SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA

Transkript

1 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP RYCHNOV NAD KNĚŽNOU NEXIA AP a.s. Zadavatel:Město Rychnov nad Kněžnou Havlíčkova Rychnov nad Kněžnou Tento dokument byl zpracován v rámci projektu "Plánování rozvoje sociálních služeb města a regionu Rychnov nad Kněžnou" CZ.1.04/3.1.03/ ,který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zpracovatel: Nexia AP, a.s. Sokolovská 5/ Praha 8 Datum verze: 30/6/2013

2 Foto na titulní stránce: Karel Jakubec, 2011 ZPRACOVATELSKÝ TÝM NEXIA AP PhDr. Mgr. Ivo Říha, vedoucí projektového týmu Mgr. Miroslav Špaňhel Mgr. Stanislav Kunc Bc. Michael Kabelka Mgr. Libor Šebestík Kontakt na zpracovatele: Nexia AP a.s. Sokolovská 5/39, Praha 8 telefon: fax: nexiaprague@nexiaprague.cz Autorská práva Tento materiál, stejně jako všechny jeho části a ostatní výstupy projektu Socio-demografické analýzy pro území obce s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou, je duševním vlastnictvím města Rychnov nad Kněžnou a jeho autorů. Použití materiálu nebo jeho částí podléhá autorskému zákonu a souhlasu města Rychnov nad Kněžnou. 2

3 Obsah 1. Úvod Vývoj počtu obyvatel a věkové struktury Vývoj počtu obyvatel Změny věkové struktury a způsoby jejího hodnocení Věková struktura obyvatel SO ORP Rychnov nad Kněžnou Projekce obyvatelstva Královéhradeckého kraje do roku Vývoj národnostní struktury obyvatel Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti Vývoj sňatečnosti Vývoj rozvodovosti Nezaměstnanost PrŮměrná mzda Ohrožená práva dětí a sociálně patologické jevy Zadluženost Kriminalita Příspěvek na péči Počty dlouhodobě nemocných, invalidních obyvatel Kvantifikace potenciálně ohrožených skupin na území ORP Rychnov nad Kněžnou Doporučení: Seznam grafů, tabulek a obrázků Seznam použitých zdrojů Přílohy

4 1. ÚVOD Sociodemografická analýza SO ORP Rychnov nad Kněžnou vychází z disponibilních datových zdrojů. Bohužel současným negativním trendem postihujícím oficiální českou statistiku v celé její komplexitě je pokles validity, resp. omezování oficiální interpretace mnoha ukazatelů na geografickou dimenzi krajů, případně okresů. Pro měřítkovou úroveň samotných municipalit, resp. kumulovaných dat za ORP je v posledních letech oficiálních dat stále méně. V materiálu bylo tedy využito všech získaných dat využitelných k co možná nejkonkrétnějšímu popisu základních trendů a jevů na administrativním území ORP Rychnov. Těžiště analýzy leží ve zpracování statistických demografických údajů a ukazatelů zejména těch, které vyjadřují dlouhodobý vývoj a mohou tak být podkladem pro longitudinální sledování. Další oblast dat se týká různých pomocných údajů, které mohou ilustrovat a dokreslovat vývoj obtížně měřitelných jevů nebo oblastí, pro která nejsou dostupná data. Podrobná analýza a interpretace dat je doplněna grafy, tabulkami a mapami, které umožňují přehledné a názorné členění. 2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A VĚKOVÉ STRUKTURY Jednou ze základních charakteristik obyvatelstva a potažmo území, na kterém žije, je jeho věkové a pohlavní složení. V posledních letech dochází nejen v celé České republice a jejích nižších územních celcích, ale také v dalších demograficky vyspělých zemích k zásadním změnám pohlavně věkové struktury obyvatelstva. Populační struktury z hlediska pohlaví a věku se tak stávají důležitější charakteristikou než samotný početní stav populace, neboť úzce souvisí s rozložením lidských zdrojů sledovaného území, jeho ekonomickou úrovní a poptávkou po sociálních službách. 2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL Celkový počet obyvatel daného území je dán dvěma faktory, a to přirozeným přírůstkem a migračním přírůstkem. Přirozený přírůstek je určen rozdílem počtu narozených dětí na straně jedné a počtem zemřelých osob na straně druhé; narodí li se více dětí než zemře osob, pak se početní stav populace přirozenou měnou zvyšuje, v opačném případě se mluví o přirozeném úbytku. Obdobně potom migrační přírůstek znamená, že se do sledovaného území přistěhuje (ať se jedná o vnitřní nebo zahraniční migraci) více lidí, než se z něho vystěhuje. Úbytek počtu obyvatel v důsledku vystěhovalectví (emigrace) značí nižší stabilitu obyvatelstva v území. Rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob se také nazývá migrační saldo. Pakliže se hodnoty přirozeného a migračního přírůstku (úbytku) sečtou, výsledné číslo udává celkový přírůstek, popř. úbytek počtu obyvatel v území. 4

5 Počet obyvatel SO ORP Rychnov nad Kněžnou ve sledovaném období let fluktuoval mezi necelými 33,9 a 34,1 tisíci osob v závislosti na velikosti přirozeného a migračního přírůstku. Obecně platí, že celé období je charakteristické přirozeným přírůstkem a naopak úbytkem počtu obyvatel v důsledku vystěhování (kromě let 2005 a 2006, kdy početní stav obyvatel SO ORP Rychnov nad Kněžnou rostl mj. i díky přistěhovalectví) (graf č. 1). Zároveň lze také říct, že změny počtu obyvatel nebyly nijak dramatické vzhledem ke skutečnosti, že celkový přírůstek (úbytek) představoval během období v průměru méně jak 0,05 % obyvatelstva správního obvodu (tabulka č. 1). První čtyři roky analyzovaného období byly provázeny poklesem počtu obyvatel žijících na území správního obvodu Rychnov nad Kněžnou o necelých 80 osob z počtu mírně přesahujícího 33,9 tisíc (2001) na nejnižší hodnotu v daném období pod 33,9 tisíc (2004). Tento úbytek byl dán v první řadě migračními ztrátami. V letech 2005 a 2006 počet obyvatel rostl v důsledku příznivého vývoje jak přirozeného přírůstku, tak kladného migračního salda. Od roku 2006 do roku 2009 se počet obyvatel držel nad 34 tisíci i přes mírný propad v roce V letech 2010 a 2011 počet obyvatel opět klesl a vrátil se na hodnotu mírně nad 33,9 tisíc, což zhruba odpovídá početnímu stavu z počátku období. Ve sledovaném období se počet obyvatel celého Královéhradeckého kraje jen mírně zvýšil. Nejvíce přistěhovaných bylo v roce 2007, nejvíce vystěhovaných v roce Dlouhodobé rozdíly mezi přistěhovaným/vystěhovanými a narozenými/zemřelými jsou minimální. SO ORP tedy nijak nevybočuje z dlouhodobých krajských trendů. Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP 2001 až 2010 a 2002 až

