Ústava eské republiky. eská národní rada se usnesla na tomto ústavním zákon Preambule. Hlava první Základní ustanovení

Transkript

1 Ústava eské republiky ze dne 16. prosince 1992 ústavní zákon. 1/1993 Sb. ve znní ústavního zákona. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb. a 515/2002 Sb. eská národní rada se usnesla na tomto ústavním zákon Preambule My, obané eské republiky v echách, na Morav a ve Slezsku, v ase obnovy samostatného eského státu, vrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny eské i státnosti eskoslovenské, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet eskou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské dstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných oban, kteí jsou si vdomi svých povinností vi druhým a zodpovdnosti vi celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úct k lidským právm a na zásadách obanské spolenosti, jako souást rodiny evropských a svtových demokracií, odhodláni spolen stežit a rozvíjet zddné pírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni ídit se všemi osvdenými principy právního státu, prostednictvím svých svobodn zvolených zástupc pijímáme tuto Ústavu eské republiky Hlava první Základní ustanovení lánek 1 (1) eská republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úct k právm a svobodám lovka a obana. (2) eská republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. lánek 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostednictvím orgán moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon mže stanovit, kdy lid vykonává státní moc pímo. (3) Státní moc slouží všem obanm a lze ji uplatovat jen v pípadech, v mezích a zpsoby, které stanoví zákon. (4) Každý oban mže init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. lánek 3 Souástí ústavního poádku eské republiky je Listina základních práv a svobod. lánek 4 Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. lánek 5 Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutži politických stran

2 respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostedek k prosazování svých zájm. lánek 6 Politická rozhodnutí vycházejí z vle vtšiny vyjádené svobodným hlasováním. Rozhodování vtšiny dbá ochrany menšin. lánek 7 Stát dbá o šetrné využívání pírodních zdroj a ochranu pírodního bohatství. lánek 8 Zaruuje se samospráva územních samosprávných celk. lánek 9 (1) Ústava mže být doplována i mnna pouze ústavními zákony. (2) Zmna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranní neho ohrožení základ demokratického státu. lánek 10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je eská republika vázána, jsou souástí právního ádu; stanoví-li mezinárodní smlouva nco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. lánek 10a (1) Mezinárodní smlouvou mohou být nkteré pravomoci orgán eské republiky peneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je teba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je teba souhlasu daného v referendu. lánek 10b (1) Vláda pravideln a pedem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z lenství eské republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v l. 10a. (2) Komory Parlamentu se vyjadují k pipravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce zpsobem, který stanoví jejich jednací ády. (3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, mže svit výkon psobnosti komor podle odstavce 2 spolenému orgánu komor. lánek 11 Území eské republiky tvoí nedílný celek, jehož státní hranice mohou být mnny jen ústavním zákonem. lánek 12 (1) Nabývání a pozbývání státního obanství eské republiky stanoví zákon. (2) Nikdo nemže být proti své vli zbaven státního obanství. lánek 13 Hlavním mstem eské republiky je Praha. lánek 14 (1) Státními symboly eské republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pee a státní hymna. (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon. Hlava druhá Moc zákonodárná lánek 15 (1) Zákonodárná moc v eské republice náleží Parlamentu. (2) Parlament je tvoen dvma komorami, a to Poslaneckou snmovnou a Senátem. lánek 16

