SŽ SM087. Evidence, správa a právní vymáhání pohledávek. Účinnost ode dne zveřejnění. Nahrazení předchozích vnitřních předpisů

Transkript

1 Směrnice Úroveň přístupu A Evidence, správa a právní vymáhání pohledávek Nahrazení předchozích vnitřních předpisů Tímto předpisem se nahrazuje předpis SŽDC Směrnice č. 87 Evidence, správa a právní vymáhání pohledávek účinná od Schváleno pod čj. 7793/2020-SŽDC-GŘ-O25 dne Bc. Jiří Svoboda, MBA v. r. generální ředitel

2 Evidence, správa a právní vymáhání pohledávek Gestorský útvar: Správa železnic, státní organizace Generální ředitelství Odbor právních činností Dlážděná 1003/7, Praha 1 Rok vydání: 2020 Náklad: Vydáno pouze v elektronické podobě A4 Správa železnic, státní organizace, 2020 Tento dokument je duševním vlastnictvím státní organizace Správa železnic, na které se vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Státní organizace Správa železnic je v uvedené souvislosti rovněž vykonavatelem majetkových práv. Tento dokument smí fyzická osoba použít pouze pro svou osobní potřebu, právnická osoba pro svou vlastní vnitřní potřebu. Poskytování tohoto dokumentu nebo jeho části v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem třetí osobě je bez svolení státní organizace Správa železnic zakázáno. 2

3 ZÁZNAMY O OPRAVÁCH A ZMĚNÁCH Držitel listinné podoby tohoto dokumentu je odpovědný za včasné a správné zapracování účinných oprav a změn a za provedení příslušného záznamu. Oprava/změna a její pořadové číslo Číslo jednací Účinnost od Opravu/změnu zapracoval 3

4 OBSAH Strana ROZSAH ZNALOSTI... 5 ZKRATKY A ZNAČKY PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ EVIDENCE A SPRÁVA POHLEDÁVKY ZÁPOČET POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ UPOMÍNÁNÍ A PRÁVNÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVKY DO VYDÁNÍ PRAVOMOCNÉHO ROZHODNUTÍ OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM ZÁVAZKY Z ROZHODNUTÍ INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ LIKVIDACE ŘÍZENÍ O POZŮSTALOSTI (DĚDICKÉ ŘÍZENÍ) ČINNOST PO PRAVOMOCNÉM ROZHODNUTÍ O POHLEDÁVCE ADHEZNÍ ŘÍZENÍ POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY PROMINUTÍ NESMLUVNÍ SANKCE UPUŠTĚNÍ OD PRÁVNÍHO VYMÁHÁNÍ A ODPIS POHLEDÁVKY ZÁNIK ZÁVAZKU ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ CITOVANÉ DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ON-LINE ODKAZY PŘÍLOHA A (NORMATIVNÍ) PŘÍLOHA B (NORMATIVNÍ) PŘÍLOHA C (NORMATIVNÍ) PŘÍLOHA D (NORMATIVNÍ)

5 ROZSAH ZNALOSTI Níže uvedená tabulka stanovuje rozsah znalosti tohoto dokumentu pro pracovní zařazení (funkci) nebo činnost, přičemž: informativní znalostí se rozumí taková znalost, při které příslušný zaměstnanec má povědomí o tomto dokumentu, zná předmět jeho úpravy a při náhledu do příslušného ustanovení je schopen se podle takového ustanovení samostatně řídit nebo podle něj samostatně konat; úplnou znalostí se rozumí taková znalost, při které příslušný zaměstnanec má povědomí o tomto dokumentu, zná předmět jeho úpravy a bez náhledu do příslušného ustanovení je schopen se podle takového ustanovení samostatně řídit nebo podle něj samostatně konat; doslovnou znalostí se rozumí taková znalost, při které příslušný zaměstnanec zná text, který je v pří-slušném ustanovení napsán v uvozovkách kurzivou, přesně a je schopen jej bez náhledu do příslušného ustanovení samostatně reprodukovat. Není-li rozsah znalosti pro pracovní zařazení (funkci) nebo činnost stanoven, stanoví rozsah znalosti, pokud je tak třeba učinit, příslušný vedoucí zaměstnanec. Pracovní činnost nebo zařazení (funkce) Podnikoví právníci Generálního ředitelství a OJ Zaměstnanci Generálního ředitelství a OJ zabývající se evidencí, správou a právním vymáháním pohledávek Zaměstnanci O3 účtující o pohledávkách Znalost ustanovení úplná: celá směrnice úplná: celá směrnice úplná: celá směrnice Zaměstnanci CSS účtující o pohledávkách úplná: celá směrnice Ředitelé GŘ a OJ informativní: celá směrnice 5

6 ZKRATKY A ZNAČKY Níže uvedený seznam obsahuje zkratky a značky použité v tomto dokumentu. V seznamu se neuvádějí legislativní zkratky, zkratky a značky obecně známé, zavedené právními předpisy, uvedené v obrázcích, příkladech nebo tabulkách. CDP Centrální dispečerské pracoviště CFU Centrální finanční účtárna CSS Centrum sdílených služeb DPH Daň z přidané hodnoty edap Elektronická knihovna dokumentů a předpisů EN náměstek generálního ředitele pro ekonomiku ERMS elektronický systém spisové služby EŘ Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) FKSP Fond kulturních a sociálních potřeb GŘ generální ředitel GŘ SŽ Generální ředitelství Správy železnic, státní organizace HOM Hospodaření ostatním majetkem HZS Hasičská záchranná služba Správy železnic, státní organizace IŘ insolvenční řízení IZ Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) JURISOFT informační systém pro správu právních spisů MOZ Majetek na oddlužení závazků obč. zák Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Obchz 1991 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník OJ organizační jednotka Správy železnic, státní organizace o. s. ř. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád o. z. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník O1 Odbor finanční Generálního ředitelství Správy železnic, státní organizace O3 Odbor účetnictví a daní Generálního ředitelství Správy železnic, státní organizace O25 Odbor právních činností Generálního ředitelství Správy železnic, státní organizace OPVD Odbor přípravy a verifikace dat Ř ředitel SAP Informační systém Správy železnic, státní organizace typu klient-server pro zpracování podnikových procesů (účetních, personálních, logistických, výrobních, plánovacích, řízení výroby, odbytu, údržby atd.) SŽ Správa železnic, státní organizace SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽG Správa železniční geodézie Správy železnic, státní organizace TÚDC Technická ústředna dopravní cesty Správy železnic, státní organizace ÚO účetní okruh ZDC Železniční dopravní cesta ZDP Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ZDPH Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ZP Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ZŘS Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních 6