6 Tabulka č. 1: Vývoj přirozeného, migračního a celkového přírůstku (úbytku) obyvatel, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, (absolutní hodnoty, relativní hodnoty na 1000 obyvatel) Absolutní přírůstek/úbytek Přirozený Stěhováním Celkový Počet obyvatel k Relativní přírůstek/úbytek (v ) Přirozený 0,6 1,6 0,9 1,7 0,5 1,7 1,4 1,6 1,4 1,2 0,4 Stěhováním 2,8 2,0 2,4 2,0 2,8 0,4 2,1 1,3 1,2 5,5 0,4 Celkový 2,2 0,4 1,6 0,2 3,4 2,1 0,6 0,3 0,2 4,2 0,0 Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP 2001 až 2010 a 2002 až 2011 Z hlediska struktury celkového počtu obyvatel podle pohlaví jen mírně převládají v populaci SO ORP Rychnova nad Kněžnou ženy. Poměr mezi pohlavími je v čase stabilní 51 % žen vůči 49 % mužů. Pozoruhodná je ovšem skutečnost, že vývoj početního stavu žen a mužů byl v tomto období odlišný. Zatímco počet žen mezi roky 2001 a 2011 zhruba o 1,5 % poklesl, mužů naopak ve stejném období oproti výchozímu stavu přibližně 1,4 % přibylo (tabulka č. 2). Důvodem je rozdílná intenzita migračního salda. Sice je pravdou, že jak v případě mužů, tak v případě žen obyvatelstvo během 11 sledovaných let stěhováním ztrácelo, ovšem u žen je takto vyjádřený úbytek (tedy součet migračních sald během celého období let ) přibližně trojnásobný v porovnání s muži (graf č. 2). Do jisté míry by mohly být zkreslující rozdílné počty žen a mužů v celé populaci (čímž by v některých případech bylo možné vysvětlit různě veliká migrační salda vyjádřená v absolutních hodnotách), ovšem v situaci, kdy je poměr žen a mužů v populaci víceméně vyrovnaný, není tato obava opodstatněná. Vývoj na celém území kraje byl prakticky stejný stále v populaci mírně převládají ženy, ale rozdíl v počtu žen a mužů se ve sledovaném období zmenšil. Tabulka č. 2: Vývoj počtu obyvatel podle pohlaví, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, Počet obyvatel (k ) Muži Ženy Podíl na celkovém počtu obyvatel (v %) Muži 49,1 49,1 48,8 48,7 49,3 49,4 49,5 49,6 49,7 49,3 49,8 Ženy 50,9 50,9 51,0 51,0 50,8 50,9 50,8 50,7 50,6 50,6 50,1 Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP 2001 až 2010 a 2002 až

7 Graf č. 2: Vývoj přirozeného, migračního a celkového přírůstku (úbytku) obyvatel podle pohlaví, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, (vlevo muži, vpravo ženy) Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP 2001 až 2010 a 2002 až 2011 Rozdíly mezi jednotlivými obcemi ve změnách počtu obyvatel v letech ukazuje následující srovnávací mapa. Nejvyšší procentuální přírůstek obyvatel se projevil zejména u několika menších obcí se obyvateli, kde i menší absolutní přírůstek v řádu několika desítek nových obyvatel zvýšil počet obyvatel o % (Jahodov 20 %, Zdobnice 17 %, Třebešov 15,6 %). Tři největší obce ve správním obvodu naopak zaznamenaly za deset let pokles počtu obyvatel Rokytnice s 12,3 % dokonce nejvyšší procentuální úbytek ze všech obcí v obvodu. V Rychnově nad Kněžnou a Vamberku ubylo 4,3 a 2,5 % obyvatel. Podrobné počty obyvatel, věkové složení a indexy stáří za jednotlivé obce v letech 1991 až 2011 obsahují tabulky v Příloze. 7

8 Obrázek č. 1: Vývoj počtu obyvatel na území jednotlivých obcí v SO ORP Rychnov nad Kněžnou Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ 2.2 ZMĚNY VĚKOVÉ STRUKTURY A ZPŮSOBY JEJÍHO HODNOCENÍ Stávající pohlavně věková struktura populace je výslednicí předchozího vývoje populační struktury a dále dvou paralelně působících procesů porodnosti a úmrtnosti; nutno zmínit, že v případě přistěhovaleckých, resp. vystěhovaleckých územních celků svou roli hraje také migrace (migranti ovlivňují celkový počet obyvatel a stejně jako většinová společnost rodí děti a umírají). Probíhající změny v pohlavně věkové struktuře obyvatel se dávají do souvislosti s procesem demografického stárnutí. Tento proces je charakterizován snižující se intenzitou úmrtnosti, prodlužující se délkou života na straně jedné a klesající úrovní plodnosti na straně druhé. Proto lze 8

9 na stárnutí obyvatelstva nahlížet dvojím způsobem: 1) stárnutí z vrchu věkové pyramidy, kdy dochází v důsledku lepších úmrtnostních poměrů k nárůstu podílu starších osob (seniorů) a 2) stárnutí odspodu věkové pyramidy, které je doprovázeno poklesem počtu narozených dětí a podílu dětské složky populace (0 14 let) obecně. Oba zmíněné způsoby stárnutí obyvatelstva velmi často probíhají současně, což zvyšuje nároky na přípravu a realizaci strategických rozhodnutí, která reflektují důsledky změn věkové struktury. Opomíjet proto strukturální změny u některé části populace a naopak zabývat se jen vybraným segmentem obyvatelstva by bylo zcela chybné. Do budoucna může takový přístup vést k mylným představám o objemu pracovních sil (a navazující výkonnosti ekonomiky) a podhodnocení nebo naopak nadhodnocení kapacit vybraných zařízení (např. zařízení předškolního a školního vzdělávání, zdravotnická zařízení, domovy s pečovatelskou službou). Pro potřeby popisu věkové struktury se tradičně vymezují tři základní věkové skupiny, jejichž dělení více či méně vychází z jejich ekonomické aktivity: předproduktivní složka (0 14 dokončených let, často také nazývaná jako dětská složka), produktivní složka zahrnující osoby ve věku ekonomické aktivity (15 59 dokončených let, popř dokončených let) a poproduktivní složka (60, popř. 65 dokončených let a více), která zhruba odpovídá osobám v důchodovém věku (závisí na legislativně upraveném věku odchodu do důchodu; v následujícím textu bude bez ohledu na věk odchodu do důchodu tato skupina označována také jako seniorská, resp. senioři). Sledováno je potom absolutní, častěji však relativní (pro porovnání více různých populací) zastoupení těchto skupin na obyvatelstvu, popř. i vývoj v čase. V souvislosti se změnami životního cyklu se lze setkat s mírně modifikovaným věkovým vymezením skupin jako důsledek prodlužování délky vzdělávání je možné dětskou složku vymezit horní hranicí 19 dokončených let a jako důsledek prodlužování délky lidského života, s čímž se spojuje i prodlužování období ekonomické aktivity, je poproduktivní složka nejčastěji vymezena až věkem 65 let. V tomto textu budou použity (i s přihlédnutím k dostupným publikovaným datům) věkové skupiny vymezené věky 14, resp. 15 a 64, resp. 65 dokončených roků. Souhrnnými charakteristikami věkového složení obyvatelstva jsou index stáří a tři indexy ekonomické závislosti index zeleného zatížení, index šedého zatížení a index celkového ekonomického zatížení a dále průměrný věk obyvatel. index stáří dává do poměru počet osob poproduktivní generace a počet dětí (0 14 dokončených let); vyjadřuje tedy, kolikrát je osob starších 65 let více, resp. méně než dětí index zeleného zatížení dává do poměru počet dětí a osob v produktivním věku (15 64 dokončených let); vyjadřuje, do jaké míry je produktivní generace zatížena dětskou složkou, která sama k ekonomice ještě nepřispívá 9

