THE EFFECT OF ATTAINED LIVE WEIGHT ON AN EFFECTIVE STOCK INTRODUCION AND REPRODUCTION POTENTIAL OF SUBSEQUENT LITTERS IN GILTS

Transkript

1 THE EFFECT OF ATTAINED LIVE WEIGHT ON AN EFFECTIVE STOCK INTRODUCION AND REPRODUCTION POTENTIAL OF SUBSEQUENT LITTERS IN GILTS Stupka R., Čítek J., Šprysl M., Kureš D., Kratochvílová H., Dvořáková V. Czech University of Life Sciences, Prague, Czech Republic Abstract This work is concerned with the influence of the gilt body score, expressed of live weight, on their effectual stockincorporating and subsequent reproduction potential. For this purpose the live weights of 96 gilts were monitored before first insemination. According of obtained live weights, subsequently, the actual reproduction traits of individual animals were allocated. The obtained results show that, concerned of the whole-life animal potential, the live weight has no significant influence on litter frequency in gilts. The mostly of piglets reared attained the group of gilts at kg. Contrary, one could say, that on the base of the first litter frequency there is no possible to predict the subsequent ones. In the frame of whole-life animal potential classification of the piglet's average live weight, the monitored groups attained relatively a small differences, so clear influence between gilt's live weight before first parturition and average live weight in piglets was not demonstrated. The lowest pig potential attained the lightest animals, by contrast, the better pig potential was achieved in pigs from heavier groups. The influence of live weight on average litter weight in gilts was not clear documented, however a certain trend appears when heavier live weight of gilt, the heavier average litter weight. Key words: pig; reproduction; live weight; gilt Faktory věk a hmotnost prasnice spolu úzce souvisí. Vztah mezi nimi popisují Close a Cole (2000). Autoři sledovali hmotnost prasnic vždy v období připouštění, přičemž dospěli k následujícímu zjištění (Tab. 1.): Tabulka 1. Vliv parity na dosaženou živou hmotnost Parita Živá hmotnost (kg) Z uvedené tabulky je zřejmé, že zvyšování hmotnosti u prasnice pokračuje i v období mezi pátým a šestým vrhem, nicméně růst hmotnosti se se zvyšujícím věkem zpomaluje. Věk a tedy i hmotnost při prvním porodu má rozhodující vliv na četnost vrhu prasnic na prvním vrhu. Zvýšení věku při prvním vrhu má za následek zvýšení jeho četnosti. Prodloužení mezidobí, respektive intervalu od porodu do zapuštění na dní má za následek zvýšení četnosti vrhu. Ekonomický význam tohoto faktoru je však omezený (Jakubec, 2001). Problematika správně provedeného včasného zařazování prasniček do plemenitby je v našich chovech stále aktuální. Matoušek (2001) uvádí, že většina prasniček dosahuje pohlavní dospělosti ve věku 6-8 měsíců. Tento údaj je však třeba dle autora posuzovat jen jako velmi přibližný, nástup pohlavní dospělosti je ovlivňován individuálními vlastnostmi a řadou dalších podmínek prostředí. Podle Hughese (1982) dosahují prasničky puberty (první říje) v rozpětí dní věku. Autor dále uvádí, že rozdíly v nástupu puberty mezi plemeny sice existují, nicméně jsou nevýznamné z důvodu velké variability v rámci jednotlivých plemen. Věk při dosažení puberty je v podstatě ovlivněn faktory genetickými (věk, živá hmotnost, denní přírůstek hmotnosti) a faktory managementu (výživa, stimulace