7 1 PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 1.1 Tato směrnice upravuje základní způsoby a postupy práce, pravidla, kompetence, odpovědnost a podmínky, za kterých jsou evidovány, spravovány a právně vymáhány peněžité pohledávky v majetku Správy železnic, státní organizace (dále jen SŽ ) ve vztahu k jiným právnickým a fyzickým osobám. 1.2 Vymezení základních pojmů Právní službou se pro účely této směrnice rozumí (i) pro Generální ředitelství Správy železnic, státní organizace (dále jen GŘ SŽ ) a pro organizační jednotky (dále jen OJ ), které nemají právní útvar (odst. 16.1) nebo právníka, Odbor právních činností (dále jen O25 ) a (ii) pro ostatní OJ právní útvar nebo právník OJ (právní služba OJ). Správcem pohledávky se pro účely této směrnice rozumí útvar organizační složky určený organizačním řádem k zajištění úkolů spojených se správou a evidencí závazků a pohledávek (ke dni účinnosti je to pro GŘ SŽ zejména Odbor finanční, pro ostatní OJ zpravidla Odbor podpory a verifikace dat OJ). Při plnění jeho úkolů jsou ostatní ekonomické útvary organizace (zejména Odbor účetnictví a daní, Centrální finanční účtárna, Centrum sdílených služeb a jiné) povinny poskytovat správci pohledávky potřebnou součinnost. Písemnou formou se rozumí i právní jednání učiněné elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (např. ). Věřitel je subjekt práva oprávněný ze závazkového právního vztahu požadovat plnění po dlužníkovi. Dlužník je subjekt práva povinný ze závazkového právního vztahu k plnění vůči věřiteli. Pohledávky vznikají nejčastěji ze smluv, ale též z jiných právních skutečností např. z odpovědnosti za škodu, z bezdůvodného obohacení, z odpovědnosti za vady, z odpovědnosti za prodlení dlužníka nebo věřitele. Peněžitá pohledávka představuje právo věřitele požadovat po dlužníkovi peněžité plnění. Pohledávka ze styku mezi podnikateli je právem dodavatele požadovat (zpravidla finanční) protiplnění za jím provedené věcné plnění a z pohledu odběratele je to závazek poskytnout zpravidla finanční úhradu či jiné plnění za převzaté věcné plnění. Splatnost určuje konec doby, do níž musí dlužník (s)plnit. Se splatností (dospělostí) pohledávky vzniká věřiteli právo na peněžité plnění, v případě neplnění dlužníka pak právo vymáhat dlužné plnění u příslušného soudu. Dlužníkovi současně vzniká tomu odpovídající povinnost plnit. Záloha poskytnutá dodavateli před splněním smlouvy z jeho strany se v účetnictví eviduje jako pohledávka, a to pohledávka za věcným plněním proti dříve poskytnuté finanční úhradě. Příslušenstvím pohledávky jsou smluvní úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky (s vymáháním pohledávky). Smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky a jedná se o jeden z institutů utvrzení dluhu. Je samostatným majetkovým nárokem, který je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, nesplní-li svou smluvní povinnost, avšak pouze pokud je smluvní pokuta mezi stranami ujednána. Ujednání smluvní pokuty vylučuje právo věřitele na náhradu škody z porušení povinnosti, ke které se váže smluvní pokuta, neujednají-li strany jinak. 7

8 Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit. Jedná se tedy o nárok a je rozhodnutím věřitele, zda tento nárok bude uplatňovat, respektive, zda lze předpokládat, že uplatnění tohoto nároku způsobí věřiteli reálný přírůstek majetku a reálný výnos. V případě prodlení dlužníka s úhradou uplatněné smluvní pokuty lze nárokovat úrok z prodlení Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky a jsou sankcí za porušení povinnosti. Nejčastěji jsou nepříznivým právním důsledkem prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu. Prodlení dlužníka nastává marným uplynutím okamžiku, kdy je pohledávka naposledy splatná. Jedná se tedy o nárok a je rozhodnutím věřitele, zda tento nárok bude uplatňovat, respektive, zda lze předpokládat, že uplatnění tohoto nároku způsobí věřiteli reálný přírůstek majetku a reálný výnos. Z právního hlediska je uplatněný úrok z prodlení příslušenstvím pohledávky, z účetního a daňového hlediska se s ním nakládá jako se samostatnou pohledávkou. Pro případ, že výše úroku není sjednána ve smlouvě, je stanovena zákonná výše úroku z prodlení. Zákonná výše se v případě úroku z prodlení vzniklého od řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zákonná výše úroků z prodlení, k němuž došlo před , se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni Poplatek z prodlení je sankcí, která byla od (s účinností o. z.) do spojena s prodlením s úhradou plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Jeho úprava je obsažena v zákoně č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Výše poplatku z prodlení vzniklého před účinností zmíněného zákona, tj. před , se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Za období před lze dle Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák ) požadovat poplatek z prodlení nejenom při prodlení s úhradou plnění poskytovaných s užíváním bytu, ale též při prodlení s úhradou nájemného. Jedná se tedy o nárok a je rozhodnutím věřitele, zda tento nárok bude uplatňovat, respektive, zda lze předpokládat, že uplatnění tohoto nároku způsobí věřiteli reálný přírůstek majetku a reálný výnos. Z právního hlediska je uplatněný poplatek z prodlení příslušenstvím pohledávky, z účetního a daňového hlediska se s ním nakládá jako se samostatnou pohledávkou. S účinností od bylo ustanovení o poplatku z prodlení ze zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, zrušeno. Poplatek z prodlení tak byl definitivně z českého právního řádu vypuštěn. Nárok na zaplacení poplatku z prodlení, který vznikl do , není od nijak dotčen. Náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou příslušenstvím pohledávky a věřitel má vůči dlužníkovi nárok na jejich náhradu, pokud byla v soudním řízení jejich náhrada úspěšně uplatněna a přiznána. Z účetního a daňového hlediska se s nimi nakládá jako se samostatnými pohledávkami. Institut promlčení Právo se promlčí a dlužník není povinen plnit, jestliže nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě stanovené zákonem. K promlčení soud přihlédne jen při námitce dlužníka. Dovolává-li se dlužník u soudu promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dluh však nadále existuje v podobě tzv. naturální obligace, tedy jako právně existující dluh, jemuž chybí vynutitelný nárok. Přestože jej nelze vynutit, může být dlužníkem splněn dobrovolně a poté se přijetí plnění z takového dluhu nepokládá za bezdůvodné obohacení, nemůže tedy být naopak požadováno jeho vrácení. S ohledem na rekodifikaci soukromého práva s účinností od je třeba při posuzování otázky promlčení důkladně zvážit, zda se promlčení bude posuzovat 8

