Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň

Transkript

1 Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň VÚPSV,v.v.i. Praha výzkumné centrum Brno 2007

2 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2007, 1. vydání, počet stran 184 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. (VŠE) Ing. Renáta Halásková, Ph.D. (Ostravská univerzita, FF) ISBN

3 Abstrakt Výzkumná studie navazuje na předchozí obdobné výzkumné studie zpracované VÚPSV. Hlavním cílem je prezentovat, k jakým změnám došlo v oblasti příjmů, resp. sociálních dávek v období let a jejich srovnání s předchozím obdobím. Analýza je provedena podle jednotlivých typů domácností (domácnosti celkem a domácnosti s minimálními příjmy) Statistiky rodinných účtů a šetření Mikrocenzus nebo EU-SILC. Třídící charakteristikou pro zařazení domácnosti je čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti nebo na spotřební jednotku. Pro analýzu jsou taktéž použita data o příjemcích sociálního příplatku za roky 2000 až Data o vývoji peněžních příjmů domácností ukazují, že ve sledovaném období se celková příjmová situace domácností (v reálných příjmech) zlepšila. U průměrné domácnosti byl zaznamenán setrvalý růst čistých peněžních příjmů, na kterém se velkou měrou podílel růst tržních příjmů. Sociální příjmy, které jsou z hlediska skladby čistých peněžních příjmů méně významné než příjmy tržní, rostly dokonce rychleji než příjmy tržní. To bylo způsobeno jednak růstem počtu důchodců u průměrné domácnosti a dále tím, že důchody jsou částečně indexovány podle růstu reálné mzdy. Ostatní dávky zaznamenaly buď stagnaci nebo pokles. Zvlášť výrazný je trend snižování dávek směrem k dítěti. Uvedené tendence mají vliv na pokračující přesun důchodcovských domácností z nižších do středních decilových skupin a domácností s dětmi do nižších decilových skupin. Nezáleží přitom, jestli třídíme domácnosti podle ukazatele čisté peněžní příjmy na osobu nebo na spotřební jednotku. Uvedené trendy byly dále potvrzeny analýzou na datech doplňkového souboru k SRÚ. Klesající význam sociálních dávek směrem k dítěti navíc ukázala analýza příjemců sociálního příplatku. Podle ní dochází k poklesu počtu příjemců sociálního příplatku, se změnou počtu příjemců se dále mění i struktura, kdy se výrazně snižuje podíl úplných domácností oproti neúplným domácnostem. Analýza výdajů domácností poukázala na rostoucí vliv výdajů souvisejících s bydlením, které jsou pro domácnosti do jisté míry mandatorní. To může do určité míry rozostřit současný pohled na sociální situaci českých domácností. Klíčová slova statistika rodinných účtů, EU-SILC, Mikrocenzus, vývoj příjmů domácností, Ssociální zabezpečení, sociální dávky, příjemci sociálního příplatku, životní minimum, domácnosti s dětmi

4 Abstract This research is linked to the previous similar studies elaborated by RILSA. The main aim of the present study is to show the changes in incomes and social benefits during the given period as well as to compare the mentioned features with previous period. The analysis is outlined according to the family type of households (all households and low-income households), Household Budget Survey and Microcensus or EU-SILC research. A net money income per person in household or per equivalency is the main attribute of households sorting characteristics. Data on the social supplement s beneficiaries (state social benefits) from 2000 to 2003 are also used to complete this analysis. Data on household s income movement have shown an improvement in total household s situation (measured as real income) for given period. There has been noted a permanent increasing trend of net money incomes at average households and a market incomes (an income from economic activity) grow was the main factor that affected this trend. Social incomes as a less important part of net money incomes were growing rapidly then market incomes. That was caused by increasing of members of pensioners at average household and also because of partial indexing of old-age pensions according to real wage grows. The rest of benefits noted stagnation or decrease. Especially the trend of lowering benefits, which are connected with child, is obvious. Mentioned propensity affect following spillover pensioner s households from lower to medium decil groups and households with children to lower decil groups within income distribution of households. It does not matter whether we sort the households according to net money income per capita or according to OECD equivalency scale. All trends were confirmed by the data of complementary sampling to HBS analysis. Additionally, analysis of social supplement s beneficiaries shows the trend of lowering benefits aimed at child. According to mentioned analysis social supplement s beneficiaries number decreased and the structure changed as well. Number of beneficiaries from complete households decreased compared to that incomplete ones. Analysis of household s expenditures refers to increasing effect of expenditures connected with housing, which are in certain considerations mandatory for households. Current view of Czech households social situation can be blurred because of mentioned fact. Keywords Household Budget Survey, EU-SILC, Microcensus, development of the household s incomes, social security system, social benefits, social supplement s beneficiaries, minimum subsistence level, households with children

5 Obsah 1. Přístup k analýze Cíle studie Struktura studie a data použitá ve studii Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Vývoj pracovních příjmů domácností Vývoj sociálních příjmů domácností Životní minimum a dávky státní sociální podpory Výdaje domácností Analýza dat Statistiky rodinných účtů za roky Dá se SRÚ použít pro analýzu vývoje sociální situace v ČR? Srovnání dat SRÚ s daty z Mikrocenzu a s daty ze šetření Životní podmínky SRÚ , třídění do decilových skupin podle ukazatele ČPP na osobu Statistika rodinných účtů , třídění do decilových skupin podle ukazatele čisté peněžní příjmy na spotřební jednotku OECD Příjmy a vydání podle typů domácností Úvod Vývoj příjmů domácností Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj vydání domácností Sociální příplatek a jeho dopad na příjmovou situaci domácností Struktura příjemců sociálního příplatku Efekt sociálního příplatku Struktura příjemců sociálního příplatku v okresech České republiky Shrnutí Závěry a doporučení...60 Literatura...64 Přílohy 5

