10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR

Transkript

1 ešení individuálních pracovnprávních spor 10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 10.1 POJEM PRACOVNÍHO SPORU Právní ád jako celek a jeho jednotlivá právní odvtví stanoví subjektivní práva a povinnosti úastník právních vztah a umožují tato subjektivní práva prosadit prostedky právního donucení. V pracovnprávních vztazích zpravidla povinný subjekt svou povinnost plní bez donucování (poskytování mzdy, pidlování práce podle pracovní smlouvy, dodržování právních povinností vyplývajících z pracovního pomru atd.). Není tomu tak ale vždy. Subjektivní právo se nkdy musí prosazovat i proti vli subjektu, který je v právním vztahu zatížen povinností. Problematiku prosazení subjektivních práv, ochranu tchto práv, urení zdali je uritý subjekt oprávnn nebo je-li dán právní vztah a další skutenosti obecn charakterizujeme jako spor o právo (právní spor). Jde o stav alespo dvou protikladných, rozporných hledisek, názori postoj úastník právního vztahu, které se dotýkají subjektivních práv a povinností, aplikace právní normy i existence právního vztahu. Obsahovým znakem sporu je, že bu jeden z úastník neplní uritou právní povinnost, nebo popírá její existenci, anebo to, že jeden z úastník výkonem svých oprávnní brání v uplatnní uritých práv druhého úastníka. Vcn mže být právní spor sporem o plnní povinností z pracovních vztah (tj. sporem o práva stran pracovních vztah) nebo sporem o urení práva (tj. sporem o to, zda tu urité právo stran je nebo není). Od institutu právního sporu je teba odlišovat spor, který je konfliktem názor i zájm a který nemá právní charakter. Konflikt zájm je pitom pirozený a vyplývá z rzného postavení zamstnance a zamstnavatele v rámci dlby práce. O spor v právním slova smyslu se jedná od okamžiku, kdy stet názor, ochrana subjektivního práva z daného právního vztahu, je uplatnn pedepsanou formou ped státním nebo jiným orgánem, který je oprávnn stet názor projednat a ukon- it.

2 Pracovní právo 171 Z hlediska asu spor z pracovnprávního vztahu vzniká okamžikem uplatnní ochrany práva ped soudem, rozhodím orgánem nebo jiným orgánem píslušným k projednání sporu, tedy okamžikem podání návrhu na rozhodnutí píslušnému orgánu. V právním pojetí je spor stetem názor nositel subjektivních práv a povinností z konkrétních právních vztah, tedy subjekt práva. Jako strana právního sporu proto mže vystupovat jen ten, komu normy pracovního práva piznávají procesní zpsobilost DRUHY PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR V souladu s dlením pracovního práva na právo individuální a právo kolektivní upravuje pracovní právo rozdílnešení individuálních a kolektivních pracovních spor. A. Individuální pracovnprávní spory Obecné soudy Individuální pracovnprávní spory budou ešit pedevším obecné soudy. Podle l. 90 Ústavy R jsou soudy povolány pedevším k tomu, aby zákonem stanoveným zpsobem poskytovaly ochranu právm. Podle l. 91 odst. 2 Ústavy, psobnost soud stanoví zákon. Tímto zákonem je dnes pedevším zákon. 99/1963 Sb., obanský soudní ád, v platném znní. V 7 odst. 1 tohoto zákona je stanoveno, že v obanském soudním ízení projednávají a rozhodují soudy vci, které vyplývají z obanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, jakož i obchodních vztah, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Rozhodí ízení Za uritých podmínek lze však na ešení pracovnprávních spor aplikovat i ustanovení zákona. 216/1994 Sb., o rozhodím ízení a výkonu rozhodích nález, ve znní pozdjších pedpis (dále jen zákon o rozhodím ízení ). V takovém pípad mže být píslušný k ešení sporu rozhodce nebo rozhodí soud. Základem pravomoci rozhodc, respekt. stálého rozhodího soudu k rozhodování spor v rozhodím ízení je rozhodí smlouva, která vyluuje právo domáhat

3 ešení individuálních pracovnprávních spor se svých práv u nestranného a nezávislého soudu v pípadech, kdy by jinak byla dána jeho pravomoc. Podmínkou je, že je takový spor ve smyslu 2 zákona o rozhodím ízení arbitrabilní. Arbitrabilita znamená, že spor lze za splnní zákonem stanovených podmínek projednat a rozhodnout o nm v rozhodím ízení, bez toho, aby o nm rozhodoval obecný soud. Pokud by byla nkterou ze smluvních stran podána v takové vci žaloba u obecného soudu, soud by k námitce druhé strany uinné nejpozdji pi prvém úkonu ve vci samé ízení zastavil, leda by strany výslovn prohlásily, že na uzavené rozhodí smlouv netrvají. Rozhodí smlouva je smlouva mezi subjekty soukromoprávních vztah, jejímž obsahem je ujednání, že bu uritý konkrétní spor již vzniklý (smlouva o rozhodci) nebo všechny spory, které v budoucnu vzniknou z uritého právního vztahu (rozhodí doložka), budou projednány a autoritativn rozhodnuty jedním nebo více rozhodci jako osobami práva soukromého, nikoliv obecnými soudy jako veejnoprávními orgány. Vzhledem k ust. 2 odst. 1 zákoníku práce mže být rozhodí smlouva sou- ástí ujednání v pracovní smlouv, event. mže být uzavena jako zvláštní smlouva. I zde platí, že arbitrabilní jsou toliko spory 1. majetkové, 2. o nichž je možné uzavít smír (s výjimkou spor vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a spor vyvolaných provádním konkurzu nebo vyrovnání), 3. k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu. Pro lepší pochopení situace je teba objasnit nkteré pojmy. Majetek V rámci individuálních pracovnprávních vztah mže vzniknout ada spor, všechny však nebudou spory o majetek (majetkové). Za majetkový lze považovat spor toliko tehdy, je-li jeho pedmtem majetek, spory, jejichž pedmtem není majetek 120 arbitrabilní nejsou. Zde je ovšem teba poukázat na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který zaujal stanovisko, že majetkovým právem je teba ro- 120 Majetek chápeme jako soubor vcí, práv a závazk (soubor aktiv a pasiv), náležející uritému subjektu.