9 dle obč. zák. 1964, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen Obchz 1991 ) nebo o. z. Pokud promlčecí lhůta začala běžet přede dnem (tj. do včetně), posuzuje se promlčení podle obč. zák nebo Obchz 1991, a to s ohledem na charakter daného závazkového vztahu. Podle obč. zák nebo Obchz 1991 se též posuzuje promlčecí lhůta pro uplatnění práva, které se řídí obč. zák nebo Obchz 1991, i když promlčecí doba začne běžet až po V ostatních případech se posuzuje promlčení dle o. z Institut promlčení podle o. z. Podle 629 o. z. trvá obecná promlčecí lhůta 3 roky a dle 619 odst. 1 o. z. běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Ve smlouvě může být sjednána kratší nebo delší promlčecí lhůta ode dne kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, minimálně však na 1 rok a maximálně na 15 let. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu ( 629 odst. 2 o. z.). Počátek běhu promlčecí lhůty je určen buď objektivně, nebo subjektivně. Objektivně je stanoven tehdy, jestliže počátek běhu lhůty je nezávislý na vědomosti věřitele o rozhodujících skutečnostech. Subjektivně je počátek běhu lhůty stanoven tehdy, je-li vázán na vědomost věřitele o rozhodujících skutečnostech. Bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé ( 631 o. z.). Brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let ( 633 odst. 1 o. z.). Právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena. To platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud ( 634 o. z.). Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje ( 635 odst. 2 o. z.). Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného. Uvedené neplatí pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví ( 636 o. z.). Právo na náhradu škody, způsobené vadou výrobku podle 2939 o. z., se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh ( 637 o. z.). Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo ( 638 o. z.). Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby ( 639 o. z.). Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno ( 640 o. z.). 9

10 Bylo-li v uznání dluhu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění, platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění ( 641 o. z.). Byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva ( 642 o. z.). Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno ( 643 odst. 1 o. z.). Byla-li právnická osoba obnovena, skončí jejím věřitelům promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy byl zápis právnické osoby ve veřejném rejstříku obnoven ( 643 odst. 2 o. z.). Splní-li věřiteli dluh za dlužníka zástavní dlužník, nepromlčí se jeho právo vůči dlužníku dříve než za šest měsíců po splnění dluhu ( 644 o. z.) Institut promlčení podle obč. zák Podle ust. 101 obč. zák je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle ust. 106 obč. zák se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. To neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Promlčecí doba u bezdůvodného obohacení je stejná, jako u náhrady škody. Podle ust. 110 obč. zák se právo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu promlčuje za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od této lhůty Institut promlčení podle Obchz 1991 Podle ust. 397 Obchz 1991 je promlčecí doba čtyři roky, nestanoví-li Obchz 1991 pro jednotlivá práva jinak. Podle ust. 391 odst. 1 Obchz 1991 začíná běžet promlčecí doba u práv vymahatelných u soudu ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Podle ust. 392 odst. 1 Obchz 1991 běží promlčecí doba u práva na plnění závazku ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním. Podle ust. 393 odst. 1 Obchz 1991 začíná promlčecí doba u práv vzniklých z porušení povinností běžet dnem, kdy byla povinnost porušena. Podle ust. 394 odst. 1 Obchz 1991 běží promlčecí doba u práv, jež vznikají odstoupením od smlouvy, ode dne, kdy oprávněný od smlouvy odstoupil. Podle ust. 398 Obchz 1991 běží promlčecí doba u práva na náhradu škody ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti. Podle ust. 407 odst. 1 Obchz 1991 uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Podle ust. 408 Obchz 1991 bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Bylo-li 10

11 právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno Všichni zaměstnanci, kteří se podílí na evidenci, správě a právním vymáháním pohledávek, jsou povinni dbát o to, aby nedocházelo k promlčování pohledávek a správa pohledávek probíhala efektivně a hospodárně z pohledu vynaložených finančních prostředků a vynaloženého úsilí zaměstnanců. Za tímto účelem využívají příslušné informační systémy (zejm. SAP a JURISOFT) a jejich funkcionality. Zánik pohledávky a závazku v obchodním styku nejčastěji nastává splněním peněžní formou, tj. plněním vcelku, případně částečným plněním (pak zaniká částečně). Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. Dalšími případy zániku pohledávek a závazků jsou: - Dohodou si strany mohou ujednat zánik závazku, aniž by byl zřízen závazek nový, - případy vzájemného započtení pohledávek a závazků (stejného druhu), započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, - případy, kdy zanikají pohledávky a závazky a současně jsou nahrazovány jinou pohledávkou a závazkem, - splynutím zaniká závazek v případě, setká-li se právo a povinnost na plnění v jedné osobě, - případy ostatní (např. dohoda o prominutí dluhu, výpověď závazku, odstoupení od smlouvy, následná nemožnost plnění). Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky Zánik práva pohledávku vymáhat (prekluze) upravuje 654 o. z.. Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne. Zaniká celé právo, případné plnění po prekluzi by na straně věřitele znamenalo bezdůvodné obohacení. Pokud prekluzivní doba začala běžet přede dnem (tj. do včetně), posuzuje se prekluze dle Obchz 1991, pokud se závazkový vztah řídí Obchz 1991 (obč. zák prekluzi vůbec neupravoval). Podle Obchz 1991 se též posuzuje prekluzivní doba pro uplatnění práva, které se řídí Obchz 1991, i když prekluzivní doba začne běžet až po