6

7 1. Přístup k analýze 1. Přístup k analýze 1.1 Cíle studie Studie navazuje na výzkumné zprávy Domácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů) (VÚPSV, 2002) a Domácnosti a sociální dávky v letech (VÚPSV, 2005). Hlavním cílem je prezentovat, k jakým změnám došlo v oblasti příjmů, resp. sociálních dávek v období let a jejich srovnání s předchozím obdobím mezi roky 1996 a Sledované období je zajímavé z několika hledisek. Na jedné straně se jedná o období nepřerušovaného ekonomického růstu a rychlého růstu reálné mzdy (ve srovnání s předcházejícím obdobím ). Na druhé straně se toto období vyznačovalo setrvalou nezaměstnaností na úrovni 7 až 9 %, která začala klesat až v posledních letech. Z ekonomického pohledu se tak jednalo o údobí, ve kterém by mohlo dojít k relativnímu poklesu významu příjmově testovaných sociálních dávek. Smyslem analýzy je proto především: ukázat dlouhodobé trendy a tendence vývoje příjmů domácností s bližším pohledem na vývoj sociálních příjmů, nalézt a analyzovat faktory, které souvisejí s výše uvedeným vývojem. Tyto faktory je třeba hledat v kontextu obecného ekonomického prostředí, ve kterém se domácnosti pohybují, a změn daňového a dávkového systému, na základě vzájemných souvislostí a tendencí získat poučení o vývoji mezi roky 2000 až Smyslem analýzy tak není návrh úprav daňového nebo dávkového systému. Analýza je zpracována podle následujících hledisek: hledisko časové, primárně analyzováno na období let 2000 až 2005, místy též srovnáno s předchozím obdobím 1996 až 2000, typ domácnosti, prvním typem jsou domácnosti celkem ( průměrná domácnost ), domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi a domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi, popř. doplněné o domácnosti úplné a neúplné u některých typů domácností; průměrná domácnost je konstrukt, který nevyjadřuje skutečný typ domácnosti, výše příjmu (decilové rozložení), hledisko podle jednotlivých typů sociálních dávek. 7

8 1. Přístup k analýze 1.2 Struktura studie a data použitá ve studii Ve druhé kapitole čerpáme z veřejně dostupných dat o vývoji české ekonomiky ve sledovaném období. Zdrojem dat je v převážné míře Český statistický úřad (dále jen ČSÚ ) a data ze státních závěrečných účtů České republiky. Příjmová analýza domácností je ve třetí kapitole provedena podle statistiky rodinných účtů ČSÚ. Statistika rodinných účtů (dále jen SRÚ ) je v roce 2005 založena na sledování domácností zaměstnanců, 294 domácností zemědělců, 443 domácností samostatně činných osob a 495 domácností důchodců. Údaje za tyto domácnosti ČSÚ zahrnuje do zpracování poměrnou částí, která odpovídá počtu měsíců jejich zpravodajské činnosti v daném roce. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin v základním zpravodajském souboru, jsou údaje za příslušné soubory převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při Mikrocenzu Rozdíly mezi složením domácností podle SRÚ a podle Mikrocenzu 2002 jsou nepatrné. Podle SRÚ 2005 má průměrná zpravodajská domácnost 2,34 členů (v roce ,47 členů), kdežto průměrná hospodařící domácnost v ČR má podle Mikrocenzu ,50 členů. Tento rozdíl je pro rok 2005 zdůvodněn menším zastoupením vícečlenných, respektive vícegeneračních domácností - z důvodů vyšší náročnosti vedení zápisů. Využita byla také data z Mikrocenzu 1996, která při srovnání s daty Mikrocenzu 2002 podávají podrobnější informace o vývoji příjmů domácností a slouží pro základní srovnání s údaji ze SRÚ. Většina příjmů domácností je uvedena jako průměry na osobu a rok, domácnosti jsou do decilových skupin řazeny podle ukazatele čisté peněžní příjmy na osobu. Pro lepší interpretaci analýzy jsou též použita primární data SRÚ, která umožňují třídění domácností do decilových skupin podle ukazatele čistých peněžních příjmů na spotřební jednotku. Mimo výše uvedené statistiky byly ve čtvrté kapitole použity i soubory dat z ČSÚ, které jsou určeny ke konečnému zpracování SRÚ. Tato data byla použita k vytvoření určitých příjmových charakteristik domácností, které nejsou součástí publikace SRÚ, jedná se hlavně o příjmy podle decilového rozložení pro domácnosti zaměstnanců a zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi; počty příjemců (domácností) sociálních dávek. Kromě základního souboru SRÚ je použit ještě tzv. doplňkový soubor, který je určený pro sledování příjmů a vydání rodin s dětmi a s minimálními příjmy. V základním souboru jsou tyto domácnosti zastoupeny úměrně jejich skutečnému podílu na celkovém počtu domácností v příslušné sociální skupině, takže jejich četnost je pro samostatné zpracování nedostatečná. V páté kapitole jsou údaje o příjemcích sociálního příplatku za roky 2000 až Data pro účely analýzy připravil z databáze Ing. Lipšer z oddělení statistické metodiky a rozborů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Případné metodické poznámky, které se týkají nakládání s daty v analýze, jsou uvedeny u jednotlivých částí studie. 8