3 (1) Poslanecká snmovna má 200 poslanc, kteí jsou voleni na dobu ty let. (2) Senát má 81 senátor, kteí jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí tetina senátor. lánek 17 (1) Volby do obou komor se konají ve lht poínající ticátým dnem ped uplynutím volebního období a konící dnem jeho uplynutí. (2) Byla-li Poslanecká snmovna rozpuštna, konají se volby do šedesáti dn po jejím rozpuštní. lánek 18 (1) Volby do Poslanecké snmovny se konají tajným hlasováním na základ všeobecného, rovného a pímého volebního práva, podle zásady pomrného zastoupení. (2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základ všeobecného, rovného a pímého volebního práva, podle zásady vtšinového systému. (3) Právo volit má každý oban eské republiky, který dosáhl vku 18 let. lánek 19 (1) Do Poslanecké snmovny mže být zvolen každý oban eské republiky, který má právo volit a dosáhl vku 21 let. (2) Do Senátu mže být zvolen každý oban eské republiky, který má právo volit a dosáhl vku 40 let. (3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením. lánek 20 Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního pezkumu stanoví zákon. lánek 21 Nikdo nemže být souasn lenem obou komor Parlamentu. lánek 22 (1) S funkcí poslance nebo senátora je nesluitelný výkon úadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. (2) Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce nesluitelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora. lánek 23 (1) Poslanec složí slib na první schzi Poslanecké snmovny, které se zúastní. (2) Senátor složí slib na první schzi Senátu, které se zúastní. (3) Slib poslance a senátora zní: "Slibuji vrnost eské republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou est, že svj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vdomí a svdomí.". lánek 24 Poslanec nebo senátor se mže svého mandátu vzdát prohlášením uinným osobn na schzi komory, jejímž je lenem. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, uiní tak zpsobem stanoveným zákonem. lánek 25 Mandát poslance nebo senátora zaniká a) odepením slibu nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím volebního období, c) vzdáním se mandátu, d) ztrátou volitelnosti, e) u poslanc rozpuštním Poslanecké snmovny, f) vznikem nesluitelnosti funkcí podle l. 22. lánek 26 Poslanci a senátoi vykonávají svj mandát osobn v souladu se svým slibem a nejsou pitom vázáni žádnými píkazy. lánek 27 (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké snmovn nebo Senátu nebo jejich orgánech. (2) Za projevy uinné v Poslanecké snmovn nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestn stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je

4 lenem. (3) Za pestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je lenem, pokud zákon nestanoví jinak. (4) Poslance ani senátora nelze trestn stíhat bez souhlasu komory, jejímž je lenem. Odepe-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloueno. (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden pi páchání trestného inu nebo bezprostedn poté. Píslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit pedsedovi komory, jejímž je zadržený lenem; nedá-li pedseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je píslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schzi komora rozhodne o pípustnosti stíhání s konenou platností. lánek 28 Poslanec i senátor má právo odepít svdectví o skutenostech, které se dozvdl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy pestal být poslancem nebo senátorem. lánek 29 (1) Poslanecká snmovna volí a odvolává pedsedu a místopedsedy Poslanecké snmovny. (2) Senát volí a odvolává pedsedu a místopedsedy Senátu. lánek 30 (1) Pro vyšetení vci veejného zájmu mže Poslanecká snmovna zídit vyšetovací komisi, navrhne-li to nejmén ptina poslanc. (2) ízení ped komisí upraví zákon. lánek 31 (1) Komory zizují jako své orgány výbory a komise. (2) innost výbor a komisí upraví zákon. lánek 32 Poslanec nebo senátor, který je lenem vlády, nemže být pedsedou i místopedsedou Poslanecké snmovny nebo Senátu ani lenem parlamentních výbor, vyšetovací komise nebo komisí. lánek 33 (1) Dojde-li k rozpuštní Poslanecké snmovny, písluší Senátu pijímat zákonná opatení ve vcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak pijetí zákona. (2) Senátu však nepísluší píjímat zákonné opatení ve vcech Ústavy, státního rozpotu, státního závreného útu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle l. 10. (3) Zákonné opatení mže Senátu navrhnout jen vláda. (4) Zákonné opatení Senátu podepisuje pedseda Senátu, prezident republiky a pedseda vlády; vyhlašuje se stejn jako zákony. (5) Zákonné opatení Senátu musí být schváleno Poslaneckou snmovnou na její první schzi. Neschválí-li je Poslanecká snmovna, pozbývá další platnosti. lánek 34 (1) Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké snmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozdji