VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš Bakalářská práce Autor: Ivana Hublová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2016

2

3 Abstrakt HUBLOVÁ Ivana: Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá sestavením strategického plánu rozvoje města Velká Bíteš. V teoretické části vysvětluji základní pojmy, které jsou významné pro sestavení strategického plánu rozvoje města. V praktické části je obsažen profil města Velká Bíteš, SWOT analýza, analýza zaměstnanosti ve městě, vyhodnocení dotazníkového šetření týkající se kvality života občanů ve městě a celkového rozvoje města. Klíčová slova: veřejná správa, obec, kraj, vize, cíle, SWOT analýza, strategický plán. Abstract HUBLOVÁ Ivana: A Strategic Development Plan of the Town of Velká Bíteš The Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. The Department of Economy. The Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. The bachelor thesis deals with creating the strategic development plan of the town of Velká Bíteš. The theoretical part of the bachelor thesis is focused on basic concepts which are significant for creating the strategic development plan of the town. The practical part contains the profile of the city Velka Bites, SWOT analysis, analysis of employment in, the evaluation of the questionnare survey which concerns the quality of citizens life in the town and overal development of the town. Key words: public administration, municipality, region, vision, goals, SWOT analysis, the Strategic plan.

4 Poděkování Chtěla bych na tomto místě poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové, která mi poskytla cenné rady, připomínky a ochotu, s jakou mi při vypracování bakalářské práce pomáhala. Dále bych chtěla poděkovat vedení Městského úřadu Velká Bíteš a ostatním pracovníkům města, kteří mi poskytli interní materiály města, bez kterých by tato práce vůbec nevznikla. Děkuji také respondentům, kteří byli ochotni sdělit svoje názory v dotazníkovém šetření.

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah 1 Úvod Teoretická část Veřejná správa Samospráva Územní správa Státní správa Obec základní charakteristické znaky obce Působnost obcí Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce Orgány obcí Zastupitelstvo obce Rada obce Starosta a jeho zástupci místostarostové Výbory Komise Obecní úřad Svazky obcí Občan obce Hospodaření obce Rozpočet obce Příjmy rozpočtu obce Výdaje rozpočtu obce Kraj vyšší územní samosprávný celek... 26

7 2.9.1 Občan kraje Strategické řízení a strategické plánování Mise poslání Vize Cíle strategického plánování obce Kritéria strategického plánu Proces strategického plánování SWOT analýza Praktická část Základní charakteristické údaje Město Velká Bíteš Historie a současný stav města Významní rodáci Městský úřad a samospráva Demografická situace města Pohyb obyvatel Bytový fond a pozemky Hospodářství ve Velké Bíteši Technická infrastruktura Nakládání s odpady Nezaměstnanost Sdružení a spolky ve městě Dopravní infrastruktura Sociální infrastruktura Školství Zdravotnictví... 58

8 3.13 Kultura a sport Kultura Sport Hospodaření města Velká Bíteš SWOT analýza Vize města Prioritní osy rozvoje Strategické cíle města Strategické cíle životní prostředí Strategické cíle technická infrastruktura Strategické cíle sociální infrastruktura Strategické cíle bytová infrastruktura Sport, kultura a rekreace Financování strategických cílů Dotazníkové šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření Shrnutí a sumarizace výsledků dotazníku Shrnutí praktické části Závěr Seznam literatury Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Grafy vycházející z dotazníkového šetření Příloha č. 3 Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš

9 1 Úvod Zpracovala jsem Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš. K sepsání mé bakalářské práce mne vedlo hned několik důvodů. Jedním z hlavních důvodů proč jsem si vybrala toto téma, je mé budoucí bydlení ve Velké Bíteši. Proto je pro mne důležitá její budoucnost a její budoucí vývoj. Byla bych ráda, aby se město Velká Bíteš neustále rozvíjelo, ať už po stránce sociální infrastruktury, dopravní infrastruktury, bytové infrastruktury, životního prostředí, apod. Dalším důvodem, který mě vedl k řešení této problematiky je zájem o město jako takové. K Velké Bíteši mám velmi kladný vztah. Proto jsem se snažila práci napsat velmi pečlivě, aby Velká Bíteš mohla z tohoto strategického plánu vycházet a nemusela využívat jiné společnosti, které by tento plán také vypracovaly, ale za určitý finanční obnos. Domnívám se, že každý občan žijící ve Velké Bíteši jeví zájem o vývoj a budoucnost tohoto města. Občané by určitě chtěli, aby se jejich domov neustále rozvíjel a nabízel svým občanům podmínky k příjemnému životu. Cílem bakalářské práce je vypracování strategického plánu rozvoje města Velká Bíteš a upozornit na silné a slabé stránky, jakož i příležitosti a v úvahu připadající hrozby. Dalším cílem je provedení analýzy zaměstnanosti ve městě a blízkém okolí, když zároveň provedu dotazníkové šetření, které se týká kvality života ve městě a jeho dalšího rozvoje. Semestrální praxi jsem vykonávala na městském úřadě ve Velké Bíteši, kde mi bylo umožněno nahlédnout do chodu města. Na sepsání mé semestrální praxe jsem využila všech svých poznatků, užitečných informací a zkušeností z městského úřadu, kterých byla neskutečná spousta. Informace jsem získávala, jak od interních zdrojů města, tak od zaměstnanců městského úřadu. Má bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám především vysvětlením podstatných pojmů. Například jako veřejná správa, samostatná a přenesená působnost, obec, orgány obce starosta, zastupitelstvo, rada, rozpočet obce, občan obce, kraj, cíle, vize, SWOT analýza a další. 9

10 Praktická část mé bakalářské práce se zabývá samotným profilem města, který bude sloužit i jako podklad pro sestavení SWOT analýzy, tak i sestavením strategického plánu. Bakalářská práce je navíc obohacena dotazníkovým šetřením. V profilu města se zabývám polohou města, historií města, organizační strukturou města, demografickou situací, pozemky a bytových fondů, technickou infrastrukturou, dopravním spojením, odpadovým hospodářstvím, sociální infrastrukturou, školstvím, zdravotnictvím, členstvím města, spolky a sdružení na území města, hospodářstvím, nezaměstnaností, kulturou, sportem, a hospodařením města. Profil města jsem zpracovala podrobně, jelikož bude sloužit jako podklad pro vytvoření SWOT analýzy. U určení jednotlivých strategických cílů, je nedílnou součástí finanční podpora, a to jak z rozpočtu města, tak z dotací ze státního rozpočtu a rovněž i Evropské unie. Pro sepsání bakalářské práce je nedílnou součástí praktické části také provedené dotazníkové šetření, kdy jsem tyto dotazníky osobně rozdala po jednotlivých respondentech. Můj dotazník je tvořen 18 otázkami. Kvality života ve městě a jejího dalšího rozvoje se týká 17 otázek. Poslední otázka se týká demografických údajů každého respondenta. Pro zpracování této bakalářské práce jsem využila metod: sběr informací, SWOT analýza, studování odborné literatury, studování interních materiálů města, grafické a statistické metody, dotazníkové šetření, zhodnocovací (vyhodnocovací) metody. 10

11 2 Teoretická část V teoretické části jsem popisovala základní pojmy, které souvisejí s tématem bakalářské práce. Jsou to pojmy jako např. veřejná správa, obec, orgány obce, kraj, strategické řízení, strategické plánování, strategický plán, vize, mise, strategické cíle a SWOT analýza. 2.1 Veřejná správa Veřejná správa je důležitým pojmem správního práva a je k veřejnému zájmu cílenou činností státu nebo jiného státem zmocněného subjektu, která není soudnictvím ani zákonodárstvím. Veřejná správa je členěna na samosprávu a státní správu. Ve společnosti zorganizované ve stát, se veřejnou správou rozumí správa veřejných záležitostí, která je realizovaná jako projev výkonné moci ve státě. Pro výkonnou moc je charakteristická veřejná moc. Tato veřejná moc se dělí na moc státní a zbývající veřejnou moc. Zbývající veřejná moc je státem v příslušném rozsahu svěřena subjektům územní samosprávy, které vykonávají určitou formu státní správy. Se státní mocí je v jistém smyslu odvozena, ale nemůže být se zbývající veřejnou mocí v rozporu. (PRŮCHA, 2004) Veřejnou správu rozlišujeme od soukromé správy. Rozlišujeme ji proto, že na výkonu veřejné správy se za určitých okolností podílí také subjekty se soukromoprávním postavením. Veřejná správa je správa veřejných záležitostí, která sleduje naplňování veřejných cílů a je vykonávána ve veřejném zájmu. (PRŮCHA, 2004) V obecné rovině chápání pojmu veřejná správa se toto označuje, buď jako: Organizační (formálním) pojetí - tuto správu představuje subjekt jako je stát prostřednictvím vlastních orgánů, a dále tzv. další veřejnoprávní subjekty jako nositelé a představitelé veřejné moci. (PRŮCHA, 2004) Funkční (materiálním) pojetí - v této správě jde o určitou specifickou činnost, kdy je její rámec veřejné správy užší než v organizačním pojetí. (PRŮCHA, 2004) Veřejná správa jako správa státu, správa veřejných záležitostí ve státě je také členěna na státní správu a samosprávu, která je vykonávána příslušnými správními orgány. (PRŮCHA, 2004) 11

12 2.2 Samospráva Je veřejná správa, která je uskutečňována jinými veřejnoprávními subjekty než je stát, tudíž na subjekty nestátního charakteru. Samospráva je odvozena od autonomního postavení veřejnoprávních korporací a je druhem společenského řízení. Spolu se státní správou se spolupodílí na realizaci veřejných záležitostí. Samospráva se od státní správy liší metodami a formami působení na spravované objekty. Zejména v tom, že jde o prostředky, které nemají státně mocenskou povahu. Samospráva souvisí se soukromou správou tím, že při ní jde o správu vlastních záležitostí. Samospráva je členěna na územní a zájmovou samosprávu. (PRŮCHA, 2004) Do zájmové samosprávy se řadí komory, a to například lékařská, stomatologická, hospodářská, apod. (PRŮCHA, 2004) Územní správa Územní správa je veškerá veřejná správa, která přichází v úvahu na jednotlivých úrovních územně správního členění státu. Veřejná správa je užívána jak v tzv. organizačním pojetí (orgány územní samosprávy), tak v tzv. funkčním pojetí (výkon územní samosprávy). V územně správním členění státu jsou územně správní jednoty pro výkon územní správy s všeobecnou působností jak obce, tak i okresy. Tyto obce a okresy jsou nejnižšími územně správními jednotkami, proto představují i místní úroveň veřejné správy. (PEKOVÁ, 2005) 2.3 Státní správa Je veřejnou správou uskutečňovanou státem, přičemž v každé zorganizované společnosti ve státě je nezastupitelnou součástí státní správa ve veřejné správě. Je odvozena od samotné podstaty, poslání a postavení státu. Podstatou poslání státní správy je provádění zákonů, proto nelze označit státní správu jako čistě výkonnou. Proto má státní správa podzákonný charakter. Dále je odvozena od podstaty a způsobů realizace státní moci. Státní správa představuje činnost státu, a to realizaci výkonné moci státu. Výkonnou činností se rozumí činnost prováděcí a zdůrazňuje se tím postavení státní správy. Státní správa má dále charakter nařizovacího oprávnění, kdy státní správa může vydávat akty. (PEKOVÁ, 2005) 12

13 2.4 Obec základní charakteristické znaky obce Obec je základní stupeň územní samosprávy. Obec je také vymezena jako veřejnoprávní územní korporace, tedy právnická osoba, a podléhá při realizaci svých pravomocí veřejnému úřadu. Obec tvoří obyvatelstvo, které společně využívá vymezené území a které má právo na samosprávu. Samosprávný základní celek se rozprostírající na jednom nebo více katastrálních územích, podle kterých se člení na části jestliže zákon nestanoví jinak. Vyjma vojenských újezdů. (PEKOVÁ, 2005) Základní členění obcí: obce, které nemají statut města města, která získala statut města městys, tzv. obce, které toto označení mohou používat statutární města, rozčleněné území na městské obvody nebo městské části. Hlavní město Praha, členěné na městské části (PEKOVÁ, 2005) V rámci samostatné působnosti si obec své záležitosti spravuje samostatně. Pod samostatnou působnost spadají záležitosti, jež jsou v zájmu samotné obce a jejich občanů, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. A při výkonu samostatné působnosti se obec řídí zákonem ale i jinými předpisy, které vydává zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Do samostatné působnosti mohou zasahovat státní orgány i orgány krajů, ale jen způsobem, který jim stanoví zákon. (KADEŘÁVKOVÁ, 2012) Hlavním posláním obcí je tedy realizovat úkoly v samostatné působnosti, kde by právě měla samostatná působnost představovat převažující náplň činnosti orgánů obce. Činnost obcí a jejich orgánů při výkonu přenesené působnosti neovlivňuje výkon samostatné působnosti. Charakteristiky znaky obce jsou: Územní základ obce (vlastní území) obec může mít jedno nebo více katastrálních územní Občané obce každá obec musí mít obyvatele. Občanem obce je fyzická osoba, která je i občanem České republiky a má v obci hlášen trvalý pobyt a dosáhla věku 18 let Samostatná působnost obec si spravuje své záležitosti samostatně 13

14 Právní základ obce vystupování v právních vztazích svým jménem a vyplývající odpovědnost z těchto vztahů Péče o všestranný rozvoj území - při plnění svých úkolů i ochraně veřejného zájmu Ekonomický základ obce - hospodaření podle vlastního rozpočtu a vlastní majetek obce (KADEŘÁVKOVÁ, 2012) Přenesená působnost se podle zákonné úpravy dělí: 1. Obec 2. Obec s matričním úřadem 3. Obec s pověřeným obecním úřadem 4. Obec s rozšířenou působností Velikostní struktury obcí a jejich možné územní změny, jak integrační (například mikroregiony dobrovolná sdružení obci), tak i dezintegrační, například znovu obnovení samostatnosti obcí), což má v našich podmínkách a ve vývoji i charakteru územní veřejné správy specifické podoby. Možnosti integrovat a dezintegrovat obce upravuje zákon o obcích. (PRŮCHA, 2004) Existují tři varianty územních změn obcí, a to: 1. oddělení nové obce (vzniká nová obec), sloučení a připojení obcí 2. faktický zánik obce (obec definitivně přestává existovat) 3. týkající se územních změn hlavního města Prahy a jeho městských částí (PRŮCHA, 2004) Sdružování a spolupráce samospráv je podle různých forem: pověření určitého orgánu vykonávat určité poslání jménem místních samospráv, které ho k tomu oprávnily, poskytnutí zaměstnanců jedné místní samosprávy ostatním samosprávám, řízení společného orgánu na základě dohody, k níž došlo mezi ostatními samosprávami, vytvoření struktury pro spolupráci, které je přidělena samostatná osoba a finanční prostředky. (PRŮCHA, 2004) 14

15 2.4.1 Působnost obcí Obec je základní územní jednotkou osídlení a je současně organizační jednotkou systému v místní správě, která vystupuje v podobě samosprávných subjektů. Obec při výkonu místní správy musí plnit úkoly, které se vymezují rámcem tzv. působností obce. Působnost obce má vymezený okruh společenských vztahů, předmět, obsah a rozsah činnosti, v které realizuje obec svou pravomoc. Pro obec znamená pravomoc souhrn oprávnění a právních povinností, které jsou potřebné pro správné plnění úkolů obce. V právních úpravách je obec rozdělena na dva druhy, a to tzv. samostatná a přenesená působnost obce. (PRŮCHA, 2004) Samostatná působnost je klasická obecní samospráva, v které si obec spravuje svoje záležitosti sama. Je vázána na zákony, které jsou vydávány ústředními orgány. Tato obecní samospráva je správou, která připadá obcím jako veřejnoprávním korporacím územní samosprávy, proto není správou státní. (PRŮCHA, 2004) Přenesená působnost je naopak výkon státní správy, ale je to takový výkon, který stát realizuje svými orgány nepřímo prostřednictvím obcí a jejich orgánů. Přenesená působnost dostává od státu finanční prostředky. (PRŮCHA, 2004) Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce Tento dozor vykonává Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušnými ústředními úřady a dále krajskými úřady. Tuto působnost vykonávají krajské úřady jako přenesenou státní správu. Dozor je vyhledávací činnost úřednických orgánů. Dozor je charakterizován jako následný a je zaměřen na dodržování zákonnosti. Následnost dozoru znamená, že opatření orgánů samospráv jsou vykonatelná ihned po přijetí, případně po předepsaném vyhlášení, aniž by se vyžadoval předchozí souhlas dozorujícího orgánu. Dříve toto řešily okresní úřady, které jsou teď nahrazeny krajskými úřady. Pokud byla způsobena někomu v obci škoda, obec by ji měla zaplatit. (NEČADOVÁ, 2009) Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce Tento typ dozoru je kvalitativně odlišný od dozoru samostatné působnosti. Při výkonu přenesené státní správy se obce a kraje dostávají navzájem i ve vnějších kontaktech do vztahů 15

16 podřízenosti a nadřízenosti. Dozor nad výkonem přenesené působnosti obcí vykonávají Ministerstvo vnitra a krajský úřad v přenesené působnosti. Tento dozor je charakteristický tím, že orgán dozoru není jen vyhledávacím orgánem jako u samostatné působnosti, ale současně tím, kdo závadná opatření obce zruší. Dozor se realizuje následně a odhaluje se při něm soulad nařízení obce se zákony a soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce, které nejsou nařízeními obce, se zákony, jinými právními předpisy nebo v jejich mezích též s usneseními vlády nebo se směrnicemi ústředních správních úřadů. (NEČADOVÁ, 2009) Krajský úřad je při vlastním výkonu dozoru oprávněn: požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách, navrhovat obci změny nebo zrušení nezákonného nařízení, rozhodnutí nebo opatření jejich orgánů ve stanovené lhůtě. (NEČADOVÁ, 2009) 2.5 Orgány obcí Orgány obcí vykonávají působnost obce jak přenesenou tak samostatnou. Výjimka je však u případu samostatné působnosti, kde je působnost řešena místním referendem. Orgánem obce je zastupitelstvo, které je nevyšší a dále dalšími orgány obce, jako jsou rada obce, starosta a obecní úřad. (PEKOVÁ, 2004) Zastupitelstvo obce Je kolektivní volený orgán, kde ve městech plní jeho funkci zastupitelstvo města a v městských částech zastupitelstvo městských částí. Zastupitelstvo obce má hlavní rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti. Členy zastupitelstva obce jsou zvolení zástupci jednotlivých politických stran v obci, případně i nezávislí členové. Členy do zastupitelstva obce volí občané obce. Zastupitelstvo obce má ze zákona jednání veřejná a řídí se schváleným jednacím řádem. Účastnit se proto mohou i občané obce. Den zasedání, čas a místo jednání má za úkol obecní úřad, který jej musí vyvěsit na úřední desku. Zastupitelstvo se schází minimálně čtyřikrát ročně (po třech měsících) a je zvoleno na čtyři roky. K platnosti usnesení je třeba souhlas nadpoloviční většiny obecního zastupitelstva. Pouze zastupitelstvo odvozuje svou legitimitu z přímých voleb. (PEKOVÁ, 2004) 16

17 2.5.2 Rada obce Jedná se o výkonný orgán, který v samostatné působnosti podléhá zastupitelstvu obce, a v rámci přenesené působnosti obce rozhoduje jen v případě, kdy to stanoví zákon. Rada obce je složena ze starosty, jeho zástupce či zástupců a dalších radních, kteří jsou voleni obecním zastupitelstvem z jejich členů. (PEKOVÁ, 2005) Počet členů rady obce musí být vždy lichý, nesmí překročit jednu třetinu počtu členů zastupitelstva, a to nejméně 5, avšak nejvýše 11 členů rady. V obci, která má méně než 15 členů se obecní rada nevolí, proto v tomto případně řeší veškeré úkoly starosta. Starosta společně se svými zástupci tvoří radu obce. Zasedání rady je naopak od zasedání zastupitelstva neveřejná a schází se podle potřeby. Vydává nařízení obce v rámci přenesené působnosti na základě zákonného zmocnění. Pro schválení je potřeba většina hlasů svých členů. (PEKOVÁ, 2005) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. (PEKOVÁ, 2005) Starosta a jeho zástupci místostarostové Starosta je orgánem obce, který zastupuje obec navenek a plní další činnosti stanovené zákonem o obcích. Starostu a místostarostu volí zastupitelstvo obce z řad svých členů, kterému je také za své činnosti odpovědný, ale musí být občanem ČR. Je volen na čtyři roky. Není-li starosta přítomen, je zastoupen místostarostou. Pokud daná obec nemá tajemníka obecního úřadu, tak starosta je navíc nadřízený všem pracovníků obecního úřadu a současně plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů. Starosta spolu se svým zástupcem nebo jiným radním podepisuje obecně závazné vyhlášky nebo jiná usnesení obecního zastupitelstva. (HORZINKOVÁ, 2008) Starosta dle zákona č. 128/2000 Sb., plní tyto nejdůležitější funkce: odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, 17

18 jmenuje a odvolává vedoucí odboru a stanovuje jim plat (pokud tedy není zřízena v obci rada obce), jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu, ale se souhlasem krajského úřadu, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony, svolává a řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce Výbory Výbory plní úkoly podle pověření zastupitelstva obce, a které se také jemu zodpovídají za své činnosti. Jsou tedy iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce. Výbor je tvořen vždy lichým počtem členů, ale nesmí být počet členů menší jak tři. Tento počet je sestavován zastupitelstvem obce. Schází se podle potřeby, vyhotovuje se usnesení, které je písemné a podepisuje je předseda výboru (musí být člen zastupitelstva). U usnesení musí být nadpoloviční většina členů výboru, jinak je usnesení neplatné. (HORZINKOVÁ, 2008) Komise Jedná se iniciativní a poradní orgán obce, takzvaná veřejná schůze občanů. Předkládají návrhy a náměty v rámci samostatné působnosti obce. Starosta jim může svěřit výkon státní správy, pokud má souhlas od krajského úřadu. V tomto případě je komise i výkonným orgánem v přenesené působnosti obce na svěřeném úseku činnosti a v této oblasti jsou podřízeny starostovi obce. Rozhodování orgánů obce se řídí podle většiny. (PEKOVÁ, 2008) Obecní úřad Obecní úřad je výkonným orgánem. Jeho funkci ve městech plní městský úřad a ve statutárních městech magistrát. Obecní úřad je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem (pokud je funkce zřízena) a zaměstnanci obce. V čele obecního úřadu je starosta, ale úkoly plní tajemník obecního úřadu (pokud je tajemník zřízen). Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům 18

