Metodologie politické ekonomie podle J. S. Milla

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metodologie politické ekonomie podle J. S. Milla"

Transkript

1 Metodologie politické ekonomie podle J. S. Milla # Marek Hudík * The vulgar notion that the safe methods on political subjects are those of Baconian induction that the true guide is not general reasoning, but specific experience will one day be quoted as among the most unequivocal marks of a low state of the speculative faculties in any age in which it is accredited Whoever makes use of an argument of this kind should be sent back to learn the elements of some one of the more easy physical sciences. Such reasoners ignore the fact of Plurality of Causes in the very case which affords the most signal example of it. J. S. Mill (1919, s. 298) Není ádnou velkou nadsázkou pokud øekneme, e metodologie politické ekonomie 1 zaèíná u Johna Stuarta Milla. Je sice pravda, e ekonomové pøed Millem, jako napø. Ricardo èi Malthus metodologické otázky diskutovali, avšak spíše okrajovì a pøedevším nikdy nepodali své názory v ucelené formì. Adam Smith tak sice uèinil ve svém vynikajícím eseji The Principles which Lead and Direct Philosophical Enquiries illustrated by the History of Astronomy 2, avšak tím, e svoji metodu ilustruje na pøíkladu astronomie, názory na metodu politické ekonomie pøíliš neovlivnil. To, jakým smìrem se diskuse o metodì v následujících desetiletích bude ubírat, urèil vedle Nassau Seniora, jeho Introductory Lecture on Political Economy vyšla ji v roce 1827 právì John Stuart Mill. Stì ejní Millùv pøíspìvek v této oblasti je jeho esej On the Definition of Political Economy; and on the Method of Investigation Proper to It (dále Esej) a šestá kniha jeho System of Logic (dále Logika). Mo ná jde té o pøíspìvky z celého jeho díla nejoriginálnìjší: tato díla vznikala v dobì, kdy Mill pod vlivem Macaulaye, Saint-Simonistù a Comta pøehodnocoval myšlenky svého otce a Jeremy Benthama, které pøejal bìhem své unikátní výchovy. 3 Esej Mill na- # Èlánek je zpracován jako jeden z výstupù výzkumného projektu Efektivnost volby teorií a tvorby hospodáøské politiky v dynamickém modelu podnikatelských rozhraní registrovaného u Grantové agentury Èeské republiky pod evidenèním èíslem 402/07/0137. * Ing. Marek Hudík interní doktorand; Katedra ekonomie, Národohospodáøská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze. hudik@vse.cz 1 Abychom se vyhnuli anachronismu, budeme v souvislosti s Millovými názory mluvit o politické ekonomii (political economy) a nikoli o ekonomii (economics) název ekonomie pochází a z Camebridge Marshallovy doby (autorství je nejèastìji pøipisováno samotnému Marshallovi). 2 Smith (1982). Podrobnìji o Smithových názorech na metodologii a jejich aplikaci v jeho spisech viz Pavlík (2004). 3 Unsettled though Mill s mind was in these years [po psychickém zhroucení, které Mill prodìlal v letech ], they were nevertheless one of the periods of his greatest productivity and perhaps that of his most original thought. Indeed it seems that most of the ideas which later developed in his major works were first conceived during the few years following his recovery from the period of dejection. It was in 1829 that Macaulay s famous attack on James Mill s Essay on Government, perhaps together with some of the early works of Auguste Comte which John Mill read at the same time, started the train of thought which lead to his characteristic ideas on Logic on which he began to work at the beginning of the following year. About the same time he wrote his first and most original work on economic theory, the Essays on Some Unsettled Questions of Political Economy. (Hayek, 1951, s. 35). 109

2 Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 5, 2007 psal ji v prùbìhu let , èásteènì jej pøepracoval v roce 1933 a poprvé publikoval o tøi roky pozdìji v London and Westminster Review. 4 Co se týèe Logiky, její základní myšlenky pocházejí z té e doby, aèkoli k jejímu prvnímu vydání došlo a v roce Na úvod zmiòme, e aèkoli je Mill jako to filozof vìdy obecnì pova ován vedle Huma èi Russella za reprezentanta empirismu, jeho názory v oblasti metodologie politické ekonomie ho øadí do tradice, která byla nazvána deduktivistickou (Hausman, 1984) èi verifikacionistickou (Blaug, 1992) tradice, která na konci 19. století stála proti radikálnì empirickému pøístupu Leslieho èi nìmecké historické školy, a do které jsou vedle Milla øazeni myslitelé jako J. E. Cairnes, L. von Mises, F. Knight èi L. Robbins. 6 Tento zdánlivý paradox není nutnì dùsledkem jakési nekonzistence Millova díla na kterou bývá nìkdy upozoròováno, nýbr jak se domníváme spíše zjednodušené a nìkdy zavádìjící klasifikace, pomocí které se obvykle sna íme pojmout vývoj idejí. Stejnì tak je chybné se domnívat, e jde o dùsledek Millova uchýlení se k metodologickému dualismu: Mill naopak vìøil, e principiálnì stejná metoda je aplikovatelná jak v pøírodních vìdách, tak ve vìdách morálních. 7 Rozdíly v pøístupu k pøedmìtu zkoumání v morálních vìdách, jak uvidíme, nejsou podle nìj dány rozdílnou povahou morálních vìd per se, nýbr komplexností jevù, se kterými se morální vìdy (avšak i nìkteré vìdy pøírodní) musí potýkat. V této práci budeme postupovat následovnì: nejprve uká eme, jaké místo Mill pøisuzuje morálním vìdám v obecné klasifikaci vìd a následnì jaké místo v rámci morálních vìd zaujímá politická ekonomie. Toto zahrnuje: Rozlišení pøírodních a morálních vìd a neredukovatelnost morálních vìd na vìdy pøírodní (èást 1), zodpovìzení otázky, proè lze morálním vìdám pøiznat status vìdy (èást 2) a definování politické ekonomie jako samostatné disciplíny vyèlenìné z morálních vìd (èást 3). Následnì pojednáme o konceptu homo oeconomicus a uvidíme, jak definice pøedmìtu zkoumání politické ekonomie je v Millovì pøípadì nerozluènì spjata s urèením adekvátního pøístupu k jeho zkoumání. (èást 4). Èást 5 pøináší kritické zhodnocení Millovy historické metody. V èásti 6 navrhneme marginalistickou reinterpretaci Millovy metodologie (která však zachová její podstatné rysy). Èást 7 je potom závìr. 1. Pøírodní a morální vìdy Veškeré lidské vìdìní se podle Milla zcela samozøejmì a jakoby spontánnì dìlí na dvì èásti, a sice na pøírodní vìdy a morální (èi psychologické, duševní) vìdy. Rozdílnost mezi obìma nespoèívá však primárnì v rozdílném pøedmìtu zkoumání, tedy v tom, e by se pøírodní vìdy zabývaly pouze hmotou a morální vìdy výhradnì myslí : 4 Viz Burns (1959). 5 Mill (1963, s. 215). O okolnostech vzniku Logiky viz té Whitaker (1975). 6 Je snad na místì pøipomenout, e nìmecká historická škola, reprezentována Schmollerem, oceòovala Millùv empirismus vyjádøený v prvních pìti knihách Logiky. Avšak poté, co byla do nìmèiny pøelo ena šestá kniha O logice morálních vìd, která mìla podle vyjádøení samotného Milla pouze opakovat metodologická pravidla prvních pìti knih, došlo k zavr ení Milla nìmeckými historiky a jejich pøíklonu k Millovu protivníkovi Whewellovi. (Lou ek, 2001, s. 138) Nìmecká historická škola vidìla rozpor, mezi šestou knihou a ostatními. 7 In substance, whatever can be done in a work like this for the Logic of the Moral Sciences, has been or ought to have been accomplished in the five preceding Books; to which the present can be only a kind of supplement or appendix, since the methods of investigation applicable to moral and social science must have been already described, if I have succeeded in enumerating and characterising those of science in general. It remains, however, to examine which of those methods are more especially suited to the various branches of moral inquiry; under what peculiar faculties or difficulties they are there employed; (Mill, 1919, s. 546). 110

3 Vezmìme si napøíklad politickou èi právní vìdu: kdo bude tvrdit, e jsou pøírodními vìdami? A pøece, není snad zøejmé, e se zabývají stejnì tak hmotou jako myslí? (Mill, 2000, s ) Rozdíl podle Milla spoèívá v tomto: je-li èlovìk v interakci s pøírodou, výsledek jejich vzájemného pùsobení je dílem jak pøírodních zákonù, tak zákonù mysli. Pìstuje-li tedy èlovìk napø. obilí, vstupují do hry jednak pøírodní zákony (napø. vliv kvality pùdy a podnebí na rùst rostliny) a jednak zákony mysli, spoèívající v tom øeèeno Millovými slovy, e èlovìk tou í po tom mít ob ivu a v dùsledku toho chce nezbytné prostøedky k jejímu obstarání. (Mill, 2000, s. 93, zvýraznìno M. H.). Naprosto odlišná povaha tìchto zákonù potom umo òuje oddìlení dvou odlišných sfér lidského vìdìní: Pøírodní vìdy jsou ty, jen se zabývají zákony hmoty a všemi komplexními jevy, pokud závisí na zákonech hmoty. Duchovní èi morální vìdy jsou ty, které se zabývají zákony mysli a všemi komplexními jevy, pokud závisí na zákonech mysli. (Mill, 2000, s. 93) Millovo odlišení spìlo k tomu ukázat, e urèitý hmotný objekt napø. obilí vystupuje v morálních vìdách ve zcela jiné roli ne ve vìdách pøírodních: biologie bude klasifikovat urèitý druh obilí jako zástupce èeledi lipnicovitých a mù e poukázat na jeho pøíbuznost s urèitým jiným druhem traviny. Politická ekonomie však bude tyto dvì rostliny klasifikovat zcela odlišnì: zatímco obilí v jistých situacích bude klasifikovat jako souèást bohatství (spoleènì s jinými objekty z hlediska pøírodních vìd zcela nepodobnými, jako je napø. zlatý valoun), druh traviny, který není pøedmìtem lidských potøeb, plánù èi zámìrù bude z pøedmìtu politické ekonomie zcela vylouèen. Mill však zdá se toto rozlišení, které znamenalo krok k subjektivismu, 8 ještì plnì nepochopil do dùsledkù, a rozhodnì jej nedokázal dostateènì obhájit. Napø. J. E. Cairnes (1997), který klasickou metodologii politické ekonomie reformuloval, Milla kritizuje za to, e aèkoli nejprve uznává, e politická ekonomie závisí jak na pøírodních zákonech, tak na zákonech mysli, tak poté trvá jen na zákonech mysli a øadí politickou ekonomii jednoznaènì do morálních vìd. Sám Cairnes se domníval, e politická ekonomie spoèívá na obou stejnou mìrou. Definitivní obrat k subjektivismu pøinesla a marginalistická revoluce a ten byl poté završen L. von Misesem a F. A. Hayekem. Mill však stál pøed tì ším úkolem obhájit subjektivismus ve své Logice: èelil zde toti Comtovu reduktivnímu fyzikalismu: uznáme-li toti Millovo rozlišení pøírodních a morálních vìd vyvstává otázka, co pak èlovìk není sám souèástí pøírodní skuteènosti? Nejsou zákony mysli v koneèném dùsledku redukovatelné na zákony hmoty? Comte na tyto otázky odpovìdìl kladnì. Mill jakkoli byl v mnohém Comtem ovlivnìn se od nìj lišil právì v odpovìdi na druhou otázku: 9 odmítnout mo nost psychologické analýzy a konstruovat teorii mysli èistì na tìch datech, které poskytuje souèasná fyziologie, se mi zdá být velkým omylem principiálním a ještì vá nìjším omylem praktickým. Jakkoli je vìda o mysli nedokonalá, bez váhání tvrdím, e je v podstatnì pokroèilejším stadiu ne jí odpovídající èást fyziologie; a zbavit se první vìdy ve prospìch druhé se mi jeví jako porušení pravých principù induktivní filosofie, které musí plodit, a které plodí, chybné závìry v nìkterých velmi dùle itých oblastech vìdy o lidské povaze. (Mill, 1919, s ) 8 Subjektivismus zde chápeme tak, jak je v návaznosti na Hayeka (1995) obvykle chápán: objekty ve spoleèenských vìdách nevystupují jako objekty fyzikální, nýbr jako vzta ené k postojùm jednajících lidí. Pokud se týèe lidské èinnosti, vìci jsou tím, co si jednající èlovìk myslí, e jsou. (Hayek, 1995, s. 28). 9 Viz (Whitaker, s ). Autor zde správnì uvádí, e druhým podstatným rozdílem mezi Comtem a Millem byl té Millùv názor na existenci samostatné vìdy politické ekonomie vyèlenìné z obecné vìdy spoleèenské. Podrobnìji o porovnání Millových a Comtových názorù pojednává Lewisohn (1972). 111

