Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Geografie. Fyzická geografie a geoekologie

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Geografie Fyzická geografie a geoekologie Bc. Filip Kothan Trvání padajících srážek, mlhy a kouřma jako faktor ovlinňující dobu prázdnin Duration of falling precipitations, fog and mist as factor influencing the timing of vacances Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Ivan Sládek, CSc. Praha 2013

2 Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval sám a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Kladně Filip Kothan 2

3 Zadání diplomové práce Téma: TRVÁNÍ PADAJÍCÍCH SRÁŽEK, MLHY A KOUŘMA JAKO FAKTOR OVLINŇUJÍCÍ DOBU PRÁZDNIN Cíl: Diplomová práce bude navazovat na obhájenou bakalářskou práci diplomanta. Analýzou trvání hydrometeorů na území ČR se dosud zabývalo málo prací a žádná s cílem přispět k optimálnímu časovému vymezení letních prázdnin, takže řešení tématu práce je přínosem jak z vědeckého tak z praktického hlediska. Metody, území, zdroje dat: O otázku, kterou by práce měla řešit, se zajímali významní klimatologové, u nás univ. prof. Alois Gregor aj., ale šlo spíše o úvahy, spekulace, nepodložené důkladným hodnocením výsledků meteorologických pozorování. Prázdniny významně ovlivňují život mnoha populačních ročníků žáků a studentů, jejich učitelů, rodičů a dalších, což jsou v ČR miliony lidí, velká část obyvatelstva. Problém je tedy nepochybně významný a zajímavý z klimatologického a bioklimatologického hlediska. Práce bude vycházet z literární rešerše, budou v ní užity metody matematické statistiky a metody zpracování meteorologických dat. Předpokládá se hodnocení jednotlivých vybraných meteorologických prvků a posléze syntéza, v níž se výsledkům pro jednotlivé prvky přizná váha podle matematicko statistických hledisek. Zájmové území je Česko. Lze užít dat z databáze ČHMÚ. Datum zadání: listopad 2011 Jméno studenta: Filip Kothan Podpis studenta: Jméno vedoucího práce: RNDr. Ivan Sládek, CSc. Podpis vedoucího práce: 3

4 Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé práce RNDr. Ivanu Sládkovi, CSc. za cenné rady a pomoc při psaní práce, Českému hydrometeorologickému ústavu za poskytnutá data a své rodině za podporu při psaní práce. 4

5 Abstract The aim of this paper is to determine suitable term of summer holidays. It should be as long as current holidays in Czech republic, it means 62 days. The paper builds on the bachelor s thesis titled Optimal timing of summer vacances with regard to climate. The convenient term has been evaluated on basis of characteristics of air temperature, duration of sunshine and the length of day there in the bachelor s thesis. This paper contains the analysis of duration of rain, showers, drizzle, fog and mist. Thus, several terms have been found in both papers. But these are suitable with regard to only one meteorological element or phenomenon. The summer holidays should undoubtedly provide days with the best possible values of more meteorological elements. So the final term was calculated as mean and weighted mean of several dates of the beginning of holidays with the highest values of daily average air temperature, length of day and with the shortest total duration of the complex of rain, showers and drizzle and the complex of fog and mist. The weights of individual elements have been determined in two ways, so we have obtained three terms of holidays: two as result of the weighted mean and one as result of the mean. The best periods for holidays, determined by the weighted mean, are 11 th June 11 th August and 10 th June 10 th August. The third one, defined by the mean, is the same as the first mentioned, it means 11 th June 11 th August. There has been compared the number of storms and days with storms in the chosen optimal term of holidays of 16 th June 16 th August and its current term in Czech republic, i. e. 1 st July 31 th August. The first optimal term has been defined according to results of the bachelor s thesis. This term shows more days with storms and more storms than then current holidays. Abstrakt Cílem práce je v návaznosti na bakalářskou práci Optimální vymezení letních prázdnin z klimatologického hlediska vymezit vhodné období pro letní školní prázdniny. Mělo by být stejně dlouhé jako prázdniny současné, tj. 62 dní. V bakalářské práci byly ke stanovení prázdninového termínu využity charakteristiky teploty vzduchu, doba trvání slunečního svitu a délka dne. V této práci byla doplněna analýza údajů o době trvání vertikálních srážek, konkrétně deště, dešťových přeháněk a mrholení, a také mlhy a kouřma. Bylo tak nalezeno několik vhodných období prázdnin, které jsou optimální z hlediska hodnot jednotlivých meteorologických prvků či jevů. Prázdniny by však měly být dobou výskytu nejpříznivějších hodnot více takových prvků v roce. Definitivní prázdninový termín byl proto vypočítán aritmetickým a váženým průměrem dat prvních dní prázdnin s nejvyšší denní průměrnou 5

6 teplotou vzduchu, nejdelšími dny a nejkratší dobou trvání vertikálních srážek, mlhy a kouřma. Váhy ve výpočtu váženého průměru byly stanoveny dvěma způsoby, takže byly obdrženy tři výsledné termíny. Prázdniny, vypočítané aritmetickým průměrem, by představovalo období Váženým průměrem byla získána období a opět Byl porovnán počet dní s bouřemi a počet jednotlivých bouří za současné prázdninové období, tj. červenec a srpen, s tímto počtem během prázdninového období , které bylo zvoleno podle výsledků bakalářské práce. Z tohoto hlediska jsou vhodnější současné prázdniny. 6

7 Obsah 1 Úvod Definice použitých meteorologických jevů Mlha Kouřmo Déšť Dešťová přeháňka Mrholení Konvekční bouře Vymezování letních prázdnin v jiných pracích Letní prázdniny v minulosti Použité metody, datové zdroje a charakteristika lokality Použité metody Použitá data Charakteristika zájmového území Charakteristika lokality a klimatu vybraných meteorologických stanic Kuchařovice Lysá hora Ostrava Mošnov Kocelovice Svratouch Milešovka Churáňov Praděd Výpočet optimálního termínu letních prázdnin Prázdniny uvažované z hlediska trvání vertikálních srážek, mlhy a kouřma Prázdniny podle trvání deště ze stanice Praha Ruzyně Prázdniny podle trvání dešťových přeháněk ze stanice Praha Ruzyně Prázdniny podle trvání kouřma ze stanice Praha Ruzyně Prázdniny podle trvání mlhy ze stanice Praha - Ruzyně Prázdniny podle trvání mrholení ze stanice Praha Ruzyně Prázdniny podle trvání deště ve stanici Brno Tuřany Prázdniny podle trvání přeháněk ve stanici Brno Tuřany

