VÝVOJ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU V ČR A JEHO VLIV NA EKONOMICKÉ POSTAVENÍ DOMÁCNOSTÍ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa VÝVOJ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU V ČR A JEHO VLIV NA EKONOMICKÉ POSTAVENÍ DOMÁCNOSTÍ Parental benefit evolution and its impact on economic position of Czech households Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Robert JAHODA, Ph.D. Autor: Eliška ZLÁMALOVÁ Brno, 2012

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: ZLÁMALOVÁ Eliška Obor: Veřejná ekonomika Název tématu: VÝVOJ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU V ČR A JEHO VLIV NA EKONOMICKÉ POSTAVENÍ DOMÁCNOSTÍ. Parental benefit evolution and its impact on economic position of Czech households Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je zhodnotit, nakolik vývoj rodičovského příspěvku ovlivnil ekonomické postavení dotčených domácností v ČR. Rodičovský příspěvek je součástí systému státní sociální podpory a slouží jako peněžitá pomoc, která je poskytována rodičům při péči o dítě. V minulých letech došlo k jeho zásadním úpravám, které dopadly na domácnosti tuto dávku pobírající. Zásadními otázkami přitom jsou nakolik RP ovlivnil distribuční spravedlnost a nakolik ovlivňuje rozhodování domácností. Postup práce a použité metody: Práce bude rozdělena do několika částí, které na sebe budou logicky vázat. Navržená struktura a váha jednotlivých kapitol se v závěrečné práci mohou mírně lišit od níže navrženého postupu. 1) Popis vývoje rodičovského příspěvku v ČR, jeho zasazení do systému sociálního zabezpečení v ČR. Zhodnocení situace v ČR z pohledu vybraných zemí OECD. 2) Diskuze nad cíli rodičovského příspěvku a metodami měření jejich naplnění. 3) Analýza vlivu RP na modelových domácnostech: a) předpoklady výpočtu a metody zhodnocení vlivu b) identifikace domácností - popis domácností c) modelování d) vyhodnocení výsledků modelování. 4) Analýza vlivu rodičovského příspěvku na reálných datech: a) diskuse nad možnostmi využití reálných dat pro analýzu RP b) analýza a zhodnocení vlivu. 5) Syntéza poznatků a tvorba doporučení.

3 Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: dle pokynů vedoucího práce stran Seznam odborné literatury: Krebs, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, s. ISBN Břeská, Naděžda - Burdová, Eva - Vránová, Lucie. Státní sociální podpora :s komentářem a příklady k aktualiz. vyd. Olomouc : ANAG, s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Ing. Robert Jahoda, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Název diplo mo vé práce: Název práce v angličt ině: Katedra: Eliška Zlámalová Vývoj rodičovského příspěvku v ČR a jeho vliv na ekonomické postavení domácností Parental benefit evolution and its impact on economic position of Czech households veřejné ekonomie Vedoucí diplo mové práce: Ing. Robert Jahoda, Ph. D. Rok obhajo by: 2012 Anotace Cílem diplomové práce Vývoj rodičovského příspěvku v ČR a jeho vliv na ekonomické postavení domácností je zhodnotit nakolik vývoj rodičovského příspěvku ovlivnil ekonomické postavení domácností, které tento příspěvek pobírají. V teoretické části práce jsem se zabývala systémem poskytování rodičovského příspěvku v ČR, vývojem rodičovského příspěvku v ČR a porovnáním české rodinné politiky s rodinnými politikami vybraných zemí OECD. V praktické části jsem modelovala mnou zvolené indikátory, nejprve na modelových a poté na reálných datech. Hlavním zjištěním plynoucím z mé diplomové práce je, že rodičovský příspěvek je velmi důležitou dávkou státní sociální podpory, jenž pomáhá z velké části krýt náklady spojené s výchovou a péčí o dítě, a je tak důležitou součástí příjmu rodiny. Annotation The goal of the submitted thesis: Parental benefit evolution and its impact on economic position of Czech households is to evaluate how much parental benefit evolution affects economic status of households, which receive this benefit. In theoretical part of my thesis I engaged in system of providing parental benefit in the Czech Republic, evolution of parental benefit in the Czech Republic and comparison of Czech family policy with family policies of selected countries of OECD. In practical part I modeled selected indicators by myself, first on paradigmatic and afterwards on real dates. The main findings resulting from my thesis is that parental benefit is very important benefit of state social support that largely helps to cover costs related with upbringing and care for child and is a really important part of family income. Klíčová slova Rodičovský příspěvek, vývoj, rodinná politika, OECD, přínos rodičovského příspěvku Keywords Parental benefit, development, family policy, OECD, benefit of parental benefit

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vývoj rodičovského příspěvku v ČR a jeho vliv na ekonomické postavení domácností vypracovala samostatně pod vedením Ing. Roberta Jahody, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. dubna 2012 vl a st n or učn í podpis a utor a

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Robertu Jahodovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

7 OBSAH ÚVOD... 9 TEORETICKÁ ČÁST RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK V ČESKÉ REPUBLICE ZASAZENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY ZÁKON Č. 117/1995 SB. O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE Správa a výkon státní sociální podpory Nárok na dávky státní sociální podpory Nárok na rodičovský příspěvek Současné stanovení výše rodičovského příspěvku VÝVOJ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU Vývoj rodičovského příspěvku v 70. letech Vývoj rodičovského příspěvku v 80. letech Vývoj rodičovského příspěvku v první polovině 90. let Vývoj rodičovského příspěvku v druhé polovině 90. let doposud NÁKLADY NA RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK JINÉ FORMY POMOCI RODINÁM V ČESKÉ REPUBLICE Mateřská dovolená Přídavek na dítě Daňové úlevy Další formy podpory rodiny FORMY PODPORY RODINY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH OECD VELKÁ BRITÁNIE NORSKO SLOVENSKÁ REPUBLIKA KANADA JAPONSKO FRANCIE MAĎARSKO SROVNÁNÍ VYBRANÝCH STÁTŮ S ČR CÍLE RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU A METODY MĚŘENÍ JEJICH NAPLNĚNÍ CÍLE RODINNÉ POLITIKY A RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU METODY MĚŘENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ PRAKTICKÁ ČÁST ANALÝZA VLIVU RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU NA MODELOVÝCH DOMÁCNOSTECH IDENTIFIKACE MODELOVÝCH DOMÁCNOSTÍ VÝSLEDKY ANALYZOVANÝCH INDIKÁTORŮ NA MODELOVÝCH DOMÁCNOSTECH Rodina Podíl čistých příjmů na životním minimu Podíl rodičovského příspěvku na čistých příjmech rodiny Propad čistých příjmů rodiny Rodina Podíl čistých příjmů na životním minimu Podíl rodičovského příspěvku na čistých příjmech rodin Propad čistých příjmů rodiny Chudoba podle Evropské unie ANALÝZA VLIVU RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU NA REÁLNÝCH DATECH DISTRIBUCE RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU DO JEDNOTLIVÝCH DECILOVÝCH SKUPIN PSEUDO-LORENZOVA KŘIVKA DISTRIBUCE RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU PODÍL ČISTÝCH PŘÍJMŮ NA ŽIVOTNÍM MINIMU... 67

8 5.4 CHUDOBA DLE EU PODÍL RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU NA ČISTÝCH PŘÍJMECH ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 81

9 ÚVOD Rodina je již od pradávna vnímána jako základ společnosti, nejdůležitější sociální skupina, ale také jako základní ekonomická jednotka. Se založením rodiny jsou však spojeny také náklady, které ovlivňují rozhodování o založení rodiny. Nejvíce nákladů mají rodiny s malými dětmi, je proto nezbytné, aby stát rodiny podporoval a pomáhal jim s krytím nákladů spojených s výchovou a péčí o děti. Tato podpora od státu směrem k rodině přichází již před narozením dítěte, a to v podobě mateřské dovolené, na kterou posléze navazuje rodičovská dovolená. Rodinám je tak ze strany státu věnována velká pozornost, a to především v tvorbě rodinné politiky. Rodinná politika je vyjádřením snahy státu o podporu rodin s dětmi. Základním cílem rodinné politiky je vytvořit všestranně příznivější společenské klima a podmínky pro rodinu, umožňující lidem realizovat vlastní životní strategie v naplňování partnerských a rodičovských plánů. 1 Rodinná politika je častým předmětem diskuzí a v jejím rámci se řeší také problémy s ní spojené. Nejčastěji diskutovaným problémem je sladění života rodinného s životem pracovním. Problém je řešen na mezinárodní úrovni a jednotlivé státy se snaží nalézt nástroje pro jeho řešení. Cílem států je nalézt takový systém nástrojů, které by rodiny motivovaly k vyšší porodnosti a zároveň neodrazovaly od snahy zajištění si vlastního příjmu. Státy se snaží tyto dvě roviny problému dostat do určité harmonie. Pokud by se státům podařilo zvýšit míru porodnosti, mohlo by to být řešením pro zásadní problém dnešní doby, kterým je stárnutí populace. Na druhé straně je však nutné rodiny motivovat k zajištění si vlastního příjmu; rodinná politika představuje velkou zátěž pro státní rozpočty, významně zvyšuje výdaje státu, a znamená tak prohlubování rozpočtových deficitů. Pro dlouhodobou udržitelnost je důležité tyto dva cíle co nejlépe vzájemně sladit. V České republice je za jeden z hlavních nástrojů rodinné politiky pokládán soubor sociálních dávek - státní sociální podpora. Státní sociální podpora spadá do sociálního zabezpečení státu. Jde o soubor dávek určených především na podporu rodin s dětmi. Rodičovský příspěvek je pak jednou z dávek poskytovaných v rámci státní sociální podpory 1 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Národní koncepce rodinné politiky [online]. [cit ]. Dostupné z: 9

10 Rodičovský příspěvek se v průběhu let vyvíjí; jeho vývoj je úzce spojen s růstem životní úrovně osob, růstem částek životního minima, a také s vývojem celé ekonomiky České republiky. Některé změny byly velmi významné, jiné méně. Hlavním cílem mé diplomové práce tak je zhodnotit, které změny v úpravě rodičovského příspěvku byly pro rodinu významné a nakolik vývoj rodičovského příspěvku ovlivnil ekonomické postavení dotčených domácností v České republice. Zaměřím se především na to, jak změny rodičovského příspěvku ovlivnily čistý příjem domácností a jaký měly přínos na krytí nákladů spojených s rodinou. Dílčím cílem mé diplomové práce je seznámit čtenáře se systémem poskytování rodičovského příspěvku v České republice, ale také se systémy podpory rodin uplatňovaných ve vybraných zemích OECD. Má diplomová práce bude členěna do několika na sebe navazujících kapitol. V první kapitole nejprve popíši rodičovský příspěvek jako součást státní sociální podpory a jeho zasazení do sociálního zabezpečení v České republice. Poté bude následovat popis vývoje rodičovského příspěvku. Tato kapitola poskytne základní informace týkající se rodičovského příspěvku; seznámení s těmito informacemi považuji za důležité ke správnému porozumění následujících kapitol. Druhá kapitola popíše situaci ve vybraných zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD; a to situaci ve Velké Británii, Norsku, Slovensku, Japonsku, Kanadě, Francii a Maďarsku. Na konci druhé kapitoly se zaměřím na srovnání situace v České republice s vybranými zeměmi. První a druhá kapitola představují naplnění mého dílčího cíle seznámení čtenářů se systémem poskytování rodičovského příspěvku v České republice a se systémy podpory rodiny ve vybraných zemích OECD. Ve třetí kapitole se budu podrobněji zabývat cíli rodičovského příspěvku a možnými metodami měření jejich naplnění. Výčet a popis cílů rodičovského příspěvku je důležitou součástí mé diplomové práce, jelikož v praktické části budu měřit a sledovat právě naplňování cílů rodičovského příspěvku. Poté bude následovat praktická část mé práce. V první části se budu zabývat analýzou vlivu rodičovského příspěvku na modelových domácnostech. Stanovím si předpoklady výpočtu a metody zhodnocení vlivu, identifikuji si modelové domácnosti, poté bude následovat samotné modelování několika ukazatelů a na závěr této kapitoly vyhodnotím výsledky 10