ticátý den po dni voleb; neuiní-li tak, sejde se Poslanecká snmovna ticátý den po dni voleb. (2) Zasedání komory mže být usnesením perušeno. Celková doba, po kterou mže být zasedání perušeno, nesmí pekroit sto dvacet dn v roce. (3) V dob perušení zasedání mže pedseda Poslanecké snmovny nebo Senátu svolat komoru ke schzi ped stanoveným termínem. Uiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejmén ptina len komory. (4) Zasedání Poslanecké snmovny koní uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštním. lánek 35 (1) Poslaneckou snmovnu mže rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká snmovna nevyslovila dvru nov jmenované vlád, jejíž pedseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh pedsedy Poslanecké snmovny, b) Poslanecká snmovna se neusnese do tí msíc o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku dvry, c) zasedání Poslanecké snmovny bylo perušeno po dobu delší, než je pípustné, d) Poslanecká snmovna nebyla po dobu delší tí msíc zpsobilá se usnášet, akoliv nebylo její zasedání perušeno a akoliv byla v té dob opakovan svolána ke schzi. (2) Poslaneckou snmovnu nelze rozpustit ti msíce ped skonením jejího volebního období.

5 lánek 36 Schze komor jsou veejné. Veejnost mže být vylouena jen za podmínek stanovených zákonem. lánek 37 (1) Spolenou schzi komor svolává pedseda Poslanecké snmovny. (2) Pro jednání spolené schze komor platí jednací ád Poslanecké snmovny. lánek 38 (1) len vlády má právo úastnit se schzí obou komor, jejich výbor a komisí. Udlí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) len vlády je povinen osobn se dostavit do schze Poslanecké snmovny na základ jejího usnesení. To platí i o schzi výboru, komise nebo vyšetovací komise, kde však se len vlády mže dát zastupovat svým námstkem nebo jiným lenem vlády, není-li výslovn požadována jeho osobní úast. lánek 39 (1) Komory jsou zpsobilé se usnášet za pítomnosti alespo jedné tetiny svých len. (2) K pijetí usnesení komory je teba souhlasu nadpoloviní vtšiny pítomných poslanc nebo senátor, nestanoví-li Ústava jinak. (3) K pijetí usnesení o vyhlášení váleného stavu a k pijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil eské republiky mimo území eské republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných stát na území eské republiky, jakož i k pijetí usnesení o úasti eské republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je eská republika lenem, je teba souhlasu nadpoloviní vtšiny všech poslanc a nadpoloviní vtšiny všech senátor. (4) K pijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v l. 10a odst. 1 je teba souhlasu típtinové vtšiny všech poslanc a típtinové vtšiny pítomných senátor. lánek 40 K pijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím ádu Senátu je teba, aby byl schválen Poslaneckou snmovnou a Senátem. lánek 41 (1) Návrhy zákon se podávají Poslanecké snmovn. (2) Návrh zákona mže podat poslanec, skupina poslanc, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. lánek 42 (1) Návrh zákona o státním rozpotu a návrh státního závreného útu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veejné schzi a usnáší se o nich jen Poslanecká snmovna. lánek 43 (1) Parlament rozhoduje o vyhlášení váleného stavu, je-li eská republika napadena, nebo je-li teba plnit mezinárodní smluvní závazky o spolené obran proti napadení. (2) Parlament rozhoduje o úasti eské republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je eská republika lenem. (3) Parlament vyslovuje souhlas a) s vysláním ozbrojených sil eské republiky mimo území eské republiky, b) s pobytem ozbrojených sil jiných stát na území eské republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vlád. (4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil eské republiky mimo území eské republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných stát na území eské republiky, a to nejdéle na dobu 60 dn, jde-li o a) plnní závazk z mezinárodních smluv o spolené obran proti napadení, b) úast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je eská republika lenem, a to se souhlasem pijímajícího státu, c) úast na záchranných pracích pi živelních pohromách, prmyslových nebo ekologických haváriích. (5) Vláda dále rozhoduje a) o prjezdu ozbrojených sil jiných stát pes území eské republiky nebo o jejich peletu nad územím eské republiky, b) o úasti ozbrojených sil eské republiky na vojenských cvieních mimo území eské republiky a o úasti ozbrojených sil jiných stát na vojenských cvieních na území eské republiky. (6) O rozhodnutích podle odstavc 4 a 5 informuje vláda neprodlen ob komory Parlamentu. Parlament mže rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postauje nesouhlasné usnesení jedné z komor pijaté nadpoloviní vtšinou všech len komory. lánek 44