4 Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 5, 2007 Podle Milla zùstává nesporné, e existují pravidelnosti v následnosti mezi stavy mysli, které lze je zjistit pozorováním nebo experimentem. A i kdybychom pøiznali, e ka dý stav mysli má svoji fyzikální pøíèinu, a tedy, e jeden stav mysli není striktnì øeèeno pøíèinou stavu jiného, pøesto musí být zachována samostatná (na fyziologii nezávislá) vìda o mysli. Všechno co víme o stavech mozku, toti vychází z pozorování stavu mysli: stav mysli je to, co nám je primárnì dáno a od nìj teprve mù eme postupovat k prvkùm (neuronùm a jejich vzájemným vztahùm) z nich se skládá Povaha zákonù morálních vìd Mill na svou dobu pomìrnì uspokojivým zpùsobem obhájil morální vìdy jako samostatnou oblast lidského poznání. Do jaké míry jsou však morální vìdy skuteènì vìdami? Podléhá lidské jednání universálním zákonùm? A existují-li zákony jednání, jak jsou sluèitelné se svobodnou vùlí? Své názory na tuto otázku Mill vyjádøil v kapitole Nutnost a svobodná vùle, které si sám údajnì z celé Logiky cenil nejvíce. 11 Mill uvádí, e v pøístupu k otázce svobodné vùle se formovaly dva tábory: deterministický, jen Mill nazývá doktrínou o Nutnosti (doctrine of Necessity), podle které lidské èiny jsou nutné a nevyhnutelné. Druhý názor tvrdí, e vùle determinována není není nutným dùsledkem pøíèin a determinuje sama sebe. Sám Mill se kloní k prvnímu názoru: pokud bychom znali všechny pøíèiny, které na èlovìka pùsobí, potom by lidské jednání bylo pøedvídatelné jako jakákoli fyzikální událost. 12 Naše nejistota ohlednì chování druhých vyplývá jednak z nepøesné znalosti jejich charakteru a jednak z neúplného urèení všech okolností, ve kterých se daný jedinec nachází. Avšak i pokud toto pøiznáme, nejsme podle Milla v nejmenším v konfliktu s ideou svobody: Necítíme se ménì svobodní proto, e ti kteøí nás dobøe znají si jsou jistìjší tím jak budeme jednat v urèitém pøípadì. Naopak, èasto nahlí íme na pochybnosti druhých o tom, jak se zachováme, jako na známku neznalosti našeho charakteru, a nìkdy to té neseme nelibì jako urá ku. (Mill, 1919, s. 548) Na druhou stranu proti doktrínì o nutnosti (resp. jejímu názvu) Mill namítá, e zastírá ten fakt, e mysl sama se mù e na formování charakteru èlovìka podílet. 13 Celý spor je tak podle nìj nedorozumìním. Problém tedy spoèívá nikoli v existenci zákonù jednání (tu Mill uznává), ale v jejich poznatelnosti. Obtí nost jejich poznatelnosti ovšem podle Milla není dùvodem k tomu, aby se morálním vìdám odepøel status vìdy: vše co podléhá univerzálním zákonùm má nárok na to být vìdou bez ohledu na to, jestli jsou tyto zákony objeveny èi dokonce objevitelné pomocí existujících prostøedkù. Situaci v morálních vìdách tak pøíhodnì srovnává k meteorologii: aèkoli snad nikdo nebude pochybovat o tom, e zmìny poèasí podléhají fyzikálním zákonùm, je pro nás kvùli obrovskému mno ství pùsobících 10 Pùvodní Millova formulace je tato: we know not, and at present have no means of knowing, in what respect one of them differs from another; and our only mode of studying their successions or co-existences must be by observing the successions and co-existences of the mental states of which they are supposed to be the generators or causes. The successions, therefore, which obtain among mental phenomena do not admit of being deduced from the physiological laws of our nervous organisation; and all real knowledge of them must continue, for a long time at least, if not always, to be sought in the direct study, by observation and experiment, of the mental successions themselves. Since, therefore, the order of our mental phenomena must be studied in those phenomena, and not inferred from the laws of any phenomena more general, there is a distinct and separate Science of Mind. (Mill, 1919, s. 556). 11 Witaker (1975, s ). 12 Dodejme, e v této souvislosti mluví Mill o determinismu filosofickém (èi psychologickém ) a nikoli fyzikálním (pou ijeme-li Popperovo rozlišení). Srov. Popper (1973). 13 Srov. té Mill (1963, s ). 112

5 pøíèin vysoce obtí né tyto zmìny pøedvídat. Slo itost, pøed kterou stojí vìda o lidském chování, spoèívá nejen ve slo itosti vnìjších vlivù, které na èlovìka v urèitém momentì pùsobí, ale té na slo itosti lidského charakteru, který je sám výsledkem mnoha vnìjších vlivù, jim byl vystaven v minulosti. 3. Místo politické ekonomie mezi morálními vìdami 14 Nyní se podíváme, jakým zpùsobem Mill klasifikuje morální vìdy a jaké místo mezi nimi zaujímá politická ekonomie. Abychom tak mohli uèinit, musíme pochopit, jaký je Millùv pohled na èlovìka jako to pøedmìt morálních vìd. Podle nìj mù eme lidskou povahu charakterizovat jako soubor rùzných motivù, M 1,M 2,,M n. Tyto motivy, èili elementární zákony mysli, jsou pøedmìtem zkoumání psychologie. Zákony mysli v interakci s prostøedím potom formují lidský charakter. Mill navrhoval vytvoøení deduktivní vìdy o formování lidského charakteru etologie, kterou však sám nikdy více nerozpracoval. 15 Psychologie a etologie dohromady tvoøí vìdu o èlovìku jako izolovaném jedinci. Pøejdeme-li poté od zkoumání chování jedince ke zkoumání interakcí mezi jedinci, mù eme formulovat obecnou spoleèenskou vìdu. 16 Spoleèenská vìda (èi sociologie), vychází z psychologie (a etologie), respektive z tìch jejích zákonù, které se pøi lidském chování ve spoleènosti uplatòují (øeknìme M n-m,, M n ). Z obecné spoleèenské vìdy lze potom vyèlenit disciplínu politické etologie, jen se zabývá formováním charakteru nále ejícímu urèitému národu èi období, a také politickou ekonomii, která se zabývá lidským chováním motivovaným touhou po bohatství. 17 Millùv pohled je mo no pro pøehlednost znázornit pomocí schématu na následující stranì (obr. è. 1). Millova definice politické ekonomie, ke které dospívá po precizním zkoumání a kritice soudobých existujících definic ve svém Eseji, potom zní následovnì: Vìda, která objevuje zákony takových spoleèenských jevù, je plynou z spoleèné èinnosti lidstva za úèelem tvorby bohatství, pokud tyto jevy nejsou modifikovány sledováním jiných cílù. (Mill, 2000, s. 99) Následující èásti jsou rozšíøenou a èásteènì pøepracovanou verzí textu Hudík (2006a). 15 Etologie nebyla rozpracována ani Millovými následovníky. Leary (1982), ukazuje, e pøesto urèitý vliv v dìjinách mìla. Millovy myšlenky ovlivnily ve Francii autory jako Fréderic Paulhan, Alfred Fouillée èi Paulin Malapert a odtud se pak navrátily zpìt do Anglie k Alexandru F. Shandovi, jen podrobil etologii významné revizi na pøelomu 19. a 20. století. Prakticky ve stejné dobì byl však nezávisle na tomto vývoji termín etologie prosazován jako název pro vìdu o chování zvíøat (zejména Williamem Mortonem Wheelerem, který jej zøejmì také jako první pou il ve svém èlánku z roku 1902) a úspìchy Konrada Lorenze, Niko Tinbergena a dalších na tomto poli zøejmì definitivnì uèinily konec pokusùm o vytvoøení teorie o formování lidského charakteru pod tímto jménem. 16 Není bez zajímavosti, e Mill byl pravdìpodobnì prvním, kdo pou il termín spoleèenská vìda (social science) v anglickém jazyce. Sám Mill jej zøejmì pøevzal od Saint-Simona a Comta. K diskusi o pùvodu tohoto termínu viz Senn (1958) a Burns (1959). 17 Toto vyèlenìní pouze dvou disciplín z obecné spoleèenské vìdy není podle Milla definitivní, nebo se mù e ukázat vhodné vyèlenit i jiné oblasti a vytvoøit odpovídající speciální vìdy. (Mill, 1919, str. 590). 18 Ve svých Principles of Political Economy Mill charakterizoval pøedmìt zkoumání takto: Writers on Political Economy profess to teach, or to investigate, the nature of Wealth, and the laws of its production and distribution: including, directly or remotely, the operation of all the causes by which the condition of mankind, or of any society of human beings, in respect to this universal object of human desire, is made prosperous or the reverse. (Mill, 1885, s. 1). 113