8 6.1.8 Prázdniny podle trvání kouřma ve stanici Brno Tuřany Prázdniny podle trvání mlhy ze stanice Brno Tuřany Prázdniny podle trvání mrholení ze stanice Brno Tuřany Prázdniny podle trvání deště ze stanice Liberec Prázdniny podle trvání přeháněk ze stanice Liberec Prázdniny podle trvání kouřma ze stanice Liberec Prázdniny podle trvání mlhy ze stanice Liberec Prázdniny podle trvání mrholení ze stanice Liberec Prázdniny podle trvání deště ze stanice Ostrava Poruba Prázdniny podle trvání přeháněk ze stanice Ostrava Poruba Prázdniny podle trvání kouřma ze stanice Ostrava Poruba Prázdniny podle trvání mlhy ze stanice Ostrava Poruba Prázdniny podle trvání mrholení ze stanice Ostrava Poruba Prázdniny podle trvání deště ze stanice Plzeň Bolevec Prázdniny podle trvání přeháněk ze stanice Plzeň Bolevec Prázdniny podle trvání kouřma ze stanice Plzeň Bolevec Prázdniny podle trvání mlhy ze stanice Plzeň Bolevec Prázdniny podle trvání mrholení ze stanice Plzeň Bolevec Prázdniny uvažované podle počtu bouří a počtu dní s výskytem bouře Prázdniny podle počtu bouří a počtu dní s bouřemi ze stanice Praha Ruzyně Prázdniny podle počtu bouří a počtu dní s bouřemi ze stanice Brno - Tuřany Prázdniny podle počtu bouří a počtu dní s bouřemi ze stanice Churáňov Prázdniny podle počtu bouří a počtu dní s bouřemi ze stanice Karlovy Vary Olšová vrata Prázdniny podle počtu bouří a počtu dní s bouřemi ze stanice Lysá hora Prázdniny podle počtu bouří a počtu dní s bouřemi ze stanice Ostrava Mošnov Prázdniny uvažované z hlediska denního úhrnu slunečního svitu Prázdniny podle denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Kuchařovice Prázdniny podle denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Kocelovice Prázdniny podle denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Svratouch Prázdniny podle denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Karlovy Vary Olšová vrata Prázdniny podle denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Ostrava Mošnov36 8

9 6.3.6 Prázdniny podle denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Praděd Prázdniny podle denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Milešovka Prázdniny podle denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Doksany Prázdniny podle astronomicky možné délky slunečního svitu pro 50 s. z. š Prázdniny uvažované z hlediska teploty vzduchu Prázdniny podle denního průměru teploty vzduchu ze stanice Doksany Prázdniny podle denního průměru teploty vzduchu ze stanice Praha Ruzyně Prázdniny podle denního průměru teploty vzduchu ze stanice Brno Tuřany Prázdniny podle denní minimální teploty vzduchu ze stanice Doksany Prázdniny podle denního přízemního minima teploty vzduchu ze stanice Doksany Prázdniny podle komplexu meteorologických prvků či jevů Prázdniny podle doby trvání vertikálních srážek ze stanice Praha Ruzyně Prázdniny podle doby trvání vertikálních srážek ze stanice Brno Tuřany Prázdniny podle doby trvání vertikálních srážek ze stanice Liberec Prázdniny podle doby trvání vertikálních srážek ze stanice Ostrava Poruba Prázdniny podle doby trvání vertikálních srážek ze stanice Plzeň Bolevec Prázdniny podle doby trvání mlhy a kouřma ze stanice Praha Ruzyně Prázdniny podle doby trvání mlhy a kouřma ze stanice Brno Tuřany Prázdniny podle doby trvání mlhy a kouřma ze stanice Liberec Prázdniny podle doby trvání mlhy a kouřma ze stanice Ostrava Poruba Prázdniny podle doby trvání mlhy a kouřma ze stanice Plzeň Bolevec Zhodnocení výsledků výpočtů dílčích prázdninových termínů Finální prázdninový termín Prázdniny s maximálním úhrnem srážek ze stanice Doksany Diskuse Závěr...46 Literatura...48 Přílohy

10 1 Úvod Letní prázdniny by měly být částí roku, která poskytuje nejvhodnější počasí pro pobyt a letní rekreační aktivitu ve volné přírodě. V době, kdy se v našem státě ustálila doba hlavních prázdnin na červenec a srpen, tzn. před více než sto lety (Morkes 2004), nebylo možné analyzovat meteorologické podmínky tak, jak je to možné v současnosti. Dnešní prázdninový termín tak nebyl objektivně stanoven na základě analýzy chodu meteorologických prvků. Problematikou vymezení vhodnějšího období pro prázdniny se ve třicátých letech minulého století zabýval profesor Alois Gregor. Léto ve střední Evropě se podle něho vyznačuje proměnlivým počasím, neboť je ve znamení evropského západního monzunu (Gregor 1935). Podrobnou analýzu meteorologických dat s cílem určit vhodný termín prázdnin však neprovedl. Na potřebu posouzení změny prázdninového termínu poukázal také Tolasz. Cílem této práce je stanovit pro území České republiky (ČR) optimální prázdninový termín s pomocí analýzy meteorologických dat. Při vymezování vhodného období pro letní prázdniny je možné zohlednit atmosférické srážky. Nikoliv však použitím údajů o srážkových úhrnech za určité období. Roční chod srážek ve vnitrozemí mírných zeměpisných šířek, tzv. pevninský typ mírných šířek, se totiž vyznačuje maximálními srážkovými úhrny v létě v důsledku zvýšené cyklonální činnosti, resp. minimálními úhrny v zimě (Vysoudil 2006). Pro zmíněný účel je však možné použít dobu trvání vertikálních srážek, mlhy a kouřma. Hodnoceny jsou rovněž údaje o počtu bouří, resp. o počtu dní s výskytem bouře v průběhu kalendářního roku. Práce usiluje o nalezení 62 denního období s minimální dobou trvání deště, dešťových přeháněk, mlhy, mrholení a kouřma. K získání vhodného prázdninového termínu je však kromě výše zmíněných vhodné použít také jiné meteorologické prvky, jako je teplota vzduchu a úhrn slunečního svitu. Práce tak navazuje na bakalářskou práci Optimální vymezení letních prázdnin z klimatologického hlediska z roku 2011 (BP), jejímž cílem bylo nalézt v kalendářním roce rovněž vhodné 62 denní období pro prázdniny, které je nejpříznivější z hlediska teploty vzduchu a úhrnu slunečního svitu. Pro výpočet hledaného finálního data počátku letních prázdnin proto byly kromě počátečního termínu prázdnin, optimálních z hlediska doby trvání padajících srážek, mlhy a kouřma, použity také některé termíny začátku prázdnin, získané z BP. 10

