Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor dopravy a silničního hospodářství Jeremenkova 40a, Olomouc

Transkript

1 Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor dopravy a silničního hospodářství Jeremenkova 40a, Olomouc Sp. zn.: Olomouc 13. srpna 2012 Č. j.: KUOK 66448/2012 Oprávněná úřední osoba: Mgr. Soňa Čechová tel.: fax: s.cechova@kr-olomoucky.cz R O Z H O D N U T Í DORUČENO VEŘEJNOU VYHLÁŠKOU Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství, jako věcně příslušný odvolací orgán podle ustanovení 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") a 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a 40 odst. 3 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních komunikacích ), přezkoumal na základě odvolání obce Držovice, SNP 71/37, Držovice, IČ , jednající jménem starostky obce Blanky Kolečkářové, rozhodnutí Magistrátu města Prostějova, Odboru dopravy, sp. zn.: OD 166/2012, č. j.: PVMU 51043/ , ze dne , kterým bylo v řízení o odstranění pevné překážky nacházející se na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, vedeném na základě žádosti Zdeňka Pešáka ml., bytem Gorkého 16a, Držovice ze dne , podle 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích obci Držovice přikázáno odstranění pevné překážky - sklopných sloupků z veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, a rozhodl t a k t o: Podle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) správního řádu se rozhodnutí Magistrátu města Prostějova, Odboru dopravy, č. j.: PVMU 51043/ ze dne a věc se ruší vrací k novému projednání Magistrátu města Prostějova, Odboru dopravy, jako orgánu, který vydal napadené rozhodnutí. Účastníci řízení podle ustanovení 27 odst. 1 správního řádu: Zdeněk Pešák ml, narozen , Gorkého 443/16a, Držovice

2 Odůvodnění Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen odvolací orgán ), zjistil z předloženého správního spisu tyto skutečnosti: Magistrát města Prostějova, Odbor dopravy (dále jen magistrát ), byl pravomocným usnesením odvolacího orgánu č. j.: KUOK /2011 ze dne , pověřen projednáním žádosti Zdeňka Pešáka ml., bytem Gorkého 16a, Držovice, o zahájení řízení o odstranění pevné překážky nacházející se na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, ze dne a rozhodnutím v této věci, namísto Obecního úřadu Držovice. K delegaci věci došlo z důvodu vyloučení všech úředních osob Obecního úřadu Držovice z předmětného správního řízení. Spisový materiál byl magistrátu zaslán dne (doručen dne ). Magistrát vede zmíněné řízení pod sp. zn.: OD 166/2012. Prováděním jednotlivých úkonů v tomto řízení byl pověřen pracovník magistrátu Ing. Jaroslav Tůma, který je v dané věci oprávněnou úřední osobou ( 15 odst. 2 až 4 správního řádu). Magistrát oznámil zahájení řízení veřejnou vyhláškou ze dne , v níž současně vyzval účastníky řízení, aby podklady pro vydání rozhodnutí zasílali nejpozději do V průběhu řízení obdržel magistrát stanovisko obce Držovice č. j.: OÚ/133/2012 ze dne , ve kterém obec vedle výčtu důvodů proč umístit sklopné sloupky na účelovou komunikaci p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, poukazuje na možnou podjatost magistrátu zapříčiněnou tím, že mezi iniciátory celé věci (požadavek na odstranění sloupků, námitka podjatosti starostky obce Držovice) a vlastníky pozemků, ke kterým vede předmětná účelová komunikace, patří Lenka Kameníčková, která je zároveň pracovnicí magistrátu. Protože koncepce podjatosti konstruovaná správním řádem předpokládá eventuální podjatost v řízení pouze u úřední osoby, nikoliv u úřadu jako takového, posuzoval magistrát namítanou podjatost u oprávněné úřední osoby pověřené vedením předmětného správního řízení, tedy u Ing. Jaroslava Tůmy. O námitce podjatosti vznesené obcí Držovice rozhodl v souladu s 14 odst. 2 správního řádu Ing. Miroslav Nakládal, vedoucí