10 index šedého zatížení dává do poměru počet osob v poproduktivním a produktivním věku; na rozdíl od předchozího indexu vyjadřuje, do jaké míry je produktivní generace zatížena poproduktivní složkou, která k ekonomice ve většině případů už nepřispívá index ekonomického zatížení poměřuje počet osob v předproduktivní a poproduktivní složce vůči počtu osob v produktivním věku Všechny indexy jsou standardně vyjadřovány na 100 obyvatel podle použitého indexu buď na 100 osob v předproduktivním (index stáří), nebo produktivním věku (indexy ekonomické závislosti). Kromě dělení na tři základní věkové skupiny a indexů ekonomické závislosti lze k popisu věkové struktury použít i graficky přehlednou věkovou pyramidu (v alespoň pětiletých věkových intervalech). Tu lze ovšem v takovém detailu na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností sestrojit z dostupných dat pouze na základě výsledků celostátního sčítání, které se v České republice koná jednou za deset let a naposledy proběhlo v březnu Standardně je totiž z každoroční bilance pohybu obyvatelstva v těchto územních celcích (evidence narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých) dostupná pohlavní a věková struktura pouze v členění podle tří základních věkových skupin, které byly popsány výše. Jistou nevýhodou publikovaných výsledků sčítání je nicméně skutečnost, že nečlení dětskou složku na menší věkové skupiny, ale pouze ji uvádějí souhrnně ve věku 0 14 dokončených let. To bohužel pak neumožňuje bližší pohled na složení dětí ve věku do 15 let a rozlišit tak různě početný kontingent dětí v předškolním věku, věku základní školní docházky, resp. nižšího stupně středních škol. Zároveň je nutné tuto skutečnost brát v potaz při porovnání této věkové skupiny zahrnující 15 roků věku s ostatními věkovými kategoriemi, které jsou v pětiletém členění. 2.3 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL SO ORP RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Během sledovaného období se věková struktura obyvatel SO ORP Rychnov nad Kněžnou pomalu měnila, jak již bylo jednou naznačeno. Věkové pyramidy v grafu č. 3 názorně dokumentují změny věkového složení obyvatelstva, které zcela odpovídají průběhu demografického stárnutí. Ze srovnání věkových struktur obyvatelstva SO ORP Rychnov nad Kněžnou v letech 2001 (věková pyramida znázorněná červenou čárou) a 2011 (věková pyramida znázorněná světle modrými sloupci) je zjevné, že se v čase snižuje relativní zastoupení dětí do 15 let a naopak se zvyšuje podíl osob ve věku 65 a více let v populaci. 10

11 Graf č. 3: Věková struktura SO ORP Rychnov nad Kněžnou v letech 2001 (k 1. 3.) a 2011 (k ) Pozn.: Nejmladší věková skupina odpovídá dětem ve věku 0 14 let, což je nutné zohlednit při srovnání s dalšími věkovými skupinami, které odpovídají pouze pětiletým věkovým kategoriím (vyjma nejstarší věkové skupiny, která není shora uzavřená). Tuto věkovou strukturu nelze srovnávat s údaji z běžné evidence, neboť se vztahuje k jinému datu a odlišnému způsobu sběru dat. Zdroj: vlastní zpracování podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 Zároveň je dobře vidět předvídatelný a zákonitý posun jednotlivých věkových skupin do vyššího věku mezi sčítáními 2001 a Tento posun je nejvíce zřetelný u dvou silných věkových skupin (když neuvažujeme skupinu dětí do 15 let), pro něž je společné, že se narodily v období zvýšené porodnosti. Osoby narozené v průběhu 70. let minulého století (často také nazývané jako Husákovy děti ) tvořily v roce 2001 početný kontingent osob ve věku let a o deset let později pak ve věku let. Podobně také populačně silné ročníky narozené po druhé světové válce procházely takovýmto posunem a dnes se již postupně blíží věkové hranici odchodu do důchodu, popř. do něj už odcházejí (věková skupina let). Vyjdeme li z předpokladu, že tyto dvě generace jsou provázány i příbuzenským vztahem rodič dítě, lze na nich ilustrovat reprodukci populačních vln, ke kterým dochází zhruba v rozmezí let. Jelikož reprodukční chování narozených v 70. letech je odlišné od generace svých rodičů (projevem je mj. odklad rození dětí do vyššího věku), došlo proto k další výraznější (ovšem početně slabší) populační vlně později, a to teprve začátkem 21. století. Nutno podotknout, že tato nová generace dětí do budoucna s velkou pravděpodobností početně nenahradí generaci svých rodičů. To v praxi znamená, že silné poválečné ročníky i narození v 70. letech představují značný zdroj osob v důchodovém věku, které však nebudou adekvátně nahrazovány mladšími osobami ve věku produktivním. 11

12 Podle dělení do tří základních věkových skupin každá z nich ve sledovaném období procházela odlišným vývojem. Absolutní i relativní počty dětí (0 14 dokončených let) od roku 2001 až do roku 2008 klesaly a v průběhu posledních tří let analyzovaného období nepatrně vzrostly. Zatímco v roce 2001 tvořila dětská složka 17 % obyvatelstva (5,8 tisíce osob), o deset let později to bylo 15,2 % (5,1 tisíce osob); celkově tedy na konci sledovaného období žilo na území správního obvodu o bezmála 11 % méně dětí než na jeho začátku (tabulka č. 3). Vývoj zastoupení produktivní složky obyvatel (ve věku dokončených let) se odehrával ve dvou odlišných na sebe navazujících vlnách. Během té první mezi roky 2001 a 2006 vzrostl počet osob z 23,9 tisíc (2001) na 24,3 tisíce (2006) a v následující fázi od roku 2007 populační velikost této skupiny naopak klesala na 23,5 tisíce osob v roce Podíl produktivní složky na obyvatelstvu SO ORP Rychnov nad Kněžnou se pohyboval kolem 70 %. V porovnání s dětskou složkou je celkový pokles produktivní složky mezi počátečním a koncovým rokem mírnější a představuje přibližně 1,5 % výchozího početního stavu (tabulka č. 3). Jedinou věkovou skupinou, která trvale svou početní velikost i své relativní zastoupení v populaci zvyšovala, byly osoby v poproduktivním věku (65 dokončených let a více). Mezi roky 2001 a 2011 se počet 65letých a starších zvýšil o více než pětinu ze 4,3 tisíc osob (odpovídá podílu 12,7 % z úhrnu obyvatelstva SO ORP Rychnov nad Kněžnou) na 5,3 tisíc osob (15,5 %). Tabulka č. 3: Věková struktura podle základních věkových skupin, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, (k daného roku, absolutní i relativní hodnoty) Věková skupina Počet obyvatel (v tis.) Celkem Relativní věková strukura (v %) ,0 16,5 16,4 16,2 15,6 15,2 15,0 14,8 15,0 15,0 15, ,3 70,7 70,7 70,9 71,3 71,4 71,4 71,1 70,6 70,1 69, ,7 12,8 12,9 13,0 13,1 13,4 13,6 14,1 14,4 14,9 15,5 Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP 2001 až 2010 a 2002 až 2011 Komparace věkové struktury SO ORP Rychnov nad Kněžnou a Královéhradeckého kraje (pod nějž správní obvod územně spadá) ukazuje, že změny věkové struktury obyvatel obou územních celků měly v čase stejný průběh stárnutí obou populací provázené snižováním podílu dětské složky a naopak zvětšováním významu složky poproduktivní (tabulka č. 4). Jak z hlediska vývojového, tak ani z hlediska strukturálního se věkové složení obyvatel správního obvodu a celého kraje zásadně neliší. V roce 2011 byl podíl dětí do 15 let ve správním obvodu o půl procentního bodu vyšší a podíl osob ve věku 65 let a více o necelý 1,5 procentní bod naopak nižší než na krajské úrovni. Osob v produktivním věku (15 64 let) žilo ve SO ORP Rychnov nad Kněžnou roce 2011 o jeden procentní bod více než v Královéhradeckém kraji. 12