11 2 Definice použitých meteorologických jevů 2.1 Mlha Mlha je stav v atmosféře, kdy je dohlednost 1 v jednom směru snížena na méně než 1 km (Vysoudil 2006). Je pozorována tehdy, je-li dohlednost zhoršena přítomností drobných vodních kapek ve vzduchu. Má obvykle bílé zabarvení, jen v průmyslových oblastech nabývá žluté, hnědé nebo šedé barvy. Vzduch působí při mlze sychravým dojmem, jeho relativní vlhkost je velmi vysoká, někdy dosahuje 100 % (Slabá 1972). Podle Řezáčové et al. (2007) existuje řada klasifikací mlhy, které při jejich posuzování využívají různá hlediska. Poměrně ustálené je použití Willettovy klasifikace, která vychází hlavně z fyzikální podstaty vývoje mlhy. Podle zmíněné klasifikace rozlišujeme čtyři typy mlhy (Willett 1928, cit.v Řezáčová et al. 2007, s. 368): 1) radiační, které se dále dělí na mlhy: a) přízemní, b) vysoké inverzní, c) advekčně-radiační a d) svahové 2) frontální mlhy, členěné dále na mlhy: a) předfrontální, b) zafrontální, c) mlhy na frontě 3) advekční mlhy, dělené dále na mlhy: a) mořské, b) v tropickém vzduchu, c) brízové a d) arktické 4) jiné typy zahrnují mlhy: a) ledové a b) sněhové Existují tři základní procesy zajišťující potřebné zvýšení relativní vlhkosti. Jedná se o ochlazení vzduchu, při němž klesá napětí nasycení, přidání vodní páry, které zvýší absolutní i relativní vlhkost vzduchu, a vertikální promíchávání částic vlhkého vzduchu o různé teplotě. První jmenovaný mechanismus se uplatňuje při vzniku radiační mlhy, druhý při vzniku mlhy frontální a třetí při vzniku mlhy advekční. Většina mlh vzniká kombinací všech tří procesů, jeden z nich však zpravidla dominuje. Radiační mlha vzniká při silném radiačním ochlazení zemského povrchu, k němuž dochází zejména v nočních hodinách nebo v zimě. Od chladného povrchu se ochlazuje i přilehlá vrstva vzduchu (Řezáčová et al. 2007). Uvedený typ mlhy doprovází radiační teplotní nad chladnější povrch (Vysoudil 2006). S frontální mlhou se často setkáváme, když srážky vypadávají z vyššího a relativně teplejšího vzduchu do spodního chladného a nenasyceného vzduchu (Řezáčová et al. 2007). 1 V meteorologii a klimatologii je nezbytné rozlišovat pojmy dohlednost a viditelnost. Viditelnost vyjadřuje, zda objekt je či není na horizontu rozpoznatelný (Vysoudil 2006). Dohlednost udává ve dne největší vzdálenost, na kterou lze spolehlivě rozpoznat černý předmět o úhlové vzdálenosti 0,5 5, umístěný u země na pozadí oblohy nebo mlhy. V noci znamená největší vzdálenost, na kterou lze rozpoznat světla stálé a směrově málo proměnlivé svítivosti (Vysoudil 2006). 11

12 Intenzita mlhy se stanoví podle dohlednosti. Rozlišují se následující stupně intenzity, uvedené v tabulce 1. Tabulka 1: stupně intenzity mlhy 0 - slabá dohlednost je m 1 - mírná dohlednost je m 2 - silná dohlednost je m 3 velmi silná dohlednost je menší než 50 m Zdroj: Návod pro pozorovatele meteorologických stanic ČSSR 1972 Při mlze se většinou vyskytují usazené srážky. Jejich množství je obvykle neměřitelné, pouze při silných a velmi silných mlhách někdy dosahují 0,1 0,3 mm, velmi zřídka, většinou na horách, až 0,5 mm. Pokud z mlhy padá mrholení, považuje se příslušná srážka za srážku z mrholení. Rozlišuje se mlha zmrzlá, přechlazená a přízemní. Zmrzlá mlha se vyskytuje pouze při velmi nízkých teplotách, a proto má nízký obsah vodní páry. Ani při vysoké relativní vlhkosti vzduchu pak nepůsobí sychravým dojmem. Pozná se také podle jiskření světla na ledových krystalech. Netvoří se při ní námrazové jevy. Přechlazená mlha se vyskytuje při záporných teplotách, ale vyšších než v případě výskytu mlhy zmrzlé. Z toho důvodu vykazuje vyšší obsah vodní páry a následkem tohoto působí sychravým dojmem. Protože se skládá z přechlazených vodních kapek, neprojevuje se při ní jiskření světla. Typicky se při ní projevují námrazové jevy, někdy velmi intenzivně. Přízemní mlha se vyznačuje jasně odlišitelnou tenkou přízemní vrstvou mlhy, sahající nejvýše do 2 m výšky. Nad zmíněnou vrstvou je dohlednost mnohem lepší. Vyskytuje se obvykle nad vodními plochami, vlhkými loukami, močály aj (Slabá 1972). Začátek, resp. konec mlhy zaznamenáváme, když se dohlednost sníží, resp. zvýší pod, resp. nad 1 km. Mlha se na daném pozorovacím místě a v jeho nejbližším okolí může vyskytovat v podobě chuchvalců či pásem. Tento jev se nazývá mlhové přeháňky a projevuje se střídáním mlhy s lepší dohledností. Uvedený jev je častý v horských oblastech při přechodu jednotlivých oblaků přes stanici. 2.2 Kouřmo Za kouřmo je považováno snížení dohlednosti způsobené mikroskopickými vodními kapkami ve vzduchu (Slabá 1972). Dohlednost není snížena pod 1 km a dosahuje až 10 km. 12

13 Nijak nesouvisí s kouřem, jedná se o hydrometeor (Vysoudil 2006). Začátkem kouřma se tedy rozumí zhoršení dohlednosti pod 10 km nebo její zlepšení nad 1 km a více. Kouřmo má šedé zbarvení, nepůsobí sychravým dojmem jako mlha. Vzduch není vodními parami nasycen. Nesmí být zaměňováno se zákalem, litometeorem, který na rozdíl od kouřma většinou vykazuje nízkou relativní vlhkost. Rozlišují se tři stupně intenzity kouřma, znázorněné v tabulce 2. Tabulka 2: stupně intenzity kouřma 0 - slabé dohlednost je větší než 4 km, menší než 10 km 1 - mírné dohlednost je 2,1 km až 4 km 2 - silné dohlednost je 1 km až 2 km Zdroj: Návod pro pozorovatele meteorologických stanic ČSSR Déšť Jedná se o srážku skládající se z vodních kapek o průměru obvykle větším než 0,5 mm. Pokud se vyskytují kapky menšího průměru, jsou obvykle rozptýleny tak, že je možné rozeznat jednotlivé kapky. Dešťové kapky po sobě zanechávají na dlažbě nebo prknech zřetelnou stopu a při jejich dopadu na vodní hladinu se vytvářejí kola. 2.4 Dešťová přeháňka Liší se od deště rychlostí kolísání jevu, náhlostí výskytu, rychlým střídáním oblačnosti s krátkodobým vyjasněním a většinou malým územním rozsahem. Při přeháňkovém počasí bývá dobrá dohlednost, která však může být v samotné přeháňce zhoršena (ČHMÚ 2003). Přeháňky obvykle přinášejí bouřkové mraky typu Cumulonimbus (Vysoudil 2006). Podle Řezáčové et al. (2007) v zásadě představuje silnou přeháňku, vyskytující se v letním období často i uvnitř dané vzduchové hmoty vlivem denního chodu teploty, jednoduchá konvekční cela, tj. nejjednodušší typ konvekční bouře, kde oblaky sestávají z jedné nebo více jednotek konvekční cirkulace, která se vyznačuje přítomností oblasti výstupného a kompenzačního sestupného pohybu. Přeháňkové srážky nevelkých úhrnů však může přinášet také oblak typu Cumulus congestus, jehož vrcholy mohou dosáhnout výšky až 5 km, čímž se dostávají do oblasti teplot 13