kancem, faktory prostředí), jejichž působení je zprostředkováno prostřednictvím reprodukčních hormonů. Paterson (1989) konstatuje, že nástup puberty závisí na dosažení limitních hodnot věku, hmotnosti a případně složení těla prasniček. Nedoporučuje však prasničky zapouštět později než ve 220 dnech věku. Pro stimulaci včasného nástupu puberty doporučuje, aby byly prasničky přibližně od 160. dne věku pravidelně vystavovány působení kance. Materiál a metodika Cílem práce bylo zjistit a případně kvantifikovat vliv kondice prasniček vyjádřenou jejich živou hmotností na úspěšnost zařazování prasniček do stáda a jejich následnou reprodukční užitkovost. Pro potřeby sledování byla u 96 ks prasniček zjišťována živá hmotnost vážením před prvním zapuštěním. K takto naměřeným hodnotám byly následně při zpracování dat přiřazovány příslušné běžně sledované ukazatele reprodukční užitkovosti jednotlivých zvířat. V neposlední řadě byly při zpracování výsledků využity údaje z podnikové databáze, dokumentující celoživotní užitkovost sledovaných zvířat. 65

2 Prasničky byly rozděleny do 6 skupin dle jejich živé hmotnosti. U těchto skupin byla následně hodnocena reprodukční užitkovost, a to na prvním vrhu, na druhém vrhu a celková úroveň reprodukční užitkovosti za vrh. V rámci hodnocení úrovně reprodukční užitkovosti byly sledovány vybrané ukazatele, a to: počet všech narozených selat, počet živě narozených selat, počet odstavených selat, průměrná hmotnost selat při porodu, průměrná hmotnost selat v době odstavu, průměrná hmotnost vrhu při porodu, průměrná hmotnost vrhu při odstavu. Analyzovaný soubor prasniček byl rozdělen do skupin dle živé hmotnosti na základě analýzy rozptylu. Dělícím kritériem byla hodnota směrodatné odchylky sledovaných souborů dat. Od průměrné hodnoty sledovaného znaku hmotnost byly odečteny (resp. přičteny) směrodatné odchylky, čímž došlo k rozdělení náhodného výběru na šest skupin (Tab. 2). Vážení zvířat probíhalo dvěma různými, běžně používanými typy vah. Pro selata byla použita váha s nejmenší velikostí dílku 20g a váživostí do 50kg. Prasnice byly váženy na váze s váživostí do 300kg, velikost dílku 1kg. Při zpracování výsledků byl pro sledování ukazatelů reprodukce využit program pro řízení stáda prasnic a podniková databáze MIKROREP (Konfirm, spol. s r.o.). Základní zpracování souboru dat a grafické zpracování výsledků bylo provedeno programem MS Excel 2003 (Microsoft Corporation). Ke statistické analýze dat byl využit SAS System (SAS Institute Inc.). Při vyhodnocení výsledků byla užitkovost statisticky očištěna o vliv pořadí vrhu procedurou LSMEAN Y ij = µ + H i + e ij kde: H i = efekt živé hmotnosti e ij = reziduální chyby. Tabulka 2. Rozdělení prasniček do skupin dle živé hmotnosti Skupina Ukazatel N Mean Min. Max. Std. error Std Dev SK1 Živá hmotnost (kg) , ,082 0,366 SK2 Živá hmotnost (kg) , ,263 0,874 SK3 Živá hmotnost (kg) , ,413 2,511 SK4 Živá hmotnost (kg) , ,417 1,867 SK5 Živá hmotnost (kg) 5 144, ,775 1,732 SK6 Živá hmotnost (kg) 3 148, ,155 2,000 Výsledky a diskuse Četnost vrhu Sledovaný soubor prasniček (Tab. 3) vykázal následující trend vyjadřující vztah živé hmotnosti prasniček a četnosti vrhu. Nejvyšší četnost vrhu dosáhla SK2 ( kg), kde byl zaznamenán počet všech narozených selat na úrovni 10,9 ks, počet živě narozených selat byl nejvyšší (10,81 ks). Od skupiny SK3 po