6 Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 5, 2007 Obr. è. 1: Millova klasifikace morálních vìd PSYCHOLOGIE (FILOSOFIE MYSLI) FAKTA VNÌJŠÍHO SVÌTA ETOLOGIE VÌDA O ÈLOVÌKU JAKO JEDNOTLIVCI POLITICKÁ ETOLOGIE POLITICKÁ EKONOMIE SPOLEÈENSKÁ VÌDA Mill tedy definoval politickou ekonomii jako samostatnou disciplínu tak, e ze souboru lidských motivù vyèlenil jeden z nich 19 touhu po bohatství. Tím dal vzniknout konceptu èlovìka ekonomického Homo oeconomicus a konkrétní deduktivní metoda Následující slavná pasá z Millova Eseje je pova ována za zrod èlovìka ekonomického: To, co se nyní bì nì rozumí termínem politická ekonomie není vìda spekulativní politiky, 21 ale subdisciplínou této vìdy. Nezabývá se celkem lidské povahy modifikovaným spoleèností, ani chováním èlovìka ve spoleènosti jako celku. Zajímá se o nìj pouze jako o bytost, která tou í vlastnit bohatství, a která je schopna posoudit komparativní úèinnost prostøedkù k dosa ení tohoto cíle. Zcela abstrahuje od ka dé jiné lidské vášnì èi motivu; kromì tìch, jen mohou být nahlí eny jako principy trvale pùsobící proti touze po bohatství, a to averze k práci a touha po pøítomném po ívání nákladných zálib. Tyto bere do urèité míry v úvahu, proto e nejenom e jsou, stejnì jako jiné touhy, obèas v konfliktu s usilováním po bohatství, ale v dy ji doprovázejí jako brzda èi pøeká ka a jsou tedy neoddìlitelnì spojeny s úvahami o ní. [ ] Ne e by nìjaký politický ekonom byl tak pošetilý, aby pøedpokládal, e lidé jsou opravdu takto zalo eni, ale proto e je to zpùsob, kterým vìda musí nutnì postupovat. Jestli e nìjaký dùsledek závisí na spolupùsobení pøíèin, tyto pøíèiny musí být studovány zvláš a jejich zákony zkoumány oddìlenì, pokud si pøejeme skrze tyto pøíèiny získat moc buï pøedvídat nebo ovládat daný dùsledek; (Mill, 2000, str ). 19 Jak uvidíme dále, Mill kromì touhy po bohatství pøíle itostnì pøiznává relevanci i jiných motivù pro politickou ekonomii, jako napø. averzi k práci. 20 Mill sám však nikdy jak známo tento termín nepou il vznikl a v souvislosti s reakcí na Millovo dílo. Persky (1995, str. 222) uvádí, e pravdìpodobnì prvním, kdo pou il termín èlovìk ekonomický (Economic Man), byl John Kells Ingram ve svém díle A History of Political Economy z roku Latinský název homo œconomicus pøipisuje Paretovi. 21 Termín spekulativní politika (èi alternativní termíny sociální ekonomika, politická vìda a pøirozená historie spoleènosti ) Mill pou ívá ve smyslu obecné spoleèenské vìdy. Poukazem na to, e politická ekonomie není touto obecnou spoleèenskou vìdou Mill kritizuje Sayùv názor na tuto otázku. Viz Mill (2000, str. 96). 114

7 Stojí za povšimnutí, e Mill nedefinuje èlovìka ekonomického pomocí vlastního zájmu (self-interest). Mill se však k této koncepci té vyjádøil a sice v 8. kapitole VI. knihy své Logiky. Tato pasá byla inspirována slavnou Macaulayovou kritikou pamfletu Jamese Milla Essay on Government a tedy celého utilitaristického pojetí vlády. 22 Po jejím pøeètení musel Mill utilitaristický pøístup následujícím zpùsobem revidovat: podle Benthama je vlastní zájem vše, co si èlovìk pøeje. Pokud by to však byla pravda, jedná se o tautologii a Mill uvádí, e takovéto pojetí vlastního zájmu by nevedlo k tìm dùsledkùm, kteøí utilitaristé vyvozují. Proto musí být vlastní zájem v jejich pojetí chápán jako soukromý nebo svìtský (wordly). Pøijmeme-li však tuto interpretaci, ztratí koncepce vlastního zájmu na své univerzálnosti, nebo je mnoho pøípadù, kdy èlovìk nejedná ve smyslu takto ú eji chápaného vlastního zájmu. Nejde jen o smysl pro povinnost èi filantropii, ale pøedevším je tøeba vzít v úvahu vliv zvyku a tradice: Není pravda, e jsou èiny dokonce i jen prùmìrných vládcù zcela nebo pøevá nì míøe determinovány jejich osobními zájmy èi dokonce jejich osobním názorem na to, co pøedstavuje jejich osobní zájem Trvám pouze na tom, co je pravda pro všechny vládce: e jejich charakter a prùbìh jejich aktivit je významnì ovlivnìn (nezávisle na osobních kalkulacích) zvykovými postoji a pocity, obvyklými zpùsoby myšlení a konání, je pøeva ují ve spoleèenství, jeho jsou èleny; a rovnì pocity, zvyky a zpùsoby myšlení, jimi se vyznaèuje urèitá tøída v tomto spoleèenství, k ní sami patøí Rovnì jsou výraznì ovlivnìni zásadami a tradicemi, které pøedjímají od ostatních vládcù, svých pøedchùdcù; o tìchto zásadách a tradicích je známo, e si udr ují platnost po dlouhá období, dokonce v protikladu k soukromým zájmùm vládcù v dané dobì. (Mill, 1919, s.581) 23 Podle Milla se jak utilitaristé tak Macaulay mýlili. 24 Vìda je buï experimentální nebo deduktivní podle toho, jestli jevy, kterými se zabývá, jsou slo enými výsledky pøíèin, které by tyto pøíèiny vyvolaly, pokud by pùsobily izolovanì, èi nikoliv. Pøíkladem experimentální vìdy je chemie: vodík a kyslík jsou samy o sobì odlišné povahy ne voda, která vzniká kombinací obou. To ovšem neplatí ve spoleèenských vìdách: èlovìk ve spoleènosti se nepromìní v jiného tvora odlišného od toho, kterým byl jako jedinec. To si však zastánci experimentální metody ve spoleèenských vìdách (jakým byl podle Milla Macaulay) neuvìdomují a odmítají abstraktní teorii zalo enou na principech lidské pøirozenosti a vy adují v dy specifickou zkušenost. Tak napø. argument pro volný obchod nebude pro nì teorie komparativních výhod, nýbr ten fakt, e zemì, které jej zavedly, následnì prosperovaly. Mill proti tomu správnì namítá, e specifická zkušenost nemù e být rozhodujícím argumentem, nebo ka dý spoleèenský jev je výsledkem pùsobení mnoha pøíèin. To èiní experimenty ve spoleèenských vìdách tì ko proveditelnými: není mo né aplikovat metodu rozdílu, shody, sdru ených zmìn, ani metodu rezidují. Utilititaristé podle Milla správnì rozpoznali, e metoda spoleèenských vìd musí být deduktivní, avšak zvolili nevhodný typ deduktivní metody, ten, který Mill nazývá abstraktní a který je charakteristický pro geometrii. Jako vhodnìjší se mu jeví konkrétní deduktivní metoda, kterou vyu ívá mechanika. 25 Rozdíl mezi obìma spoèívá v tom, e geometrie na rozdíl od mechaniky neuva uje takové situace, kdy nìkolik pøíèin pùsobí proti sobì a vzájemnì se modifikují. Mechanika by se podle Milla podobala geometrii tehdy, kdy by ka dý pohyb byl výsledkem jediné síly a nikoli nìkolika konfliktních sil. Utilitaristé, jako to zastánci geometrické metody se sna ili teorii spoleènosti odvodit z jednoho 22 Macaulay (1909). 23 Pøeklad podle Becker (1997, s. 52). 24 Srov. Mill (1963, s. 136). 25 V Eseji Mill ještì nerozlišoval mezi abstraktní a konkrétní deduktivní metodou a sám uvádìl geometrii jako pøíklad vìdy svou metodou obdobné politické ekonomii (Mill, 2000, s. 101). 115

8 Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 5, 2007 principu (vlastního zájmu). Mill se však domníval, e spoleèenské jevy jsou výsledkem souèinnosti mnoha zákonù mysli, které se navzájem modifikují. Pokud tedy jako v pøípadì politické ekonomie izolujeme jeden motiv a dedukcí z nìj postupujeme v konstrukci teorie, tak potom, jak vyplývá z výše uvedeného, kdy chceme ekonomickou teorii aplikovat na konkrétní pøípad, musíme vzít v úvahu tyto ostatní vlivy, od kterých jsme pøi jejím konstruování abstrahovali. Ekonomické zákony potom v realitì platí pouze jako tendence, které se odchylují od teorie do té míry, do jaké se skuteèné podmínky liší od tìch, za jakých jsme teorii konstruovali. 26 Jestli e Mill tvrdí, e není pravdìpodobné, aby èlovìk byl dobrým ekonomem, pokud není nièím jiným (Mill, 1865, str. 77), potom je to právì z dùvodu, e pøi aplikacích teorie na realitu, musí vzít v úvahu fakta, která le í (v jeho klasifikaci) mimo oblast politické ekonomie. 27 Mill však nikdy nevysvìtlil, proè právì motiv bohatství je tak dominantní, e lze pro dedukci zákonù politické ekonomie vycházet pouze z nìj a ostatní zanedbat. To bylo, jak uvidíme, úkolem, který zùstal marginalistùm. 5. Historická neboli obrácená deduktivní metoda Doposud charakterizovaný Millùv pøístup obsahoval implicitní pøedpoklad, e obecné spoleèenské okolnosti jsou exogennì dány. Nyní vyvstává otázka, jaké jsou zákony, které determinují vznik tìchto okolností. Tento druh zkoumání pøedstavuje druhou a podle Milla dùle itìjší (a obecnìjší) oblast zkoumání spoleèenské vìdy, nebo jeho výsledky omezují a kontrolují výsledky zkoumání první ( speciálnìjší ) oblasti. Mill zde pøejímá Comtùv historicismus: Základním problémem spoleèenské vìdy je nalézt zákony, podle kterých nìjaký stav spoleènosti pøivodí stav jiný, který ho následuje a nastupuje na jeho místo. (Mill, 1919, s. 595). Pod termínem stav spoleènosti zahrnuje úroveò znalosti, kultury, prùmyslu, bohatství a jeho rozdìlení, vkus lidí, forma vlády atd. Mill stál pøed následujícím problémem: jednak se domníval, e spoleèenské jevy musí být redukovatelné na zákony lidské pøirozenosti zastával tedy to, co Popper (1994) pozdìji nazval psychologismem, 28 avšak na druhé stranì si byl vìdom, e vysledovat všechny pøíèiny, které vedly k souèasnému stavu spoleènosti pøedstavuje nadlidský výkon nelze tedy a priori pøedvídat zákony vývoje spoleènosti na základì zákonù lidské pøirozenosti. Východiskem z tohoto byla pro nìj obrácená deduktivní neboli historická metoda: vyjít nejprve z empirických zákonù spoleènosti a teprve potom ukázat, jak jsou spojeny se zákony lidské pøirozenosti. Millùv pøístup podrobil oprávnìné kritice Popper: odmítl Millùv psychologismus a ukázal, e to byl právì psychologismus, který nutnì vedl Milla k pøijetí historicismu: Jestli e jsou všechny pravidelnosti ivota ve spoleènosti, zákonitosti našeho spoleèenského prostøedí, všech institucí atp. vposledu vysvìtlitelné jednáním a vášnìmi lidí, a pokud jsou na nì redukovatelné, pak nám takové pojetí vnucuje nejen ideu kauzálnì historického, ale také ideu prvních krokù takového vývoje. (Popper, 1994, s. 83) Popper striktnì odlišuje psychologismus a metodologický individualismus. Aèkoli se zdá, e oba pøístupy jdou ruku v ruce, sna í se ukázat, e metodologický individualismus (se kterým se ztoto òuje) neimplikuje nutnì pøijetí psychologické metody (kterou odmítá). 26 Millovo pojetí èlovìka ekonomického je mo no chápat jako weberovský ideální typ. 27 Whitaker (1975, str. 1042). 28 Tento termín pøevzal Popper od Husserla. 116