14 pod 0 C. Doba života těchto oblaků činí přibližně minut (Řezáčová et al. 2007). Rozlišené stupně intenzity deště (dešťové přeháňky) přináší tabulka 3. Tabulka 3: stupně intenzity deště (dešťové přeháňky) 00 velmi slabý Neměřitelné množství. Ojedinělé kapky, které nesmočí souvisle celý exponovaný povrch (země, chodníky, střechy apod.) bez ohledu na dobu trvání. 0,1 až 2,5 mm.h-1. Jednotlivé kapky deště se dají snadno rozeznat, 0 slabý avšak neodrážejí se od dlaždic, střech apod.; nejdříve za 2 minuty stačí déšť navlhčit dlaždice a podobný suchý povrch; louže se tvoří velmi pomalu; zvuk deště dopadajícího na střechu se jeví jako pomalé ťukání; z okapových rour začíná pomalu, ale nepřetržitě odtékat voda. 2,6 až 8,0 mm.h-1. Jednotlivé kapky se již nedají jasně rozeznat; nad střechami, dlaždicemi a podobným tvrdým povrchem vidíme odskakující kapky deště; louže vznikají rychle; zvuk deště padajícího na střechu 1 - mírný se jeví jako šumění nebo slabý hukot; okapy jsou z jedné čtvrtiny až z poloviny plné odtékající vody. 8,1 až 40,0 mm.h-1. Déšť se zdá padat v pásech (vidíme pruhy deště, jednotlivé kapky nejsou rozeznatelné); kapky se odrážejí od mokrých 2 - silný dlaždic, střech a louží až do výšky několika centimetrů; rámus deště na střeše se podobá znění bubnu nebo jasnému rachotu; okapy jsou více než z poloviny plné; dohlednost je deštěm znatelně zhoršená. Více než 40,0 mm.h-1. Padající déšť tvoří souvislou vodní clonu; voda nestačí odtékat z vodorovného povrchu; dohlednost je velmi zhoršena. 3 velmi silný Velmi silný jev se vyskytuje v našich zeměpisných šířkách jen zřídka, pouze v přeháňce. Celková doba trvání nebývá delší než hodina, většinou jen několik minut. Zdroj: Návod pro pozorovatele meteorologických stanic Mrholení Poměrně stejnorodá srážka složená výhradně z jemných vodních kapek o průměru menším než 0,5 mm. Jednotlivé kapky nelze rozeznat, jsou unášeny i slabými vzdušnými proudy a na dlažbě ani prknech nezanechávají zřetelnou stopu. Po dopadu na vodní hladinu kapky netvoří kola (ČHMÚ 2003). Mrholení je typické pro teplé a stabilní vzduchové hmoty a váže se na oblaka typu Stratus a Stratocumulus (Vysoudil 2006). Stupnici intenzity mrholení přibližuje tabulka 4. 14

15 Tabulka 4: stupně intenzity mrholení 00 velmi slabé Jednotlivé kapičky, množství neměřitelné bez ohledu na dobu trvání. 0 - slabé Méně než 0,1 mm.h-1. 1 mírné Od 0,1 do 0,2 mm.h-1. 2 silné Od 0,2 do 0,3 mm.h-1. 3 velmi silné Nepoužívá se, neboť potom již mrholení přechází v déšť. Zdroj: Návod pro pozorovatele meteorologických stanic Konvekční bouře Konvekční bouří nazýváme souhrn konvekčních procesů a jevů probíhajících při vývoji vertikálně mohutných srážkových oblaků druhu Cumulonimbus. Mohou se projevovat jako srážky, tj. přívalový déšť či kroupy, vítr, tj. silný nárazovitý vítr, downburst nebo microburst či tornádo, a elektrická aktivita, tj. výboje, blesky a hřmění. Pojem konvekční bouře tak nelze zaměňovat s pojmem bouřka, který je zaměřený na elektrickou aktivitu konvekční bouře (Řezáčová et al. 2007). 3 Vymezování letních prázdnin v jiných pracích Jak již bylo zmíněno, v BP byly prázdniny vymezovány podle teploty vzduchu a slunečního svitu. Analyzována byla data z meteorologických stanic Praha Ruzyně, Brno Tuřany a Doksany za období Hodnocenými charakteristikami uvedených dvou meteorologických prvků byla denní průměrná, denní minimální a přízemní minimální teplota, v případě slunečního svitu pak jeho denní úhrn a astronomicky možná délka pro 50 s. z. š. Bylo tedy stanoveno datum počátku prázdnin, optimálních z hlediska všech jednotlivých charakteristik. Podrobněji je o postupu jeho výpočtu pojednáno v kapitole 5. V BP bylo rovněž zjištěno, že velké množství vodních nádrží, resp. přírodních koupališť, je z důvodu přemnožení sinic uzavřeno v červenci a srpnu (Sekce hlavního hygienika ČR Ministerstva zdravotnictví 2011, cit. v Kothan 2011, s. 26). Bylo posouzeno také použití třicetiletých průměrů teploty vzduchu, tj. za období , pro jednotlivé dny roku (Sládek, Kothan 2011). Proto byly z dodaných dat za 50 let ze všech tří stanic vypočteny za jednotlivé dny kalendářního roku třicetileté a padesátileté průměry. V obou výsledných řadách se hledalo 62 denní období, tj. prázdninové období, vykazující maximální hodnotu třicetiletého, resp. padesátiletého průměru 15

16 Datum začátku ideálních prázdnin s nejvyšším 62 denním průměrem teploty vzduchu, zjištěné pomocí třicetiletých teplotních průměrů, vyšlo v případě všech stanic o dva dny dříve než počátek prázdnin zjištěný z teplotních průměrů za padesát let. Z důvodu nevelké odlišnosti mohly být podle Kothana (2011) třicetileté teplotní průměry při výpočtu prázdnin, příznivých z teplotního hlediska, zohledněny. Další hodnoty třicetiletých teplotních průměrů z jednotlivých meteorologických stanic byly čerpány z archivu dr. Sládka. V průměru z těchto stanic by prázdniny začínaly a končily (Sládek, Kothan 2011). Dobu prázdnin, optimálních z hlediska denní průměrné teploty vzduchu (nejedná se již o třicetileté průměry za jednotlivé dny), bylo možné určit jako aritmetický průměr počátečních dat ze tří použitých meteorologických stanic. Takové prázdniny by trvaly od do , tzn., že jejich termín se odlišuje od průměrného termínu, získaného pomocí třicetiletých průměrů teploty vzduchu, opět o dva dny. Tuto nepatrnou odchylku v začátcích obou prázdnin lze považovat za následek kolísání klimatu a není důvod se domnívat, že jde o trvalou jednosměrnou změnu (Sládek, Kothan 2011). Prázdniny, příznivé z hlediska denního úhrnu slunečního svitu, byly stanoveny pouze pomocí dat ze stanice Doksany a trvaly by od do Prázdniny, stanovené pomocí délky dne pro 50 s. z. š., pak vycházejí na období Pokud jej přijmeme za platné pro celé území ČR, nedopustíme se významné chyby (Sládek, Kothan 2011). V BP však bylo nutné nalézt konečný termín prázdnin, tj. takových, které by byly ideální z hlediska celého kompozitu použitých meteorologických prvků. Pro tento konečný výpočet však byla použita pouze denní průměrná teplota vzduchu, denní úhrn slunečního svitu a jeho astronomicky možná délka pro 50 s. z. š. Termíny byly nakonec určeny dva. Byla vypočtena doba: 1) prázdnin s maximální průměrnou denní teplotou vzduchu a maximálním denním úhrnem slunečního svitu 2) prázdnin s maximální průměrnou denní teplotou vzduchu a maximální astronomicky možnou délkou slunečního svitu pro 50 s. z. š. Každé získané datum počátku prázdnin, optimálních z hlediska pouze jednoho prvku, bylo mj. vyjádřeno jako průměrná hodnota těchto dat v jednotlivých letech sledovaného období a pomocí intervalu spolehlivosti. Tato výsledná data jsou uvedena v kapitole 6. Výsledný termín (1) byl určen pomocí váženého průměru jednotlivých počátečních dat prázdnin, příznivých z hlediska denního průměru teploty vzduchu, resp. denního úhrnu slunečního svitu. Jako váha byla použita převrácená hodnota intervalu spolehlivosti pro příslušný 16