11 modelování. Ve čtvrté kapitole budu analyzovat vliv rodičovského příspěvku na reálných datech získaných z databáze EU-SILC (Životní podmínky). Budu se zaobírat možnostmi využití reálných dat pro analýzu rodičovského příspěvku, a posléze také analýzou a zhodnocením vlivu. Praktická část mé diplomové práce představuje naplnění hlavního cíle. V závěru diplomové práce zhodnotím mnou získané poznatky, a pokusím se taktéž o doporučení v řešení systému rodičovského příspěvku. Základními zdroji pro diplomovou práci bude literatura zabývající se sociální politikou, rodinnou politikou a systémem státní sociální podpory v České republice; zákony vztahující se k rodičovskému příspěvku (zákony o mateřském příspěvku, o rodičovském příspěvku a o státní sociální podpoře) a zákony zabývající se životním minimem. Dále budu čerpat z internetových zdrojů jako je například informační portál Ministerstva práce a sociálních věcí, internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí a internetové stránky Českého statistického úřadu. Podkladem pro praktickou část mé práce bude statistické šetření EU-SILC (Životní podmínky). Posledním důležitým zdrojem budou také cizojazyčné internetové stránky a akademické texty. 11

12 TEORETICKÁ ČÁST 1 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK V ČESKÉ REPUBLICE 1.1 Zasazení rodičovského příspěvku Nejvýznamnějším adresátem státní sociální podpory je rodina. Rodina je z hlediska sociální politiky základní jednotkou státu a naplňují se v ní nejzákladnější vztahy solidarity a vzájemné sociální pomoci. Pro účely zákona o státní sociální podpoře je rodina tvořena nezaopatřenými dětmi, jejich rodiči, popřípadě občany, kteří převzali nezaopatřené dítě do péče nahrazující péči rodičů. 2 Rodičovský příspěvek (dále také jako RP) je v České republice poskytován v rámci systému státní sociální podpory (dále také jako SSP). Systém státní sociální podpory je systém zahrnující peněžní dávky poskytované od státu občanům, jež se nacházejí v určitých životních a sociálních situacích. Stát tak tímto způsobem přebírá zčásti zodpovědnost za tyto životní a sociální situace, a pomáhá tak krýt náklady se situacemi spojené. Se systémem státní sociální podpory je spojena také solidarita. Krebs definuje sociální solidaritu takto: Sociální solidarita (vzájemná podpora, sounáležitost) souvisí především s utvářením a rozdělováním životních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin (zejména rodin) v zájmu naplňování ideje sociální spravedlnosti. ( ) Všeobecně se má za to, že sociální solidarita představuje neodmyslitelný myšlenkový atribut sociální politiky ( ). 3 Poskytování dávek na podporu rodin s dětmi je vyjádřením solidarity směrem k těm rodinám, které se nacházejí v určité životní situaci a nejsou schopny krýt veškeré náklady s touto situací spojené. 2 Důvodová zpráva k zákonu č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Právní informační systém ASPI. 3 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přepracované a aktualizované vydání. Praha: ASPI, a. s s 250. ISBN

13 Při realizaci státní sociální podpory je uplatňován princip státem organizované solidarity, a to ve dvou základních směrech: od bezdětných k rodinám s dětmi, od vysokopříjmových k nízkopříjmovým rodinám. 4 V rámci systému SSP rozlišujeme dvě skupiny dávek dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (tzv. testované dávky; příjmy příjemce dávky nesmí přesáhnout určitou zákonem stanovenou výši) a ostatní dávky (tzv. netestované dávky; nezáleží na výši příjmů příjemce dávky). Do skupiny dávek poskytovaných v závislosti na výši příjmu spadají tyto dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Do ostatních dávek patří: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné. Dávky státní sociální podpory lze členit ještě z hlediska doby poskytování dávky. Dávky porodné a pohřebné jsou dávky jednorázové, to znamená, že člověk částku čerpá pouze jednou a to v případě, když vznikne událost, která znamená vznik nároku na dávku. Dávky přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek a dávky pěstounské péče jsou dávky, které občan, kterému na ně vzniká nárok, čerpá opakovaně v zákonem daných intervalech a po určitou, zákonem stanovenou, dobu. Právní zakotvení současné podoby rodičovského příspěvku nalezneme v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V tomto zákoně nalezneme informace o systému státní sociální podpory, o čerpání dávek, správě dávek a popis jednotlivých dávek státní sociální podpory. 4 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přepracované a aktualizované vydání. Praha: ASPI, a. s s ISBN

14 1.2 Systém státní sociální podpory zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Správa a výkon státní sociální podpory Správou systému státní sociální podpory se zabývá především Úřad práce České republiky konkrétně jednotlivé krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Zákon označuje tyto úřady jako úřady státní sociální podpory. Na druhém stupni správy stojí krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. V rozsahu vymezeném v zákoně vykonává státní správu ve státní sociální podpoře i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zde se jedná zejména o vytváření potřebných informačních systémů státní sociální podpory, o shromažďování a ukládání údajů do těchto informačních systémů, o řízení těchto informačních systémů, plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství apod. 5 Výkon SSP je přenechán krajským pobočkám Úřadu práce a krajským úřadům. Náklady na státní sociální podporu hradí stát. 6 Stát hradí veškeré náklady spojené s poskytováním dávek státní sociální podpory, tedy i náklady, které vznikají v souvislosti se správou SSP Nárok na dávky státní sociální podpory Čerpání dávek je omezeno pouze na fyzické osoby. Na dávky státní sociální podpory mají nárok: osoby, které jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu, jde-li o státní občany České republiky, nebo mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu, jde-li o cizince. 7 Zákon dále upravuje nárok pro osoby, jež nemají na území České republiky trvalý pobyt, celkový výčet těchto osob je uveden v příloze č. 1. Zákon také dále uvádí možnost prominutí podmínky trvalého pobytu. 5 SAGIT. Orgány státní sociální podpory [online]. [cit ]. Dostupné z: 6 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Právní informační systém ASPI. 7 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Právní informační systém ASPI. 14

15 1.2.3 Nárok na rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek v České republice (dále také jako ČR) není ovlivněn tím, zda rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a není ani třeba splnit žádnou z předem stanovených podmínek; jak již bylo řečeno výše, rodičovský příspěvek spadá do ostatních dávek, jež nejsou příjmově testované. Hlavní podmínkou pro nárok na RP je celodenní a řádná péče o dítě, které je nejmladší v rodině. Řádnou, celodenní a osobní péčí je třeba vykládat jako péči v rodině obvyklou, kterou takové dítě vyžaduje a která dostatečně zajišťuje duševní a fyzický vývoj dítěte. 8 Pokud rodič po celý kalendářní měsíc tuto podmínku splňoval, má nárok na RP. Podmínka řádné, celodenní a osobní péče se považuje za splněnou také, pokud dítě mladší 3let, navštěvuje jesle, ale maximálně 5 dní v kalendářním měsíci; pokud dítě starší 3let, navštěvuje mateřskou školku nebo podobné zařízení maximálně 4 hodiny denně nebo 5 dní v kalendářním měsíci. Dále pokud dítě navštěvuje rehabilitační zařízení nebo mateřskou školku nebo jesle se zaměřením na tělesně postižené děti a to maximálně 4 hodiny denně; pokud těžce zdravotně postižené dítě navštěvuje obdobná zařízení a stráví v nich maximálně 6 hodin denně. Poslední výjimkou je, pokud jsou zdravotně postižení oba rodiče (nebo rodič osamělý), a to pokud se jedná o postižení zraku či sluchu, dítě tak může navštěvovat předškolní zařízení maximálně 4 hodiny denně. Dnešní právní úprava rodičovského příspěvku již umožňuje, aby oba rodiče měli neomezené příjmy. Znamená to, že oba rodiče mohou pracovat, aby mohli zlepšit životní situaci své rodiny. Jedinou podmínkou je zabezpečení péče o dítě zletilou osobou. Rodičovský příspěvek je možné čerpat pouze na jedno dítě v rodině. Znamená to, že pokud se narodí další dítě, nárok na RP pro starší dítě zaniká a tuto změnu je nutno ohlásit místně příslušnému úřadu práce. Pro rodiče s nárokem na RP existuje několik možností jeho čerpání. Pouze rodič má právo rozhodovat, kterou z možností čerpání příspěvku uplatní. Volbu rodič provádí podáním písemné žádosti na krajskou pobočku Úřadu práce. Zvolená možnost čerpání již nelze změnit; ani pokud převezme dítě do péče druhý z rodičů. První z možností je zvýšená výměra rodičovského příspěvku. Příspěvek ve zvýšené výměře lze čerpat do 2 let věku dítěte, pokud rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství 8 BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2010, s ISBN

16 nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a pokud rodič nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře. 9 Druhou možností čerpání RP je základní výměra, ta se čerpá do 3 let věku dítěte. Příspěvek v této variantě se čerpá: do 9. měsíce věku dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, pokud rodič nesplnil nárok na čerpání příspěvku ve zvýšené výměře od 10. měsíce věku dítěte do 3 let, pokud neprovedl volbu nároku na zvýšenou výměru, jestliže rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek a jestliže rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře. 10 Třetí možnost čerpání příspěvku představuje snížená výměra. Ta se čerpá do 4 let věku dítěte, a to od kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 9 měsíců. Toto čerpání se využívá, pokud rodič nesplnil podmínky pro zvýšenou nebo základní výměru. Poslední možnost upravuje čerpání příspěvku pro dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Tuto možnost příspěvku lze čerpat v základní výměře, a to do 7 let věku dítěte nebo v nižší výměře, a to až do 15 let věku dítěte. V základní výměře buď ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené nebo ode dne zániku nároku na RP poskytnutý ve zvýšené výměře, nejdříve však ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. 11 Ve snížené výměře, jestliže tomuto dítěti nenáleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, nejdříve však ode dne zjištění, 9 Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Právní informační systém ASPI. 10 Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Právní informační systém ASPI. 11 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Právní informační systém ASPI. 16

17 že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a to od 7 do 10 let věku tohoto dítěte, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009, a od 7 do 15 let věku tohoto dítěte, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci V případě čerpání příspěvku u dítěte s dlouhodobým zdravotním postižením nebo dlouhodobým těžkým zdravotním postižením musí být navíc splněna podmínka osobní celodenní a řádné péče Současné stanovení výše rodičovského příspěvku Současná výše RP dosahuje těchto čtyř částek: Kč měsíčně, pokud rodič čerpá příspěvek ve zvýšené výměře, Kč měsíčně, pokud rodič čerpá příspěvek v základní výměře, Kč měsíčně, pokud rodič čerpá příspěvek ve snížené výměře, Kč měsíčně, pokud rodič čerpá příspěvek v nižší výměře. 1.3 Vývoj rodičovského příspěvku Pojem rodičovský příspěvek se v české legislativě objevuje od 1. října Tohoto dne nabyl účinnosti zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. Před nabytí účinnosti tohoto zákona se rodičovský příspěvek označoval pojmem mateřský příspěvek. Zákonu č. 382/1990 Sb. se budu věnovat dále. Vývoj RP budu sledovat od roku Vývoj rodičovského příspěvku v 70. letech První legislativou, která se týká mnou sledovaného vývoje, byl zákon č. 154/1969 Sb. o mateřském příspěvku. Byl funkční pouze krátkou dobu nabyl účinnosti 1. července 1970 a byl účinný do 19. října Žena měla nárok na mateřský příspěvek, pokud místo výkonu zaměstnání pečovala o dítě do jednoho roku věku, v posledních dvou letech byla minimálně 270 dnů pracovně činná, vedle dítěte do jednoho roku věku dále pečovala o další dítě nebo děti ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě invalidní do 26 let věku, které vyžaduje stálé péče. 13 Dále žena neměla v období této péče nárok na mzdu, nepobírala peněžité dávky, nemocenské pojištění nahrazující mzdu ani příspěvek před nástupem do 12 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Právní informační systém ASPI. 13 Zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku. Právní informační systém ASPI. 17