19 a komisím v jejich činnosti, řídí organizace, které obec zřídila pro zabezpečování veřejných statků. Obecní úřad není samostatným subjektem práva a nemůže nabývat práva a povinnosti. Obecní úřad vykonává přenesenou působnost, která mu byla svěřena. (PEKOVÁ, 2008) Pověřený obecní úřad Je obecní úřad, který vedle přenesené působnosti určené pro všechny obecní úřady vykonává v rozsahu svěřeném mu zvláštními zákony další přenesenou působnost. Pověřený obecní úřad stanoví zvláštní zákon. Správní obvod pověřeného obecního úřadu je stanoven právním předpisem. Vykonává působnost pro všechny obce a působnost svěřenou mu zvláštními zákony. Ministerstvo vnitra může na pověřený obecní úřad žádat o určitý rozsah státní správy, kterou jinak vykonává obecní úřad s rozšířenou působností. K žádosti se dokládá souhlas krajského úřadu a stanovisko příslušné obce s rozšířenou působností. Obec s pověřeným obecným úřadem stanovuje zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. (PEKOVÁ, 2008) Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad, který vedle své přenesené působnosti a vedle přenesené působnosti stanovené pro pověřený obecní úřad vykonává další přenesenou působnost v rozsahu stanoveném zákonem. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost pro všechny obce, působnost pověřeného obecního úřadu a působnost svěřenou mu zvláštními zákony. Obce, které vykonávají rozšířenou působnost, mohou vykonávat nařízení obce pro svůj správní obvod obce. Vydává tak i právní předpis, který má územní působnost i na území jiných obcí, které patří do správního obvodu obce. Obec s pověřeným obecným úřadem stanovuje zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Pokud obecní úřad neplní úkoly, které mu přísluší, může Ministerstvo vnitra rozhodnout, že přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný obecní úřad s rozšířenou působností. (PEKOVÁ, 2008) Tajemník obecního úřadu Tajemník je součástí obecního úřadu, ale není samostatným orgánem obce. Funkce tajemníka se zřizuje vždy v obci s pověřeným obecním úřadem a v obci s rozšířenou působností. Tajemník je jmenován a odvoláván starostou po předchozím souhlasu ředitele krajského 19

20 úřadu, jinak je jmenování a odvolání neplatné. Tajemník zajišťuje výkon přenesené působnosti, plní úkoly, které mu byly uloženy zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou. Tajemník vydává spisový řád, pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice, pokud je nevydá rada obce. Tajemník navrhuje a odvolává vedoucí odborů obecního úřadu. Může být členem politických stran a politických hnutí, ale nesmí v nich vykonávat žádnou funkci. (PEKOVÁ, 2008) 2.6 Svazky obcí Svazky obcí jsou významným oprávněním v samostatné působnosti obce a jsou samostatnou právnickou osobou. Obce mohou jak vytvářet, tak vstupovat do svazků obcí. Členy jsou obce, které mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. (PEKOVÁ, 2008) Předmětem jejich činnosti v samostatné působnosti obcí je plnit úkoly v oblasti sociální péče, školství, zdravotnictví atd. Mohou také spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení místních orgánů. (PRŮCHA, 2004) 2.7 Občan obce Občan obce je fyzická osoba, která je občanem České republiky a je hlášen ve správním obvodě k trvalému pobytu bez ohledu na věk. Občan obce vzniká narozením a zaniká úmrtím. Pokud občan dovrší 18 let, má právo dle zákona č. 128/2000 Sb.: volit a být volen do zastupitelstva obce, hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. 20

21 Občané se podílí na řízení obce přímo, a to dobrovolnou prací v různých komisích, nebo aktivní účastí na veřejných zasedáních zastupitelstva obce. Mohou se vyjadřovat v místním referendu, které se konají buď v celé obci, nebo v určité části obce. Občané se podílí i nepřímo a to prostřednictvím volených orgánů zastupitelů v zastupitelstvu obce. (HORZINKOVÁ, 2008) Obec může udělit fyzickým osobám čestné občanství, za to, že se významnou měrou zasloužily o rozvoj obce. Toto čestné občanství uděluje a odnímá zastupitelstvo obce. (HORZINKOVÁ, 2008) 2.8 Hospodaření obce Hospodaření obcí je upraveno v základní podobě přímo v zákoně číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Majetek obcí musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejich zájmy a úkoly vyplývajícími se zákonem vymezené působnosti. O rozvoj obce se musí starat orgány obce. Proto je vedena evidence obecního majetku. Stát neručí za hospodaření a závazky obcí. (Nečadová, 2012) Nakládání s obecním majetkem je každoročně přezkoumáno hospodaření obce určeným nezávislým orgánem. Vybrat si může mezi krajským úřadem nebo auditorem. Kontrolu nad dotacemi ze státního rozpočtu a ze státních fondů provádí Ministerstvo financí nebo jím pověřený úřad. (Nečadová, 2012) Obec neručí za závazky fyzických a právnických osob a nesmí přijmout úvěr, který přesáhne 150% vlastního rozpočtu minulého roku. Hospodaří podle schváleného rozpočtu, který je schválen zastupitelstvem obce na kalendářní rok. (Nečadová, 2012) Hospodaření obce se určuje zpravidla jako rozpočet vyrovnaný, ale může být schválen i jako přebytkový, pokud jsou příjmy daného roku určeny k využití v následujících letech nebo ke splácení úvěru. Může být rozpočet ale i schodkový, ale to jen v případě, že schodek bude uhrazen finanční rezervou z minulých let, půjčkou a prodejem finančních aktiv. (Nečadová, 2012) 21

22 Výpočet hospodaření obce se určí podle vzorce: H1 + P V = H2, kde tyto zkratky znamenají: H1 je konečný výsledek hospodaření z předchozího roku, P jsou příjmy obce, V jsou výdaje obce a H2 je konečný peněžní stav na konci roku. Pokud je H2 menší než H1, jedná se o rozpočet schodkový. Tedy, je potřeba mít finanční rezervu, nebo většinou úvěr. Pokud je H2 větší než H1, jedná se o rozpočet přebytkový. Tedy, přebytek je využit jako rezerva do následujících let nebo úvěru. Pokud se H2 rovná H1, jedná se o rozpočet vyrovnaný. Tedy rozpočet, který je cílem každé obce. (HORZINKOVÁ, 2008) Rozpočet obce Rozpočet obce je finanční plán, kterým se řídí její hospodaření. Je sestavován pouze na období jednoho kalendářního roku v návaznosti na rozpočtový výhled. Rozpočet se sestavuje, jak jsem již už zmínila, zpravidla jako vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový. Nesmí dojít ke schválení schodkového rozpočtu, pokud není krytý jinými finančními prostředky. Návrh rozpočtu musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu. Změny schváleného rozpočtu nelze provádět opravami schváleného rozpočtu, ale pouze rozpočtovými změnami. (PEKOVÁ, 2008) Rozpočet obce je také charakterizován principy nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti. Aby mohl být rozpočet obce schválen, musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet je typický místní rozpočet. Jeho úkolem (dle zákona) je zabezpečit pro své obyvatelstvo celou řadu veřejných statků. Ke zvláštnostem patří, že obec má vlastní majetek a má právo mít vlastní peníze. (PEKOVÁ, 2008) Funkce rozpočtu obce: alokační tradiční, nejstarší, vychází z postavení státu kdy stát zabezpečuje financování veřejných statků pro své občany, redistribuční daně, většina transferů (vláda), 22

23 stabilizační využívána od první třetiny minulého století, úroveň státního rozpočtu, přesunutí na nižší správy. Všechny výše uvedené funkce se navzájem ovlivňují Příjmy rozpočtu obce Liší se od rozpočtu krajů, odlišujeme příjmy, které může ovlivnit územní samospráva svým rozhodnutím nebo činností nebo příjmy, které ovlivnit nemůže, protože o nich rozhoduje stát. Příjmy plánuje výkonný orgán, a schvaluje volený orgán (zastupitelstvo obce). Výkonný orgán je zodpovědný za plnění všech povinností, týkající se příjmu rozpočtu obce. (PEKOVÁ, 2008) Znázorněné schéma příjmů rozpočtu obce: Obrázek 1: Příjmy rozpočtu obce Zdroj: (PEKOVÁ, 2008), upraveno autorem Příjmy členíme na návratné a nenávratné, ale i plánovatelné a nahodilé. Nenávratné dále členíme na vlastní a dotace. Vlastní příjmy členíme na daňové, nedaňové nebo ostatní. 23

24 Z daňových příjmů jsou to daně svěřené a sdílené, místní a správní poplatky. Z nedaňových příjmů jsou to příjmy z majetku, podnikání, které jsou běžné, i kapitálové z mimorozpočtových fondů, ale i uživatelské poplatky, které jsou jen běžné příjmy. Dále dotace dělíme na účelové a neúčelové, které jsou běžným i kapitálovým příjmem. (PEKOVÁ, 2008) Místní poplatky v ČR Místní poplatky jsou příjmem rozpočtu, ale nejsou velkým příjmem rozpočtu obcí. Tato problematika je uzákoněna zákonem o místních poplatcích, které si samy vybírají a spravují úřady. Tyto poplatky mají fakultativní charakter, tedy zastupitelstvo obce rozhoduje o tom, zda bude obec vybírat místní poplatky a jaké. Obec má proto omezenou daňovou pravomoc při stanovení konkrétní sazby, které je v zákoně o místních poplatcích určeno rozmezí sazeb. (PEKOVÁ, 2008) Podle zákona jsou například tyto místní poplatky: za psa, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za odpad, ze vstupného. O případných úlevách z místních poplatků rozhoduje zastupitelstvo obce. V případě úlevy z místního poplatku se musí zapsat do obecně závazné vyhlášky, kterou zveřejnění obecní úřad na úřední desce. (PEKOVÁ, 2008) Výdaje rozpočtu obce Na zabezpečování a financování veřejných statků pro obyvatelstvo se podílí významným způsobem územní samospráva. Na rozsah lokálních veřejných statků a tedy i výdajů rozpočtu obce na jejich financování, mají vliv obyvatelé, kteří jsou ochotni, či neochotni platit místní poplatky. Je to důsledek decentralizace některých netržních činností státu, decentralizace veřejné správy a posílení role územní samosprávy. Rozhodující část výdajů rozpočtu obce je proto alokační výdaj, který zabezpečuje veřejné statky. Výdaje rozpočtu členíme obvyklým způsobem. (PEKOVÁ, 2008) 24

25 Znázorněné schéma výdaje rozpočtu obce: Obrázek 2: Výdaje rozpočtu obce Zdroj: (PEKOVÁ, 2008), upraveno autorem Výdaje členíme na běžné a kapitálové výdaje, které tvoří největší skupinu výdajů rozpočtu územní samosprávy spojené se zabezpečením veřejných statků. Na financování jsou také nejdůležitější skupinou nenávratné výdaje, které by měly být kryty výnosem svěřených a sdílených daní např. (místní poplatky za popelnice, psa atd.) dále uživatelské poplatky a dotace z rozpočtové soustavy. Nenávratné výdaje mají charakter, jak jsem již zmínila převažujících běžných výdajů a kapitálových výdajů, tedy investičních. Kapitálové výdaje na investice lokálního a regionálního veřejného sektoru jsou nenávratné. Pokud obec použije na financování investic velký podíl návratných investic a půjček, tak v dalších letech může dojít ke splácení půjček, které bude pak pro obec břemenem. V budoucnu je proto vyžádána úsporná opatření běžných výdajů. 25

26 Alokační výdaje mají i stabilizační účinky, prostřednictvím nákupu služeb od soukromých firem, které ovlivňují obce celkovou poptávkou, tím se snižuje míra nezaměstnanosti. (PEKOVÁ, 2008) Mezi alokační výdaje patří: preferované veřejné statky základní vzdělání, výdaje na financování obecní policie a hasičů, veřejné osvětlení, na chodníky, ulice apod., na veřejnou zeleň, na výstavbu a provoz ČOV, třídění odpadů, na výdaje obecního úřadu, výdaje na sociální služby. Obec může zajišťovat své investiční záměry různým způsobem. Způsob jaký si obec vybere, musí být optimální. Proto odborně posouzen. Tímto obec dosáhne hospodárné vynakládání rozpočtových prostředků. Náklady, které vynaloží, se vrátí vyšší alokační efektivností. (PEKOVÁ, 2008) 2.9 Kraj vyšší územní samosprávný celek Kraj je veřejnoprávní korporací, tedy územní společenství občanů, které má právo na samosprávu. Proto je nezbytná členská základna občanů kraje a správní území. Je stanoven zákonem 129/2000 Sb., zákon o krajích. Kraj je vázán zákony a právními předpisy a spravován zastupitelstvem. Zastupitelstvo vykonává samosprávu, ale i státní správu, pokud to stanoví zákon. Kraj pečuje o rozvoj svého území. Spravuje své záležitosti samostatně. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti a zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu. (HORZINKOVÁ, 2008) 26

27 2.9.1 Občan kraje Občanem je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášen k trvalému pobytu v některé obci, ne území vojenského újezdu v územním obvodu kraje. Občan kraje má právo volit, pokud je starší 18 let nebo např. vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva, nahlížet do rozpočtu kraje, apod. (HORZINKOVÁ, 2008) 2.10 Strategické řízení a strategické plánování Strategie, kterou obec vybere jako optimální, by měla být efektivní při řešení daného problému. Měla by být ekonomická, časově proveditelná, důležité je brát v potaz soulad se zdroji, koncepcemi a příležitostmi, a také soulad s riziky a očekáváními. (MALLYA, 2007) Při tvorbě strategie se: hodnotí současné cíle a strategie obce, identifikuje rozsah strategických alternativ, aby se všechny hierarchie mohly zapojit do strategických formulací, hledá rovnováha mezi výhodami a nevýhodami strategických alternativ, a možnost jejich proveditelnosti, rozhoduje, které ze strategických alternativ budou zařazeny a které ne. (MALLYA, 2007) Strategické plánování Strategické plánování je tvořivý proces, během, kterého vzniká představa o tom, jaká by obec měla být, čím by se měla zabývat, co by chtěla rozvíjet, jaké programy a služby by měly být nabízeny a čím by měla obec projít, aby vše mohla uskutečnit. Během tohoto plánování se budou uskutečňovat strategická rozhodnutí, strategické záměry a budou se formulovat a vybírat vhodné strategie. (REKTOŘÍK, 1999) Strategický plán Tento plán je dokument, který zachycuje výsledky strategického plánování. Tento dokument je po projednání a přijetí podkladem pro strategické řízení obce. Vytváří prostor pro sladění 27

28 jednotlivých plánů obce a organizace tak, aby mohly dobře naplňovat svá poslání. (REKTOŘÍK, 1999) Strategické rozhodnutí Ovlivňuje činnost obce v dlouhodobém horizontu, než se stane předmětem strategického záměru, proto musí být zodpovědně posouzeno. (REKTOŘÍK, 1999) Strategický záměr Je dlouhodobý záměr obce a představuje výsledek přijatého rozhodnutí. Tento záměr je veřejně prezentován a řešen, než bude plně rozpracován v procesu plánování. (REKTOŘÍK, 1999) Strategické řízení Řízení je procesem představ popsaných ve strategickém plánu a obnáší implementaci, vyhodnocování a případnou úpravu akcí a činností, které směřují k dosažení vizí, cílů a záměrů formulovaných ve strategickém plánu. (REKTOŘÍK, 1999) Mise poslání Poslání můžeme stanovit na základě vize. Udává jasně definovaný směr, kterým se má celá organizace, obec ubírat. Mise definuje současný stav, obsahuje plány, jak dosáhnout strategické výhody. Na rozdíl od vize, která říká "čím chce obec být", poslání říká, "proč existujeme". (BĚLOHLÁVEK, 2006) Vize Vize je definovaná jako budoucí model stavu organizace, který je dostatečně srozumitelný, pozitivní pro členy, motivující a hlavně aby udal dlouhodobý směr pro budoucí plánování, stanovení cílů. Vize je také výchozím bodem strategického řídícího procesu. (BĚLOHLÁVEK, 2006) Vize musí být jasně formulovaná, realistická a dobře komunikativní. Dále dává odpověď na otázku, jak bude obec vypadat v budoucnu. Pokud je vize dobře zformulovaná, vytváří 28

29 v lidech motivaci. Jádrem každé vize je vždy výsledek, kterého má být dosaženo. (JAKUBÍKOVÁ, 2008) Cíle strategického plánování obce V rámci jednotlivých kroků strategického plánování je důležitá fáze, kdy prostřednictvím cílů strategického plánování, se formuluje to, čeho obec a organizace chtějí dosáhnout v období několika nejbližších let. Cíle se formulují pro časový horizont, který se shoduje s časovým obdobím, který je zpracován pro strategický plán. U obcí cíle přesahují dané volební období, které je na čtyři roky. Je to z toho důvodu, že nově zvolené zastupitelstvo může na co navazovat. (REKTOŘÍK, 1999) Dobře formulovaný cíl: Měřitelný cíl jestliže stanovené cíle nejsou dost specifické a nelze je ověřit, jedná se spíše o dobrý záměr než o skutečný cíl. Náročný, ale dosažitelný cíl musí motivovat aktéry k jeho dosažení. Reálný cíl cíl by měl být reálný, aby motivoval aktéry k jeho dosažení. Hierarchický cíl pokud se v organizaci či obci stanovují cíle pro jednotlivé organizační jednotky a komise rady obce, mělo by se také brát v úvahu, jakým způsobem přispívají tyto organizační jednotky také k dosažení celkového stanoveného cíle. Kvantitativní cíl je nutné kvalifikovat cíl, který je aspoň trochu možný. Srozumitelný cíl je nutné věnovat čas komunikaci a vyjasňování se všemi, kterých se to týká. 29

30 Kritéria strategického plánu Strategický plán musí obsahovat následující kritéria: Dlouhodobost Strategický plán je tvořen na delší časové období, proto je také dlouhodobým dokumentem. Časovým obdobím je myšleno volební období, což je čtyři roky. Jsou ale plány, které jsou sestavovány do více časových horizontů. (REKTOŘÍK, 1999) Systematičnost Každý strategický plán by měl systematicky mapovat odvětví, která mohou mít vliv na budoucí rozvoj řešeného území. Proto by se nemělo nic ze strategického dokumentu zanedbávat nebo zcela vyřadit z hodnocení. Systematičnost chápeme také jako systematický postup práce při hledání jednotlivých strategických cílů a cest rozvoje. (REKTOŘÍK, 1999) Selektivnost Selektivnost je jedním z hlavních znaků strategického plánování. Strategický plán musí stanovit selektivně pouze některé prioritní osy rozvoje, prioritní směry nebo prioritní problémy, na které se chce jednoznačně zaměřit a tyto prioritní body podrobně řešit. V jednotlivých krocích postupu práce strategický plán stanovuje a zpřesňuje priority řešení a hledá nástroje na zlepšení stanovených cílů. (REKTOŘÍK, 1999) Provázanost Provázanost je klíčový dokument. Rozhodnutí, které obec učiní například o rozvoji svého podnikatelského areálu, má pochopitelně velký zprostředkovaný význam i na rozvoj bydlení, technické infrastruktury nebo třeba organizaci dopravy. Proto je nutné jednotlivé kroky ve strategickém plánu vždy velmi pečlivě hodnotit z hlediska jejich vnitřní provázanosti, nikoliv pouze samy o sobě. (REKTOŘÍK, 1999) Soustavnost Soustavnost je dalším aspektem strategického plánování. Právě stálé a opakované hodnocení změn vstupních podmínek, výsledků jednotlivých dílčích kroků nebo třeba změněné ekonomické situace obce nutí všechny aktéry strategického plánu se pravidelně vracet k 30

31 vlastnímu dokumentu a prověřovat, doplňovat nebo upravovat jednotlivé vstupní údaje a tím i modifikovat postup jednotlivých dílčích cílů, aniž bychom však měnili základní strategický směr. Součástí strategického plánování je tedy trvalé hodnocení dosavadních výsledků procesu strategického plánu. (REKTOŘÍK, 1999) Otevřenost Otevřenost strategických dokumentů je dvojí. A to otevřenost takového dokumentu vůči veřejnosti, jejím podnětům a i jejich kritice a druhým významným je otevřenost vůči novým podnětům, ať už v době přípravy a projednání nebo schválení v době realizace některých strategických směrů. (REKTOŘÍK, 1999) Reálnost Reálnost je významnou podmínkou strategického plánu. Není příliš obtížné naplánovat skvělou budoucnost každé obce nebo mikroregionu, která bude založena na trvalém a ničím neomezeném přísunu investic do obce a vysoké zahraniční návštěvnosti místních pamětihodností. Stanovení cílů, které jsou nejen lákavé ale i reálné, je zdánlivě jednoduché.. (REKTOŘÍK, 1999) Proces strategického plánování Během strategického plánování vzniká představa o tom, čím by se chtěla zabývat obec v budoucnu a tak vyhovět co nejvíce občanům. K tomu plánování je potřeba vize, kterou si obec sama navrhne. K tomu, aby mohla být vize úspěšně formulovaná, musí být navzájem sladěny tři faktory, a to: poslání, silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti. Tyto tři faktory musí být respektovány při tvoření strategického plánování. 31