17 počátek. K výpočtu termínu (2) již nemohl být použit vážený průměr dat počátku prázdnin, vhodných z hlediska jednotlivých charakteristik, protože začátek prázdnin, vymezovaných podle délky dne, nebylo možné vyjádřit intervalem spolehlivosti. Počáteční datum prázdnin, zohledňujících denní teplotní průměr a délku dne, se získalo aritmetickým průměrem jednotlivých optimálních dat začátku prázdnin. Prázdninová období, vymezená pomocí denní minimální, resp. přízemní minimální teploty vzduchu, se téměř shodují s obdobím vypočteným pomocí denních průměrů teploty vzduchu, proto nebyla ke stanovení termínů (1) a (2) použita. Prázdniny podle termínu (1) by spadaly do období , podle termínu (2) pak do období (Kothan 2011). Dalším důležitým meteorologickým prvkem, který by měl být zohledněn při určování prázdninového termínu, jsou srážky. S ohledem na jejich roční chod, vykazující minimum v zimě, resp. maximum v létě (Vysoudil 2006), nemohly být pro výpočet použity údaje o srážkových úhrnech. Jako vhodnější se pro řešení tohoto problému jeví doba trvání srážek, popř. mlhy a kouřma, která je v této práci k výpočtu prázdninového období využita. V BP byl také porovnán současný termín letních prázdnin v ČR s ostatními evropskými zeměmi. Jejich aktualizované termíny pro rok 2013 přináší obrázek 1. 17

18 Obrázek 1: Doba letních prázdnin v zemích Evropy v roce 2013 Poznámka: 1) termíny se liší v jednotlivých regionech nebo podle typu školy Zdroj: autembezpecne.cz Současné období prázdnin v ČR 2 se tedy nejlépe shoduje s tímto v Belgii, Nizozemsku, Irsku, Polsku, Slovensku, Rakousku, Slovinsku a Velké Británii. V 19 z 28 uvedených zemí (mimo ČR) začínají prázdniny dříve než v ČR (autembezpecne.cz 2013). Podle Rubáše (2013) by prázdniny, tj. 62 denní období, optimální z hlediska hodnot jednotlivých meteorologických prvků ve stanici Liberec, začínaly rovněž dříve než na počátku července. Při zohlednění průměrné denní teploty vzduchu by počátek připadal na , resp. na při použití doby trvání dešťových srážek. Počátky prázdnin s maximálním úhrnem slunečního svitu a s minimální dobou trvání mlhy a kouřma se shodují a připadají na Při posouzení celého komplexu meteorologických prvků vycházel z Gregorovy klasifikace počasí podle počtu bodů, kterou modifikoval. Bylo hodnoceno šest meteorologických prvků či jevů, kterými jsou denní průměrná teplota vzduchu, denní průměrná rychlost větru, trvání padajících srážek, mlhy a kouřma a denní úhrn slunečního svitu. Každému z těchto byla pro každý den v roce přiřazena hodnota od nejméně příznivé -1 2 V práci se při výpočtech jako současné prázdninové období používá termín

19 do ideální 1. Bodové hodnocení bylo provedeno na základě zvolených mezních hodnot příslušného prvku, resp. jevu. Body za každý prvek či jev byly následně sečteny. Dny, nejméně vhodné pro venkovní aktivity, tak získaly hodnotu -5, analogicky pro nejpříznivější dny. Nalezená 60 denní období, která jsou nejvhodnější pro venkovní aktivity v roce, trvají od poslední dekády dubna do poslední dekády červnové. Rubáš (2013) nalezl čtyři takováto období. Ve všech případech byla použita data za období Tolasz (2007) použil pro určení ideálního prázdninového termínu průměrné hodnoty srážkového úhrnu a teploty vzduchu v ČR za jednotlivé vybrané dekády. Jednalo se o poslední červnovou až první zářijovou dekádu. Průměrná teplota vzduchu za poslední červnovou dekádu sice nepřevyšuje tuto za první dekádu v červenci, ale během druhé poloviny srpna bylo zaznamenáno rychlé ochlazení. Tato skutečnost podporuje posun letních prázdnin do dřívějšího období, stejně jako nalezený průměrný srážkový úhrn za poslední červnovou dekádu, který je nižší než za první červencovou dekádu. Výsledným navrženým obdobím je Letní prázdniny v minulosti V počátku školní výuky nebyl začátek a konec letních prázdnin stanoven jednotně. Řídil se místními poměry a zejména na venkově se přizpůsoboval sezónním pracem na poli, tj. zejména na senoseč, žně, vinobraní aj., do nichž byla mládež zapojována. Školní rok končil v srpnu a začínal v říjnu listopadu, obvykle k 15. dni v měsíci. V červnu a červenci bylo volno ve dnech, na které byly vyhlášeny vedřiny. Délka i termín letních prázdnin se lišily na gymnáziích, obecných školách nebo měšťankách, rozdíly byly také mezi školami městskými a venkovskými. V druhé polovině 19. století docházelo k postupnému ujednocování doby letních prázdnin a tím i k ujednocování organizace školního roku. V roce 1870 bylo stanoveno ministerským nařízením, že letní prázdniny trvají šest týdnů a končí v září. Mimo větší města však bylo rozhodnutí o termínu počátku prázdnin ponecháno na rozhodnutí okresní školní rady, která měla možnost letní prázdniny nevyhlásit vcelku, ale mohla je rozdělit do celého školního roku. V roce 1882 byla doba letních prázdnin stanovena na osm týdnů. Bylo nařízeno, aby se ve větších městech doba prázdnin na obecných a měšťanských školách shodovala s jejich dobou na školách středních. K ustanovení jednotné a společné doby letních prázdnin na měsíce červenec a srpen došlo až počátkem 20. století (Morkes 2004). 19