18 nového zaměstnání, příspěvek před umístněním do zaměstnání nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání. Pokud byla žena neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá stačilo pro splnění nároku na příspěvek, aby pečovala pouze o jedno dítě do jednoho roku věku. Podmínka pouze jednoho dítěte platila také pro případ, kdy si žena převzala dítě do jednoho roku věku do své trvalé péče. Nárok na mateřský příspěvek měly ženy také tehdy, pokud skončily zaměstnání před porodem nebo převzetím dítěte do trvalé péče a od skončení zaměstnání neuplynula doba delší 9 měsíců. Důležitou skutečností je ten fakt, že příspěvek byl poskytován pouze do jednoho roku věku dítěte. Výše příspěvku byla odstupňována dle počtu dětí, o které se žena starala. Starala-li se žena o jedno dítě do jednoho roku věku, náležel jí příspěvek ve výši 500 Kčs, o dvě děti do jednoho roku věku 800 Kčs a o tři a více dětí do jednoho roku věku 1200 Kčs za kalendářní měsíc. Výše příspěvku byla také upravena pro případy, kdy žena čerpala mateřský příspěvek jen po určitou část měsíce. Zde byly částky následující: jedno dítě do jednoho roku věku 16 Kčs, dvě děti do jednoho roku věku 26 Kčs, tři a více dětí do jednoho roku věku 40 Kčs za kalendářní den. Mateřský příspěvek byl poskytován měsíčně pozadu. Další právní úpravou byl zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku. Byl účinný od 20. října 1971 do 30. září V tomto období byl však zákon pozměňován. Zákon nově upravoval věkové hranice dětí pro nárok na příspěvek. Standardně náležel příspěvek ženě, která se věnovala péči o dítě do jednoho roku. Splněním kritérií však bylo možné pobírat příspěvek až do tří let věku dítěte. Zákon uvádí: ženě náleží mateřský příspěvek na dítě do dvou let věku, jde-li o dítě narozené před 1. lednem 1988, a na dítě do tří let věku, jde-li o dítě narozené po 31. prosinci Bylo však nutné splnit ještě následující podmínky: ženě byl poskytnut tento příspěvek, pokud pečovala ještě o další dítě ve věku do skončení povinné docházky nebo o dítě do 26 let, které se současně připravovalo na budoucí povolání anebo o dítě invalidní vyžadující stálou péči nebo šlo-li o dítě, které žena převzala do trvalé péče. Dále bylo možné tento druh příspěvku získat, pokud šlo o ženu svobodnou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou nebo pokud se manžel ženy soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo výcvikem anebo byl-li manžel invalidní a nebyl výdělečně činný. 14 Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku. Právní informační systém ASPI. 18

19 Výše mateřského příspěvku byla nově odstupňovaná. Příspěvek za kalendářní měsíc činil: 600 Kčs při péči o jedno dítě, na něž náležel mateřský příspěvek; 800 Kčs, pokud žena kromě jednoho dítěte, na něž náležel příspěvek, pečovala zároveň o další dvě děti; 900 Kčs při péči o dvě děti, na které náležel mateřský příspěvek a 1300 Kčs při péči o tři a více dětí s nárokem na příspěvek. Také zákon č. 107/1971 Sb. upravoval denní výši příspěvku, a to pro případy, kdy příspěvek nebyl čerpán po celý měsíc. Denní částky činily: 20 Kčs z částky 600 Kčs, 26 Kčs z částky 800 Kčs, 30 Kčs z částky 900 Kčs a 43 Kčs z částky Kčs. Částky byly oproti minulé úpravě zvýšeny o 100 Kčs; nejspíše tomu bylo z důvodu stoupající životní úrovně v ČR a stát se snažil ještě více pomoci s krytím nákladů rodin. Nově je poskytován příspěvek pro případ, kdy matka vychovává kromě dítěte, které zakládá nárok na mateřský příspěvek, ještě další dvě děti. Příspěvek se nadále vyplácel měsíčně pozadu. Nově zákon upravoval poskytování příspěvku mužům, tedy otcům. Nárok měl otec, jenž byl svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z vážných důvodů osamělý. Příspěvek byl přiznán manželu ženy, která nemohla z vážných důvodů o dítě pečovat sama. Pro případ poskytování příspěvku mužům platily stejné podmínky jako pro ženy Vývoj rodičovského příspěvku v 80. letech 1. února 1982 přišla první změna zákona, a to prostřednictvím zákonného opatření č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení. Tímto zákonným opatřením byly upraveny výše mateřského příspěvku následovně: Mateřský příspěvek činí, pečuje-li žena o jedno dítě do dvou let věku 600 Kčs, o dvě děti do dvou let věku 900 Kčs, o tři a více dětí do dvou let věku 1300 Kčs za kalendářní měsíc. Náleží-li mateřský příspěvek jen po část měsíce, činí při péči o jedno dítě do dvou let věku 20 Kčs, o dvě děti do dvou let věku 30 Kčs, o tři a více děti do dvou let věku 43 Kčs za kalendářní den. 15 Změnou oproti minulé úpravě je pouze vypuštění mateřského příspěvku pro případ, kdy žena kromě jednoho dítěte, které zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, pečovala zároveň o další dvě děti. Tento příspěvek dosahoval výše 800 Kčs. 15 Zákonné opatření č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení. Právní informační systém ASPI. 19

20 Zákony č. 110/1984 Sb. a č. 50/1987 Sb., o změnách zákona o mateřském příspěvku a zákon č.180/1990 Sb., o změnách předpisů o nemocenském sociálním zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů nepřinesly žádné významné změny Vývoj rodičovského příspěvku v první polovině 90. let Důležitou změnou bylo až nabytí účinnosti zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. Tento zákon nabyl účinnosti 1. října Důležitým, a také již zmíněným faktem, je to, že tento zákon mění používaný pojem mateřský příspěvek na pojem rodičovský příspěvek. Zákon začíná nově používat pojem rodič, jež vymezuje osobu mající nárok na rodičovský příspěvek. V dřívějších zákonech byly užívány pojmy jako žena či pracovnice. Zákon č. 382/1990 Sb. přinesl spoustu změn týkajících se poskytování rodičovského příspěvku. Nově měl nárok na příspěvek rodič, jestliže osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do tří let nebo do sedmi let, jestliže jde o dítě, které podle posudku (rozhodnutí) příslušného státního orgánu je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. 16 Příspěvek může čerpat také výdělečně činný rodič, pokud pracuje nejvýše dvě hodiny denně nebo jeho měsíční příjem z činnosti po odečtení daně nepřesahuje 800 Kčs, nebo jde-li o rodiče svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo osamoceného z vážných důvodů a dítě neumístnil do jeslí a zajistil mu po dobu výdělečné činnosti péči jinou osobou. Tímto zákonem byla určena jednotná výše příspěvku a to 900 Kčs za kalendářní měsíc nebo 30 Kč za den (pokud rodič pobíral příspěvek jen určitou část měsíce). Nadále se příspěvek vyplácí měsíčně pozadu. Příspěvek není možné vyplácet do ciziny a nepodléhá dani. První novelizací tohoto zákona byl zákon č. 117/1992 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. Tato novelizace přinesla především změny peněžních částek částku 800 Kčs, která se vztahovala k maximálnímu měsíčnímu příjmu výdělečně činného rodiče, zákon změnil na Kčs; jednotná výše příspěvku byla zvýšena na Kčs za kalendářní měsíc a 40 Kčs za den. Tato novela platila od 1. dubna 1992 do 26. května Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. Právní informační systém ASPI. 20

21 Dalším předpisem měnícím zákon č. 382/1990 Sb., byl předpis č. 154/1993 Sb. Nařízení vlády o zvýšení některých sociálních dávek. V této podobě byl zákon platný od 27. května 1993 do 31. ledna Tato změna taktéž zvýšila rodičovský příspěvek, a to na částku 1360 Kčs za kalendářní měsíc a na částku 45 Kčs za den. Třetí změnou bylo pak nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšovaly částky životního minima a některé sociální dávky. Nařízení upravilo výši příjmu, kterou může dosahovat rodič výdělečně činný, a to na 1800 Kč měsíčně. Taktéž došlo k zvýšení sazby příspěvku na 1500 Kč měsíčně nebo 50 Kč denně. Úprava byla platná pro období od 1. února 1994 do 30. srpna Poslední úpravou zákona bylo nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte. Tato poslední platila v období od 1. září 1994 do 30. srpna Jedinou změnou byla změna výše dávky a to na 1740 Kč měsíčně a 58 Kč denně Vývoj rodičovského příspěvku v druhé polovině 90. let doposud Zákon č. 382/1990 Sb. byl zrušen zákonem 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zákon je účinný od 1. září Zákon prošel od roku 1995 velkou spoustou novelizací a změn a je platný dodnes. Zákon o státní sociální podpoře se liší od předchozích právních úprav tím, že zahrnuje několik druhů dávek nově se již nezaměřuje pouze na rodičovský (mateřský) příspěvek. Již první podoba zákona přinesla významné změny. Nově se rodičovský příspěvek začal poskytovat až do 4 let věku dítěte. V případě dítěte, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, se tato věková hranice zvyšuje na 7 let věku. Výše RP nebyla stanovena pevnou částkou, ale byla odvozována od výše částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok. Výše příspěvku se pak vypočítala jako součin částky na osobní potřeby rodiče a koeficientu 1,1. Částka na osobní potřeby rodiče byla stanovena životním minimem, které v roce 1995 činilo 1680 Kč. 17 To znamená, že výše příspěvku činila 1848 Kč měsíčně. Nově byl také příspěvek vyplácen pouze měsíčně, 17 Český statistický úřad. Vývoj částek životního minima v ČR od roku [online]. [cit ]. Dostupné z: 21

22 byly zrušeny poměrné denní částky příspěvku. Příspěvek byl vyplácen v plné výši i jen za započatý měsíc, v němž vznikl nárok. První podoba zákona platila do 30. června Zákon byl průběžně dále novelizován. Novelizace však nepřinesly žádné podstatné změny, významné pro moji práci, až do konce roku konce dubna Až do roku 2007 byl používán stejný způsob výpočtu RP, pouze koeficient se od změnil na 1,54. Vývoj výše příspěvku byl ovlivněn změnami v životním minimu. od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: 1980 Kč, od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: Kč, od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: Kč, od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: Kč, od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: Kč, od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: Kč, od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: Kč, od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: Kč, od do výše životního minima: Kč výše příspěvku: Kč. Od vešla v platnost novela zákona předpis č. 112/2006 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Předpis zcela změnil dosavadní způsob výpočtu rodičovského příspěvku. Nově se výše RP odvozovala od průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. Údaj o výši průměrné měsíční mzdy zveřejňoval Český statistický úřad, částka byla vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. RP se vypočítal jako 40 % průměrné mzdy v roce, jenž o 2 roky předchází tomu roku, pro který je rodičovský příspěvek vypočítáván. Pro rok 2007 se tedy vychází z průměrné mzdy z roku 2005, která činila Kč, a výše RP v roce 2007 tak činila Kč měsíčně. Další změnu přinesl zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů. Změna se týká případu, kdy dochází 22