9 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Cílem této kapitoly je stručně zhodnotit vývoj ekonomicko-sociálního prostředí ČR v letech 2003 až Pozornost bude věnována vývoji pracovních a sociálních příjmů za celou ČR. V dalších kapitolách potom bude posouzeno, jestli tomuto makropohledu odpovídají i obdobné hodnoty ze statistik rodinných účtů. 2.1 Vývoj pracovních příjmů domácností Po překonaném ekonomickém poklesu z let ekonomika trvale roste. Jak naznačuje tabulka 2.1, tento růst se navíc v období 2003 až 2005 zrychloval, když v roce 2005 dosáhl hodnoty 6,1 %. Výrazný růst ekonomiky se neprojevil na dalším snižování míry nezaměstnanosti, která stagnovala kolem hodnoty 8 %. Inflace zůstala nízká taktéž, s mírným výkyvem v roce 2004, který byl ovšem způsoben opatřeními na straně daňového systému, které souvisely mimo jiné se vstupem ČR do EU. Na ekonomický růst reagoval mzdový vývoj, když v celém sledovaném období rostly mzdy jak nominálně, tak reálně. Tento růst ovšem není ve všech příjmových skupinách stejný. Jak ukazuje vývoj decilového poměru, mzdy zaměstnanců s nižšími příjmy rostou pomaleji než mzdy zaměstnanců s vyššími příjmy. Tabulka č. 2.1 Vývoj základních ekonomických ukazatelů inflace růst průměrná mzda nezaměstnanost nominálně reálného nominálně reálně decilový HDP meziročně meziročně poměr ,9 % 3,6 % 8,8 % ,4 % 2,4 % 2, ,7 % 2,5 % 8,1 % ,7 % 3,8 % 2, ,8 % 1,9 % 7,3 % ,3 % 5,4 % 2, ,1 % 3,6 % 7,8 % ,6 % 6,5 % 3, ,8 % 4,2 % 8,3 % ,6 % 3,7 % 3, ,9 % 6,1 % 7,9 % ,2 % 3,2 % 3,10 Zdroj: ČSÚ (2007a), ČSÚ (2006b) Růst čistých pracovních příjmů domácností byl ve sledovaném období zpomalován daňovým systémem. Základní odečitatelné položky (na poplatníka a na dítě) u daně z příjmů fyzických osob byly valorizovány v roce 2001 a zůstaly v podstatě na stejné úrovni i pro roky 2003 až Stejné nastavení zůstalo i u sazeb daně a daňových pásem. Základní nastavení daňového systému u daně z příjmů ukazuje tabulka č

10 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Tabulka č. 2.2 Vývoj daňových pásem u daně z příjmů fyzických osob sazba daně ze základu přesah. sazba daně ze základu přesah. sazba daně ze základu přesah. sazba daně ze základu přesah. první pásmo 15 % 0 Kč 15 % 0 Kč 15 % 0 Kč 15 % 0 Kč druhé pásmo 20 % Kč 20 % Kč 20 % Kč 20 % Kč třetí pásmo 25 % Kč 25 % Kč 25 % Kč 25 % Kč čtvrté pásmo 32 % Kč 32 % Kč 32 % Kč 32 % Kč Zdroj: zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zároveň ale došlo mezi roky 2003 až 2005 k celé řadě dílčích úprav daňového systému. Pro účely této studie můžeme zmínit hlavně tyto úpravy: nahrazení odečitatelné položky na dítě ( 15) slevou na dani a daňovým bonusem ( 35c) a zavedení společného zdanění manželů ( 13a). K dalším změnám potom došlo počátkem roku Novelou zákona o daních z příjmů (č. 669/2004 Sb.) byla od roční odečitatelná položka na vyživované dítě ve výši Kč nahrazena daňovým zvýhodněním na vyživované dítě ve výši Kč za rok (dále jen daňové zvýhodnění na dítě ). Daňové zvýhodnění na dítě může mít podobu slevy na dani, daňového bonusu nebo jejich kombinace. Nahrazení odečitatelné položky na dítě daňovým zvýhodněním má za následek posílení progresivity daní z příjmů. Novelou zákona o daních z příjmů (č. 669/2004) bylo od umožněno společné zdanění manželů, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Společné zdanění má formu daňového splittingu. Fiskální dopad zavedení daňového zvýhodnění byl v důvodové zprávě projednávaného zákona odhadnut na 3,6 mld. Kč pro rok 2005, přičemž celková výše daňové podpory dětí dosahuje v ČR stejné částky jako přídavek na dítě a sociální příplatek dohromady. Rozpočtové náklady společného zdanění manželů byly ministerstvem financí pro rok 2005 odhadnuty asi na 4,0 mld. Kč. 2.2 Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj výdajů veřejných rozpočtů na sociální příjmy v letech ukazují tabulky č. 2.3 a 2.4. Tabulka č. 2.3 Některé neinvestiční transfery obyvatelstvu z veřejných rozpočtů [mil. Kč] sociální dávky celkem důchody nemocenská státní sociální podpora pas. politika zaměstnanosti (PPZ) dávky sociální péče ostatní sociální dávky Zdroj: PSP (2006) 10

