VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA ZIMA 2014

Transkript

1 VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA ZIMA 2014 IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Zadavatel: Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Vinohradská 46, Praha 2 Dodavatel: IPSOS s.r.o. Topolská 1591, Černošice Praha západ

2 OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU POZADÍ VÝZKUMU METODIKA SBĚRU DAT SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ Shrnutí vývojových trendů od roku Charakteristiky pobytu Hodnocení regionů Informační zdroje, reklama Věrnostní klub domácího cestovního ruchu SWOT ANALÝZA (CELÁ ČR) DOPORUČENÍ PŘÍLOHY REGIONÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ, SWOT ANALÝZA Praha Střední Čechy Jižní Čechy Šumava Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj Krkonoše a Podkrkonoší Královehradecko Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko Dotazník Průběh kontrol sběru dat Fotografie z průběhu osobních kontrol sběru dat

3 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Cíle projektu: Výzkum mapuje návštěvnost jednotlivých turistických oblastí a regionů České republiky a zaměřuje se na zjištění skladby návštěvníků, způsob trávení volného času, jejich spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných služeb a zájem region v budoucnu opět navštívit. Realizace projektu: Projekt je realizován od roku 2010 do roku 2014 vždy ve dvou vlnách ročně (zimní a letní). Vyhodnocení jednotlivých vln je pravidelně zveřejňováno na webových stránkách monitoring.czechtourism.cz. Informace na těchto webových stránkách jsou aktualizovány vždy po vyhodnocení každé vlny a současně je možné v archivu dokumentů vyhledat výsledky z předchozích vln. Financování projektu: Projekt výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch je financován z fondu Evropské unie Integrovaného operačního programu: IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Zadavatel projektu: Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Vinohradská 46, Praha 2-3 -

4 2. POZADÍ VÝZKUMU Smyslem studie, která navazuje na šetření z roku , je podpora domácího cestovního ruchu, tedy zvýšení návštěvnosti a posílení satelitního účtu cestovního ruchu v domácích regionech. Jednou z hlavních cest, jak toho dosáhnout, je identifikace hlavních produktů cestovního ruchu v regionech České republiky, jejich profilace a cílená podpora relevantních subjektů, které budou s výsledky pracovat. K tomu, aby kraje mohli posílit příjmovou složku svého rozpočtu, je zapotřebí na základě preferencí turistů a návštěvníků posilovat hlavní produkty turistického ruchu, vhodně sestavovat nové produkty včetně propojování dalších aktivit, které by návštěvnicky vytěžily hlavní přírodní, historické, a jiné zajímavosti a daly tak regionům (oblastem) prvek odlišnosti od ostatních krajů. Klíčovou roli v celém procesu, tedy od marketingového výzkumu až po následné finalizace produktů v cestovním ruchu, je komunikační kampaň. Monitoring návštěvníků cestovního ruchu je tedy také podkladem pro efektivní komunikaci, a to vedenou všemi subjekty, od státních až po soukromé. Stejně důležité jako samotná studie a odkrytí skrytých kapacit a potenciálních možností rozvoje je volba a správný mix nástrojů marketingové a PR komunikace. Jedná se o různé formy oslovení jednotlivých segmentů trhu (návštěvníků) s nabídkou produktů s cílem vyvolat zájem o danou destinaci. Úspěšný produkt musí tedy být nejen správně definován, nýbrž i komunikován. Nedílnou součástí marketingového mixu je vytvoření PR komunikačního plánu zacíleného na media relations (vyhledávání nových možností prezentace v médiích, systematické budování vztahů s médii). PR je v případě produktů cestovního ruchu více než doplňkem klasické reklamní kampaně. Placené inzerci je navíc vždy věnována menší pozornost v porovnání s redakčním článkem. Ten lze využít jednak k informování veřejnosti o aktuálních událostech v regionu (festivaly, regionální slavnosti, trhy apod.) výsledkem může být okamžitý, byť krátkodobý nárůst návštěvnosti. Především však PR podpora dlouhodobě vytváří image a povědomí o regionu jako vhodné destinaci

5 3. METODIKA SBĚRU DAT Metoda dotazování: Osobní dotazování Lokalita: Celá ČR Cílová skupina: Velikost vzorku: Domácí návštěvníci/turisté turistických regionů a oblastí České republiky respondentů Metoda výběru: Náhodný výběr ve vybraných lokalitách Etapa výzkumu: Zima 2014 Termín výzkumu: Turistický region: počet respondentů: Praha Střední Čechy Jižní Čechy Šumava 855 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory 653 Český ráj 955 Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecko Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky 802 Severní Morava a Slezsko

6 V rámci Výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch bylo za zimní etapu 2014 (prosinec 2013 až únor 2014) dotázáno domácích návštěvníků regionů České republiky. Data byla sesbírána na základě zadání agentury CzechTourism, kterou byly určeny také lokality dotazování, potažmo turistické regiony, ve kterých dotazování probíhalo. Rozdělení turistických regionů a lokalit odpovídá novému rozložení turistických regionů uvedenému níže a zveřejněné agenturou CzechTourism na jejích webových stránkách ke dni S ohledem na rozdílnou velikost jednotlivých regionů bylo určeno odlišné množství oslovených návštěvníků v jednotlivých částech České republiky. 1 Poznámka pro vlnu Zima 2014: Aby bylo dosaženo správného zařazení lokality Český Krumlov, byla přesunuta z regionu Šumava do Jižních Čech, a to včetně dat z minulých let, což může díky vysokému počtu dotazníků v této lokalitě způsobit posun v historických datech za oba regiony. 1 Webové stránky CzechTourism, sekce Pro odborníky Komunikace s regiony Koordinátoři (aktualizace ) - 6 -

7 4. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ 4.1. Shrnutí vývojových trendů od roku 2010 Zimní sezona byla poznamenána vysokými teplotami (přibližně o 3 nad normálem) a podprůměrným množstvím srážek 2, a tedy zhoršenými podmínkami pro zimní sporty. Mírná zima tak má dopad na provozované aktivity, navštěvované regiony i hodnocení některých poskytovaných služeb (např. pro lyžaře). Hlavním dopravním prostředkem je stejně jako v minulých letech automobil, jeho pozice se však stále posiluje (zatímco v zimě 2010 přijíždělo autem 72 % návštěvníků, letos již 81 %). V minulém roce však mírně klesl podíl návštěvníků využívajících vlak a linkový autobus a míra využití těchto prostředků zůstala na této úrovni i letos. Obecně platí, že se návštěvníci do regionů vracejí opakovaně (letos 69 % návštěvníků do daného regionu přijelo již alespoň po čtvrté) a o brzkém návratu do regionu opět uvažují (64 % se plánuje vrátit do půl roku). Opakované návštěvy vykazují spíše rostoucí trend. Od roku 2010 výrazně vzrost podíl návštěvníků, kteří se plánují vrátit do regionu v následujícím půl roce (z 56 % v roce 2010 na 64 % v roce 2014). Ačkoli loajalita a udržení si návštěvníků je pro regiony jistě pozitivní zpráva, je třeba si uvědomit i s tím související fakt, že s rostoucí návratností do preferovaných regionů zároveň klesá podíl těch, kteří navštěvují regiony poprvé a tedy regiony získávají pouze minimum návštěvníků nových. Celková spokojenost s místy pobytu se od zimy 2011 stále zvyšuje, velmi spokojených je již více než polovina (54 %). I přesto však podíl velmi spokojených návštěvníků v některých regionech poklesl (Praha, Střední Čechy, Plzeňsko a Český les, Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše a Podkrkonoší, Vysočina a Jižní Morava). Naopak více velmi spokojených návštěvníků bylo v regionech Jižní Čechy, Šumava, Západočeské lázně, Severozápadní Čechy, Královéhradecko, Východní Čechy, Střední Morava a Jeseníky, Severní Morava a Slezsko. V roce 2011 se délka pobytů mírně prodloužila, k dalšímu mírnému úbytku jednodenních výletů došlo letos (z 66 % na 63 %). Většina sice přijíždí pouze na jeden den bez noclehu, 19 % však přijíždí na pobyt na 3 noci a déle. Mezi regiony se však délka pobytu liší. K rozšíření vícedenních pobytů oproti loňsku došlo zejména v regionech Český ráj, Střední Čechy, Plzeňsko a Český les, Královéhradecko, naopak jednodenních výletů přibylo v Praze a Severozápadních Čechách. 2 Informace ČHMÚ o územních teplotách: 4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_4_Uzemni_teploty&nc=1&portal_lang=cs#PP_Uzemni_teploty a o územních srážkách: 4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky&nc=1&portal_lang=cs#PP_Uzemni_srazky - 7 -