23 k souběhu nároků na RP a příspěvku na péči. Zákon upravuje situaci následovně: Pokud rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek tato dávka náleží z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, tak v kalendářním měsíci, za který náleží příspěvek na péči aspoň po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku ( ), nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem ( ) a příspěvkem na péči, je-li příspěvek na péči nižší než polovina rodičovského příspěvku. Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ( ), vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem ( ) a jeho výší podle předchozí věty; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve vyšší výši, než činí polovina rodičovského příspěvku. 18 Z toho vyplývá, že rodič získá vždy nejméně takovou výši příspěvku, kolik činí výše RP. V období od došlo k zásadním změnám v celém systému poskytování RP. Nově bylo nutno doložit informace, které dříve nebyly požadovány. Proto osoby, které příspěvek pobíraly, musely 1. ledna 2008 podat novou žádost o příspěvek. Zákon se vztahoval na všechny děti (tedy i na ty, narozené před rokem 2008). Rodiče měli nově možnost volby o výši příspěvku. Příspěvek byl stanoven ve třech výších zvýšené, základní a snížené. S tím také souvisely rychlosti čerpání příspěvku rychlejší, klasické a pomalejší. Rychlejší čerpání příspěvek se čerpal ve zvýšené výměře, tzn Kč do dvou let věku dítěte; podmínkou pro toto čerpání byl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc alespoň 380 Kč za kalendářní den. O rychlejší čerpání musí rodiče požádat nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života. 19 Klasické čerpání příspěvek se čerpal v základní výměře, tzn Kč do tří let věku dítěte; o klasické čerpání se žádá nejpozději do 21. měsíce věku dítěte. Rodič se ve 21. měsíci věku dítěte může rozhodnou buď pro čerpání příspěvku v základní výměře 18 Zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů. Právní informační systém ASPI. 19 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Informace pro rodiče, kteří dnes pobírají rodičovské příspěvky [online]. [cit ]. Dostupné z: 23

24 (tzn. do 3 let věku dítěte ve výši Kč měsíčně) nebo pro čerpání ve snížené výměře (tzn Kč měsíčně do 4 let věku dítěte). Podmínkou pro klasické čerpání je opět vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc či nemocenské v souvislosti s porodem jen pokud vznikl nárok na některou z těchto pomocí, je rodič oprávněn žádat o další pobírání dávky v základní výměře po 21. měsíci věku dítěte. Pomalejší čerpání znamená čerpání rodičovského příspěvku v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále se pokračuje ve snížené výměře do 4 let věku dítěte v částce Kč; pomalejší čerpání je uplatňováno, pokud rodiče nepožádají o rychlejší či klasické čerpání nebo nesplňují podmínky pro volbu mezi rychlostmi čerpání. U zdravotně postižených dětí je nárok upraven do 7 let jejich věku a v základní výši Kč měsíčně. Dobu a výši čerpání RP je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích (kalendářní měsíc po 22. týdnu věku dítěte a 21. měsíc věku dítěte). Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání RP. 20 Rodič se pro vybranou délku čerpání rozhoduje pomocí předepsaného formuláře, kterým písemně žádá příslušný úřad státní sociální podpory. Zákon byl novelizován a od přibyla ještě možnost čerpání rodičovského příspěvku v nižší výměře. Tato nižší výměra činní Kč a je určena pro rodiče, jež pečují o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené ve věku od 7 do 15 let, kterému nebyl přiznán nárok na příspěvek na péči dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tyto částky rodičovského příspěvku platí dodnes, byly pouze pozměněny termíny volby pro varianty čerpání. Nynější úprava rodičovského příspěvku je rozebrána v kapitole 1.2. Vývoj částek rodičovského příspěvku mnou sledovaného vývoje je shrnut v tabulce v příloze č Ministerstvo práce a sociálních věcí. Informace pro rodiče, kteří dnes pobírají rodičovské příspěvky [online]. [cit ]. Dostupné z: 24

25 1.4 Náklady na rodičovský příspěvek Náklady na systém dávek státní sociální podpory jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 1: Náklady na dávky státní sociální podpory, v mil. Kč 21 Dávky Dávky SSP rodičovský příspěvek přídavek na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení dávky pěstounské péče porodné pohřebné Zdroj: Český statistický úřad. Vyplacené dávky státní sociální podpory v ČR podrobné členění. Vlastní zpracování dat. Z tabulky je možno vidět, že náklady spojené s poskytováním rodičovského příspěvku rok od roku stoupají; teprve až v roce 2010 byl zaznamenán pokles. Stoupající výše nákladů ( ) na rodičovský příspěvek je způsobena zejména častým navyšováním výše částky rodičovského příspěvku. Nejznatelnější nárůst je mezi roky 2006 a Náklady se více než zdvojnásobily. Zatímco rok 2006 byl posledním rokem, kdy RP byl odvozován od životního minima (dále také jako ŽM); v roce 2007 se změnil systém poskytování dávky, a to tak, že dávka byla vypočítávána jako 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. I další změna způsobu poskytování rodičovského příspěvku v roce 2008 zanechala celkové náklady na RP na vysoké úrovni. Pokles v roce 2010 mohl být způsobený například tím, že rodiny dostaly v roce 2008 poprvé možnost výběru mezi čerpáním zrychleným, klasickým a pomalým. Větší podíl rodin se tak mohl rozhodnout pro zrychlený způsob čerpání, kdy se čerpá příspěvek dva roky; to znamená, že rodiny začaly čerpat v roce 2008 a čerpaly do konce roku 2009, a v roce 2010 se tak 21 Do tabulky nejsou zahrnuty dávky, které se v průběhu sledovaného období poskytovali pouze určité roky (ne celé období) jedná se o příspěvek na dopravu, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na teplo, příspěvek na nájemné, příspěvek na péči o dítě v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc a příspěvek na školní pomůcky. Náklady na tyto dávky byly zanedbatelné, pouze příspěvek na dopravu v roce 2000 činil 1045 mil. Kč. 25

26 zmenšil počet rodin využívajících rodičovský příspěvek. Pokles nákladů na RP následoval i v roce Vývoj rodičovského příspěvku značně ovlivnil také vývoj celkových nákladů na systém státní sociální podpory. Celkové náklady rostly až do roku Jejich nejznatelnější nárůst je viditelný mezi roky 2006 a 2007, kdy také významně stoupl rodičovský příspěvek. Od roku 2008 náklady klesají, což je opět způsobeno RP, a také vývojem přídavku na dítě. Nejvýrazněji celkové náklady na dávky státní sociální podpory poklesly mezi roky 2010 a Tento pokles byl způsoben výrazným poklesem sociálního příplatku, porodného a rodičovského příspěvku. Na rok 2012 se předpokládá růst celkových nákladů na dávky SSP, a to na částku mil. Kč. 1.5 Jiné formy pomoci rodinám v České republice Mateřská dovolená Čerpání rodičovského příspěvku, a s ním spojené rodičovské dovolené, předchází mateřská dovolená. Mateřská dovolená souvisí s porodem a následnou péčí o narozené dítě. Trvá 28 týdnů, pokud se narodí více dětí zároveň, trvá 37 týdnů. Budoucí matky nastupují na mateřskou dovolenou mezi 8. až 6. týdnem před očekávaným porodem. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. 22 V rámci mateřské dovolené se čerpá dávka z nemocenského pojištění, tzv. peněžitá pomoc v mateřství. Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rodina a ochrana práv dětí [online]. [cit ]. Dostupné na: 23 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výpočet peněžité pomoci v mateřství [online]. [cit ]. Dostupné na: 26

27 Redukční hranice jsou následující: 1. redukční hranice: 825 Kč, 2. redukční hranice: Kč, 3. redukční hranice: Kč. Poté je nutné provést redukci denního vyměřovacího základu, a to následovně: do částky 1. redukční hranice se připočte 100 % denního vyměřovacího základu; z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započítává 60 % a z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %; s částkou nad 3. redukční hranici se již nepracuje. Peněžitá pomoc v mateřství se vypočítá jako 70 % takto upraveného denního vyměřovacího základu. Po mateřské dovolené již následuje rodičovská dovolená a čerpání peněžité pomoci v mateřství je nahrazeno čerpáním RP Přídavek na dítě Další formou podpory rodiny v ČR je přídavek na dítě. Stejně jako rodičovský příspěvek, je přídavek na dítě poskytován v rámci státní sociální podpory. Je poskytován až do 26 let věku dítěte, pokud se jedná o studenta. Důležitou podmínkou pro jeho poskytnutí je, aby rozhodný příjem rodiny nebyl vyšší než 2,4 násobek životního minima rodiny. Rozhodný příjem pro případ výpočtu přídavku na dítě je příjem za předchozí kalendářní rok. Do příjmu se započítává také RP. Příspěvek na dítě dosahuje tří následujících měsíčních částek a rodině je přiznán podle věku dítěte: do 6 let: 500 Kč, od 6 do 15 let: 610 Kč, od 15 do 26 let: 700 Kč Daňové úlevy V rámci daňových úlev nalezneme jedno opatření, které se týká rodin s dětmi. A to daňové zvýhodnění na dítě nebo děti, které s poplatníkem daně z příjmu fyzických osob žijí v jedné 24 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přídavek na dítě [online]. [cit ]. Dostupné z: 27

28 domácnosti. Daňové zvýhodnění se vztahuje na děti nezletilé nebo na děti zletilé, pokud jsou studenty. Daňové zvýhodnění se odčítá od vypočtené daně a pro rok 2011 činní 967 Kč měsíčně na jedno dítě ( Kč ročně). Pokud má poplatník více dětí, vypočte se daňové zvýhodnění jako násobek částky na jedno dítě Další formy podpory rodiny Do podpory rodiny ze strany státu ještě dále spadá jednorázová dávka spojená s porodem porodné, v roce 2011 částka porodného činní Kč, pokud se narodilo jedno dítě a Kč, pokud se narodilo více dětí zároveň. Porodné je omezeno maximálním příjmem rodiny, který nesmí být vyšší než 2,4 násobek životního minima rodiny. Další formy podpory rodiny již nejsou finanční, jedná se o služby. Do této skupiny podpory rodin spadají jesle, které jsou určeny dětem do tří let věku; převládající skupinu služeb pak tvoří mateřské školy. Do služeb určených pro rodinu patří také sociální poradenství (rodinné poradny), služby sociální prevence (azylové domy, linky důvěry apod.) a služby na podporu fungující rodiny (mateřská centra, družiny, aj.). 28

29 2 FORMY PODPORY RODINY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH OECD Každá vyspělá země má vlastní systém podpory rodiny, který se odvíjí od více či méně hlubokých historických kořenů země, ale také od ekonomických, politických a filozofických principů a východisek. To vše způsobuje značné odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi. Českou úpravu rodičovského příspěvku budu srovnávat s vybranými zeměmi OECD. OECD je zkratkou pro Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (anglicky Organisation for economic co-operation and development). Organizace sdružuje 34 ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. Předchůdcem OECD byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), byla založena v roce 1948 a v roce 1961 proběhla její transformace na OECD. Všechny členské země OECD fungují na principech demokracie a tržní ekonomiky. Účelem OECD je prosazování tržních principů, ekonomická a sociálněpolitická spolupráce, a také řešení společných problémů, kterým členské země čelí. Česká republika vstoupila do OECD v roce Pro srovnání jsem si vybrala následující členské země OECD: Velká Británie, Norsko, Slovensko, Kanadu, Japonsko, Maďarsko a Francii. Tyto země jsem vybrala, protože mezi nimi očekávám značné rozdíly v rámci systému podpory rodin, a to z toho důvodu, že se jedná o země značně odlišné, a to nejen svou polohou, ale také státním zřízením a převládajícími ekonomickými a politickými principy. Následující graf názorně ukazuje, jak štědré rodinné politiky mají jednotlivé členské státy OECD. Údaje o rodinných politikách jsou v grafu vyjádřeny jako veřejné výdaje vydávané na podporu rodin v procentech hrubého domácího produktu jednotlivých států. Veřejné výdaje jsou rozděleny do tří skupin, a to na peněžní dávky, služby rodinám a daňové úlevy či benefity. 29