4 Pracovní právo 173 zumt jak právo na majetkové plnní, tj. plnní ocenitelné v penzích, tak i urovací návrh, který se vztahuje na urení existence i neexistence takového práva 121. Spor o platnost výpovdi z pracovního pomru tedy arbitrabilní nebude, spor o náhradu mzdy v pípad neplatné výpovdi však arbitrabilní bude, stejn jako spor o náhradu škody. V literatue se vyskytl názor, že pracovnprávní spor je eo ipso vždy spor majetkový (vždy v nm jde v konené fázi o njaký majetek) a to vetn sporu o platnost i neplatnost skonení pracovního pomru. Hospodáskou kauzou právního úkonu, na jehož základ vzniká pracovnprávní vztah, je údajn vždy mzda. Z tohoto dvodu musí být každý pracovnprávní spor arbitrabilní, když v koneném dsledku vždy smuje k majetkové saturaci jednoho z kontrahent smlouvy, a již má tato tebas podobu výkonu práce 122. K tomu je teba poznamenat, že pracovní právo vzniklo na poátku prmyslové revoluce jako kritika práva obanského, které nebylo schopno zajistit dostatenou ochranu pracovní síle. Ta je sice ve své podstat zbožím, avšak zbožím zvláštním, neoddliteln spojeným se svým nositelem zamstnancem. Zamstnanec svou schopnost pracovat pronajímá zamstnavateli, v tomto smyslu se projevuje majetkový charakter pracovní síly. Všechny vztahy související s pronájmem pracovní síly však majetkový charakter nemají. Proto pedmt a cíl pracovnprávních spor nemusí být nutn vždy jen majetkový. Nap. spor o existenci pracovního pomru (o neplatnost skonení pracovního pomru) je sporem o to, zda tu uritý právní vztah je i není a to bez ohledu na majetkový substrát (mzdu, náhradu mzdy), který s jeho existencí souvisí. Obecn bychom mohli vymezit majetkový spor (bez nároku na úplnost) jako spor z majetkového (soukromoprávního) vztahu, na základ nhož došlo nebo má dojít za úplatu k pevodu vcného, závazkového nebo jiného práva nebo majetkové hodnoty, dále z majetkového vztahu, jehož pedmtem je koup najaté vci, využitá práva nebo jiné majetkové hodnoty. Mže jít dále o majetkový vztah vznikající v souvislosti s nkterým z pedchozích právních vztah v dsledku jeho zmny nebo zániku, anebo s ohledem na neplatnost nebo odporovatelnost Usnesení VS v Praze sp.zn. 10 Cmo 414/ Lise, L.: Stanovisko Ústavu práva a právní vdy, Arbitrabilita v pracovních sporech, Hlavsa, P.: Poznámky k rozhodímu ízení, Právní praxe v podnikání, 1995 íslo 5, strana 8.

5 ešení individuálních pracovnprávních spor Smír Možnost uzavít smír, je dána ust. 99 o.s.. podle kterého pipouští-li to povaha vci, mohou úastníci skonit ízení soudním smírem. Kdy povaha vci pipouští uzavení smíru, bude otázkou výkladu. Smír zpravidla nebude možný ve vcech, ve kterých soud mže zahájit ízení ex offo, v nesporném ízení, v ízení, ve kterém se rozhoduje o osobním stavu apod. V pracovním právu vtšina vcí smír pipouští. Pravomoc soud Pravomoc rozhodce k projednání vci a rozhodnutí sporu v rozhodím ízení mže být dána jen tehdy, byl-li by k projednání sporu píslušný soud. Pravomoc soudu je dána pedevším 7 o.s.., podle kterého v obanském soudním ízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní vci, které vyplývají z obanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztah, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Rozhodí smlouva tedy není pípustná tam, kde by byl k rozhodnutí uritého sporu píslušný jiný orgán než soud (správní orgán, rozhodce u kolektivních právních spor) nebo tam, kde je ex lege povolán k ešení uritého sporu zvláštní soud (nap. správní soudnictví, ústavní soudnictví). V individuálním pracovním právu je pravomoc soudu kešení spor dána vždy. Rozhodující pro posouzení zda je spor arbitrabilní a tudíž ešitelný v rozhodím ízení, bude otázka, zda je pedmtem sporu majetek. B. Kolektivní právní spory Pedmtem kolektivního sporu jsou kolektivní práva a povinnosti zamstnanc a zamstnavateli jejich organizací. K problematice tchto spor viz píslušnou kapitolu v ásti vnované kolektivnímu pracovnímu právu.