8 Restaurační zařízení na úrovni celé České republiky využívá stále zhruba stejný podíl návštěvníků, oproti předchozím zimám je to ale více občasná než pravidelná záležitost zatímco v zimě 2011 se 33 % návštěvníků v restauracích stravovalo téměř vždy, letos to bylo 28 %. Rozdílné trendy lze nalézt v jednotlivých regionech méně pravidelně než loňskou zimu restaurační zařízení využívají zejména návštěvníci Prahy, Středních Čech, Severozápadních Čech a Jižní Moravy, o něco více se naopak v restauracích stravují návštěvníci regionů Jižní Čechy, Šumava, Plzeňsko a Český les, Západočeské lázně, Českolipsko a Jizerské hory, Východní Morava a Střední Morava a Jeseníky. Od zimy 2011 dochází k mírnému snižování výdajů návštěvníků - přibývá domácích turistů, jejichž denní náklady jsou maximálně 200 Kč (12 % 16 % 17 % 18 %) nebo se pohybují mezi 200 až 500 Kč (40 % 41 % 43 % 44 %). Naopak Kč za den utratí méně návštěvníků (44 % 39 % 37 % 35 %). V zimě 2010 ale byly útraty ještě nižší než letos. Atraktivita poznávací turistiky se po nárůstu v roce 2012 a loňském propadu vrací na úroveň roku 2011 (33 % 34 % 40 % 30 % 33 %). Na významu pro návštěvu regionu nabývá relaxace. V roce 2010 byla důvodem návštěvy pro 14 %, v roce 2014 je to 21 %. Kolísavý trend vykazuje atraktivita pěší turistiky, jejíž lákavost pro turisty se mění každý rok a meziročně kolísá mezi cca 25 % a 35 %. Nejvýznamnějším reklamním kanálem se stala venkovní reklama, kterou zaznamenává stále více návštěvníků (17 % 18 % 20 % 21 % 28 %). Reklama na internetu byla nejvíce zmiňována v roce 2012 (21 %), od té doby opět její zásah klesá a nyní se pohybuje na úrovni roku 2010 (17 %). Postupně však dochází ke snižování využití informačních zdrojů Charakteristiky pobytu V zimních měsících převažují tradičně jednodenní výlety, pobytů delších než jeden den je výrazně méně než v létě zatímco v létě 2013 byla více než polovina návštěv vícedenní, v zimě 2014 strávilo v cílové lokalitě alespoň jednu noc jen 37 % domácích turistů. V zimě také návštěvníci přijíždí z kratších vzdáleností jen 24 % návštěvníků přijelo ze vzdálenosti delší než 100 km. Dojezdové vzdálenosti se liší mezi regiony - ze vzdáleností nad 100 km přijíždí domácí turisté nejčastěji (40 % a více návštěvníků daného regionu) na Šumavu, do Západočeských lázní a do Jižních Čech. Dojezdová vzdálenost do Krkonoš a Podkrkonoší, kam ještě v roce 2012 jelo přes 100 km 51 % turistů/návštěvníků, se výrazně zkrátila. Letos sem ze vzdálenosti nad 100 km přijelo pouze 29 %. Tato situace však může být ovlivněna mírnou zimou a špatnými sněhovými podmínkami pro lyžaře. Domácí turisté jsou poměrně loajální regionům svého výletu/pobytu; 93 % návštěvníků uvažuje o opětovné návštěvě, 64 % dokonce v horizontu půl roku. Nejvíce návštěvníků se plánuje brzy vrátit do regionů Východní Morava, Severní Morava a Slezsko, Královéhradecko, Střední Morava nebo Jeseníky, což může souviset s možnostmi celoročního vyžití. Z hlediska preference regionu jsou na tom nejlépe Střední Morava a Jeseníky, které jsou pro 21 % návštěvníků jediným regionem, - 8 -

9 o kterém v souvislosti s výletem/pobytem uvažují, a pro 68 % návštěvníků jedním z preferovaných regionů. Při pohledu na celou Českou republiku lze říci, že většina návštěvníků se shodla, že daný region je jedním z těch, o kterých při výběru dovolené uvažují (59 %). Druhou stranou mince loajálních návštěvníků však je, že pouze minimum účastníků domácího cestovního ruchu navštěvuje regiony nové. V letošním roce, v zimě 2014, navštívilo nový region 10 %. Nejvíce nových návštěvníků přilákaly Severozápadní Čechy (31 %), kde, zdá se, velmi dobře zafungovalo pozitivní Word-of- Mouth, protože jako hlavní impuls pro návštěvu tohoto regionu uvedlo 39 % doporučení přátel a známých, což je nejvíc z regionů (průměr za celou ČR je 17 %). S ohledem na velký podíl opakovaných návštěvníků není překvapením, že hlavním impulsem pro návštěvu regionů je i nadále předchozí dobrá zkušenost (pro 58 % návštěvníků) a doporučení blízkých (pro 17 % návštěvníků); letáky cestovních kanceláří a média mají na výběr destinace jen malý vliv. Návštěvníci nejčastěji přijíždí za turistikou a sportem (22 %), ačkoli je to méně než loni, kdy za turistikou a sportem přijelo 30 % návštěvníků. S ohledem na tuto aktivitu jsou nejvíce preferované regiony Šumava a Krkonoše a Podkrkonoší, kde byl sport nebo turistika důvodem návštěvy ve více než polovině případů. Dalším častým důvodem pro návštěvu regionů je relaxace (pro 21 % - nárůst oproti loňsku, kdy to bylo 14 %) a dále poznání či návštěva blízkých. Relaxace je převažujícím důvodem návštěvy nejčastěji pro návštěvníky Českolipska a Jizerských hor, Východní Moravy, Jižních Čech nebo Střední Moravy a Jeseníků, kvůli poznání jsou nejčastěji vyhledávány Severozápadní a Jižní Čechy, návštěva blízkých je častější ve Východních Čechách a v regionu Královéhradecko. Q10. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je (pouze jedna možná odpověď): v % Poznání Relaxace Turistika a sport Zdraví Práce Zábava Nákupy Návštěva známých Celá ČR 13,5 20,7 22,4 4,9 6,3 5,5 9,1 13,1 2,2 Praha 17,8 20,3 2,2 0,3 12,3 3,3 23,1 13,2 1,6 Střední Čechy 14,9 23,5 17,9 1,7 6,3 1,4 11,5 10,7 3,1 Jižní Čechy 20 25,2 5 17,5 4,5 3,5 9,2 14,1 0,8 Šumava 1,8 14,4 71,9 0,6 2,3 2,3 1,6 4,2 0,7 Plzeňsko a Český les 7,9 14,8 14,2 8 12,4 12,4 5,6 16,8 6,2 Západočeské lázně 12,3 19,7 19,4 13,2 8,2 6,1 5,7 13 1,5 Severozápadní Čechy 38,8 21,1 24,8 0,2 3,4 1,3 1,1 7,4 0,7 Českolipsko a Jizerské hory 2,9 34,2 41,8 2,5 2,9 1,4 2,3 5,8 1,7 Český ráj 6,3 19,6 11,6 5,9 9,4 0,8 14,9 12,1 4,5 Krkonoše a Podkrkonoší 1,8 13,5 52,9 0,3 2,8 3 10,1 13,8 1,1 Královéhradecko 4,7 12,9 18,1 1,6 4,9 2 27, Východní Čechy 8 10,8 13,2 3,5 6,7 7,3 15,9 31,3 3,1 Vysočina 17,5 23,1 23,4 2,1 3,4 7,6 5,1 12,7 2,6 Jižní Morava 18,8 23,9 16,8 2,1 3,5 13,5 5,9 11,6 2,7 Východní Morava 13,2 30,9 30,8 0,8 2,4 4,7 8,5 8,4 0 Střední Morava a Jeseníky 10,6 25,3 24,4 0,6 12,3 10,2 12,3 4,1 0 Severní Morava a Slezsko 8,5 22,2 32,7 8,8 9,8 5,8 2,2 6,4 2,9 maximální hodnota ve sloupci 38,8 34,2 71,9 17,5 12,4 13,5 27,4 31,3 6,2 minimální hodnota ve sloupci 1,8 10,8 2,2 0,2 2,3 0,8 1,1 4,1 0 Tranzit Výsledky zobrazeny bez odpovědi Nevím/Nedokážu říci