9 Jeho argument spoèívá v poukázání na existenci jevù (morálka èi jazyk), které nejsou produktem vìdomého lidského vytváøení, ba právì naopak, samy vznik lidské mysli umo nily. Je zøejmé, e jazyk èi morálka musely vzniknout spontánnì, a e tedy pøedchùdce èlovìka byl nejdøív bytostí sociální a teprve potom lidskou. Sna í se ukázat, e teorie presociální lidské pøirozenosti, vysvìtlující zrod lidské spoleènosti psychologická verze spoleèenské smlouvy není pouze mýtem historickým, ale také mýtem metodologickým. (Popper, 1994, s. 83) Popper má jistì pravdu v tom, e se jedná o historický mýtus; ale zda se jedná o metodologický omyl, není zcela jisté. Instituce (jako napø. morálka) plní toti ve spoleènosti svoji funkci. Pøedstavují øešení urèitých problémù, pøed kterými spoleènost stála èi stojí. Aèkoli jsou vìtšinou tyto instituce nezámìrným dùsledkem lidských èinù (a na úsvitu dìjin jsou jistì v dy nezamýšleným produktem jednání pøedchùdcù èlovìka, nebo vìdomá èinnost neexistuje), lze je teoreticky traktovat jako kdyby byly vìdomì vytvoøeny. 29 Jde o to, e tyto instituce jsou prostøedkem k urèitému cíli a pøi teoretickém zkoumání není nutné jakým zpùsobem došlo k pøizpùsobení tìchto prostøedkù. 30 Jako záva nìjší však pova ujeme Millovo opuštìní metodologického individualismu. Domnívá se toti, e mù eme nejprve vnímat spoleèenské celky (napø. kapitalismus) a poté se sna it ukázat jak souvisí se zákony individuálního lidského jednání. Jak argumentoval Hayek (1995) tento postup není korektní. Ony celky jsou toti pouze provizorními teoriemi o systému vzájemných vztahù mezi postoji jedincù. Nelze je tedy pøímo vnímat, ale pouze teoreticky rekonstruovat z nám známých prvkù z postojù jedincù, kteøí danou spoleèenskou strukturu tvoøí. Na základì tìchto kritik je nutno Millovu historickou metodu odmítnout a nahradit ji teorií evoluce institucí, která uvedené problémy pøekonává. 6. Marginalistická reinterpretace Nejvìtším pøínosem marginalistické revoluce, který však doposud nebyl zcela docenìn, bylo ukotvení ekonomie v obecné teorii lidského jednání (èisté logice volby). Jedním z prvních kdo si tohoto povšiml byl Ludwig von Mises: Dlouhou dobu lidem unikalo, e pøechod od klasické teorie hodnoty k teorii subjektivní znamenal více ne jen zámìnu horší teorie tr ní smìny za teorii uspokojivìjší. Obecná teorie volby a preferencí daleko pøesahuje horizont ekonomických problémù stanovený ekonomy, poèínaje Cantillonem, pøes Huma a Adama Smitha a po Johna Stuarta Milla. Je mnohem více ne pouhou teorií ekonomické stránky lidských snah, o lidské touze po komoditách a zlepšení hmotného blahobytu. Je vìdou o všech druzích lidského jednání. (Mises, 2006, str. 3). Marginalistická revoluce pøinesla formální zákony lidského chování, které jsou implicitnì pøítomny v ka dém chování bez ohledu na jeho konkrétní obsah. Model èlovìka, který maximalizuje bohatství, se tedy stal pouze speciálním pøípadem obecného modelu chování, pøièem oba se øídí stejnými principy mezního u itku. 31 Pokud bychom nyní v du- 29 Takovýto pøístup pou ívá napø. konstituèní ekonomie, která vychází z teorie spoleèenské smlouvy. Viz napø. Brennan & Buchanan (2000). 30 Snad by na tomto místì mohly být odlišeny dva druhy zkoumání: jeden se ptá proè konkrétní instituce vznikly: zde není psychologismus pøeká kou. Druhý se tá e jak vznikly, a v rámci tohoto zkoumání je nutno psychologismus odmítnout. 31 Nutno dodat, e prezentovat Millova ekonomického èlovìka jako bytost maximalizující bohatství pøi daných omezeních by bylo zøejmým anachronismem. Millovo pojetí je jak jsme vidìli o poznání vágnìjší. 117

10 Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 5, 2007 chu marginalismu pøekreslili pøedchozí schéma charakterizující Millùv pohled na klasifikaci subjektivistických vìd, 32 mohlo by vypadat pøibli nì takto: 33 Obr. è. 2: Marginalistická klasifikace morálních vìd ÈISTÁ LOGIKA VOLBY (PRAXEOLOGIE) PSYCHOLOGIE TEO RIE K U LT U RN Í EVOLUCE FA KTA VNÌJŠÍHO SVÌTA (klasifikovány jedincem) EKONOMIE (ve s mys lu katalla xie ) POLITOLOGIE VÌDA O ÈLOVÌKU JAKO JEDNOTLIVCI SOCIOLOGIE SPOLEÈ ENS K É VÌDY Interpretace je následující: èistá logika volby (èi praxeologie, jak navrhuje Mises) formuluje zákony spoleèné všem subjektivistickým vìdám (psychologii a vìdám spoleèenským). Pou ijeme-li termín Carla Stumpfa, èistá logika volby tvoøí apriorní protovìdu (pre-science, Vorwissenschaft) 34 empirickým vìdám. Její zákony jsou v interakci s empirickými fakty vnìjšího svìta, avšak nikoli ve smyslu, v jakém tato fakta vystupují v pøírodních vìdách, nýbr tak, jak jsou klasifikovány jedincem. 35 Spolupùsobení apriorních zákonù lidského jednání a empirických fakt pùsobících na toto jednání zkoumá psychologie. Pøejdeme-li od izolovaného jedince k interakcím mezi jedinci, musíme na prvním místì zmínit teorii kulturní evoluce, která vysvìtluje vznik a selekci pravidel chování. Tato teorie nahrazuje Millovu teorii zákonù spoleènosti zkoumanou jeho historickou neboli obrácenou deduktivní metodou. 36 Další tøi uvedené spoleèenské vìdy nejsou vyèlenìny z jakési obecné sociologie na základì izolování urèitých motivù jako v Millovì pøípadì 32 Termín subjektivistické vìdy pou íváme jako ekvivalentní k Millovu (v souèasnosti ji zastaralému) termínu morální vìdy. 33 Cílem tohoto schématu samozøejmì není poskytnout kompletní klasifikaci subjektivistických vìd, nýbr pouze poukázat na rozdíl mezi Millovým a marginalistickým pøístupem. 34 Viz Smith (1996, str. 185). 35 Toto je v souladu s metodologickým postulátem subjektivismu. 36 Abychom se vyhnuli naøèení z psychologismu, musíme zde chápat psychologii (pokud si ve zde uva ovaném smyslu ještì zaslou í tento název) zahrnující nejen psychologii lidskou, ale té pøedchùdcù èlovìka. Z toho by ovšem vyplývalo, e èistá logika volby by pøedstavovala apriorní rámec nejen pro vìdy zabývající se chováním èlovìka, ale i pro vìdy zabývající se chováním zvíøat. Tento názor skuteènì zastáváme. Mnohokrát bylo poukázáno na strukturální podobnost biologických a societálních jevù. Za všechny zmiòme Kauffmana (2004) z tábora biologù a Hirshleifera (1977, 1978) jako zástupce ekonomické obce. Jak na chování èlovìka, tak na chování ostatních ivých organismù lze aplikovat kategorie úèelu a prostøedku. Máme za to, e rozdíly mezi èlovìkem a ostatními druhy organismù jsou pouze rozdíly stupnì spoèívají ve zpùsobu adaptace prostøedkù k cílùm. Obecnì lze uva ovat tøi zpùsoby této adaptace: 1. Selekce úspìšných vzorcù chování prostøednictvím selekce organismù, které jsou nositeli tìchto prostøedkù. 2. Selekce úspìšných vzorcù chování prostøednictvím napodobování. 3. Selekce úspìšných vzorcù chování na základì porozumìní objektivním kauzálním vztahùm ve vnìjším svìtì. U nejjednodušších organismù se uplatòuje pouze první typ, u vyšších ivoèichù typ 1 a 2 a u èlovìka všechny tøi. 118

11 ( obecnou vìdu zde tvoøí èistá logika volby), nýbr tvoøí samostatné vìdy na základì faktu, e v rámci rùzných kontextù èlovìk jedná na základì odlišných pravidel: etická pravidla umo òující smìnu, vedou ke vzniku penìz a tr ního øádu, ve kterém se uplatòuje penì ní kalkulace a vymezují oblast zkoumání ekonomie, která je tak zde chápaná jako katallaxie (vìda o smìnì). 37, 38 Pravidla politického procesu vedou ke vzniku øádu, ve kterém hraje klíèovou roli hlasování, jako forma vyjádøení preference (tato role je v jistém smyslu podobná, jakou mají peníze v tr ním øádu). A koneènì sociologie je zde chápána jako reziduální spoleèenská vìda, která zkoumá ostatní interakce jedincù (napø. v rámci rodiny). Co se týèe Millovy etologie, která nám ze schématu vypadla, lze ji pova ovat za souèást psychologie. Jako marginalistická verze etologie mù e být potom chápána teorie lidského kapitálu, 39 podle které dochází k formování charakteru prostøednictvím minulých voleb jedince a pøíslušníkù referenèní skupiny. Tyto minulé volby vedou k posunùm preferencí v rámci metapreferencí stabilní rozšíøené u itkové funkce. 40 Vidíme, e ekonomie bude i nadále vycházet z konceptu homo œconomicus jak ji pøisoudil Mill, 41 avšak interpretace je zde odlišná. Model èlovìka maximalizujícího bohatství není pou íván proto, e by z nìjakého záhadného dùvodu byla touha po bohatství motivem silnìjším ne motivy ostatní; jeliko bohatství (chápané jako mno ství ekonomických statkù) je prostøedkem k uspokojení vìtšiny lidských potøeb, je model maximalizace bohatství toto ný s modelem maximalizace funkce u itku, jejími argumenty jsou ty potøeby, které lze prostøednictvím bohatství uspokojit. 42 Obecný model je tedy pouze rozšíøen o ty potøeby, které takto uspokojit nelze. Formálnì to lze znázornit následovnì: uva ujme èlovìka jako soubor n cílù (motivù, potøeb). To lze vyjádøit pomocí ordinální u itkové funkce: U = U(Z 1,, Z n ), (1) kde Z 1,Z 2,, Z n jsou rùzné cíle. Tyto cíle lze dosáhnout pomocí urèitých prostøedkù. Ka dý tento cíl vy aduje vynalo ení nìjakého mno ství èasu. Mnoho z nich bude vy adovat zapojení statkù, které jsou obchodovány na trhu a mají penì ní ceny. Uva ujme, e k cílù bude moci být vyprodukováno pomocí statkù a èasu a n kcílù vy aduje pouze vynalo ení èasu. Dostáváme tak tyto produkèní funkce: Z i =g i (x i1,, x im,t i ), i =1,, k (2) Z j =g j (t j ),j=n k, n, (3) 37 Populární Robbinsova definice ekonomie jako vìdy zkoumající lidské chování jako vztah mezi cíli a vzácnými prostøedky, které mají alternativní u ití (Robbins, 1945, s. 16), se tedy podle naší interpretace nevztahuje ve skuteènosti na ekonomii, nýbr na èistou logiku volby. Ekonomický imperialismus, tedy není ve skuteènosti invaze ekonomie do ostatních disciplín, nýbr pouze uznání faktu, e ka dá vìda zabývající se lidským chováním musí být postavena na èisté logice volby. 38 Jako první navrhl termín katallaxie ji Richard Whately (1831), který kritizoval název politická ekonomie. Poté byl o iven Misesem (2006), Hayekem (1994) a té Buchananem (1979), který jako alternativu té navrhuje termín symbiotika (symbiotics). Nutno poznamenat, e tento pojem se obecnì nev il (u Whately mìl ve své dobì za to, e je pøíliš pozdì název naší vìdy mìnit!) a jeho pou ití v moderní ekonomii je omezeno na rakouskou (èi rakousko-virginskou) tradici. 39 Pojem lidský kapitál zde chápeme v širokém smyslu, tak jak ho ve svých pozdìjších pracích pojímá Becker (viz zejména Becker, 1997). K nìkterým aspektùm metodologie lidského kapitálu viz Hudík (2006). 40 K tomuto blí e Becker (1997). 41 Pøièem však musí být navíc zahrnuto dodr ování etických norem umo òujících fungování trhu jako nutná podmínka. 42 Millùv kritik Cliffe Leslie správnì poukazoval na to, e motiv bohatství v sobì ve skuteènosti zahrnuje mnoho rùzných motivù: The desire of wealth is a general name for a great variety of wants, desires, and sentiments, widely differing in their economical character and effect, undergoing fundamentals changes in some respects, while preserving an historical continuity in others. (Cliffe Leslie, 1997, p. 220). 119

