Zoologie - cvičení. Doc. Ing. Jan Bezděk, Ph.D. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství bezdek@mendelu.cz

Transkript

1 Zoologie - cvičení Doc. Ing. Jan Bezděk, Ph.D. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství bezdek@mendelu.cz Prezentace online:

2 Doporučená literatura Laštůvka Z. a kol., 1996: Zoologie pro zemědělce a lesníky. Konvoj, Brno, 266 s. Křístek J. & Urban J., 2004: Lesnická entomologie. Academia, Praha, 445 s.

3 Základy klasifikace živočichů Karl Linné binomická nomenklatura - každý živočišný druh má své rodové a druhové jméno rodové úhoř říční druhové Canis lupus (Linné, 1758) Carabus ullrichi Germar, 1824 základní taxonomické kategorie: -říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh - pomocné kategorie: skupina, tribus - ke zdokonalené se používají předpony pod, -nad - nižší taxonomické jednotky: poddruh, forma, varieta atd.

4 Podříše: PRVOCI (Protozoa) význam: - důležitá součást potravních řetězců - podílejí se na koloběhu látek v přírodě - někteří žijí jako symbionti v trávicích soustavách býložravců - původci závažných parazitárních onemocnění protozoologie věda zabývající se studiem prvoků

5 Doplňková doporučená literatura Volf P., Horák P. a kol., 2007: Paraziti a jejich biologie. Triton, Praha, 318 s. Ryšavý B. a kol., 1989: Základy parazitologie. SPN, Praha, 215 s. Hausmann K. & Hülsmann N., 2003: Protozoologie. Academia, Praha, 347 s.

6 Kmen: PRAPRVOCI (Sarcomastigophora) - pohybují se pomocí panožek a bičíků Podkmen: Bičíkovci (Mastigophora) - pohybují se pomocí bičíků (1-8) - tělo je kryto pelikulou zesílená buněčná membrána

7 Řád: Bičivky (Kinetoplastida) - pohybují se pomocí 1-2 bičíků (flagellum) Rod: Trypanozoma (Trypanosoma) - jeden bičík vytváří undulující membránu - parazité krevní plazmy u teplokrevných živočichů - přenašeči jsou krevsající členovci (k nákaze dochází přes sliny nebo výkaly)

8 Spavá nemoc trypanozóma spavičná (Trypanosoma gambiense) trypanozóma rhodézská (Trypanosoma rhodesiense) - u lidí v Africe - přenašečem je moucha tse-tse (Glossina spp.) - nemocný upadá do letargického stavu - při neléčení trvá onemocnění několik let a končí smrtí

9 Onemocnění nagana trypanozóma dobytčí (Trypanosoma brucei) a Trypanosoma congolense - oba druhy spolupůsobí u afrických kopytníků onemocnění podobné spavé nemoci - plíživý zánět mozku (záchvaty, koma, smrt) - přenašečem je moucha tse-tse T. congolense

10 Chagasova choroba trypanozóma americká (Trypanosoma cruzi) - u lidí ve Střední a Jižní Americe - kromě člověka je známa u dalších asi 100 druhů zvířat - napadá srdce, dochází k zánětům osrdečníku, u dětí často končí smrtí - přenašečem (vektorem) jsou ploštice z čeledi zákeřnicovití - neexistuje účinný lék

11 rozšíření trypanozomy americké

12 Rod: Trypanoplazma (Trypanoplasma) - má dva bičíky (1 volný + 1 vytvářející undulující membránu) - cizopasníci krve u studenokrevných živočichů (hlavně ryb) trypanoplazma rybí (Trypanoplasma borreli) - cizopasí u více druhů ryb - vektorem je chobotnatka rybí (pijavice) - způsobuje onemocnění spavice ryb - projevuje se malátnosti

13 Rod: Ničivka (Leishmania) - způsobuje vážná onemocnění lidí v tropech a subtropech - napadají kůži, lymfatické uzliny, nervovou soustavu a vnitřní orgány - hostitelem je člověk, přenašečem jsou komáři rodu Phlebotomus bezbičíkaté stadium bičíkaté stadium

14 kožní leishmaniózy ničivka kožní (Leischmania tropica) ničivka brazilská (Leischmania braziliensis) - nezhojitelné destrukce sliznic, příznaky jsou podobné lepře, vředovité boule v obličeji a na končetinách