odboru dopravy magistrátu, jako služebně nadřízený Ing. Jaroslava Tůmy. Usnesením vydaným dne pod č. j.: PVMU 43258/2012 uvedené námitce podjatosti nevyhověl, když rozhodl, že Ing. Jaroslav Tůma není vyloučen ze správního řízení ve věci vydání rozhodnutí o odstranění pevné překážky umístěné na veřejně přístupné účelové komunikaci nacházející se na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, vedeného pod sp. zn.: OD 166/2012. Proti výše uvedenému usnesení podala obce Držovice dne odvolání, které bylo předáno k provedení odvolacího řízení odvolacímu orgánu. Protože odvolání proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti, nemá s odkazem na 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek, byl Ing. Jaroslav Tůma do doby vydání rozhodnutí odvolacího orgánu považován za nepodjatou oprávněnou úřední osobu a mohl tudíž v předmětném řízení činit veškeré úkony. O odvolání obce Držovice rozhodl odvolací orgán dne , když odvolání zamítl a napadené usnesení potvrdil. Na základě zjištěných skutečností vydal magistrát dne rozhodnutí pod č. j.: PVMU 51043/ , kterým obci Držovice přikázal odstranit pevnou překážku tvořenou sklopnými sloupky z veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě. 2

3 Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání obec Držovice, SNP 71/37, Držovice, jednající jménem starostky obce Blanky Kolečkářové (dále jen "odvolatel"). Odvolatel formuloval své odvolací důvody do čtyř bodů. V prvním bodě svého odvolání uvádí, že nadále nesouhlasí s delegací řízení ve věci odstranění zmíněné překážky na magistrát. Vedle opakovaně tvrzené podjatosti magistrátu zmiňuje jako důvod zásah do výkonu veřejné správy ze strany obce. Z bodu druhého vyplývá, že znepřístupnění dotčené účelové komunikace, které provedl odvolatel v rozporu se zákonem, mělo být realizováno s ohledem na zájmy občanů obce mít v obci jednu bezpečnou a klidnou lokalitu s přístupem na jediné dětské hřiště v obci. Pod bodem třetím se odvolatel vyjadřuje k nelegálnosti postupu osazení dopravního značení nacházejícího se na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě. Namítá, že k pochybení nedošlo jen na straně jeho, ale že chyboval i magistrát. Důvodnost svého odvolání opírá rovněž o bod čtvrtý, v němž připomíná, že sám magistrát v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že instalované dopravní značení občané nemuseli respektovat, neboť fyzicky jim nic nebránilo tuto komunikaci nadále využívat. Ze slov odvolatele učiněných na závěr odvolání dále vyplynulo, že odvolatel zastává názor, že magistrát zvolil nevhodný výklad zákona, kdy měl dát přednost formě před obsahem a před oprávněnými zájmy občanů obce, které jsou dle mínění odvolatele v tomto případě veřejným zájmem. K podanému odvolaní zaslal své vyjádření ve lhůtě stanovené magistrátem Zdeněk Pešák ml., bytem Gorkého 16a, Držovice. Ve svém vyjádření ze dne reaguje na všechny čtyři odvolací důvody. Dále mj. zmiňuje, že umístění sklopných sloupků na komunikaci ležící na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, je v rozporu se schváleným Územním plánem obce Držovice. Dle jeho slov má být tato komunikace v územním plánu vedena jako plocha veřejně přístupné komunikace, sloužící pro obsluhu nemovitostí a pozemků. Protože magistrát zmíněnému odvolání v plném rozsahu nevyhověl, předal jej v souladu s 88 správního řádu spolu se spisovým materiálem a svým stanoviskem k dané věci odvolacímu orgánu dne (doručeno dne ). Odvolací orgán přezkoumává podle 89 odst. 2 správního řádu soulad napadeného rozhodnutí, a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti a důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Odvolací orgán se nejprve zabýval otázkou včasnosti a přípustnosti podaného odvolání. Ze spisu zjistil, že rozhodnutí, kterým bylo odvolateli přikázáno odstranit pevnou překážku