12 Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 5, 2007 kde x 1,, x im jsou mno ství statkù potøebných k vyprodukování i-tého cíle a t i (resp. t j ) pøedstavuje mno ství èasu k dosa ení i-tého (resp. j-tého) cíle. Pokud nyní uva ujeme pouze ty cíle, je vy adují ke svému dosa ení zapojení statkù, dostaneme následující u itkovou funkci: U U ( Z,..., ) (,..., ) 1 Z k U g 1 g k U( x i1,..., x im ; x 1,..., x k ) (4) Abstrahujeme-li od vstupu èasu, dostaneme:, U U( xi1,..., xim ) (5) co je u itková funkce tradiènì uva ovaná v ekonomii. Vidíme tedy nyní, e model èlovìka maximalizujícího bohatství je skuteènì speciálním pøípadem modelu obecného a vidíme také jeho omezení. Je také zøejmé, e je vhodný k vysvìtlení mnoha jevù, avšak selhává tam, kde motivy od kterých je abstrahováno hrají dominantní roli co je tvrzení v souladu s Millem. Takto formulované zákony ekonomie tedy budou stále platit jako tendence, co je však dùle ité dodat je ten fakt, e odchylky od chování maximalizujícího bohatství vysvìtlíme opìt pomocí marginální analýzy. Jako typický pøíklad tohoto lze uvést kompenzující mzdové rozdíly, kdy nìkteré rozdíly ve mzdách jsou vysvìtleny rozdílnostmi v pøíjemností, rizikovosti èi namáhavosti vykonávané práce. Èlovìk se tak rozhoduje nejen na základì výše mzdy, ale té podle jiných u itkù èi nákladù, které mu z práce plynou. Nejedná se tak o nic jiného ne o rozšíøení u itkové funkce o nepenì ní motivy. Jiným pøíkladem mù e být slavný Stiglerùv èlánek The Economics of Information (Stigler, 1961), ve kterém autor vysvìtluje odchylky od pùsobení zákona jedné ceny na trhu automobilù. Zákon jedné ceny je formulovaný pøedevším za pøedpokladù, e informace jsou volným statkem a e statky jsou homogenní. Jestli e je však aplikován na realitu, pùsobí jako tendence a odchylky od teorie jsou tím vìtší, èím vìtší je heterogenita statkù a informace vzácnìjší. Stigler se zamìøuje na odchylky zpùsobené faktem, e informace jsou ekonomickým statkem. Spotøebitel se chová tak, e porovnává výnosy z dodateèné jednotky informace s náklady na její získání tyto odchylky jsou tedy opìt vysvìtleny na základì stejných principù marginalismu. Všimnìme si té, e obecný model chování charakterizovaný funkcemi (1), (2) a (3) rehabilituje Benthamovo pojetí vlastního zájmu, které Mill oznaèil za tautologické: tento model je sluèitelný s jakýmkoli chováním. Mill nevidìl ádný pøínos v tom, e se za chování ve vlastním zájmu oznaèí veškeré chování (nebo neznal èistou logiku volby, která pøišla a s marginalismem), avšak vìdìl, e ani utilitaristé sami ve skuteènosti takto chování nepojímají. Jak jsme vidìli výše, poukázal na to, e utilitaristé jsou nuceni uva ovat vlastní zájem nikoli tautologicky, nýbr empiricky, jako zájem soukromý èi svìtský. Vidíme, e vlastnì opìt postupoval tak, e z obecné u itkové funkce (1) uva oval nìkteré motivy sluèitelné s tímto ú eji chápaným soukromým zájmem a správnì ukázal, e takovýto model není universální, nebo existují situace, kdy ostatní motivy (napø. dodr ování tradice) budou pøeva ovat. Becker se Stiglerem však ve svém slavném èlánku De gustibus non est disputandum 43 pøímo odkazujíce na Milla ukázali, e stejnou teorii lze pou ít k vysvìtlení zvykového chování i odchylek od nìho (Becker, 1997, s. 55). 43 Pøetištìno v Becker (1997). 120

13 7. Závìr Millovy názory na metododologii pøedstavují inspirativní pohled pronikavé mysli. Mill jako jeden z prvních vymezil problémy, kterými se museli a do souèasnosti musejí metodologové zabývat. Jeho øešení však muselo zùstat nutnì neúplné a èasto pouze v zárodku. Nejvìtší slabinou Millovy metodologie je, e je pøedmarginalistická a musí být v tomto smìru reformulována. Pokusili jsme se ukázat mo ný zpùsob takovéto reformulace, která by více odpovídala souèasnému stavu poznání. Naše reformulace zachovává tyto rysy Millova pøístupu: (1) Neredukovatelnost subjektivistických vìd na vìdy pøírodní (2) Model èlovìka maximalizujícího bohatství (3) Zákony ekonomie jako tendence. (4) Úloha empirie je nikoli v testování pravdivosti teorie, nýbr ve zpùsobu ovìøení realistiènosti pøijatých dodateèných empirických pøedpokladù. Domníváme se, e pokud se souèasní ekonomové pøiblí í ve svém zkoumání alespoò tìmto obecným rysùm millovské metody, bude to krok správným smìrem. Literatura [1] BECKER, G. S. (1997). Teorie preferencí. Praha : Grada, Liberální institut, [2] BLAUG, M. (1992). The Methodology of Economics: Or How Economists Explain. Cambridge, Cambridge University Press, [3] BRENNAN, G. BUCHANAN, J. M. (2000). The Reason of Rules: Constitutional Political Economy. Indianapolis : Liberty Fund, Inc., [4] BUCHANAN, J. M. (1979). What Should Economists Do? Indianapolis : Liberty Press, [5] BURNS J. H. (1959). J. S. Mill and the Term Social Science. Journal of the History of Ideas. 1959, Vol. 20, No. 3, s [6] CAIRNES, J. E. (1997). The Character and logical Method of Political Economy. In Backhouse, R. E. (ed.). The methodology of economics: nineteenth-century British contributions. [vol. 2]. London, Routledge/Thoemmes, [7] CLIFFE Leslie, T. E. (1997). On the Philosophical Method of Political Economy. In Backhouse, R. E. (ed.): The methodology of economics: nineteenth-century British contributions. [vol. 5]. London : Routledge/Thoemmes, [8] HAUSMAN, D. M. (1984). Philosophy and Economic Methodology. PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association, Vol. 1984, Volume Two: Symposia and Invited Papers (1984), s [9] HAYEK, F. A. (1951). John start Mill and Harriet Taylor: Their Friendship and Subsequent Marriage. London : Routledge & Kegan Paul Ltd [10] HAYEK, F. A. (1994). Právo, zákonodárství a svoboda. Praha : Academia, [11] HAYEK, F. A. (1995). Kontrarevoluce vìdy. Praha, Liberální institut, [12] HIRSHLEIFER, J. (1977). Economics from a Biological Viewpoint. Journal of Law and Economics, Vol. 20., No. 1, (Apr., 1977), s [13] HIRSHLEIFER, J. (1978). Competition, Cooperation and Conflict in Economics and Biology. The American Economic Review, Vol. 63, No 2, Papers and Proceedings of the Ninetieth Annual Meeting of the American Economic Assotiation (May, 1978), s

14 Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 5, 2007 [14] HUDÍK, M. (2006a). Homo oeconomicus: Mill a neoklasikové. In Jureèka, V. (ed.), Ekonomie Johna Stuarta Milla, Sborník pøíspìvkù ze semináøe konaného u pøíle itosti 200. výroèí narození J. S. Milla. Ostrava, VŠB-TU, [15] HUDÍK, M. (2006b). K metodologii teorie lidského kapitálu. In Valenèík, R. (ed.) Lidský kapitál a investice do vzdìlání. Sborník z mezinárodní konference konané Praha : VŠFS, [16] KAUFFMAN, S. A. (2004). Ètvrtý zákon: cesty k obecné biologii. Praha : Paseka, [17] LEARY, D. E. (1982). The Fate and Influence of John Stuart Mill s Proposed Science of Ethology. Journal of the History of Ideas, Vol. 43, No. 1, (Jan. Mar., 1982), pp [18] LEWISOHN, D. (1972). Mill and Comte on the Methods of Social Science. Journal of the History of Ideas, Vol. 33, No. 2 (Apr. Jun., 1972), s [19] LOU EK, M. (2001). Spor o metodu mezi rakouskou školou a nìmeckou historickou školou. Praha : Karolinum, [20] MACAULAY, T. B. (1909). Speeches on Politics & Literature. London : J. M. Dent & Co.; New York, E. P. Dutton & Co., [21] MILL, J. S. (1919). System of Logic: Ratiocinative and Inductive. London : Longmans, Green, and Co., [22] MILL, J. S. (1963). Autobiography. London : Oxford University Press, [23] MILL, J. S. (2000). Essays on Some Unsettled Questions of Political Economy. Kitchener : Batoche Books, [24] MILL, J. S. (1885). The Principles of Political Economy: with some of their applications to social philosophy. London : Longmans, Green, [25] MISES, L. von (2006). Lidské jednání: pojednání o ekonomii. Praha : Liberální institut, [26] PAVLÍK, J. (2004): F. A. Hayek a teorie spontánního øádu. Praha : Professional Publishing, [27] PERSKY, J. (1995). The Ethology of Homo Economicus. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 9, No. 2. (Spring, 1995), s [28] POPPER, K. R. (1994). Otevøená spoleènost a její nepøátelé. 2. Vlna proroctví Hegel, Marx a co následovalo. Praha, ISE, Oikoymenh, [29] POPPER, K. R. (1973). Objective knowledge: an evolutionary approach. Oxford: Clarendon Pr., [30] ROBBINS, L. (1945). An Essay on the Nature & Significance of Economic Science. London : Macmillan, [31] SENN, P. R. (1958): The Earliest Use of the Term Social Science. Journal of the History of Ideas. 1958, Vol. 19, No. 4, s [32] SMITH, A. (1982). The Principles which Lead and Direct Philosophical Enquiries illustrated by the History of Astronomy. In Wightman, W. P. D. Bryce, J. C. (eds.): Essays on Philosophical Subjects; vol. III of the Glasgow Edition of the Works and Correspondence of Adam Smith. Indianapolis, Liberty Fund, s ,1982. [33] SMITH, B. (1996). In Defence of Extreme (Fallibilistic) Apriorism. Journal Of Libertarian Studies 12, Spring,