12 2 EVIDENCE A SPRÁVA POHLEDÁVKY 2.1 Pohledávka je od doby jejího vzniku až do doby jejího zániku evidována v informačním systému SAP. Správce pohledávky odpovídá za řádnou správu a hospodaření s pohledávkou v souladu s pravomocemi a odpovědností, dle působnosti vymezené Organizačním řádem SŽ, případně dalšími dokumenty vnitropodnikové legislativy SŽ, zajistí její evidenci v informačním systému SAP cestou útvaru příslušného dle Organizačního řádu SŽ. Správce pohledávky je odpovědný též za správu pohledávky od okamžiku jejího vzniku do okamžiku předání pohledávky právní službě k právnímu vymáhání či dalším úkonům, jež vyžadují právní péči. 2.2 Po celou dobu existence pohledávky správce pohledávky zejména: - zajišťuje mimosoudní správu a nezbytné ošetřování pohledávek zejména ve shodě s účetní evidencí výše pohledávky na její jistině a příslušenství, - zajišťuje změny smluvních podmínek ve smyslu úpravy, odkladu a změny rozložení splátek (sjednává splátkové kalendáře s dlužníkem), jiné dohody s dlužníkem v souladu s Podpisovým řádem SŽ (v případě potřeby může žádat o součinnost právní službu), - provádí řádné vyúčtování pohledávky dlužníkovi s uvedením způsobu a termínu zaplacení pohledávky, - zajišťuje průběžné sledování pohledávky ve vztahu k dlužníkovi, přechod pohledávky v rámci transformace osoby dlužníka na nástupnický subjekt, - podílí se na zanesení pohledávky do evidence a dále předává O3/CSS veškeré potřebné informace za účelem řádné evidence pohledávky, - podílí se na řádném fungování centrálního upomínání dlužníků, (poskytuje součinnost při doplňování a aktualizaci veškerých údajů a informací, zejm. kontaktních údajů, bankovního spojení, vyrovnání uhrazených položek, blokaci upomínání položek z vážných důvodů, apod.), - komunikuje s dlužníkem až do doby definitivního vypořádání pohledávky, sjednává uznání dluhu (závazku) dlužníkem, zápočty pohledávek, prominutí dluhu v souladu s Podpisovým řádem SŽ, jakož i další změny a zániky závazků, - ve spolupráci s právní službou konzultuje právní kvalifikaci pohledávky a možné promlčení a prekluzi pohledávky, - rozhoduje o právním vymáhání pohledávky a jejího příslušenství. Správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ a Odboru finančního (dále jen O1 ) nad rámec výše uvedeného: - přebírá operace v souvislosti s právními úkony nad finanční limit a omezení daná Podpisovým řádem SŽ pro OJ, - přebírá od příslušného útvaru informace o vstupu dlužníka do likvidace nebo insolvenčního řízení, analyzuje jednotlivé pohledávky a předává informace správcům pohledávek OJ (OJ se rozumí i GŘ SŽ) a vedoucímu oddělení vymáhání pohledávek O25 pro potřeby určení OJ, která zpracuje jednotnou přihlášku (viz odst , ). - v případě, že se dozví z vlastní činnosti nebo na základě informace od jiné OJ o tom, že za jedním dlužníkem jsou evidovány pohledávky po splatnosti na pracovních úsecích více OJ, které jsou současně vhodné k právnímu vymáhání, tuto skutečnost společně s přehledem pohledávek předá vedoucímu oddělení 12

13 vymáhání pohledávek O25, který po posouzení všech rozhodných skutečností může v případě vhodnosti vydat písemné rozhodnutí o jednotném postupu vymáhání a dále o tom, která OJ tento postup provede. 2.3 Pokud je pohledávka právně vymáhána, správce pohledávky neprodleně informuje právní službu o výsledcích jednání s dlužníkem, zejména o skutečnostech majících vliv na vymáhání pohledávky (sjednané splátkové kalendáře), skutečnostech o splácení (nebo splacení) pohledávky dlužníkem, aktuální výši dluhu, uznání dluhu (závazku), smrti nebo zániku dlužníka. Správce pohledávky je dále povinen informovat právní službu o uskutečnění případného zápočtu a poskytnout veškeré písemné dokumenty k tomuto zápočtu, je-li pohledávka či zápočet předmětem právního vymáhání. Správce pohledávky je dále povinen předat právní službě i další relevantní informace a stejně tak i popis skutkových okolností vztahujících se k vymáhání předmětné pohledávky. 2.4 Správce pohledávky na základě součinnosti s O3/CSS u pohledávek uplatněných v soudním či obdobném řízení informuje právní službu o přijaté platbě na bankovní účet SŽ (zaplacení pohledávky, úroků, nákladů řízení, příp. jejich částečná úhrada) zasláním kopie příslušného bankovního výpisu. 2.5 Právní služba, v rozsahu plnění od dlužníka, podá k příslušnému soudu návrh na úpravu žalobního petitu, případně zpětvzetí žaloby. 2.6 Součástí správy pohledávek je jejich inventarizace v rámci uzávěrkových prací, na které se podílí inventarizační komise a v případě pohledávek předaných k právnímu vymáhání též právní služba. 13

14 3 ZÁPOČET POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ 3.1 Vymezení základních pojmů Zápočet pohledávek a závazků je druhou nejčastější formou zániku pohledávky a závazku po plnění peněžní formou. Primárně však nemusí při zápočtu dojít k úplnému zániku pohledávky, neboť při vzájemném započtení pohledávky zanikají jen do výše, ve které se vzájemně kryjí. Problematika zápočtů pohledávek a závazků je řešena o. z., a to v 1982 až Účetní legislativa ( 58 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vzájemný zápočet rozvahových položek pohledávek a závazků ve smyslu občanského zákoníku připouští. Z uvedené legislativy vyplývá, že v situaci, kdy mají věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, tyto pohledávky zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků závazkového vztahu učiní vůči druhému projev vůle směřující k započtení (dohoda), přičemž k započtení postačí i jednostranné právní jednání jednoho účastníka vůči druhému (jednostranný zápočet). 3.2 Postup při započtení pohledávek a závazků Požadavky na zápočty navrhované podle výše započítávaných plnění správcem pohledávky OJ nebo správcem pohledávky na úrovni GŘ SŽ (navrhovatel), které v souladu s Podpisovým řádem SŽ schvalují odpovědní pracovníci GŘ SŽ, jsou předkládány písemně pověřenému zaměstnanci O1, který provede kontrolu formální stránky zápočtu. Za soulad pohledávek (závazků) navrhovaných do zápočtu s platnou právní a účetní legislativou plně odpovídá navrhovatel. Úrok z prodlení a poplatek z prodlení je nedílnou součástí návrhu zápočtu v případě, kdy navrhovatel nárok na sankci uplatnil, tj. vystavil, zaúčtoval a prokazatelně odeslal dlužníkovi výzvu k úhradě (fakturu) této sankce. Výzva k úhradě (faktura) na plnění z titulu úroku z prodlení nebo poplatku z prodlení nemůže být vystavena (odběrateli) nebo přijata (od dodavatele), pokud je v dohodě o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků smluven zánik tohoto příslušenství. Navrhovatel předkládá seznam pohledávek a závazků, navrhovaných k zápočtu s uvedením specifikace jednotlivých pohledávek (závazků): a) odběratel (dodavatel), b) číslo odběratele (dodavatele) v SAP, c) číslo faktury, d) datum vystavení faktury, e) datum splatnosti faktury, f) celkovou fakturovanou částku, g) částku navrhovanou k zápočtu, včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni započtení, h) zůstatek k úhradě po provedeném zápočtu, i) souhrn celkové hodnoty všech pohledávek (závazků) navrhovaných k zápočtu. Jednotlivé pohledávky a závazky musí být do seznamu zařazovány v pořadí podle jejich splatnosti. 14