20 5 Použité metody, datové zdroje a charakteristika lokality K určení nejvhodnějšího termínu letních prázdnin byla použita doba trvání jevů, kterými jsou déšť, dešťové přeháňky, mlha, mrholení a kouřmo. Zohledněn byl také počet bouří, resp. počet dní s výskytem bouře či bouří ve zvoleném období a úhrn slunečního svitu. Data o úhrnu slunečního svitu a trvání vertikálních srážek, mlhy a kouřma poskytl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zájmovým územím je ČR. 5.1 Použité metody Pro analýzu dat byly aplikovány metody matematické statistiky. K užitým charakteristikám patří interval spolehlivosti, zvolen byl 95%, k mírám polohy patří aritmetický průměr, k mírám variability pak směrodatná odchylka. Pomocí dat o počtu bouří byl zjištěn jejich počet v současném období letních prázdnin, tzn v jednotlivých letech období , aby byl z jednotlivých hodnot následně získán průměrný počet bouří v průběhu letních prázdnin za uvedené 45 leté období. Stejným způsobem byl vypočítán počet bouří v jednotlivých letech a aritmetický průměr těchto hodnot v posunutém prázdninovém období Analogicky byl obdržen také průměrný počet dní s výskytem bouře za 45 let pro dvě zvolená prázdninová období. Druhé zmiňované prázdninové období, tj , bylo použito pro reprezentaci dvou prázdninových období, která jsou podle Kothana (2011) optimální z hlediska denní průměrné teploty vzduchu a denního úhrnu slunečního svitu, tj , a z hlediska denní průměrné teploty vzduchu a astronomicky možné délky slunečního svitu pro 50 s. z. š., tj Z dat za období o trvání deště, přeháněk, mlhy, mrholení a kouřma byla pomocí kontingenčních tabulek v MS Excel stanovena celková doba trvání každého z uvedených jevů v jednotlivých dnech období , příp Dále byly pro získání optimálního termínu prázdnin u každého jevu vypočteny pro každý rok, resp. pro všechna období od do , případně od do , zmíněného 11 letého období součty hodnot za 62 - denní časové úseky, posouvané o 1 den. Bylo požadováno nalézt v každém pětiměsíčním, resp. sedmiměsíčním, období roku 62 denní časový úsek s minimální dobou trvání příslušného jevu. Takové minimální hodnotě 62 denní sumy bylo přiřazeno odpovídající datum, vyjádřené pořadovým číslem příslušného dne v roce. Datum představovalo první den získaného 62 denního období. V případě, že bylo takovýchto dvouměsíčních období nalezeno více, stanovilo se výsledné období pomocí aritmetického 20

21 průměru všech uvedených kandidátů, tzn. aritmetickým průměrem dat prvních dní všech optimálních dvouměsíčních období. Z výsledných jedenácti hodnot, představujících datum počátku 62 - denního časového úseku s minimální dobou trvání uvažovaného jevu pro příslušný rok, byl vypočítán opět aritmetický průměr. Toto datum bylo dále vyjádřeno pomocí 95% intervalu spolehlivosti a byla stanovena jeho směrodatná odchylka. Stejným způsobem jako výše byla analyzována data o denním úhrnu slunečního svitu. Opět bylo pro každý kalendářní rok, případně jeho část, pomocí posouvaných součtů za dvouměsíční období stanoveno 62 - denní období s optimální hodnotou úhrnu slunečního svitu, v tomto případě se však samozřejmě jednalo o hodnotu maximální. Hledané počáteční datum prázdnin bylo vyjádřeno i zde aritmetickým průměrem za dvaačtyřicetileté, případně padesátileté, období, a intervalem spolehlivosti, byla vypočtena také směrodatná odchylka. Jak již bylo zmíněno, pro konečný výpočet termínu letních prázdnin byly použity i některé výsledky BP, tj. termíny prázdnin, ideálních z hlediska denní průměrné teploty vzduchu a astronomicky možné délky slunečního svitu pro 50 severní zeměpisné šířky (s. z. š). V kapitole 6 jsou kromě výsledných termínů takovýchto prázdnin uvedeny také doby prázdnin, optimálních z hlediska úhrnu slunečního svitu, denní minimální a přízemní minimální teploty vzduchu, přestože nebyly pro finální výpočet data počátku použity. Z dodaných hodnot denní průměrné, resp. denní minimální a přízemní minimální teploty vzduchu, byl stanoven 62 - denní průměr pro všechna takto dlouhá období, jejichž termín se posouval o jeden den až do konce sledovaného období. Další postup výpočtu se již nijak nelišil od postupu v případě denního úhrnu slunečního svitu, tzn., že pro každý rok hodnoceného období bylo získáno dvouměsíční období s maximálním 62 denním průměrem denní teploty vzduchu, v případě výskytu více takových období v roce opět pomocí aritmetického průměru jejich počátečních dat. Výsledný počátek prázdnin pro příslušnou meteorologickou stanici tak mohl být vyjádřen opět použitím průměru z jednotlivých počátečních dat a intervalu spolehlivosti, variabilita termínu počátku pak směrodatnou odchylkou. Také při hledání počátečního termínu prázdnin, ideálních z hlediska délky dne pro 50 s. z. š., byly vypočteny úhrny slunečního svitu za všechny 62 denní časové úseky v roce, jejichž počáteční a koncový termín byl posunutý o jeden den. Výsledné datum začátku prázdnin představovalo i zde aritmetický průměr všech nalezených dat začátků 62 denních období s tímtéž maximálním dvouměsíčním úhrnem slunečního svitu. Jelikož byly k výpočtu použity hodnoty v rozsahu jednoho kalendářního roku, nebylo možné datum počátku vyjádřit pomocí intervalu spolehlivosti, ani určit směrodatnou odchylku. 21

22 V případě hledání vhodného období prázdnin, posuzovaných podle hodnot denního úhrnu slunečního svitu ze stanice Doksany a délky dne pro 50 s. z. š., byl upřesněn postup výpočtu týchž termínů prázdnin v BP v tom smyslu, že v této práci byly užity namísto průměrných 62 denních úhrnů slunečního svitu 62 denní sumy těchto hodnot, tedy 62 denní úhrny. Výsledné termíny prázdnin, stanovené pomocí obou metod, se liší pouze o jeden den (Kothan 2011). Kromě jednotlivých meteorologických prvků a jevů byly posouzeny rovněž jejich komplexy. Použity byly dva, a to soubor vertikálních dešťových srážek, tzn. deště, dešťových přeháněk a mrholení, a soubor mlhy a kouřma. Hodnoty doby trvání všech prvků v daném kompozitu tak byly pro každý den sledovaného období sečteny. Následující postup výpočtu vhodného prázdninového termínu se již nelišil od postupu v případě jednotlivých typů srážek, mlhy a kouřma. Získané termíny prázdnin, příznivých z hlediska hodnot jednotlivých meteorologických prvků, příp. jejich kompozitu, v jednotlivých meteorologických stanicích, byly využity k výpočtu konečného termínu prázdnin, optimálních z hlediska celého souboru meteorologických prvků nebo jevů, příp. jejich komplexů. Pro každý prvek či jev, resp. jejich soubor, bylo stanoveno počáteční datum prázdnin jako aritmetický průměr všech průměrných dat v jednotlivých stanicích. Váženým a aritmetickým průměrem těchto počátečních dat bylo získáno hledané finální datum začátku prázdnin. Prvkům a jevům, zohledněným při výpočtu definitivního termínu prázdnin, proto byla přiřazena určitá váha. Její výpočet je založen na stanovení průměrné doby trvání příslušného prvku či jejich souboru v ideálním prázdninovém období za celé sledované období v dané meteorologické stanici. Ideálním prázdninovým obdobím je myšlen časový úsek, jehož počátek je již vyjádřen aritmetickým průměrem data prvního prázdninového dne za víceleté období a je, jako již bylo uvedeno, reprezentován 62 denní sumou doby trvání daného prvku. Byl tedy vypočítán aritmetický průměr doby trvání prvku, resp. souboru, během tohoto prázdninového termínu za celé víceleté období. V případě průměrné denní teploty vzduchu jsou hodnoty platné pro 24 hodin, tzn., že pro libovolné 62 denní období v roce vyšla doba trvání vždy 1488 hodin, tj. součin 62 x 24. Této hodnoty samozřejmě nabyla rovněž průměrná hodnota trvání během ideálních prázdnin za víceleté období. Průměrná denní teplota tak má samozřejmě váhu nejvyšší. Místo hodnoty 1488 však jako váha byla použita hodnota 1. Váhy ostatních prvků, příp. souborů, pro jednotlivé stanice byly určeny jako podíl průměrné doby jejich trvání za období optimálních prázdnin a zmíněné průměrné doby trvání denní průměrné teploty vzduchu, tedy pomocí přímé úměry, kde 22