32 Obrázek 3: Strategické řízení -proces Zdroj: (REKTOŘÍK, 1999)-upraveno autorem 2.11 SWOT analýza Obce i organizace si zmapuje pozice pomocí vnějších i vnitřních sil, které ji ovlivňují. SWOT analýza je velmi výstižná a jednoduchá. Obsahem analýzy jsou slabé a silné stránky, tak i příležitosti i hrozby. Názvy těchto stránek je podle zkratek anglických slov. Silné stránky (Strenghts), Slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a nakonec hrozby (Threats). SW jsou vnitřními faktory efektivnosti obce a organizace a OT jsou vnějšími faktory efektivnosti obce. (BĚLOHLÁVEK, 2006) Silné stránky jsou kladně vnitřní podmínky, které organizaci zvýhodňují. Silnou stránkou daného subjektu může být konkurenční výhoda, finanční síla subjektu, dobrá organizační struktura, apod. Slabé stránky jsou negativní vnitřní podmínky, které naopak organizaci znevýhodňují. Může dojít k nižší výkonnosti daného subjektu. Slabou stránkou tedy může být vysoké finanční zatížení subjektu, zastaralé vybavení, schopnosti manažerů, apod. Příležitosti jsou současné nebo budoucí podmínky v prostředí, které vedou k rozvoji organizace. Jsou to například rostoucí počet obyvatel, technologický vývoj, apod. Hrozby jsou současné nebo budoucí podmínky prostředí, které jsou nepříznivé budoucímu rozvoji organizace. Mohou sem patřit nedostupnost finančních prostředků, pokles počtu obyvatel. (BĚLOHLÁVEK, 2006) 32

33 3 Praktická část Praktická část navazuje na podstatné pojmy z teoretické části. Dále je praktická část složena z profilu města, hospodaření města, SWOT analýzy a nakonec dotazníkové šetření na kvalitu života ve městě, které bude okomentováno. 3.1 Základní charakteristické údaje Statut: Tabulka 1: Základní charakteristické údaje Město Počet obyvatel k : Výměra (ha): Nadmořská výška (m n. m.) 476 Obec s pověřeným obecním úřadem: Velká Bíteš Obec s rozšířenou působností: Velké Meziříčí Kraj: Vysočina Okres: Žďár nad Sázavou Zdroj: Interní materiály města Obrázek 4: Znak města Velká Bíteš Zdroj: Interní materiály města Město Velká Bíteš Město Velká Bíteš patří do kraje Vysočina a nachází se ve východní části Českomoravské vrchoviny v okrese Žďár nad Sázavou, která je vzdálena přibližně 35 km od Brna. Velká Bíteš je součástí největších mikroregionů a to mikroregionu Velkomeziříčsko Bítešsko. V tomto 33

34 svazku obcí je celkem 54 zakládajících obcí. Největšími obcemi mikroregionu jsou Velká Bíteš, která je pověřeným obecním úřadem a Velké Meziříčí, které je obcí s rozšířenou působností. Velká Bíteš spolupracuje s dvěma partnerskými městy Torrevecchia Pia (Itálie) a s Hanušovce nad Topľou (Slovensko) Historie a současný stav města Velká Bíteš je datována v prvních písemných zmínkách z konce 12. století. Začátkem 13. století byla Velká Bíteš nazývána jako zeměpanské město. Městem se stala až roku 1408, kdy měla přibližně 850 obyvatel. V polovině 20. století byla založena technická firma První brněnská strojírna, která způsobila technickou revoluci. V té době měla Velká Bíteš 1800 obyvatel, nyní je 5090 obyvatel. Velká Bíteš je členěna na devět městských částí o rozloze 4731 ha, a to části Bezděkov, Březka, Holubí Zhoř, Jáchymov, Jestřabí, Jindřichov, Košíkov, Ludvíkov a Pánov. Velká Bíteš je společensky, kulturně i hospodářsky založené. Obyvatelé okolních obcí dojíždějí do města za prací, na nákupy, studiem, úřadem a lékaři. Z toho důvodu se obyvatelům ve městě žije spokojeně. Z celkového počtu obyvatel jak z města tak spravovaných obcí žije k celkem 5090 obyvatel Významní rodáci Mezi významné rodáky ve Velké Bíteši patří například Ing. Karel Staller ( ), který byl příslušníkem první generace budovatelů československého zbrojního průmyslu, byl vlastníkem velkého množství patentů. Dalším významným rodákem byl František Ondřej Poupě ( ), který byl významným reformátorem českého pivovarnictví a uznávaný i v okolních zemích. Jan Tiraj ( ) se zasloužil jako zakladatel bítešského muzea, pedagog, spisovatel, dějepisec. Arch. Lev Krča byl výborný architekt se zaměřením především na sportovní zařízení. Daniel Kloss Kyjovský byl primátor a autor Pamětní knihy města Velké Bíteše z let

35 3.1.4 Městský úřad a samospráva Velká Bíteš je obec s pověřeným obecním úřadem podle přílohy č. 1 zákona č.314/2002 Sb. Město Velká Bíteš má patnáct obcí ve správním obvodu, ktemi jsou Březí, Březké, Heřmanov, Křoví, Milešín, Nová Ves, Nové sady, Osová Bítýška, Radňoves, Rozseč, Skřinářov, Velká Bíteš, Vidonín, Vlkov, Záblatí. Samosprávu města tvoří zastupitelstvo společně s radou města. Velká Bíteš má k , obyvatel a podle zákona č. 128/2000 Sb., musí mít 11 až 25 členů zastupitelstva. Ve Velké Bíteši je zvoleno 21 členů zastupitelstva a jedna třtina tvoří členy rady, což je 7. Zastupitelstvo obce Velké Bíteše také zvolilo osadní výbory v částech města a to v Bezděkové, Březce, Jáchymově, Jestřabí, Jindřichově, Ludvíkově a Pánově. Obrázek 5: Správní obvod Velká Bíteš Zdroj: Interní materiály města 3.2 Demografická situace města Ve městě Velké Bíteši žijí občané z důvodu klidnějšího prostředí ve městě. Důvodem je i blízkost a dostupnost Brna, která je 35 km vzdálená od Velké Bíteše, poblíž je ale i Jihlava, 35

36 Znojmo, Třebíč, Žďár nad Sázavou, které jsou vzdálené do 60 km od Velké Bíteše. Do těchto měst je zřízena autobusová doprava, která by byla podporována i budoucí železniční dopravou pro vysokorychlostní trať se zastávkou nižší třídy ve Velké Bíteši. Ve Velké Bíteši a spravovaných obcí k žije obyvatel. Z těchto obyvatel žije ve Velké Bíteši a spravovaných obcí 2546 mužů a 2544 žen. Průměrný věk je 38, 8 let u mužů a 41,4 let žen. Celkový průměrný věk u mužů a žen je 40, 1 let. Porovnáním s Krajem Vysočina (41, 9 let) a Českou republikou (41, 7 let), má Velká Bíteš velmi dobrý průměrný věk. Prostředí ve městě je pro občany na velmi dobré úrovni, proto se lidé nestěhují, ale zůstávají ve městě. Obrázek 6: Celkový průměrný věk obyvatel v závislosti na jednotlivé roky vždy k Zdroj: ČSÚ Z výše uvedeného obrázku je zřejmé, že populace ve Velké Bíteši neustále roste. Tento stárnoucí trend není jen ve Velké Bíteši, ale je na celém světě, tedy celý svět neustále stárne. Mezi roky a je rozdíl necelé tři roky věku. Největší skok byl v roce 2 012, kdy se zvýšil celkový průměrný věk o 0, 6 let. 36

37 3.2.1 Pohyb obyvatel Od konce roku 2005 do konce roku 2014 ve Velké Bíteši přibylo 246 obyvatel. Největší vliv na tento růst měla zvyšující se porodnost v roce 2007, 2009 a V letech se rodilo v průměru 56 dětí ročně, v letech je průměr narozených dětí 58. K přírůstku také pomohly roky 2005 a 2006, kdy byl velký přírůstek přistěhovalých obyvatel. Tabulka 2: Pohyb obyvatel Velké Bíteše vždy k Období Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přirůstek Zdroj: (ČSÚ) Krátkodobý vývoj počtu obyvatel ve Velké Bíteši Počet obyvatel ve Velké Bíteši neustále roste. Pohyb obyvatel se poslední dobou pohybuje okolo obyvatel. Tento obrázek ukazuje, že od roku do roku počet obyvatel mírně stoupal, ale od roku počet obyvatel začal kolísat, až do roku Rok byl zlomem, kdy se počet obyvatel začal navyšovat. Toto zvyšování počtu lidí je zapříčiněno výstavbou nových bytů a dalších stavebních parcel pro rodinné domy. 37

38 Obrázek 7: Krátkodobý vývoj počtu obyvatel ve Velké Bíteš vždy k Zdroj: ČSÚ Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve Velké Bíteši V dlouhodobém měřítku se vývoj počtu obyvatel velmi rychle zvyšoval. Od roku do roku se navýšil počet obyvatel o obyvatel. V procentuálním vyjádření je přírůstek obyvatel o 55%. Nárůst obyvatel byl nejspíše zapříčiněn výstavbou nových domů a bytů, a tím nárůst přistěhovalých. Největší přírůstek byl mezi roky a a to obyvatel. Obrázek 8: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve Velké Bíteši vždy k 1. 1 Zdroj: ČSÚ 38

39 Rozčlenění počtu obyvatel podle pohlaví V roce 2005 byla převaha žen a naopak v roce 2006 byla převaha mužů. Od roku 2007 až 2009 převládalo ženské pohlaví. Od roku 2010 do roku 2014 se změnil trend a žije tu více mužů. Největším rozdílem mezi mužem a ženou bylo v roce 2 005, kdy byl rozdíl 27. Obrázek 9: Rozčlenění počtu obyvatel podle pohlaví za posledních 10 let Zdroj: ČSÚ Věková struktura obyvatelstva Ve skupině 0 14 let je ve Velké Bíteši 816 dětí, což je v procentuálním vyjádření 16 %. V okrese Žďár nad Sázavou je podíl obyvatel v této skupině 15, 2 %. V kraji Vysočina je podíl obyvatel 14, 9 % a v České republice je podíl 15, 2 %. Z tohoto můžeme usoudit, že je Velká Bíteš lehce nadprůměrná V kategorii let je obyvatel, která ve Velké Bíteši představuje 68, 2 % podílu celkové populace. Porovnání s krajem Vysočina (66, 9 %) okresem Žďár nad Sázavou (66, 9 %) a Českou republikou (67 %) zjistíme, že celková procentuální produkce města je nadprůměrná. Skupina 65 a více let, tedy kategorie v postproduktivním věku se v této slupině nachází 803 obyvatel. Tyto obyvatelé v podílu celkového počtu obyvatelstva je vyjádřena 15, 8 %. Česká republika má ve srovnání 17, 8 % obyvatel s okresem Žďár nad Sázavou má podíl počtu obyvatel 17, 9 % a s krajem Vysočina, který má 18, 2 % podílu počtu obyvatel. Lze usoudit, že tato kategorie je podprůměrná. 39

40 Tabulka 3: Věková struktura obyvatelstva k Věková skupina a více Celkem Ženy Muži Celkem Zdroj: ČSÚ Index stáří obyvatelstva je 98, 8 %. Spočítáme ho jako podíl počtu obyvatel ve věkové skupině 64 a více let a skupinou 0 14 let. 3.3 Bytový fond a pozemky Ve městě se nachází celkem domů, ze kterých je 987 domů obydlených. Zbylých 157 domů je neobydlených. Ty jsou většinou majiteli používány spíše rekreačně. Nejvíce je zde rodinných domů, kterých je a které vlastní fyzická osoba. V procentuálním vyjádření mají rodinné domy 91, 5 % ze všech domů. Dále jsou ve městě bytové domy, kterých je 87, které jsou na rozdíl od rodinných domů všechny obydlené. Nejvíce bytových domů je ve spoluvlastnictví vlastníků bytů. Ostatních budov je ve městě 10, z toho 9 je jich obydlených. V tabulce 4 je také uvedeno období výstavby nebo rekonstrukce domu. Největší výstavba rodinných domů byla mezi roky , kterých bylo 283 z celkových 315, konkrétně 89, 8 %. Postupem času se výstavby a rekonstrukce snižovaly. 40

41 Tabulka 4: Domovní fond Velká Bíteš Celkem rodinné domy bytové domy ostatní budovy Domy úhrnem Domy obydlené z toho podle vlastnictví domu fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů a dříve z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu Zdroj: ČSÚ 41

42 Tabulka 5: Obydlené byty podle právního důvodu užívání a počtu obytných místností Zdroj: ČSÚ Z tabulky je patrné, že nejvíce obyvatel žije v rodinných domech s pěti a více místnostmi. U bytových domů je nejvíce obyvatel v nájmu, kteří žijí v bytě s třemi obyvatelnými místnostmi. Obydlené byty celkem z toho právní důvod užívání bytu z toho s počtem obytných místností ve vlastním domě Celkem rodinné domy bytové domy ostatní budovy v osobním vlastnictví nájemní družstevní a více Pozemky Na katastrálním území Velké Bíteše se rozprostírá ha pozemku. Největší část pozemku tvoří orná půda, která má 2 062, 93 ha, tedy 43, 6 % z celkového katastrálního území. Další velkou částí zemědělské půdy tvoří lesní pozemek. Lesní pozemek Velké Bíteše v katastrálním území tvoří 1 892, 20 ha z celkového území. V procentuálním vyjádření pozemek tvoří 40 % z celkové katastrálního území Velké Bíteše. Ostatní plocha má na katastrálním území Velké Bíteše tvoří 326, 41 ha, což je 6, 9 % z celkového území. Na stejné úrovni se pohybují zastavěné plochy (79, 79 ha) a zahrada (79, 69 ha). Poměrně malou část zaujímají ovocný sad (20, 31 ha) a vodní plocha (39, 95 ha). 42

43 Obrázek 10: Druhy pozemků ve Velké Bíteši k Hospodářství ve Velké Bíteši Zdroj: ČSÚ Ve městě je celkem registrovaných podniků, z nichž je 586 aktivních. Nejvíce aktivních podniků je v sekci velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, a to 120 podniků, což je 20,5 % z celkových aktivních podniků. Druhým nejvíce obsazeným odvětvím je průmysl, který má 94 aktivních podniků, tedy 16 % z celkových aktivních podniků na území Velké Bíteše. 43

44 Tabulka 6: Podnikatelské subjekty podle druhu činnosti k Zdroj: ČSÚ Nejvíce je ve Velké Bíteši živnostníků, kterých je 365 z celkového počtu subjektů 586. V procentuálním vyjádření živnostníci přestavují 62 % z celkového počtu aktivních podniků. Dalším početnějším podnikatelským subjektem jsou právnické osoby, konkrétně obchodní společnosti, kterých je ve Velké Bíteši celkem 91, což představuje 15, 5 % z celkových aktivních podniků Velké Bíteše. Registrované podniky Podniky se zjištěnou aktivitou Celkem A Zemědělství, lesnictví, rybářství B-E Průmysl celkem F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti 8 5 K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí 27 1 M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti 4 3 O Veřejná správa a obrana; 8 6 povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti Nejvýznamnějším podnikatelským subjektem je První brněnská strojírna Velká Bíteš a. s., která zaměstnává přibližně 770 až 780 zaměstnanců, které jsou rozčleněny do čtyř divizí (letectví, doprava, separace a energetika). Další významnou firmou je ITW Pronovia s. r. o., která se zabývá automobilovým průmyslem a zaměstnává 500 až 700 zaměstnanců. Velká 44

45 Bíteš je známá svými místními výrobky. Například podnikatelský subjekt UZENÁŘSTVÍ A LAHŮDKY SLÁMA s.r.o., je známý v širokém okolí a zaměstnává 100 až 200 zaměstnanců. Místní výrobky jsou i z Jeřábkovy pekárny s. r. o, kde je počet zaměstnanců 25 až 50. Tabulka 7: Podnikatelské subjekty podle právní formy podnikání k Zdroj: ČSÚ Registrované podniky Podniky se zjištěnou aktivitou Celkem Fyzické osoby Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona Zemědělští podnikatelé Právnické osoby Obchodní společnosti akciové společnosti 2 2 Družstva Technická infrastruktura Město mělo do roku 2013 rozvojový plán, ve kterém byla technická infrastruktura jako hlavní priorita společně s dopravní infrastrukturou. Technická infrastruktura je jednou z hlavních částí, pro rozvoj jak místních částí, tak i obcí ve správním obvodu. Jedná se zejména o zavedení kanalizace v obcích. ČOV Město vybudovalo mechanicko biologickou čistírnu odpadních vod ČOV v roce 1994, tedy v devadesátých letech. ČOV leží na severovýchodním okraji města Velké Bíteše na konci ulice pod Babincem. Město na toto vybudování získalo dotaci 45 mil. Kč. V letech 2004 až 2006 prošla čistírna odpadních vod intenzifikací. Provozovatelem ČOV je Vodárenská 45

46 akciová společnost ze Žďáru nad Sázavou. ČOV má platné povolení k vypouštění odpadních vod ze dne Plynofikace Ve Velké Bíteši započala plynofikace také v devadesátých letech a to v roce V tomto roce topila plynem třetina občanů Velké Bíteše. V současnosti je Velká Bíteš skoro na celém svém území opatřena plynem, ale nejsou plynofikováni některé místní části jako například Bezděkov. V roce 2013 město nakoupilo na Českomoravské komoditní burze Kladno plyn pro město a organizace zřizované městem, se společně sdruženými obcemi v Mikroregionu Velkomeziříčsko Bítešsko. Tento nákup přinesl městu úsporu za plyn Kč ročně. Kanalizace Převážně je ve Velké Bíteši vybudován systém jednotné kanalizace, který odpadní vody přivádí na ČOV Velká Bíteš. Stoková síť je odkanalizována oddílným stokovým systémem pouze v lokalitách ulice Sadová, Pod Spravedlností a průmyslová zóna Košíkov. Celková délka stokové sítě města Velká Bíteš je 30, 22 km. Z toho je 22, 805 km jednotných stok, 3, 477 km dešťových stok, 3, 584 km splaškových vod, 0, 356 km odlehčených stok a 0, 77 km výtlaku. Provozovatelem téměř celého stokového systému je společnost VAS a. s., divize Žďár nad Sázavou. Zbylá část zahrnující dešťové stoky v systému je majitelem město. Vodovod Ve městě Velká Bíteš se nachází veřejná vodovodní síť, která byla vybudována v sedmdesátých letech 20. století. Vlastníkem vodovodu obce Velká Bíteš a místních částí je Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko a provozovatelem VAS a.s., divize Žďár nad Sázavou. Město je zásobováno pitnou vodou z ÚV Mostiště přes vodojem Velká Bíteš z přivaděče Dobrá Voda Velká Bíteš. Dalším zdrojem ve městě se nachází studna vybavená akumulačním prostorem 13 m 3. Tento zdroj pokrývá 20 % spotřeby vody ve městě. Internet, telekomunikace a rozhlas Veřejný internet je dostupný v městské knihovně, za určitý poplatek a po dobu otevírací doby v knihovně. Bezdrátové připojení na internet je dostupné z celého náměstí, tedy i z autobusového nádraží, které se nachází přímo na náměstí. Mezi největší dodavatele 46

47 internetu pro Velkou Bíteš se řádí O2 Czech Republic, a. s., a I-connect. Rozhlas je ve Velké Bíteši zaveden bezdrátově, avšak místní sítě jsou napojeny na drátový rozhlas. Elektrická energie Elektrická energie je zavedena ve městě i ve všech částech města. Veřejné osvětlení je zavedeno ve všech městských částech, avšak není ve všech ulicích. V roce 2013 byla na burze zakoupena elektrická energie, která má výraznější úsporu, a to přibližně Kč. 3.6 Nakládání s odpady Ve Velké Bíteši jsou Technické služby Velká Bíteš spol. s. r. o., která se starají o svoz plastů, papíru a biologicky rozložitelného papíru. Technické služby provozují sběrný dvůr ve Velké Bíteši, kde lidé mohou uložit nebezpečný, tříděný a velkoobjemový odpad. Služby zajišťuje pro obce, se kterou mají uzavřenou smlouvu, ale pokud budou jiné obce chtít odvést odpad, je možnost této služby využít na objednání. Ve Velké Bíteši provozuje firma Technické služby i třídící linku, která se nachází v areálu dílen, kde se přetřídí. Vytříděné suroviny jsou předány k dalšímu využití zpracovatelům. Papír a plasty jsou do linky sváženy 1x týdně. Veškeré sklo je TS ze zelených kontejnerů vyváženo 1 x měsíčně, kde je v areálu TS zbaveno nečistot a předáno k využití do skláren. Pracovníci technických služeb a pracovníci města prování průběžně monitoring zaplněnosti nádob na tříděné odpady. V případě velké zaplněnosti je objednán mimořádný svoz. Rozmístění, počet a druh nádob určuje odbor životního prostředí. 3.7 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je v celé České republice velmi diskutované téma. Do konce roku 2012 se používal název míra nezaměstnanosti, ten se počátkem roku 2013 přejmenoval na nový název, který se nazývá podíl nezaměstnaných osob. Ve Velké Bíteši a v okolních obcích je nezaměstnanost na poměrně dobré úrovni. Lze tak usoudit ze statistik Úřadu práce ve Velké Bíteši. Úřad práce eviduje uchazeče o zaměstnání jak z Velké Bíteše, tak z okolních obcí, které pod Úřad práce Velká Bíteš spadají. 47

48 Na konci roku 2014 bylo evidováno 230 uchazečů o práci z obyvatel ve věku let, tedy z ekonomicky aktivních obyvatel. Jedná se o uchazeče z Velké Bíteše a místních částí. Nejvíce uchazečů žádalo o práci s výučním listem (114 lidí), což je 49, 6 %. Poměrně velkou část uchazečů o práci jsou uchazeči s maturitou, kterých bylo v roce 2014 padesát šest, tedy 24, 3 %. O práci se uchází více ženy (123 žen) než muži (107 mužů), a to nejvíce žen s výučním listem. Důvodem je nedostatek pracovních míst pro ženy. Městský úřad ve Velké Bíteši se snaží podíl nezaměstnanosti regulovat veřejně prospěšnými pracemi. Tabulka 8: Uchazeči o práci z Velké Bíteše a místních částí k Uchazeči o práci - počet uchazeči o práci OZP absolventi základní st. vzdělání vyučení s maturitou Celkem Muži Ženy Zdroj: ČSÚ Tabulka 9: Úřad práce s počty uchazečů včetně okolních obcí k Úřad práce Dosažitelní uchazeči let Zdroj: MPSV Obyvatelstv o let Podíl nezaměstnaných osob Velká Bíteš ,70% Velké Meziříčí ,80% Žďár nad Sázavou ,70% Kraj Vysočina ,40% Česká republika ,33 5,90% Ve výše uvedené tabulce je Úřad práce členěn na Úřad práce ve Velké Bíteši, který je pověřeným obecním úřadem (POÚ). Na Úřadě práce ve Velké Bíteši je evidováno 332 uchazečů o zaměstnání, z celkového počtu obyvatelstva Podíl nezaměstnaných osob vedených ve Velké Bíteši je 5, 70 % z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. 48