15 Pověřený zaměstnanec O1 po provedené kontrole přidělí zápočtu evidenční číslo z databáze zápočtů, vedené a spravované O1 a předloží návrh zápočtu dvojmo ke schválení odpovědnému vedoucímu pracovníku GŘ SŽ podle Podpisového řádu GŘ SŽ. Navrhovatele informuje ovou komunikací s připojenou kopií návrhu dohody či jednostranného zápočtu. Pověřený zaměstnanec O1 prostřednictvím O3/CSS současně zajistí doplnění v systému SAP u každé jednotlivé položky schválené do zápočtu: a) v poli Text: číslo zápočtu, b) v poli Blok platby: K (kompenzace), c) v poli Způsob platby: M (manuální), čímž zablokuje závazek v automatickém platebním běhu Správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ zajistí odeslání schváleného zápočtu dvojmo druhému účastníku dohody o vzájemném zápočtu. Pověřený zaměstnanec O1 na úrovni GŘ SŽ zpracuje na základě oboustranně schváleného zápočtu zaúčtovací dopis, na jehož základě správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ prostřednictvími O3 zápočet zaúčtuje v případech, kdy navrhovatelem zápočtu je správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ a rovněž v případech, kdy na straně SŽ vstupuje do zápočtu více než jedna OJ SŽ. Pokud je účastníkem zápočtu na straně SŽ pouze jedna OJ, uvědomí ji pověřený zaměstnanec O1 na úrovni GŘ SŽ o oboustranném schválení zápočtu zaúčtovacím dopisem včetně kopie schváleného zápočtu. Zaúčtování zápočtu provede správce pohledávky příslušné OJ prostřednictvím Centra sdílených služeb (dále jen CSS ). V případě, kdy SŽ obdrží návrh zápočtu od odběratele nebo dodavatele platí postup analogicky podle odst až V případě zápočtů v kompetenci OJ podle Podpisového řádu GŘ SŽ jsou postupy podle odst až plně v kompetenci jednotlivých OJ. OJ je povinna sdělit pověřenému zaměstnanci O1, odpovědnému za vedení databáze zápočtů OJ, veškeré údaje nutné pro bezchybné vedení databáze. 15

16 4 UPOMÍNÁNÍ A PRÁVNÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVKY DO VYDÁNÍ PRAVOMOCNÉHO ROZHODNUTÍ 4.1 Právní služba vymáhá pohledávky za jinými právnickými a fyzickými osobami na základě písemné žádosti správce pohledávky dle odst Sledování platební morálky dlužníků je plně v kompetenci příslušných správců pohledávek. Týká se to jak pohledávek z vedlejší knihy odběratelů, tak i pohledávek evidovaných na hlavní knize (např. pohledávky za zaměstnanci, půjčky FKSP, náhrady škod atd.). Upomínání pohledávek na úrovni správců pohledávek za součinnosti O3/CSS je standardně realizováno dvoustupňovým automatizovaným systém centrálního upomínání pohledávek v rámci příslušných modulů SAPu. Gestorem centrálního systému upomínání je odbor O1. Proces, podmínky, termíny a další související náležitosti centrálního upomínání stanoví Ř O1 vnitřním předpisem. 1 Upomínání mimo centralizovaný systém může probíhat pouze na základě souhlasu O1. Informace o vystavení upomínky včetně data vystavení upomínky bude u daného odběratele bezodkladně zavedena do SAPu. Pokud nedojde k úhradě pohledávky ani po druhé upomínce, správce pohledávky předá pohledávku spolu s písemnou žádostí o právní vymáhání pohledávky a písemnými podklady k právnímu vymáhání na právní službu. Ta zajistí zpracování třetí upomínky, tzv. Předžalobní výzvy, a případně následnou žalobu. Generální ředitel (dále jen GŘ ) nebo náměstek GŘ pro ekonomiku (dále jen EN ) může stanovit okruh odběratelů, jejichž upomínkové řízení bude mít specifické podmínky. 4.3 Žádost správce pohledávky o právní vymáhání se zpracovává na formuláři Žádost o právní vymáhání pohledávky a předání podkladů, jenž je přílohou D této směrnice (dále též žádost ). 4.4 Žádost správce pohledávky o právní vymáhání musí být řádně doložena: a) přesným označením subjektu, aa) ab) ac) u nepodnikajících fyzických osob jménem, datem narození (rodným číslem), bydlištěm, případně zaměstnavatelem, u podnikatelů a právnických osob názvem, sídlem včetně IČ dlužníka, u pohledávek za zaměstnanci: - při vymáhání půjčky z FKSP pracovní smlouvou včetně dodatků, dokladem o rozvázání pracovního poměru včetně potvrzení o doručení, smlouvou o příspěvku, dokladem o vyplacení částky (výpis z účtu a převodní příkaz), upomínkou formou vyúčtování dlužníkovi, výpisem z účetní evidence o splátkách, - při vymáhání alikvotní částky výstrojních bodů pracovní smlouvou, dokladem o rozvázání pracovního poměru, výstrojním listem, evidenčním listem výstrojních bodů, výpočtem alikvotní částky za výstrojní body, upomínkou vyúčtování, 1 - Opatření ředitele odboru finančního k postupu jednotného upomínání v SŽ, zn /2018-SŽDC-GŘ-O1 - Metodický list k pohledávkám OJ ve správě centralizovaných finančních účtáren OFÚ Č/M ve struktuře CSS, zn. 2957/2019-SŽDC-GŘ-O1 16