z dotčené účelové komunikace, bylo odvolateli doručeno dne Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dne Odvolání bylo proto podáno včas v zákonem stanovené 15denní lhůtě a je současně přípustné, neboť bylo podáno účastníkem řízení. Odvolatel v něm však neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí magistrátu napadá. Odvolací orgán proto postupoval ve smyslu 82 správního řádu, tedy vycházel z domněnky, že se odvolatel domáhá zrušení celého rozhodnutí. V posuzované věci považuje odvolací orgán za rozhodné tyto skutečnosti: Podle 61 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších 3

4 předpisů (dále jen zákon o silničním provozu ), se místní úprava provozu na pozemních komunikacích provádí dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními. Mezi dopravní zařízení je možné zařadit i regulační sloupek, neboť jak vyplývá z 66 odst. 1 zákona o silničním provozu, dopravní zařízení doplňuje dopravní značky a světelné a akustické signály, usměrňuje provoz na pozemních komunikacích a ochraňuje účastníky provozu na pozemních komunikacích. Protože regulační sloupek má sloužit k regulaci provozu nebo má fyzicky bránit vjezdu vozidel do vyhrazeného prostoru komunikace, je zřejmé, že jeho funkce odpovídá danému vymezení. Citovaný zákon v 77 odst. 2 dále upravuje, že místní úpravu provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci stanoví vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. V případě, že stanovení místní úpravy provozu bude mít vliv na úpravu veřejného přístupu na účelovou komunikaci či způsobí jeho omezení, musí tomuto stanovení předcházet řízení podle 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci může příslušný silniční správní úřad na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky, a to za předpokladu, že je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Tento postup není možné aplikovat na účelovou komunikaci nacházející se v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Takováto účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Odvolacímu orgánu je z jeho úřední činnosti známo, že komunikace ležící na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, na níž byly instalovány regulační sklopné sloupky, splňuje znaky veřejně přístupné účelové komunikace uvedené v 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Tedy, že jde o dopravní cestu určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, která slouží ke spojení nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi a současně slouží k obhospodařování zemědělských pozemků. V průběhu správního řízení tuto skutečnost nikdo nepopíral a ani nenamítal, že se jedná o jinou kategorii pozemní komunikace. Podle výpisu z katastru nemovitostí je zmíněný pozemek o výměře 713 m 2 veden jako ostatní plocha (druh pozemku) s využitím jako ostatní komunikace. Vlastníkem tohoto pozemku je odvolatel. S odkazem na 40 odst. 5 písm. c) zákona o pozemních komunikacích je pro veřejně přístupné účelové komunikace silničním správním úřadem obec. Působnost silničního správního úřadu vykonává v přenesené působnosti. V 130 odst. 1 správního řádu je dále uvedeno, že stanoví-li zákon, že řízení provádí územní samosprávný celek, aniž by určoval, který jeho orgán je k úkonu příslušný, je tímto orgánem obce obecní úřad. Místní příslušnost správního orgánu je pak s odkazem na 11 odst. 1 písm. b) správního řádu určena v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost nachází. Ze spisu je patrné, že Obecní úřad Držovice jako příslušný silniční správní úřad nepostupoval v souladu s výše uvedenými ustanoveními zákonů, neboť sklopné sloupky, které na veřejně přístupné účelové komunikaci vytvářejí pevnou překážku, byly instalovány v rozporu s 29 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Jejich osazení, které vyvolalo omezení veřejného přístupu na pozemek p. č. 941, k. ú. Držovice na 4