6 (1) Vláda má právo vyjádit se ke všem návrhm zákon. (2) Nevyjádí-li se vláda do ticeti dn od doby, kdy jí byl návrh zákona doruen, platí, že se vyjádila kladn. (3) Vláda je oprávnna žádat, aby Poslanecká snmovna skonila projednávání vládního návrhu zákona do tí msíc od jeho pedložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení dvry. lánek 45 Návrh zákona, se kterým Poslanecká snmovna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká snmovna Senátu bez zbyteného odkladu. lánek 46 (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k nmu do ticeti dn od jeho postoupení. (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké snmovn s pozmovacími návrhy anebo vyjádí vli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádí ve lht podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona pijat. lánek 47 (1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o nm Poslanecká snmovna znovu. Návrh zákona je pijat, jestliže je schválen nadpoloviní vtšinou všech poslanc. (2) Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké snmovn s pozmovacími návrhy, hlasuje o nm Poslanecká snmovna ve znní schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona pijat. (3) Jestliže Poslanecká snmovna neschválí návrh zákona ve znní schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znní, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je pijat, jestliže je schválen nadpoloviní vtšinou všech poslanc. (4) Pozmovací návrhy nejsou pi projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu zákona v Poslanecké snmovn pípustné. lánek 48 Jestliže Senát vyjádí vli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh zákona pijat. lánek 49 K ratifikaci mezinárodních smluv a) upravujících práva a povinnosti osob, b) spojeneckých, mírových a jiných politických, c) z nichž vzniká lenství eské republiky v mezinárodní organizaci, d) hospodáských, jež jsou všeobecné povahy, e) o dalších vcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, je teba souhlasu obou komor Parlamentu. lánek 50 (1) Prezident republiky má právo vrátit pijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odvodnním do patnácti dn ode dne, kdy mu byl postoupen. (2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká snmovna znovu. Pozmovací návrhy nejsou pípustné. Jestliže Poslanecká snmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviní vtšinou všech poslanc, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl pijat. lánek 51 Pijaté zákony podepisuje pedseda Poslanecké snmovny, prezident republiky a pedseda vlády. lánek 52 (1) K platnosti zákona je teba, aby byl vyhlášen. (2) Zpsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. lánek 53 (1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její leny ve vcech jejich psobnosti. (2) Interpelovaní lenové vlády odpovdí na interpelaci do ticeti dn ode dne jejího podání. Hlava tetí Moc výkonná

7 Prezident republiky lánek 54 (1) Prezident republiky je hlavou státu. (2) Prezidenta republiky volí Parlament na spolené schzi obou komor. (3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovdný. lánek 55 Prezident republiky se ujímá úadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pt let a zaíná dnem složení slibu. lánek 56 Volba se koná v posledních ticeti dnech volebního období úadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úad prezidenta republiky, koná se volba do ticeti dn. lánek 57 (1) Prezidentem republiky mže být zvolen oban, který je volitelný do Senátu. (2) Nikdo nemže být zvolen více než dvakrát za sebou. lánek 58 (1) Navrhovat kandidáta je oprávnno nejmén deset poslanc nebo deset senátor. (2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal nadpoloviní vtšinu hlas všech poslanc i nadpoloviní vtšinu hlas všech senátor. (3) Nezíská-li žádný z kandidát nadpoloviní vtšinu hlas všech poslanc a všech senátor, koná se do trnácti dn druhé kolo volby. (4) Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší poet hlas v Poslanecké snmovn, a kandidát, který získal nejvyšší poet hlas v Senátu. (5) Je-li více kandidát, kteí získali stejný nejvyšší poet hlas v Poslanecké snmovn, nebo více kandidát, kteí získali stejný nejvyšší poet hlas v Senátu, setou se hlasy odevzdané pro n