17 - při vymáhání nevrácených oděvních součástek pracovní smlouvou včetně dodatků, dokladem o rozvázání pracovního poměru včetně potvrzení o doručení, osobním listem oděvních součástek a ochranných pomůcek osobního přídělu, pořizovací hodnotou oděvních součástek, výpočtem opotřebení, dobou vynositelnosti, zůstatkovou hodnotou podle jednotlivých věcí, a upomínkou formou vyúčtování pohledávky, - při vymáhání náhrady škody podle ust. 250 a násl. zákoníku práce dokladem, ze kterého je zřejmé, že vznikla škoda a v jaké výši, výpočtem průměrného výdělku zaměstnance pro pracovněprávní účely podle zákoníku práce, upomínkou formou vyúčtování dlužníkovi, pracovní smlouvou s dodatky, pokud došlo v mezidobí k rozvázání pracovního poměru, dokladem o rozvázání pracovního poměru včetně potvrzení o doručení. Jedná-li se o škodu vzniklou schodkem nebo ztrátou svěřených předmětů, také dohodou o odpovědnosti ve smyslu 252 zákoníku práce nebo písemným potvrzením o svěření předmětů dle 255 odst. 1 zákoníku práce (resp. dohodou o odpovědnosti ve smyslu 255 odst. 2 zákoníku práce), - při vymáhání pohledávek od nájemců bytů, tj. nájemného a plateb za služby spojené s užíváním bytu nájemní smlouvou, evidenčními listy, konečným vyúčtováním služeb, přehledem dlužných plateb z účetní evidence, případně doklady o ukončení nájemní smlouvy a případným vyčíslením škody na vybavení bytu, - při vymáhání pohledávek z náhrad škod vůči osobám, které způsobily SŽ škodu dokladem, z něhož je zřejmé, že vznikla škoda a v jaké výši, smlouvou nebo jiným dokumentem, z nichž vyplývá právní vztah s osobou, která způsobila škodu (pokud taková smlouva nebo doklad vznikly), upomínkou formou vyúčtování, popř. jinými rozhodnými skutečnostmi, týkajícími se vzniklé škody. b) přesně vyčíslenou výší pohledávky a její kalkulaci na jistině pohledávky a jejím příslušenství (úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuta, předešlé vynaložené náklady na její vymáhání apod.), c) smluvní dokumentací a korespondencí s dlužníkem vyúčtováním pohledávky dlužníkovi, daňovými doklady, doklady o částečných platbách na pohledávku dlužníkem (bankovní a jiné výpisy), dodatečnými dohodami s dlužníkem, uznáním dluhu (závazku), dokladem o odstoupení od smlouvy, d) doklady o pokusu o mimosoudní vypořádání, e) příslušným bankovním spojením: název peněžního ústavu, číslo účtu, variabilní symbol (VS), f) na žádost právní služby též návrhy na provedení svědeckých výpovědí (jméno, příjmení, adresa pro doručování, pracovní zařazení svědka, uvedení skutečností, k nimž se svědek může vyjádřit) a návrhy na provedení dalších důkazů, g) na žádost právní služby taktéž sdělení všech skutkových okolností jakož i další relevantní informace vztahující se k vymáhání předmětné pohledávky Pokud právní služba neobdrží od správce pohledávky doklady a údaje uvedené v odst. 4.4 písm. a) až e), je oprávněna žádost o právní vymáhání pohledávky odmítnout se stručným zdůvodněním a případným upozorněním na blížící se promlčení či prekluzi. Právní služba současně vrátí správci pohledávky doklady, které obdržela od správce pohledávky pro účely právního vymáhání pohledávky. Obdrží-li právní služba od správce pohledávky doklady a údaje uvedené v odst. 4.4 písm. a) až e), sdělí právní služba správci pohledávky spisové číslo dle čl. 4.9, pod 17

18 kterým bude pohledávka právní službou vymáhána. Správce pohledávky toto číslo právní služby prostřednictvím O3/CSS poznamená do SAP. Do pěti pracovních dnů od obdržení podkladů dle předešlé věty odešle právní služba třetí upomínku označenou jako Předžalobní výzva, která bude opatřena podpisem pověřeného podnikového právníka, odpovědného za vedení právního spisu. Předžalobní výzva musí obsahovat lhůtu k úhradě a splňovat náležitosti výzvy k plnění dle 142a o. s. ř. V případě pohledávek za nájemným z bytů bude Předžalobní výzva obsahovat upozornění, že v případě neuhrazení pohledávky bude podána žaloba na plnění a bude dána výpověď nájmu bytu. Součástí Předžalobní výzvy může být, dle uvážení správce pohledávky, nabídka úhrady dluhu ve splátkách (splátkový kalendář) V případě hrozícího promlčení pohledávky je správce pohledávky povinen při předávání pohledávky k právnímu vymáhání právní službu písemně upozornit na nebezpečí takového promlčení, a to tak, aby právní služba mohla pohledávku proti jejímu promlčení včas právně ošetřit, a to buď včasným podáním žalobního návrhu, nebo uzavřením dohody o prodloužení promlčecí doby. V případě zcela promlčené pohledávky právní služba na tuto skutečnost písemně upozorní správce pohledávky a požádá správce pohledávky o písemné vyjádření, zda má tuto promlčenou pohledávku právně vymáhat. Právní služba dále postupuje v souladu s tímto vyjádřením správce pohledávky. Pokud se správce pohledávky ve lhůtě stanovené právní službou nevyjádří, je právní služba oprávněna žádost o právní vymáhání pohledávky odmítnout. V takovém případě právní služba vrátí správci pohledávky doklady, které pro účely právního vymáhání pohledávky obdržela. Pokud bude právní službě předávána k právnímu vymáhání částečně promlčená pohledávka, je správce pohledávky povinen na takové částečné promlčení pohledávky právní službu písemně upozornit. Při vymáhání úroků z prodlení, kdy jistina pohledávky byla uhrazena před předáním pohledávky k právnímu vymáhání a správce pohledávky požaduje vymáhat pouze úroky z prodlení, je nutno doložit původní fakturu, nebo doklady, na základě kterých bylo účtováno, fotokopie výpisu z účtu o provedené úhradě jistiny pohledávky a fakturu vystavenou na úroky z prodlení a další potřebné doklady. 4.5 Právní služba zpětně písemně informuje bez zbytečného odkladu správce pohledávky zejména: a) o odeslání třetí upomínky označené jako Předžalobní výzva a o úspěšnosti či neúspěšnosti jejího doručení dlužníkovi, b) o podání žaloby proti dlužníku pohledávky, c) o změně stavu vymáhání pohledávky v průběhu soudního či jiného řízení. Správce pohledávky na základě této informace prostřednictvím O3/CSS doplňuje či upravuje záznamy u jednotlivých odběratelů v SAPu a přeúčtuje položky na příslušné analytické účty. Doplňování či úprava probíhá průběžně, minimálně však v rámci roční inventarizace. 4.6 Žalobu, v případě, nehrozí-li promlčení pohledávky, je právní služba povinna u příslušného soudu podat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu, stanovené ve třetí upomínce označené jako Předžalobní výzva. V případech zvlášť složitých lze lhůtu po dohodě se správcem pohledávky přiměřeně prodloužit. Žaloba se vyhotoví podle počtu žalovaných a dále v jednom vyhotovení pro soud, není-li podána elektronicky. Originál žaloby se zakládá do právního spisu. 4.7 Právní služba do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí informuje správce pohledávky písemně o výsledku sporu, přičemž informace obsahuje označení orgánu, 18

