách přední části trávicí trubice (např. u žížaly) vápenaté žlázy neutralizují vtrávicí trubici přebytečné organické /huminové/ kyseliny z tlejícího listí možný význam i pro dýchání (Oligochaeta)

48 Podtřída: Máloštětinatci trávicí soustava: na hřbetní straně střeva vnitřní řasa (typhlosolis) zvětšuje trávicí plochu umožňuje rychlejší průchod málo úživné potravy (Oligochaeta)

49 Podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta) trávicí soustava: řitní otvor

50 Podtřída: Máloštětinatci cévní soustava: uzavřená pulsující hřbetní céva červená krev v plazmě rozpuštěn hemoglobin krev odzadu dopředu břišní céva krev odpředu dozadu (Oligochaeta)

51 Podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta)

52 Podtřída: Máloštětinatci cévní soustava: vpředních článcích postranní cévy spojují hřbetní a břišní cévu jsou rozšířeny v pomocná srdce se svalnatými stěnami (Oligochaeta)

53 Podtřída: Máloštětinatci cévní soustava: hustá síť kožních vlásečnic okysličování síť vlásečnic též do střevního krevního zálivu příjem živin (Oligochaeta)

54 dýchání: Podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta) celým povrchem těla

55 vylučovací soustava: Podtřída: Máloštětinatci metanefridie v každém tělním článku kromě předních, kde se z nich vyvinuly chámovody a vejcovody obrvené nálevky kanálek končí v následujícím článku chloragogenní epitel (Oligochaeta)

56 Podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta) nervová soustava: pár nadhltanových zauzlin pár podhltanových zauzlin propojené

57 Podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta) nervová soustava: pár zauzlin v každém článku na břišní straně propojeny navzájem i mezi články žebříčkovitá nervová soustava inervuje tělo a smyslové orgány v pokožce břišní nervová páska

58 Podtřída: Máloštětinatci smyslové orgány: hmatové orgány v pokožce tvořené štíhlými smyslovými buňkami světločivné buňky v pokožce žížala je fotofobní (Oligochaeta) utíká před světlem

59 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: většinou hermafroditi (žížala) stavba ústrojí uvedena na příkladu žížaly obecné (Oligochaeta)

60 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: samčí část: (Oligochaeta) 2 páry varlat v 10. a 11. článku (a) přepážka 9., 10. a 11. článku se vychlipuje ve 3 páry vakovitých semenných váčků (b)

61 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: samčí část: (Oligochaeta) v semenných váčcích kde dozrávají spermie» odváděny 2 páry chámovodů» začínají obrvenou nálevkou» později splývají v jediný pár» vyúsťuje na 15. článku

62 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: samičí část: (Oligochaeta) 1 párovitý vaječník ve 13. článku vajíčka zachycují obrvené nálevky ústící do vejcovodů» ty končí párem samičích pohlavních otvorů na 14. článku

63 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: samičí část: 2 páry zásobních váčků (Oligochaeta)» uložené v 9. a 10. článku» navenek se otevírají 2 páry otvorů mezi 9. a 10. a 10. a 11. článkem

64 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: žížala je proterandrický hermafrodit 2 jedinci si při kopulaci (spojeni podélně pomocí slizu z opasku) vyměňují spermie (Oligochaeta)

65 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: do doby dozrání vaječných buněk si spermie druhého jedince uchovávají v zásobních váčcích (Oligochaeta)

66 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: kolem oplozených vajíček obal z opaskových žláz tuhne a v podobě kokonu vajíčka uzavírá žížala stahuje kokon přes příď těla (Oligochaeta)

67 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: pohlavní: vývoj přímý (Oligochaeta) mladé žížaly vylézají otvory z kokonu

68 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: nepohlavní: u některých jedinců žijících ve vodě tělo se rozpadá na fragmenty, které dorůstají v nové jedince = fisiparie (Oligochaeta) např. žížalice pestrá

69 Podtřída: Máloštětinatci rozmnožování: nepohlavní: regenerace poškozených částí těla někdy i nadbytečné regeneráty např. dvojitá záď těla apod. (Oligochaeta)

70 Zástupci:

71 žížala obecná (Lumbricus terestris) provětrává a převrstvuje půdu zúrodňování půdy (mineralizace) sama je důležitým členem potravního řetězce potrava pěvců hlavně kosů a drozdů kurovitých dokonce i sov!

