Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Martin Fryauf Název materiálu: Metody

Transkript

1 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Martin Fryauf Název materiálu: Metody kriminalistické praktické činnosti Označení materiálu: VY_32_INOVACE_FRY20 Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Metody kriminalistické identifikace Ročník: třetí Název školy: BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola Mgr. Martin Fryauf

2 Anotace Učební materiál pro výuku kriminalistické techniky Metodologie, metody kriminalistické praktické činnosti. Materiál je součástí výuky předmětu Kriminalistika ve III. ročníku. Mgr. Martin Fryauf

3 Metodické pokyny Lze použít k výkladu na téma Metody kriminalistické praktické činnosti. Závěrem prezentace je cvičení na opakování základních termínů z oblasti kriminalistických praktických metod. Mgr. Martin Fryauf

4 Metody kriminalistické praktické činnosti

5 Podstata a druhy metod kriminalistické praktické činnosti Pojem metodologie je používán ve dvojím smyslu: Jako teorie metod neboli věda o metodách. Jako soubor metod používaných v určité oblasti lidské činnosti. Metoda je určitý postup, cesta, způsob s jehož pomocí člověk něco poznává, něco zhotoví. Sestává obvykle z několika kroků (operací), které za sebou následují v čase. Součástí metody jsou často i různé předměty, nástroje, technická zařízení.

6 Podstata metod O metodě lze hovořit teprve tehdy, když jednající subjekt si předem určí nejen cíl, ale též cestu vedoucí k cíli. (nejedná tedy chaoticky!!) Pro kriminalistickou praktickou činnost by vždy mělo platit, že je předem promyšlená a připravená, neboť samotná trestná činnost i způsoby jejího odhalování se opakují. Proto je lze zevšeobecnit, typizovat a předem předvídat.

7 Druhy metod kriminalistické praktické činnosti 1. Obecné poznávací metody jsou takové, které se používají buď ve všech nebo alespoň ve více oblastech lidské praxe. Příkladem těchto metod je pozorování, srovnávání, měření, popisování, experiment, modelování, analýza, syntéza, dedukce, indukce, analogie, hypotéza atd.

8 Druhy metod kriminalistické praktické činnosti 2. Metody převzaté z jiných vědních disciplín vzhledem k rychlému rozvoji všech oborů vědeckého poznání lze říci, že není téměř žádná vědní disciplína, jejíž metody by nemohly sloužit odhalování, vyšetřování a prevenci trestných činů. Matematické a kybernetické metody se v rámci kriminalistiky využívají k automatickému zpracování dat, v kriminalistické informatice, ve většině kriminalistických expertíz (automatizované identifikační procesy). Metody fyzikální, fyzikálně chemické a chemické slouží ke zkoumání stop elektronová mikroskopie, fotografie, využití neviditelného záření, chromatografie, gamagrafie a další. (jedná se o mimořádně citlivé metody). Biologické a antropologické metody slouží k identifikaci osob i mrtvol, ke zkoumání rostlin, zvířat, hmyzu (sérologie, genetika). Psychologické metody uplatňují se při stanovování taktiky procesních úkonů (např. výslechová praxe atd.).

9 Druhy metod kriminalistické praktické činnosti 3. Specifické kriminalistické metody vznikli v rámci kriminalistiky a slouží jejím potřebám. Některé se používají pouze k dílčím operacím - (daktyloskopování osob, metody zviditelňování stop). Některé jsou komplexní metoda stanovování vyšetřovacích verzí, metoda vyšetřovacího pokusu atd. Kriminalisticko-technické metody (balistické, mechanoskopické, trasologické (jsou využívány převážně kriminalistickými techniky). Strukturálně kriminalistické metody představují strukturu, obsah a posloupnost typických činností vyšetřovatele metoda plánování vyšetřování, vyšetřovací verze, metoda výslechu, rekognice a další vyšetřovací úkony.

10 Charakteristika obecných poznávacích metod 1. Pozorování - je záměrné, plánovité, cílevědomé vnímání za účelem prozkoumání jevů nebo předmětů. V kriminalistické praxi je základní a nejrozšířenější metodou poznání. Základními požadavky jsou přesnost, věrnost a zejména objektivnost. Pozorování má být soustavné a pokud možno opakované. Je-li to možné mají být variovány podmínky pozorování (při různém druhu osvětlení, z různých úhlů pohledu apod.). Má být prováděno soustavné zhodnocování pozorovaných skutečností. Pozorování se využívá při všech vyšetřovacích úkonech, zvláště charakteristické je pro ohledání místa činu, výslech, vyšetřovací experiment atd.

11 Charakteristika obecných poznávacích metod 2. Srovnávání je současné vzájemné zkoumání a hodnocení objektů, jehož cílem je nalezení jejich shodných nebo rozdílných vlastností. Na srovnání je založena např. kriminalistická identifikace, kriminalistická evidence, zkoumání způsobu páchání trestného činu atd. Na principu srovnávání je založena řada přístrojů určených k identifikaci např. srovnávací mikroskop nebo daktyloskopický komparátor.