13 Tabulka č. 4: Relativní věková struktura podle základních věkových skupin, Královéhradecký kraj, (k daného roku, v %) Věková skupina ,0 15,7 15,4 15,1 14,8 14,5 14,4 14,3 14,4 14,5 14, ,4 69,7 69,9 70,1 70,3 70,4 70,4 70,0 69,5 69,0 68, ,5 14,6 14,7 14,7 14,9 15,1 15,3 15,7 16,1 16,5 Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky krajů 2001 až 2010 a 2002 až ,1 I přes pokračující demografické stárnutí je s ohledem na poměr zastoupení dětské a poproduktivní složky obyvatel věková struktura obyvatelstva SO ORP Rychnov nad Kněžnou celkově mladší ve srovnání s obyvatelstvem Královéhradeckého kraje. Ve správním obvodu dosahoval index stáří (tedy počet osob ve věku 65 a více let vyjádřených na 100 dětí do 15 let) v roce 2011 hodnoty 102,4 (tzn. zhruba 102 osob v poproduktivním věku připadajících na 100 dětí), v celém kraji pak 116,5 (tabulky č. 5 a 6). Rok 2011 byl také prvním rokem, kdy ve SO ORP Rychnov nad Kněžnou podíl poproduktivní složky převýšil podíl dětské složky. Do té doby byl poměr obrácený, čemuž také odpovídal index stáří s hodnotami pod 100. Naproti tomu v Královéhradeckém kraji už v roce 2005 byl podíl seniorů vyšší než podíl dětí do 15 let (index stáří 100,3). Následující mapa zobrazuje indexy stáří v jednotlivých obcích SO ORP Rychnov nad Kněžnou. Mapa indexů stáří poměrně přesně odráží reliéf Rychnovska v obcích zejména horských oblastí je index nízký, s postupem do méně hornatého vnitrozemí index roste a poměr obyvatel nad 65 let vůči dětem se zvyšuje. Nejnižší hodnoty a tedy i nejnižší počet seniorů vzhledem k počtu dětí můžeme nalézt v obcích Třebešov, Polom, Jahodov, Liberk, Orlické Záhoří a Bartošovice. Nejvyšších hodnot index dosahuje v obcích Vamberk, Potštejn, Proruby a také v Říčkách v Orlických horách. 13

14 Obrázek č. 2: Počet osob starších 65 let ku počtu osob ve věku 0 14 let na území ORP Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ Z předchozího textu již víme, že věková struktura obyvatel správního obvodu a kraje se liší zejména v podílu seniorů v populaci, který je na úrovni SO ORP Rychnov nad Kněžnou nižší (15,5 vůči 17,2 % v roce 2011). Tato skutečnost se potom také odráží v nižší úrovni indexu šedého zatížení. To v praxi znamená, že ve SO ORP Rychnov nad Kněžnou v roce 2011 připadalo na 100 osob ve věku let 22,4 seniorů (kteří už nepřispívají k ekonomickému produktu a jsou závislí na ekonomicky aktivních generacích), zatímco v Královéhradeckém kraji jako celku to bylo 25 seniorů. Ze srovnání hodnot indexů ekonomické závislosti je patrné, že se v současné době na ekonomickém zatížení obyvatelstva ve věku let nejvíce podílí osoby v seniorském věku (analogicky s vývojem indexu stáří tomu tak je na krajské úrovni už od roku 2005, ve správním obvodu pak od roku 2011). Celkově mladší věkovou strukturu SO ORP Rychnov nad Kněžnou v porovnání s krajem dokládá i výše průměrného věku obyvatel, která v roce 2011 dosahovala 40,6 let ve správním obvodu a o necelý rok více v Královéhradeckém kraji. Tabulka č. 5: Souhrnné charakteristiky věkové struktury obyvatel, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, (indexy vyjádřeny na 100 osob) 14

15 Ukazatel Průměrný věk 37,8 38,2 38,5 38,7 39,1 39,3 39,6 39,9 40,1 40,4 40,6 Index stáří 75,0 77,6 78,8 80,2 84,0 87,9 91,0 95,4 96,1 99,2 102,4 Index zeleného zatížení 24,1 23,3 23,1 22,8 21,9 21,3 21,0 20,7 21,2 21,4 21,9 Index šedého zatížení 18,1 18,1 18,2 18,3 18,4 18,7 19,1 19,8 20,4 21,3 22,4 Index ekonomického 42,2 41,4 41,3 41,1 40,3 40,0 40,1 40,6 41,6 42,7 44,3 zatížení Pozn.: index stáří = počet osob v poproduktivním věku (65 dokončených let a více) na 100 dětí (0 14 dokončených let) index zeleného zatížení = počet dětí na 100 osob v produktivním věku (15 64 dokončených let) index šedého zatížení = počet osob v poproduktivním věku na 100 osob v produktivním věku index ekonomického zatížení = počet dětí a osob v poproduktivním věku na 100 osob v produktivním věku Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP 2001 až 2010 a 2002 až 2011 Tabulka č. 6: Souhrnné charakteristiky věkové struktury obyvatel, Královéhradecký kraj, (indexy vyjádřeny na 100 osob) Ukazatel Průměrný věk 39,3 39,6 39,8 40,1 40,3 40,6 40,7 40,9 41,1 41,3 41,5 Index stáří 90,6 92,9 95,0 97,5 100,3 103,7 106,1 109,6 111,7 113,4 116,5 Index zeleného zatížení 23,1 22,6 22,1 21,6 21,1 20,6 20,4 20,4 20,7 21,1 21,6 Index šedého zatížení 20,9 21,0 21,0 21,0 21,2 21,4 21,7 22,4 23,1 23,9 25,1 Index ekonomického zatížení 44,0 43,5 43,0 42,6 42,3 42,0 42,1 42,8 43,8 44,9 46,7 Pozn.: viz tabulka č. 5 Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky krajů 2001 až 2010 a 2002 až