10 S ohledem na špatné lyžařské podmínky také atraktivita lyžování a zimních sportů letos poklesla a například pěší nebo poznávací turistika byly letos atraktivnější. Na lyžování a další zimní sporty lákají návštěvníky zejména regiony jako je Šumava (83 %), Krkonoše a Podkrkonoší (68 %) nebo Českolipsko a Jizerské hory (55 %). Pěší turistika je nejatraktivnější v Královéhradecku, Krkonoších a Podkrkonoší, Jižních Čechách nebo na Šumavě. Poznávací turistika zase v Jižních nebo Severozápadních Čechách. Hlavní město Praha nabízí návštěvníkům odlišné spektrum atraktivních aktivit, avšak nejatraktivnější je pro návštěvníky poznání, společenský život a zábava nebo návštěva kulturních akcí. Q11. Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? Péče o Horská Kou Lyžo fyzic Po- tu- pánívání, Jiný kou žo- zic- Pěší zná- vací risti- ka, vod- zim- aktivní a tu- v % risti- ka risti- tu- Cyknní sport dulotu- spor spor šev- ní ka risti- ka kon- ty ty dici Celá ČR 35,4 17,7 16,9 24,4 5,3 10,6 33,1 4,7 2,9 12,8 6,7 17,4 Praha 7,1 0,9 2,6 0,8 3,9 4,5 42,1 5,3 6,9 20,3 12,6 37,1 Střední Čechy 16,7 5,2 16,8 13,4 8, ,6 10,6 7,5 11,1 4,6 15,3 Jižní Čechy 54 46,8 36 3,6 3,3 19,6 44,1 2,3 1,1 18,4 6,5 5,7 Šumava 52,7 49,9 19,1 82,6 3,7 4,4 19,2 0,9 0,4 3 0,7 4,1 Plzeňsko a Český les 35,6 26,6 14,9 19,5 8,2 17, ,9 2,2 16,8 7,5 27 Západočeské lázně 35,5 14,7 7 20,5 6,1 28,4 39,9 4,3 2,2 11,9 3,4 25,8 Severozápadní Čechy 25,9 6,6 4,8 18,4 1,6 1,6 44,8 3,1 0,5 0,6 0,7 2,8 Českolipsko a Jizerské hory 41,5 15,9 5,2 54,8 4,6 9,3 18,1 4,1 3,2 3,4 1,5 11,9 Český ráj 25,6 5,3 12,5 21,9 12,4 8,6 30,9 14, ,8 8,9 10,6 Ven kovská turistika Církevní turistika Návště vy kulturních akcí Návště vy spor tovních akcí Společenský život a zábava Krkonoše a Podkrkonoší 56 8,4 10,3 68,1 3,9 10,7 23,5 1,6 0,2 2,1 1 13,3 Královéhradecko 58,6 20,1 22,4 35,7 4,8 7 35,6 2,6 0,5 5,6 4,3 23,1 Východní Čechy 41,4 20,6 29,9 17,3 2,5 5,7 41 2,1 2,1 20,3 13,9 28,4 Vysočina 24,5 10,7 13,9 23,9 5,7 3,6 29,2 3,5 2,5 13,7 17,2 17,8 Jižní Morava 31 16,1 22,1 5,9 7 5,6 29,4 3,5 2,4 17,6 8,5 18,9 Východní Morava 45,6 22,9 12,6 23,6 5, ,9 3,7 4,8 17 4,8 8,7 Střední Morava a Jeseníky 27,1 12,8 11,8 36,8 2,5 4 29,6 2 5,5 24,3 5,1 24,8 Severní Morava a Slezsko 36,7 22,2 23,1 39 5,1 12,6 14, ,3 7,1 15 maximální hodnota ve sloupci 58,6 49, ,6 12,4 28,4 44,8 14, ,3 17,2 37,1 minimální hodnota ve sloupci 7,1 0,9 2,6 0,8 1,6 1,6 14,6 0,9 0,2 0,6 0,7 2,8 Výsledky zobrazeny bez odpovědi Nevím/Nedokážu říci. V zimních měsících převažují jednodenní výlety bez noclehu, je jich ale méně než v roce 2010 (69 % 63 %). Z vícedenních pobytů jsou nejčastější krátké na 1 2 noci, například víkendové pobyty (18 %). Na delší pobyty (3 a více nocí) zůstávají nejvíce návštěvníci regionů Šumava (49 %), Plzeňsko a Český les (43 %), Západočeské lázně (41 %) nebo Jižní Čechy (37 %). Jednodenní výlety nejvíce dominují v Severozápadních Čechách a na Jižní Moravě, kde jich je 84 %; v těchto regionech jsou pak minimálně využívány ubytovací kapacity. Domácí turisté na vícedenních pobytech využívají nejčastěji vlastní soukromé možnosti ubytování jako je chata/chalupa nebo přenocují u příbuzných/známých