5 Moravě, navíc nepředcházelo řízení o omezení či úpravě přístupu na dotčenou účelovou komunikaci. Odvolacímu orgánu je z jeho úřední činnosti dále známo, že Obecní úřad Držovice rovněž nepostupoval v souladu se zákonem, když na základě návrhu Zdeňka Pešáka ml. na zahájení řízení o odstranění uvedené pevné překážky, ve věci nekonal, přestože 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích zmocňuje silniční správní úřad vést řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o povinnosti odstranit pevnou překážku z pozemní komunikace. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn.: 6 Ans 2/2007, se citované ustanovení vztahuje i na veřejně přístupné účelové komunikace, neboť účelem zákona o pozemních komunikacích je poskytnout účinnou ochranu obecnému užívání pozemní komunikace, a to včetně účelové komunikace veřejně přístupné. Silniční správní úřad má tedy nejen pravomoc, ale také povinnost o návrhu žadatele na odstranění překážky z veřejně přístupné účelové komunikace rozhodnout. Protože z důvodu oznámení podjatosti starostky Blanky Kolečkářové, byl projednáním zmíněné žádosti Zdeňka Pešáka ml. a rozhodnutím v této věci pověřen magistrát, vydal příkaz k odstranění sklopných sloupků ze zmíněné účelové komunikace tento silniční správní úřad. Magistrát byl pověřen vedením tohoto konkrétního správního řízení usnesením odvolacího orgánu vydaným v souladu s 14 odst. 4 ve spojení s 131 odst. 4 správního řádu. Správní řád odvolacímu orgánu v daném případě neumožňoval postupovat jinak. Odvolací orgán může s jistotou vyloučit, že by tímto krokem došlo k jakémukoliv zásahu do výkonu veřejné správy realizované odvolatelem. O údajné podjatosti magistrátu při provádění jednotlivých úkonů v řízení o odstranění pevné překážky nacházející se na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, opakovaně namítané odvolatelem, již odvolací orgán pravomocně rozhodl v odvolacím řízení. Rozhodnutí odvolacího orgánu č. j.: KUOK 53500/2012 ze dne , které je součástí spisové dokumentace, bylo odvolateli doručeno dne Z výše popsaných důvodů považuje odvolací orgán námitku odvolatele vznesenou v prvním bodě odvolání za nedůvodnou. K další námitce odvolatele odvolací orgán uvádí, že protiprávní znepřístupnění dotčené účelové komunikace nelze ospravedlnit poukazem na zájmy občanů obce mít v obci jednu bezpečnou a klidnou lokalitu s přístupem na jediné dětské hřiště. I když si odvolací orgán dokáže představit, že zájem občanů na vzniku klidové zóny, do níž mají zamezen přístup motorová vozidla, může sdílet značná část občanů obce, je ze spisu zřejmé, že vedle zmíněného zájmu existuje zájem stávajících uživatelů komunikace na zachování jejího veřejného přístupu. Byť tedy užívání veřejně přístupné účelové komunikace může být za určitých podmínek omezeno, nemůže se tak dít svémocně, ale jedině způsobem předvídaným v 7 odst. 1 zákon o pozemních komunikacích. V tomto řízení je povinností silničního správního úřadu přihlížet nejen k zájmům vlastníka komunikace, ale právě i k oprávněným zájmům dosavadních uživatelů dané komunikace, zvláště pak těch, kteří ji využívají pro přístup ke svým nemovitostem či pro něž možnost užívání dané komunikace podmiňuje způsob využití jejich pozemků. Úkolem silničního správního úřadu je hledat proporcionalitu mezi těmito protichůdnými či nesouladnými zájmy účastníků řízení. I kdyby odvolací orgán připustil, že na nelegálnosti osazení dopravního značení umístěného na dotčenou komunikaci na jaře roku 2008, mohl mít svůj podíl i magistrát, který k žádosti odvolatele o posouzení dopravní situace a dopravního značení v biokoridoru Romže v Držovicích poskytl nepřesnou odpověď, nemění toto zjištění nic 5