11 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Z tabulek plyne, že výdaje na sociální dávky rostly v letech 2003 až 2005 o něco rychleji, než byl růst cenové hladiny. Objem sociálních dávek se tak reálně opět nepatrně zvýšil, i když ekonomika v tomto období rostla, nezaměstnanost byla stabilizována a růst průměrné mzdy byl rychlejší než inflace a blížil se růstu HDP. Tabulka č. 2.4 Srovnání vývoje sociálních příjmů s vývojem ekonomiky roční nominální růst nominální růst reálný růst soc. dávky celkem 4,6 % 2,6 % 3,9 % 6,6 % 1,8 % důchody 5,7 % 2.2 % 7,1 % 9,5 % 4,6 % nemocenská 5,2 % - 13,7 % 7,1 % - 7,6 % - 11,7 % státní sociální podpora - 4,3 % 1,6 % 0,8 % 2,4 % - 2,2 % PPZ 11,9 % 1,2 % 0,2 % 1,4 % - 3,2 % dávky sociální péče 6,9 % 1,2 % - 0,8 % 0,3 % - 4,2 % INFLACE 0,1 % 2,8 % 1,9 % 4,7 % 0,0 % HDP 4,6 % 7,9 % 6,8 % 15,3 % 10,1 % PRŮMĚRNÁ MZDA 6,6 % 6,6 % 5,2 % 12,2 % 7,1 % Zdroj: předchozí tabulka a ČSÚ (2007a), vlastní výpočty Pohled do tabulky 2.4 naznačuje, že je zásadní rozdíl v růstu objemu důchodových dávek a ostatních sociálních dávek. Za příznivé ekonomické situace se objem a význam většiny sociálních dávek reálně snižoval. Na druhou stranu vliv ekonomického růstu na objem důchodů bude spíše pozitivní, když se ekonomický růst projeví ve vyšší valorizaci penzí, než je hodnota inflace. Zajímavý je rovněž výrazný pokles objemu nemocenských dávek v roce Jak uvádí MPSV (2006, str. 66, 68): Výdaje na dávky nemocenského pojištění se v roce 2004 významně snížily (o 14 % proti roku 2003) v důsledku snížení jak úrovně dávek, tak průměrného procenta pracovní neschopnosti (reakce pojištěnců na snížení úrovně dávek a v důsledku nižšího výskytu respiračních chorob). Zatímco ještě v roce 2003 představovala průměrná denní nemocenská asi 49 % průměrného denního výdělku, v roce 2005 to bylo již jenom 42 % (MPSV, 2006 str. 71). Jelikož je podíl důchodů na všech vyplácených sociálních dávkách dominantní (téměř 75 % všech sociálních dávek ze státního rozpočtu), budeme se jejich rozboru stručně věnovat v dalším textu. Důchodové pojištění je financováno z vybraného sociálního pojistného. Největší částky jdou na výplatu starobních důchodů (cca 73 % výdajů) a invalidních důchodů (cca 18 % výdajů). Vliv na výdaje důchodového pojištění má počet důchodců a průměrná výše důchodu (viz tabulky č. 2.5 a 2.6). Tabulka č. 2.5 Počet vyplácených důchodů v prosinci daného roku / 2005/ starobní ,004 1,025 invalidní ,049 1,029 pozůstalostní ,995 0,990 všechny , Zdroj: MPSV (2004: 22, 30), MPSV (2006: 46, 52), vlastní úprava 11

12 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Tabulka č. 2.6 Průměrná měsíční výše [Kč] vyplácených důchodů v prosinci daného roku / 2005/ starobní ,125 1,095 invalidní plný ,130 1,091 všechny ,121 1,094 Zdroj: MPSV (2004: 22, 30), MPSV (2006: 46, 52), vlastní úprava Počet vyplácených důchodů v letech se i přes stále rostoucí naději dožití zvyšuje poměrně pomalu. To je dáno jednak posouváním zákonné věkové hranice odchodu do důchodu na 63 let pro muže i bezdětné ženy a snižováním počtu vyplácených pozůstalostních důchodů. V důsledku posouvání hranice odchodu do důchodu počet vyplácených starobních důchodů stagnuje, zatímco počet invalidních důchodů se mírně zvyšuje. Na průměrný důchod má vliv prováděná indexace současných důchodů a výše nově přiznávaných důchodů. Sledovaný růst průměrné výše vyplácených starobních důchodů je dále ovlivněn tzv. generační směnou. Průměrná výše vyplácených důchodů by rostla i kdyby důchody nebyly valorizovány, protože zanikají důchody starších důchodců, které jsou nižší než důchody nově přiznávané (MPSV, 2004: 31). Jak už bylo řečeno, na růst průměrné výše důchodu má velký vliv ekonomický růst (zprostředkovaně přes růst průměrné mzdy). 2.3 Životní minimum a dávky státní sociální podpory Velký význam v systému dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče má životní minimum jako kritérium pro posouzení příjmové nedostatečnosti pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení částek ŽM počátkem roku 2005, když před tím zůstalo ŽM po tři roky nezměněno. ŽM tak reagovalo na téměř nulovou inflaci z let 2002 a ŽM bylo v roce 2005 upraveno diferencovaně tak, aby růst ŽM byl rychlejší u méně četných domácností než u domácností s více členy. Uvedené skutečnosti ukazuje tabulka č Tabulka č. 2.7 Vývoj částek životního minima [Kč] účinnost od dítě podle věku na domácnost podle počtu členů dospělý do 6 6 až až až a 4 5 a více Zdroj: příslušná nařízení vlády, kterým se zvyšují částky životního minima Jak už ukázala tabulka č. 2.4, význam dávek SSP v období se dále snížil. Jestliže objem těchto dávek ještě v roce 2000 dosahoval cca 1,46 % HDP, pak v roce 2003 již jenom 1,25 % a do roku 2005 poklesl až k 1,11 % HDP. Nominálně sice zůstal na stejné výši, reálný pokles měřený k HDP je ovšem značný. 12