30 Graf č. 1: Veřejné výdaje na rodinné benefity v penězích, službách a daňových opatřeních, v procentech HDP, 2007 Zdroj: OECD. Public spending on family benefits. Členské státy OECD vydávají na rodinnou politiku (podporu rodiny) průměrně 2,2 % HDP. Rozdíly mezi zeměmi jsou ale značné. Z námi sledovaných zemí má nejširší rodinnou politiku Francie, za ní následuje Velká Británie, Maďarsko, Norsko, Slovensko, Kanada a Japonsko. ČR se nachází před Slovenskem a dosahuje téměř 2,5 % HDP, z čehož značně nejvyšší část tvoří peněžní příspěvky rodinám. Tak jako v ČR, tak také na Slovensku jsou ostatní způsoby podpory rodiny velmi omezené daňové výhody a služby rodinám tvoří pouze malou část z celkových výdajů zemí na podporu rodin. Z důvodu snahy států o zvýšení porodnosti, bývá rodinná politika také často spojována s politikou populační. Je však mezi nimi významný rozdíl rodinná politika se primárně nezaměřuje na růst populace, ale je určená ke zlepšení životních podmínek domácností s dětmi; pomáhá naplňovat zájmy dětí, matky a otce BERG, Wolfgang. What is family policy today? Social Work Review / Revista de Asistenta Sociala, 2011, Issue 3, p

31 2.1 Velká Británie Ve Velké Británii neexistuje přímý ekvivalent českého RP, je zde nahrazen dvěma níže popsanými dávkami. Velká Británie má rozsáhlou podporu rodiny, její výše se pohybuje okolo 3,5 % HDP. Nejvyšší podíl tvoří peněžní dávky. První z nich je Child benefit a je spravován britskou daňovou správou - Her Majesty's Revenue and Customs (HMRC). Jedná se o instituci, která nespadá pod žádné ministerstvo. HMRC se zabývá výběrem daní a výplatou některých druhů státní podpory. Na Child benefit se specializuje tzv. Child benefit office. Hlavním rozdílem oproti RP je délka jeho poskytování. Child benefit se ve Velké Británii standardně vyplácí do 16 let věku dítěte. Pokud dítě studuje, mohou rodiče příspěvek čerpat až do 20 let věku dítěte. Nárok na příspěvek mají také osoby, které nejsou rodiči dítěte jedná se o případy adopce nebo pěstounské péče. Příspěvek mohou obdržet také rodiče, se kterými jejich dítě nežije, pokud tito rodiče poskytnou příspěvek na výchovu dítěte nebo pokud finance poskytované na výchovu dítěte jsou alespoň tak velké jako child benefit nebo pokud osoba, která dítě vychovává, nepobírá child benefit na toto dítě (na jedno dítě lze získat child benefit pouze jednou). Jedná se situace, kdy dítě žije s příbuznými nebo známými, je v péči státu, v ústavní péči nebo pobývá v nemocnici. Výše Child benefit se neodvíjí od výše příjmu rodiny a je rozdělena na dvě částky. Vyšší částka činní týdně a nižší částka činní týdně. V přepočtu na českou korunu činí vyšší částka zhruba Kč měsíčně a nižší částka činní zhruba Kč měsíčně (pro přepočet jsem použila kurz 29,5 Kč/ ). Vyšší částku získávají rodiče při péči o nejstarší dítě nebo o jediné dítě. Nižší částku získávají rodiče na další děti. Příspěvek se obvykle vyplácí měsíčně, ale může být vyplácen také týdně. Pokud občan Spojeného království žije nebo pracuje v zemi Evropského hospodářského prostrou nebo ve Švýcarsku, má stále nárok na Child benefit ze své země (UK). Občanům Spojeného království se naskýtá ta výhoda, že pokud příspěvek v zemi, kde žije nebo pracuje, je menší než příspěvek v UK, získává občan vyšší částku tedy příspěvek z UK. V případě smrti dítěte mají rodiče nárok na Child benefit ještě osm týdnů po jeho smrti HMRC. Child Benefit [online]. [cit ]. Dostupné z: 31

32 Druhou dávku ve Velké Británii představuje Child tax credit. Child tax credit je vyplácen rodičům, které mají alespoň jedno dítě mladší 16 let věku (příp. mladší 20 let věku, pokud je účastné stanovených typů vzdělávání), které s nimi žije. Co se týče nově narozených dětí, lze uplatnit nárok na Child tax credit také 3 měsíce pozpátku (pokud si rodiče nezažádají ihned po narození). O příspěvek mohou také žádat adoptivní rodiče a pěstouni. 27 Maximální výše částek v rámci Child tax credit jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 2: Maximální výše Child tax credit ve Velké Británii Prvky Child tax credit Význam Maximální roční částka Rodinný prvek základní prvek Dětský prvek Postižené dítě Těžce zdravotně postižené dítě Jedná se o základní platbu, pokud je rodič zodpovědný o jedno nebo více dětí. Jedná se o platbu za každé dítě. Jedná se o příplatek k základnímu rodinnému prvku. Jedná se o extra platbu za každé postižené dítě v rodině Jedná se o extra platbu za každé těžce postižené dítě v rodině. Jedná se o příplatek k platbě za postižené dítě. 545 = Kč = Kč = Kč = Kč Zdroj: HMRC. The child tax credit elements. Volný překlad z angličtiny. Částky v librách přepočteny dle kurzu 29,5 Kč/ 2.2 Norsko Norsko se nachází na 9. příčce v grafu popisujícím velikost podpory rodiny v zemích OECD. Největší podíl rodinné podpory zde tvoří benefity v rámci služeb rodinně, podpora v podobě dávek činní o trochu menší podíl než služby. V rámci Norska se rozlišuje několik dávek, které spadají pod podporu rodiny. Prvním z nich je tzv. běžný příspěvek na dítě, jedná se o pevně stanovenou částku na jedno dítě a činí 970 NOK měsíčně, což je zhruba Kč. Druhou z dávek je tzv. Finnmark příplatek, ten je 27 HMRC. You have children - can you get tax credits for them? [online]. [cit ]. Dostupné z: 32

33 určen pouze pro osoby, které žijí v určitých částech Norska. Pojmem Finnmark se označuje kraj, který je nejsevernější a zároveň nejvýchodnější částí Norska. Činní 320 NOK na jedno dítě na měsíc, což je zhruba Kč. Další dávku představuje tzv. Svalbard příplatek. Svalbard příplatek je určen pro občany Norska žijící na Špicberkách (norsky Svalbard, jedná se o nejsevernější část Norského království). Činní taktéž 320 NOK, Kč. Další dávkou je tzv. rozšířený příspěvek na dítě, ten je určen pro toho z rodičů, který se o dítě stará. Příspěvek je poskytován ve výši 970 NOK, což je asi Kč. Další podporou pro rodiče, který vychovává dítě sám, je tzv. extra příplatek na dítě. Dávka je určena pro rodiče, který se stará o dítě mladší než tři roky a pobírá zároveň rozšířený příspěvek na dítě. Dávka je poskytována ve výši 660 NOK, což je zhruba Kč (pro přepočty jsem použila kurz 3,35 Kč/NOK). Stejně jako v UK, je i v Norsku základní přídavek poskytovaný rodinám (běžný příspěvek na dítě) podobný spíše českému přídavku na dítě, což je opět způsobeno zejména délkou jeho poskytování. Norsko poskytuje rodinám dávku do 18 let věku dítěte. V Norsku obdrží příspěvek každý ve stejné výši (běžný příspěvek na dítě se neodvíjí od příjmu rodiny). Tak jako u nás, slouží dávka ke krytí nákladů spojených s výchovou a péči o dítě. Běžný příspěvek na dítě je zde taktéž vyplácen měsíčně. Základním požadavkem pro získání nároku na kterýkoliv z příspěvků je, aby dítě (nebo děti) bylo residentem Norska. Pokud dítě nebo děti žijí déle než 12 měsíců v jiné zemi než Norsko, ztrácí rodiče na příspěvky nárok. Pro země Evropského hospodářského prostoru platí výjimky například, pokud dítě žije v jedné z těchto zemí a alespoň jeden rodič žije v Norsku, vzniká nárok na příspěvky. Pokud žijí rodiče odděleně a starají se o dítě oba, mají každý nárok na polovinu příspěvků. Nárok na příspěvky mají také pěstouni nebo také instituce zabezpečující péči o děti. Jedinou podmínku, kterou musí splnit, je permanentní péče o dítě, to znamená, že dítě u pěstouna nebo v instituci žije déle než tři měsíce. 28 Příspěvky na podporu rodiny jsou v Norsku spravovány institucí NAV, jedná se o norský pracovní a sociální úřad. NAV byl ustanoven 1. července 2006 a má přibližně 450 kanceláří po celém Norsku. 28 NAV Norway. Stay in Norway: Child Benefit [online]. [cit ]. Dostupné z: 33

34 2.3 Slovenská republika Slovenská republika se se svými výdaji na podporu rodiny pohybuje těsně okolo průměrné hranice zemí OECD. Její rodinná politika činní zhruba 2,2 % výdajů na podporu rodiny z jejího HDP. Největší podíl zde tvoří peněžní dávky. Na Slovensku je RP upraven velmi obdobně jako v ČR. Dvěma hlavními podmínkami jsou řádná péče o dítě a trvalý pobyt na území Slovenské republiky. Nárok na příspěvek mají rodiče dětí do 3 let věku dítěte nebo do 6 let věku dítěte, pokud má dítě dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Slovenská legislativa stanovuje ohledně řádné péče následující: Riadna starostlivosť o dieťa podľa tohto zákona je starostlivosť poskytovaná dieťaťu v záujme všestranného fyzického vývinu a psychického vývinu dieťaťa, najmä primeraná výživa dieťaťa, hygiena dieťaťa, výchova dieťaťa a dodržiavanie preventívnych prehliadok dieťaťa podľa osobitného predpisu. Podmienka riadnej starostlivosti o dieťa sa považuje za splnenú, ak oprávnená osoba zabezpečuje riadnu starostlivosť o dieťa osobne aleboinou plnoletou fyzickou osobou alebo právnickou osobou. 29 Oprávněnou osobou k příspěvku je rodič dítěte nebo osoba, které bylo dítě svěřené do péče nebo manžel rodiče dítěte, pokud žije s rodičem dítěte v jedné domácnosti. Na RP na jedno dítě má nárok pouze jedna osoba (jedná se o případy, kdy dítě vychovává více osob, ty se pak musejí domluvit, která z nich bude příspěvek čerpat). Základní výše příspěvku je 194,7 eur měsíčně, což odpovídá zhruba Kč (pro přepočet použit kurz 25 Kč/euro). Výše příspěvku se dále zvyšuje v případě více narozených dětí zároveň, a to o 25 % za každé současně narozené dítě. Slovenská legislativa je oproti české rozlišná v tom, že umožňuje také krácení příspěvku. Příspěvek se krátí o 50 %, pokud osoba odpovědná za péči o dítě nedbá o řádné dodržování školní docházky nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce dalšího dítěte v její péči. Výplatu RP provádí úřad práce, sociálních věcí a rodiny příslušný podle místa pobytu. Příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu a za celý kalendářní měsíc, a to i v případě, že je nárok splněn pouze za určitou část měsíce. 29 Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky. Rodičovský príspevok [online]. [cit ]. Dostupné z: 34