16 2.4 PROJEKCE OBYVATELSTVA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE DO ROKU 2065 Český statistický úřad zveřejnil v lednu 2010 sadu projekcí vývoje obyvatelstva v jednotlivých krajích a oblastech České republiky do roku Za nižší územní celky než kraje nejsou standardně projekce počítány a publikovány vůbec, proto je v tomto materiálu nutné vycházet pouze z projekce pro Královéhradecký kraj. Možnost opřít se o krajské výsledky a vyvozovat závěry i na úroveň SO ORP Rychnov nad Kněžnou dovoluje skutečnost, že pohlavní a věková struktura obou územních celků je velmi podobná (graf 1, viz také tab. 3 a 4 v druhé kapitole). Graf č. 4: Věková struktura obyvatelstva SO ORP Rychnov nad Kněžnou a Královéhradeckého kraje, 2011 (k ) Pozn.: Nejmladší věková skupina odpovídá dětem ve věku 0 14 let, což je nutné zohlednit při srovnání s dalšími věkovými skupinami, které odpovídají pouze pětiletým věkovým kategoriím (vyjma nejstarší věkové skupiny, která není shora uzavřená). Tuto věkovou strukturu nelze srovnávat s údaji z běžné evidence, neboť se vztahuje k jinému datu a odlišnému způsobu sběru dat. Zdroj: vlastní zpracování podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Výsledky projekce jsou výhradně založeny na předpokládaném vývoji přirozené měny, nikoli však na vývoji objemu vnitřní ani zahraniční migrace, neboť ta je předvídatelná pouze se značnými obtížemi. Tyto jsou způsobeny celou řadou vnějších faktorů ovlivňujících migrační toky sociální a ekonomickou situací jednak migrantů, tak i zdrojových a cílových oblastí, dále bytovou situací v regionech a zvláště v případě zahraniční migrace legislativními úpravami vstupu na území cizího státu. Prognózování migrace je také ztíženo neúplností evidence stěhování. Migranti si totiž často ponechávají trvalé bydliště v místě vystěhování, avšak fyzicky bydlí v místě přistěhování, v němž 16

17 však nejsou hlášeni k trvalému pobytu. Je tedy zřejmé, že z roku na rok může docházet k nepředvídatelným výkyvům v počtu a struktuře migrantů. Vzhledem k odlišnému počtu obyvatel Královéhradeckého kraje a SO ORP Rychnov nad Kněžnou jsou v dalším textu prezentovány jen relativizované údaje (výjimku tvoří předpokládaný vývoj přirozené měny a počtu obyvatel, který ovšem slouží jen k ilustraci možného vývoje ve správním obvodu). Zde předložené výsledky projekce se výhradně vztahují pouze na vývoj počtu a struktury obyvatelstva, nikoli na vývoj úhrnné plodnosti a úmrtnostních poměrů. Snahou této kapitoly je zprostředkovat čtenáři základní představu o budoucím populačním vývoji a rychlosti demografického stárnutí. Na základě výsledků projekce vývoje obyvatelstva Královéhradeckého kraje lze pro SO ORP Rychnov nad Kněžnou očekávat (za předpokladu obdobného populačního vývoje v obou územních celcích a neexistence migrace): 1) Pokles počtu obyvatel způsobený úbytkem přirozenou měnou, kdy počet zemřelých bude převyšovat počet živě narozených dětí (tabulka č. 1). Tento úbytek pravděpodobně nebude kompenzován přistěhovalectvím vzhledem k velikosti migračního salda z období let (viz graf č. 1 v kapitole 2). Tabulka č. 7: Vývoj přirozeného přírůstku/úbytku a počtu obyvatel, Královéhradecký kraj, Přirozený přírůstek (úbytek) Počet obyvatel k (v tis.) 555,9 550,5 534,5 515,1 494,2 467,7 Zdroj: vlastní zpracování podle Projekce obyvatelstva v Královéhradeckém kraji do roku ) Pokračování a zintenzivnění procesu demografického stárnutí doprovázeného změnou tvaru věkové a pohlavní struktury obyvatelstva SO ORP Rychnov nad Kněžnou z nynějšího stacionárního typu (pro který je charakteristické vyrovnané zastoupení dětské a poproduktivní složky) na krajně regresivní typ věkové struktury na konci projekčního období, kdy poproduktivní složka převažuje nad dětskou (graf č. 2a f). 3) Vzhledem k mladší výchozí věkové struktuře SO ORP Rychnov nad Kněžnou (v porovnání s krajskou věkovou strukturou) lze předpokládat pomalejší stárnutí jeho obyvatel. 4) Posun populačně relativně silných generací k věkové hranici odchodu do důchodu (a její následné překročení) urychlí proces demografického stárnutí, přičemž tyto generace nebudou dostatečně nahrazeny dětskou složkou obyvatel. Jedná se zejména o generace narozené v období zvýšené porodnosti, tedy osoby ve věku let tzn. (narození v 70. letech minulého století) a osoby ve věku let (tzn. narození v období po druhé světové válce). Tyto generace tvoří značně velký kontingent osob, které budou v 17

18 důchodovém věku využívat sociální a zdravotní služby správního obvodu ORP, popř. kraje, a budou zdrojem zatížení ekonomicky aktivního obyvatelstva vzhledem ke skutečnosti, že sami už nepřispívají k ekonomickému produktu společnosti. Graf č. 5 a f: Věková struktura obyvatelstva Královéhradeckého kraje, 2011, (k ) 18

19 Pozn.: rok 2011 reálná data Zdroj: vlastní zpracování podle Projekce obyvatelstva v Královéhradeckém kraji do roku 2065 a Demografické ročenky krajů 2002 až ) Z hlediska zastoupení hlavních věkových skupin lze předpokládat mírný pokles podílu dětské složky, která ale nadále jako nyní bude tvořit lehce přes jednu desetinu obyvatel. Naopak se očekává výrazný nárůst zastoupení osob ve věku 65 a více let, a to až na jednu třetinu z nynějších zhruba 15 %, což odpovídá zdvojnásobení oproti současnému stavu. Podíl osob v produktivním věku se s největší pravděpodobností bude snižovat a na konci projekčního období dosáhne zhruba 50 % úhrnu obyvatelstva. Pokles podílu produktivního obyvatelstva je spojován právě s předpokládaným snížením počtu živě narozených dětí a tedy zmenšením velikosti dětské složky, která tak již nebude nahrazovat osoby v produktivním věku ukončující svou ekonomickou aktivitu (graf č. 3a). 6) Detailní pohled na nejvíce pravděpodobný vývoj struktury osob ve věku 65 a více let naznačuje změnu zastoupení jednotlivých 5letých věkových skupin. Lze očekávat pokles podílu dnes nejpočetnější skupiny osob ve věku a let ze zhruba 60 % úhrnu 65letých a starších na 30 % na konci projekčního období. Naopak se předpokládá zvýšení podílu osob 80letých a starších, přičemž největší nárůst zaznamenají osoby ve věku 90 a více let. 90letí a starší svůj podíl pravděpodobně zvýší až pětkrát z 3 na 15 % (graf č. 3b). Na tento vývoj má vliv zlepšování úmrtnostních poměrů a prodlužování délky lidského života. Struktura obyvatelstva ve věku 65 a více let by se měla vyvíjet ve vlnách, které vznikají tím, jak jednotlivé různě početné generace stárnou v čase. První vlna trvající přibližně do konce druhé dekády 21. století je odrazem stárnutí osob narozených v období druhé světové války a po jejím konci; druhá vlna s vrcholem ve čtvrté dekádě se potom týká osob narozených v 70. letech 20. století. 19