13 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Tabulka č. 2.8 Vývoj některých dávek státní sociální podpory [mil. Kč a % HDP] dávky v mil Kč přídavky na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení rodičovský příspěvek porodné DÁVKY SSP CELKEM DÁVKY SSP JAKO % HDP 1,46 % 1,36 % 1,37 % 1,25 % 1,18 % 1,11 % Pozn.: stacionární vývoj 35 mld. Kč Zdroj: SZÚ ( ), interní materiály MPSV Zajímavý je též vývoj struktury jednotlivých dávek. Jak ukazuje tabulka, posuzovat má smysl pouze dávky směrem k rodině s dětmi (přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek). Ostatní dávky jsou rozpočtově poměrně nevýznamné. Zatímco objem dávek směrem k dítěti (přídavek na dítě a sociální příplatek) poklesl ve sledovaném období dokonce i nominálně (reálná výše k HDP se snížila z 0,9 % z roku 2000 na 0,5 % v roce 2005), objem rodičovského příspěvku zaznamenal v období 2003 až 2005 strmý růst a stal se tak v roce 2005 nejvýznamnější dávkou SSP. Tento vývoj byl převážně ovlivněn rostoucí úrovní dávky, ale i mírně se zvyšující porodností v posledních letech. Pokud bychom měli shrnout vývoj výše popisovaných sociálních dávek v ČR v posledních letech, pak můžeme konstatovat, že dávky založené na pojistném základě (hlavně pak dávky z důchodového pojištění) kopírovaly jak inflační vývoj, tak částečně i vývoj mzdový. Na druhou stranu všechny ostatní dávky zaznamenaly vzhledem k vývoji cenové hladiny reálný propad. K tomu došlo v důsledku jejich navázání na ŽM, které není valorizováno v tempu růstu mezd (ekonomiky), ale podle růstu cenové hladiny. 2.4 Výdaje domácností Životní úroveň domácností měřená nominálními příjmy a spotřebitelskými výdaji se ve sledovaném období vyvíjela v souladu s růstem HDP. Reálně se spotřebitelské výdaje domácností zvýšily v roce 2003 ve srovnání s rokem 1996 zhruba o jednu čtvrtinu, to znamenalo předstih před růstem HDP, který se zvýšil o jednu šestinu. Mezi nejvýznamnější položky výdajů domácností patří výdaje na nájemné, bydlení, vodu, elektřinu a plyn, které tvoří 23,5 % (2003) celkových výdajů, v běžných cenách tyto výdaje představují 301,6 mld. Kč. Ve srovnání s obdobím byl tento objem větší o necelých 90 % a převýšil růst HDP a celkové individuální spotřeby. 13

14 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Tabulka č. 2.9 Disponibilní důchod a hrubé úspory domácností [v mld. Kč] běžné příjmy 1 727, , , , , ,0 běžné výdaje 520,8 555,4 601,9 648,9 690,9 751,4 disponibilní důchod 1 207, , , , , ,6 individuální spotřeba 1 108, , , , , ,9 hrubé úspory 105,8 100,8 132,9 117,5 112,6 118,5 Zdroj: ČSÚ (2007) Tabulka č Výdaje domácností na konečnou spotřebu - běžné ceny [v mil. Kč] CELKEM potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv nájemné bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácností zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace, kultura a sport vzdělání stravovací, ubytovací služby ostatní zboží a služby Zdroj: ČSÚ (2007) Tabulka č Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) v období (předcházející rok = 100) úhrn 103,9 104,7 101,9 100,1 102,8 101,9 potraviny a nealkoholické nápoje 101,0 105,1 98,0 97,8 103,4 99,7 alkoholické nápoje, tabák 104,2 103,3 101,9 100,9 102,9 101,4 odívání a obuv 98,1 98,4 97,4 95,1 96,0 94,7 bydlení, voda, energie, paliva 108,5 109,9 106,1 101,9 103,5 104,1 bytové vybavení, zařízení domácnosti 100,5 100,2 99,8 98,5 98,1 98,0 zdraví 102,8 103,2 104,7 104,0 103,1 107,6 doprava 111,0 100,3 98,1 100,1 102,2 101,4 pošty a telekomunikace 107,0 104,9 103,3 98,0 112,9 107,6 rekreace a kultura 102,5 105,1 102,1 99,6 101,0 101, úhrn 103,9 104,7 101,9 100,1 102,8 101,9 vzdělávání 104,4 102,8 103,6 103,0 102,6 102,3 stravování a ubytování 102,6 102,9 103,4 101,8 105,9 104,6 ostatní zboží a služby 102,2 104,6 104,0 102,9 104,2 101,0 Zdroj: ČSÚ (2007) 14

15 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Vývoj hrubých a čistých peněžních vydání domácností podle statistiky rodinných účtů je poněkud odlišný ve srovnání se sektorovými účty. Na jednoho člena domácnosti rostly pomaleji hrubá peněžní vydání než hrubé peněžní příjmy, stejná situace platí i pro čistá peněžní vydání, resp. čisté peněžní příjmy. Úroveň peněžních vydání (příjmů) domácností je v členění podle jednotlivých typů domácností značně diferencována a míra diferenciace se ve sledovaném období zvýšila. V roce 2005 připadla na jednoho člena domácnosti úhrnná částka Kč hrubých peněžních vydání, ve srovnání s rokem 2000 to bylo více o 49 %. Celková částka čistých peněžních vydání se ve stejném období zvýšila o 51 %. Největší nárůst z čistých peněžních vydání měly výdaje na bydlení, které se značně zvyšovaly, především do roku 2003, od dalšího roku se jejich růst začal zpomalovat. V roce 2002 přesáhl podíl výdajů na bydlení jednu pětinu čistých peněžních vydání a v roce 2003 převýšil objem výdajů na potraviny. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení diferenciace těchto výdajů podle sociálních skupin, který však neodpovídá růstu celkových příjmových rozdílů. Tabulka č Struktura peněžních výdajů domácností celkem [v Kč] hrubá peněžní vydání čistá peněžní vydání úhrnem SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ z toho: potraviny a nealkoholické nápoje 23,2 22,8 22,2 21,2 21,2 20,6 alkoholické nápoje, tabák 3,3 3,1 3,1 3,0 2,9 2,9 odívání a obuv 6,7 6,7 6,5 6,2 5,9 5,6 bydlení, voda, energie, paliva 18,4 18,6 19,8 19,7 19,3 20,1 bytové vybavení, zařízení; opravy 7,2 6,9 6,9 6,7 6,5 6,7 zdraví 1,6 1,7 1,8 1,9 1,9 2,0 doprava 10,6 11,0 10,0 10,7 11,0 11,1 pošty a telekomunikace 3,5 3,9 4,0 4,3 4,6 4,6 rekreace a kultura 10,8 10,6 10,5 10,8 10,9 10,6 vzdělávání 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,5 stravování a ubytování 5,2 5,2 5,1 5,2 5,3 5,1 ostatní zboží a služby 8,8 9,0 9,5 9,7 9,8 10,2 Zdroj: ČSÚ (2007) 15