skupinu SK5 četnost vrhu postupně klesá, a to u faktorů počet všech a počet živě narozených selat. Tummaruk et al., (2007) v případě těchto dvou ukazatelů zaznamenali statisticky významné zvýšení užitkovosti v rámci prvních tří vrhů u prasniček s hmotností 110,1 120 kg ve srovnání s lehčími prasničkami. Počet dochovaných selat byl s výjimkou SK4 poměrně vyrovnaný a pohyboval se v intervalu 8,22 8,85 dochovaného selete, přičemž zajímavý je výsledek SK5 ( kg), kde byly zaznamenány extrémně nízké ztráty selat do odstavu. SK1 ( kg) vykázala relativně nízkou užitkovost přibližně na úrovni SK5. Výsledek SK6 může být ovlivněn nízkou četností prasniček v rámci této skupiny (N=3), proto tato skupina není při hodnocení výše uvedených trendů zohledňována. Trendy popsané u prvních vrhů se na druhém vrhu neprojevily. Úroveň sledovaných parametrů na druhém vrhu není živou hmotností prasniček výrazně ovlivněna, nicméně je patrný trend zvyšování četnosti vrhu u prasniček sšší živou hmotností. Relativně nejvyšší užitkovost vykázaly skupiny SK5 ( kg) a SK6 ( kg). Při celoživotní užitkovosti ( vrh) u parametrů četnosti vrhu vyplývají podobné trendy týkající se počtu všech a živě narozených selat jako u prvního vrhu. Zdůvodu je možné se domnívat, že výborný start prasničky včním cyklu má na výslednou celoživotní užitkovost významný vliv. Uvedené výsledky (Tab. 3, Graf 1) dokumentují statisticky nevýznamné rozdíly mezi skupinami. Celkově je možné konstatovat, že se vzhledem kvelmi vyrovnaným výsledkům jednotlivých skupin vliv živé hmotnosti na četnost vrhu neprojevil. Tyto výsledky korespondují se zjištěním Rozeboom et al., (1996), kteří závislost mezi živou hmotností prasniček a četností vrhu rovněž neprokázali. K obdobnému závěru, při srovnávání reprodukční užitkovosti prasniček sůznou hmotností, dospěli u ukazatelů četnosti vrhu Naskar et al., (2002) a dále 66

3 Newton a Mahan (1993), Young et al., (1991). Skupina SK5 (prasničky v rozmezí kg) vykázala nejvyšší počet dochovaných selat (9,36 ks). Vzhledem k vysokému ekonomickému významu tohoto ukazatele je tedy možné konstatovat, že živá hmotnost kg se projevila jako nejlepší. Literatura nejčastěji uvádí jako ideální hmotnost pro zapouštění prasniček kg. Příkladem je možné uvést Moore et al., (2005), Šprysl a Stupka (2002). Tabulka 3. Četnost vrhu ve vztahu k živé hmotnosti prasniček a pořadí vrhu Skupiny prasniček při rozdělení dle živé hmotnosti na 1. vrhu Ukazatel F α lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans value Počet všech nar. selat (ks) 9,00 10,90 10,14 9,48 8,75 11,79 1,57 0,179 Počet živě nar. selat (ks) 8,73 10,81 9,62 8,92 8,40 10,09 1,44 0,220 Počet odst. selat (ks) 8,43 8,85 8,53 7,77 8,33 8,22 0,85 0,518 na 2. vrhu Počet všech nar. selat (ks) 10,36 10,39 10,48 10,61 11,90 11,61 0,24 0,941 Počet živě nar. selat (ks) 9,46 10,04 9,45 9,65 11,38 11,14 0,54 0,749 Počet odst. selat (ks) 9,17 9,11 8,70 8,37 9,58 9,18 0,52 0,757 na vrhu Počet všech nar. selat (ks) 9,95 10,79 10,40 10,35 10,41 12,24 1,26 0,280 Počet živě nar. selat (ks) 9,45 10,24 9,65 9,58 9,83 11,40 1,18 0,317 Počet odst. selat (ks) 9,18 9,01 9,04 8,46 9,36 8,64 1,36 0,238 Graf 1. Četnost vrhu ve vztahu živé hmotnosti prasniček na vrhu 14,00 12,00 10,00 Počet selat (ks) 8,00 6,00 4,00 Počet všech nar. selat (ks) Počet živě nar. selat (ks) Počet odst. selat (ks) 2,00 0,00 Skupina prasniček dle živé hmotnosti 67