72 žížala obecná (Lumbricus terestris) mimořádný ekologický význam vděrách mezi trávou pak zde hromádky nestrávených zbytků půdy

73 9 až 30 cm žížala obecná (Lumbricus terestris) obrovské australské žížaly jsou až 9m (!!!) dlouhé díky štětinám se vdíře umí vzepřít tak, že ji při neopatrném vytahování spíš přetrhneme

74 žížala obecná (Lumbricus terestris) hřbetní strana tmavohnědá, břišní světlá dešťovka = oblíbená rybářská návnada pod názvem rousnice

75 žížala hnojní (Eisenia foetida) v kompostu a ve hnoji na hřbetní straně tmavočervená při podráždění vylučuje mnoho žlutého páchnoucího sekretu (!)

76 žížala hnojní (Eisenia foetida) používána k ekologickému zpracování komunálních odpadů tzv. Vermikompost někteří rybáři chytají speciálně na tento druh

77 žížala podhorská (Eisenia submontana) v trouchnivějících pařezech v horských oblastech tmavé kroužkování světélkující sliz

78 potočnice račí (Branchiobdella astaci) parazit na žábrách raků saje bezbarvou račí krvomízu spíš podobná pijavce poslední 3 články těla tvoří příchytnou přísavku dlouhá až 12 mm nenápadně žlutavě zbarvená

79 nitěnka obecná (Tubifex tubifex) - v zabahněných tocích - stojaté vody - i vody silně pohnojené organickými zbytky - u lidských osad - pod výtoky z mlékáren apod.

80 nitěnka obecná (Tubifex tubifex) z rourky v bahně (vyztužené hlenem) vystrkuje záď těla tou pohybuje do stran (dýchací pohyby) při podráždění se bleskurychle zatáhne

81 nitěnka obecná (Tubifex tubifex) masově zbarvená štíhlá dlouhá až 8 cm krmivo akvarijních rybek

82 roupice bělavá (Enchytraeus albidus) vlhká humózní půda poblíž břehů vod půda pod tlejícím opadaným listím (opadanka) bělavá dlouhá až 3,5 cm

83 roupice bělavá (Enchytraeus albidus) - chována jako krmivo akvarijních rybek - v plochých nádobách překrytých sklem

84 fisiparie! žížalice pestrá (Lumbriculus variegatus) hnědozeleně zbarvená příď těla dlouhá 4 8 cm vlesních tůních s napadaným tlejícím listím

85 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) převážně sladkovodní vnější paraziti sají krev nebo se živí drobnými živočichy v tropech žijí pijavice suchozemské člověku velmi nebezpečné suchozemské jsou druhotně!

86 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) - díky parazitismu: - nemají parapodia - nemají štětinky - mají potlačené přepážky a coelom

87 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) stavba těla: tělo ploché nad každým vnitřním článkem 3-14 zářezů vně

88 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) stavba těla: počet článků je redukován vznikem přísavek: přední (splynutím 6 článků) různý tvar» u pijavky lékařské je lžícovitá

89 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) stavba těla: počet článků je redukován vznikem přísavek: přední (splynutím 6 článků) uprostřed jsou ústa se 3 chitinózními ozubenými čelistmi» jimi zraňuje kůži hostitele» jizva je trojhranná kpřídi se tělo zužuje

90 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) stavba těla: počet článků je redukován vznikem přísavek: zadní (splynutím 7 článků) záď těla široká přechází v zadní kruhovitou přísavku

91 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) stavba těla: jednovrstevná pokožka na povrchu kutikula pijavice ji často odvrhuje a vytváří novou v pokožce slizové žlázy

92 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) stavba těla: v bázi buněk pokožky různobarevné pigmenty u pohlavně dospělých vpřední polovině těla opasek jeho žlázy vylučují chitin vytváří kokon

93 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) stavba těla: podkožní svalový vak velmi rozrostlý zatlačuje ostatní vnitřní prostory a orgány nejmohutněji je vyvinuta svalovina podélná a svalovina kolem přísavek

94 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) trávicí soustava: ústní otvor v něm mohou, ale nemusejí být 3 ozubené čelisti svalnatý sací hltan do něho ústí jednobuněčné žlázy vylučující hirudin brání srážení krve

95 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) trávicí soustava: jícen střevo s několika páry vychlípenin u pijavky lékařské 11 párů

96 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) trávicí soustava: nasátou potravu tráví velmi dlouho ve vychlípeninách střeva symbiotické bakterie potrava díky nim dlouho vydrží bez změny složení