16 3. Analýza dat Statistiky rodinných účtů za roky Analýza dat Statistiky rodinných účtů za roky Tato část studie navazuje na příslušné části dvou předcházejících studií Domácnosti a sociální dávky v letech a (analýza statistik rodinných účtů) (viz Sirovátka, Jahoda, Kofroň, 2002 a Jahoda, Kofroň, 2005). Vzhledem ke specifické konstrukci zjišťování údajů pro účely Statistiky rodinných účtů (dále jen SRÚ ) je v první části této kapitoly provedeno srovnání výsledků této statistiky s jinými dostupnými statistikami, které používají jako metodu zjišťování náhodný výběr domácností. Tato část by proto měla poukázat na případná omezení vypovídací schopnosti prezentovaných výsledků. Další dvě části této kapitoly jsou již věnovány samotné analýze dat SRÚ za roky 2003 až Pro samotnou analýzu autoři použili zatřídění domácností do decilových skupin, přičemž třídícím znakem je výše čistého peněžního příjmu na osobu nebo na spotřební jednotku. Obě dvě možnosti potom umožňují odlišnou interpretaci výsledků analýzy, což je poté diskutováno v samotném závěru kapitoly. 3.1 Dá se SRÚ použít pro analýzu vývoje sociální situace v ČR? Srovnání dat SRÚ s daty z Mikrocenzu a s daty ze šetření Životní podmínky 2005 Mezi časté argumenty proti užití SRÚ pro analýzu sociální situace domácností v ČR patří, že tato statistika je primárně určena ke sledování výdajů domácností (nikoliv příjmů) a že složení domácností ve SRÚ zcela neodpovídá skutečnému složení domácností v ČR. SRÚ je v roce 2005 založena na sledování domácností zaměstnanců, 300 domácností zemědělců, 450 domácností samostatně činných osob a 500 domácností důchodců. Údaje za tyto domácnosti ČSÚ zahrnuje do zpracování poměrnou částí, která odpovídá počtu měsíců jejich zpravodajské činnosti v daném roce. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin v základním zpravodajském souboru, jsou údaje za příslušné soubory převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při Mikrocenzu Záměrný kvótní výběr a následné převážení proto do jisté míry ovlivňuje interpretovatenost následných analýz. ČSÚ (2006a) k tomu říká: V roce 2005 měla takto vypočtená průměrná zpravodajská domácnost 2,34 členů, byla tedy menší než průměrná hospodařící domácnost v ČR podle Mikrocenzu 2002 (2,50 členů). Rozdíl je způsoben tím, že z důvodů náročnosti vedení zápisů jsou ve zpravodajském souboru méně zastoupeny vícečlenné, resp. vícegenerační domácnosti. Stanovené kvóty pro výběr zabezpečují reprezentativní složení souborů za sociální skupiny z hlediska počtu nezaopatřených dětí a výše čistého peněžního příjmu na osobu a tím nepřímo i z hlediska počtu ekonomicky aktivních členů. Podíl uvedených kategorií osob na celkovém počtu členů v průměrné zpravodajské domácnosti se proto blíží výsledkům Mikrocenzu. Nespornou výhodou SRÚ je ovšem periodicita zjišťování údajů (čtvrtletně). Použití jiných datových zdrojů, 16

17 3. Analýza dat Statistiky rodinných účtů za roky které by vycházely z náhodného výběru domácností, není dosud možné z následujících důvodů: Prvním důvodem je nepravidelnost šetření, která byla prováděna v minulých letech. Např. Mikrocenzus v ČR probíhá s takovou periodou, že pro srovnání vývoje v minulých letech je možné využít pouze data z Mikrocenzů z roku 2002 a 1996 (dále jen MC (2002) nebo MC (1996) ). Na základě takhle řídkých pozorování nelze vyslovit závěry o vývoji sociální politiky v krátkém období. Nově začal ČSÚ provádět každoroční výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností. První takové šetření se uskutečnilo v roce V lednu 2007 pak ČSÚ (viz ČSÚ, 2007b) vydal výsledky šetření pod názvem Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2005 (dále jen SILC (2005) ). Celkem bylo pro šetření vybráno bytů, celkem bylo vyšetřeno hospodařících domácností. Vzhledem k tomu, že toto šetření probíhá ve všech státech EU, umožní výsledky šetření i mezinárodní srovnání. Druhým důvodem je proto fakt, že první výsledky z každoročně se opakujícího šetření byly uvolněny teprve v tomto roce. Neobsahují navíc podrobné informace o rozložení příjemců jednotlivých typů sociálních dávek. Cílem této subkapitoly je porovnat data z MC (2002) a z SILC (2005) s daty ze SRÚ (2002) a SRÚ (2005) a pokusit se odpovědět na následující otázku: Jestliže pro analýzu sociální situace domácností použijeme data SRÚ, dochází při hodnocení k nějakým zkreslením? Pokud ano, jaký charakter tato zkreslení mají a jak ovlivňují interpretovatelnost analýz Složení domácností podle decilových skupin Následující tabulka 3.1 ukazuje základní ukazatele složení domácností podle MC (2002) a podle SRÚ (2002). Z tabulky vyplývá, že průměrný počet členů průměrné domácnosti je přibližně stejný (rozdíl je nepatrný). Pokud už někde rozdíl je, pak ve SRÚ je větší zastoupení rodinných domácností s nezaopatřeným dítětem oproti nižšímu zastoupení domácností důchodců. Tabulka č. 3.1 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2002 v ČR - počty osob decil průměr MIKROCENZUS 2002 členů 3,49 3,26 2,78 2,41 2,21 2,14 2,03 2,35 2,29 1,99 2,5 ekonomicky aktivních 0,72 1,18 1,06 0,8 0,74 0,87 0,95 1,47 1,67 1,62 1,11 nezaopatřených dětí 1,66 1,3 0,81 0,48 0,39 0,35 0,27 0,35 0,28 0,2 0,61 nepracujících důchodců 0,2 0,29 0, ,86 0,72 0,46 0,25 0,12 0,56 SRÚ 2002 členů 3,92 3,07 2,59 2,29 2,20 2,08 2,33 2,25 2,08 1,86 2,47 ekonomicky aktivních 1,25 1,20 0,96 0,67 0,75 0,81 1,20 1,41 1,64 1,61 1,15 nezaopatřených dětí 2,02 1,29 0,87 0,58 0,50 0,41 0,55 0,44 0,28 0,14 0,71 nepracujících důchodců 0,09 0,33 0,65 0,97 0,86 0,79 0,50 0,31 0,12 0,08 0,47 Rozdíl (Mikrocenzus minus SRÚ) členů -0,43 0,19 0,19 0,12 0,01 0,06-0,30 0,10 0,21 0,13 0,03 ekonomicky aktivních -0,53-0,02 0,10 0,13-0,01 0,06-0,25 0,06 0,03 0,01-0,04 nezaopatřených dětí -0,36 0,01-0,06-0,10-0,11-0,06-0,28-0,09 0,00 0,06-0,10 nepracujících důchodců 0,11-0,04 0,01 0,03 0,14 0,07 0,22 0,15 0,13 0,04 0,09 Zdroj: ČSÚ (2003), ČSÚ (2004) 17