11 celkově takto v soukromí přespává (a tedy nevyužívá veřejné ubytovací kapacity) 13 % ze všech návštěvníků. Z ubytovacích kapacit jsou v celostátním měřítku nejvíce využívány penziony (10 %). Vlastní ubytování je opakovaně nejčastější v regionu Plzeňsko a Český les, naopak nejlépe se daří naplňovat penziony v horských regionech Krkonoše a Podkrkonoší, Šumava a Českolipsko a Jizerské hory, kde je takto ubytována zhruba čtvrtina všech návštěvníků. Hotely vyšší kategorie (*** a více) jsou využívány zejména v Jižních Čechách, a to čtvrtinou návštěvníků. Restaurační zařízení využívá 83 % návštěvníků (28 % téměř vždy, 55 % pouze částečně), jejich využití je však v jednotlivých regionech různé. Pravidelné stravování v restauracích se týká především regionů Jižní Čechy (48 % se stravuje téměř výhradně v restauračních zařízeních), Plzeňsko a Český les (45 %) a Západočeské lázně (43 %), což jsou regiony, kde turisté zůstávají nejdéle. V těchto regionech dokonce stravování v restauracích od minulého roku značně posílilo. Celkově nejméně návštěvníků se stravuje v restauracích na Severní Moravě a ve Slezsku a také na Jižní Moravě. Průměrná denní útrata za všechny turistické regiony České republiky se nejčastěji pohybuje mezi 201 a 500 Kč (44 %). Výše útraty obecně spíše postupně klesá, nad Kč denně utratí jen zhruba desetina návštěvníků. Postupně přibývá domácích turistů, které den výletu/pobytu stojí maximálně 200 Kč (nyní 18 %). Nejvyšší výdaje (nad Kč) jsou spojeny s pobytem v Praze nebo v regionech Plzeňsko a Český les a Západočeské lázně. Domácí turisté tráví zimní výlet/pobyt nejčastěji s partnerem/kou nebo s přáteli a tento trend v čase roste. Zatímco v roce 2010 přijelo s partnerem/přáteli 51 % návštěvníků, letos to bylo 69 %. Výjimkou ale nejsou ani samotní návštěvníci, kterých po ČR cestuje pětina, nejvíce pak na Plzeňsko a do Českého lesa. S dětmi v zimě 2014 přicestovala také podstatná část domácích turistů (21 % s menšími, 15 % se školáky). Rodiny s dětmi tráví zimní dovolenou nejčastěji na Šumavě a v Českolipsku a Jizerských horách. Zatímco návštěvníci Šumavy jsou s vybaveností regionu atrakcemi pro děti nadprůměrně spokojeni (33 % velmi spokojených návštěvníků), v regionu Českolipsko a Jizerské hory je spokojenost průměrná (20 % velmi spokojených návštěvníků). Z hlediska celé České republiky spokojenost s vybaveností atrakcemi udržuje mírně stoupající tendenci. Poměr mužů a žen mezi domácími turisty je vyrovnaný a v čase velmi podobný. Nejčastěji po České republice stále cestují lidé ve věku 35 až 49 let, věkový průměr domácích turistů je 39 let. Postupně ubývá domácích turistů starších 60 let (nyní 8 %) a naopak více než například minulou zimu po České republice cestují lidé 26 až 34 let (nyní 27 %). Starší lidé (nad 60 let) častěji navštěvují regiony Jižní Čechy, Plzeňsko a Český les, Západočeské lázně, Východní Moravu nebo Severní Moravu a Slezsko. Lidé do 25 let pak navštěvují regiony Severní Morava a Slezsko, Střední Morava a Jeseníky nebo Praha

12 Ač má v České republice vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání zhruba 14 % obyvatel od 18 let 3, mezi domácími návštěvníky je lidí s VOŠ a VŠ 23 %. Tito tedy cestují po ČR častěji. Lidé s vyšším vzděláním jezdí častěji na výlet tradičně na Šumavu a do Jižních Čech, naopak Český ráj, Královéhradecko, Východní Čechy nebo Severní Morava a Slezsko jsou regiony, které lákají více lidí s nižším vzděláním (základní, vyučen). Hlavním dopravním prostředkem pro cestování po České republice je dlouhodobě auto (81 % - více než v minulých letech), zejména pro cesty do Jižních Čech, Severozápadních Čech nebo Krkonoš a Podkrkonoší, kam jím přijíždí 9 z 10 návštěvníků. Dopravní infrastrukturu hodnotili návštěvníci Jižních Čech výrazně nadprůměrně (52 % s ní bylo velmi spokojeno), návštěvníci Severozápadních Čech spíše podprůměrně (19 % velmi spokojených a 35 % nespokojených) a návštěvníci Krkonoš a Podkrkonoší pak průměrně. Zejména v těchto regionech je klíčový stav silnic a dostatek parkovacích ploch pro návštěvníky. Zároveň je ale třeba se zaměřit na nabídku alternativní dopravy, která umožní snížit dopravní zatížení v lokalitách (v žádném z uvedených regionů nejsou příliš často využívány jiné dopravní prostředky). Z hromadné dopravy je využíván vlak (10 %) a linkový autobus (8 %). Vlak je využíván nejčastěji (čtvrtinou návštěvníků) při cestách do Prahy, nebo na Střední Moravu a Jeseníky. Relativně často vlakem cestují také na Severní Moravu a Slezsko. Linkovým autobusem přijíždějí návštěvníci do Prahy v 15 %. Při cestách do ostatních regionů je využíván výrazně méně. Ve výše uvedených regionech s významným podílem veřejné dopravy je potřeba zaměřit se na vhodnost spojení respektující potřeby turistů (jízdní řády, zastávky u turistických atraktivit, informace o spojení v turistických centrech). Hodnocení dopravní infrastruktury je letos výrazně lepší než v předchozích dvou letech, kdy také došlo ke zlepšení. Stejně tak dostupnost hromadnou dopravou má dlouhodobě vzestupný trend. Stav komunikací, parkovací možnosti a veřejná doprava jsou však stále předmětem výhrad některých návštěvníků. Je tedy vhodné dále pokračovat ve zlepšování stavu dopravní infrastruktury, a to i přes finanční náročnost investic. Její rozvoj umožní posilování spokojenosti nejen domácích turistů, ale i místních obyvatel. Při plánování investic do dopravy doporučujeme zaměřit se jak na podmínky dominantní automobilové dopravy, tak na veřejnou dopravu s ohledem na potřeby domácích turistů (např. skibusy se zastávkami u ubytovacích kapacit). Je zároveň důležité možnosti veřejné dopravy vhodné pro turisty propagovat. 3 Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 dostupných na webu ČSÚ

13 4.3. Hodnocení regionů Celková spokojenost návštěvníků je z celorepublikového hlediska nejvyšší za posledních pět zimních období 54 % návštěvníků je velmi spokojeno s místem svého výletu/pobytu (více než dříve), 45 % spíše spokojeno. Spokojenost se mezi regiony liší nejspokojenější jsou návštěvníci Jižních Čech, kde podíl velmi spokojených návštěvníků dosáhl 78 %. Vysoká spokojenost panuje také mezi návštěvníky Šumavy, Východní Moravy a Střední Moravy a Jeseníků, kde je cca 70 % velmi spokojených návštěvníků. Nejméně jsou však opět spokojeni návštěvníci Českého ráje, kde je většina spíše spokojena, ale velmi spokojených návštěvníků je jen 26 % (oproti minulé zimě spokojenost s Českým rájem ještě více klesla v roce 2013 bylo velmi spokojených 35 %). Nižší spokojenost také deklarovali domácí turisté v Praze, Českolipsku a Jizerských horách a Středních Čechách (38 40 %). Q13. Jak jste celkově spokojen/a s místem Vašeho výletu/pobytu? Údaj v černém poli uvádí procento velmi spokojených návštěvníků. Ve většině regionů se na jedné z prvních příček v hodnocení jednotlivých oblastí domácího cestovního ruchu umístila přátelskost místních lidí z hlediska celé České republiky tento aspekt hodnotí 43 % turistů velmi dobře. Méně přátelští jsou však k návštěvníkům obyvatelé Prahy (jejich přístup hodnotí 18 % domácích turistů negativně) a Severozápadních Čech (27 % nespokojených návštěvníků). Obecně je dobře hodnocena také celkově péče o rozvoj regionů, zejména jsou návštěvníci spokojeni s místním orientačním značením, jako jsou směrovky a tabule, a péčí o čistotu a pořádek. Obojí je výrazně nadprůměrně hodnoceno na Šumavě a v Jižních Čechách