20 Graf č. 6 a b: Struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin (vlevo) a věková struktura obyvatelstva ve věku 65 a více let (vpravo), Královéhradecký kraj, (k ) Zdroj: vlastní zpracování podle Projekce obyvatelstva v Královéhradeckém kraji do roku ) V důsledku výše nastíněného pravděpodobného vývoje hlavních věkových skupin (pouze mírný pokles podílu dětské složky a naopak značné zvýšení zastoupení poproduktivní složky a úbytek podílu osob v produktivním věku) lze očekávat až 3násobné zvýšení indexu stáří, stejně tak růst indexu šedého a celkového ekonomického zatížení (i když ne tak dramatický jako v případě indexu stáří). Tabulka č. 8: Souhrnné charakteristiky věkové struktury obyvatel, Královéhradecký kraj, (k , indexy vyjádřeny na 100 osob) Ukazatel Průměrný věk 42,4 44,8 47,3 48,5 49,5 50,4 Index stáří 128,3 161,9 208,1 242,0 255,6 272,1 Index zeleného zatížení 23,2 23,7 21,3 24,4 26,5 24,3 Index šedého zatížení 29,8 38,4 44,3 59,0 67,7 66,0 Index ekonomického 53,0 62,0 65,5 83,4 94,2 90,3 zatížení Pozn.: index stáří = počet osob v poproduktivním věku (65 dokončených let a více) na 100 dětí (0 14 dokončených let) index zeleného zatížení = počet dětí na 100 osob v produktivním věku (15 64 dokončených let) index šedého zatížení = počet osob v poproduktivním věku na 100 osob v produktivním věku index ekonomického zatížení = počet dětí a osob v poproduktivním věku na 100 osob v produktivním věku Zdroj: vlastní zpracování podle Projekce obyvatelstva v Královéhradeckém kraji do roku

21 Stárnutí obyvatelstva doprovázené prodlužováním délky lidského života do budoucna představuje čím dál větší tlak na zdravotní i sociální systém. Lze předpokládat nárůst poptávky po standardní i specializované sociální a zdravotní péči, jejíž kapacity i kvalita by se měly zvyšovat, aby bylo možné udržet stárnoucí populaci po co možná nejdelší dobu v aktivním a soběstačném životě. Neméně podstatná je skutečnost, že v důsledku výrazného přesunu osob z produktivního do poproduktivního věku bez kompenzací ze strany dětské složky obyvatelstva vznikne velký tlak na zvýšení produktivity práce pro zachování životní úrovně a ekonomické výkonnosti daného území. 21

22 3. VÝVOJ NÁRODNOSTNÍ STRUKTURY OBYVATEL Údaje o národnostním složení se standardně zjišťují pouze v rámci sčítání lidu, domů a bytů. Vzhledem k frekvenci konání sčítání jsou data o národnostní struktuře dostupná jen jednou za deset let. Zjišťování národnosti bylo při sčítání v letech 2001 a 2011 deklaratorní a založené na svobodném rozhodnutí každé sčítané osoby, přičemž se tato mohla i rozhodnout údaj o národnosti nevyplnit. SO ORP Rychnov nad Kněžnou je z hlediska složení obyvatelstva podle národnosti značně homogenní územní celek. Při sčítání v roce 2001 uvedlo českou národnost přes 95 % obyvatel a v roce 2011 představovaly osoby hlásící se k této národnosti zhruba 71 % (tabulka č. 7). Moravskou nebo slezskou národnost deklarovalo 0,3 % obyvatel v roce 2001, resp. 0,2 % při posledním sčítání. Pokles podílu osob české národnosti není ani tak způsoben ztrátou identifikace s touto národností, ale spíše se jedná o projev svobodné vůle tento údaj při sčítání vůbec neuvádět. Podíl osob, které otázku na národnost nevyplnily totiž mezi sčítáními v letech 2001 a 2011 vzrostl z 2 % na 27 %. Lze se proto oprávněně domnívat, že osoby, které národnost při sčítání v roce 2011 nevyplnily, o deset let dříve v naprosté většině deklarovaly českou národnost. Podíl jiných národností se mezi sčítáními výrazně nezměnil a podle posledního censu představují v úhrnu méně než 2 % obyvatel. Nejvíce jsou zastoupeny osoby slovenské národnosti, které při sčítání 2011 tvořily necelé jedno procento obyvatel SO ORP Rychnov nad Kněžnou. K evidovalo Ministerstvo vnitra ČR na území okresu Rychnov nad Kněžnou celkem 1557 cizinců (z toho 707 s přechodným a 850 s trvalým pobytem). Největší podíl představovaly skupiny cizinců vietnamské národnosti (155 osob), ukrajinské národnosti (327 osob), slovenské národnosti (377 osob) a polské národnosti (332 osob. K poklesl počet osob na sledovaném území na 1456 (604 s přechodným a 852 s trvalým pobytem). Nejvíce zastoupené byly stále skupiny osob s vietnamskou národností (157 osob), ukrajinskou národností (301 osob), slovenskou národností (383 osob) a polskou národností (329 osob). Tabulka č. 9: Národnostní složení obyvatel SO ORP Rychnov nad Kněžnou, 2001 (k 1. 3.) a 2011 (k ) Národnost Počet obyvatel Relativní struktura (v %) česká ,2 70,9 moravská a slezská ,3 0,2 slovenská ,1 0,9 romská ,1 0,0 polská ,4 0,3 německá ,2 0,1 ruská ,1 0,1 ukrajinská ,3 0,3 vietnamská ,1 0,1 ostatní ,3 0,1 neuvedeno/nezjištěno ,8 27,1 Celkem ,0 100,0 Zdroj: vlastní zpracování podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a