18 3. Analýza dat Statistiky rodinných účtů za roky Pokud se podíváme na rozčlenění domácností do jednotlivých decilových skupin, pak největší rozdíly SRÚ a MC nalezneme v případě prvního decilu, kde jsou absolutní rozdíly největší. Následující tabulka č. 3.2 ukazuje základní ukazatele složení domácností podle MC (2005) a podle SILC (2005). Průměrná domácnost je podle SRÚ podstatně menší než podle SILC. Opět lze pozorovat značný rozdíl v počtech dětí a počtech důchodců. Tabulka č. 3.2 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2005 v ČR - počty osob decil průměr SILC 2005 členů 3,37 3,34 2,71 2,34 2,25 2,22 2,31 2,43 2,27 2,00 2,52 ekonomicky aktivních 0,66 1,23 1,06 0,74 0,71 0,90 1,21 1,57 1,71 1,62 1,14 nezaopatřených dětí 1,49 1,28 0,75 0,41 0,36 0,35 0,39 0,34 0,24 0,23 0,57 nepracujících důchodců 0,15 0,31 0,67 1,02 1,08 0,90 0,66 0,42 0,26 0,10 0,56 SRÚ 2005 členů 3,63 2,88 2,40 2,22 2,18 2,08 2,22 2,12 1,92 1,73 2,34 ekonomicky aktivních 1,25 1,04 0,79 0,63 0,75 0,86 1,26 1,47 1,59 1,52 1,12 nezaopatřených dětí 1,79 1,15 0,77 0,51 0,45 0,42 0,44 0,31 0,16 0,11 0,61 nepracujících důchodců 0,09 0,44 0,70 1,00 0,92 0,70 0,44 0,27 0,13 0,08 0,48 rozdíl (SILC minus SRÚ) členů -0,26 0,46 0,31 0,12 0,07 0,14 0,09 0,31 0,35 0,27 0,18 ekonomicky aktivních -0,59 0,19 0,27 0,11-0,04 0,04-0,05 0,10 0,12 0,10 0,02 nezaopatřených dětí -0,30 0,13-0,02-0,10-0,09-0,07-0,05 0,03 0,08 0,12-0,04 nepracujících důchodců 0,06-0,13-0,03 0,02 0,16 0,20 0,22 0,15 0,13 0,02 0,08 Zdroj: ČSÚ (2006a), ČSÚ (2007b) Celkově lze říct, že složení domácností podle MC (2002) a podle SILC (2005) - tedy dvou náhodných výběrových šetření je podobné. Stejnou podobnost ve složení domácností nalezneme i pokud srovnáváme složení domácností podle SRÚ (2002) a SRÚ (2005). Z toho lze usuzovat, že případná změna sociálních transferů nebude ve SRÚ ovlivněna změnou zastoupení jednotlivých typů domácností v základním souboru. Ve SRÚ jsou obecně mnohem více zastoupeny domácnosti s nezaopatřenými dětmi. Nejvíce je tento rozdíl pozorovatelný u domácností nacházejících se v první decilové skupině a též pak u domácností v nejvyšších decilových skupinách, ve kterých jsou tyto domácnosti podle SRÚ naopak zastoupeny méně. Obdobně lze rozdíl pozorovat u domácností nepracujících důchodců, které jsou naopak ve SRÚ zastoupeny méně. Nejvíce jsou pak domácnosti podhodnoceny u středních a vyšších příjmových skupin. Výše uvedené dále ukazuje graf č. 3.1, kde je vidět rozdělení některých skupin obyvatel (nezaopatřené děti a důchodci) do jednotlivých decilových skupin (Pseudo-Lorenzovy křivky). 18