15 kožní leishmaniózy

16 rozšíření kožních leishmanióz

17 Viscerální (útrobní) leishmaniózy ničivka útrobní (Leischmania donovani) - napadá vnitřní orgány (zduření jater a sleziny, vředy ve střevech) - onemocnění kala azar, černá nemoc - neléčená nemoc většinou končí smrtí

18 rozšíření onemocnění kala-azar

19 Rod: Bičivka (Ichtyobodo) bičivka rybí (Ichtyobodo necator) - ektoparazit kůže a žaber ryb, kosmopolit - vnořuje se do tkání a saje obsah napadených buněk (bělavé zabarvení pokožky) - přenáší se přímým kontaktem ryb (sádky) - daří se jim v teplé vodě, dochází k sekundárním infekcím - napadené ryby lze léčit koupelemi v trypaflavinu nebo 2% NaCl

20 Řád: Bičenky (Trichomonadida) - mají 3-6 bičíků, tělo je vyztuženo axostylem (opěrná tyčinka) bičenka krocaní (Histomonas meleagridis) - napadá hlavně mladé krocany, ale i ostatní drůbež - ve střevě způsobuje zánětlivá ložiska, může napadat i játra - projevuje se zapáchajícím průjmem, hubnutím, ztmavnutí kůže - na hlavě onemocnění black head

21 bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) - kosmopolit - způsobuje zánět poševní sliznice, výtok - u mužů se může projevit zánětem močových cest, event. sterilitou bičenka holubí (Trichomonas gallinae) - napadá sliznici dýchacích cest u holubů a jiné drůbeže - vysoká úmrtnost je hlavně u mláďat - k nákaze dochází při krmení a pití - smrt zadušením

22 Řád: Zdvojenky (Diplomonadida) - bilaterálně souměrné tělo s 6-8 bičíky Rod: Zdvojenka (Giardia) - cizopasníci trávicího traktu obratlovců, způsobují problémy se vstřebáváním látek v těle hostitele zdvojenka střevní (Giardia intestinalis) zdvojenka psí (Giardia canis)

23 Podkmen: Kořenonožci (Sarcodina) - pohybují se pomocí panožek (pseudopodií) Řád: Měňavky (Amoebida) - pohyb přelévání tělní tekutiny - vyskytují se volně nebo cizopasí

24 měňavka včelí (Malpighamoeba mellificae) - cizopasí v malphigických trubicích (vylučovací ústrojí) u včel, narušuje jeho činnost - hromadění cyst - cysty odcházející s výkaly jsou sladké včely je lížou a a nakazí se další jedinci, onemocnění je smrtelné

25 měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica) - způsobuje u lidí měňavkovou úplavici - krvavý průjem, bez horeček - při větších infekcích proniká od jater a do mozku (může končit smrtí) - problémy v tropech a subtropech (Afrika, Asie) - dvě formy: minuta (nepatogenní) a magna (patogenní) magna minuta -čtyřjaderná forma (viditelná pouze 2 jádra)

26 Kmen: VÝTRUSOVCI (Apicomplexa) - složité vývojové cykly - vyskytuje se u nich tzv. metageneze (rodozměna) - střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování - většina druhů cizopasí v různých částech střeva - dospělci bývají po prodělání choroby imunní, ale jsou nositeli infekce

27 schizogonie (merogonie) - fáze mnohonásobného rozpadu, vznik dceřinných jedinců - merozoiti gametogonie - fáze vzniku a splývání samčích a samičích pohlavních buněk - pohlavní fáze vývojového cyklu sporogonie - finální fáze vývojového cyklu, fáze tvorby oocyst a spor se sporozoity

28 Řád: Kokcidie (Eucoccidiida) Čeleď: Kokcidiovití (Eimeriidae) - monoxenní (jednohostitelské) - ve vývojovém cyklu se vyskytuje oocysta (váčkovitý útvar) s osmi infekčními zárodky - sporozoité

29

30 kokcidie jaterní (Eimeria stiedai) - napadá zajíce a králíky, často se vyskytuje společně s dalšími druhy kokcidií (onemocnění kokcidióza ) - napadá epitel žlučovodů, někdy způsobuje i proděravění střevní stěny - hlavním zdrojem nákazy pro mladé králíky jsou dospělé samice - šíření: kontaminace krmiva, vody - k vypuknutí kokcidiózy v chovech dochází hlavně při změnách krmiva, při výkyvech teploty, zvýšené vlhkosti atd. - většinou dochází ke smíšené infekci více druhy kokcidií - poruchy trávení, hubnutí, vypoulené oči, nafouklé břicho, šedožlutá ložiska na játrech