14 Nejkritičtější byli letos návštěvníci ke službám pro lyžaře, a to hlavně v Severozápadních Čechách (45 % nespokojených), či k vybavenosti regionu atrakcemi pro děti nejhůře hodnoceno taktéž v regionu Severozápadní Čechy (43 % nespokojených). Vyjma služeb pro lyžaře dosáhly všechny hodnocené oblasti zlepšení nebo srovnatelného hodnocení jako v minulém roce. V nižším hodnocení služeb pro lyžaře se opět mohou projevit nepříznivé sněhové podmínky. Specifickou oblastí domácího cestovního ruchu je cenová úroveň služeb. Na úrovni celé ČR dochází k mírnému zlepšování vnímání cen návštěvníky, z hlediska jednotlivých regionů jsou však výrazné rozdíly v cenové přijatelnosti služeb. Nejhůře cenovou úroveň hodnotí návštěvníci Prahy (38 % negativních hodnocení) a Severozápadních Čech (37 % negativních hodnocení). Naopak nejspokojenější jsou s cenami turisté trávící svůj výlet/pobyt na Vysočině (38 % je hodnotí velmi dobře) Informační zdroje, reklama Využití většiny, hlavně těch tradičních, informačních zdrojů v čase klesá. Svůj význam si udržuje hlavně internet, který je také nejčastěji využívaným zdrojem informací (hl. internetové vyhledávače). Informace o místě výletu čerpají turisté nejvíce na internetu, internet využila před příjezdem polovina z nich. Hlavním zdrojem informací byl internet pro 35 % návštěvníků. Využití turistických informačních portálů v čase stále klesá (letos je využilo 8 % a pouze 2 % uvedla, že tam nalezla nejdůležitější informace). Vzhledem k častému využívání vyhledávačů doporučujeme aktivně pracovat na zařazení turistických informačních portálů mezi první výsledky při zadání klíčových slov do vyhledávače. Informace od příbuzných a známých jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem informací, ačkoli jejich význam v čase klesá výrazněji než u ostatních zdrojů. Nicméně pozitivní Word-of-Mouth by mohlo pomoci oslovit a získat návštěvníky nové a s ohledem na využívání internetu doporučujeme zaměřit se také na propagaci regionu neformální cestou a umožnění sdílení informací mezi domácími turisty například na sociálních sítích (které aktuálně jako informační zdroj využívá 12 % návštěvníků) nebo prostřednictvím diskuzí na turistických informačních portálech. Turistická informační centra (TIC) nejsou zásadním zdrojem informací a jejich využívání ustupuje do pozadí. TIC alespoň částečně využilo 31 % turistů v zimě 2010, letos však pouze 8 %. Doporučujeme analyzovat důvody tohoto poklesu a zaměřit se na propagaci služeb TIC mezi návštěvníky, alespoň prostřednictvím internetových turistických portálů, případně na obsahovou stránku nabídky. Nejvíce využili informační centra návštěvníci Západočeských lázní a Plzeňska a Českého lesa

15 Q19A. A který z těchto informačních zdrojů pro Vás byl tím hlavním, kde jste získal/a nejdůležitější informace? Reklamu na region svého výletu/pobytu před příjezdem zaznamenalo 46 % návštěvníků. Zásah reklamou je z pohledu celé České republiky v čase stabilní, liší se však napříč regiony. Nejlépe je propagováno Plzeňsko a Český les a Západočeské lázně, na které reklamu zaznamenaly zhruba 2/3 návštěvníků. Naopak nejméně domácích turistů si všimlo reklamy na Severozápadní Čechy (81 % uvedlo, že žádnou reklamu nezaznamenalo). Co se týče jednotlivých reklamních kanálů, nejviditelnější reklamou se staly venkovní poutače, jejichž zásah postupně roste (28 % letos vs. 17 % v zimě 2010). Dále je stále velmi podstatná reklama na internetu. Ostatní typy médií hrají pouze marginální úlohu

16 Q9. Zaznamenal/a jste před svým příjezdem nějakou reklamu/upoutávku na tento region? Pokud ano, jakou? Údaj v černém poli uvádí procento návštěvníků, kteří zaznamenali jakýkoliv typ reklamy na region. Q9. Zaznamenal/a jste před svým příjezdem nějakou reklamu/upoutávku na tento region? Pokud ano, jakou? Neza- v % Reklamu zname- nal/a jsem Reklamu Reklamu Venkovní TV na internetu žádný typ Jiné v tisku v rádiu reklamu reklamu reklamy Celá ČR 5,7 6,3 27,5 16,6 3,2 0,5 54 Praha 5 4,1 18,4 23 5,2 0,7 59,6 Střední Čechy 3,1 4,4 32,3 17,2 3,9 0,1 49,2 Jižní Čechy 8,3 7,2 19,1 18,4 5,3 0,1 51,3 Šumava ,5 22,3 5,1 0,1 48,3 Plzeňsko a Český les 12,7 8,1 53,4 27,7 3,6 2,2 30,8 Západočeské lázně 9,3 7,2 50,6 28,6 4,4 1,7 31,1 Severozápadní Čechy 2 2,2 13,4 3, ,9 Českolipsko a Jizerské hory 1,5 3,1 41,7 16,5 2,3 0 42,1 Český ráj 1,8 2,7 24,3 16,1 2, Krkonoše a Podkrkonoší 3,7 4,6 45,1 9,8 1, Královéhradecko 1,5 1,5 35,5 8,3 0,4 0 57,5 Východní Čechy 3,2 3,1 19,2 10,5 0,7 0 68,6 Vysočina 8,8 12,4 17,3 19 5, Jižní Morava 5,4 8,8 14,7 15,6 2 0,4 65,4 Východní Morava 7,1 9,5 15,6 13,6 3,2 0,2 59,6 Střední Morava a Jeseníky 13,2 10,8 24,9 19,5 5,1 1 46,6 Severní Morava a Slezsko 3,6 5,7 23,9 12,3 3,7 1,3 57,2 maximální hodnota ve sloupci 13,2 12,4 53,4 28,6 5,3 2,2 80,9 minimální hodnota ve sloupci 1,5 1,5 13,4 3,6 0,4 0 30,8-16 -

17 4.5. Věrnostní klub domácího cestovního ruchu Dotazovaným návštěvníkům byl přestaven koncept zamýšleného věrnostního klubu domácího cestovního ruchu: Jako domácí turista navštěvující místa v ČR se můžete zaregistrovat do věrnostního klubu. Členství v klubu je bezplatné a může Vám přinést výhody v podobě dárků či služeb zdarma (např. nápoj, mapa, masáž, zapůjčení kol apod.) a speciálních zážitků/služeb dostupných pouze členům klubu, ne běžným turistům (např. návštěva uzavřených komnat zámku, pozdní přihlášení do ubytování apod.). Z věrnostního klubu by Vám chodily měsíčně em informace o zajímavých akcích a nabídkách výhodného ubytování v ČR dle Vámi nastavených preferencí (tj. pouze pro Vás relevantní nabídky). V případě, že se budete chystat na výlet/pobyt v ČR, vyberete si výhodu a uplatníte ji v daném turistickém regionu (např. u provozovatele ubytování). Obecně byl tento koncept atraktivní natolik, že by uvažovali o registraci do klubu, pro 46 %. Největší zájem projevili návštěvníci Plzeňska a Českého lesa a Západočeských lázní, kde zájem o registraci překročil 60 %. Domácí turisty, kteří projevili o registraci zájem, by členství pravděpodobně motivovalo k návštěvě nových lokalit v ČR (33 % rozhodně, 59 % spíše ano). Mezi nejatraktivnější benefity klubu patří dárky (27 %) či služby (31 %) zdarma, ale také možnost vyzkoušet si běžně nedostupný zážitek či službu (30 %)