19 3. Analýza dat Statistiky rodinných účtů za roky Graf č. 3.1 Rozdělení dětí a důchodců do jednotlivých decilových skupin v roce 2002 a 2005 Zdroj: vlastní výpočty na základě ČSÚ (2003), ČSÚ (2004), ČSÚ (2006a), ČSÚ (2007b) Čisté peněžní příjmy a jejich složení podle decilových skupin Následující tabulka 3.3 porovnává čisté peněžní příjmy domácností (dále jen ČPP ) a jejich složení podle dat SILC (2005) a SRÚ (2004). 1 Pokud se podíváme na průměrnou domácnost, můžeme konstatovat, že obě dvě statistiky se od sebe liší nepatrně. Zvlášť patrné je to u hodnoty ČPP, která je u obou dvou statistik u průměrné domácnosti takřka identická. Jisté rozdíly pak můžeme pozorovat u průměrných sociálních příjmů, které jsou značně větší v SILC (2005) než v SRÚ (2004). Jak ukázala předcházející tabulka, existuje rozdíl mezi složením průměrné domácnosti podle SILC a podle SRÚ. Oproti SRÚ jsou v SILC (2005) více zastoupeny domácnosti s nepracujícími důchodci a méně domácnosti s nezaopatřenými dětmi rozdíly v sociálních příjmech u průměrné domácnosti jsou proto do značné míry ovlivněny touto skutečností. 2 Výraznější rozdíl v příjmech domácností potom můžeme pozorovat u jednotlivých decilových skupin. Tabulka 3.3 naznačuje, že složení výběrového souboru u SRÚ (2004) je mnohem více příjmově homogenní než u SILC (2005). Jestliže poměr ČPP desáté decilové skupiny ku ČPP první decilové skupiny dosahuje u SILC (2005) hodnoty 6,3, potom u SRÚ (2004) činí jenom 3,6. Případné další rozdíly lze potom opět vysvětlit rozdílným složením domácností, jak ukázala tabulka 3.2. Toto se v hlavní míře týká počtu dětí a počtu nepracujících důchodců v nejnižších a nejvyšších decilových skupinách. Z výše uvedeného vyplývá, že SRÚ daří zachytit okraje české společnosti hůře, než v případě šetření SILC. 1 2 V rámci šetření o příjmech a životních podmínkách domácností z roku 2005 se ČSÚ ptal na příjmy domácností za minulý rok, tedy Pro porovnání výsledků ze SILC (2005) je proto potřeba použít data ze SRÚ za stejné období, tedy Pokud spočítáme výši důchodových dávek na jednoho nepracujícího důchodce u průměrné domácnosti, dostáváme u SRÚ částku Kč a u SILC částku Kč. Téměř 18 % rozdíl z tabulky č. 3.3 se tak snížil na cca 4 %. 19

20 3. Analýza dat Statistiky rodinných účtů za roky Tabulka č. 3.3 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2004 v ČR - příjmy domácností [v Kč] decil průměr SILC 2005 hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP SRÚ 2004 hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP rozdíl (procentní rozdíl SRÚ proti SILC) hrubé peněžní příjmy 41,6 12,7 4,2 2,9 2,6 0,9-1,8-3,8-5,3-24,4-4,4 čisté peněžní příjmy 37,8 14,5 6,6 2,6 1,2 0,9-0,8-1,2-1,9-19,9-1,7 sociální příjmy -32,2 6,1 19,7-7,8-27,7-18,5-22,9-22,5-8,5-5,6-13,8 důchody -58,4 18,1 28,5-5,8-31,2-22,4-27,6-32,9-28,1-21,7-17,8 dávky SSP -2,5 17,9 7,6 44,3 70,1 53,4 35,3 72,6 28,2-43,9 18,4 Zdroj: ČSÚ (2006a), ČSÚ (2007b) Poslední tabulka č. 3.4 ukazuje vývoj příjmů domácností mezi roky 2001 a 2004 na datech SILC 3 (resp. Mikrocenzus 2002) a SRÚ. U průměrné domácnosti došlo ke stejnému růstu ČPP o 12 až 13 % v obou dvou statistikách. Tabulka č. 3.4 Růst příjmů domácností na jednoho člena domácnosti jednotlivých decilových skupin v roce 2004 v ČR decil průměr SILC 2005 KU MIKROCENZUS 2002 hrubé peněžní příjmy 6 % 13 % 11 % 10 % 10 % 13 % 15 % 14 % 12 % 15 % 13 % čisté peněžní příjmy 4 % 11 % 11 % 11 % 11 % 12 % 12 % 13 % 11 % 13 % 12 % sociální příjmy 0 % 10 % 13 % 21 % 20 % 14 % -10 % 4 % 21 % 28 % 11 % důchody -20 % 21 % 18 % 19 % 19 % 13 % -13 % 2 % 34 % 27 % 13 % dávky SSP 13 % 5 % 5 % 26 % 18 % 29 % 74 % 12 % -29 % 179% 11 % SRÚ 2004 KU SRÚ 2001 hrubé peněžní příjmy 13 % 13 % 14 % 14 % 14 % 14 % 13 % 12 % 12 % 16 % 13 % čisté peněžní příjmy 13 % 14 % 14 % 14 % 14 % 14 % 12 % 12 % 14 % 13 % 13 % sociální příjmy 3 % 17 % 23 % 17 % 9 % 21 % 16 % 15 % 69 % 2 % 16 % důchody -29 % 9 % 27 % 15 % 9 % 22 % 17 % 21 % 77 % 5 % 17 % dávky SSP 8 % 26 % 15 % 65 % 37 % 42 % 28 % 35 % 47 % 11% 21 % Zdroj: ČSÚ (2003), ČSÚ (2004), ČSÚ (2006a), ČSÚ (2007b) 3 Pro účely této studie a z důvodů srovnatelnosti s předcházející kapitolou (např. tabulkou č. 2.4), by bylo ideální srovnávat příjmy roku 2005 s rokem Bohužel Mikrocenzus proběhl v roce 2002 a zjišťoval příjmy domácností za r Taktéž SILC s daty o příjmech domácností za rok 2005 bude ČSÚ uvolněn až ke konci roku