35 2.4 Kanada Jak lze z tabulky č. 1 vypozorovat, podpora rodiny v Kanadě není nijak velká. Činní pouze okolo 1,5 % HDP. Největší podíl zde taktéž tvoří peněžní dávky. V Kanadě je formou podpory rodiny tzv. universal child care benefit (UCCB). Příspěvek je spravován institucí Canada Revenue Agency. Jedná se o federální agenturu, která spravuje daňové právo, právo mezinárodního obchodu a různé druhy sociálních příspěvků. Nárok na UCCB mají rodiče dětí do 6 let věku dítěte. Rodiče musí být residenty, to znamená mít trvalé bydliště na území státu. Příspěvek činní 100 $ na jeden měsíc na jedno dítě, což je zhruba Kč. 30 V Kanadě má na tento příspěvek primární nárok matka, otec může o příspěvek žádat pouze tehdy pokud k žádosti přiloží podepsaný doklad od matky o tom, že je primárně zodpovědný o péči o dítě on. Kanadská legislativa taktéž upravuje příspěvek pro případ, kdy rodiče žijí odděleně, ale oba se o dítě starají každému z nich pak náleží 50 % příspěvku. 31 Dalším možným příspěvkem na podporu rodiny je Canada child tax benefit (CCTB). Slouží na podporu dětí do 18 let věku. Pod CCTB spadají dva příspěvky National child benefit supplement a Child disability benefit. Pro tyto příspěvky jsou oprávněny ty osoby, které s dítětem žijí a starají se o jeho péči a výchovu. 32 Výše National child benefit je odstupňována dle počtu dětí a je také krácena podle výše příjmu rodiny; činní: 176,5 $ (cca Kč) měsíčně za jedno dítě, 156,08 $ (cca Kč) za druhé dítě a 148,5 $ (cca Kč) za každé další dítě. Způsob krácení příspěvku: rodina s jedním dítětem a s příjmem vyšším než $ ročně (cca Kč) příspěvek se krátí o 12, 2 %, rodina s dvěma dětmi a s příjmem vyšším než $ ročně příspěvek se krátí o 23 %, 30 Canada Revenue Agency. Universal Child Care Benefit (UCCB) [online]. [cit ]. Dostupné z: 31 Canada Revenue Agency. Canada child benefit application [online]. [cit ]. Dostupné z: 32 Canada Revenue Agency. Canada child benefits: including related federal, provincial and territorial programs [online]. [cit ]. Dostupné z: 35

36 rodina s více než dvěma dětmi a s příjmem vyšším než $ ročně příspěvek se krátí o 33,3 %. Druhou možností spadající pod CCTB je příspěvek pro postižené děti child disability benefit (CDB). CDB je určen pro děti do 18 let, jimž je kvalifikovaným odborníkem stanoven dlouhodobé a závažné zhoršení duševních nebo tělesných funkcí. Jeho výše je odstupňovaná dle počtu postižených dětí v rodině a maximální částka dosahuje $ měsíčně (cca Kč). Příspěvek je taktéž redukován, a to od chvíle, kdy rodina vydělává více než $ (cca Kč). 33 Pro přepočty všech částek jsem použila kurz 18,65 Kč/$. 2.5 Japonsko Japonský systém taktéž neobsahuje přímý ekvivalent rodičovského příspěvku; jejich systém na podporu rodiny zahrnuje příspěvek s názvem přídavek na dítě. Japonsko jako hlavní cíl tohoto příspěvku vidí podporu výchovy dětí, které budou hrát významnou roli v další generaci, a také podporu občanů k větší ochotě mít děti. V dnešní podobě příspěvek platí pro období říjen 2011 březen Přípěvek je odstupňován dle věku dítěte následovně: dítě mladší 3 let jenů/měsíc, což je zhruba Kč, dítě starší 3 let a před ukončením základní školní docházky (první a druhé dítě v rodině) jenů/měsíc, což je zhruba Kč, dítě starší 3 let a před ukončením základní školní docházky (třetí a další dítě v rodině) jenů/měsíc, Kč, dítě, které je studentem střední školy jenů/měsíc, Kč. 34 Příspěvek je v Japonsku vyplácen třikrát ročně v únoru, červnu a říjnu, v paušálních platbách za 4 měsíce. V období říjen 2011 březen 2012 se bude vyplácet v únoru a červnu Canada Revenue Agency. About the Child Disability Benefit (CDB) [online]. [cit ]. Dostupné z: 34 Ministry of Health, Labour and Welfare; Japan. Outline of the act on the special measures of child allowance payments in fiscal year [online]. [cit ]. Dostupné z: 35 Fukui City. Information about applications for the new Child Allowance [online]. [cit ]. Dostupné z: 36

37 Jako hlavní podmínku japonská legislativa uvádí, aby rodiče i dítě byli residenti Japonska (výjimkou je, pokud dítě studuje v zahraničí). V případě rodičů, žijících odděleně připadá příspěvek tomu z rodičů, u kterého dítě žije. Také v Japonsku je možné vyplácet příspěvek jiným osobám, než jsou rodiče například v případě dětského domova obdrží příspěvek osoba, jež dětský domov zřídila. Poručníci a rodiče určení musí splnit stejné podmínky pro přidělení příspěvku jako obvyklý rodič. Rodiče (nebo osoby nahrazující rodiče) podávají žádost o příspěvek v místě svého bydliště. 36 Pro přepočty všech částek jsem použila kurz 0,2297 Kč/jen. Japonsko je na tom, z mnou sledovaných zemí, v podpoře rodiny nejhůře. Jak můžeme v grafu vidět, nachází se až na konci výčtu zemí a jeho výdaje činní jen zhruba 1,3 % HDP. 2.6 Francie Francie je zemí, jejíž podpora rodiny je nejvyšší ze všech zemí OECD. Veřejné výdaje na podporu rodiny dosahují asi 3,7 % HDP země. Nejvyšší podíl na podpoře rodiny představují služby rodinám, za nimi následují dávky a nejmenší procento tvoří daňové úlevy. Francouzský systém je zaměřen především na podporu větších rodin. Základním příspěvkem ve francouzském systému je rodinný příspěvek. Rodiny na něj mají nárok, pokud mají dvě a více dětí. Tento příspěvek je poskytován bez ohledu na výši příjmů rodiny a až do 20 let věku dítěte. Příspěvek dosahuje následujících měsíčních částek: dvě děti - 125,78 (3 145 Kč), tři děti - 286,94 (7 174 Kč), každé další dítě - 161,17 (4 029 Kč), pro dítě mezi 11 a 16 rokem věku se zvyšuje o - 35,38 (885 Kč), pro dítě nad 16 let věku se zvyšuje o - 62,90 (1 573 Kč), pro dítě nad 14 let věku (narozené po ) se zvyšuje o - 62,90 (1 573 Kč). Pokud je v rodině dítě starší 20 let, které žije ve své vlastní domácnosti, získává do svých 21 let paušální částku 79,54, Kč (příspěvek je poskytován 3 měsíce před jeho 36 Ministry of Health, Labour and Welfare. Child Allowance [online]. [cit ]. Dostupné z: 37

38 20. narozeninami do měsíce předcházejícího 21. narozeninám). Jedinou podmínkou je to, že dítě nesmí vydělávat více než 867 ( Kč) měsíčně. O rodinné příspěvky se nemusí žádat, jsou vypláceny automaticky. Pokud žijí rodiče odděleně, musí se dohodnout, zda si budou příspěvek dělit nebo ho bude pobírat jen jeden z rodičů. 37 Francie dále poskytuje přídavek pro rodinu. Tento přídavek je již příjmově testovaný a vztahuje se na rodiny se třemi a více dětmi. Tyto děti musí být starší 3 let. Roční příjmové omezení je zde následující: 3 děti žijící s oběma rodiči, ale pouze s jedním příjmem: ( Kč), 3 děti žijící s jedním rodičem nebo s oběma, kteří mají 2 příjmy: ( Kč), 4 děti žijící s oběma rodiči, ale pouze s jedním příjmem: ( Kč), 4 děti žijící s jedním rodičem nebo s oběma, kteří mají 2 příjmy: ( Kč), za každé další dítě (z jakékoliv rodiny) se přičítá : ( Kč). Pokud se rodina se svými příjmy vejde do těchto limitů, náleží jí přídavek v měsíční výši 163,71 (4 093 Kč). Dalším dávkou je tzv. příspěvek Zpátky do školy. Je určen pro děti ve věku od 6 do 18 let. Pokud dítě v tomto věku pracuje, nesmí jeho příjmy překročit 857 ( Kč). Roční příjmy rodiny nesmí překročit ( Kč) při jednom dítěti, ( Kč) při dvou dětech, ( Kč) při třech dětech, za každé další dítě se pak limit zvyšuje o ( Kč). Výše příspěvku se odvíjí od věku dítěte a částky jsou následující: 6 10 let 287,84 (7 196 Kč), let 303,68 (7 592 Kč), let 314,24 (7 856 Kč). Francouzský systém dále zahrnuje také příspěvek denní dávky rodičovské přítomnosti. Jedná se o příspěvek poskytovaný rodičům, pokud je jejich dítě nemocné, zraněné nebo invalidní a je vyžadována péče rodiče. Tento příspěvek vyžaduje potvrzení doktorem, že se dítě opravdu v této situaci nachází a tento stav vyžaduje péči rodiče. K této situaci se musí taktéž kladně vyjádřit zdravotní pojišťovna, u níž je dítě pojištěné. Příspěvek lze čerpat po 38

39 dobu od 6 měsíců do 3 let (lhůta je znovu obnovitelná), ale během této doby můžete využít maximálně 310 dnů. Výše příspěvku jsou stanoveny v denních částkách a odvíjí se taktéž od rodinné situace. Pokud rodič žije sám, náleží mu 49,65 (1 241 Kč). Pokud žijí rodiče v páru, náleží jim 41,79 (1 045 Kč). Dále je možné získat dodatečný příplatek, pokud náklady na zdraví dítěte převyšují 107,41 eur, náleží rodině příspěvek 106,88 (2 672 Kč). Pro tento příplatek zde ale navíc platí omezení ročních příjmů rodiny, které je následující: 1 dítě žijící s oběma rodiči, ale pouze s jedním příjmem: ( Kč), 1 dítě žijící s jedním rodičem nebo s oběma, kteří mají 2 příjmy: ( Kč), 2 děti žijící s oběma rodiči, ale pouze s jedním příjmem: ( Kč), 2 děti žijící s jedním rodičem nebo s oběma, kteří mají 2 příjmy: ( Kč), 3 děti žijící s oběma rodiči, ale pouze s jedním příjmem: ( Kč), 3 děti žijící s jedním rodičem nebo s oběma, kteří mají 2 příjmy: ( Kč), za každé další dítě (z jakékoliv rodiny) se přičítá : ( Kč). Dalším příspěvkem je příspěvek určený pro otce nebo matku, kteří žijí sami nebo pro osobu, jež získala dítě do opatrovnictví. Jedná se o tzv. přidělení podpory rodiny. Příspěvek činní buď 88,44 (2 211 Kč), pokud dítě vychovává pouze jeden z rodičů nebo 117,92 (2 948 Kč), pokud se o dítě nestará ani jeden z rodičů. 38 Nejedná se o celkový výčet příspěvků, které jsou ve Francii v rámci rodinné politiky poskytovány, ale pouze těch, které můžou být brány jako alternativa rodičovského příspěvku. 2.7 Maďarsko Jak lze vidět v grafu na začátku 2. kapitoly, je Maďarsko se svou rodinnou politikou umístěno hned na čtvrté pozici ze všech třiatřiceti zemí OECD. Výdaje státu na podporu rodiny dosahují zhruba 3,3 % HDP země. Tyto výdaje v případě Maďarska tvoří pouze peněžní benefity (ty dosahují 2,2 % HDP) a služby pro rodinu. Maďarsko neužívá žádných daňových úlev týkajících se rodiny. 38 Caisse Nationale des Allocation Familiales. Enfance et Famille [online]. [cit ]. Dostupné z: Nfr1BnIwMDA_1wkA6zeAMcwNEAIo8wwcDf1MAowNLA18LIxNjA31zfzyM_N1W_IDs7zdFRUREApo8j Sw!!/dl2/d1/L2dJQSEvUUt3QS9ZQnB3LzZfOU9DTTNBQk1UUDBPNTAyUDkwTTgyNDMwNDQ!/ 39