18 5. SWOT ANALÝZA (CELÁ ČR) Silné stránky Vysoká spokojenost a loajalita návštěvníků Dobré zkušenosti s návštěvou regionů motivující k další návštěvě Přátelskost místních lidí k návštěvníkům, místní orientační značení a péče o čistotu a pořádek Zlepšení dříve kritizované dopravní infrastruktury Silné aktivity: turistika a sport, relaxace, poznání Silné regiony: Plzeňsko a Český les, Jižní Čechy, Šumava Příležitosti Věrnostní klub možnost přilákat (bonitní) návštěvníky do nových lokalit, podpora místních podnikatelů (ubytování, stravování, muzea, galerie apod.) Venkovní nosiče a internet jako vhodná média pro komunikaci, posílení propagace domácího cestovního ruchu Další posilování spokojenosti návštěvníků, motivovat tak k opakovaným návštěvám i doporučování míst blízkým (Word-of-Mouth) Slabé stránky Nízká návštěvnost nových regionů/lokalit Rozdílné hodnocení jednotlivých regionů, některé nejsou dostatečně atraktivní pro turisty z delších vzdáleností Převažující jednodenní pobyty ve většině regionů a s tím spojené nízké využití ubytovacích kapacit Služby pro lyžaře Hrozby Snižující se využívání informačních zdrojů může zkomplikovat propagaci regionů a komunikaci s potenciálními návštěvníky V případě stagnujícího vývoje regionů či nedostatku místních akcí mohou návštěvníky postupně omrzet opakované návštěvy regionů Volba zahraniční lyžařské dovolené v případě nepříznivých sněhových podmínek

19 6. DOPORUČENÍ Hlavní doporučení plynoucí z výzkumu zaměřeného na monitoring a podporu domácího cestovního ruchu jsou následující: Ve spolupráci se soukromými subjekty se zaměřit na: Sestavení atraktivní a různorodé nabídky aktivit a možností trávení volného času v jednotlivých regionech a aktivní komunikace této nabídky - rozšiřovat nabídku programů pro volný čas, společenských a kulturních akcí, které jsou atraktivní jak pro návštěvníky z okolí pro opakovaný pobyt, tak například pro turisty na delším pobytu jako doplněk k jejich převažující aktivitě Udržení a další rozvoj atraktivity lyžování a dalších zimních sportů, které jsou v zimní sezoně důležitým lákadlem návštěvníků Posílení možnosti turistiky i v zimních měsících (pěší a poznávací turistika), tipy na zimní výlety Nabídku aktivit s celoročním využitím (wellness, aquapark, odpočinková zařízení apod.), která zároveň podpoří vícedenní pobyty, a zároveň zajistí alternativní program při zhoršených sněhových podmínkách Vytvoření vhodného a atraktivního zázemí pro děti a zvýšení návštěvnosti rodin s dětmi v zimních měsících Rozvoj a podpora ubytovacích i stravovacích zařízení (jejich úrovně a dostupnosti) - udržovat tak celkovou spokojenost návštěvníků a využívání zařízení Pro přilákání návštěvníků do nových lokalit využít formu věrnostního klubu domácího cestovního ruchu, ale pouze v případě atraktivní nabídky pro členy klubu, která bude efektivně komunikována zacílit na střední a vyšší třídu, ženy, vysokoškolsky vzdělané Na úrovni celé ČR diskutovat možnosti spolupráce turistických regionů v následujících oblastech: Provázat nabídku sousedících regionů a lokalit, motivovat návštěvníky k návštěvě více okolních míst a tím prodloužit jejich pobyt Zajištění odpovídající dopravní infrastruktury osobní i veřejná doprava respektující potřeby turistů (dostatek parkovacích možností blízkosti turistických míst, skibusy se zastávkami u ubytovacích kapacit, prověření dostupnosti lokalit hromadnou dopravou ) Sdílet tzv. Best Practices postupů osvědčených v určitých regionech

20 V oblasti komunikace: Komunikovat vytvořené možnosti trávení volného času a aktuální akce a tím motivovat návštěvníky k dlouhodobější a/nebo opakované návštěvě zveřejňovat informace o plánovaných sezónních akcích, o společenském či kulturním vyžití, o nových atraktivitách pro rodiny s dětmi, wellness zařízeních apod. K propagaci regionu a informování návštěvníků využívat primárně internet - orientovat se na reklamu na vyhledávačích (klíčová slova, umístění na první pozice), dále plně využívat potenciál turistických informačních portálů. Zaměřit se také na neformální kanály jako jsou sociální sítě, umožnit návštěvníkům sdílet své zkušenosti například formou diskuzí či doporučení na informačních portálech (vytvořit tak alternativu k osobnímu doporučení rodiny či přátel) Neopomenout ani další komunikační kanály, například dobře viditelnou venkovní reklamu (nadále inzerovat na venkovních poutačích) Podporovat pozitivní Word-of-Mouth, včetně využití již zmíněných sociálních sítí Propagovat služby Turistických informačních center, jejichž využití klesá (vyhodnotit jejich efektivitu, případně upravit nabízené služby dle potřeb turistů/návštěvníků) V obecné rovině doporučujeme budovat nabídku v regionech tak, aby byla flexibilní a využitelná různými cílovými skupinami, při různé délce pobytu a s co největším využitím během celého roku. Nabídka aktivit by tedy měla být dostatečně rozmanitá, aktuální a dobře komunikovaná tak, aby na jedné straně motivovala k delším pobytům, a na straně druhé zároveň motivovala i skupinu turistů přijíždějících jen na jednodenní výlety (například návštěvníci z blízkého okolí) k opakovaným návštěvám tohoto regionu

21 7. PŘÍLOHY 7.1. REGIONÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ, SWOT ANALÝZA PRAHA Charakteristiky pobytu: Do Prahy přijíždějí návštěvníci z různých vzdáleností. Ačkoli nejčastějším dopravním prostředkem je automobil, přesto jsou vlak i linkový autobus poměrně využívané prostředky. Využití vlaku od minulého roku mírně vzrostlo. Z hlediska doprovodu je nejčastější partner/přátelé, třetina návštěvníků ale cestuje sama. Stále roste podíl jednodenních výletů bez ubytování. Pokud návštěvníci v Praze přespávají, využívají spíše možnost ubytování u přátel než ve veřejných ubytovacích zařízeních. Také v restauracích se stravují méně často než loni a předloni přibylo těch, kteří se tam stravují částečně na úkor těch, kteří se v restauracích stravují téměř vždy. Denní útraty návštěvníků se nejčastěji pohybují mezi 201 a 500 Kč, zcela výjimečné ale nejsou ani částky vyšší než Kč. Nejčastějším důvodem návštěvy Prahy jsou nákupy, ale také relaxace nebo poznání. Mezi nejlákavější aktivity patří poznávací turistika a společenský život. Praha představuje pro většinu návštěvníků i přes pokles od loňska jeden z regionů, kterým dávají přednost. 66 % návštěvníků plánuje v krátké době opětovnou návštěvu Prahy, většina již hlavní město v minulosti alespoň jednou navštívila. Koncept věrnostního klubu cestovního ruchu je atraktivní pouze pro zhruba třetinu návštěvníků Prahy, které by pravděpodobně motivoval k návštěvě nových lokalit. Hlavní motivací by byly služby/dárky zdarma nebo možnost vyzkoušet něco běžně nedostupného. Hodnocení regionu: Naprostá většina návštěvníků byla s návštěvou Prahy spokojena, v posledních dvou letech je však méně velmi spokojených návštěvníků (40 %) a v porovnání s ostatními regiony je tak celková spokojenost na podprůměrné úrovni. Nejlepší hodnocení získaly nákupní možnosti, naopak nejhůře se návštěvníci vyjadřovali k cenové úrovni služeb a čistotě/pořádku. Nejlépe hodnocenými lokalitami jsou Staroměstské náměstí, Náměstí Míru s vánočními trhy nebo ZOO Praha. Informační zdroje: Hlavním impulsem pro návštěvu stále zůstává předchozí dobrá zkušenost. Nejdůležitějším informačním zdrojem při výběru pobytu/výletu je nadále internet, využívány jsou také informace od přátel nebo příbuzných. Některé informační zdroje jsou méně využívané než dříve