23 hodnota 1488 představuje 100 %. Definitivní hodnoty váhy příslušných prvků byly s výjimkou délky dne pro 50 s. z. š. vypočteny aritmetickým průměrem jejich hodnot v jednotlivých stanicích. Pouze pro účely srovnání ročního chodu srážkových úhrnů a doby jejich trvání bylo vypočítáno období prázdnin s maximálním úhrnem srážek, a to stejným způsobem jako v případě prázdnin posuzovaných podle denního úhrnu slunečního svitu. 5.2 Použitá data K výpočtu termínu letních prázdnin byla použita data o trvání deště, dešťových přeháněk, mrholení, mlhy a kouřma v období květen září a duben říjen. Výskyt sněhových srážek během uvedeného období nebyl předpokládán. Data byla dodána ČHMÚ pro období z leteckých meteorologických stanic Praha Ruzyně a Brno Tuřany, konkrétně pro měsíce květen září, a z meteorologických stanic Liberec, Ostrava Poruba a Plzeň Bolevec, přesněji pro období duben říjen. Data o výskytu bouří v průběhu celého kalendářního roku byla použita ze stanic Praha Ruzyně, Brno Tuřany, Ostrava Mošnov, Karlovy Vary Olšová vrata, Lysá hora a Churáňov, hodnoceno bylo období Použita byla diplomová práce Meteorologické faktory ovlivňující riziko lesních požárů v ČR. Hodnoty denního úhrnu slunečního svitu, pořízené ČHMÚ, byly získány pro všechnny měsíce kalendářního roku, a to ze stanic Kuchařovice, Kocelovice, Ostrava Mošnov, Karlovy Vary Olšová vrata, Svratouch, Milešovka a Praděd. V případě stanice Praděd byla data obdržena pro období , v případě Milešovky pro období Z ostatních meteorologických stanic byly dodány hodnoty denního úhrnu slunečního svitu za období Následující data byla použita již v BP. Hodnoty průměrné denní teploty vzduchu ze stanice Praha - Ruzyně pro období byly pro práci poskytnuty pracovištěm ČHMÚ v Praze - Komořanech. Tytéž hodnoty ze stanice Brno - Tuřany pro období zaslalo pracoviště ČHMÚ v Praze - Komořanech, hodnoty za období poskytla pobočka ČHMÚ v Brně. ČHMÚ v Ústí nad Labem dodal údaje o denní průměrné teplotě vzduchu a denním úhrnu slunečního svitu ze stanice Doksany pro měsíce duben říjen a hodnoty denního úhrnu srážek z téže stanice pro celý kalendářní rok, vše pro období Astronomicky možná délka slunečního svitu, použitá pro 50 s. z. š., byla vyhledána ve Hvězdářské ročence

24 5.3 Charakteristika zájmového území Řešeným územím je Česká republika. Z geomorfologických jednotek, v nichž se nacházejí využité meteorologické stanice, jsou zastoupeny následující provincie: Česká vysočina a Západní Karpaty. V případě první jmenované provincie se zdejší meteorologické stanice nacházejí v subprovincii Krušnohorské, Šumavské, Krkonošsko jesenické, Poberounské a Česko moravské. V rámci Krušnohorské subprovincie se jedná o celek České středohoří se stanicí Milešovka a Slavkovský les se stanicí Karlovy Vary Olšová Vrata, v rámci Krkonošsko jesenické subprovincie o Žitavskou pánev v případě Liberce a o Hrubý Jeseník. Šumavskou subprovincii reprezentuje pohoří Šumava, Poberounskou subprovincii celky Pražská plošina a Plzeňská pahorkatina a Česko moravskou subprovincii celky Blatenská pahorkatina v případě stanice Kocelovice, Jevišovická pahorkatina v případě Kuchařovic a Hornosvratecká vrchovina v případě stanice Svratouch. V případě druhé jmenované provincie se jedná o stanici Lysá hora, nacházející se v subprovincii Vnější Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy a celku Moravskoslezské Beskydy. Další stanicí, spadající do provincie Západní Karpaty, je letecká stanice Brno Tuřany, která se již nachází v subprovincii Vněkarpatské sníženiny, zde v oblasti Západní Vněkarpatské sníženiny v celku Dyjsko svratecký úval (Školní atlas České republiky 2005). Použité stanice reprezentují všechny klimatické oblasti Quittovy klimatické klasifikace, tzn. chladnou, mírně teplou i teplou. Chladnou klimatickou oblast zastupují stanice Lysá hora, Praděd, Svratouch a Churáňov. V mírně teplé oblasti se nachází stanice Praha Ruzyně, Karlovy Vary Olšová Vrata, Milešovka a Kocelovice, v teplé oblasti pak stanice Brno Tuřany, Ostrava Mošnov a Kuchařovice. V rámci Köppenovy klasifikace reprezentují použité stanice všechny klimatické podtypy, vyskytující se na území ČR, tj. podtyp listnatých lesů mírného pásma Cfb, boreální klima Dfb, Dfc a tundrové klima ET. Klima ET zastupuje stanice Praděd, Dfc Lysá hora a Churáňov, Dfb Svratouch a Cfb zbývající použité stanice (Atlas podnebí Česka 2007) Charakteristika lokality a klimatu vybraných meteorologických stanic Kuchařovice Stanice leží ve Znojemské pahorkatině v okrese Znojmo, v povodí Dyje. Byla zřízena v roce 1952, v roce 1954 přešla do správy Hydrometeorologického ústavu v Praze, 24