23 4. VÝVOJ SŇATEČNOSTI A ROZVODOVOSTI V následující části bude popsán vývoj sňatečnosti a rozvodovosti, které odpovídají procesům formování a rozpadu rodiny a partnerských vztahů. Sledování úrovně sňatečnosti je v dnešní době zajímavé zejména vzhledem ke skutečnosti, že v posledních letech dochází ke změnám forem partnerského, popř. rodinného soužití. Na úrovni sňatečnosti se tyto změny projevují jejím poklesem, neboť mnozí partneři své soužití nelegalizují a žijí v nesezdaném svazku. Rozvodovost představuje proces, který je na jedné straně nástrojem řešení neshod mezi partnery, ale zároveň ohrožuje stabilitu rodiny a výchovu dětí. Může se tak do jisté míry chápat jako projev sociálně patologického chování s negativními dopady na společnost. S ohledem na dostupná data za územní celky na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností není možná detailnější analýza těchto dvou procesů. Proto se následující text omezuje pouze na vývoj absolutního počtu sňatků (rozvodů) a hrubé míry sňatečnosti (rozvodovosti), která je vyjadřována jako počet sňatků (rozvodů) na 1000 obyvatel. V případě sňatečnosti bude materiál doplněn alespoň o strukturu sňatků podle věku snoubenců a v části věnující se rozvodovosti bude analýza rozšířena o tzv. index rozvodovosti, který dává do poměru počet rozvodů a sňatků v daném kalendářním roce. Je li to nutné, jsou použity místo ročních dat tříleté průměry, čímž se zamezuje výkyvům dat u populačně malých území. 4.1 VÝVOJ SŇATEČNOSTI Charakter vývoje sňatečnosti i její úroveň ve SO ORP Rychnov nad Kněžnou zcela odpovídá situaci u obyvatelstva jiných územních celků (Královéhradecký kraj, Česká republika). Intenzita sňatečnosti ve sledovaném období let sice podléhala mírným oscilacím, její klesající trend je však naprosto zřejmý. Počet uzavřených sňatků klesl ze 190 (tzn. 5,6 sňatků na 1000 obyvatel) v roce 2001 na 155 sňatků (4,6 sňatků na 1000 obyvatel) o deset let později (tabulka č. 8). Nejvyšší intenzity dosáhla sňatečnost v roce 2002, kdy na 1000 obyvatel připadalo 6,2 sňatku. Naopak minimální hodnoty 4,4 sňatků na 1000 obyvatel dosáhla v letech 2009 a 2010, kdy každý rok snoubenci uzavřeli 150 sňatků. Z hlediska sňatkového chování nejsou větší rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem SO ORP Rychnov nad Kněžnou (tabulka č. 9). Společně se snižující se intenzitou uzavírání sňatků také klesá podíl oboustranně prvních sňatků, tedy takových sňatků, kdy ženich i nevěsta jsou oba svobodní. Na začátku analyzovaného období představovaly tyto první sňatky 70 % celkového počtu sňatků a na jeho konci přibližně 58 % (tabulka č. 8). Na úkor oboustranně prvních sňatků tak narůstá podíl těch sňatků, kdy aspoň jeden ze snoubenců je rozvedený či ovdovělý. 23

24 Tabulka č. 10: Sňatečnost, SO ORP Rychnov nad Kněžnou a Královéhradecký kraj, SO ORP Rychnov nad Kněžnou Počet sňatků celkem Počet sňatků (na 1000 obyvatel) 5,6 6,2 4,6 5,0 5,1 5,1 5,5 5,1 4,4 4,4 4,6 Sňatky svobodných (podíl ze všech sňatků) 70,0 64,6 63,5 67,6 62,1 67,8 65,6 61,8 64,7 65,3 58,1 Královéhradecký kraj Počet sňatků (na 1000 obyvatel) 5,2 5,0 4,8 4,8 4,9 5,0 5,4 4,9 4,4 4,5 4,2 Pozn.: Sňatky svobodných jsou oboustranně první sňatky, kdy oba snoubenci jsou svobodní. V České republice v roce 2011 připadalo na 1000 obyvatel 4,3 sňatku. Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP a krajů 2001 až 2010, 2002 až 2011 a Pohyb obyvatelstva v Českých zemích Tabulka č. 11: Sňatečnost, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, městské a venkovské obyvatelstvo, (tříleté průměry) SO ORP Rychnov nad Kněžnou městské obyvatelstvo Počet sňatků 5,5 5,3 5,0 5,1 5,2 5,1 4,9 4,5 4,5 (na 1000 obyvatel) SO ORP Rychnov nad Kněžnou venkovské obyvatelstvo Počet sňatků 5,3 5,2 4,8 5,0 5,3 5,5 5,2 4,9 4,4 (na 1000 obyvatel) Pozn.: městské obyvatelstvo = obyvatelstvo obcí s více jak 2000 obyvateli, venkovské obyvatelstvo = obyvatelstvo obcí s méně jak 2000 obyvateli Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP a krajů 2001 až 2010 a 2002 až 2011 Dalším rysem vývoje sňatečnosti je odkládání uzavírání sňatků do vyššího věku, a to jak mezi ženichy, tak nevěstami. Pro následující analýzu jsou vzhledem k relativně nízkému počtu uzavíraných sňatků v jednotlivých věkových kategoriích použity tříleté průměry, čímž se eliminují meziroční výkyvy v počtech událostí. Muži se v letech nejčastěji ženili ve věku let, přičemž v tomto věku uzavřeli 44 % manželství. V průběhu času se typický věk pro vstup do manželství u ženichů rozšířil i do věku roků. V současné době tak muži v každé z těchto dvou věkových skupin uzavírají zhruba 30 % sňatků. Ženy obecně vstupují do manželství v mladším věku než jejich partneři, a tak snoubenky na začátku sledovaného období uzavíraly sňatek nejčastěji ještě ve věku let (37 % sňatků), naopak na jeho konci už ve věku let, kdy uzavřely takřka 40 % manželství (graf č. 4). 24

25 Graf č. 7: Podíl sňatků podle věku ženicha a nevěsty a průměrný věk při uzavření sňatku, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, (tříleté průměry, vlevo ženichové, vpravo nevěsty) Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP 2001 až 2010 a 2002 až 2011 Obecně tedy dochází k poklesu podílu sňatků uzavřených v nižším věku do 29 let, a naopak se zvyšuje podíl sňatků uzavřených osobami ve věku 30 a více let, což se projevuje nárůstem průměrného věku ženichů a nevěst; u mužů se průměrný věk zvýšil o tři roky z 30,9 na 33,9 let, u žen o 2,6 let z 28,1 na 30,7 roků. Krajský průměrný věk ženichů a nevěst byl v roce 2011 o něco vyšší 34,9 let u ženichů, 31,8 let u nevěst. 4.2 VÝVOJ ROZVODOVOSTI Pro potřeby popisu rozvodovosti jsou stejně jako v případě sňatečnosti použity průměry za tříletá období, aby se zamezilo oscilacím počtu událostí, které v populačně menších územních celcích často nastávají. Vývoj rozvodovosti ve SO ORP Rychnov nad Kněžnou je možné rozdělit na dvě odlišné fáze. Během té první, která zhruba odpovídá dvěma třetinám analyzovaného období let , intenzita rozvodovosti klesla z 3,2 (tzn. 3,2 rozvodů připadajících na 1000 obyvatel) v letech na 2,5 v období V následující fázi pak rozvodovost opět vzrostla a svou hodnotou 3,1 (průměr let ) se přiblížila výchozí úrovni z počátku sledovaného období. Intenzita rozvodovosti ve správním obvodu dosahuje srovnatelné úrovně jako u obyvatelstva celého Královéhradeckého kraje (tabulka č. 9). Při pohledu na odlišnosti městského a venkovského obyvatelstva je zřejmé, že obyvatelstvo venkovských obcí (do 2000 obyvatel) má mírně nižší intenzitu rozvodovosti pravděpodobně v důsledku tradičnějších postojů k rodině a obecně tradičnějšího způsobu života (tabulka č. 9). 25