6 na skutečnosti, že uvedené dopravní značení bylo na danou komunikaci umístěno v rozporu se zákonem, aniž by bylo následně legalizováno. Vzhledem k tomu, že výrok rozhodnutí, které odvolatel napadl svým odvoláním, otázky osazení zmíněného dopravního značení neřeší, neboť předmět řízení byl vymezen žádostí Zděnka Pešáka ml, ze dne , postrádá tato námitka odvolatele opodstatnění. Z obdobných důvodů se jako bezpředmětná jeví i námitka uvedená v posledním bodě odvolání. Magistrát na základě zjištěných skutečností dopěl k závěru, že pevná překážka, tvořená sklopnými sloupky, byla na zmíněnou veřejně přístupnou účelovou komunikaci umístěna v rozporu se zákonem. Při získávání podkladů pro vydání rozhodnutí se však dopustil významných procesních nedostatků. Odvolací orgán prostudováním správního spisu zjistil, že v souladu s 36 odst. 3 správního řádu nebyli účastníci řízení vyrozuměni o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, což má za následek nezákonnost řízení a následně i vydaného rozhodnutí. Magistrát se svým počínáním dopustil zásadních chyb i v jednotlivých procesních úkonech. Z projednání věci, které mělo proběhnout na místě samém se starostkou paní Blankou Kolečkářovou dne , neprovedl zápis, přestože z 18 odst. 1 správního řádu vyplývá, že o úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. Vzhledem k tomu, že paní starostka vystupuje jako zástupce odvolatele, došlo tímto opomenutím magistrátu jednoznačně k porušení citovaného ustanovení. Z jednání, které mělo proběhnout dne a při kterém měli být přítomni i vlastníci pozemků dotčených uzavřením předmětné veřejně přístupné účelové komunikace, měl být zápis již údajně pořízen, odvolací orgán ale tuto písemnost ve spise nenalezl. Ani ve sběrném archu založeném ve spisu sp. zn.: OD 166/2012 není uvedeno, že by tento zápis měl být jeho součástí. Ve spise navíc není obsažena jediná informace, jež by vypovídala o tom, že o konání těchto jednání byli s dostatečným předstihem uvědoměni všichni účastníci řízení. Z důvodu absence údajů o těchto jednáních není možné dovodit, zda šlo o ústní jednání nebo o provádění důkazů ohledáním místa či o jiné úkony magistrátu učiněné za účelem získání podkladů rozhodnutí. Bez zřetele na povahu těchto úkonů je odvolací orgán přesvědčen, že magistrát zasáhl nepřípustným způsobem do základních procesních práv účastníků, neboť přehlédl povinnost uvědomit účastníky řízení o provedení zmíněných úkonů v situaci, kdy to bylo zcela nepochybně potřebné k hájení jejich práv. Tím, že účastníky nevyrozuměl a neumožnil jim tak jejich práva a oprávněné zájmy uplatňovat, porušil tzv. zásadu součinnosti s dotčenými osobami, vyjádřenou z části v 4 odst. 3 a 4 správního řádu. Odvolací orgán se také důvodně domnívá, že magistrát při vedení řízení současně porušil i zásadu rovnosti zakotvenou v 7 správního řádu, která účastníkům řízení při uplatňování jejích práv přiznává rovné postavení. Jednou z příloh odvolání podaného proti rozhodnutí magistrátu ze dne je i s datem odeslaný z adresy podatelna.drzovice@seznam.cz na adresu jaroslav.tuma@prostejov.eu, jehož obsah se vyjadřuje k otázce stanovení dopravního značení na účelové komunikaci ležící na pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, tedy k problematice, které se magistrát věnuje v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Odvolacímu orgánu není zřejmé, proč uvedený přesto není součástí podkladů, na základě kterých bylo rozhodnutí vydáno. Tato skutečnost vyvolává jisté pochybnosti o objektivitě při shromažďování podkladů rozhodnutí. Mezi podstatné vady, kterými magistrát zatížil řízení o odstranění pevné překážky zahájené na žádost Zdeňka Pešáka ml., bezesporu náleží nevykonatelnost rozhodnutí 6