19 který rozhodnutí vydal, datum a č. j. vydaného rozhodnutí, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí, obsah rozhodnutí (výrok soudu). Tuto informaci lze nahradit kopií soudního rozhodnutí s doložkou právní moci a vykonatelnosti. 4.8 Správce pohledávky poté nakládá s pohledávkou a sleduje ji až do konečného uspokojení, včetně přiznaných nákladů řízení. Správce pohledávky eviduje a sleduje jednotlivé případy vymáhání pohledávek až do zaplacení a za součinnosti O3/CSS sděluje okamžitě písemně právní službě: - zaplacení (i částečně) pohledávky, včetně úroků a nákladů řízení, - uskutečnění zápočtu, včetně všech písemných dokumentů k tomuto provedenému zápočtu (dohoda s přílohami), - postoupení pohledávky se žádostí o ukončení právního vymáhání po nabytí účinnosti smlouvy o postoupení. 4.9 Právní služba vede evidenci právních sporů v programu JURISOFT. Každý podnikový právník je po převzetí pohledávky k právnímu vymáhání povinen založit spis se spisovým číslem vygenerovaným elektronickým systémem spisové služby (dále jen ERMS ) a nejpozději při prvním procesním úkonu (zejm. Předžalobní výzvy ) směřujícím k vymožení pohledávky zapsat tento spis do evidence právních spisů v programu JURISOFT. Podnikový právník vyřizující spis je odpovědný za úplnou a řádnou evidenci aktuálního stavu právního spisu v programu JURISOFT Formální náležitosti a způsob vedení právního spisu se řídí platným Spisovým a skartačním řádem SŽ. Podnikový právník odpovědný za vedení právního spisu je povinen do spisu chronologicky zakládat veškeré listiny (včetně výtisků obdržených i odeslaných ových zpráv), které mají vztah k vymáhané pohledávce nebo dokladují postup při jejím vymáhání. Pokud není objektivně možné ponechat si originál listiny, opatří podnikový právník podle jejího významu buď úředně ověřenou kopii listiny, nebo její prostou kopii, na niž poznamená, že je totožná originálem a kde se tento originál nachází. Podnikový právník je povinen zakládat do spisu stručné písemné zápisy o uskutečněných telefonických hovorech v souvislosti s vymáháním pohledávky (datum, čas, volající/volaná osoba, předmět rozhovoru, závěr) Je-li to vhodné, plnění povinností vzájemného poskytování informací mezi správcem pohledávky a právní službou (zejm. dle odst. 2.3, 2.4, 4.2, 4.5, 4.7, 4.8) je možné realizovat i prostřednictvím automatického sdílení dat elektronických systémů SAP - JURISOFT Rozsah údajů povinně evidovaných právní službou v rámci informačního systému právní služby JURISOFT stanoví Ř O25 prováděcím pokynem. 19

20 5 OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM 5.1 Vymezení základních pojmů Opravná položka nepřímo koriguje hodnotu pohledávky jejím přechodným snížením. Původní hodnota pohledávky se nemění, právní existence nároku věřitele vůči dlužníkovi není přerušena a dlužník má stále povinnost uhradit svůj závazek. Z účetního hlediska vyjadřuje reálnou hodnotu aktiva a podílí se tak na naplnění zásady opatrnosti. Opravné položky se tvoří na vrub daňových nákladů při dodržení podmínek daných zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Tímto způsobem (tj. nepřímo, prostřednictvím opravné položky) lze postupně, v návaznosti na dobu, která uplynula od sjednané doby splatnosti, uplatnit do daňových nákladů daň z přidané hodnoty, kterou byl plátce povinen odvést a kterou mu odběratel neuhradil. V případě, kdy bylo smluveno zaplacení pohledávky ve splátkách, přičemž každá jednotlivá splátka má vlastní datum splatnosti (splátkový kalendář), se každá jednotlivá splátka chová jako samostatná pohledávka a podle toho se k ní vytvářejí opravné položky. Takto sjednané splátky musí být po sjednání splátkového kalendáře zaúčtovány na účet odběratele jako samostatné položky se sjednaným datem splatnosti. Na vrub nedaňových nákladů se tvoří opravné položky k pochybným pohledávkám, které podmínky zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, nesplňují. 5.2 Postup při tvorbě opravných položek Podrobný postup tvorby a rušení opravných položek k pohledávkám je dán samostatným pokynem Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky Oprava základu daně (DPH) u pohledávek ze zdanitelného plnění za dlužníky v insolvenčním, exekučním a pozůstalostním řízení je upravena 46 46g zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ). Opravu je věřitel oprávněn provést u nedobytné pohledávky ze zdanitelného plnění, pokud: a) je vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, nebyla doposud zcela vymožena a od vydání prvního exekučního příkazu uplynuly nejméně 2 roky; b) pohledávka byla vymáhána v exekučním řízení a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka; c) se dlužník nachází v insolvenčním řízení, věřitel svoji pohledávku řádně přihlásil do tohoto řízení, byla zjištěna a přihlíží se k ní a současně insolvenční soud: - rozhodl o prohlášení konkursu nebo o přeměně reorganizace v konkurs; - schválil oddlužení avšak je zřejmé, že pohledávka nebude zcela nebo zčásti uspokojena; - zastavil ins. řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, 2 Pokyn ředitele odboru finančního č. 5/2015 pro účtování opravných položek, odpisů pohledávek, rezerv, dlouhodobých položek a časového rozlišení ve státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, čj /2015-SŽDC-O1 20