15 [34] STIGLER, G. (1961). The Economics of Information. The Journal of Political Economy, Vol. 69, No. 3. (Jun., 1961), s [35] WHATELY, R. (1832): Introductory Lectures on Political Economy. London : B. Fellowes. Second and enlarged edition, [36] WHITAKER, J. K. (1975). John Stuart Mill s Methodology. The Journal of Political Economy, Vol. 83, No. 5. (Oct., 1975), s Marek Hudík Abstrakt Èlánek se zabývá metodologickými názory J. S. Milla. Je ukázána pozice politické ekonomie v obecné klasifikaci vìd, co zahrnuje: pøirozené rozdìlení pøírodních a morálních vìd (vèetnì neredukovatelnosti mentálních jevù na jevy pøírodní) a definici politické ekonomie jako samostatné vìdy. Dále je prezentován koncept ekonomického èlovìka tak, jak byl zaveden Millem. Jsou zhodnoceny dvì metody, které Mill vidìl jako adekvátní pro studium spoleèenských jevù: konkrétní deduktivní metoda a obrácená deduktivní metoda. Na závìr je navr ena mo ná reinterpretace Millovy metodologie v duchu marginalismu. Tato reinterpretace zachovává hlavní znaky Millova pøístupu. Klíèová slova: J. S. Mill; Metodologie; Homo oeconomicus. J. S. Mill s Methodology of Political Economy Abstract The article deals with Mill s views on methodology. The place taken by political economy in the general classification of knowledge is shown. This includes: natural distinction between physical and moral sciences (including non-reducibility of mental phenomena to physical phenomena) and definition of political economy as a separate science. Further, the concept of economic man as introduced by Mill is presented. Two methods, which Mill saw as appropriate for studying social phenomena i. e. concrete deductive method and inverse deductive method are examined. Finally, marginalist reinterpretation of Mill s methodology is suggested. This reinterpretation retains the major features of Mill s approach. Key words: J. S. Mill; Methodology; Homo oeconomicus. JEL classification: B41, B

HALAS liga online. 18. a 21. kvìtna 2012 logika kolo 2

HALAS liga online. 18. a 21. kvìtna 2012 logika kolo 2 8. a. kvìtna logika kolo seznam úloh a obodování èas na øešení: minut. Cesta mezi ètverci... body. Cesta mezi ètverci... bodù. abyrint... bodù. abyrint...8 body. Tykadla a tetromina... bodù. Tykadla a

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PR jako cesta budování image firmy TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Říjen 2012 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Více

Rostislav Horčík. 13. října 2006

Rostislav Horčík. 13. října 2006 3. přednáška Rostislav Horčík 13. října 2006 1 Lineární prostory Definice 1 Lineárním prostorem nazýváme každou neprázdnou množinu L, na které je definováno sčítání + : L L L a násobení reálným číslem

Více

B Kvantitativní test. Semestrální práce TUR. Novotný Michal novotm60@fel.cvut.cz

B Kvantitativní test. Semestrální práce TUR. Novotný Michal novotm60@fel.cvut.cz B Kvantitativní test Semestrální práce TUR Novotný Michal novotm60@fel.cvut.cz OBSAH 1. Úvod... 2 1.1. Předmět testování... 2 1.2. Cílová skupina... 2 2. Testování... 2 2.1. Nulová hypotéza... 2 2.2. Metoda

Více

Filozofie, etika a religionistika

Filozofie, etika a religionistika školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v

Více

MS Word 2007 REVIZE DOKUMENTU A KOMENTÁŘE

MS Word 2007 REVIZE DOKUMENTU A KOMENTÁŘE MS Word 2007 REVIZE DOKUMENTU A KOMENTÁŘE 1 ZAPNUTÍ SLEDOVÁNÍ ZMĚN Pokud zapnete funkci Sledování změn, aplikace Word vloží značky tam, kde provedete mazání, vkládání a změny formátu. Na kartě Revize klepněte

Více

10.1.13 Asymptoty grafu funkce

10.1.13 Asymptoty grafu funkce .. Asmptot grafu funkce Předpoklad:, Asmptot grafu už známe kreslili jsme si je jako přímk, ke kterým se graf funkce přibližuje. Nakreslení asmptot, pak umožňuje přesnější kreslení grafu. Například u hperbol

Více

ZKVALITŇOVÁNÍ PRÁCE UČITELŮ V PŘEDMĚTU EKONOMIKA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

ZKVALITŇOVÁNÍ PRÁCE UČITELŮ V PŘEDMĚTU EKONOMIKA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZKVALITŇOVÁNÍ PRÁCE UČITELŮ V PŘEDMĚTU EKONOMIKA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Alena Králová* Úvod Jedna z nejdùle itìjších zmìn, která výraznì ovlivòuje vývoj Èeské republiky v oblasti vzdìlávání, 1 je vstup do

Více

ZÁKONODÁRNÁ A VÝKONNÁ MOC V ČR. Název: XII 19 17:52 (1 z 54)

ZÁKONODÁRNÁ A VÝKONNÁ MOC V ČR. Název: XII 19 17:52 (1 z 54) ZÁKONODÁRNÁ A VÝKONNÁ MOC V ČR Název: XII 19 17:52 (1 z 54) Co znamená princip rozdělení moci a pro jaké státní zřízení je typický? zásada, podle níž nesmí nikdo ve státě držet neomezenou moc, důležitá

Více

Ekonomika 1. 01. Základní ekonomické pojmy

Ekonomika 1. 01. Základní ekonomické pojmy S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 01. Základní ekonomické pojmy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace

Více

Goniometrie trigonometrie

Goniometrie trigonometrie Goniometrie trigonometrie Goniometrie se zabývá funkcemi sinus, kosinus, tangens, kotangens (goniometrické funkce). V tomto článku se budeme zabývat trigonometrií (součást goniometrie) používáním goniometrických

Více

Exekutoři. Závěrečná zpráva

Exekutoři. Závěrečná zpráva Exekutoři Závěrečná zpráva Zpracovala agentura NMS Market Research v Praze, dne 8.9.2015 Obsah Hlavní závěry Detailní zjištění Zkušenosti s exekucí Důležitost problematiky exekucí Znalost systému soudních

Více

GENESIS, LEKCE 27, VYBRANÁ PÍSMA OTÁZKY KE STUDIU

GENESIS, LEKCE 27, VYBRANÁ PÍSMA OTÁZKY KE STUDIU SKUPINOVÉ STUDIUM BIBLE, ČERVENEC 2012 GENESIS, LEKCE 27, VYBRANÁ PÍSMA OTÁZKY KE STUDIU Za námi jsou tři novozákonní sondy zaměřené na Abrahama. Viděli jsme Abrahamovu radost (J 8,56), která pramenila

Více

LÉKAŘI ČR A KOUŘENÍ SOUČASNOSTI

LÉKAŘI ČR A KOUŘENÍ SOUČASNOSTI LÉKAŘI ČR A KOUŘENÍ VÝVOJ OD ROKU 1999 DO VÝVOJ OD ROKU 1999 DO SOUČASNOSTI ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝZKUMU Výsledky reprezentativních sociologických výzkumů lékařů, realizovaných agenturou INRES SONES

Více

Lineární algebra. Vektorové prostory

Lineární algebra. Vektorové prostory Lineární algebra Vektorové prostory Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu:

Více

Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY

Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY INDIVIDUÁLNÍ VÝUKA Matematika METODIKA Soustavy rovnic Mgr. Marie Souchová květen 2011 Tato část učiva následuje po kapitole Rovnice. Je rozdělena do částí

Více

Krajinná sféra 24.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Krajinná sféra 24.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra 24.TEST k ověření znalostí Planeta Země - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. člen dozorčí rady. Smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. člen dozorčí rady. Smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady DNE Telefónica O2 Czech Republic, a.s. a člen dozorčí rady Smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady OBSAH: 1. Povinnosti Člena dozorčí rady...3 2. Povinnosti Společnosti...4 3. Závěrečná ustanovení...5

Více

Gramatika zastaralý pøe itek, nebo nedílná souèást výuky anglického jazyka?

Gramatika zastaralý pøe itek, nebo nedílná souèást výuky anglického jazyka? Gramatika zastaralý pøe itek, nebo nedílná souèást výuky anglického jazyka? Pavlína Janáèková* 1. Úvod Jazyková výuka starších teenagerù a dospìlých má svá specifika. Mimo jiné i proto, e èasto mají u

Více

ÚVOD DO HRY PRINCIP HRY

ÚVOD DO HRY PRINCIP HRY Počet hráčů: 2-6 Věk: od 6 let Délka hry: cca 20 min. Obsah: 66 hracích karet: 45 karet s čísly (hodnota 0 8 čtyřikrát, hodnota 9 devětkrát), 21 speciálních karet (9 karet Výměna, 7 karet Špehuj, 5 karet

Více

2.1. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné x je taková

2.1. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné x je taková .. Funkce a jejich graf.. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné je taková binární relace z množin R do množin R, že pro každé R eistuje nejvýše jedno R, pro které [, ] f.

Více

Návod ke stažení a instalaci bodů zájmu do navigace TomTom řady Via a Go100x

Návod ke stažení a instalaci bodů zájmu do navigace TomTom řady Via a Go100x Návod ke stažení a instalaci bodů zájmu do navigace TomTom řady Via a Go100x Holandský výrobce navigací TomTom uvolnil do prodeje na podzim roku 2010 nové řady navigací Via a Go100x. Změnil však u těchto

Více

Numerická integrace. 6. listopadu 2012

Numerická integrace. 6. listopadu 2012 Numerická integrace Michal Čihák 6. listopadu 2012 Výpočty integrálů v praxi V přednáškách z matematické analýzy jste se seznámili s mnoha metodami výpočtu integrálů. V praxi se ale poměrně často můžeme

Více

Fyzikální praktikum 3 - úloha 7

Fyzikální praktikum 3 - úloha 7 Fyzikální praktikum 3 - úloha 7 Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití Teorie: Operační zesilovač je elektronická součástka využívaná v měřící, regulační a výpočetní technice. Ideální model má nekonečně

Více

Výrazy lze též zavést v nečíselných oborech, pak konstanty označuji jeden určitý prvek a obor proměnné není množina čísel.

Výrazy lze též zavést v nečíselných oborech, pak konstanty označuji jeden určitý prvek a obor proměnné není množina čísel. Výrazy. Rovnice a nerovnice. Výraz je matematický pojem používaný ve školské matematice. Prvním druhem matematických ů jsou konstanty. Konstanty označují právě jedno číslo z množiny reálných čísel. Například

Více

MATERIÁL NA JEDNÁNÍ Zastupitelstva města Doksy

MATERIÁL NA JEDNÁNÍ Zastupitelstva města Doksy MATERIÁL NA JEDNÁNÍ Zastupitelstva města Doksy Jednání zastupitelstva města dne: 08. 04. 2015 Věc: Odměny uvolněným a neuvolněným členům zastupitelstva a další odměny Předkládá: Ing. Eva Burešová, starostka

Více

ECB-PUBLIC ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/[XX*] ze dne 10. dubna 2015 (ECB/2015/17)

ECB-PUBLIC ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/[XX*] ze dne 10. dubna 2015 (ECB/2015/17) CS ECB-PUBLIC ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/[XX*] ze dne 10. dubna 2015 o celkové výši ročních poplatků za dohled za první období placení poplatku a za rok 2015 (ECB/2015/17) RADA GUVERNÉRŮ

Více

2.6.4 Lineární lomené funkce s absolutní hodnotou

2.6.4 Lineární lomené funkce s absolutní hodnotou .6. Lineární lomené funkce s absolutní hodnotou Předpoklady: 60, 603 Pedagogická poznámka: Hlavním cílem hodiny je nácvik volby odpovídajícího postupu. Proto je dobré nechat studentům chvíli, aby si metody

Více

TESTY Legislativa FAČR. Stanovy. 1. Fotbalová asociace ČR je. a) akciová společnost b) občanské sdružení c) společnost s ručením omezením

TESTY Legislativa FAČR. Stanovy. 1. Fotbalová asociace ČR je. a) akciová společnost b) občanské sdružení c) společnost s ručením omezením TESTY Legislativa FAČR Stanovy 1. Fotbalová asociace ČR je a) akciová společnost b) občanské sdružení c) společnost s ručením omezením 2. Symboly FAČR jsou a) znak, vlajka a hymna b) znak a hymna c) vlajka

Více

Ekonomika 1. 20. Společnost s ručením omezeným

Ekonomika 1. 20. Společnost s ručením omezeným S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 20. Společnost s ručením omezeným Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 -

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření V roce 2015 bylo provedeno oddělením sociálních služeb, odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava dotazníkové šetření zjišťující spokojenost uživatelů

Více

VY_62_INOVACE_VK53. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Květen 2012 Ročník, pro který je VM určen

VY_62_INOVACE_VK53. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Květen 2012 Ročník, pro který je VM určen VY_62_INOVACE_VK53 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Květen 2012 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 9. ročník

Více

Technická univerzita v Liberci

Technická univerzita v Liberci Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNE-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Studijní program: Studijní obor: Sociálních studií a speciální pedagogiky Sociální práce Penitenciární péče ZÁVISLOST

Více

Zdravotnické služby v KC a TP registrovaných sociálních službách. Bc. Eva Mifková K-centrum Pardubice, Laxus o. s.