25 v roce 1979 pak v důsledku decentralizace pod správu brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, pod níž zůstala do roku V nepřetržitém provozu je od roku Měření bylo automatizováno v lednu Měrný pozemek leží v nadmořské výšce 334 m n. m. Průměrná roční teplota vzduchu je zde 8,5 C, průměrný roční srážkový úhrn 486 mm. Maximální teplota vzduchu, zaznamenaná , dosahuje 37,9 C, minimální teplota byla naměřena a činí -25 C. Maximální denní srážkový úhrn dosáhl ,8 mm. Maximální náraz větru, tzn. 48 m. s -1, byl naměřen K nadstandardním měřením provozovaným ve stanici patří výpar z vodní hladiny a z půdy, promrzání půdy, měření půdních teplot, koncentrací polétavého prachu a přízemního ozónu a monitoring slunečního záření globálního i rozptýleného (ČHMÚ 2011) Lysá hora Stanice, zřízená v roce 1954 a s nepřetržitým provozem od roku 1969, leží na temeni Lysé hory v Moravskoslezských Beskydech, v povodí Ostravice a v okrese Frýdek - Místek. Měrný pozemek leží v nadmořské výšce 1322 m n. m. Automatizace měření byla provedena v červnu Stanici charakterizuje průměrná roční teplota vzduchu 2,6 C, průměrný roční srážkový úhrn 1469,1 mm a průměrný roční úhrn slunečního svitu 1547 h. Maximální teplota vzduchu z dosáhla 29,4 C, minimální teplota, naměřená , činila -30,9 C. Maximální denní srážkový úhrn z je 233,8 mm, maximální náraz větru z pak 44 m. s -1. Stanice měří mj. také koncentrace SO 2 v ovzduší a zajišťuje fotografování bolidů (ČHMÚ 2011) Ostrava Mošnov Letecká meteorologická stanice byla založena v roce 1959, kdy byla přemístěna z původního ostravského letiště v Ostravě Hrabůvce do obce Mošnov. Měrný pozemek leží v nadmořské výšce 250 m n. m. Do roku 2003 se zde vydávaly také neletecké předpovědi (airmeteo.wbs.cz 2013) Kocelovice Meteorologická stanice, ležící v jihozápadní části Středočeské pahorkatiny v povodí Lomnice a v okrese Strakonice, byla založena v roce 1975, v nepřetržitém provozu je od roku 1977 a automatizace měření proběhla v lednu Nadmořská výška měrného pozemku činí 25

26 519 m. Roční průměr teploty vzduchu dosahuje 7,5 C, průměrný roční srážkový úhrn pak 595,1 mm a úhrn slunečního svitu 1676,6 h. Nejvyšší naměřená teplota vzduchu, 38,1 C, byla zaznamenána , nejnižší, -24,9 C, byla naměřena Maximální denní srážkový úhrn činící 138,6 mm pochází z , maximální náraz větru, 48,9 m. s -1, byl zaznamenán Zmíněná stanice provozuje nadstandardní měření, konkrétně výparu z vodní hladiny, půdní teploty a koncentrace SO 2, NO x a polétavého prachu. Provádí též monitoring slunečního záření (ČHMÚ 2011) Svratouch Stanice, ležící ve Žďárských vrších v povodí Svratky a v okrese Chrudim, byla uvedena do provozu v roce 1951, ve kterém je od roku 1971 nepřetržitě. Měrný pozemek leží v nadmořské výšce 733 m. Stanice vykazuje roční průměry teploty vzduchu 5,7 C, průměrný roční úhrn srážek 750,9 mm a slunečního svitu 1571,7 h. Nejvyšší zjištěná denní teplota vzduchu se rovná 33,9 C a pochází z , minimální teplota, naměřená , pak dosahuje -30 C. Maximální denní úhrn srážek z činí 106,4 mm a maximální náraz větru ze m. s -1. K nadstandardním měřením patří výpar z vodní hladiny, měření koncentrace SO 2, NO x a polétavého prachu, monitoring slunečního záření a fotografování bolidů (ČHMÚ 2011) Milešovka Na observatoři Milešovka, ležící v nadmořské výšce 837 m, probíhají nepřetržitá měření a pozorování od roku 1905, která byla přerušena v roce 1917 a během 2. světové války. Od počátku měření do roku 1957 se prováděla měření a pozorování v klimatických termínech, v letech v termínech synoptických, od roku 1998 se provádějí každou hodinu. Od roku 1998 se výzkum specializuje na chemismus a fyzikální vlastnosti usazených srážek. Od jara do podzimu se odebírají vzorky vody z nízké oblačnosti nebo mlhy, v zimě pak vzorky námrazy. Pomocí převážně optických přístrojů jsou měřeny rovněž základní fyzikální charakteristiky nízké oblačnosti, resp. mlhy, jimiž jsou např. kapalný vodní obsah, horizontální dohlednost, spektrum velikosti kapek nebo hmotnost námrazy (ÚFA 2011) Churáňov Stanice leží v těsné blízkosti vrcholové kóty Churáňovského vrchu v nadmořské výšce 1122 m (Staněk, Bednařík 1998) v pohoří Šumava. Zřízena byla v roce 1952, 26

27 v nepřetržitém provozu je od roku Leží v povodí řeky Losenice v okrese Prachatice. Stanice vykazuje roční průměr teploty vzduchu 4,2 C, roční průměrný úhrn srážek 1090,8 mm a slunečního svitu 1692 h. Nejvyšší zjištěná teplota vzduchu z činí 34,2 C, nejnižší z pak -32,6 C. Nejvyšší denní úhrn srážek, 166,9 mm, byl dosažen , nejvyšší náraz větru, 44,4 m. s -1, byl naměřen Provádí se zde měření koncentrace SO 2, NO x a polétavého prachu, monitoring slunečního záření a fotografování bolidů (ČHMÚ 2011) Praděd (Lesy ČR 2012). Zdejší meteorologická stanice, nejvýše položená v ČR, existovala do roku Výpočet optimálního termínu letních prázdnin Kapitola přibližuje výpočty nejpříznivějšího počátečního data letních prázdnin, posuzovaných z hlediska jednotlivých meteorologických jevů, prvků či jejich souborů, tzn. i těch, které byly použity v BP. Výsledky některých ze zmíněných výpočtů byly použity pro finální výpočet termínu prázdnin, hodnocených podle více meteorologických prvků, jevů a souborů. 6.1 Prázdniny uvažované z hlediska trvání vertikálních srážek, mlhy a kouřma Prázdniny podle trvání deště ze stanice Praha Ruzyně Minima 62 denních součtů hodnot trvání deště se pohybovala v rozmezí 16,5 88,3 h. V průběhu sledovaného jedenáctiletého období připadají jednotlivá počáteční data prázdnin na den v roce, resp. na , uvažováno pro nepřestupný rok. Aritmetickým průměrem jedenácti počátečních termínů byl stanoven výsledný termín, připadající na 165. den roku, čili nepřestupného roku 3. Směrodatná odchylka data počátku dosahuje hodnoty 33,9, mezní hodnoty intervalu spolehlivosti pro uvedený počátek představují 145. a 185. den roku, resp a Všechna následující počáteční data prázdnin i mezní hodnoty intervalu spolehlivosti pro průměrné datum počátku, vyjádřené jako datum, jsou rovněž uvažovány pro nepřestupný rok. 27