4 Průměrná hmotnost selete Sledované skupiny zvířat vykázaly u parametru průměrná hmotnost selete na prvním vrhu určitý trend, kdy užitkovost je nejvyšší u zvířat s průměrnou hmotností, zatímco směrem k extrémům užitkovost postupně klesá, zejména v případě parametru hmotnost selat při odstavu. Nejvyšší průměrná hmotnost selete byla zaznamenána u skupin SK3 a SK4, tedy u zvířat v hmotnostním rozpětí kg. Tyto skupiny vykázaly nejvyšší hmotnost selat při porodu na úrovni 1,19 kg, resp. 1,20 kg, ve vztahu k hmotnosti selat při odstavu vykázaly nejlepší výsledky 6,64 kg, resp. 6,62 kg. Skupina SK5 ( kg) dosáhla nejlepšího výsledku u hmotnosti selat při porodu (1,25 kg), nicméně výsledek hmotnosti selat při odstavu byl podprůměrný na úrovni 6,35 kg. Na základě dosažených výsledků skupin na druhém vrhu je možné konstatovat, že v případě hmotnosti selat při porodu nemá živá hmotnost prasniček na sledovaný znak vliv. V tomto ohledu nebyl zaznamenán žádný trend. Naproti tomu v případě hmotnosti selat při odstavu byl zjištěn trend zvyšování hmotnosti selat s rostoucí živou hmotností prasniček. Trendy popsané u prvních i druhých vrhů se při hodnocení celoživotní užitkovosti sledovaných zvířat příliš výrazně neprojevují. V případě hmotnosti selat při porodu byl zaznamenán trend postupného zvyšování porodní hmotnosti selat s rostoucí živou hmotností prasniček. Zde je třeba poznamenat, že výsledky u skupin SK1 SK5 se pohybují v rozmezí 1,23-1,33 kg, rozdíly mezi skupinami jsou tedy malé. U parametru průměrná hmotnost selat při odstavu byla nejvyšší užitkovost zaznamenána u skupin SK2 SK4 (zvířata v intervalu kg) a směrem k extrémům postupně klesá. Tímto se opakuje trend popsaný u prvního vrhu, což opět vypovídá o významu kvalitního prvního vrhu pro úroveň celoživotní užitkovosti prasnice. Celkově je možné konstatovat, že při hodnocení celoživotní užitkovosti u sledovaného znaku průměrná hmotnost selete, skupiny vykázaly poměrně malé rozdíly a jednoznačný vliv živé hmotnosti prasniček na průměrnou hmotnost selat tak nebyl prokázán. V případě hmotnosti selat při porodu nebyly mezi skupinami zjištěny statisticky významné rozdíly Tyto výsledky korespondují se zjištěním Rozeboom et al., (1996), kteří závislost mezi živou hmotností prasniček a hmotností selat při porodu na vrhu rovněž neprokázali. K obdobnému závěru dospěli Newton a Mahan (1993). V případě hmotnosti selat při odstavu, vykázala nejnižší užitkovost nejlehčí zvířata ze skupiny SK1 ( kg), zjištěné rozdíly mezi ostatními skupinami byly opět nevýznamné. Tato skutečnost je opět v souladu se zjištěním Rozeboom et al., (1996) kteří nezaznamenali závislost mezi živou hmotností prasniček na 1. vrhu a zaznamenali nevýznamné trendy této závislosti na 2. a 3. vrhu. Tabulka 4. Průměrná hmotnost selete ve vztahu k živé hmotnosti prasniček a pořadí vrhu Ukazatel Prům. hmot. selat při porodu Prům. hmot. selat při odstavu Skupiny prasniček při rozdělení dle živé hmotnosti na 1. vrhu lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans F value (kg) 1,20 1,10 1,19 1,20 1,25 1,14 1,77 1,128 (kg) 6,15 6,46 6,64 6,62 6,35 6,48 0,38 0,860 na 2. vrhu α Prům. hmot. selat při porodu (kg) 1,23 1,28 1,25 1,21 1,26 1,21 0,27 0,930 Prům. hmot. selat při odstavu (kg) 6,99 7,43 7,44 7,66 7,41 7,69 0,69 0,632 na vrhu Prům. hmot. selat při porodu (kg) 1,25 1,23 1,26 1,27 1,33 1,14 1,37 0,237 Prům. hmot. selat při odstavu (kg) 6,66 7,11 7,07 7,13 6,95 7,20 0,55 0,742 68