40 V maďarském systému nalezneme tři základní příspěvky. Prvním z nich je tzv. GYED. Mají na něj nárok rodiče, jež platí příspěvek na sociální pojištění do tří let věku dítěte. Pokud je dítě postižené, mohou rodiče čerpat příspěvek až do jeho 10 let věku. Nárok na příspěvek mají také opatrovníci, adoptivní rodiče a také prarodiče. Příspěvek nesmí překročit částku forintů (dále jen Ft) měsíčně, což je zhruba Kč. Měsíční výše příspěvku je následující: 1 dítě v úplné rodině Ft (1 037 Kč), 2 děti v úplné rodině Ft/1 dítě (1 131 Kč), 3 a více dětí v úplné rodině Ft/1 dítě (1 360 Kč), 1 dítě vychovává pouze 1 rodič Ft (1 165 Kč), 2 děti vychovává pouze 1 rodič Ft/1 dítě (1 258 Kč), 3 a více dětí vychovává pouze jeden rodič Ft/1 dítě (1 445 Kč), dítě chronicky nemocné, nebo těžce postižené v péči pěstounů, v dětském domově, v detečním ústavu Ft (1 981 Kč), dítě chronicky nemocné nebo těžce zdravotně postižené v péči jednoho z rodičů Ft (2 202 Kč). Druhým příspěvkem je tzv. GYES. Ten je vyplácen bez ohledu na to, zda rodič přispívá do sociálního pojištění. Příspěvek je určen na domácí péči o dítě rodiči nebo prarodiči do tří let věku dítěte. Třetím druhem příspěvku je tzv. GYET. Je určen pro rodiče tří a více dětí ve věkovém rozpětí 3 až 8 let. Oba příspěvky dosahují výše, která se rovná minimálnímu starobnímu důchodu v Maďarsku, a to je Ft (2 423 Kč) měsíčně. Taktéž tyto příspěvky jsou v případě postiženého dítěte poskytovány až do 10 let věku dítěte. Věkové rozpětí je ještě speciálně upraveno pro případ dvojčat pokud mají rodiče dvojčata, mají nárok na oba příspěvky po celou dobu jejich školní docházky. Podmínkou pro získání příspěvku GYES je, že rodič nesmí pracovat do prvních narozenin dítěte. 39 Výčet maďarských příspěvků na podporu rodiny není úplný. Opět jsem se, stejně u Francie, omezila pouze na příspěvky připomínající rodičovský příspěvek v České republice. Snad jedinou zajímavostí mezi ostatními maďarskými dávkami jsou tzv. dětské dluhopisy. Dětské 39 Magyar Allamkincstár. Az egyes családtámogatási ellátások összegei [online]. [cit ]. Dostupné z: 40

41 dluhopisy jsou poskytovány každému dítěti s maďarským občanstvím narozenému po 1. lednu Jedná se o jednorázově vyplácenou částku ve výši Ft (3 613 Kč), která musí být uložena do banky, dokud se dítě nestane zletilé (18 let). Pokud rodiče ukládají dítěti na stejný účet další peníze, zvýší stát vklad o 20 % (maximálně do Ft, Kč). 40 Pro přepočet částek jsem použila kurz 0,085 Kč/Ft. 2.8 Srovnání vybraných států s ČR Každá ze zemí má svůj vlastní systém podpory rodiny, a také poskytovaných dávek. Není proto možné provést dokonalé srovnání. Stejnou dávku jako je rodičovský příspěvek poskytuje pouze Slovenská republika, nemá však vícerychlostní čerpání příspěvku, což opět ovlivňuje možnost dokonalého srovnání obou zemí. Příspěvek podobný rodičovskému příspěvku v ČR lze ještě najít v Maďarsku, ale také jen díky tomu, že není poskytován do tolika let věku dítěte, jako příspěvky např. ve Velké Británii nebo v Norsku; ale pouze do tří let. Srovnání je tak spíše zaměřeno na poměr peněžních dávek k ostatním podporám rodiny a k HDP jednotlivých zemí. Jak již bylo možno vypozorovat z grafu na začátku kapitoly 2, nejrozvinutější a nejštědřejší systém podpory rodiny má Francie. Francouzský systém zahrnuje velké množství dávek. Základní příspěvek poskytovaný ve Francii sice nedosahuje velmi vysokých částek, ale je poskytován až do 20 let věku dítěte a je doplněn širokou škálou dalších dávek a příspěvků, které velmi štědře přispějí ke krytí nákladů spojených s rodinou. Základní příspěvek ve Francii má taktéž motivační charakter. Je totiž poskytován rodinám s minimálně dvěma dětmi, a může tak motivovat k větší porodnosti. I když lze najít ve Francii velké spektrum dávek, jejich výše nejsou nijak ohromující, systém dávek je tak doplněn širokým spektrem poskytovaných služeb rodinám, které Francii posunují na první příčku v grafu OECD. Výše poskytnutých peněžních dávek v roce 2007 byla dokonce menší než v České republice. Nejštědřejší systém z pohledu peněžních dávek vzhledem k HDP má Maďarsko. 40 Communication department of the European Commission. Europa.eu [online]. [cit ]. Dostupné z:

42 Velmi štědrý systém má taktéž Velká Británie. Dávky jsou zde druhé nejvyšší z mnou sledovaných zemí. Právě díky peněžním dávkám se nachází Velká Británie na druhé pozici. Norsko je vzhledem k tomu, jak vysoké procento HDP vydává na služby podporující rodinu, na lepší úrovni než ČR. Výše peněžních dávek je však srovnatelná s ČR a Slovenskem. Nejmenší podporu rodinám vydávají Kanada a Japonsko, a to ve všech směrech, to znamená, jak v peněžních dávkách, tak ve službách, tak i v daňových benefitech. 42

43 3 CÍLE RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU A METODY MĚŘENÍ JEJICH NAPLNĚNÍ 3.1 Cíle rodinné politiky a rodičovského příspěvku Jako základní cíl rodičovského příspěvku lze zajisté stanovit podporu rodiny a pomoc při pokrytí nákladů spojených s rodinou, především s péčí o dítě či děti. Tento cíl je však cílem obecným a je platný od doby, kdy byl příspěvek zaveden. V průběhu doby však můžeme nalézt cíle dílčí a také cíle uznávané v mezinárodním kontextu. Důvodová zpráva k zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, udává jako cíl celého komplexu státní sociální podpory doplnění nebo nahrazení příjmu rodin a RP řadí mezi skupinu dávek poskytovaných ve specifických situacích. Touto specifickou situací je samozřejmě myšlena výchova dítěte a péče o dítě. Rodiče se při narození dítěte mohou potýkat (a často také potýkají) s nedostatkem financí. Náklady související se založením rodiny, narozením dítěte a péčí o toto dítě nemohou být často kryty ani úsporami ani vlastním příjem rodičů, a to tím spíše, že příjem je omezen společensky žádoucí péčí o děti. 41 Cílem státu je tak mít účinné nástroje pro podporu rodin, které se starají o malé děti. Následující tabulka názorně zobrazuje, jak vysoce jsou rodiny s dětmi ohroženy chudobou. Data v tabulce ukazují podíl osob ohrožených chudobou; chudoba je měřena způsobem, jaký využívá EUROSTAT (tedy chudobu podle Evropské unie). Hranice chudoby je stanovena na 60 % mediánového příjmu společnosti. Rodina, jejíž příjmy klesnou pod tuto hranici se ocitá v chudobě. Významné je především srovnání domácností bez dětí s domácnostmi s dětmi. Zatímco jednotlivci bez dětí jsou ohroženi z 19,5 %, jednotlivci, kteří se sami starají o dítě či děti (neúplné rodiny) jsou ohroženi ze 40,3 %. 41 Důvodová zpráva k zákonu č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Právní informační systém ASPI. 43

44 Tabulka č. 3: Míra ohrožení příjmovou chudobou vybraných skupin v roce 2009 Zdroj: Český statistický úřad. Životní podmínky (EU-SILC). Zvýšené náklady spojené s rodinou jsou pak důvodem pro znatelně nižší životní úroveň rodin s dětmi než rodin bez dětí. Cílem státu by pak měla být určitá redistribuce financí tak, aby se životní úroveň domácností s dětmi nesnižovala až na úroveň životního minima. Státní sociální podpora, v mém případě konkrétně rodičovský příspěvek, se stává vyjádřením sociální solidarity od rodin bez dětí k rodinám s dětmi. Cílem rodičovského příspěvku pak je krytí nákladů, spojených se členy rodiny, které nepřináší do rodiny žádné příjmy tedy dětmi. Stát se tak pomocí rodičovského příspěvku významně podílí na vytváření příznivých podmínek pro výchovu mladé generace a její úspěšný start do nového života. 42 Systém státní sociální podpory je tak určen pro rodiny, jež se nachází nad hranicí životního minima. Výše životních minim jsou uvedeny v následující tabulce. Celková částka ŽM pro rodinu se stanoví jako součet jednotlivých částek životních minim. Tabulka č. 4: Částky životního minima pro rok 2011 Jednotlivec První dospělá osoba v domácnosti Další dospělé osoby v domácnosti Dítě do 6 - ti let věku Dítě ve věku 6 15 let Dítě ve věku let Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Právní informační systém ASPI. 42 Důvodová zpráva k zákonu č. 271/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon o státní sociální podpoře a další zákony. Právní informační systém ASPI. 44

45 Rodiny, které se nacházejí pod hranicí životního minima, jsou odkázány spíše na sociální pomoc, která je jakousi záchrannou sítí. Systém státní sociální podpory si taktéž neklade za cíl pokrýt celou částku nákladů rodiny spojených s péčí a výchovou dítěte, je určen pouze na pokrytí její části. Jako cíl poslední právní úpravy rodičovského příspěvku lze také vidět možnost zvýšení životní úrovně rodiny pomocí dalších příjmů rodiče, jenž pobírá RP. Zákon totiž umožňuje, aby oba rodiče (tedy i ten, jenž příspěvek čerpá) měli neomezené příjmy. Tím je umožněno pracovat oběma rodičům, a přinášet tak do rodiny další potřebné finance. Vždy však tomu tak nebylo. Zákony dříve omezovaly výši příjmů rodiče čerpajícího rodičovský příspěvek na určité maximum. Jedinou podmínkou v současné právní úpravě je zajištění péče o dítě jinou zletilou osobou. V praxi to může vypadat například tak, že o dítě pečuje některý z prarodičů, zatímco oba rodiče chodí do zaměstnání. V rámci mezinárodně uznávaných cílů rodinné politiky sem spadá například šest cílů stanovených Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Cíle jsou následující: redukce chudoby a udržení příjmu tento cíl znamená především poskytování příspěvků pro podporu rodiny nízko-příjmovým rodinám. Politiky se odlišují dle toho, zda jsou zaměřeny univerzálně nebo na určitou skupinu rodin a také ve stupni zpětného poskytování příjmů a stupni progresivity vzhledem k velikosti rodiny; přímá kompenzace nákladů spojených s dětmi tento cíl se zaměřuje na již zmíněné vyrovnání finanční situace rodin s dětmi a rodin bez dětí; podpora zaměstnanosti hlavním cílem je sladění rodinného života s prací. Snaha je především o udržení žen v na pracovním trhu. Jak uvádí Esping-Andersen (2009), zapojení vysoce kvalifikovaných žen na trhu práce předpokládá posílení ekonomického růstu a zisky z produktivity. K podpoře zaměstnanosti jsou užívány především tyto motivační pobídky nárok na rodičovskou dovolenou včetně zajištění příjmu; služby pro rodiny s malými dětmi, které jsou uzpůsobeny pracovní době rodičů a v neposlední řadě také systém daňových úlev a výhod; zvýšení rovnosti žen a mužů jedná se především o možnost otců nastoupit na rodičovskou dovolenou, matka dítěte tak zůstává v pracovním procesu; 45