49 Tento podíl je oproti okresu Žďár nad Sázavou (4,7%) a krajem Vysočina (5,4%) nadprůměrem. Česká republika (5,9%) je s nezaměstnaností pozoruhodně hůře, než Velká Bíteš (5,7%), ačkoli je to o dvě desetiny procenta. Obrázek 11: Průměrná roční nezaměstnanost vždy k srovnání Zdroj: MPSV Z výše uvedeného obrázku lze usoudit, že nezaměstnanost od roku 2005 do roku 2007 se snižovala ve všech uvedených oblastech v obrázku. Od roku 2007 do roku 2010 ve Velké Bíteši se začal zvyšovat podíl nezaměstnaných osob. Tento trend je zpozorován u všech oblastí z obrázku. Od roku 2011 je rostoucí a klesající trend. Proto, aby byl podíl nezaměstnaných osob byl na lepší úrovni, než doposud, je zapotřebí nalákat nové investory, kteří by nabídli nová pracovní místa, a tím by přispěli do rozpočtu města a to v podobě místních poplatků a daní. 49

50 Tabulka 10: Vyjíždění do škol a zaměstnání rok 2011 Vyjíždějící celkem vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce 505 do jiné obce okresu 100 v tom v tom do jiného okresu kraje 43 do jiného kraje 310 do zahraničí 12 vyjíždějící do škol 453 v tom v rámci obce 179 mimo obec 274 Zdroj: ČSŮ V uvedené tabulce 10, je výčet počtu obyvatel, kteří vyjíždějí z Velké Bíteše do zaměstnání, nebo vyjíždí do školy. Tyto data byly pořízeny v roce 2011, kdy bylo velké sčítání lidu. Nejvíce obyvatel pracuje ve Velké Bíteši, tedy 505 obyvatel z 970 obyvatel, kteří vyjíždí do zaměstnání. V procentuálním vyjádření je 52 % z celkově vyjíždějících do zaměstnání. Druhým nejpočetnějším dojížděním do zaměstnání je do jiného kraje (310) obyvatel, což představuje 32 % z dojíždějícího obyvatelstva do zaměstnání. Je to důsledek velmi malé kilometrové vzdálenosti do druhého největšího města České republiky Brna. Do Brna je z Velké Bíteše velmi dobrý autobusový spoj, který jezdí každou hodinu. Do škol vyjíždí 453 obyvatel Velké Bíteše, z celkových dojíždějících. Nejvíce studenti vyjíždí mimo obec (274) obyvatel, kteří představují 60, 2% z počtu vyjíždějících obyvatel celkem. Zbylých 179 obyvatel jezdí studovat do Velké Bíteše. Jak do zaměstnání, tak do škol nejvíce obyvatel jezdí do města Brna. 3.8 Sdružení a spolky ve městě Bítešský hudební půlkruh 50

51 Hudební půlkruh je ve Velké Bíteši občanským sdružením, které zpřístupňuje obyvatelům regionu Velkobítešska vážnou hudbu. Každou sezónu od roku 1997 pořádají minimálně osm koncertů interpretů špičkové úrovně. Půlkruh je odkázán na koncerty v Brně, Praze a dalších městech. Prioritou jsou pro hudební půlkruh mladí posluchači, proto úzce spolupracují se základní uměleckou školou. Národopisný kroužek BÍTEŠÁNEK Kroužek Bítešánek reprezentuje Mateřskou školu U Stadionu již více jak 25 let. Každý rok je vychováno přibližně 20 dětí ve věku 3 až 6 let. Ve své činnosti navazují na bohatou folklórní tradici města. Jejich taneční vystupování jsou sestavována ke zvykům a příležitostným a sezónním vystupováním. Jsou oblékány do krojů, které vlastní škola. Kroužek také spolupracuje s muzejním spolkem Velkobítešska. Kroužek Bítešánek se účastní na různých akcích města, jako je například zpívání koled u vánočního stromečku na Masarykově náměstí, vítání občánků atd. Snahou kroužku je udržovat bohaté folklórní tradice a zvyky ve městě. Dětský folklórní soubor Sluníčko Tento taneční soubor vedou dvě paní učitelky, které každoročně pracují se zhruba 20 až 25 dětmi z mateřské školky. Děti se v průběhu školního roku seznamují s lidovými písněmi a hudebními tradicemi a zvyky, které souvisí například s Velikonocemi, Vánoci apod. Soubor se účastní akcí, které Velká Bíteš pořádá. Národopisný soubor Bítešan, dospělí Tento soubor je určen pro nejstarší tanečníky národopisného souboru, a to tanečníky v rozmezí let, kteří navazují na mladší skupinu souboru. Soubor se skládá z deseti párů tanečníků, kteří mají svá vystoupení v podhoráckém a horáckém folklóru. Účastní se bítešského jarmarku. Tanečníky doprovází při jejich vystoupení houslová muzika Bítešan. Houslová muzika Bítešan Houslová muzika Bítešan souvisí s oživením podhoráckého národopisného souboru Bítešan z Velké Bíteše v roce Skládá se ze čtyř muzikantů, kdy jedním z nich je současný 51

52 starosta Velké Bíteše. Houslová muzika Bítešan se snaží oživit zapomenuté písně a vnést posluchačům folklórní nádech. Nemova školička Nemova školička je první soukromou školkou rodinného typu na Vysočině. Přijímají se děti od šesti měsíců. Ve školičce je zaručen individuální přístup ke každému dítěti díky nízkému počtu dětí. Funguje i jako dětský koutek s krátkodobým hlídáním. Ve školním roce probíhá dva dny v týdnu výuka angličtiny pro děti od 2 let věku, což je do budoucna velmi přínosné. Miniškolka Míša Panda Miniškolka se nachází na ulici Karlov 287 ve Velké Bíteši, a je založena na stejné bázi jak předchozí školička. Školka nabízí rodinné prostředí a malý kolektiv maximálně pěti dětí. Ke každému dítěti je individuální přístup. Výhodou této miniškolky je velká zahrada. Moravský rybářský svaz o.s., Místní organizace Velká Bíteš Rybářský svaz vznikl už v roce Svaz se stará o revíry, které jim byly svěřené. Pečují o nové mladé rybáře v rybářském kroužku. Rybářský svaz se stará o revíry mimopstruhové na revíru Bílý potok 2 A, které mají výměru 1,2 ha a pstruhové na revíru Bílý potok 2, který je rozložen na 9,3 ha v délce toku 29,5km. Mladým rybářem se může stát dítě ve věku od osmi do patnácti let. Absolvuje ročník rybářského kroužku a po úspěšném složení zkoušky mu je vydána povolenka k lovu ryb. Každý rok je pro děti z kroužku pořádána soutěž Zlatá udice. Senior klub Senior klub byl založen ve Velké Bíteši staršími občany, kteří se chtějí scházet. Schází se nejen občané Velké Bíteše, ale i občané z blízkého okolí a to v kulturním domě každou třetí středu. Senioři do klubu rádi chodí, protože se zde dozví o různých připravovaných akcích, jako jsou například vycházky, plavání, výlety na kolech apod. Svaz postižených civilizačními chorobami, Velká Bíteš Tento svaz byl založen ve Velké Bíteši přibližně v roce 1954, který se dříve jmenoval Svaz invalidů. Organizace je zajištěna devíti členným výborem. Členové svazu jsou občané jak z Velké Bíteše, tak z okolních obcí a účastnit se mohou členové, kteří nejsou členy svazu. Svaz má 237 členů, pro které je pořádán jednodenní poznávací výlet. 52

53 Bonsajový spolek BOBRBIŠ Bonsajový spolek byl založen začátkem roku 2010, a znamená Bonsajisté Brněnska a Bítešska, který volně navazuje na Bonsaj klub mládeže při ZŠ Velká Bíteš. Spolek sdružuje různě zkušené pěstitele z Velké Bíteše a jejího okolí. Snaha spolku je vzájemná informovanost a spolupráce s širokou veřejností o japonském umění a ukázat jim, že tvorba miniaturních rostlin není tak náročná, jak se zdá. Kolpingova rodina Kolpingova rodina se v rámci farnosti zaměřuje na práci s dětmi a mládeží a podílí se na různých společných akcích. Součástí činnosti této rodiny je pořádání různých sportovních a kulturních akcí, jako je například pohádkový les, chrámový zpěv, knihovnická činnost apod. Rodina poskytuje pronájem pro ostatní organizace Velkobítešska za dobrých podmínek skákací hrad na akce pro děti. Muzejní spolek Velkobítešska Spolek byl založen v roce 1998 z pobídky správní rady Muzejní nadace Velkobítešsko, která musela kvůli legislativním změnám zaniknout. Spolek byl zaregistrován přesně 5. černa 1998 Ministerstvem vnitra ČR. V témže roce a v rámci muzejního spolku byl založen fond na pietní úpravu starého hřbitova. Spolek je tvořen necelou dvacítkou členů, kteří jsou podle svého zaměření členěni do určitých sekcí. Zapojit se může každý, pro koho je důležitý rozvoj muzea a má zájem ho rozvíjet. Spolek se snaží shromažďovat informace regionálního přírodovědného charakteru. Nejaktivnější jsou mineralogové, kteří pro muzeum vytvářejí sbírku minerálů z Velkobítešska. Členové se podílí také na vydávání publikací jinými subjekty a někteří uveřejňují své články v odborných časopisech, a to především v místním měsíčníku ve zpravodaji města Velká Bíteš. Spolek se snaží o uchování lidových tradic na Velkobítešsku a realizuje ji především v rámci Národopisného souboru Bítešan, pro který v roce 2001 vytvořil zázemí. Členy spolku tedy vedou jednotlivé skupiny mládeže v souboru. Český svaz chovatelů základní organizace Velká Bíteš Tato organizace sdružuje chovatele čistokrevných zvířat z širokého okolí. Nachází se v areálu Lánic č. 55, kde se 34 členů svazu a z toho jsou tři malé chovatele. Svaz pořádá každou třetí neděli výkup exotického ptactva a pravidelně se schází každou neděli v kulturním domě. 53

54 Územní organizace Svazu diabetiků Velká Bíteš Tento svaz pomáhá diabetikům, jak po stránce zdravotní, tak i sociální a humanitní. Sdružuje diabetiky z Velké Bíteše a z přidružených obcí. Svaz se snaží prohlubovat všemi formami výchovu diabetiků, tedy pořádá různé výchovné akce, jako jsou přednášky, besedy s lékaři, pobyty v lázních apod. Na pobyty v lázních organizace přispívá. Mateřské centrum Bítešáček Mateřské centrum Bítešáček je nezisková organizace založena v roce 2011 dvěma maminkami na mateřské dovolené. Dnes má toto centrum 5 zaměstnanců a umožňuje trávení času smysluplně jak pro maminky, tak pro jejich děti ve skromnějších podmínkách. Centrum se nachází na Masarykově náměstí 88 ve Velké Bíteši. Kynologický klub Velká Bíteš Tato organizace se věnuje sportovnímu výcviku psu. Cvičí se zejména pachové práce pro všechny plemena psů. Výcvik pachových prací probíhá v terénech a okolních cvičištích, které jsou vhodné pro výcvik. Nácvik obran a poslušnosti je přímo v areálu KK. Sbor dobrovolných hasičů Velká Bíteš Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce Sbor má momentálně 45 členů, kteří mají zbrojnici na ulici Za Loukama 583 ve Velké Bíteši. Zúčastňují se různých hasičských soutěží. Sbor je organizační jednotkou Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska sponzorem je Plzeňský prazdroj, a.s. Technické služby Společnost Technické služby s. r. o. města Velká Bíteš, nabízí komplexní služby v oblasti nakládání s odpady, ekologické poradenství, svoz a separace odpadu a zřizování a provozování zařízení pro nakládání s odpady. Technické služby mají v kompetenci činnost kuchyně s jídelnou, která sídlí v části budovy Lánice 42. Dále se stará o úklid na komunikacích včetně zimní údržby. Tyto výše uvedené aktivity jsou v nájemním vztahu s městem Velká Bíteš. Byl vybudován pro zkvalitnění života ve městě sběrný dvůr. Odpad zde mohou ukládat jak občané VB, tak její integrované obce bez poplatku. Technické služby se dále ve městě starají o zimní stadion, veřejné osvětlení, veřejné WC, solnou jeskyni. Ve 54

55 společnosti v současné době pracuje přibližně 50 zaměstnanců s celkovým obratem cca 27 mil. Kč. TJ Spartak Velká Bíteš TJ Spartak Velká Bíteš je dobrovolná nezisková organizace pod ČSTV. Je součástí bítešské tělovýchovy a sportu, v současné době registruje celkem 874 členů. Všechny oddíly se zaměřují na mládež a soutěží s nimi na různých turnajích. TJ Spartak pronajímá sportovní halu o velikosti 18 x 30 m a pronajímá saunu. 3.9 Dopravní infrastruktura Územím Velké Bíteše prochází hlavní dopravní třída, dálnice D1. Velká Bíteš je díky tomuto dobře dostupná. V případě dopravních nehod na dálnici D1 v blízkosti Velké Bíteše, je ohrožena dopravní situace ve městě. Tím je zvýšena dopravní zátěž a negativně se na silnicích projevuje. Další silnicí je silnice první třídy I/37 v úseku Křižanov. Na území Velké Bíteše jsou čtyři silnice druhé třídy a deset silnic třetí třídy. Ve městě funguje jen autobusové spojení, v případě železniční dopravy musí lidé jet do přibližně 5 km vzdáleného Vlkova nebo do sousední obce Osové Bítýšky. Velká Bíteš i některé okolní obce jsou začleněny do IDS JMK (Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje), což značně pomohlo dopravnímu spojení. Nejvíce frekventovaný směr je na Brno, na které je také nejvíce spojů. Nově je také zaveden spoj o víkendu ve směru Brno Jihlava. Velká Bíteš má vlastní dopravní společnost BDS, s. r. o., která jezdí do okolních obcí i v ranních hodinách Sociální infrastruktura Domov důchodců Domov důchodců ve Velké Bíteši je příspěvková organizace, která vznikla v roce 1994 a nachází se v budově polikliniky. Jeho zřizovatelem je město Velká Bíteš. Kapacita domova je 27 lůžek, které jsou každý rok plně obsazeny. V domově důchodců se snaží personál pomáhat jak v základních potřebách člověka, tak ve vzdělání či terapeutické činnosti. Stravování zabezpečují technické služby. Jelikož je zřizovatelem město Velká Bíteš, tak o právech rozhoduje Rada města Velká Bíteš. 55

56 Dům pečovatelské služby Budova s pečovatelskou službou se nachází na ulici Družstevní 584 ve Velké Bíteši. Pečovatelská služba je poskytována občanům města Velká Bíteš a jejích místních částích a obcích Březí, Březské, Křoví, Nové Sady, Ondrušky, Osová, Osová Bítýška, Vlkov a Záblatí podle kapacity domu. Služby jsou poskytnuty jak v domácnostech, tak v domě s PS. Pečovatelská služba je dána formou ambulantní, kde je kapacita klientů 10 a terénní, kde je kapacita klientů 60. Dětská psychiatrická nemocnice Tato nemocnice je odborný léčebný ústav pro děti a mladistvé se specializovanou péčí v oboru dětské a dorostové psychiatrie. Nachází se nedaleko domu s pečovatelskou službou na ulici U Stadionu 285. Tato nemocnice je příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem není nikoli město Velká Bíteš, ale Ministerstvo zdravotnictví ČR. Přijetí do této nemocnice je na doporučení odborníka. Pobyt v nemocnici je tedy hrazen ze zdravotního pojištění dítěte. Přednostně se přijímají děti z kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, fakultativně celá ČR. K dispozici je 50 lůžek po třílůžkových pokojích, kde jsou děti ve věku 3 až 18 let s duševními poruchami a poruchami chování. Nemocnice má dvě oddělení, které jsou členěny na oddělení dívek a mladších chlapců a oddělení starších chlapců Školství Ve městě se nachází dvě mateřské školy, jedna základní škola, jedna základní škola při psychiatrické nemocnici a jedna základní speciální škola. Dále se ve městě nachází základní umělecká škola a střední škola. Školy jsou příspěvkovými organizacemi a slouží dětem z města tak okolních obcí. Mateřská škola, U Stadionu 538 Mateřská škola má v provozu 4 třídy. Do tříd jsou děti rozděleni podle věku, schopnostem a přání rodičů. V současnosti má kapacitu na 120 dětí a pracuje zde 9 pedagogů, ze kterých jsou dvě na mateřské dovolené. Veřejnost toto školku pojmenovala jako Veselá školka. Mateřská škola je po rozsáhlé rekonstrukci, která se konala v roce 2010/2011. Byl vyhotoven 56

57 projekt Snížení energetické náročnosti objektu MŠ ve městě Velká Bíteš, který také školce pomůže ve snížení provozních nákladů. Mateřská škola, Masarykovo náměstí 86 Mateřská škola je tvořena z pěti tříd, kde čtyři třídy jsou na odloučeném pracovišti MŠ Lánice. Ve třídách je v současnosti 116 dětí. V mateřské škole na Masarykově náměstí jsou dvě pedagogické pracovnice, které pracují s 28 dětmi ve věku 3,5 až 5 let. Zbývajících 86 dětí je rozčleněno v MŠ Lánice, kde je v každé třídě učí vždy dvě pedagogické pracovnice. Ve školkách se učí vnímat své okolí, učí je pracovat ve skupinkách, kdy se dozvídají nové znalosti a dovednosti. Základní škola, Sadová 579 Základní škola byla postavena roku V současnosti škola sdružuje 920 žáků, kteří jsou členěny na I. stupeň, kde je 15 tříd s 345 žáky a na II. stupeň, kde je tříd 10 s 245 žáky. Škola dále sdružuje školní družinu, která má kapacitu 175 žáků a školní jídelnu s kapacitou 600 jídel. V současnosti probíhá rekonstrukce objektu. Základní škola Velká Bíteš - Tišnovská 116 Základní škola je plně organizovaná s 1. až 9. ročníkem základní školy praktické. Škola spolupracuje s řadou odborníků, kteří se podílí na vývoji dětí. Škola má v současnosti 7 pedagogických pracovníků. Od první do třetí třídy může mít každá třída maximálně 8 dětí, čtvrtá až šestá třída max. 10 dětí a sedmá až devátá max. 12 dětí. V roce 2001 byl schválen projekt Škola podporující zdraví. Základní škola při dětské psychiatrické nemocnici Tato škola je školou malotřídního typu. Škola je tvořena z 6 tříd, kde je celková kapacita 48 dětí a zaměstnává 5 pedagogů s jedním asistentem pedagoga. Délka pobytu dětí je od 3 až 5 měsíců, proto děti mají upravený výukový plán, tedy méně hodin. V případě, že dítě bude mít individuální plán, je vyučován podle něj. Výuka je prováděna kvalifikovanými a zkušenými pracovníky, kteří spolupracují s jinými pedagogy a lékaři. 57

58 Základní umělecká škola, Hrnčířská 117 Umělecká škola má ve Velké Bíteši dlouholetou tradici od roku Nachází se naproti základní škole Sadová. Pracuje zde celkem 17 pedagogických pracovníků. Škola má také odloučené pracoviště v budově ZŠ a MŠ v Osové Bítýšce. Celková kapacita je 300 žáků. Škola má hudební obor, který je ve Velké Bíteši nejstarší, výtvarný obor taneční ale i obor literárně dramatický. Na každém oboru se platí pololetní školné, které je různě ohodnocené. Střední odborná škola Jana Tiraye Do roku 2009 byla tato škola ještě štřední odborné učiliště Jana Tiraye, ještě ve stejném roce byla škola přejmenována na Střední odborná škola Jana Tiraye, díky jednomu maturitnímu oboru (mechanik seřizovač). Osobnost Jan Tiray je v názvu z důvodu, že to byl významný pedagog, kterého si Velká Bíteš velmi vážila. Na škole je dalších osm tříletých oborů (kuchař číšník, obráběč kovů, kadeřník, cukrář, slévač, krejčí, prodavač a zedník). Ve škole je 16 pedagogických pracovníků. Škola spolupracuje s firmou První brněnskou strojírnou a.s., kde žáci vykonávají v příslušném oboru praxi Zdravotnictví Se zdravotnictvím si Velká Bíteš počíná velmi dobře. Od roku 1992 je v provozu poliklinika jako samostatná organizace a poskytuje ambulantní péči v různých zdravotnických oborech a nachází se na ulici Tyršova 223. Lidé tedy mají všechny zdravotnické služby pohromadě. Poliklinika avšak zaostává nad zdravotnickými zařízeními a celkovým vzhledem polikliniky. Výhodou je však dobrá dopravní dostupnost a bezbariérový přístup na polikliniku. Bylo vybudované nové parkoviště pro pacienty polikliniky, avšak málo parkovacích míst pro pacienty polikliniky. Na poliklinice ordinují dvě dětské lékařky, což je pro pacienty výhoda výběru. Na poliklinice jsou také praktičtí lékaři, chirurgie, interna, kožní lékaři, ORL, laboratoř klinické biochemie, logopedie, oční lékaři, ortopedie, psychiatrie, rehabilitace, rentgen a zubní lékaři. Ordinační hodiny mají gynekologie, praktičtí, dětští i zubní lékaři každý den, což je obrovská výhoda. V přízemí se nachází pohotovost, která je otevřena o víkendech i svátcích. Součástí přízemí je i domov důchodců. Pokud lidé potřebují nějaké léky, můžou jít do lékárny, která se nachází naproti poliklinice, nebo do lékárny, která se nachází v podchodu na náměstí ve Velké Bíteši, kde si můžou potřebné léky koupit. 58