22 Reklamu na region před svou návštěvou zaznamenalo 40 % návštěvníků, nejčastěji pak formou venkovní nebo internetové reklamy. Silné stránky Unikátní pozice hlavního města, schopnost přilákat návštěvníky z celé ČR Příležitosti pro nákupy a společenské a kulturní vyžití Opakované návštěvy Využití hromadné dopravy při cestě do Prahy Příležitosti Rozvoj služeb a dostupnosti regionu k posílení celkové spokojenosti návštěvníků Zlepšení image Prahy z hlediska cen a tím motivovat návštěvníky více utrácet, například častěji využívat restaurace Slabé stránky Převaha jednodenních pobytů, mizivé využití ubytovacích kapacit Negativní vnímání cenové úrovně služeb Méně pravidelné využití stravovacích kapacit Horší vnímání dopravní infrastruktury a služeb pro motoristy, výhrady k nedostatku parkování Hrozby Snížení celkové spokojenosti a loajality (preference regionu) Další úbytek návštěvníků z delších vzdáleností a na vícedenní pobyt Odliv návštěvníků do metropolí v jiných zemích, nebo využití nákupních možností či zábavy v jiných městech ČR

23 STŘEDNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Do regionu Střední Čechy přijíždějí návštěvníci převážně ze vzdáleností do 100 km. Cestují obvykle autem s partnerem nebo přáteli. Téměř 2/3 návštěvníků přijíždějí pouze na jeden den bez noclehu, avšak od minulého roku vzrostl podíl těch, kteří zůstávají 1-2 noci, a to na 20 %. Pokud jsou v regionu ubytovaní, využívají přenocování z příbuzných nebo přátel. V restauracích se stravují méně než loni přibylo těch, kteří se v restauracích stravují částečně (z 54 % na 65 %), na úkor těch, kteří se tam stravují téměř vždy (pokles z 30 % na 20 %). Průměrná útrata se pohybuje mezi 201 a 500 Kč. Mezi důvody návštěvy regionu převažovaly aktivity jako relaxace, turistika a sport nebo poznání. Z aktivit je nejlákavější poznávací turistika. Mezi návštěvníky je letos více těch, kteří byli v regionu opakovaně a opět se tam plánují v brzké době vrátit. Do věrnostního klubu domácího cestovního ruchu by měly zájem se registrovat přibližně 2/5 návštěvníků, 19 % z nich by členství rozhodně motivovalo k návštěvě nových lokalit. Hodnocení regionu: Spokojenost je stabilně vysoká. Nejvíce jsou návštěvníci spokojeni s přátelskostí místních lidí, péčí o památky a turistické atraktivity a dostupností regionu hromadnou dopravou. Výrazně negativně hodnocené oblasti nebyly, nicméně spokojenost poklesla v atributech spojených s ubytovacími kapacitami. Mezi nejsilnější lokality patří Poděbrady (kolonáda) nebo Beroun. Informační zdroje: Více než polovina přikládá velký význam při rozhodování vlastní předchozí zkušenosti. Z informačních zdrojů je nejčastěji využíván internet, konkrétně pak internetové vyhledávače. Reklama na region zasáhla před jejich příjezdem polovinu návštěvníků, nejčastěji se jednalo o reklamu venkovní, případně internetovou

24 Silné stránky Relativně silný zásah reklamou regionu Dobře hodnocená oblast péče o památky a dostupnost regionu hromadnou dopravou Silný a stále rostoucí podíl opakovaných návštěvníků Relativně silná preference regionu v souvislosti s pobytem/výletem Příležitosti Zvyšující se spokojenost s jednotlivými oblastmi cestovního ruchu Motivace návštěvníků k pobytu s ubytováním Sdílení dobrých zkušeností na internetu (diskuse, sociální sítě, hodnocení podniků, ubytovacích kapacit apod.) Slabé stránky Téměř nevyužívané ubytovací kapacity a nízké hodnocení těmi, kteří je využili Převaha jednodenních pobytů Pokles využití restauračních zařízení Hrozby Pokles útrat a stravování se v restauracích Další snižování spokojenosti s ubytovacími kapacitami a sdílení těchto zkušeností na internetu

25 JIŽNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Nejvíce návštěvníků Jihočeského kraje přijíždí ze vzdálenosti nad 100 km (48 %), 91 % návštěvníků volí jako způsob dopravy auto, což je více než v předchozích letech. Více jak dvě třetiny návštěvníků přijíždějí s partnery nebo s přáteli. Obvykle se jedná o jednodenní pobyty (44 %), kterých ale ubylo a naopak se zvýšil podíl těch, kteří přijíždějí na 3-7 dní, a to téměř čtvrtina. Pokud se v regionu ubytují, převažuje ubytování v hotelech se třemi a více hvězdičkami (25 %), které jsou letos využívány výrazně častěji. Oproti loňsku přibylo návštěvníků využívající stravovací kapacity téměř vždy, a to na téměř polovinu; denní útraty návštěvníků se pohybují nejčastěji mezi 201 a Kč. Hlavní důvody pro návštěvu regionu jsou relaxace a zdraví, jehož význam po loňském propadu opět výrazně vzrostl, a to na 18 % (vs. 2 % v roce 2013). Zatímco vloni byla nejlákavější aktivitou v regionu poznávací turistika, letos ji předčila pěší turistika a cykloturistika. Do Jižních Čech obvykle návštěvníci jezdí opakovaně (byli zde již více než třikrát) a těchto je také více než v předešlém roce. 96 % turistů uvažuje o opakované návštěvě, což je více než v roce Do věrnostního klubu by se registrovala polovina návštěvníků. Hodnocení regionu: Spokojenost s regionem dlouhodobě roste (již 78 % velmi spokojených návštěvníků). Nejlépe je hodnocen rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit a místní orientační značení. Naopak o něco hůře je hodnocena cenová úroveň služeb, služby pro motoristy nebo nákupní možnosti. Oproti loňskému zhoršení došlo letos k nárůstu spokojenosti v téměř všech hodnocených oblastech. Kontinuálně se zlepšují hlavně služby pro lyžaře a dopravní infrastruktura. S celkovou spokojeností nejvíce souvisí kvalita ubytovacích služeb, která by proto měla být nadále udržována. Mezi nejsilnější lokality regionu patří Český Krumlov, České Budějovice nebo Jindřichův Hradec. Informační zdroje: Více než polovina návštěvníků vůbec nezaznamenala před svým příjezdem žádný typ reklamy. Pokud ano, jednalo se nejčastěji o reklamu na internetu nebo o venkovní reklamu. Motivací pro návštěvu regionu byly pro turisty nejčastěji dobré zkušenosti z minulosti. Co se týče využívání informačních zdrojů, internet (vyhledávače) si udržuje svou silnou pozici, zatímco využívání ostatních zdrojů klesá na minimum