v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší poet hlas. (6) Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviní vtšinu hlas pítomných poslanc i nadpoloviní vtšinu hlas pítomných senátor. (7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do trnácti dn tetí kolo volby, v nmž je zvolen ten z kandidát druhého kola, který získal nadpoloviní vtšinu hlas pítomných poslanc a senátor. (8) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve tetím kole, konají se nové volby. lánek 59 (1) Prezident republiky složí slib do rukou pedsedy Poslanecké snmovny na spolené schzi obou komor. (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji vrnost eské republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou est, že svj úad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vdomí a svdomí.". lánek 60 Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na nho, jako by nebyl zvolen. lánek 61 Prezident republiky se mže vzdát svého úadu do rukou pedsedy Poslanecké snmovny. lánek 62 Prezident republiky a) jmenuje a odvolává pedsedu a další leny vlády a pijímá jejich demisi, odvolává vládu a pijímá její demisi, b) svolává zasedání Poslanecké snmovny, c) rozpouští Poslaneckou snmovnu, d) povuje vládu, jejíž demisi pijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímn až do jmenování nové vlády, e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho pedsedu a místopedsedy, f) jmenuje ze soudc pedsedu a místopedsedy Nejvyššího soudu, g) odpouští a zmíruje tresty uložené soudem, naizuje, aby se trestní ízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v nm nepokraovalo, a zahlazuje odsouzení,

8 h) má právo vrátit Parlamentu pijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, i) podepisuje zákony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úadu, k) jmenuje leny Bankovní rady eské národní banky, l) vyhlašuje referendum o pistoupení eské republiky k Evropské unii a jeho výsledek. lánek 63 (1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv mže penést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé leny, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) pijímá vedoucí zastupitelských misí, e) povuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké snmovny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) propjuje a udluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) má právo udlovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky písluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovn v ústavním zákon uvedeny, stanoví-li tak zákon. (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis pedsedy vlády nebo jím poveného lena vlády. (4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis pedsedy vlády nebo jím poveného lena vlády, odpovídá vláda. lánek 64 (1) Prezident republiky má právo úastnit se schzí obou komor Parlamentu, jejich výbor a komisí. Udlí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) Prezident republiky má právo úastnit se schzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích len zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími leny otázky, které patí do jejich psobnosti. lánek 65 (1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestn stíhat ani stíhat pro pestupek nebo jiný správní delikt. (2) Prezident republiky mže být stíhán pro velezradu, a to ped Ústavním soudem na základ žaloby Senátu. Trestem mže být ztráta prezidentského úadu a zpsobilosti jej znovu nabýt. (3) Trestní stíhání pro trestné iny spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloueno. lánek 66 Uvolní-li se úad prezidenta republiky a nový prezident republiky ješt není zvolen nebo nesložil slib, rovnž nemže-li prezident republiky svj úad ze závažných dvod vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká snmovna a Senát, písluší výkon funkcí podle l. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), h), i) j), l. 63 odst. 2 pedsedovi vlády. Pedsedovi Poslanecké snmovny písluší v dob, kdy pedseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle l. 62 písm. a), b), c), d), e), k), l); uvolní-li se úad prezidenta republiky v dob, kdy je Poslanecká snmovna rozpuštna, písluší výkon tchto funkcí pedsedovi Senátu. Vláda lánek 67 (1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. (2) Vláda se skládá z pedsedy vlády, místopedsed vlády a ministr. lánek 68 (1) Vláda je odpovdna Poslanecké snmovn. (2) Pedsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní leny vlády a povuje je ízením ministerstev nebo jiných úad. (3) Vláda pedstoupí do ticeti dn po svém jmenování ped Poslaneckou snmovnu a požádá ji o vyslovení dvry. (4) Pokud nov jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké snmovn dvru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská dvru Poslanecké snmovny, jmenuje prezident republiky