59 V městských domech na náměstí ve Velké Bíteši mají pracoviště soukromí lékaři, kteří mají své pracoviště komfortně zařízené. Ordinace zde mají zubní lékařka, neurolog, praktický lékař pro dospělé a oční optik. Pro více náročné lidi, jsou tyto soukromí lékaři dobrou volbou. Pokud bude potřeba návštěva nemocnice, tak nejbližší nemocnice je v ÚV Mostišti u svaté Zdislavy a. s., které je jediné zdravotnické zařízení na Vysočině a nachází se 23 km od Velké Bíteše. Pokud je potřeba širší okruh zdravotnických oborů, tak lidé mohou zajet do nemocnice Brna Bohunic, která je 31 km vzdálená od Velké Bíteše nebo je možno využít i nemocnice v Ivančicích (27 km) nebo nemocnici Třebíč (33 km) Kultura a sport Kultura Kultura ve Velké Bíteši je velmi kulturně bohatá. Občané se mohou účastnit mnoha akcí, která Velká Bíteš pořádá. Začíná se tříkrálovou sbírkou, při které je vybráno nemálo finančních prostředků. Pořádají se každoročně plesy, které jsou oblíbené jak místními občany, tak širokou veřejností. Na plesy jsou zváni známé osobnosti, kterými jsou uchazeči přilákány. Koná se například ples města Velká Bíteš, sportovní ples, kde se vyhlašuje sportovec a sportovkyně roku, hasičský ples, rybářský ples, reprezentativní ples První brněnské strojírny Velká Bíteš, maškarní bál atd. Tyto akce se konají v kulturním domě ve Velké Bíteši. Pravidelně se také koná pouť, kdy se současně pořádají různé taneční zábavy. Velká Bíteš si zakládá na folklórní tradici, proto největší kulturní akcí jsou ve městě hody, které se konají každý rok v září. Národopisný taneční soubor Bítešánek na náměstí tančí okolo postavené máje. Na tuto akci jezdí nejen okolní obce, ale i příbuzní občanů z celé České republiky. Kulturní dům Kulturní dům patří městu Velká Bíteš a provozuje ji příspěvková organizace Informační centrum a Klub Kultury. V roce 2011 až 2012 proběhla generální oprava, která pomohla nabídnout plnohodnotné zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí včetně ubytovacích prostor. Kulturní dům má v přízemí objektu restauraci se sálem pro 600 sedících diváků. V objektu je také velká klubovna pro 120 lidí a ubytování s osmi pokoji. 59

60 Informační centrum a klub kultury města Velké Bíteše Nachází se ve Velké Bíteši na Masarykově náměstí 5. Klub kultury má v současnosti pět zaměstnanců. Klub kultury nabízí občanům různé služby, jako například kopírování, skenování, kroužkovou vazbu ale i pronájem inventáře a zápůjčku krojů. Dále zjišťuje inzertní a výlepovou službu ve městě a jejím okolí. V jejich kompetenci pronajímají Výstavní síň a učebnu, Kulturní dům a dále pronajímá rekreační chatu Letná a skákací trampolínu. Město vydává městský měsíčník Zpravodaj Města Velká Bíteš. Městské muzeum Velká Bíteš Městské muzeum vzniklo 16. srpna 1925 po vytvoření muzejního spolku učitelem Janem Tirayem. Válka muzeu na čas zastavila činnost, ale po válce se toto muzeum usídlilo v bývalém kostelíku Jednoty bratrské, kdy byl tento objekt nově opraven. Avšak do fungujícího a plnohodnotného zařízení se muzeum dostalo až v roce Muzeum bylo v roce 1992 zřízeno městem Velká Bíteš na základě rozhodnutí o jeho převodu z vlastnictví České republiky Ministerstvem kultury do obecního majetku. Sídlem muzea je zadní část památkově chráněného domu č. p. 5 na Masarykově náměstí. Z hlediska právní formy je organizační složkou státu, tudíž nemá právní subjektivitu. Jeho obvod působnosti vymezují hranice přirozeného regionu Velkobítešska. V muzeu je jeden placený zaměstnanec a okruh dobrovolných externích spolupracovníků a přátel města. Městská knihovna Zmínka o knihovně je v místní kronice v roce Pod vedením města byla městská knihovna v roce V knihovně je v současnosti titulů a svazků. Pokud si bude, ale chtít zákazník knihu, či jiný dokument vypůjčit, musí zaplatit registrační poplatek. Jinými dokumenty je myšleno například časopisy, noviny apod. K dispozici je v knihovně internet, za který musí zákazník uhradit další registrační poplatek. Knihovna nabízí služby jako je kopírování, a pořádá také besedy pro školy, kde se předčítají různé tituly. V roce 2013 navštívilo knihovnu 670 zákazníků, z toho bylo 470 žen. Každý rok přibývá necelých dvacet zákazníků. 60

61 Velkobítešská farnost Velkobítešská farnost zahrnuje území Velké Bíteše a okolních obcí (Košíkov, Přibyslavice, Nových Sadů, Jestřabí, Bežděkova, Krevlic). Farnost leží ve velkomeziříčském děkanství a v brněnské diecézi. Bítešská farnost je otevřena všem občanům ve starobylém chrámu sv. Jana Křtilete, kde se účastní přibližně 500 farníků každou neděli Sport Ve městě je v současné době 9 sportovních oddílů a klubů, do kterých nejsou započteny školní sportovní kluby. V klubech je více jak členů a to především mládeže. V oddílech se zaměřují nejen na závodní sportovní činnost, ale i rekreační sportovní vyžití. Ve městě je vybudován jeden fotbalový stadion kousek od Kulturního domu Velká Bíteš. V blízkosti náměstí jsou také vybudovány tenisové kurty, sportovní hala s posilovnou a zastřešený zimní stadion. Ve sportovní hale se vyučuje karate, judo, ale i kulturistika a sportovní gymnastika. Další zájmovou činností ve městě je folklórní národopisný soubor Bítešan, který je určený pro členy ve věku 15 až 25 let. Provozovatelem a vlastníkem je město Velká Bíteš, která se na provozu sportu finančně podílí. Na tuto činnost město vynaložilo dva milióny korun. Ve městě mají obyvatelé také možnost využít dámské wellness centrum. V současnosti se řeší vybudování cyklostezky vedoucí okolo Bílého potoka, což je pro cyklisty a pro obyvatele s in-line bruslemi velmi přínosné Hospodaření města Velká Bíteš Tabulka 11: Skutečné příjmy a výdaje města Velká Bíteš v Kč Zdroj: Interní materiály města 61

62 Výsledek hospodaření ukazuje v roce 2008, 2012 a 2014 červená čísla, tedy schodky v rozpočtu. Schodky byly v jednotlivých letech hrazeny z části finančních prostředků na bankovních účtech a z části úvěru od banky. Město má v současnosti na svých bankovních účtech Kč. Velká Bíteš má v současnosti osm úvěrů, u kterých zbývá doplatit Kč. Největší úvěr byl na rekonstrukci náměstí ve výši Kč a na výkupy pozemků ve výši Kč. Dotace Město Velká Bíteš žádá pravidelně o poskytnutí dotací. Svědčí o tom níže uvedená tabulka, která ukazuje výše finančních prostředků v jednotlivých letech. Tuto činnost má v kompetenci zaměstnanec ekonomicko-investičního odboru. Od roku 2008 do roku 2014 město získalo na dotacích Kč. Největší částku z dotačních titulů dostalo město v roce 2010, která dosahovala Kč. Podobně byl na tom rok 2014, kdy město získalo částku z dotačních titulů celkem Kč. V těchto uvedených letech se nikdy neobjevila nižší částka jak 10 mil. Kč. Pro město jsou dotace velmi důležité, protože bez nich, by určitý projekt nebyl vůbec zrealizován. Tabulka 12: Finanční prostředky získané z dotací v jednotlivých letech Zdroj: Interní materiály města Níže jsou uvedeny příklady úspěšných dotací v jednotlivých letech Rekonstrukce kuchyně ZŠ Velká Bíteš Kč - garantem bylo Ministerstvo financí ČR Finanční prostředky získané Rok z dotací celkem (Kč)

63 2009 -Rekonstrukce křižovatky ulic Kostelní, Na Valech, Tišnovská, Vlkovská Kč garantem bylo ROP Modernizaci SOU J. Tiraye za účelem zkvalitnění výuky Kč garantem bylo ROP Snížení energetické náročnosti objektu MŠ Kč garantem byl SFŽP Vybudování systému sběrných míst Kč garantem byl SFŽP Snížení energetické náročnosti budovy SOŠ J. Tiraye Kč garantem byl SFŽP Rekonstrukce Masarykovo náměstí - přestupní terminál Kč garantem byl ROP 3.15 SWOT analýza Součástí bakalářské práce je vypracování SWOT analýzy, která popisuje současný stav města Velká Bíteš. SWOT analýza se týká slabých a silných stránek města, které přestavují vnitřní stav ve městě a také příležitosti a hrozby, které představují vnější stav města. Pro sestavení tohoto plánu je SWOT analýza nezbytná, neboť je cílem města všechny slabé stránky odstranit a omezit případné hrozby. 63

64 Tabulka 13: SWOT analýza silné a slabé stránky Silné stránky Vnitřní podmínky velký počet kulturních akcí dobrá dopravní dostupnost dostatečný počet pozemků pro stavbu sociální zázemí (domov pro seniory, pečovatelská služba) dobrá občanská vybavenost (čerpací stanice, obchody) bezbariérovost města nově zmodernizované náměstí parkovací místa pro osoby s postižením vysoká míra napojení obyvatel na veřejné vodovody dostatečný počet lékařů velký počet spolků a sdružení dostatečný počet škol (MŠ, ZŠ, SOŠ, ZUŠ) dostupnost vysokorychlostního internetu metropolitní síť dostatečný počet autobusových spojů ve všední den rozšíření autobusových spojů o víkendu dobrá technická infrastruktura (vodovod) Slabé stránky nízký počet míst pro seniory v domově důchodců neexistence malometrážních bytů absence nákupního centra nedostatek parkovacích míst vysoká intenzita dopravy (nájezd na D1) horší životní prostředí z hlediska narůstající dopravy ve městě nedostatečný počet městských bytů špatný stav kalového hospodářství neexistence bezbariérového MěÚ a městské knihovny narůstající doprava na frekventovaných trasách Zdroj: Vlastní zpracování 64

65 Tabulka 14: SWOT analýza - příležitosti a hrozby Příležitosti Vnější podmínky zřízení městské policie zrekonstruování sportovišť vybudování vysokorychlostní tratě - žel. doprava (VRT) zvýšení počtu obyvatel města propojení a vybudování cyklostezek možnost získání dotačních titulů zvýšení kapacitních míst v domově důchodců rozvoj bytové infrastruktury realizace plánovaného obchvatu (převedení dopravy mimo zastavěnou část) vybudování nákupního centra rozšíření metropolitní sítě podpora rozvoje napojení obyvatel na kanalizaci zakončenou v ČOV Hrozby úbytek obyvatel neúspěšnost v žádání u dotací zánik některé ze zdejších firem (zvýšení podílu nezaměstnaných osob) Zdroj: Vlastní zpracování 3.16 Vize města Vizí města je nabízet obyvatelům čisté životní prostředí, neustále rozvíjet dopravní infrastrukturu, rozvíjet zázemí pro bydlení a občanskou vybavenost, zkvalitňovat sportovní, kulturní a rekreační vyžití tak, aby město Velká Bíteš byla prosperujícím městem a obyvatelé byli spokojeni a hrdí na to, že jsou obyvateli právě tohoto města Prioritní osy rozvoje Prioritní osy rozvoje vycházejí z profilu města, potřeb města, SWOT analýzy a vytvořeného mnou dotazníkové šetření. Je celkem pět prioritních os rozvoje a devět prioritních cílů, které byly prodiskutovány s vedením města. Každá priorita má určený cíl rozvoje. životní prostředí, technická infrastruktura, sociální infrastruktura, 65

66 bytová infrastruktura, sport, kultura a rekreace Strategické cíle města Tato kapitola je vymezena na strategické cíle, které by chtělo město dosáhnout, a které jsou prioritní. Na realizaci těchto vybraných cílů jsou závislé finanční prostředky města a finanční prostředky od státu nebo EU. Některé cíle by se nedaly bez finančních prostředků vůbec zrealizovat. Životní prostředí odstranění dopravy z centra a dopravní značení pro tranzitní dopravu Technická infrastruktura vybudování inženýrských sítí v lokalitě na Babinci rozšíření kanalizace do místních částí Sociální infrastruktura výstavba malometrážních bytů bezbariérovost městské knihovny a městského úřadu Bytová infrastruktura výstavba bytových domů Sport, kultura a rekreace rekonstrukce kulturního domu rekonstrukce fotbalového stadionu zefektivnění využití zimního stadionu v létě 66

67 3.19 Strategické cíle životní prostředí Odstranění dopravy z centra a dopravní znační pro tranzitní dopravu Územím Velké Bíteše prochází hlavní dopravní třída, dálnice D1. V případě dopravních nehod na dálnici D1 v blízkosti Velké Bíteše, je ohrožena dopravní situace ve městě. Tím je zvýšena dopravní zátěž a negativně se na silnicích projevuje. Svědčí o tom i dotazy občanů týkající se problematiky dopravního zatížení. Vedení města proto připravuje kroky pro realizaci prvních úseků velkých obchvatů. Jedná se zejména o severní část obchvatu, která by propojila silnice I/37, která vede od Žďáru nad Sázavou a II/378 vedoucí od Tišnova. Tímto se podstatně eliminuje provoz v okolí Základní školy a sníží se emise výfukových plynů. Pro realizaci byli osloveni všichni majitelé pozemků, kterých se tento projekt týká. Po písemném vyjádření zbývajících majitelů pozemků proběhne jednání i s těmito majiteli. Na tento obchvat je zpracovaná projektová dokumentace pro územní řízení. V současné době se vypracovává projekt na dopravní značení pro tranzitní dopravu, která by měla snížit dopravu do města Velká Bíteš Strategické cíle technická infrastruktura Vybudování inženýrských sítí v lokalitě na Babinci V lokalitě na Babinci je současné době zahájen prodej pozemků města Velká Bíteš pro uzemní zástavbu rodinnými domy. Záměrem je vybudovat technickou infrastrukturu pro celkem 57 stavebních pozemků na městských parcelách. K pozemkům budou přivedeny přípojky splaškové a dešťové kanalizace, přípojky vody, elektriky a plynu. Přípojky budou zakončeny tak, aby na ně bylo co nejjednodušší napojení. V ulici bude asfaltová komunikace s jednostranným chodníkem a veřejné osvětlení. Jednáno je o uložení telefonních kabelů pro napojení na telefonní a internetové služby. Stávající vzdušné vedení vysokého napětí bude uloženo formou kabelu do země tak, aby nebránilo využití stavebních pozemků. Výstavbou inženýrských sítí se bude postupovat po etapách. V průběhu příštího roku je předpokládaná 1. etapa záměru. Další etapy se budou realizovat v závislosti a prodeji stavebních pozemků v uvedené lokalitě. (zdroj: 67

68 Rozšíření kanalizace do místních částí Ve městě Velká Bíteš (bez místních částí) je zrekonstruováno 90 % kanalizací a 99 % vodovodů. Proto je důležité se zaměřit i na rozvoj kanalizačních sítí do místních částí, kdy by značně ovlivnila spokojenost obyvatel v místních částech. V současnosti se realizuje projekt k vybudování kanalizace v obci Košíkov. Veřejná kanalizační síť není vybudována v části Bezděkov, Březka, Jáchymov, Jestřabí, Ludvíkov a Pánov. Těmto místním částem města odtékají odpadní vody bez jakéhokoli předčištění nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud jsou vyváženy na pole. Mé doporučení: vypracovat projektovou dokumentaci na vybudování přípojek na kanalizaci do místních částí, současně vypracovat dokumentaci na rekonstrukci kalového hospodářství, které je značně hydraulicky i látkově přetěžováno, vypracovat projektovou dokumentaci na přeměnu jednotné kanalizace na oddílnou kanalizaci v částech, kde není zrealizována, realizovat projekt kanalizačních přípojek do místních částí Strategické cíle sociální infrastruktura Vybudování malometrážních bytů Velká Bíteš má nedostatek bytů pro sociálně slabé a pro seniory. Tyto malometrážní byty jsou vhodné jak pro startovací bydlení pro mladou dvojici, či seniory, čímž by se jejím rozvojem značně ovlivnil rozvoj města. Na tyto malometrážní byty poskytuje Evropská unie dotační tituly, což by značně pomohlo realizaci tohoto projektu. Výstavba malometrážních bytů by mohly být postaveny v lokalitě U Stadionu, kde jsou volné pozemky na výstavbu bytů, či v lokalitě ve směru na Tišnov, kde by byl případně realizován odkup soukromého pozemku městským úřadem. Mé doporučení: vypracovat projektovou dokumentaci na výstavbu malometrážních bytů, zajistit dotační tituly, 68

69 realizovat celý projekt malometrážních bytů. Bezbariérovost městské knihovny a městského úřadu Město Velká Bíteš disponuje městskou knihovnou, která v současnosti nemá vybudovaný bezbariérový systém. Městská knihovna se nachází v prvním podlaží domu, do kterého jsou zatím vybudovány schody, proto je důležité vybudovat výtah, který by pomohl jak obyvatelům závislým na invalidní vozík, tak obyvatelům, kteří mají sníženou pohyblivost. V současnosti je vytvořena projektová dokumentace na vybudování výtahu. Městský úřad je členěn na dvě budovy, které jsou umístěny za sebou. Druhá budova, která je tvořena majetkovým oborem a finančním odborem, prošla celkovou rekonstrukcí, kde byl současně zbudován bezbariérový výtah. První budova městského úřadu je tvořena z přízemí a nadzemního podlaží, která v současnosti není bezbariérově řešena. V nadzemním podlaží je kancelář tajemnice, starosty, místostarosty a podatelna. Tyto kanceláře jsou tedy pro tělesně postižené nedostupné, proto je nezbytná výstavba výtahu. Mé doporučení: vypravovat projektovou dokumentaci na výstavbu výtahu, realizovat projekt výtahu Strategické cíle bytová infrastruktura Vybudování bytových domů V letech 2004 až 2013 proběhla ve Velké Bíteši intenzivní bytová výstavba, kdy individuální stavebníci v tomto období postavili 187 nových bytů. Momentálně je na městském úřadě evidováno přes 50 žádostí o městský byt. Je to důkazem toho, že město Velká Bíteš má v tomto směru značnou mezeru. Výstavba bytových domů by pomohla lidem, kteří si nemůžou z finančních důvodů, či jiných důvodů pořídit vlastní rodinný dům, nebo i mladší lidé, kteří nebudou mít možnost získat malometrážní byt. Existuje místo, kde by bytová výstavba mohla být realizována. Jedná se o lokalitu U Stadionu, kde je pozemek na 6 bytových domů, kde by v každém domě bylo 20 bytů, tedy (6 x 20 bytů). Tato developerská výstavba přiláká i přespolní zájemce, čímž se přispěje i k rozvoji města. 69

70 Sport, kultura a rekreace Rekonstrukce Kulturního domu Na základě projektové dokumentace bylo v roce 2012 provedeno zateplení kulturního domu, čímž se snížila spotřeba tepla v kulturním domě. Byla provedena výměna oken, dveří, tepelná izolace fasády a střechy. Celkové náklady na zateplení kulturního domu činily , 50 Kč. Na tento projekt získalo město dotaci od Státního fondu životního prostředí ve výši , 64 Kč, což v procentuálním vyjádření představuje 43, 5 % z celkových nákladů. Rekonstrukce bude i nadále pokračovat přístavbou Mateřského centra a Klubu kultury, na kterou, je již zpracovaná projektová dokumentace. Rekonstrukce fotbalového stadionu Rekonstrukce fotbalového stadionu je důležité pro obyvatelstvo, které by značně zpříjemnilo sportovní život ve městě. Svědčí o tom i dotazníkové šetření, kde obyvatelé dali najevo, že sportovní život ve městě je nedostačující. Fotbalový stadion byl zatravněn v roce 1988, a od té doby fotbalový stadion prošel změnami a to především oplocení fotbalového stadionu a vybudování tribun. Město Velká Bíteš má snahu zrekonstruovat šatny, které jsou zastaralé a neplní funkci, jako by plnit měla. Na tuto rekonstrukci šaten je zpracovaná projektová dokumentace Zefektivnění využití zimního stadionu v létě Výstavba zimního stadionu se realizovala na místě bývalého tenisového kurtu v květnu V červnu 2000 byla započata výstavba zastřešeného zimního stadionu, které bylo uvedeno v listopadu 2000 do provozu. Pro lepší život obyvatel ve městě je cílem v zimním stadionu dobudovat zázemní. Především se jedná o vybudování šaten a veřejného WC, které by mohlo být využíváno jak v zimě, tak v létě. Mé doporučení: vypracování projektové dokumentace o zefektivnění využití zimního stadionu realizace projektu 70

71 3.20 Financování strategických cílů Aby jednotlivé cíle mohly být naplněny, je potřeba, aby na ně město mělo dostatek finančních prostředků. Vzhledem k některým rozvojovým oblastem, které jsou poměrně nákladné, tak se město neobejde bez jednotlivých dotačních titulů ministerstev a bez podpory EU. V případě nákladnější akce, by se prováděly ve více etapách. Město na tyto nákladnější akce může využít určitý počet finančních prostředků z bankovního účtu, kde je v současnosti Kč, nebo využít možnosti dlouhodobého úvěru Dotazníkové šetření V rámci bakalářské práce je také cílem dotazníkové šetření, které se týká kvality života ve městě Velká Bíteš a jejího dalšího rozvoje. Vzhledem k tomu, že tato BP bude používána zastupiteli města, bylo vedením města navrženo oslovit alespoň 300 respondentů. Pro získání více informací jsem oslovovala obyvatele také v terénu, kde jsem se snažila získat informace o jejich spojenosti s životem ve městě. Po městě jsem roznesla celkem 308 dotazníků, které jsem následně vysbírávala. Z celkového počtu 308 dotazníků mi bylo vráceno 302 dotazníků, což považuji za ohromný úspěch. Vzhledem k obsáhlosti tohoto dotazníků, jsem velice ráda, že si na tento dotazník udělalo čas velký počet respondentů. Otázky byly však situovány tak, aby bylo zjištěno co nejvíce informací u každé oblasti kvality života ve městě. Bylo pro mne velkým překvapením, že většině obyvatel není lhostejná kvalita života a celkově rozvoj města. Dotazníkové šetření slouží jak pro určení oblastí, které je třeba vyřešit jako problémové nebo naopak zjistit oblasti, ve kterých jsou obyvatele spokojeni. Z celkového počtu respondentů 302 odpovědělo 159 žen a 143 mužů. V procentuálním vyjádření ženy zaujímají 53 % a 47 % muži. 71