97 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) trávicí soustava: řitní otvor na hřbetní straně těla nad zadní přísavkou

98 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) cévní soustava: buď jako u žížaly nebo redukována u čelistnatých pijavek jsou cévy nahrazeny: zbytky coelomových dutin systémem lakun a rourek» jimi prochází míza s mízními buňkami

99 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) dýchací soustava celým povrchem těla když jsou v klidu, vidíme vlnivé dýchací pohyby

100 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) dýchací soustava mořské druhy po stranách některých tělních článků rozvětvené vnější žábry

101 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) vylučovací ústrojí: několik párů metanefridií u pijavky lékařské 17 párů vývodné kanálky se rozšiřují v močový váček vyúsťují otvory po stranách těla

102 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) nervová soustava: žebříčkovitá vpřídi a zádi těla je pozměněna: u přední přísavky splývá 6 zauzlin u zadní přísavky splývá 7 zauzlin

103 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) smyslové orgány: pohárkovité oči po stranách předních článků 1 až 5 párů vpříčných řadách za sebou vnímají světlo a tmu hmatové ústrojí chemické ústrojí

104 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) rozmnožování: hermafroditi pouze pohlavní rozmnožování

105 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) rozmnožování: samčí část: 9 párů varlat znich 2 chámovody směřují do přední části těla vpřední třetině se stáčejí v klubko (nadvarle)

106 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) rozmnožování: samčí část: za ním splývají v nepárový chámomet ten prochází svalnatým vychlípitelným kopulačním orgánem na začátku chámometu prostatické žlázy

107 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) rozmnožování: samičí část: 1 pár vaječníků vejcovody splývají tvoří krátkou dělohu přechází v širší svalnatou pochvu» vyúsťuje na břišní straně za samčím pohlavním otvorem

108 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) rozmnožování: samičí část: do dělohy ústí bílkovinné žlázy vyživují gamety při zrání

109 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) rozmnožování: oplozená vajíčka v kokonech na břehu do vlhké půdy ve vodě na rostliny, pod kameny apod. vývoj přímý

110 Podtřída: Pijavice (Hirudinea) rozmnožování: schopnost regenerace jen nepatrná zahojení poraněného místa

111 Zástupci:

112 pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) červenohnědá kresba na hřbetu světlé, černě skvrnité břicho délka cm Jižní Morava Dyje, Svratka

113 pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) - od starověku až do 19. stol. (dnes se to objevuje opět!!!): - odsávání krve nemocným - často při něm druhotná infekce způsobená hnisavými bakteriemi - díky tomu je i dnes vpřírodě nebezpečná

114 pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) - každý lékárník je míval na skladě - spotřeba byla ohromná - hlavně ve veřejných lázních - dle odhadu 1846 ve Francii spotřebováno miliónů pijavek!!! - byly uměle pěstovány ve zvláštních rybníčcích - k nám dováženy hlavně zuher

115 pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) - hladová pijavka lékařská se přisaje téměř okamžitě - odstranit ji lze snadno kdykoliv - stačí posolit hlavičku a pustí se - hospodární lazebníci prý dovedli napitou pijavku opatrně vymačkat a použít ji znovu

116 pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) - jednou napitá pijavka vydrží hladovět až 15 měsíců (!)

117 pijavka koňská (Haemopis sanquisuga) v návesních rybnících znašichje největší (až 10 cm) hřbet tmavohnědý až černý břicho šedozelené

118 pijavka koňská (Haemopis sanquisuga) - živí se vodními živočichy - hledá je v bahně a polyká - její čelisti lidskou kůži neprokousnou - natož koňskou - jejich latinské jméno krev pijící neodpovídá skutečnosti

119 chobotnatka rybí (Piscicola geometra) cizopasí na povrchu i žábrách ryb často ji ulovíme i ve volné vodě přenašeč krevních parazitů ryb při hromadném výskytu hospodářské škody na rybách

120 chobotnatka rybí (Piscicola geometra) jícen změněn ve vychlípitelný chobot tělo štíhlé, příčně pruhované s velkou kruhovitou zadní přísavkou kokony lepí na vodní rostliny

121 hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata) naše nejhojnější stojaté i proudící vody délka těla 2 5 cm

122 hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata) na hnědavém nebo zelenavém základě žlutavě nebo tmavě tečkovaná a čárkovaná živí se drobnými vodními živočichy

123 hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata) - kokony často na kamenech a vodních rostlinách - do nich ukládá i bílkoviny jako potravu pro mláďata!

124 obří červi