9 pedsedu vlády na návrh pedsedy Poslanecké snmovny. (5) V ostatních pípadech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh pedsedy vlády ostatní leny vlády a povuje je ízením ministerstev nebo jiných úad. lánek 69 (1) len vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky. (2) Slib lena vlády zní: "Slibuji vrnost eské republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádt je v život. Slibuji na svou est, že budu zastávat svj úad svdomit a nezneužiji svého postavení.". lánek 70 len vlády nesmí vykonávat innosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon. lánek 71 Vláda mže pedložit Poslanecké snmovn žádost o vyslovení dvry. lánek 72 (1) Poslanecká snmovna mže vyslovit vlád nedvru. (2) Návrh na vyslovení nedvry vlád projedná Poslanecká snmovna, jen je-li podán písemn nejmén padesáti poslanci. K pijetí návrhu je teba souhlasu nadpoloviní vtšiny všech poslanc. lánek 73 (1) Pedseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní lenové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostednictvím pedsedy vlády. (2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká snmovna zamítla její žádost o vyslovení dvry nebo jestliže jí vyslovila nedvru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schzi nov zvolené Poslanecké snmovny. (3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi pijme. lánek 74 Prezident republiky odvolá lena vlády, jestliže to navrhne pedseda vlády. lánek 75 Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, akoliv ji byla povinna podat. lánek 76 (1) Vláda rozhoduje ve sboru. (2) K pijetí usnesení vlády je teba souhlasu nadpoloviní vtšiny všech jejích len. lánek 77 (1) Pedseda vlády organizuje innost vlády, ídí její schze, vystupuje jejím jménem a vykonává další innosti, které jsou mu sveny Ústavou nebo jinými zákony. (2) Pedsedu vlády zastupuje místopedseda vlády nebo jiný povený len vlády. lánek 78 K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávnna vydávat naízení. Naízení podepisuje pedseda vlády a píslušný len vlády. lánek 79 (1) Ministerstva a jiné správní úady lze zídit a jejich psobnost stanovit pouze zákonem. (2) Právní pomry státních zamstnanc v ministerstvech a jiných správních úadech upravuje zákon. (3) Ministerstva, jiné správní úady a orgány územní samosprávy mohou na základ a v mezích zákona vydávat právní pedpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocnny. lánek 80 (1) Státní zastupitelství zastupuje veejnou žalobu v trestním ízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. (2) Postavení a psobnost státního zastupitelství stanoví zákon. Hlava tvrtá Moc soudní

10 lánek 81 Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. lánek 82 (1) Soudci jsou pi výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. (2) Soudce nelze proti jeho vli odvolat nebo peložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovdnosti stanoví zákon. (3) Funkce soudce není sluitelná s funkcí prezidenta republiky, lena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veejné správ; zákon stanoví, se kterými dalšími innostmi je výkon soudcovské funkce nesluitelný. Ústavní soud lánek 83 Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. lánek 84 (1) Ústavní soud se skládá z 15 soudc, kteí jsou jmenování na dobu deseti let. (2) Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. (3) Soudcem Ústavního soudu mže být jmenován bezúhonný oban, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdlání a byl nejmén deset let inný v právnickém povolání. lánek 85 (1) Složením slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ústavního soudu ujímá své funkce. (2) Slib soudce Ústavního soudu zní: "Slibuji na svou est a svdomí, že budu chránit neporušitelnost pirozených práv lovka a práv obana, ídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího pesvdení nezávisle a nestrann.". (3) Odmítne-li soudce složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na nho, jako by nebyl jmenován. lánek 86 (1) Soudce Ústavního soudu nelze trestn stíhat bez souhlasu Senátu. Odepe-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloueno. (2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden pi spáchání trestného