72 Obrázek 12: Pohlaví respondentů Zdroj: Dotazníkové šetření Z dotázaných respondentů bylo nejvíce 120 z věkové kategorie 18 až 30 let, který představují 40 % z celkově dotázaných. Druhou nejpočetnější skupinou (93 respondentů) byli respondenti ve věku 31 až 45 let, kteří v procentuálním vyjádření tvoří 31 % z celkově poptávaných. Skupina 41 až 60 let byla tvořena 60 respondenty, kteří tvoří 20 % z celkově dotázaných. Poslední skupinou a také nejméně zastoupenou je skupina 61 a více let, kde bylo dotázáno 29 respondentů, tedy 9 % z celkově dotázaných. Obrázek 13: Věk respondentů Zdroj: dotazníkové šetření Z hlediska nejvíce dosaženého vzdělání je z dotazovaných respondentů nejvíce v kategorii středoškolské (170 respondentů), kteří představují v procentuálním vyjádření 56 % z celkově dotázaných. Druhá nejvíce dotazovaná skupina s výučním listem (91 respondentů), což je 30 % z celkového počtu respondentů. Početnou skupinou jsou i s vysokoškolským diplomem, 72

73 kterých je 35, tedy 12 % z celkově dotázaných respondentů. Nejmenší skupinou jsou lidé se základním vzděláním (6 respondentů), což je pochopitelné. Respondenti se základním vzděláním představují 2 % z dotazovaných. Obrázek 14: Nejvyšší dosažené vzdělání Zdroj: dotazníkové šetření V rámci dotazníkového šetření jsem zjistila zaměstnanost ve Velké Bíteši. Nejvíce obsaženou skupinou jsou pracující lidé. Z celkově dotázaných bylo pracujících respondentů 185 z celkových 302 respondentů. Pracující představují 61 % z celkově dotázaných, což považuji za velký úspěch. Další početnou skupinou jsou studenti (82 respondentů), kteří představují 27 % z celkově dotázaných. Kategorie v domácnosti je na třetím místě, kde je zastoupeno 16 respondentů. V procentuálním vyjádření mají obyvatelé v domácnosti 5 % z celkově dotázaných. Obyvatelé v důchodovém věku (9 respondentů) a nezaměstnaní lidé (8 respondentů) mají obě tyto kategorie v procentuálním vyjádření 3 % z celkového počtu dotázaných. Nejmenší kategorií jsou občané podnikající. Z celkového počtu 302 dotázaných jsou jen 2 podnikající osoby. Ty představují 1 % z celkově dotázaných. Z dotazníkového šetření jsem také zjistila, že nejvíce osob (228) tráví svůj čas ve Velké Bíteši, za prací či studiem jezdí 59 respondentů a 15 respondentů se pohybuje různě. 73

74 Obrázek 15: Zaměstnanost ve městě Zdroj: Dotazníkové šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je určeno tak, aby se zjistilo co nejvíce odpovědí na otázky. Z důvodu délky bakalářské práce, je dotazníkové šetření vybrané jen z vybraných otázek, které jsou nejdůležitější. Tyto otázky se týkají budoucích strategických cílů a také spokojenosti obyvatel. Zbývající otázky s grafy budou obsaženy v příloze. Otázka č. 1: Jak jste spokojen/a s životem ve Velké Bíteši? Tato otázka je podle mne nejdůležitější. Zahrnuje celkový pohled na město Velká Bíteš, ať už s té pozitivní stránky, či negativní stránky. Celkem na tuto otázku odpovědělo 302 respondentů. Nejvíce občanů je spíše spokojeno s životem ve městě, a to 250 respondentů z celkových 302. V procentuálním vyjádření spíše spokojených představují 83 %. Velmi spokojených je 25 respondentů (8 %) z celkového počtu. Na tuto otázku respondenti měli i negativní pohled. Spíše nespokojených respondentů je také 8 %, tedy 24 respondentů z celkového počtu. Velmi nespokojeni jsou tři lidé, kteří zaujímají 1 % z celkového počtu. 74

75 Obrázek 16: Otázka č. 1: Jak jsem spokojen/a s životem ve městě? Zdroj: Dotazníkové šetření Otázka č. 6: Čím by se podle Vás měla stát Velká Bíteš v budoucnu? Městem Jelikož měli respondenti na výběr u této otázky zaškrtnout nevýše tři možnosti, vybrala jsem ty nejvíce označené. V této otázce se respondenti nejvíce zaměřovali na odpověď, aby byla Velká Bíteš městem bezpečným, kde tuto otázku zaškrtlo 278 respondentů z celkového počtu 302. Tento výsledek jsem předpokládala, jelikož každá obec či město, by chtělo být bezpečným. Dále bylo nejvíce zodpovězeno respondenty, aby Velká Bíteš byla městem pracovních příležitostí a podnikatelských šancí (277 respondentů) a městem, kde se naslouchá přáním a potřebám občanů (274 respondentů) a také bylo nejvíce odpovědí na to, aby Velká Bíteš byla městem s kvalitními službami občanům. Podle mého názoru jsou tyto odpovědi nadmíru pochopitelné. Domnívala jsem se však, že bude více odpovědí u kolonky s regionálními potravinami (35 respondentů), jelikož město Velká Bíteš se těmito regionálními potravinami pyšní. 75

76 Obrázek 17: Otázka č. 5: Čím by se podle Vás měla stát Velká Bíteš v budoucnu? Městem... Zdroj: Dotazníkové šetření Otázka č. 6: Je pro Vás přínosem rozšířený Městský kamerový dohlížecí systém? Na tuto otázku jsem čekala větší procento kladných odpovědí. Domnívala jsem se, že respondenti chtějí mít město bezpečné. I když na tuto otázku kladně zodpovědělo 51 % respondentů, je to podle mého názoru malé procento odpovědí. Negativně na tuto odpovědělo 32 % respondentů a respondenti, kteří odpověděli nevím, těch bylo celkem 17 % z celkového počtu respondentů. Myslím si, že tyto negativní odpovědi byly zodpovězeny z důvodu chybějící městské policie, která by nahradila kamerový systém. A z důvodu, že někteří obyvatelé o rozšířeném kamerovém systému vůbec nevědí. Obrázek 18: Otázka č. 6: Je pro Vás přínosem rozšířený Městský kamerový dohlížecí systém? Zdroj: Dotazníkové šetření 76

77 Otázka č. 8: Byla by pro Vás přínosem železniční zastávka pro spoje nižší třídy, která by spojila Velkou Bíteš s vysokorychlostní tratí? Tento výsledek byl očekávaný. S tímto tvrzením souhlasí i vedení města. Toto jsem předpokládala, z hlediska lepší dopravní obslužnosti do okolních měst. Myslím si, že je to především způsobeno tím, že obyvatelé očekávají zlepšení propojení Velké Bíteše s železničním spojením. Na tuto otázku odpovědělo celkem 302 respondentů, z nichž 95 % by železnici chtělo nebo spíše chtělo, vůbec by železnici nechtělo 5 % respondentů. Obrázek 19: Otázka č. 8: Byla by pro Vás přínosem železniční zastávka pro spoje nižší třídy, která by spojila Velkou Bíteš s vysokorychlostní tratí? Byla by pro Vás přínosem železniční zastávka pro spoje nižší třídy, která by spojila Velkou Bíteš s vysokorychlostní tratí. ano spíše ano spíše ne ne 2% 3% 27% 68% Zdroj: Dotazníkové šetření Otázka č. 14: Uvítal/ a byste výstavbu bytových domů? Z této otázky je patrné, že respondenti by si přáli výstavbu bytových domů. Tuto odpověď jsem čekala, jelikož o tom svědčí i fakt, že je na městském úřadě evidováno přes padesát žádostí o přidělení městského bytu. Na tuto otázku odpovědělo kladně, ať už ano nebo spíše ano, celkem 269 respondentů z celkového počtu 302, což představuje 89 % z celkového počtu. Z hlediska negativních odpovědí odpovědělo 43 respondentů. Myslím si, že tyto negativní odpovědi byly zapříčiněny z důvodu strachu z přistěhování nepřizpůsobivých občanů. 77

78 Obrázek 20: Otázka č. 14: Uvítal/a byste výstavbu bytových domů? Zdroj: Dotazníkové šetření 3.22 Shrnutí a sumarizace výsledků dotazníku V dotazníkovém šetření jsem měla možnost získat názory od 302 respondentů. Ve kterém jsem zjistila potřebné informace pro město i pro mne samotnou. V dotazníkovém šetření jsem měla celkem 18 otázek, ve kterých bylo 17 otázek týkajících se kvality života ve městě a jejího dalšího rozvoje a poslední otázka se týkala demografických údajů. Dotazníkové šetření jsem z důvodu délky bakalářské práce musela dát do přílohy, která je přiložena k bakalářské práci (Příloha č. 2). Z celkového počtu respondentů 302 odpovědělo 159 žen a 143 mužů, ze kterých bylo 170 respondentů (56 %) se středoškolským nejvyšším dosaženým vzděláním a s výučním listem, kterých se účastnilo 91 respondentů. Z dotázaných byla nejpočetnější kategorie 18 až 30 let, kterých bylo 120 respondentů z celkového počtu 302. Druhou nejpočetnější skupina byla tvořena 93 respondenty ve věku 31 až 45 let. Z dotazníkového šetření jsem také zjistila, že nejvíce osob (228) tráví svůj čas ve Velké Bíteši, za prací či studiem jezdí 59 respondentů a 15 respondentů se pohybuje různě. Z dotázaných bylo 82 % z Velké Bíteše a 18 % do Velké Bíteše dojíždí. Z dojíždějících nejvíce dojíždí z okruhu 6 až 10 km. 78

79 Za největší přednost života respondenti vybrali blízkost a dostupnost Brna, který představuje 27 % z celkového počtu respondentů. Za další přednost respondenti považují pracovní příležitosti, kterých je ve Velké Bíteši poměrně dost. Předností Velké Bíteše je podle respondentů i dostupnost zdravotní péče, příroda ve městě a okolí, ale i dopravní obslužnost, které mají stejný počet respondentů a představují 17 % z celkového počtu respondentů. A za největší nedostatek života ve městě respondenti vybrali možnost sportovního využití, a to 43 % z dotazovaných. Tento fakt byl očekávaný. Dále respondenti vybrali možnost kulturního vyžití (37 %), dostupnost sociálních služeb (15 %) a pracovní příležitosti (5 %). Do dotazníku jsem zadala oblasti, které měli respondenti ohodnotit. Tyto oblasti se týkali městského úřadu, společenského a kulturního života, vzdělávací zařízení, služeb, ekonomické a sociální oblasti a vybavenosti města. V oblasti městského úřadu jsou lidé spíše spokojeni nebo nejsou ani spokojeni či nespokojeni. Ve společenském a kulturním životě jsou respondenti s kulturními aktivitami, aktivitou spolků ve městě, tradičními oslavy a svátky ve městě a městskou knihovnu spíše spokojeni. S aktivitou církevních institucí, nabídkou vzdělávacích programů a sportovními aktivitami nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S udržováním folklórních tradic a s muzeem jsou respondenti velmi spokojeni. V oblasti vzdělání je s činností základní školy spíše spokojeno 165 respondentů. Dále s činností ZUŠ jsou lidé velmi spokojeni (140), s činností mateřské školy jsou respondenti spíše spokojeni (159), s činností střední školy nejsou respondenti spokojeni, ani nespokojeni (168). S kapacitou škol jsou spíše spokojeni a s nabídkou mimoškolních aktivit jsou respondenti velmi spokojeni. S kvalitou kosmetických, kadeřnických a řemeslných služeb jsou respondenti spíše spokojeni. Dále s dostupností kosmetických služeb nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S dostupností kadeřnických služeb jsou respondenti spíše spokojeni a s dostupností řemeslných služeb jsou spíše nespokojeni (105) respondentů. Myslím si, že je tento výsledek dán tím, že pro respondenty je ve Velké Bíteši méně stavebních firem, opravářů apod. S možností nakupování jsou respondenti velmi nespokojeni. Domnívám se, že toto tvrzení je dáno přáním, pro vybudování nákupního centra. S tím souvisí i možnost ostatního nakupování, s 79

80 kterým nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S pravidelnými trhy se spíše spokojeno 165 respondentů. Z hlediska ekonomické a sociální jsou dostupnost zdravotní péče, pracovní příležitosti, bezbariérovost města a bezpečnost ve městě ohodnocena jako spíše spokojen/a. S péčí o seniory a s příležitostí pro podnikání, nejsou lidé spokojeni, ani nespokojeni. Z hlediska vybavenosti města je zásobení plynem, hokejový stadion, zásobování vodou, informační centrum, dětské hřiště, dopravní spojení do okolních obcí, místa pro setkávání lidí a dostupnost stavebních parcel ohodnoceno nejvíce respondenty jako spíše spokojen/a. S možnostmi kanalizace a ČOV a parkovací místa nejsou respondenti spokojeni, ani nespokojeni. Na otázku jak by se měla Velká Bíteš podle názorů respondentů. Respondenti by podporovali výstavbu sportovišť a zařízení (245). Rozšiřování MěÚ by spíše podporovalo 140 respondentů. Výstavbu obchodních zón by podporovalo 223 respondentů, rozšiřování zeleně ve městě i v okolí by podporovalo 198 respondentů a novou výstavbu rodinných domků by podporovalo 269 respondentů. Spíše by respondenti podporovali výstavbu průmyslových zón (189) a zvýšení vybavenosti stávající zástavby (199). Na otázku vybudování cyklostezky respondenti chtělo 85 % respondentů. Dle mého názoru by byla cyklostezka přínosem pro město. Z hlediska bezpečnosti ve městě jsem zařadila otázky týkající se městské policie. Se zřízením městské policie souhlasí 90 % respondentů, ať už ano nebo spíše ano. Tuto odpověď jsem očekávala z hlediska zájmu obyvatelstva o zřízení městské policie. Přesto se našlo 10 % respondentů, kteří by si městskou policii nepřáli a spíše nepřáli. Z hlediska nakupování ve městě nakupuje občas 49 % respondentů z celkového počtu. Každý den nakupuje 43 % respondentů a vůbec ve Velké Bíteši nenakupuje 8 % respondentů. S tím souvisela i otázka týkající se návštěvnosti obchodního řetězce, který by mohl být v budoucnu vybudován. Vzhledem k tomu, že tato otázka měla 95 % kladných odpovědí, předpokládám, že to je velké přání jak občanu města, tak okolních obcí. Nejvíce by si respondenti přáli obchodní dům Lidl a Kaufland. Z dění ve městě se cítí respondenti informovaní, a to ze zpravodaje města a od známých, či příbuzných. 80

81 Z pohledu zaměstnanosti jsem z šetření zjistila, že nevíce obsaženou skupinou jsou v pracovním poměru, buď na plný, či zkrácený úvazek. Těchto respondentů bylo 185. Další početnou skupinou byli studenti, kterých bylo 82. V dotazníku jsem zařadila otázku, která ukazuje celkový pohled na město Velká Bíteš, ať už s té pozitivní stránky, či negativní stránky. Nejvíce občanů je spíše spokojeno s životem ve městě, a to 250 respondentů. Velmi spokojeno je ve městě 25 respondentů a negativně na město pohlíží celkem 9 % respondentů. Zaměřila jsem se i na otázku čím by se podle respondentů měla stát Velká Bíteš v Budoucnu. Nejvíce by respondenti chtěli žít ve městě bezpečném, kde tuto otázku zaškrtlo 278 respondentů z celkového počtu 302. Tento výsledek jsem předpokládala, jelikož každá obec či město, by chtělo být bezpečným. Dále bylo nejvíce zodpovězeno respondenty, aby Velká Bíteš byla městem pracovních příležitostí a podnikatelských šancí (277 respondentů) a městem, kde se naslouchá přáním a potřebám občanů (274 respondentů) a také bylo nejvíce odpovědí na to, aby Velká Bíteš byla městem s kvalitními službami občanům. Podle mého názoru jsou tyto odpovědi nadmíru pochopitelné. Domnívala jsem se však, že bude více odpovědí u kolonky s regionálními potravinami (35 respondentů), jelikož město Velká Bíteš se těmito regionálními potravinami pyšní. Otázka týkající se rozšířeného kamerového systému ve městě, tedy bezpečnosti města, je pro polovinu respondentů přínosem. Tento výsledek mne překvapil, jelikož jsem očekávala, že si přejí respondenti město bezpečné. Myslím si, že negativní odpovědi byly zodpovězeny z důvodu chybějící městské policie, která by nahradila kamerový systém. A z důvodu, že někteří obyvatelé o rozšířeném kamerovém systému vůbec nevědí. Z hlediska lepší dopravní obslužnosti do okolních měst si respondenti přáli železniční zastávku. Těchto respondentů bylo 95 %, což považuji za extrémně velké procento. Myslím si, že je to především způsobeno tím, že obyvatelé očekávají zlepšení propojení Velké Bíteše s železničním spojením. Z toho lze usoudit, že by do budoucna tento projekt mohl být zrealizován. V otázce týkající se bytových domů, by si respondenti tyto byty přály. Tuto odpověď jsem čekala, jelikož o tom svědčí i fakt, že je na městském úřadě evidováno přes padesát žádostí o přidělení městského bytu. Na tuto otázku odpovědělo kladně, ať už ano nebo spíše ano, 81

82 celkem 269 respondentů z celkového počtu 302, což představuje 89 % z celkového počtu. Z hlediska negativních odpovědí odpovědělo 43 respondentů. Myslím si, že tyto negativní odpovědi byly zapříčiněny z důvodu strachu z přistěhování nepřizpůsobivých občanů Shrnutí praktické části V praktické části mé bakalářské práce jsem vytvořila profil obce, ve kterém je zahrnuta obecná charakteristika města, historie a současný stav města, významní rodáci města, městský úřad a samospráva, demografická situace, pohyb obyvatel, bytový fond a pozemky, hospodářství, technická infrastruktura, nakládání s odpady, nezaměstnanost, sdružení a spolky ve městě, dopravní spojení, sociální infrastruktura, školství, kultura, sport, hospodaření a SWOT analýza města. Pro vytvoření SWOT analýzy jsem vycházela ze zpracovaného profilu města, které jsem zpracovala co nejpodrobněji, jelikož je potřebné určit silné a slabé stránky, jakož příležitosti a také v úvahu připadající hrozby. Následně jsem s vedením města vypracovala vizi, kterou do současnosti žádnou vizi nemělo. Nedílnou součástí sestavení strategického plánu je SWOT analýza. Níže už bych tedy zrekapitulovala pouze ty nejdůležitější údaje z výše zmiňované analýzy. Silné stránky: dostatečný počet škol (MŠ, ZŠ, SOŠ, ZUŠ), dobrá poloha města, dobrá občanská vybavenost (čerpací stanice, obchody), dobrá technická infrastruktura města průměrná nezaměstnanost. Slabé stránky: nedostatek domovů pro seniory, absence nákupního centra, zrekonstruování sportovišť, vysoká intenzita dopravy. 82

83 Příležitosti: zvýšení počtu obyvatel města (přistěhováním či narozením), rekonstrukce sportovišť, rozvoj bytové infrastruktury, rozvoj sociální infrastruktury. Hrozby: neúspěšnost získání dotačních titulů, zánik některé ze zdejších firem (zvýšení podílu nezaměstnaných osob), úbytek obyvatel. Společně s vedením města jsem vytvořila společnou vizi, ve které chce město nabízet obyvatelům čisté životní prostředí, neustále rozvíjet dopravní infrastrukturu, rozvíjet zázemí pro bydlení a občanskou vybavenost, zkvalitňovat sportovní, kulturní a rekreační vyžití tak, aby město Velká Bíteš byla prosperujícím městem a obyvatelé byli spokojeni a hrdí na to, že jsou obyvateli právě tohoto města. Podle této vize jsem určila pět prioritních oblastní, ke kterým jsme přiřadila k jednotlivým oblastem devět strategických cílů. Těchto strategických cílů, které by chtělo město uskutečnit, je mnohem více. Jelikož všechny cíle jsou závislé na finančních prostředcích, proto jsme museli některé cíle redukovat. Aby obyvatelé byli spokojeni ve městě, ve kterém žijí, muselo by město uskutečnit především strategické cíle, které jsou pro budoucnost města potřebné. Podle mého názoru je nejdůležitější strategický cíl výstavba malometrážních bytů, které by značně pomohly v rozvoji města. Tato výstavba malometrážních bytů by pomohla ve startovacím bydlení pro mladé rodiny, či pro seniory. Jelikož tyto začínající rodiny nemají finanční prostředky na to, aby si mohly pořídit rodinný dům. Pro město je výhodou, že tyto malometrážní byty mohou být dotovány od EU. Dalším strategickým cílem je podle mne vybudování bytových domů. Svědčí o tom i fakt, že je momentálně na městském úřadě evidováno přes 50 žádostí o městský byt. Je to důkazem toho, že město Velká Bíteš má v tomto směru značnou 83