Zdravotnické služby v KC a TP registrovaných sociálních službách. Bc. Eva Mifková K-centrum Pardubice, Laxus o. s. Zdravotnické služby v KC a TP registrovaných sociálních službách Bc. Eva Mifková K-centrum Pardubice, Laxus o. s. Cíl workshopu hledání odpovědí nebo otázek? Cílem workshopu je zmapování situace v poskytování

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4 1.12.23 Činnost praktických lékařů ve Středočeském kraji v roce 22 Předložená informace

Více

Ozobot aktivita lov velikonočních vajíček

Ozobot aktivita lov velikonočních vajíček Ozobot aktivita lov velikonočních vajíček Autor: Ozobot Publikováno dne: 9. března 2016 Popis: Tato hra by měla zábavnou formou procvičit programování ozokódů. Studenti mají za úkol pomoci Ozobotovi najít

Více

Fiktivní firma a její role pøi rozvoji ekonomických znalostí a jazykových dovedností

Fiktivní firma a její role pøi rozvoji ekonomických znalostí a jazykových dovedností Acta Oeconomica Pragensia, roè. 14, è. 4, 2006 Fiktivní firma a její role pøi rozvoji ekonomických znalostí a jazykových dovedností Miroslava irovnická* 1. Úvod Nejprve je nutno vymezit pojem fiktivní

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-6

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-6 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 31. 1. 2013 2012/2262(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-6 Návrh zprávy Klaus-Heiner Lehne (PE501.966v01-00) Uplatňování směrnice 2004/25/ES o nabídkách

Více

Kvalitní vzdělávání Mgr. Regína Dlouhá Klub K2,o.p.s.

Kvalitní vzdělávání Mgr. Regína Dlouhá Klub K2,o.p.s. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Kvalitní vzdělávání Mgr. Regína Dlouhá Klub K2,o.p.s. Projekt Znovu do práce s podporou Klubu K2 je podpořen v rámci Operačního programu

Více

Zásadní gramatické struktury (pro SOU) Michal Kadlec, Dis

Zásadní gramatické struktury (pro SOU) Michal Kadlec, Dis Zásadní gramatické struktury (pro SOU) Michal Kadlec, Dis PŘÍTOMNÝ ČAS PROSTÝ VY_32_INOVACE_AK_2_03 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Název školy Název

Více

Odhodlali jsme se jít za svým snem

Odhodlali jsme se jít za svým snem Odhodlali jsme se jít za svým snem Byt ve velkém panelovém domě a touha po vlastním bydlení, to byl hlavní důvod, proč se rodina ze Žatecka rozhodla, že si pořídí vlastní rodinný dům. A s velkou zahradou

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY - 37 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Praze rozhodl v Krajská hygienická stanice Moravskoslezs se sídlem, 702 00 Ostrava, proti žalovanému: Ú, se sídlem Pplk. SKO-0629/07-52, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í

Více

Vybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací

Vybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY Teze k diplomové práci: Vybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací Autor diplomové

Více

Smlouva o spolupráci

Smlouva o spolupráci Smlouva o spolupráci Firma VIDA, občanské sdružení adresa Kamenická 25, 170 00, Praha 7 VIDA centrum, Poštovní 239, 269 45 Rakovník, Mgr. Pavla Malafová IČO 266 366 54 dále jen jako smluvní partner a firma

Více

1309 testových otázek BOZP

1309 testových otázek BOZP 1309 testových otázek BOZP 1. aktualizace k 1. 1. 2012 V celé knize se k datu 1. dubna 2012 pojem,,zařízení závodní preventivní péče nahrazuje termínem,,poskytovatel pracovnělékařských služeb. PODKAPITOLA

Více

Obec Štědrá. Zřizovací listina

Obec Štědrá. Zřizovací listina Obec Štědrá Zřizovací listina Usnesením zastupitelstva obce č.j. 33/02/01 ze dne 9. 9. 2002 Obec Štědrá zřizuje s účinností od 1. 1. 2003 v souladu s 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

Více

Odborné vzdělávání v ekologickém zemědělství. Dr. Ing. Petr Marada, Ing. Petr David

Odborné vzdělávání v ekologickém zemědělství. Dr. Ing. Petr Marada, Ing. Petr David Odborné vzdělávání v ekologickém Dr. Ing. Petr Marada, Ing. Petr David 8 Zrušení a zánik registrace (1) Ministerstvo zruší registraci osoby podnikající v ekologickém, jestliže a) o to písemně sama požádá,

Více

VYBRANÉ MÌNOVÉ NÁSTROJE ÈESKÉ NÁRODNÍ BANKY

VYBRANÉ MÌNOVÉ NÁSTROJE ÈESKÉ NÁRODNÍ BANKY VYBRANÉ MÌNOVÉ NÁSTROJE ÈESKÉ NÁRODNÍ BANKY Zdenìk Makovský Ústav ekonomie, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice Abstract This article deals with monetary instruments used by Czech National

Více

M-10. AU = astronomická jednotka = vzdálenost Země-Slunce = přibližně 150 mil. km. V následující tabulce je závislost doby

M-10. AU = astronomická jednotka = vzdálenost Země-Slunce = přibližně 150 mil. km. V následující tabulce je závislost doby M-10 Jméno a příjmení holka nebo kluk * Třída Datum Škola AU = astronomická jednotka = vzdálenost Země-Slunce = přibližně 150 mil. km V následující tabulce je závislost doby a/au T/rok oběhu planety (okolo

Více

Nezaměstnanost. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

Nezaměstnanost. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Nezaměstnanost pokud na trhu práce převyšuje. práce zam..po práci firem. Při měření nezaměstnanosti rozlišujeme tyto typy skupin: 1)Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO) (nad 15 let) EOA Zaměstnaní Nezaměstnaní

Více

Definice 6.2.1. z = f(x,y) vázané podmínkou g(x,y) = 0 jsou z geometrického hlediska lokálními extrémy prostorové křivky k, Obr. 6.2.1. Obr. 6.2.

Definice 6.2.1. z = f(x,y) vázané podmínkou g(x,y) = 0 jsou z geometrického hlediska lokálními extrémy prostorové křivky k, Obr. 6.2.1. Obr. 6.2. Výklad Dalším typem extrémů, kterým se budeme zabývat jsou tzv. vázané extrémy. Hledáme extrémy nějaké funkce vzhledem k předem zadaným podmínkám. Definice 6.2.1. Řekneme, že funkce f : R n D f R má v

Více

Bohemistyka 2006, nr 3, ISSN 1642 9893. Sociokulturní kompetence jako souèást popisù úrovní èeského jazyka

Bohemistyka 2006, nr 3, ISSN 1642 9893. Sociokulturní kompetence jako souèást popisù úrovní èeského jazyka Bohemistyka 2006, nr 3, ISSN 1642 9893 Jiøí HASIL Praha Sociokulturní kompetence jako souèást popisù úrovní èeského jazyka Výuka cizím jazykùm v dy tradiènì sestávala z uèení poznatkùm z gramatiky a z

Více

728 81 Ostrava 1 25. Dlužník/navrhovatel: O 268 63 154, sídlem Stonavská 2179, Doly, 735 06 Karviná, zapsaná u Krajského soudu v

728 81 Ostrava 1 25. Dlužník/navrhovatel: O 268 63 154, sídlem Stonavská 2179, Doly, 735 06 Karviná, zapsaná u Krajského soudu v Krajský soud v 728 81 Ostrava 1 25 Ke sp. zn.: KSOS 25 INS 10525/2016 Dlužník/navrhovatel: O 268 63 154, sídlem Stonavská 2179, Doly, 735 06 Karviná, zapsaná u Krajského soudu v Zastoupen: Petrem Kuhnem,

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Libuše Matulová Název materiálu: Education Označení materiálu: VY_32_INOVACE_MAT27 Datum vytvoření: 10.10.2013

Více

Jan Březina. Technical University of Liberec. 17. března 2015

Jan Březina. Technical University of Liberec. 17. března 2015 TGH03 - stromy, ukládání grafů Jan Březina Technical University of Liberec 17. března 2015 Kružnice - C n V = {1, 2,..., n} E = {{1, 2}, {2, 3},..., {i, i + 1},..., {n 1, n}, {n, 1}} Cesta - P n V = {1,

Více

VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03 Autor: Růžena Krupičková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

2.3.19 Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

2.3.19 Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic .3.19 Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic Předpoklad: 307, 311 Př. 1: Vřeš soustavu rovnic + =. Pokud se také o grafické řešení. = 5 Tak jednoduchou soustavu už jsme dlouho neměli: + =

Více

Příloha č. 19: Na svém profilu sdílíte fotky: (graf) Příloha č. 20: Kolik fotek máte na Facebooku? (graf) Příloha č. 21: Jaké fotky nejčastěji

Příloha č. 19: Na svém profilu sdílíte fotky: (graf) Příloha č. 20: Kolik fotek máte na Facebooku? (graf) Příloha č. 21: Jaké fotky nejčastěji Seznam příloh Příloha č. 1: Jak dlouho máte profil na Facebooku? (graf) Příloha č. 2: Jak často otevíráte Facebook? (graf) Příloha č. 3: Kolik času strávíte na Facebooku při jeho otevření? (graf) Příloha

Více

Operační program Rybářství 2007-2013

Operační program Rybářství 2007-2013 OP Rybářství 2007-2013 Operační program Rybářství 2007-2013 Elektronické podání Žádosti o dotaci (19. kolo příjmu žádostí OP Rybářství opatření 3.2. b) Oddělení metodiky OP Rybářství Ing. Antonín VAVREČKA,

Více

Láska. Láska a odpovědné předávání lidského života. Cíl: Poznání zákonitosti odpovědného předávání lidského života. Obsah:

Láska. Láska a odpovědné předávání lidského života. Cíl: Poznání zákonitosti odpovědného předávání lidského života. Obsah: Láska Téma: Láska a odpovědné předávání lidského života Cíl: Poznání zákonitosti odpovědného předávání lidského života Obsah: Časová dotace: Doporučený věk: Přednáška o odpovědném rodičovství Čtvrtek 18.00

Více

PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA

PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA Název materiálu: Psychologie jako věda Autor materiálu: Mgr. Kateřina Kaderková Zařazení materiálu: výuková prezentace Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Název a označení

Více

Aplikácia viac ekonomického prístupu v oblasti vertikálnych obmedzení

Aplikácia viac ekonomického prístupu v oblasti vertikálnych obmedzení Aplikácia viac ekonomického prístupu v oblasti vertikálnych obmedzení Milan Brouček* Protimonopolný úrad Slovenskej republiky European Commission, DG Competition AKTUÁLNE TRENDY V SLOVENSKOM A EURÓPSKOM