inu, anebo bezprostedn poté. Píslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit pedsedovi Senátu. Nedá-li pedseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je píslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schzi Senát rozhodne o pípustnosti trestního stíhání s konenou platností. (3) Soudce Ústavního soudu má právo odepít svdectví o skutenostech, které se dozvdl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy pestal být soudcem Ústavního soudu. lánek 87 (1) Ústavní soud rozhoduje a) o zrušení zákon nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním poádkem, b) o zrušení jiných právních pedpis nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním poádkem nebo zákonem, c) o ústavní stížnosti orgán územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, d) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgán veejné moci do ústavn zaruených základních práv a svobod, e) o opravném prostedku proti rozhodnutí ve vci ovení volby poslance nebo senátora, f) v pochybnostech o ztrát volitelnosti a o nesluitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle l. 25, g) o ústavní žalob Senátu proti prezidentu republiku podle l. 65 odst. 2, h) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké snmovny a Senátu podle l. 66, i) o opateních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro eskou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak, j) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštní politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se innosti politické strany je ve shod s ústavními nebo jinými zákony, k) spory o rozsah kompetencí státních orgán a orgán územní samosprávy, nepísluší-li podle zákona jinému orgánu, l) o opravném prostedku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o pistoupení eské republiky k Evropské unii nevyhlásí, m) o tom, zda postup pi provádní referenda o pistoupení eské republiky k Evropské unii je v souladu s

11 ústavním zákonem o referendu o pistoupení eské republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení. (2) Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle l. 10a a l. 49 s ústavním poádkem, a to ped její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemže být smlouva ratifikována. (3) Zákon mže stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud a) o zrušení právních pedpis nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou- li v rozporu se zákonem, b) spory o rozsah kompetencí státních orgán a orgán územní samosprávy, nepísluší-li podle zákona jinému orgánu. lánek 88 (1) Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávnn podat návrh na zahájení ízení a další pravidla o ízení ped Ústavním soudem. (2) Soudci Ústavního soudu jsou pi svém rozhodování vázáni pouze ústavním poádkem a zákonem podle odstavce 1. lánek 89 (1) Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno zpsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak. (2) Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. (3) Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle l. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním poádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstrann. Soudy lánek 90 Soudy jsou povolány pedevším k tomu, aby zákonem stanoveným zpsobem poskytovaly ochranu právm. Jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestné iny. lánek 91 (1) Soustavu soud tvoí Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon mže stanovit jejich jiné oznaení. (2) Psobnost a organizaci soud stanoví zákon. lánek 92 Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve vcech patících do pravomoci soud s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud. lánek 93 (1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez asového omezení. Své funkce se ujímá složením slibu. (2) Soudcem mže být jmenován bezúhonný oban, který má vysokoškolské právnické vzdlání. Další pedpoklady a postup stanoví zákon. lánek 94 (1) Zákon stanoví pípady, kdy soudci rozhodují v senátu a jaké je jeho složení. V ostatních pípadech rozhodují jako samosoudci. (2) Zákon mže stanovit, ve kterých vcech a jakým zpsobem se na rozhodování soud podílejí vedle soudc i další obané. lánek 95 (1) Soudce je pi rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je souástí právního ádu; je oprávnn posoudit soulad jiného právního pedpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. (2) Dojde-li soud k závru, že zákon, jehož má být pi ešení vci použito, je v rozporu s ústavním poádkem, pedloží vc Ústavnímu soudu. lánek 96 (1) Všichni úastníci ízení mají ped soudem rovná práva. (2) Jednání ped soudem je ústní a veejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veejn. Hlava pátá