26 Tabulka č. 12: Rozvodovost, SO ORP Rychnov nad Kněžnou a Královéhradecký kraj, (tříleté průměry) SO ORP Rychnov nad Kněžnou Počet rozvodů celkem Počet rozvodů (na 1000 obyvatel) 3,2 3,2 3,0 2,7 2,6 2,5 2,9 2,9 3,1 Počet rozvodů (na 100 sňatků) 59,3 60,9 60,2 53,1 50,3 47,2 57,4 61,7 68,8 Královéhradecký kraj Počet rozvodů (na 1000 obyvatel) 3,1 3,2 3,1 3,2 3,1 3,0 2,9 2,9 2,8 Pozn.: V České republice v období připadalo na 1000 obyvatel 2,8 rozvodu. Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP a krajů 2001 až 2010, 2002 až 2011 a Pohyb obyvatelstva v Českých zemích Tabulka č. 13: Rozvodovost, SO ORP Rychnov nad Kněžnou, městské a venkovské obyvatelstvo, (tříleté průměry) Počet rozvodů (na 1000 obyvatel) Počet rozvodů (na 1000 obyvatel) SO ORP Rychnov nad Kněžnou městské obyvatelstvo 3,5 3,7 3,4 3,2 2,9 2,7 3,0 3,1 3,4 SO ORP Rychnov nad Kněžnou venkovské obyvatelstvo 2,8 2,5 2,3 1,9 2,2 2,1 2,6 2,5 2,6 Pozn.: městské obyvatelstvo = obyvatelstvo obcí s více jak 2000 obyvateli, venkovské obyvatelstvo = obyvatelstvo obcí s méně jak 2000 obyvateli Zdroj: vlastní zpracování podle Demografické ročenky SO ORP a krajů 2001 až 2010 a 2002 až 2011 Úroveň rozvodovosti charakterizuje také index rozvodovosti, který udává poměr počtu rozvodů na 100 sňatků v daném kalendářním roce. Vypovídací schopnost tohoto indexu je však limitována skutečností, že počet rozvedených manželství vůbec nesouvisí s počtem uzavřených manželství ve sledovaném roce. Je zapotřebí vzít v úvahu, že manželství rozváděná v daném roce byla uzavřena již dříve. Vzhledem k platné legislativě (zákon o rodině č. 91/1998 Sb.) totiž nelze rozvést manželství trvající kratší dobu než jeden rok. S ohledem na způsob výpočtu jsou hodnoty indexu rozvodovosti ovlivněny jednak samotnou úrovní rozvodovosti, ale také počtem sňatků, který (jak již bylo uvedeno výše) se meziročně mění. Ve SO ORP Rychnov nad Kněžnou se až do období let hodnota indexu rozvodovosti snižovala na méně než 50 rozvodů připadajících na 100 sňatků. V následujících letech ovšem nastal obrat v tomto vývoji a index rozvodovosti vzrostl až na bezmála 70 rozvodů na 100 sňatků, což bylo dokonce více než na začátku analyzovaného období (tabulka č. 9). Tento zvrat byl dán opačným charakterem vývoje rozvodovosti a sňatečnosti, kdy úroveň rozvodovosti rostla, zatímco úroveň sňatečnosti klesala. 26

27 5. NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost spolu s hmotnou nouzí představuje jeden z hlavních faktorů vzniku různých druhů nepříznivých sociálních situací a rostoucí poptávky po sociálních službách. Rostoucí míra nezaměstnanosti má přímý dopad na vznik mnoha nepříznivých situací zadluženost, nevyhovující či žádné bydlení, rozvoj sociálně patologických jevů (zneužívání a závislost na návykových látkách, trestná činnost, rodinné, sociální či psychické problémy atd.). V následujícím textu se budeme zabývat vývojem nezaměstnanosti jako jednoho z klíčových faktorů pro poptávku po sociálních službách v SO ORP Rychnov nad Kněžnou. Absolutní počty nezaměstnaných v dlouhodobém hledisku vyjadřují data MPSV, členěná na SO ORP a okres. Počet evidovaných na úřadě práce osciluje v závislosti na vývoji ekonomiky kolem hodnoty 1000 osob (nejnižší hodnota v desetiletém období byla 552, nejvyšší 1292 osob), v roce 2011 to bylo 961 uchazečů. Graf č. 8: Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání srovnání ORP a okresu Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Pro účely komparace a přesnějšího zmapování vývoje nezaměstnanosti je vhodnější použití ukazatele obecná míra nezaměstnanosti (i když zde narážíme na obtíže při komparaci dat pocházejících z různých metodik výpočtu). Obecná míra nezaměstnanosti na úrovni SO ORP Rychnov nad Kněžnou byla v roce 2011 nižší než na úrovni okresu. V roce 2011 dosáhla míra nezaměstnanosti v SO ORP 5,39 %. Relativní ukazatele svědčí o tom, že úroveň nezaměstnanosti na Rychnovsku v porovnání s jinými správními celky je 27

28 poměrně nízká, což platí i ve srovnání s celorepublikovou hodnotou. V rámci krajského srovnání vykazuje okres Rychnov nad Kněžnou dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Tabulka č. 14: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Rychnov nad kněžnou a Královéhradeckém kraji (k ) Kraj celkem 5,96 6,25 7,34 7,94 8,07 7,47 6,56 4,90 5,04 8,23 8,62 7,69 ORP Rychnov nad Kněžnou ČR (data ČSÚ) 4,80 5,20 5,98 7,23 7,53 6,81 4,44 2,95 3,83 7,30 6,82 5,39 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 Pozn.: Míra nezaměstnanosti je v celé časové řadě ORP a kraje vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání celkem a obyvatel ekonomicky aktivních (podle sčítání lidu, domů a bytů k ). Od roku 2005 se však počítá a publikuje pouze z uchazečů dosažitelných, jak činí i data ČSÚ za celou ČR. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Český statistický úřad Graf č. 9: Vývoj počtu evidovaných nezaměstnaných Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí Celkový počet evidovaných uchazečů v ORP Rychnov nad Kněžnou v letech dosáhl nárůstu jen 7,74 %, což je výrazně nižší nárůst evidovaných ve srovnání s okresem (nárůst 18,27 %) i krajem (nárůst 27,26 %). Rozložení míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích na území SO ORP zobrazuje následující mapa, která opět ukazuje vyšší hodnoty jednak v horských příhraničních oblastech a jednak v okolí Vamberka. Nejvyšší míry nezaměstnanosti v roce 2011 dosáhly Říčky 12,8 %, více než 7 % nezaměstnaných žilo i na území okolních obcí Rokytnice, Bartošovice, Zdobnice, Liberk a dále Vamberk, Rybná, Záměl, Lhoty a Libel. Naopak nejmenší obecná míra nezaměstnanosti (pod 2 %) 28