46 podpora rozvoje v raném dětství tento cíl se plní v rámci dvou mezinárodně uznávaných faktorů. Prvním z nich je čas, který stráví rodiče výchovou, péčí a vzděláváním dítěte; druhým faktorem pak je zapojení dětí ve formálním životě (jako příklad zapojení dětí ve formálním životě lze uvést například navštěvování zájmových kroužků, akcí určených pro děti apod.) a předškolní vzdělávání; zvyšování porodnosti problémem dnešní doby ve všech zemích je stárnutí populace. Země se snaží podporou porodnosti zvyšovat ekonomický růst a udržitelnost ekonomického rozvoje a státu blahobytu. 43 Mohlo by se zdát, že cíle zvyšování porodnosti a podpora zaměstnanosti si odporují, nemusí tomu však tak vždycky být. Například vývoj ve Skandinávii a Francii ukazuje možné naplnění obou cílů vysokou zaměstnanost žen a také poměrně vysokou porodnost. 44 Tento úspěšný vývoj je způsoben nejspíše vysokou úrovní podpory rodin; a to zejména podporou rodin formou služeb rodinám. Každá země si volí svou vlastní strukturu cílů a záleží pouze na ní, který cíl upřednostní. Dlouhodobým a komplexním cílem se však stává především sladění rodinného a pracovního života Metody měření plnění cílů Jednotlivé metody měření plnění cílů RP budu aplikovat v praktické části mé diplomové práce. V této kapitole rozeberu metodiku, kterou budu používat v rámci měření plnění cílů. V praktické části mé diplomové práce si kladu za cíl ukázat, jak významný přínos na celkových příjmech rodiny má rodičovský příspěvek. Na datech (nejprve na modelových, posléze na reálných) se budu snažit dokázat velmi důležitou roli RP při krytí nákladů spojených s rodinou, především s péčí o nezaopatřené dítě nebo děti. Rodiny s nezaopatřeným dítětem jsou velmi často ohroženy chudobou a já na následujících indikátorech ukážu, jak RP pomáhá řešit situaci rodin, které chudoba ohrožuje. 43 THÉVENON, Olivier. Family policies in OECD countries: a comparative analysis. Population & Development Review, Mar2011, Vol. 37 Issue 1, p57-87, 31p. 44 BERG, Wolfgang. What is family policy today? Social Work Review / Revista de Asistenta Sociala, 2011, Issue 3, p53-62, 10p 45 THÉVENON, Olivier. Family policies in OECD countries: a comparative analysis. Population & Development Review, Mar2011, Vol. 37 Issue 1, p57-87, 31p. 46

47 Data a přínos rodičovského příspěvku budu zkoumat pomocí několika zvolených indikátorů. Indikátory, které v mé diplomové práci budu používat, nejsou inspirovány žádnou jinou analýzou nebo prací zabývající se rodičovským příspěvkem. V analýzách a pracích jiných autorů se lze setkat převážně s dotazníkovými šetřeními, které poskytují jiný pohled na přínosy rodičovského příspěvku; a to osobní pohled jednotlivých respondentů. Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila tyto indikátory: 1) Podíl čistých příjmů na životním minimu rodiny Indikátor ukazuje, z kolika procent pokrývají čisté příjmy (dále také jako ČP) rodiny životní minimum rodiny. Indikátor podíl čistých příjmů na životním minimu rodiny jsem zvolila proto, že jasně ukazuje, jak se změny rodičovského příspěvku promítají do čistých příjmů k měnícím se částkám životních minim rodiny. Životní minimum je důležitý ukazatel měnící se s růstem životní úrovně obyvatelstva; upravuje ho zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Pokud příjmy člověka klesnou pod životní minimum, ocitá se v hmotné nouzi, to znamená, že není schopen si sám nebo s pomocí rodiny zabezpečit příjmy potřebné pro zajištění základních životních podmínek jako je bydlení, strava apod. Vypovídací hodnota indikátoru je bohužel oslabena tím, že se v průběhu zkoumaných let změnil výpočet částek životního minima rodiny. Zatímco v roce 2000 bylo životní minimum počítáno z částek jednotlivých životních minim členů rodiny plus částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (společných potřeb domácnosti), v roce 2007 již bylo životní minimum počítáno pouze z částek jednotlivých životních minim jednotlivých členů domácnosti. Indikátor podíl čistých příjmů na životním minimu se vypočítá se jako: ČP rodiny / ŽM rodiny 2) Podíl rodičovského příspěvku na čistých příjmech rodiny Indikátor vyjadřuje, jakým procentem se rodičovský příspěvek podílí na čistých příjmech domácnosti. Je tedy asi nejasnějším zobrazením toho, jakou měrou pomáhá rodičovský příspěvek krýt náklady spojené s péčí a výchovou nezaopatřeného dítěte. 47

48 Indikátor podíl rodičovského příspěvku na čistých příjmech rodiny se vypočítá se jako: 3) Propad čistých příjmů rodiny RP / ČP Indikátor propad čistých příjmů rodiny ukazuje, jak moc se v rodině propadnou čisté příjmy, pokud matka dává přednost čerpání rodičovského příspěvku před pobíráním mzdy. Indikátor pracuje s čistou mediánovou mzdou žen pro daný rok a lze ho měřit v korunách (absolutní propad příjmů) nebo v procentech (relativní propad příjmů). Výše hrubých a čistých mediánových mezd jsou shrnuty v následující tabulce. V roce 2011 jsem bohužel nucena pracovat s mediánovou mzdou žen pro rok 2010, jelikož údaj pro rok 2011 ještě není k dispozici. Tabulka č. 5: Výše mediánových mezd žen v Kč hrubá čistá hrubá čistá hrubá čistá Zdroj: Český statistický úřad. Vlastní zpracování dat. Indikátor se počítá následovně: Absolutní propad příjmů: ČP zahrnující mediánovou mzdu ČP zahrnující RP Absolutní propad příjmu je vyčíslen v korunách a vyjadřuje pevnou (absolutní částku) o kterou se čistý příjem rodiny propadl, neboli snížil. Relativní propad příjmů zkonstruuji následovně: nejprve si vypočítám ukazatel: ČP zahrnující RP / ČP zahrnující mediánovou mzdu. Tento ukazatel vyjadřuje kolik procent z ČP zahrnujícího mediánovou mzdu činní ČP zahrnující RP. Poté tento ukazatel upravím na tuto podobu: 1 (ČP zahrnující RP / ČP zahrnující mediánovou mzdu). A to z toho důvodu, že v rámci tohoto indikátoru chci ukázat propad příjmů a odečtení základního ukazatele od 1 způsobí to, že ukazatel vyjadřuje, z kolika procent nepokryje čistý příjem zahrnující rodičovský příspěvek čistý příjem zahrnující mediánovou mzdu, tedy o kolik procent je čistý příjem zahrnující mediánovou mzdu vyšší než čistý příjem zahrnující rodičovský příspěvek a tím pádem indikátor ukazuje propad příjmů. 48

49 4) Chudoba podle Evropské unie Čtvrtým mnou využívaným indikátorem je chudoba podle Evropské unie. Tento způsob měření chudoby je využíván Eurostatem. Hranice chudoby se měří jako 60 % mediánového příjmu. Domácnosti, jejichž výše čistých příjmů na spotřební jednotku je pod touto hranicí, se považují za chudé. Čistý příjem modelových domácností se musí přepočítat na tzv. ekvivalentní příjmy, to znamená, že čistý příjem se vydělí přepočteným počtem členů domácnosti. Přepočtený počet členů domácnosti se spočítá součtem následujících koeficientů: 1,0 pro prvního dospělého člověka v domácnosti, 0,5 pro další dospělé členy domácnosti, 0,3 pro děti do 13-ti let. V rámci modelových dat budu ukazatel chudoba podle Evropské unie vztahovat k příjmům plynoucím se zaměstnání otce. Ukážu tím, jakou výši příjmů musí do domácnosti otec přinášet, aby rodina nespadla do chudoby. Ukazatel budu zkoumat pouze pro rok 2007, jelikož mediánová mzda ČR je známá pouze pro tento rok (z vybraných roků pro modelování 2000, 2007, 2011). Ve výstupech (tabulkách), zpracovaných z reálných dat, budou domácnosti rozděleny do pěti skupin, podle toho kolik procent mediánové mzdy činí jejich příjem. Skupiny jsou následující: 0 % 39 % (v tabulce: <0;0,4)) jedná se o domácnosti s velmi silnou chudobu, 40 % - 49 % (v tabulce: <0,4;0,5)) jedná se o domácnosti se silnou chudobou, 50 % - 59 % (v tabulce: <0,5;0,6)) domácnosti spadající do této a předchozích skupin jsou z hlediska definice chudoby dle EU pokládány za chudé, v rámci EU je hranice chudoby určena jako 60 % mediánového příjmu, 60 % - 69 % (v tabulce: <0,6;0,7)) domácnosti potencionálně ohrožené chudobou, 70 % - nekonečno (v tabulce: <0,7; nekonečno)) domácnosti neohrožené chudobou 5) Pseudo-Lorenzova křivka rozdělení rodičovského příspěvku Pseudo-Lorenzova křivka je sestrojena na stejném principu jako klasická Lorenzova křivka. Lorenzova křivka je zobrazením nerovností rozdělení důchodů domácností. Křivka je konstruována tak, že vyjadřuje vztah mezi procentním vyjádřením domácností a procentním vyjádření důchodu. Na vodorovné ose jsou domácnosti jako příjemci důchodů, na svislé ose 49

50 jsou přijaté důchody. Domácnosti jsou seřazeny od nejnižších důchodových příjmů k nejvyšším. Každý bod křivky udává, jak se příslušné procento domácností podílí na celkovém důchodu. 46 Klasickou Lorenzovu křivku zobrazuje následující obrázek. Obrázek č. 1: Lorenzova křivka Zdroj: FUCHS, Kamil. Makroekonomie: distanční studijní opora. str Vodorovná osa značí domácnosti, svislá osa přijaté důchody. Čára a, vedená středem obrázku, znázorňuje, jak by vypadala ideální Lorenzova křivka, tedy ta, pokud by důchod ve společnosti byl rozdělen na rovnostářském principu. Tedy pokud by 100 % domácností pobíralo 100 % důchodu. Reálná Lorenzova křivka (b) se nachází pod touto čárou a je od ní vzdálena podle toho, jak moc rovnostářky jsou důchody ve společnosti rozděleny. Čím nižší rovnost rozdělení důchodů, tím více se reálná Lorenzova křivka od ideální vzdaluje. Lorenzova křivka, která by znázorňovala absolutní nerovnost, by kopírovala vodorovnou osu a na jejím konci by se zlomila a pokračovala jako kolmice této osy. Použitý indikátor pseudo-lorenzova křivka je obdobou klasické Lorenzovy křivky. Liší se pouze tím, že na svislé ose není distribuce důchodu, ale rodičovského příspěvku. Pseudo- Lorenzova křivka pak zobrazuje, jak je mezi domácnostmi pobírajícími rodičovský příspěvek, 46 FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, s. ISBN