12 Nejvyšší kontrolní úad lánek 97 (1) Nejvyšší kontrolní úad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaení se státním majetkem a plnní státního rozpotu. (2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké snmovny. (3) Postavení, psobnost, organizaní strukturu a další podrobnosti stanoví zákon. Hlava šestá eská národní banka lánek 98 (1) eská národní banka je ústední bankou státu. Hlavním cílem její innosti je pée o cenovou stabilitu; do její innosti lze zasahovat pouze na základ zákona. (2) Postavení, psobnost a další podrobnosti stanoví zákon. Hlava sedmá Územní samospráva lánek 99 eská republika se lení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. lánek 100 (1) Územní samosprávné celky jsou územními spoleenstvími oban, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. (2) Obec je vždy souástí vyššího územního samosprávného celku. (3) Vytvoit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. lánek 101 (1) Obec je samostatn spravována zastupitelstvem. (2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatn spravován zastupitelstvem. (3) Územní samosprávné celky jsou veejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaí podle vlastního rozpotu. (4) Stát mže zasahovat do innosti územních samosprávných celk, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen zpsobem stanoveným zákonem. lánek 102 (1) lenové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základ všeobecného, rovného a pímého volebního práva. (2) Funkní období zastupitelstva je tyleté. Zákon stanoví za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva ped uplynutím jeho funkního období. lánek 103 Zrušen lánek 104 (1) Psobnost zastupitelstev mže být stanovena jen zákonem. (2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve vcech samosprávy, pokud nejsou zákonem sveny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku. (3) Zastupitelstva mohou v mezích své psobnosti vydávat obecn závazné vyhlášky.

13 lánek 105 Výkon státní správy lze svit orgánm samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. Hlava osmá Pechodná a závrená ustanovení lánek 106 (1) Dnem úinnosti této Ústavy se eská národní rada stává Poslaneckou snmovnou, jejíž volební období skoní dnem 6. ervna (2) Do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát. Prozatímní Senát se ustaví zpsobem, který stanoví ústavní zákon. Do nabytí úinnosti tohoto zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká snmovna. (3) Poslaneckou snmovnu nelze rozpustit, dokud vykonává funkci Senátu podle odstavce 2. (4) Do pijetí zákon o jednacím ádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle jednacího ádu eské národní rady. lánek 107 (1) Zákon o volbách do Senátu stanoví, jakým zpsobem se pi prvních volbách do Senátu urí tetina senátor, jejichž volební období bude dvouleté, a tetina senátor, jejichž volební období bude tyleté. (2) Zasedání Senátu svolá prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozdji ticátý den po dni voleb; neuiní-li tak, sejde se Senát ticátý den po dni voleb. lánek 108 Vláda eské republiky jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci ke dni úinnosti Ústavy se považuje za vládu jmenovanou podle této Ústavy. lánek 109 Do doby zízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura eské republiky. lánek 110 Do 31. prosince 1993 tvoí soustavu soud též vojenské soudy. lánek 111 Soudci všech soud eské republiky vykonávající funkci soudce ke dni nabytí úinnosti této Ústavy se považují za soudce jmenované podle Ústavy eské republiky. lánek 112 (1) Ústavní poádek eské republiky tvoí tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony pijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždní eskoslovenské republiky, Federálního shromáždní eskoslovenské socialistické republiky a eské národní rady upravující státní hranice eské republiky a ústavní zákony eské národní rady pijaté po 6. ervnu (2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o eskoslovenské federaci, ústavní zákony, které je mnily a doplovaly, a ústavní zákon eské národní rady. 67/1990 Sb., o státních symbolech eské republiky. (3) Ostatní ústavní zákony platné na území eské republiky ke dni úinnosti této Ústavy mají sílu zákona. lánek 113 Tato Ústava nabývá úinnosti dnem 1. ledna Uhde v.r. Klaus v.r.