26 Silné stránky Atraktivita i pro návštěvníky ze větších vzdáleností (nad 100 km) Delší pobyty a tudíž častější využití ubytovacích kapacit Vysoká spokojenost i loajalita Kvalita ubytovacích a stravovacích služeb, využití restauračních zařízení Příležitosti Prodloužení doby plně hrazeného léčebného pobytu zdravotními pojišťovnami, opětovný rozvoj pobytů spojených se zdravím Zvýšení atraktivity jednotlivých aktivit spojených s turistikou (pěší, cyklo) a vodními sporty Zlepšující se hodnocení regionu může přitáhnout další návštěvníky a umožní udržovat vysokou úroveň služeb Slabé stránky Průměrná návštěvnost rodin s dětmi Část návštěvníků o regionu uvažuje pouze za určitých okolností Hrozby Slabé využití jiných informačních zdrojů než je internet může ztížit propagaci regionu

27 ŠUMAVA Charakteristiky pobytu: Na Šumavu postupně přijíždí více a více návštěvníků z míst vzdálených nad 100 km (letos již 56 %). Mezi dopravními prostředky dominuje auto. Poslední dva roky ubývá jednodenních výletů bez noclehu (34 %), nejčastější délka pobytu je 3 7 nocí. Mezi ubytovacími kapacitami jsou nejvíce využívané penziony, více než dříve také hotely vyšší kategorie nebo pronajatý pokoj, apartmán nebo chatu. Nejčastějším doprovodem jsou partneři a přátelé. Přibylo návštěvníků, kteří přijeli s dětmi různého věku. 83 % návštěvníků se alespoň někdy stravuje v restauracích. Průměrná denní útrata se pohybuje mezi Kč, nad průměrem celé ČR. Hlavním důvodem návštěvy regionu je turistika a sport, velmi lákavé je lyžování a další zimní sporty, cykloturistika a pěší turistika. Atraktivita pěší turistiky se dlouhodobě zvyšuje. 72 % návštěvníků v minulosti region navštívilo již více než třikrát. 65 % návštěvníků se plánuje do regionu vrátit v brzké době, oproti loňsku jich ale mírně ubylo. Pro 70 % návštěvníků je Šumava jediným nebo jedním z preferovaných regionů. Do věrnostního klubu by se registrovalo 44 % návštěvníků. Hodnocení regionu: Celková spokojenost je vysoká a od loňska ještě posílila 71 % je velmi spokojených. Jednotlivé aspekty cestovního ruchu v regionu jsou hodnoceny pozitivně, nejlépe pak místní orientační značení, rozsah a dostupnost ubytovacích i stravovacích kapacit, péče o čistotu a pořádek a přátelskost místních lidí k návštěvníkům. Naopak hůře je hodnocená cenová úroveň (jejíž hodnocení již dva roky klesá) a nákupní možnosti. Hodnocení většiny aspektů je v čase konstantní nebo se od loňska mírně zvýšilo. Nejsilnějšími lokalitami jsou Klatovy a Prachatice. Informační zdroje: Zásah reklamou byl letos větší než loni (45 % 52 %), nejvíce registrovanou reklamou je reklama venkovní a na internetu. Nejčastějšími zdroji informací zůstávají internet (internetové vyhledávače) a dále informace od příbuzných či známých, přestože se jejich využití oproti loňsku mírně snížilo. Využívání většiny informačních zdrojů se dlouhodobě snižuje, u některých se již loni snížilo na minimum

28 Silné stránky Schopnost přilákat návštěvníky z větších vzdáleností a na vícedenní pobyt Vysoká spokojenost návštěvníků Loajalita k regionu Atraktivita regionu pro rodiny s dětmi, rostoucí spokojenost s vybaveností regionu atrakcemi pro děti Silná pozice turistiky a zimních sportů, kvalitní místní orientační značení Využití ubytovacích kapacit, spokojenost s jejich dostupností Příležitosti Rostoucí spokojenost s nabídkou programů pro volný čas a příležitostmi pro zábavu a společenské vyžití udržovat a komunikovat pestrou nabídku atraktivních aktivit v regionu Propagace regionu skrze důležité internetové vyhledávače Slabé stránky Nespokojenost s cenovou úrovní služeb Horší nákupní možnosti Minimální využití jiných informačních zdrojů než internetu Hrozby Klesající spokojenost s cenovou úrovní může do budoucna snížit ochotu návštěvníků v regionu utrácet, například za stravování v restauracích

29 PLZEŇSKO A ČESKÝ LES Charakteristiky pobytu: Návštěvníci přijíždějí do regionu z různých vzdáleností, nejčastěji ale z více než 100 km (jejich podíl dlouhodobě roste). Jako dopravní prostředek volí nejčastěji auto nebo vlak. Postupně roste podíl vícedenních pobytů (letos 57 %), obvykle se jedná o 3-7 nocí. Díky tomu jsou stále více využívány penziony, někteří návštěvníci spí také v hotelech vyšší kategorie. Čtvrtina však volí vlastní možnosti ubytování (známí, chata). Nejčastěji přijíždí s partnery, přáteli a známými, více než třetina ale přijíždí sama. Návštěvníci se čím dál tím více stravují v restauracích ubývá těch, kteří se zde nestravují vůbec a přibývá pravidelných strávníků. Celkově letos využilo restaurace 86 %. Průměrné útraty se od loňska zvýšily, zatím ale stále nejčastěji bývají mezi 201 a 500 Kč. Důvody návštěvy Plzeňska a Českého lesu jsou různorodé, nejčastější je návštěva blízkých, relaxace (mírný nárůst od loňska) nebo turistika a sport. Nejlákavější aktivitou zůstává poznávací turistika, atraktivní se ale stala i pěší turistika a cykloturistika; řadu návštěvníků láká i společenský život a zábava. 79 % návštěvníků region navštívilo opakovaně, většina uvažuje o opakované návštěvě, ale o něco méně než loni v brzké době do půl roku. Polovina ale o regionu uvažuje jen za určitých okolností. Věrnostní klub DCR vzbudil mezi návštěvníky zájem, 71 % by se do něj registrovalo. Hodnocení regionu: Celková spokojenost návštěvníků se od loňského roku nezměnila, 57 % návštěvníků je s místem pobytu velmi spokojeno. Hodnocení většiny oblastí si udrželo vysokou úroveň nebo se mírně zlepšilo. Nejvíce jsou návštěvníci spokojeni s poskytováním informací o regionu, přátelskostí místních lidí k návštěvníkům, místním orientačním značením a dostupností stravovacích kapacit. Nejméně jsou spokojení s dostupností regionu hromadnou dopravou a službami pro lyžaře. Největší vliv na celkovou spokojenost mají ubytovací služby a jejich rozsah a dostupnost. Mezi nejsilnější lokality patří Konstantinovy lázně, Domažlice a Tachov. Informační zdroje: Návštěvníci hojně využívají informační zdroje (nejvíce internet, dále informace od příbuzných a známých, personálu ve službách nebo z tisku). Oproti loňskému roku se navíc využívání některých zdrojů zvýšilo. Rovněž zásah reklamou se dlouhodobě zvyšuje (letos 69 %). Návštěvníci si všímají zejména venkovních poutačů, dále reklamy na internetu