Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením.

Transkript

1 Národ a stát Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Stát je tvoen: územím obyvatelstvem státními orgány Vznik státu: teorie náboženská = stát je božského pvodu teorie patriarchální = stát vznikl z rodiny mocenské pojetí státu = vláda silnjšího nad slabšími smluvní teorie = smlouva mezi lidmi Území státu tvoí: suchozemský prostor plocha vnitních a pobežních vod prostor pod nimi vzdušný prostor nad státem Obanem státu se lovk stává narozením. Formy státu 1) Podle toho kdo vykonává státní moc dlíme státy: a) demokracie b) diktatura 2) Podle toho kdo stojí v ele státu: a) teokracie b) monarchie c) republika demokracie = vláda lidu pímá demokracie (referendum) nepímá demokracie diktatura - opak demokracie teokracie stát je pokládaný za výtvor boha monarchie nejvyšším pedstavitelem je monarcha, vládne doživotn absolutní monarchie (panovník vládne neomezené) konstituní monarchie (ústava, rada, panovník nemá neomezenou moc) republika opak monarchie 1

2 Státy mohou být: jednotné (vnitní) složené (federace = pevný svazek státu, spolená mna, armáda, zahraniní politika) konfederace volný svazek stát v nmž každý stát je samostatný subjektem. Se vznikem státu vzniká právo minorita menšina, poetn malá ást spoleenského celku majorita vtšina ve stát elita také poetn malá ást, ale nejlepší vybraní z uritého celku Ideologie idea = myšlenka liberalismus ústední hodnotou je svoboda jednotlivce, neíká však jakým zpsobem tuto svobodu naplnit konzervatizmus sousteuje se na zachování tradiních hodnot a osvdeného zpsobu života, staví se proti reformám socialismus ideálem je spravedlnost a bratrství, snaha rovnosti mezi obany, chce postupnou nenásilnou zmnu komunismus utopická teorie založená na spoleném vlastnictví výrobních prostedk a rozdlování podle poteb. Komunisté jsou pro ozbrojenou revoluci. (Karl Marx, Bedich Engels) fašismus rasistické hnutí, diktatura formy vlády, poprvé v Itálii (1922) Benito Mussolini. Nmecko Adolf Hitler nacionalismus pesvdení o vyjímenosti vlastního národa anarchismus chaos, bezvládí, asto použití násilných prostedk 2

3 Ústava je základním zákon státu. V souasné dob platí Ústava z ásti Ústavy preambule (úvod) Hlava I základní ustanovení Hlava II moc zákonodárná Hlava III moc výkonná Hlava IV moc soudní Hlava V nejvyšší kontrolní úad Hlava VI eská Národní Banka (NB) ústední banka státu Hlava VII územní samospráva Hlava VIII pechodná a závrená ustanovení Souástí ústavy je listina základních práv a svobod. obecná ustanovení a) lidská práva a základní svobody b) politická práva právo na informace (zrušena cenzura) práva národních a etnických menšin hospodáská, sociální a kulturní práva právo na soudní a jinou právní ochranu ustanovení spolená Celá ústava je rozdlena do hlav lánk (133+44).Ústava zaala platit od Je to základní zákon státu. Volby V historii se mžeme setkat s tmito formami voleb: na základ rodu (otec syn;..) losem (v Aténách) z titulu jiné funkce jmenováním (na schzi) potleskem V demokratické spolenosti jsou volby zásadním a nejprestižnjším zpsobem výbru pedstavitel úad a institucí, které slouží k reprezentaci oban. Rozlišujeme volby: parlamentní (do poslanecké snmovny a senátu) prezidentské komunální (do obcí) Volbami dochází k potvrzení i výmn vládnoucí vtšiny. Druhy voleb: 1. pímé komunální, parlamentní 2. nepímé prezident 3

4 V R je princip všeobecného a rovného volebního práva. Aktivní volební právo je právo volit (od 18 let mže oban volit) Pasivní volební právo je právo kandidovat ve volbách: do obecního zastupitelstva kandidát nad 18 let do poslanecké snmovny nad 21 let do senátu od 40 let Moc zákonodárná náleží v R parlamentu. Parlament je tvoen dvma komorami: 1. poslanecká snmovna 2. senát Poslanecká snmovna má 200 poslanc volených na 4 roky. Senát má 81 senátor na dobu 6 let, ale každé dva roky se volí nová 1/3. Dojde-li k rozpuštní poslanecké snmovny (prezidentem), písluší senátu pijímat zákonná opatení, která nesnesou odkladu. Parlament mže rozhodnout o vyhlášení váleného stavu a vyslání ozbrojených jednotek mimo R. Moc výkonnou v R vykonává prezident republiky a vláda. Prezident republiky: je hlavou státu je volen parlamentem ujímá se úadu slibem je volen na 5 let mže být zvolen na dv volební období skládá slib do rukou pedsedy poslanecké snmovny jmenuje a odvolává pedsedu a další leny vlády a pijímá jejich demise svolává zasedání poslanecké snmovny jmenuje soudce zastupuje stát je vrchním velitelem ozbrojených sil jmenuje a povyšuje generály udluje státní vyznamenání Vláda se skládá z pedsedy místopedsedy ministr - jmenuje je prezident republiky - vlád mže vyslovit poslanecká snmovna nedvru 4