84 mezeru. Výstavba bytových domů by pomohla lidem, kteří si nemůžou z finančních důvodů, či jiných důvodů pořídit vlastní rodinný dům, nebo i mladší lidé, kteří nebudou mít možnost získat malometrážní byt. Tato developerská výstavba přiláká i přespolní zájemce, čímž se přispěje i k rozvoji města. Strategický cíl odstranění dopravy z centra a dopravní značení pro tranzitní dopravu, je do budoucna velkým přínosem. Jelikož narůstající doprava znečišťuje ovzduší a ničí dopravní komunikace, je tento cíl neméně důležitý. Cílem odstranění dopravy z centra je výstavba obchvatů, které by se vyhýbali Velké Bíteši a dopravní značení pro tranzitní dopravu, která nemůže projet Velkou Bíteší, pokud jede z trasy delší jak tři okresy. Z technické infrastruktury je důležité ze strategických cílů vybudování inženýrských sítí v lokalitě na Babinci, kde probíhá momentálně prodej stavebních pozemků. Současně bude vybudována i asfaltová silnice s veřejným osvětlením. Důležité je i zbývající rekonstrukce kanalizací, kde by se případně vyměnila jednotná kanalizace za oddílnou, která by odtékala do ČOV. Součástí rekonstrukce by bylo rozšíření kanalizačních přípojek do místních (městských) částí města Velká Bíteš. Ze sportu a kultury jsem vybrala strategické cíle, které by chtělo obyvatelstvo zvelebit. Jedná se o rekonstrukci kulturního domu, kdy by v nadpodlaží byla zrealizována přestavba případně i přístavba patra. V této přístavbě by se zřídilo mateřské centrum a Klub kultury. Dalším cílem je zefektivnění využití, jak fotbalového stadionu, tak zimního stadionu, kde je potřebné vybudování zázemí, tedy vybudování veřejných záchodů a šatny. Aby jednotlivé cíle mohly být naplněny, je potřeba, aby na tyto cíle mělo město dostatek finančních prostředků. Vzhledem k některým rozvojovým oblastem, které jsou poměrně nákladné, se město neobejde bez jednotlivých dotačních titulů ministerstev a bez podpory EU. V případě nákladnější akce, by se prováděly ve více etapách. Město by podle mého názoru mělo na nákladnější akce využít určitý počet finančních prostředků z bankovního účtu, kde je v současnosti Kč, nebo využít možnosti dlouhodobého úvěru. 84

85 Zpracovávat toto téma bakalářské práce, bylo pro mne velmi zajímavé, snažila jsem se vycházet ze strategických cílů co nejlépe, neboť mne těší, že bude BP využita v praxi. Dotazníkové šetření V dotazníkovém šetření jsem měla možnost získat názory od 302 respondentů. Ve kterém jsem zjistila potřebné informace pro město i pro mne samotnou. V dotazníkovém šetření jsem měla celkem 18 otázek, ve kterých bylo 17 otázek týkajících se kvality života ve městě a jejího dalšího rozvoje a poslední otázka se týkala demografických údajů. Dotazníkové šetření jsem z důvodu délky bakalářské práce musela dát do přílohy, která je přiložena k bakalářské práci (Příloha č. 2). Z celkového počtu respondentů 302 odpovědělo 159 žen a 143 mužů, ze kterých bylo 170 respondentů (56 %) se středoškolským nejvyšším dosaženým vzděláním a s výučním listem, kterých se účastnilo 91 respondentů. Z dotázaných byla nejpočetnější kategorie 18 až 30 let, kterých bylo 120 respondentů z celkového počtu 302. Druhou nejpočetnější skupina byla tvořena 93 respondenty ve věku 31 až 45 let. Z dotazníkového šetření jsem také zjistila, že nejvíce osob (228) tráví svůj čas ve Velké Bíteši, za prací či studiem jezdí 59 respondentů a 15 respondentů se pohybuje různě. Z dotázaných bylo 82 % z Velké Bíteše a 18 % do Velké Bíteše dojíždí. Z dojíždějících nejvíce dojíždí z okruhu 6 až 10 km. Za největší přednost života respondenti vybrali blízkost a dostupnost Brna, který představuje 27 % z celkového počtu respondentů. Za další přednost respondenti považují pracovní příležitosti, kterých je ve Velké Bíteši poměrně dost. Předností Velké Bíteše je podle respondentů i dostupnost zdravotní péče, příroda ve městě a okolí, ale i dopravní obslužnost, které mají stejný počet respondentů a představují 17 % z celkového počtu respondentů. A za největší nedostatek života ve městě respondenti vybrali možnost sportovního využití, a to 43 % z dotazovaných. Tento fakt byl očekávaný. Dále respondenti vybrali možnost kulturního vyžití (37 %), dostupnost sociálních služeb (15 %) a pracovní příležitosti (5 %). Do dotazníku jsem zadala oblasti, které měli respondenti ohodnotit. Tyto oblasti se týkali městského úřadu, společenského a kulturního života, vzdělávací zařízení, služeb, ekonomické a sociální oblasti a vybavenosti města. V oblasti městského úřadu jsou lidé spíše spokojeni nebo nejsou ani spokojeni či nespokojeni. 85

86 Ve společenském a kulturním životě jsou respondenti s kulturními aktivitami, aktivitou spolků ve městě, tradičními oslavy a svátky ve městě a městskou knihovnu spíše spokojeni. S aktivitou církevních institucí, nabídkou vzdělávacích programů a sportovními aktivitami nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S udržováním folklórních tradic a s muzeem jsou respondenti velmi spokojeni. V oblasti vzdělání je s činností základní školy spíše spokojeno 165 respondentů. Dále s činností ZUŠ jsou lidé velmi spokojeni (140), s činností mateřské školy jsou respondenti spíše spokojeni (159), s činností střední školy nejsou respondenti spokojeni, ani nespokojeni (168). S kapacitou škol jsou spíše spokojeni a s nabídkou mimoškolních aktivit jsou respondenti velmi spokojeni. S kvalitou kosmetických, kadeřnických a řemeslných služeb jsou respondenti spíše spokojeni. Dále s dostupností kosmetických služeb nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S dostupností kadeřnických služeb jsou respondenti spíše spokojeni a s dostupností řemeslných služeb jsou spíše nespokojeni (105) respondentů. Myslím si, že je tento výsledek dán tím, že pro respondenty je ve Velké Bíteši méně stavebních firem, opravářů apod. S možností nakupování jsou respondenti velmi nespokojeni. Domnívám se, že toto tvrzení je dáno přáním, pro vybudování nákupního centra. S tím souvisí i možnost ostatního nakupování, s kterým nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S pravidelnými trhy se spíše spokojeno 165 respondentů. Z hlediska ekonomické a sociální jsou dostupnost zdravotní péče, pracovní příležitosti, bezbariérovost města a bezpečnost ve městě ohodnocena jako spíše spokojen/a. S péčí o seniory a s příležitostí pro podnikání, nejsou lidé spokojeni, ani nespokojeni. Z hlediska vybavenosti města je zásobení plynem, hokejový stadion, zásobování vodou, informační centrum, dětské hřiště, dopravní spojení do okolních obcí, místa pro setkávání lidí a dostupnost stavebních parcel ohodnoceno nejvíce respondenty jako spíše spokojen/a. S možnostmi kanalizace a ČOV a parkovací místa nejsou respondenti spokojeni, ani nespokojeni. Na otázku jak by se měla Velká Bíteš podle názorů respondentů. Respondenti by podporovali výstavbu sportovišť a zařízení (245). Rozšiřování MěÚ by spíše podporovalo 140 respondentů. Výstavbu obchodních zón by podporovalo 223 respondentů, rozšiřování zeleně 86

87 ve městě i v okolí by podporovalo 198 respondentů a novou výstavbu rodinných domků by podporovalo 269 respondentů. Spíše by respondenti podporovali výstavbu průmyslových zón (189) a zvýšení vybavenosti stávající zástavby (199). Na otázku vybudování cyklostezky respondenti chtělo 85 % respondentů Dle mého názoru by byla cyklostezka přínosem pro město. Z hlediska bezpečnosti ve městě jsem zařadila otázky týkající se městské policie. Se zřízením městské policie souhlasí 90 % respondentů, ať už ano nebo spíše ano. Tuto odpověď jsem očekávala z hlediska zájmu obyvatelstva o zřízení městské policie. Přesto se našlo 10 % respondentů, kteří by si městskou policii nepřáli a spíše nepřáli. Z hlediska nakupování ve městě nakupuje občas 49 % respondentů z celkového počtu. Každý den nakupuje 43 % respondentů a vůbec ve Velké Bíteši nenakupuje 8 % respondentů. S tím souvisela i otázka týkající se návštěvnosti obchodního řetězce, který by mohl být v budoucnu vybudován. Vzhledem k tomu, že tato otázka měla 95 % kladných odpovědí, předpokládám, že to je velké přání jak občanu města, tak okolních obcí. Nejvíce by si respondenti přáli obchodní dům Lidl a Kaufland. Z dění ve městě se cítí respondenti informovaní, a to ze zpravodaje města a od známých, či příbuzných. Z pohledu zaměstnanosti jsem z šetření zjistila, že nevíce obsaženou skupinou jsou v pracovním poměru, buď na plný, či zkrácený úvazek. Těchto respondentů bylo 185. Další početnou skupinou byli studenti, kterých bylo 82. V dotazníku jsem zařadila otázku, která ukazuje celkový pohled na město Velká Bíteš, ať už s té pozitivní stránky, či negativní stránky. Nejvíce občanů je spíše spokojeno s životem ve městě, a to 250 respondentů. Velmi spokojeno je ve městě 25 respondentů a negativně na město pohlíží celkem 9 % respondentů. Zaměřila jsem se i na otázku čím by se podle respondentů měla stát Velká Bíteš v Budoucnu. Nejvíce by respondenti chtěli žít ve městě bezpečném, kde tuto otázku zaškrtlo 278 respondentů z celkového počtu 302. Tento výsledek jsem předpokládala, jelikož každá obec či město, by chtělo být bezpečným. Dále bylo nejvíce zodpovězeno respondenty, aby Velká Bíteš byla městem pracovních příležitostí a podnikatelských šancí (277 respondentů) a městem, kde se naslouchá přáním a potřebám občanů (274 respondentů) a také bylo nejvíce 87

88 odpovědí na to, aby Velká Bíteš byla městem s kvalitními službami občanům. Podle mého názoru jsou tyto odpovědi nadmíru pochopitelné. Domnívala jsem se však, že bude více odpovědí u kolonky s regionálními potravinami (35 respondentů), jelikož město Velká Bíteš se těmito regionálními potravinami pyšní. Otázka týkající se rozšířeného kamerového systému ve městě, tedy bezpečnosti města, je pro polovinu respondentů přínosem. Tento výsledek mne překvapil, jelikož jsem očekávala, že si přejí respondenti město bezpečné. Myslím si, že negativní odpovědi byly zodpovězeny z důvodu chybějící městské policie, která by nahradila kamerový systém. A z důvodu, že někteří obyvatelé o rozšířeném kamerovém systému vůbec nevědí. Z hlediska lepší dopravní obslužnosti do okolních měst si respondenti přáli železniční zastávku. Těchto respondentů bylo 95 %, což požaduji za extrémně velké procento. Myslím si, že je to především způsobeno tím, že obyvatelé očekávají zlepšení propojení Velké Bíteše s železničním spojením. Z toho lze usoudit, že by do budoucna tento projekt mohl být zrealizován. V otázce týkající se bytových domů, by si respondenti tyto byty přály. Tuto odpověď jsem čekala, jelikož o tom svědčí i fakt, že je na městském úřadě evidováno přes padesát žádostí o přidělení městského bytu. Na tuto otázku odpovědělo kladně, ať už ano nebo spíše ano, celkem 269 respondentů z celkového počtu 302, což představuje 89 % z celkového počtu. Z hlediska negativních odpovědí odpovědělo 43 respondentů. Myslím si, že tyto negativní odpovědi byly zapříčiněny z důvodu strachu z přistěhování nepřizpůsobivých občanů. 88

89 4 Závěr Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš. K sepsání mé bakalářské práce mne vedlo hned několik důvodů. Jedním z hlavních důvodů proč jsem si vybrala toto téma, je mé budoucí bydliště ve Velké Bíteši. Proto je pro mne důležitá její budoucnost a její budoucí vývoj. Bakalářskou práci jsem se snažila napsat pravdivě a svědomitě, aby město Velká Bíteš mohlo tento dokument využívat, jakožto město zatím žádný takový vypracovaný dokument nemá. Cílem bakalářské práce je vypracování strategického plánu rozvoje města Velká Bíteš a upozornit na silné a slabé stránky, jakož i příležitosti a v úvahu připadající hrozby. Dalším cílem je provedení analýzy zaměstnanosti ve městě a blízkém okolí, když jsem zároveň provedla dotazníkové šetření, které se týká kvality života ve městě a jeho dalšího rozvoje. V praktické části jsem se zabývala samotným profilem města, který jsem využila jako podklad pro sestavení SWOT analýzy. Dále jsem společně s vedením města vytvořila pět prioritních os rozvoje, které obsahují devět strategických cílů. Tyto cíle mají za úkol vylepšit situaci v jednotlivých prioritních osách. V bakalářské práci jsem došla k závěrům, že město Velká Bíteš má velmi dobrou občanskou vybavenost, poměrně dobrou zaměstnanost, dostatečnou lékařskou péči a dopravní infrastrukturu. Samozřejmě výše zmiňované oblasti by se dali rozvíjet a vylepšit. Došla jsem také k závěrům, ve kterých město Velká Bíteš zaostává a kde jsou obyvatelé s těmito oblastmi nespokojeni. Jedná se zejména o sociální infrastrukturu, sportovní infrastrukturu a technickou infrastrukturu. Strategické cíle jsem společně s vedením města navrhla proto, aby se tyto slabé stránky redukovaly, a také jsem je navrhla proto, aby se město nadále rozvíjelo. Strategické cíle, které jsem vytvořila společně s vedením města, jsou následující: odstranění dopravy z centra a dopravní značení pro tranzitní dopravu, vybudování inženýrských sítí v lokalitě na Babinci, 89

90 rozšíření kanalizace do místních částí, bezbariérovost městské knihovny a městského úřadu, vybudování malometrážních bytů, výstavba bytových domů, rozšíření kulturního domu, rekonstrukce fotbalového stadionu, zefektivnění využití zimního stadionu v létě. Aby tyto cíle mohly být naplněny je také důležité, aby město Velká Bíteš mělo dostatek finančních prostředků na financování cílů. Některé cíle se neobejdou bez dotací a některé by město muselo hradit ze svých finančních prostředků, které mají naspořené na bankovních účtech, případně by muselo město využít dlouhodobého úvěru. Domnívám se, že na základě této předložené bakalářské práce, jsem splnila předem stanovený cíl. Tato mnou zpracovaná bakalářská práce, kde v příloze je zpracován Strategický plán rozvoje města, bude Městský úřad Velká Bíteš využívat v každodenní praxi. Seznam literatury A) Tištěné zdroje BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULER, O Management. Vyd. 1. Brno : Computer Press, str HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čaněk, str JAKUBÍKOVÁ, D Strategický marketing. Praha : Grada Publishing, str KADEŘÁVKOVÁ, J., PEKOVÁ, J Územní samospráva - udržitelný rozvoj a finance. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer, str

91 MALLYA, T Základy strategického žízení a rozhodování 1. vyd. Praha : Grada, str NEČADOVÁ, V Veřejná správa. 1. vyd. JIhlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, str Nečadová, V Veřejné finance 1. vydání. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, str PEKOVÁ, J Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha : Management Press, str PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETERMAN, M Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2., přeprac. vyd. Praha : ASPI, str PEKOVÁ, J., PILNÝ., JETERMAN, M Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3, aktualiz. a rozš. vyd. Praha : ASPI, str PRŮCHA, P Veřejná správa a samospráva. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola aplikovaného práva, REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J Stretegie rozvoje měst, obcí a regionů a jejich organizací (ROPO, O.P.S., S.R.O., A.S., Sdružení obcí). 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, str A) Legislativa Ústava ČR: Listina základních práv a svobod : podle stavu k Ostrava: Sagit, 1998, 88 s. ISBN Listina práv a svobod. Horšovský Týn: Nakladatelství Jiří Kriška, 1996, 8 s. Česká republika. Zákon č. 128 ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení). ln: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 38, s Česká republika. Zákon č. 129 ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení). ln: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 38, s

92 Petiční zákon č, 85/1990 Sb, o právu petičním. C) Internetové zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. SLDB 2011 [online] [cit ]. Dostupné z: BÍTEŠSKO.COM: Kulturně společensko informační portál [online]. [cit ]. Dostupné z: EC Consulting: Strategické plánování [online] [cit ]. Dostupné z: MĚSTO VELKÁ BÍTEŠ: Úvodní stránka [online]. [cit ]. Dostupné z: MĚSTSKÁ KNIHOVNA VELKÁ BÍTEŠ: Titulní strana [online]. [cit ]. Dostupné z: MĚSTSKÉ MUZEUM VE VELKÉ BÍTEŠI: Titulní strana [online]. [cit ]. Dostupné z: MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BÍTEŠ: Úvodní stránka [online]. [cit ]. Dostupné z: MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BÍTEŠ: Úvodní stránka [online]. [cit ]. Dostupné z: SPECIÁLNÍ ŠKOLA VELKÁ BÍTEŠ: Titulní strana [online]. [cit ]. Dostupné z: TECHNICKÉ SLUŽBY VELKÁ BÍTEŠ: O nás [online]. [cit ]. Dostupné z: POLIKLINIKA VELKÁ BÍTEŠ: Titulní strana [online]. [cit ]. Dostupné z: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA JANA TIRAYE VELKÁ BÍTEŠ: Titulní strana [online]. [cit ]. Dostupné z: 92

93 PERLÍN, R. Strategický plán mikroregionu: Metodická příručka pro zájemce o strategické plánování[online] [cit ]. Dostupné z: strategicky_plan_mikroregionu_2_.pdf?727b4e ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA VELKÁ BÍTEŠ: O škole [online]. [cit ]. Dostupné z: ZÁKLADNÍ ŠKOLA VELKÁ BÍTEŠ: Titulní strana [online]. [cit ]. Dostupné z: ZÁKLADNÍ ŠKOLA PŘI DĚTSKÉ PSYCHIATRICKÉ NEMOCNICI VELKÁ BÍTEŠ: Titulní strana [online]. [cit ]. Dostupné z: Seznam zkratek ČOV = čistička odpadních vod ČR = Česká republika ČSÚ = Český statistický úřad EU = Evropská unie HZS = hasičský záchranný sbor MÚ = městský úřad MPSV = Ministerstvo práce s sociálních věcí MŠ = mateřská škola OSN = Organizace spojených národů PS = pečovatelská služba ROP = Regionální operační program SFŽP = Státní fond životního prostředí SOŠ = střední odborná škola TJ = tělovýchovná jednota ÚV = ústřední vodovod ZŠ = základní škola ZUŠ = základní umělecká škol Seznam obrázků 93

94 Obrázek 1: Příjmy rozpočtu obce Obrázek 2: Výdaje rozpočtu obce Obrázek 3: Strategické řízení -proces Obrázek 4: Znak města Velká Bíteš Obrázek 5: Správní obvod Velká Bíteš Obrázek 6: Celkový průměrný věk obyvatel v závislosti na jednotlivé roky vždy k Obrázek 7: Krátkodobý vývoj počtu obyvatel ve Velké Bíteš vždy k Obrázek 8: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve Velké Bíteši vždy k Obrázek 9: Rozčlenění počtu obyvatel podle pohlaví za posledních 10 let Obrázek 10: Druhy pozemků ve Velké Bíteši k Obrázek 11: Průměrná roční nezaměstnanost vždy k srovnání Obrázek 12: Pohlaví respondentů Obrázek 13: Věk respondentů Obrázek 14: Nejvyšší dosažené vzdělání Obrázek 15: Zaměstnanost ve městě Obrázek 16: Otázka č. 1: Jak jsem spokojen/a s životem ve městě? Obrázek 17: Otázka č. 5: Čím by se podle Vás měla stát Velká Bíteš v budoucnu?městem...76 Obrázek 18: Otázka č. 6: Je pro Vás přínosem rozšířený Městský kamerový dohlížecí systém? Obrázek 19: Otázka č. 8: Byla by pro Vás přínosem železniční zastávka pro spoje nižší třídy, která by spojila Velkou Bíteš s vysokorychlostní tratí? Obrázek 20: Otázka č. 14: Uvítal/a byste výstavbu bytových domů? Obrázek 21: Otázka č. 2: Co považujete za přednosti života ve Velké Bíteši? Obrázek 22: Otázka č. 3: Co považujete za nedostatky života ve městě? Obrázek 23: Otázka č. 4: Jak hodnotí následující oblasti? Městský úřad Obrázek 24: Otázka č. 4: Jak hodnotí následující oblasti? Společenský a kulturní život Obrázek 25: Jak hodnotíte následující oblasti? Vzdělávací zařízení Obrázek 26: Otázka č. 4: Jak hodnotíte následující oblasti? Služby Obrázek 27: Otázka č. 4: Jak hodnotíte následující oblasti? Vybavenost města Obrázek 28: Jak by se měla Velká Bíteš podle Vašeho názoru dále rozvíjet? Obrázek 29: Otázka č. 9: Byla by pro Vás přínosem zbudovaná cyklostezka mezi Chobůtkami s vyústěním do parku Letná?