12 Charakteristika obecných poznávacích metod 3. Měření jeho cílem je kvantitativní určení vybraných vlastností objektů nebo jevů. Takovými vlastnostmi je např. hmotnost, délka, doba trvání, teplota, rychlost. 4. Popisování je vyjádřením charakteristických znaků zkoumaných objektů. Smyslově vnímaný obraz objektů se popisováním převádí do slovního nebo jiného informačního signálu. Je součástí např. kriminalistické dokumentace, kriminalistické informatiky. Typickým příkladem je např. úřední a laický popis osoby.

13 Charakteristika obecných poznávacích metod 5. Experiment je metoda zkoumání jevů a jejich souvislostí v podmínkách kontrolovaných a účelově měněných pozorovatelem. Umožňuje stálou kontrolu nad probíhajícími procesy a jejich podmínkami Vytyčení cíle experimentu a stanovení hypotézy Experiment prověřuje správnost představ vyšetřovatele o faktech významných pro věc, prověřuje hodnověrnost důkazů a dokonce umožňuje získat nové důkazy. 6. Modelování metoda zkoumání reálných objektů pomocí jiných, zpravidla uměle vytvořených objektů Např. metoda skládaného portrétu, využití také při rekonstrukci

14 Přípustnost metod kriminalistické praktické činnosti 1. Tyto metody musí respektovat obecné principy, na nichž je vybudována činnost státních orgánů v demokratickém právním státě. Humanismus Respektování lidských práv (zakotvených zejména v Listině základních práv a svobod)

15 Přípustnost metod kriminalistické praktické činnosti 2. Musí být schopny vést k poznání a dokázání pravdy. (neodhalený trestný čin x stíhání nevinného občana) Zásada aktivnosti požaduje, aby policejní orgány nevyčkávaly pasívně vnějších podnětů, nýbrž aby z úřední povinnosti a z vlastní iniciativy vyhledávaly i skryté trestné činy a jejich pachatele a usilovaly o pravdivé poznání. Zásada objektivnosti proces vyšetřování nesmí být subjektivně ovlivňován a musí směřovat ke zjištění skutečného stavu věci. Vyšetřování musí být nestranné, je třeba opatřovat důkazy jak usvědčující, tak vyviňující, aniž by se vyčkávalo návrhů stran. Všechny faktická zjištění a úřední postup musí být spolehlivě a věrohodně dokumentovány. Zásada rychlosti stopy trestného činu ztrácejí s přibývajícím časem na své informační hodnotě a je nezbytné je rychle procesně dokumentovat, jinak dochází ke ztrátě důkazů a nemožnosti postihnout pachatele.

16 Přípustnost metod kriminalistické praktické činnosti 3. Musí být v přísném souladu se zákonem výslovnou právní úpravu vyžadují zejména ty kriminalistické metody, které zasahují do občanských práv a svobod (např. výslech) Jsou zakotveny v policejních zákonech, jiných správních normách nebo v trestním řádu

17 Otázky k tématu 1. Co je metoda? 2. Charakterizujte druhy metod kriminalistické praktické činnosti. 3. Charakterizujte metodu pozorování v kriminalistické praktické činnosti. 4. Charakterizujte metodu srovnávání v kriminalistické praktické činnosti. 5. Charakterizujte metody měření a popisování v kriminalistické praktické činnosti. Mgr. Martin Fryauf

18 Odpovědi na otázky: 1. Metoda je určitý postup, cesta, způsob s jehož pomocí člověk něco poznává, něco zhotoví. Sestává obvykle z několika kroků (operací), které za sebou následují v čase. 2. Obecné poznávací metody, metody převzaté z jiných vědních disciplín, specifické kriminalistické metody. 3. Pozorování je záměrné, plánovité, cílevědomé vnímání za účelem prozkoumání jevů nebo předmětů. Pozorování má být soustavné a pokud možno opakované. Pozorování se využívá při všech vyšetřovacích úkonech, zvláště charakteristické je pro ohledání místa činu, výslech, vyšetřovací experiment atd. 4. Srovnávání je současné vzájemné zkoumání a hodnocení objektů, jehož cílem je nalezení jejich shodných nebo rozdílných vlastností. Daktyloskopické stopy se zajišťují fotograficky, in-natura, zajištěním na daktyloskopickou folii, odlitím. 5. Měření jeho cílem je kvantitativní určení vybraných vlastností objektů nebo jevů. Takovými vlastnostmi je např. hmotnost, délka, doba trvání, teplota, rychlost. Popisování je vyjádřením charakteristických znaků zkoumaných objektů. Smyslově vnímaný obraz objektů se popisováním převádí do slovního nebo jiného informačního signálu. Je součástí např. kriminalistické dokumentace, kriminalistické informatiky. Příkladem je např. úřední a laický popis osoby. Mgr. Martin Fryauf

19 Zdroje KONRÁD Zdeněk, MUSIL Jan, SUCHÁNEK Jaroslav. Kriminalistika C.H. Beck, 2004 (2.) - váz., 608 str. EAN: ISBN: Mgr. Martin Fryauf