5 Oban a právo Obané jsou zpsobilí mít práva a povinnosti od svého narození až do smrti. Od zpsobilosti mít práva a povinnosti musíme odlišovat zpsobilost k právním úkonm. V plném rozsahu tato zpsobilost vzniká dovršením vku 18 let nebo uzavením manželství nezletilých starších 16 let. Nezletilé dti mají zpsobilost k právním úkonm jen v omezené míe. Mohou samostatn init jen ty právní úkony, které jsou pimené jejich rozumové a mravní vysplosti. Zákonnými zástupci nezletilých dtí jsou rodie, osvojitelé, pípadn soudem urený opatrovník. V nkterých pípadech je nutné omezit zpsobilost obana k právním úkonm nebo ho této zpsobilosti zbavit. K tomu je oprávnn jenom soud. Všechna práva a povinnosti obana R jsou zakotvena v Ústav eské republiky. Soudy Postavení a úkoly soudu upravuje Ústava R. Soudce R jmenuje prezident R. Úkoly soud - ochrana státu a jeho zízení - ochrana práv oban - ochrana organizací Zásady soud - lidovost = vedle soudc z povolání také soudci písedící (laik) - nezávislost soudc = soudce je vázán jen právním ádem - rovnost oban ped zákonem i obanem Zásada ústnosti a veejnosti = všechna jednání probíhají ústn a mže být pítomna veejnost Zásada materiální pravdy = soud je povinen zjišovat skutený stav vci Pokud není nad obžalovaným vynesen konený rozsudek, je považován za nevinného, presunkce neviny Soudy dlíme na trestní, které rozhodují o vin a trestu a civilní (obanské), které rozhodují na í stran je zákon. Dále máme soudy obchodní a Ústavní soud R. Soustava soud nejvyšší soud R v r c h n í s o u d k r a j s k ý s o u d m s t s k ý a o k r e s n í s o u d mimo tuto soustavu soud stojí ústavní soud. V soudním ízení rozhoduje: - samosoudce (v pípadech kdy to dovoluje zákon) - senát (sbor soudc vždy lichý poet len), vedle soudc z povolání zasedají v senátu soudci písedící (z lidu) Žalobu k trestnímu soudu podává vždy státní zástupce. Rozsudek je vždy vynesen jménem republiky, vyhlašuje se veejn a obsahuje: 1) výrok 2) odvodnní 3) pouení (o odvolání) Odvolání je nutné podat u trestního práva do 8 dn od doruení, u civilního do 15 dn. Jestliže odvolání bylo podáno vas, vc projednává soud vyššího stupn a to s konenou platností. vazba cela pedbžného zadržení, zapoítává se do trestu kauce penžitá záruka 5

6 Státní zastupitelství (prokuratura) úkol: dozor nad dodržováním zákonnosti dozírá na innost vyšetujících orgán a soud podává obžalobu proti pachatelm trestních in úastní se trestního ízení podává opravné prostedky vykonává dozor ve vazb, výkonu trestu a ochranném léení Notáství poskytuje pomoc obanm a organizacím v obanskoprávních majetkových vztazích innost: ízení o ddictví nahrazování ztracené nebo zniené listiny ovování podpis registrace smluv (o pevodu nemovitostí) ízení o úschovách penz a vcí sepisování notáských zápis notái jsou sdruženi v notáské komoe Advokacie advokát je soukromá osoba a poskytuje právní pomoc obanm rznými zpsoby jakými zpsoby svou innost provozuje: radami sepisování smluv zastupování ped soudem a jinými orgány (s plnou mocí mže zastupovat) zakládání obchodních spoleností... advokáti jsou sdruženi v komoe advokát zastupuje klienta na základ plné moci Zastoupení plná zpsobilost k právním úkonm nastává dovršením 18 let. Omezit zpsobilost mže jen soud a to z dvodu duševní poruchy nebo pro nadmrné požívání alkoholických a omamných látek. Druhy zastoupení: 1) ze zákona (neplnoleté dti zastupují rodie) 2) z rozhodnutí soudu (opatrovníkem) 3) ze smlouvy (na základ plné moci) Vlastnictví - je absolutní právní vztah mezi lidmi ohledn urité vci, které znamená právní panství vlastníka nad touto vcí. - dvody nabytí vlastnického práva: 1) smlouvou - kupní smlouva - darovací - smnnou - dohodou o zrušení podílového vlastnictví - jinou smlouvou 2) ddním - ze zákona - ze závti 3) rozhodnutím státního orgánu 4) na základ jiných skuteností stanovených zákonem Spoluvlastnictví = k téže vci má vlastnické právo více subjekt 1) podílové spoluvlastnictví urují míru práv a povinností, podíly spoluvlastník 2) bezpodílové spoluvlastnictví vzniká jen v manželství a patí do nho vše co bylo nabito nkterým z manžel za trvání manželství s výjimkou dar, ddictví i vcí sloužících k výkonu povolání. 6