5 Graf 2. Průměrná hmotnost selete ve vztahu k živé hmotnosti prasniček na vrhu 8,00 7,00 Hmotnost selete (kg) 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 Prům. hmot. selat při porodu (kg) Prům. hmot. selat při odstavu (kg) selat při odstavu (kg)) selat při porodu (kg)) 0,00 Skupina prasniček dle živé hmotnosti Průměrná hmotnost vrhu Nejvyšší průměrná hmotnost prvního vrhu při porodu i při odstavu byla zaznamenána u prasniček ze skupiny SK2 (zvířata v intervalu kg) na úrovni 11,56kg, respektive 57,11 kg. Tento výsledek úzce souvisí s předchozími sledovanými znaky. U této skupiny byla zaznamenána nejvyšší četnost vrhu a nadprůměrná hmotnost selete. Skupina SK1, tedy nejlehčí zvířata v rozmezí kg vykázala nejnižší hmotnost vrhu při porodu. Výsledky ostatních skupin byly nevyrovnané bez jednoznačných trendů. Na druhém vrhu vykázala zvířata užitkovost u znaku hmotnost vrhu na obdobné úrovni jako na vrhu prvním, nicméně je zde patrné, že nejvyšší užitkovosti dosáhly nejtěžší skupiny SK5 SK6 na úrovni 14,01 kg a 70,22 kg, respektive 13,34 kg a 70,55 kg. Výše uvedené skutečnosti se projevily i při hodnocení celoživotní užitkovosti sledovaných skupin zvířat. Obecně je možné konstatovat, že vliv živé hmotnosti prasniček na parametr průměrná hmotnost vrhu nebyl v testu jednoznačně prokázán, nicméně projevily se určité trendy zvyšování průměrné hmotnosti vrhu s rostoucí živou hmotností prasniček. Tento trend je výraznější v případě hmotnosti vrhu při porodu, kdy nejnižší hmotnost vrhu byla zjištěna u skupiny SK1 (11,45 kg), zatímco skupiny SK5 a SK6, sestavené z prasniček s nejvyšší živou hmotností, vykázaly u tohoto parametru nejvyšší užitkovost na úrovni 12,93 kg, respektive 12,87 kg. Obdobný trend se projevil i v případě hmotnosti selat při odstavu, nicméně zde byl méně výrazný. Newton a Mahan (1993) vliv živé hmotnosti prasniček před zapuštěním na hmotnost vrhu rovněž neprokázali. Tabulka 5. Průměrná hmotnost vrhu ve vztahu k živé hmotnosti prasniček a pořadí vrhu Ukazatel Skupiny prasniček při rozdělení dle živé hmotnosti na 1. vrhu F value α lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans lsmeans Prům. hmot. vrhu při porodu (kg) 9,40 11,56 10,67 10,06 10,37 10,86 0,74 0,596 Prům. hmot. vrhu při odstavu (kg) 52,17 57,11 56,34 51,53 56,65 53,79 0,41 0, na 2. vrhu Prům. hmot. vrhu při porodu (kg) 11,38 12,41 11,64 10,82 14,01 13,34 0,77 0,572 Prům. hmot. vrhu při odstavu (kg) 64,56 67,18 64,40 63,19 70,22 70,55 0,28 0,922 na vrhu Prům. hmot. vrhu při porodu (kg) 11,45 12,13 11,92 11,73 12,93 12,87 0,68 0,642 Prům. hmot. vrhu při odstavu (kg) 61,60 63,93 63,62 60,37 65,51 62,06 1,17 0,323

6 Graf 3. Průměrná hmotnost vrhu ve vztahu k živé hmotnosti prasniček na vrhu 70,00 60,00 Hmotnost vrhu (kg) 50,00 40,00 30,00 20,00 Prům. hmot. vrhu při porodu (kg) Prům. hmot. vrhu při odstavu (kg) vrhu při odstavu (kg)) vrhu při porodu (kg)) 10,00 0,00 Skupina prasniček dle živé hmotnosti Závěr Při hodnocení celoživotní užitkovosti nebyl prokázán významný vliv živé hmotnosti prasničky na četnost vrhu. Nejvyšší počet dochovaných selat byl zaznamenán u skupiny SK5 o hmotnosti prasniček kg. Pokud se jedná o znaky charakterizující četnosti vrhu, propad v užitkovosti na prvním