95 Obrázek 30: Otázka č. 10: Uvítal/a byste zřízení městské policie ve Velké Bíteši? Obrázek 31: Otázka č. 10: Nakupujete ve Velké Bíteši? Obrázek 32: Otázka č. 12: Navštěvoval/a byste obchodní řetězec ve Velké Bíteši, pokud by byl vybudován? Obrázek 33: Otázka č. 13: Jaký z obchodních řetězců byste uvítal/a? Obrázek 34: Otázka č. 15: Cítíte se dostatečně informován/a o dění ve Velké Bíteši? Obrázek 35: Otázka č. 16: Z jakých zdrojů nejčastěji získáváte informace o dění ve městě?111 Obrázek 36: Otázka č. 18: Občan Velké Bíteše Obrázek 37: Otázka č. 18: Jak daleko dojíždím Obrázek 38: Otázka č. 18: Většinu pracovního dne trávím Obrázek 39: Poloha města Velká Bíteš, zdroj: mapy.cz Seznam tabulek Tabulka 1: Základní charakteristické údaje Tabulka 2: Pohyb obyvatel Velké Bíteše vždy k Tabulka 3: Věková struktura obyvatelstva k Tabulka 4: Domovní fond Velká Bíteš Tabulka 5: Obydlené byty podle právního důvodu užívání a počtu obytných místností Tabulka 6: Podnikatelské subjekty podle druhu činnosti k Tabulka 7: Podnikatelské subjekty podle právní formy podnikání k Tabulka 8: Uchazeči o práci z Velké Bíteše a místních částí k Tabulka 9: Úřad práce s počty uchazečů včetně okolních obcí k Tabulka 10: Vyjíždění do škol a zaměstnání rok Tabulka 11: Skutečné příjmy a výdaje města Velká Bíteš v Kč Tabulka 12: Finanční prostředky získané z dotací v jednotlivých letech Tabulka 13: SWOT analýza silné a slabé stránky Tabulka 14: SWOT analýza - příležitosti a hrozby Seznam příloh 95

96 Příloha č. 1 - Dotazník Příloha č. 2 - Grafy vycházející z dotazníkového šetření Příloha č. 3 Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš 96

97 Příloha č. 1 Dotazník DOTAZNÍK Kvalita života ve Velké Bíteši a její další rozvoj Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, pomocí kterého bych ráda zjistila kvalitu života ve Velké Bíteši a jejího dalšího rozvoje. Dotazník je anonymní a odpovědi poslouží k vypracování mé bakalářské práce, případně také jako podnět pro zastupitele města. Odpovídejte na otázky dle instrukcí, které jsou uvedeny pod otázkami. Přibližná délka vyplnění tohoto dotazníku je 15 minut. Děkuji Vám za pomoc a čas strávený vyplněním tohoto dotazníku. Ivana Hublová studentka VŠ 1. Jak jste spokojen/a s životem ve Velké Bíteši? Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a 2. Co považujete za přednosti života ve Velké Bíteši? (Zaškrtněte nejvýše 4 odpovědi) Dobré sousedské vztahy Dostupnost bydlení Kvalita mateřských škol Možnosti pro podnikání Dostupnost sociálních služeb Dopravní obslužnost Pracovní příležitosti Dostupnost zdravotní péče Příroda ve městě a v okolí Nízká kriminalita Kvalita středního školství Jiné vypište: Možnost kulturního využití Blízkost a dostupnost Brna Kvalita základního školství Možnost sportovního vyžití 3. Co považujete za nedostatky života ve Velké Bíteši? (Zaškrtněte nejvýše 4 odpovědi) Dobré sousedské vztahy Dostupnost bydlení Kvalita mateřských škol Možnosti pro podnikání Dostupnost sociálních služeb Dopravní obslužnost Pracovní příležitosti Dostupnost zdravotní péče Jiné vypište: Příroda ve městě a v okolí Možnost kulturního využití Blízkost a dostupnost Brna Kvalita středního školství Kvalita základního školství Možnost sportovního vyžití 97

98 4. Jak hodnotíte následující oblasti? Přiřaďte body, dle instrukcí. Zaškrtněte u každé oblasti: 5 velmi spokojen/a, 4 spíše spokojen/a, 3 ani spokojen/a, ani nespokojen/a, 2 spíše nespokojen/a, 1 velmi nespokojen/a, 0 nevím, nemohu posoudit A. Městský úřad Informace o dění ve městě Podpora zájmových organizací Řešení odpadů/recyklace Dostupnost stavebních parcel Oprava a údržba veřejných prostranství Péče o přírodní prostředí a krajinu Práce městského úřadu Péče o vzhled města Podpora podnikatelů Práce zastupitelstva Péče o kulturní památky Místní komunikace (chodníky..) Komunikace s občany při řešení otázek Jiné vypište: B. Společenský a kulturní život Muzeum Městská knihovna Sportovní aktivity Nabídka vzdělávacích programů Aktivity církevních institucí Udržování folklorních tradic Tradiční oslavy a svátky ve městě Aktivita spolků ve městě Kulturní aktivity Jiné-vypište C. Vzdělávací zařízení Činnost základní školy Činnost ZUŠ Činnost mateřské školy Jiné vypište: Činnost střední školy Kapacita škol Nabídka mimoškolních aktivit D. Služby Možnost nakupování potravin Možnost ostatního nakupování Dostupnost řemeslných služeb Dostupnost kadeřnických služeb Kvalita služeb - kadeřnictví Kvalita stravovacích služeb Pravidelné trhy (stánkový prodej) Dostupnost kosmetických služeb Kvalita služeb - kosmetika Jiné vypište: E. Ekonomická a sociální oblast Dostupnost zdravotní péče Pracovní příležitosti Péče o seniory Bezpečnost ve městě Jiné vypište: Bezbariérovost města Příležitost pro podnikání ve městě F. Vybavenost města Dostupnost stavebních parcel Místa pro setkávání lidí Dopravní spojení do okolních měst Dětská hřiště, možnost pro hraní dětí Informační centrum a Klub kultury Parkovací místa - dostupnost Zásobování vodou Kanalizace a ČOV Hokejový stadion Zásobování plynem 98

99 Jiné vyjmenujte: 5. Čím by se podle Vás měla stát Velká Bíteš v budoucnu? Městem.. Zaškrtněte nejvýše 3 možnosti tradic s kvalitními službami občanům sportu a volnočasových aktivit otevřeným pro nové obyvatele kde se naslouchá přáním a potřebám občanů bezpečným regionálních potravin zeleně a kvalitního životního prostředí s bohatým společenským a kulturním programem pracovních příležitostí a podnikatelských šancí Jiné vypište: 6. Je pro vás přínosem rozšířený Městský kamerový dohlížecí systém? Ano Ne Nevím 7. Jak by se měla Velká Bíteš podle Vašeho názoru dále rozvíjet? Hodnoťte podle míry podpory jednotlivým okruhům: 1 podporuji, 2 spíše podporuji, 3 nezajímá mě to nebo nemohu posoudit, 4 spíše odmítám, 5 odmítám Poznámka: Výstavba sportovišť a zařízení pro volný čas (bazén, stezky, atd.) Rozšiřování MÚ-vydávání OP, ŘP, pasů, apod. Výstavba obchodních zón Rozšiřování zeleně ve městě i v okolí Nová výstavba rodinných domků Výstavba průmyslových zón Zvýšení vybavenosti stávající zástavby Jiné vypište: 8. Byla by pro Vás přínosem železniční zastávka pro spoje nižší třídy, která by spojila Velkou Bíteš s vysokorychlostní tratí? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 9. Byla by pro Vás přínosem zbudovaná cyklostezka mezi Chobůtkami s vyústěním do parku Letná? Ano Ne Nevím 10. Uvítal/a byste zřízení městské policie ve Velké Bíteši? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 11. Nakupujete ve Velké Bíteši? Nenakupuji Občas Každý den 12. Navštěvoval/a byste obchodní řetězec ve Velké Bíteši, pokud by byl vybudován? Ano Spíše ano Spíše ne 99

100 Ne 13. Jaký z obchodních řetězců, byste uvítal/a? Vyberte jednu z nabízených možností? Albert Tesco Lidl Penny Billa Jiné: 14. Uvítal/a byste výstavbu bytových domů? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 15. Cítíte se dostatečně informován/a o dění ve Velké Bíteši? Ano Spíše ano Ne Spíše ne 16. Z jakých zdrojů nejčastěji získáváte informace o dění ve městě? Zaškrtněte nejvýše 3 odpovědi Zpravodaj, Exit Kontakty s úředníky města O informace nemám zájem Webové stránky města Úřední deska Jiné vypište: Kontakty se zastupiteli Známí, příbuzní 17. Pokud postrádáte nějaký typ informací, vyjmenujte jej. Vyjmenujte: 18. Základní údaje o osobě vyplňující dotazník Věk: let let let 61 let a více Pohlaví: Muž Žena Vzdělání: Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské Jsem občan Velké Bíteše: Ano Ne Jak daleko dojíždím (vyplní ten, kdo není občan Velké Bíteše): V současné době jsem: Většinu pracovního dne trávím: do 5 km 30 km a více od 6 km do 10km od 11 km do 20 km od 21 km do 30 km Pracuji (zaměstnanec) V domácnosti Student/ka Podnikatel/ka Důchodce Nezaměstnaný Ve Velké Bíteši Jinde, jezdím za prací či studiem Různě 100

101 Příloha č. 2 Grafy vycházející z dotazníkového šetření V dotazníku jsem měla na výběr z více možnosti, z nichž si respondenti mohli vybrat nejvíce čtyři možnosti. Tyto čtyři možnosti jsem následně vybrala i do obrázku č. 1. Za největší přednost života respondenti vybrali blízkost a dostupnost Brna, který představuje 27 % z celkového počtu respondentů. Za další přednost respondenti považují pracovní příležitosti, kterých je ve Velké Bíteši poměrně dost. Předností Velké Bíteše je i dostupnost zdravotní péče, příroda ve městě a okolí, ale i dopravní obslužnost, které mají stejný počet respondentů a představují 17 % z celkového počtu respondentů. Obrázek 21: Otázka č. 2: Co považujete za přednosti života ve Velké Bíteši? Zdroj: Dotazníkové šetření Tato otázka byla směřována na nedostatky života ve Velké Bíteši. Vybrala jsem čtyři nedostatky, které byly nejpočetnější, jelikož na výběr měli respondenti maximálně do čtyř možností. Respondenti vybrali za největší nedostatek života ve městě možnost sportovního využití, a to 43 % z dotazovaných. Tento fakt byl očekávaný. Dále respondenti vybrali možnost kulturního vyžití (37 %), dostupnost sociálních služeb (15 %) a pracovní příležitosti (5 %). 101

102 Obrázek 22: Otázka č. 3: Co považujete za nedostatky života ve městě? Zdroj: Dotazníkové četření Následující obrázky (grafy) jsou výsledkem oblastí, které jsem si vybrala do dotazníku. Vybrala jsem odpovědi, které byly nejpočetnější. V rámci městského úřadu respondenti s komunikací s občany při řešení otázek nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni (165), dále s místní komunikací jsou spíše spokojeni (144). S péčí o kulturní památky jsou respondenti spíše spokojeni (148), s prací zastupitelstva, podporou podnikatelů, péčí o vzhled, prací městského úřadu, péčí o přírodní prostředí a krajinu, dostupností stavebních parcel a s podporou zájmových organizací nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. Dále s řešením odpadů, informacemi o dění ve městě a s opravou a údržbou veřejných prostranství jsou respondenti spíše spokojeni. 102

103 Obrázek 23: Otázka č. 4: Jak hodnotí následující oblasti? Městský úřad Zdroj: Dotazníkové šetření Ve společenském a kulturním životě respondenti vybrali kulturní aktivity, aktivitu spolků ve městě, tradiční oslavy a svátky ve městě a městskou knihovnu, jako spíše spokojen/a. S aktivitou církevních institucí, nabídkou vzdělávacích programů a sportovními aktivitami nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S udržováním folklórních tradic a s muzeem jsou respondenti velmi spokojeni. Obrázek 24: Otázka č. 4: Jak hodnotí následující oblasti? Společenský a kulturní život. Zdroj: Dotazníkové šetření 103

104 V oblasti vzdělání je s činností základní školy spíše spokojeno 165 respondentů. Dále s činností ZUŠ jsou lidé velmi spokojeni (140), s činností mateřské školy jsou respondenti spíše spokojeni (159), s činností střední školy nejsou respondenti spokojeni, ani nespokojeni (168). S kapacitou škol jsou spíše spokojeni a s nabídkou mimoškolních aktivit jsou respondenti velmi spokojeni. Obrázek 25: Jak hodnotíte následující oblasti? Vzdělávací zařízení. Zdroj: Dotazníkové šetření S kvalitou kosmetických, kadeřnických a řemeslných služeb jsou respondenti spíše spokojeni. Dále s dostupností kosmetických služeb nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S dostupností kadeřnických služeb jsou respondenti spíše spokojeni a s dostupností řemeslných služeb jsou spíše nespokojeni (105) respondentů. Myslím si, že je tento výsledek dán tím, že pro respondenty je ve Velké Bíteši méně stavebních firem, opravářů apod. S možností nakupování jsou respondenti velmi nespokojeni. Domnívám se, že toto tvrzení je dáno přáním, pro vybudování nákupního centra. S tím souvisí i možnost ostatního nakupování, s kterým nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. S pravidelnými trhy se spíše spokojeno 165 respondentů. 104

105 Obrázek 26: Otázka č. 4: Jak hodnotíte následující oblasti? Služby. Obrázek 6: Otázka č. 4: Jak hodnotíte následující oblasti? Služby. Z hlediska ekonomické a sociální jsou dostupnost zdravotní péče, pracovní příležitosti, bezbariérovost města a bezpečnost ve městě ohodnocena jako spíše spokojen/a. S péčí o seniory a s příležitostí pro podnikání, nejsou lidé spokojeni, ani nespokojeni. Obrázek 7: Otázka č. 4: Jak hodnotíte následující oblasti? Ekonomická a sociální oblast. Z hlediska vybavenosti města je zásobení plynem, hokejový stadion, zásobování vodou, informační centrum, dětské hřiště, dopravní spojení do okolních obcí, místa pro setkávání lidí a dostupnost stavebních parcel ohodnoceno nejvíce respondenty jako spíše spokojen/a. 105

106 S možnostmi kanalizace a ČOV a parkovací místa nejsou respondenti spokojeni, ani nespokojeni. Obrázek 27: Otázka č. 4: Jak hodnotíte následující oblasti? Vybavenost města. Zdroj: Dotazníkové šetření Na otázku jak by se měla Velká Bíteš podle názorů respondentů rozvíjet, jsem vybrala jen ty nejpočetnější odpovědi. Respondentů odpovědělo celkem 302. Respondenti by podporovali výstavbu sportovišť a zařízení (245). Rozšiřování MÚ by spíše podporovalo 140 respondentů. Výstavbu obchodních zón by podporovalo 223 respondentů, rozšiřování zeleně ve městě i v okolí by podporovalo 198 respondentů a novou výstavbu rodinných domků by podporovalo 269 respondentů. Spíše by respondenti podporovali výstavbu průmyslových zón (189) a zvýšení vybavenosti stávající zástavby (199). 106

107 Obrázek 28: Jak by se měla Velká Bíteš podle Vašeho názoru dále rozvíjet? Zdroj: Dotazníkové šetření Na tuto otázku odpovědělo 302 respondentů, z nichž by 85 % respondentů vybudovat cyklostezku chtělo, dalších 15 % respondentů by cyklostezku nechtělo nebo nevědí, zda by jí chtěli. Dle mého názoru by byla cyklostezka přínosem pro město. Obrázek 29: Otázka č. 9: Byla by pro Vás přínosem zbudovaná cyklostezka mezi Chobůtkami s vyústěním do parku Letná? Zdroj: Dotazníkové šetření 107

108 Z hlediska bezpečnosti ve městě jsem zařadila otázky týkající se městské policie. Se zřízením městské policie souhlasí 90 % respondentů, ať už ano nebo spíše ano. Tuto odpověď jsem očekávala z hlediska zájmu obyvatelstva o zřízení městské policie. Přesto se našlo 10 % respondentů, kteří by si městskou policii nepřáli a spíše nepřáli. Obrázek 30: Otázka č. 10: Uvítal/a byste zřízení městské policie ve Velké Bíteši? Zdroj: Dotazníkové šetření Z hlediska nakupování ve městě nakupuje občas 49 % respondentů z celkového počtu. Každý den nakupuje 43 % respondentů a vůbec ve Velké Bíteši nenakupuje 8 % respondentů Obrázek 31: Otázka č. 10: Nakupujete ve Velké Bíteši? Zdroj: Dotazníkové šetření 108

109 Otázka návštěvnosti obchodního řetězce, který by byl v budoucnu vybudován, odpovědělo 302 respondentů. Respondenti s převahou označili odpovědi (ano, spíše ano), který dává celkový součet 95 % respondentů z celkového počtu. Tento výsledek mne nepřekvapuje, jelikož si obchod velmi přejí. Zbylých 5 % s obchodem nesouhlasí. Obrázek 32: Otázka č. 12: Navštěvoval/a byste obchodní řetězec ve Velké Bíteši, pokud by byl vybudován? Zdroj: Dotazníkové šetření Tato otázka souvisí s obchodním centrem. Odpovědělo 300 respondentů. Nejvíce by si respondenti jako obchodní řetězec Lidl, na který odpovědělo 54 % respondentů. Dalším obchodním centrem, které zvolili respondenti, a to odpověď Jiné, do kterého respondenti vepsali Kaufland (32%). 109

110 Obrázek 33: Otázka č. 13: Jaký z obchodních řetězců byste uvítal/a? Zdroj: Dotazníkové šetření Respondenti se cítí z hlediska informovanosti spokojeni (85 %), (ano, spíše ano). A zbylých 15 % se cítí být neinformována (spíše ne, ne). Obrázek 34: Otázka č. 15: Cítíte se dostatečně informován/a o dění ve Velké Bíteši? Zdroj: Dotazníkové šetření Respondenti měli na níže uvedenou otázku odpovědět nevýše tři možnost. Ze zdrojů informací o dění ve městě nejčastěji respondenti odpověděli zpravodajství, exit (40 %). Dalším největším zdrojem respondentů jsou známí a příbuzní (37%) a webové stránky města (14%). 110

111 Obrázek 35: Otázka č. 16: Z jakých zdrojů nejčastěji získáváte informace o dění ve městě? Zdroj: Dotazníkové šetření Otázka č. 17: Pokud postrádáte nějaký typ informací, vyjmenujte jej. Na tuto otázku odpovědělo 5 respondentů z celkových 302. Což je opravdu málo. Zaznamenala jsem však odpovědi, které se týkaly hlavně o pozdní informace o odstávce elektrické energie, či pravdivé informace. Demografická otázka, zda jsem občanem Velké Bíteše odpovědělo 302 respondentů. Ve velké Bíteši z dotazovaných žije 82 % respondentů a 18 % žije v okolních obcích. 111

112 Obrázek 36: Otázka č. 18: Občan Velké Bíteše. Zdroj: Dotazníkové šetření Z předchozí otázky odpovědělo 18 % respondentů, že nežije ve Velké Bíteši. Těchto lidí jsem se ptala, jak daleko dojíždí. Nejvíce, tedy 44 % respondentů dojíždí do Velké Bíteše v okruhu 6 až 10 km. Do 5 km jezdí 26 % respondentů. Obrázek 37: Otázka č. 18: Jak daleko dojíždím. Zdroj: Dotazníkové šetření 112

113 Nejvíce času v pracovním týdnu tráví respondenti ve Velké Bíteši (75 %). Jinde, tedy jezdí za prací či studiem, tráví 20 % respondentů a různě tráví svůj čas 5 % respondentů. Obrázek 38: Otázka č. 18: Většinu pracovního dne trávím. Zdroj: Dotazníkové šetření 113

114 Příloha č. 3 Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš Strategický plán rozvoje města Velká Bíteš

115 Úvod Město Velká Bíteš, je součástí mikroregionu Velkomeziříčsko Bítešsko, a která se rozhodla pro zpracování Strategického plánu rozvoje města (dále jen SPRM) pro období SPRM se snaží určit a popsat přehledně směr rozvoje města s ohledem na její charakter a potřeby. SPRM mělo město do roku 2013, kdy od té doby plán město nemělo. Nutností pro úspěšný rozvoj měst se stává zvyšování efektivity a plánování vynaložených obecních prostředků a jejich případné doplnění nebo nahrazení finančními zdroji z fondu EU, státního rozpočtu a dalších fondů nebo nadací. SPRM určuje směry rozvoje města na dalších 10 let a na základě provedeného šetření definuje hlavní cíle a priority pro rozvoj města. Umožňuje efektivnější hospodaření obce a zároveň usnadňuje čerpání dotací a grantů, které jsou mnohdy vázány na soulad projektu se strategickým rozvojovým dokumentem města. Informuje tímto také obyvatele, podnikatele a další subjekty o plánovaném směru rozvoje města. Strategický plán města Velká Bíteš byl zpracován na základě shromážděných informací a dotazníkového šetření, týkají se kvality života ve městě a jejího dalšího rozvoje. Byla určena vize, podle které byly určeny oblasti, zde byly ke konkrétním oblastem určeny prioritní cíle, kde chce město nabízet obyvatelům čisté životní prostředí, neustále rozvíjet dopravní infrastrukturu, rozvíjet zázemí pro bydlení a občanskou vybavenost, zkvalitňovat sportovní, kulturní a rekreační vyžití tak, aby město Velká Bíteš byla prosperujícím městem a obyvatelé byli spokojeni a hrdí na to, že jsou obyvateli právě tohoto města. V první části SPRM jsou charakterizovány základní rysy města Velká Bíteš, její historie, demografie, hospodářství, dopravní obslužnost a další. Tyto informace slouží k vypracování SWOT analýzy. SWOT analýza města, tedy analýza silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb. Touto analýzou se město bude snažit eliminovat slabé stránky a hrozby (ohrožení) 115

116 Charakteristika města Velká Bíteš Město Velká Bíteš patří do kraje Vysočina a nachází se ve východní části Českomoravské vrchoviny v okrese Žďár nad Sázavou, která je vzdálena přibližně 35 km od Brna. Velká Bíteš je součástí největších mikroregionů, a to mikroregionu Velkomeziříčsko Bítešsko. Město je členěno na devět městských částí o rozloze 4731 ha. Největšími obcemi mikroregionu jsou Velká Bíteš, která je pověřeným obecním úřadem a Velké Meziříčí, které je obcí s rozšířenou působností. Velká Bíteš spolupracuje s dvěma partnerskými městy Torrevecchia Pia (Itálie) a s Hanušovce nad Topľou (Slovensko). Rozvoj spolupráce a partnerství se snaží město nadále rozvíjet s partnerskými městy a organizacemi. Velká Bíteš je datována v prvních písemných zmínkách z konce 12. století. Začátkem 13. století byla Velká Bíteš nazývána jako zeměpanské město. Městem se stala až roku 1408, kdy měla přibližně 850 obyvatel. Obyvatelstvo a hospodářství města Velká Bíteš V lednu 2015 žilo ve Velké Bíteši obyvatel, z toho mužů a žen. Průměrný věk je 38, 8 let u mužů a 41,4 let žen. Celkový průměrný věk u mužů a žen je 40, 1 let. Tabulka 1: Věková skupina počtu obyvatel Od konce roku 2005 do konce roku 2014 ve Velké Bíteši přibylo 246 obyvatel. Do okolních měst zajišťuje dopravu autobusová doprava, která jezdí v pravidelných intervalech. Další možností dopravního spojení je železnice, zastávka Vlkov u Osové Bítýšky, vzdálená 5 km. Nebo nejbližšími železničními uzly jsou stanice Tišnov a Žďár nad Sázavou. 116