7 vydaného v tomto řízení. Protože magistrát v poučení o opravném prostředku nevyloučil odkladný účinek odvolání, bylo chybné lhůtu stanovenou odvolateli k odstranění sklopných sloupků omezit časovým intervalem s pevně daným počátkem (okamžik oznámení rozhodnutí) i koncem ( ). Již v okamžiku vydání rozhodnutí bylo zcela zjevné, že bez ohledu na výsledek odvolacího řízení, nebude moci magistrát demontáž nepovolené překážky v takto vymezené lhůtě po odvolateli právoplatně požadovat. Počátek běhu lhůty měl být vázán na okamžik nabytí právní moci rozhodnutí. Tento nedostatek bude třeba v novém rozhodnutí napravit. Současně odvolací orgán magistrátu doporučuje zvolit stylisticky vhodnější formulaci výroku rozhodnutí. Odvolací orgán rovněž dospěl k závěru, že odůvodnění rozhodnutí magistrátu nesplňuje náležitosti stanovené v 68 odst. 3 správního řádu. S odkazem na zmiňované ustanovení správního řádu se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku rozhodnutí, veškeré podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení. Pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady podle své úvahy, při tom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení. Správní orgán je povinen vždy uvést, jakým způsobem tyto podklady hodnotil, jaký přikládal jednotlivým podkladům význam, jaké skutečnosti z nich vzal za prokázané a proč činil právě tak. Správní orgán musí dále v odůvodnění uvést, jakými úvahami se řídil při výkladu právních předpisů, které na rozhodovanou věc aplikoval a na jejichž základě rozhodnutí vydal. Obsahem odůvodnění musí být i informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Z odůvodnění tak musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Je patrné, že magistrát výše zmíněným nárokům kladeným na obsah odůvodnění správního rozhodnutí nedostál. Při novém projednání věci bude proto magistrát postupovat tak, aby výše uvedeným zákonným požadavkům vyhověl. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl odvolací orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Podle 90 odst. 1 písm. b) je magistrát právním názorem odvolacího orgánu, vysloveným v tomto rozhodnutí, při novém projednání věci vázán. Nad rámec řízení o odvolání uvádíme, že názor magistrátu prezentovaný v závěru svého rozhodnutí, z něhož vyplývá, že k instalaci sklopných sloupků je třeba vydání rozhodnutí o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace dle 25 zákona o pozemních komunikacích, je značně zavádějící. Institut zvláštního užívání upravený v citovaném ustanovení se neváže k jakékoliv pozemní komunikaci, ale je spojen výhradně s užíváním dálnic, silnic a místních komunikací. Protože lze s vysokou mírou pravděpodobnosti usoudit, že magistrát zmíněné doporučení vztahoval k veřejně přístupné účelové komunikaci nacházející se pozemku p. č. 941, k. ú. Držovice na Moravě, byla jeho úvaha o nutnosti vydání povolení zvláštního užívání mylná. 7

8 Poučení o odvolání Proti tomuto rozhodnutí se podle 91 správního řádu nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Ladislav Růžička vedoucí odboru Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů na úřední desce Krajského úřadu Olomouckého kraje a Magistrátu města Prostějova. Rozhodnutí se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctý den lhůty vyvěšení je dnem doručení tohoto rozhodnutí, přičemž pro běh lhůty je rozhodující den vyvěšení na úřední desce Krajského úřadu Olomouckého kraje. Vyvěšeno dne:. Sejmuto dne: Razítko a podpis subjektu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí: Obdrží: 1. Obec Držovice, SNP 71/37, Držovice 2. Zdeněk Pešák ml, Gorkého 443/16a, Držovice 3. ostatním účastníkům veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce Krajského úřadu Olomouckého kraje, zde pro vyvěšení a podání zprávy z důvodu informovanosti, avšak již bez právních účinků vztahujících se na doručení: 4. Magistrát města Prostějova, Odbor dopravy, nám. T. G. Masaryka 130/14, 796 Prostějov Na vědomí: 5. Magistrát města Prostějova, Odbor dopravy, nám. T. G. Masaryka 130/14, 796 Prostějov 6. spis KÚOK-ODSH 8