31 Čeleď: Svalovkovití (Sarcocystidae) - heteroxenní (vícehostitelské) druhy - mezihostitel musí být pozřen finálním hostitelem toxoplazma obecná (Toxoplasma gondii) - velmi rozšířený parazit volně žijících zvířat i člověka - finálním hostitelem je kočka a jiné kočkovité šelmy - mezihostitelé jsou ptáci a savci včetně člověka oocysta

32 - onemocnění se nazývá toxoplazmóza -člověk se může nakazit pozřením oocyst vyloučených kočkou i pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa mezihostitelů - k nákaze může dojít i transplacentárně (plod se nakazí od matky během těhotenství) příznaky: - zduření uzlin na krku a šíji - horečka - bolest hlavy a svalů - průjmy, zvracení prevence: vyvarovat se styku s infikovanými zvířaty

33 Čeleď: Zimničkovití (Plasmodiidae) - heteroxenní (vícehostitelské) druhy - cizopasníci jater a erytrocytů - mezihostitel je obratlovec, finální hostitel je komár - původci malárie infekce buněk zimničkou

34 Vývojový cyklus 1. merogonie (exoerytrocytární) - nedochází k napadení červených krvinek 2. merogonie (erytrocytární) - krvinky jsou napadeny - dochází k periodickým záchvatům zimnice, což je způsobeno masovým rozpadem červených krvinek (teplotní šok) zimnička ptačí (Plasmodium praecox) zimnička drůbeží (Plasmodium gallinaceum) u lidí: zimnička čtyřdenní (Plasmodium malariae) zimnička třídenní (Plasmodium vivax) zimnička tropická (Plasmodium falciparum) - nejnebezpečnější, záchvaty se opakují každý den

35

36

37 počet případů malárie v ČR

38 Kmen: HMYZOMORKY (Microspora) - vnitrobuněční parazité - mají charakteristicky utvářenou sporu elipsovitého tvaru - vývoj je podobný jako u výtrusovců, chybí fáze gametogonie - nejčastěji cizopasí u hmyzu

39 hmyzomorka včelí (Nosema apis) - původce nosematózy včel - napadá trávicí ústrojí, způsobuje poruchy trávení - onemocnění často končí smrtí - včely intenzivně kálejí, výkaly obsahují spory - další včely se nakazí lízáním sladkých výkalů - trávicí trakt napadené včely je bílý, u zdravé včely je červenohnědý

40 Kmen: RYBOMORKY (Myxozoa) - cizopasí téměř výhradně u ryb - mezibuněční parazité - charakteristická je vícechlopňová spora mnohobuněčného původu

41

42 rybomorka pstruží (Myxobolus cerebralis) - napadá lososovité a lipanovité ryby - napadá chrupavčité pouzdro lebky a páteře před osifikací, pak napadá i statické ústrojí = ztráta orientace, vrtohlavost ryb ryba plave ve vývrtkách hlavou dolů

43 rybomorka kapří (Myxobolus cyprini) - napadá kaprovité ryby - v kosterním svalstvu vytváří velké boule na povrchu těla - mor ryb nebo boulovitost ryb

44 Kmen: NÁLEVNÍCI (Ciliophora) - mají fyziologicky rozdělené jádro - mikronukleusřídí funkce spojené s rozmnožováním (generativní funkce) - makronukleusřídí vše ostatní (vegetativní funkce) - pohybují se pomocí brv - primitivní ústa (cytostoma) slouží jako přijímací i vyvrhovací otvor

45 vakovka střevní (Balantidium coli) - žije jako komenzál ve slepém a tlustém střevě hlavně u prasat - u nás napadeno asi 90 % prasat u nich není patogenní - u člověka způsobuje vředy ve střevě - napadení může končit smrtí

46 čepelenka kapří (Chilodonella cyprini) - ektoparazit pokožky ryb - způsobuje bělavé zbarvení a odlupování poškozené kůže - napadení způsobuje sekundární infekce - onemocnění propuká hlavně při nižších teplotách - napadené ryby mají potíže s dýcháním

47 kožovec rybí (Ichthyophthirius multifiliis) - napadá plůdek ryb a akvarijní ryby - onemocnění bílá krupička

48 brousilka rybí (Trichodina domerguei) - napadá kůži a žábra ryb - brvami rozrušuje pokožku - sekundární infekce

49 Řád: Bachořci (Entodiniomorphida) - žijí v bachoru přežvýkavců jako rozkladači celulózy - jsou také důležitým zdrojem bílkovin