vrhu sledované skupiny prasniček nedokázaly ve smyslu celkově dosažené četnosti v průběhu následujících třech vrhů kompenzovat. Vliv četnosti prvního vrhu na celkově dosaženou četnost je značný. Naproti tomu je možné konstatovat, že na základě četnosti vrhu dosažené na prvním vrhu není možné předpovědět četnost následujících vrhů. Při hodnocení celoživotní užitkovosti u sledovaného znaku průměrná hmotnost selat skupiny vykázaly poměrně malé rozdíly a jednoznačný vliv živé hmotnosti prasniček před prvním porodem na průměrnou hmotnost selat tak nebyl prokázán. V případě hmotnosti selat při odstavu vykázala nejnižší užitkovost nejlehčí zvířata ze skupiny SK1, naproti tomu lepších výsledků dosáhla zvířata ze skupin s vyšší živou hmotností. Zjištěné rozdíly mezi skupinami jsou nevýznamné. Stejně jako v případě četnosti vrhu je průměrná hmotnost selete za období vrh významně ovlivněna hmotností selat na prvním vrhu, nelze však na základě horších výsledků na prvním vrhu předpovídat nižší hmotnost selat na následujících vrzích. Vliv živé hmotnosti prasniček na průměrnou hmotnost vrhu nebyl jednoznačně prokázán, nicméně jeví se určité trendy zvyšování průměrné hmotnosti vrhu s rostoucí živou hmotností prasniček. Tento trend je výraznější v případě hmotnosti vrhu při porodu, ale projevuje se i při hodnocení průměrné hmotnosti vrhu při odstavu. Nejvyšších hmotností vrhu při porodu i odstavu dosáhla skupina SK5, tedy zvířata v rozmezí živé hmotnosti kg. Literatura Close, W. H., Cole, D. J. A. (2000): Nutrition of sows and boars. Nottingham University Press, N o t t i n g h a m, 377s. Hughes, P. E. (1982): Factors affecting the natural attainment of puberty in the gilt. Control of Pig Reproduction, Butterworths, Jakubec, V. (2001): Šlechtění na reprodukci prasat. In: Říha et al.: Reprodukce v procesu šlechtění p r a s a t, Rapotín, Matoušek, V. (2001): Využití etologických poznatků v reprodukci prasat. In: Říha et al.: R e p r o d u k c e v procesu šlechtění prasat, Rapotín, Moore, C., Robitaille, S., Vignola M., Robitaille R. (2005): Differentiated parity management. Advances in Pork Production, Volume 16, Naskar, S., Das, A., Bujarbaruah, K.M., Das, S.K. (2002): Performance of crossbred gilts under the influence of age and body weight. Indian Journal of Animal Sciences., 72,11,

7 Newton, E.A., Mahan, D.C. (1993): Effect of initial breeding weight and management system using a high-producing sow genotype on resulting reproductive performance over three parities. Journal of Animal Science, 71,5, Paterson, A. M. (1989): Age at mating and productivity of gilts. Manipulating pig production II., Proc.Australasian Pig Science Assoc., Rozeboom, D.W., Pettigrew, J.E., Moser, R.L., Cornelius, S.G., Kandelgy, S.M.E. (1996): Influence of gilt age and body composition at first breeding on sow reproductive performance and longevity. Journal of Animal Science, 74,1, Šprysl, M., Stupka, R. (2002): Reprodukce v chovu prasat. CD-ROM Chov prasat II., ISBN: Tummaruk, P., Tantasuparuk, W., Techakumphu, M., Kunavongkrit, A. (2007): Age, body weight and backfat thickness at first observed oestrus in crossbred Landrace Yorkshire gilts, seasonal variations and their influence on subsequence reproductive performance. Animal Reproduction Science, 99, 1-2, The experiment was performed within the framework of the research plan CMEPt No