Více

Základní informace. Kolín, Leden/Únor 2016 1

Základní informace. Kolín, Leden/Únor 2016 1 Základní informace Projekt E-názor má za cíl pomoci obcím zajistit dostupnost a reprezentativnost názorů obyvatel prostřednictvím elektronického sociologického nástroje pro e-participaci. Projekt realizuje

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY - 33- ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Praze rozhodl v zastoupeného Mgr.Františkem Mészárosem, advokátem se sídlem v proti žalovanému se sídlem v Praze 7, Pplk.Sochora -6068/11-32 t a k t o : I. Žaloba s e z

Více

K výroèí Augusta Comta: pozitivistický koncept spontánního vzniku jazyka #

K výroèí Augusta Comta: pozitivistický koncept spontánního vzniku jazyka # Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 5, 2007 K výroèí Augusta Comta: pozitivistický koncept spontánního vzniku jazyka # Ján Pavlík * 1. Èím nám je Auguste Comte 1.1 Likvidátor filozofie Základním znakem

Více

1 Měření kapacity kondenzátorů

1 Měření kapacity kondenzátorů . Zadání úlohy a) Změřte kapacitu kondenzátorů, 2 a 3 LR můstkem. b) Vypočítejte výslednou kapacitu jejich sériového a paralelního zapojení. Hodnoty kapacit těchto zapojení změř LR můstkem. c) Změřte kapacitu

Více

Úvod do teorie her a historie. Vymezení teorie her

Úvod do teorie her a historie. Vymezení teorie her Úvod do teorie her a historie Obsah kapitoly Studijní cíle Vymezení teorie her Základní pojmy teorie her Typologie teorie her Historie teorie her Cílem tohoto tematického bloku je získat základní přehled

Více

Business Contact Manager Správa kontaktů pro tisk štítků

Business Contact Manager Správa kontaktů pro tisk štítků Business Contact Manager Správa kontaktů pro tisk štítků 1 Obsah 1. Základní orientace v BCM... 3 2. Přidání a správa kontaktu... 4 3. Nastavení filtrů... 5 4. Hromadná korespondence... 6 5. Tisk pouze

Více

Matrika otázky a odpovědi Vidimace částečné listiny. Ing. Markéta Hofschneiderová Eva Vepřková 26.11.2009

Matrika otázky a odpovědi Vidimace částečné listiny. Ing. Markéta Hofschneiderová Eva Vepřková 26.11.2009 Matrika otázky a odpovědi Vidimace částečné listiny Ing. Markéta Hofschneiderová Eva Vepřková 26.11.2009 1 Ženská příjmení Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Při zápisu uzavření

Více

OBEC PŘIBYSLAVICE. Zastupitelstvo obce Přibyslavice. Obecně závazná vyhláška. Obce Přibyslavice Č. 1/2015

OBEC PŘIBYSLAVICE. Zastupitelstvo obce Přibyslavice. Obecně závazná vyhláška. Obce Přibyslavice Č. 1/2015 OBEC PŘIBYSLAVICE Zastupitelstvo obce Přibyslavice Obecně závazná vyhláška Obce Přibyslavice Č. 1/2015 O stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních

Více

MĚSTO VOLYNĚ PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ OCENĚNÍ MĚSTA VOLYNĚ

MĚSTO VOLYNĚ PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ OCENĚNÍ MĚSTA VOLYNĚ MĚSTO VOLYNĚ PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ OCENĚNÍ MĚSTA VOLYNĚ ČESTNÉ OBČANSTVÍ MĚSTA VOLYNĚ CENA MĚSTA VOLYNĚ CENA STAROSTY MĚSTA VOLYNĚ ZÁŠTITA STAROSTY MĚSTA VOLYNĚ PLATNOST OD: 1. 1. 2013 ÚČINNOST OD: 1.

Více

IMPORT A EXPORT MODULŮ V PROSTŘEDÍ MOODLE

IMPORT A EXPORT MODULŮ V PROSTŘEDÍ MOODLE Nové formy výuky s podporou ICT ve školách Libereckého kraje IMPORT A EXPORT MODULŮ V PROSTŘEDÍ MOODLE Podrobný návod Autor: Mgr. Michal Stehlík IMPORT A EXPORT MODULŮ V PROSTŘEDÍ MOODLE 1 Úvodem Tento

Více

Vedoucí bakalářské práce

Vedoucí bakalářské práce Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav Posudek vedoucího bakalářské práce Jméno studenta Téma práce Cíl práce Vedoucí bakalářské práce Barbora RUMLOVÁ ANALÝZA A POTENCIÁLNÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 14 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tematický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/34.0410

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA STŘEDNÍ HANÁ VYHLAŠUJE VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V SOULADU SE STRATEGICKÝM PLÁNEM LEADER STŘEDNÍ HANÁ A S PRAVIDLY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA, OSA IV. LEADER IDENTIFIKACE MAS Název

Více

Trh výrobků a služeb chování spotřebitele

Trh výrobků a služeb chování spotřebitele Trh výrobků a služeb chování Doc. Ing. Jana Kortárová, h.d. Užitečnost Užitečnost (U) vjadřuje míru uspokojení potřeb. (Celková užitečnost TU, Mezní užitečnost MU) ΔTU - ordinální kategorie MU = Δ Gossenov

Více

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (ze dne 12. prosince 2006) Vláda nařizuje podle 199 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník

Více

5.6.6.3. Metody hodnocení rizik

5.6.6.3. Metody hodnocení rizik 5.6.6.3. Metody hodnocení rizik http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/identifikace-nebezpeci-ahodnoceni-rizik/metody-hodnoceni-rizik Pro hodnocení a analýzu rizik se používají různé metody. Výběr metody

Více

Druhá mocnina. Druhá odmocnina. 2.8.5 Druhá odmocnina. Předpoklady: 020804. V této hodině jsou kalkulačky zakázány.

Druhá mocnina. Druhá odmocnina. 2.8.5 Druhá odmocnina. Předpoklady: 020804. V této hodině jsou kalkulačky zakázány. .8.5 Druhá odmocnina Předpoklady: 0080 V této hodině jsou kalkulačky zakázány. Druhá mocnina nám umožňuje určit z délky strany plochu čtverce. Druhá mocnina 1 1 9 11 81 11 délky stran čtverců obsahy čtverců

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Anglický jazyk

Více

Metody zpracování fyzikálních měření

Metody zpracování fyzikálních měření etody zpracování fyzikálních měření Jakub Čížek katedra fyziky nízkých teplot Tel: 9 788 jakub.cizek@mff.cuni.cz http://physics.mff.cuni.cz/kfnt/vyuka/metody/obsah.html Doporučená literatura: D.S. Silva,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta provozně ekonomická. Obor: Provoz a ekonomika TEZE. Diplomové práce na téma:

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta provozně ekonomická. Obor: Provoz a ekonomika TEZE. Diplomové práce na téma: ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Obor: Provoz a ekonomika TEZE Diplomové práce na téma: Reklama ve společnosti a společnost v reklamě (sociologická analýza reklamy) Vedoucí

Více

7. Silně zakřivený prut

7. Silně zakřivený prut 7. Silně zakřivený prut 2011/2012 Zadání Zjistěte rozložení napětí v průřezu silně zakřiveného prutu namáhaného ohybem analyticky a experimentálně. Výsledky ověřte numerickým výpočtem. Rozbor Pruty, které

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Chybějící vybavenost. jádro x spádová oblast. Q2 co by v dosažitelnosti uvítal

Chybějící vybavenost. jádro x spádová oblast. Q2 co by v dosažitelnosti uvítal jádro x spádová oblast Q2 co by v dosažitelnosti uvítal kino obchody s oblečením, obuví lékárna s nepřetržitou službou velký supermarket s možností drogerie ostatní služby (čistírna, centrum pro rodiče

Více

ZÁPIS Z KULATÉHO STOLU MAS HRUBÝ JESENÍK, z. s.

ZÁPIS Z KULATÉHO STOLU MAS HRUBÝ JESENÍK, z. s. ZÁPIS Z KULATÉHO STOLU MAS HRUBÝ JESENÍK, z. s. V RÁMCI PROJEKTU OP LZZ MAS JAKO NÁSTROJ SPOLUPRÁCE PRO EFEKTIVNÍ CHOD ÚŘADŮ Název MAS: MAS Hrubý Jeseník, z.s. Místo konání: Městský úřad, Bruntál Datum

Více

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku #

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Marie Míková * Cílem článku je ukázat propojenost tří hlavních druhů finančního rozhodování podniku. Finanční rozhodování podniku lze rozdělit na tři hlavní

Více

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné Diferenciální počet funkcí jedné proměnné 1 Diferenciální počet funkcí jedné proměnné - Úvod Diferenciální počet funkcí jedné proměnné - úvod V přírodě se neustále dějí změny. Naší snahou je nalézt příčiny

Více

centrum behaviorálních experimentů

centrum behaviorálních experimentů centrum behaviorálních experimentů analyzujeme rozhodování V reálném prostředí, které je kompexním provázaným systémem testujeme jaké různé teorie či myšlenky, podoby regulace, formy organizace či firemní

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Afs 26/2007-90 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové

Více

Platné právo tvoří formalizovaný rámec fungování ekonomiky.

Platné právo tvoří formalizovaný rámec fungování ekonomiky. EKONOMIE x EKONOMIKA PRÁVO x PLATNÉ PRÁVO POLITOLOGIE x POLITIKA Platné právo tvoří formalizovaný rámec fungování ekonomiky. Studium MODERNÍ EKONOMIE HLAVNÍHO PROUDU s přihlédnutím k soudobým poznatkům

Více

3. Slimák lezl na strom 10m vysoký. Přes den vylezl 4m ale v noci vždycky sklouzl o 3m. Za kolik dní dosáhl vrcholu stromu?

3. Slimák lezl na strom 10m vysoký. Přes den vylezl 4m ale v noci vždycky sklouzl o 3m. Za kolik dní dosáhl vrcholu stromu? Logické úlohy 1. Katka přišla k Janě, která krmila na dvoře drůbež. Katka se ptala: Víš, kolik máte kuřat, kolik housat a kolik kachňat? Jana odpověděla: Vím, a ty si to vypočítej: dohromady máme 90hlav.

Více

Název materiálu: Počasí a podnebí - opakování

Název materiálu: Počasí a podnebí - opakování Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Trvale udržitelný rybolov

Trvale udržitelný rybolov MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Informatiky Trvale udržitelný rybolov Projekt do předmětu Modelování a simulace Vypracovali: Jiří Kratochvíla, učo 207622 Lukáš Pravda, učo 256262 12. června 2009 1. Úvod

Více

Poruchy modul pro rychlé hlášení poruch z provozu.

Poruchy modul pro rychlé hlášení poruch z provozu. Poruchy modul pro rychlé hlášení poruch z provozu. Účelem tohoto programu je sbírat data o poruchách a nedostatcích v činnosti strojů a zařízení a jednak je zapisovat přímo do programu evidence údržby,

Více

Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz

Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz Co je sociální práce? SP a jiné pomáhající obory Identita sociální práce Jak se pozná samostatný

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Aps 10/2012 20 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka

Více

Zefektivnění zadávání znaků na mobilním telefonu bez T9

Zefektivnění zadávání znaků na mobilním telefonu bez T9 Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2011 13 2 Zefektivnění zadávání znaků na mobilním telefonu bez T9 More effective letter typing on mobile phone without using T9 Jan Beneš xbenes32@stud.feec.vutbr.cz

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Informační

Více

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

Více