21 pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující; d) dlužník zemřel a z výsledků řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka nebude zcela nebo zčásti uspokojena; e) bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení podle písmen a) až d) a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se původní zdanitelné plnění uskutečnilo; f) dlužník je v okamžiku opravy plátcem DPH Opravu nelze provést v případě, že dlužník byl nespolehlivým plátcem v době vzniku pohledávky. Lhůta pro opravu základu daně činí 3 roky, tato lhůta neběží po dobu exekučního, insolvenčního a pozůstalostního řízení. V případě, že následně dojde k okolnostem, které budou mít za následek zvýšení opraveného základu daně, je věřitel povinen provést další opravu základu daně Oprava základu daně dle odst se v prostřední SŽ v hodnotě vyšší než Kč bez DPH. uplatňuje na pohledávky O1 vede a spravuje databázi pohledávek potencionálně způsobilých k opravě základu daně (DPH) OPRAVA DPH.xls na disku I:, resp. J: v adresáři OPRAVA DPH. Do této databáze zapisuje relevantní údaje o insolvenčních, exekučních a pozůstalostních řízeních a aktualizuje údaje v databázi. Náležitosti databáze, její vedení a další související náležitosti stanoví Ř O1 prováděcím předpisem. V případě, že bude právní službě správcem pohledávky dle odst. 4.2 předána k vymáhání pohledávka ze zdanitelného plnění v hodnotě vyšší než Kč bez DPH a současně dojde k zahájení insolvenčního, exekučního nebo pozůstalostního řízení, právní služba o této skutečnosti písemně uvědomí správce pohledávky dle odst. 4.5 a současně sdělí tuto informaci na zav@szdc.cz. Informaci zapíše pověřený zaměstnanec O1 do databáze pohledávek ke sledování opravy základu daně (DPH). Za účelem prověření a realizace opravy základu daně dle odst poskytuje odbor O1 čtvrtletně odboru O3 aktualizovaný seznam pohledávek potencionálně způsobilých k opravě základu daně (DPH). Další informace a veškerou potřebnou součinnost o těchto pohledávkách poskytne právní služba O3 na základě jeho žádosti. Na splnění informační povinnosti právní služby dle odst a lze užít ust. odst přiměřeně. 21

22 6 ZÁVAZKY Z ROZHODNUTÍ 6.1 Pro zajištění úhrady závazků vyplývající z platebních rozkazů, rozsudků nebo usnesení soudů, exekutorských a dalších úřadů a orgánů (tzn. jistin, příslušenství, smluvních pokut, poplatků, nákladů řízení, nákladů exekuce apod.) musí odpovědný zaměstnanec právní služby vystavit příkaz k úhradě s doložením příslušných rozhodnutí s doložkou právní moci. Pokud nebude právní služba podávat opravný prostředek proti výroku, který k úhradě zavazuje výlučně SŽ, není třeba, aby rozhodnutí bylo opatřeno doložkou právní moci. Originál formálně a věcně ověřeného a schváleného příkazu k úhradě musí být doručen v dostatečném časovém předstihu před splatností na O1 GŘ SŽ. 6.2 O1 GŘ SŽ zajistí požadovanou úhradu a následně do 3 pracovních dnů po provedení úhrady zašle písemně kopii bankovního výpisu zaměstnanci právní služby, který příkaz k úhradě vypracoval. 6.3 Každý zaměstnanec právní služby, spravující konkrétní právní spis, je odpovědný za to, že veškeré povinnosti týkající se úhrady závazků SŽ z rozhodnutí budou včas předloženy k realizaci platby dle postupů stanovených Směrnicí SŽDC SM41 Oběh účetních dokladů. 22

23 7 INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ 7.1 Vymezení základních pojmů Insolvenčním řízením je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). Dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti v případě, že zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tyto neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud (domněnka úpadku). Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení se rozumí konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku. Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. Nepatrný konkurs je konkurs, kde dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo nepřesahuje-li celkový obrat dlužníka za předcházející účetní období 2 miliony Kč a dlužník nemá více jak 50 věřitelů. Reorganizace je způsob řešení úpadku spočívající v postupném uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku podle schváleného reorganizačního plánu a pod průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. Oddlužení je způsob řešení úpadku nepodnikatelských subjektů, jenž umožňuje poctivému, avšak finančně neúspěšnému dlužníkovi, začít znovu bez zátěže předchozích dluhů. Oddlužení je možné buď zpeněžením majetkové podstaty, nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno jestliže: - dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši; - dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek; - po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se 23

24 za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. Splněním podmínek oddlužení dochází k osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž doposud nebyly uspokojeny Rozhodnutí o úpadku vydá insolvenční soud, je-li zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo hrozícím úpadku. Insolvenční soud může s rozhodnutím o úpadku současně spojit i rozhodnutí o stanovení způsobu řešení úpadku. Prohlášení o konkurzu spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku reorganizací spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku pokud dlužník spolu s insolvenčním návrhem předloží přijatý reorganizační plán. Rozhodnutí o řešení úpadku oddlužením spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku jestliže dlužník současně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení. Nerozhodne-li soud o stanovení způsobu řešení úpadku jedním z výše uvedených způsobů při rozhodnutí o úpadku, rozhodne o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku. Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání ( 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí o úpadku činí 2 měsíce. Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na stanoveném formuláři. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci. Do přihlášky právní služba uvede bankovní spojení SŽ, na které je možné poukázat výtěžek z insolvenčního řízení. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují Osoby, kterým se dle zvláštního předpisu zřizuje datová schránka bez žádosti, činí podání (tj. i přihlášku pohledávky) včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem ( 80a IZ). Přezkumné jednání je soudem nařízené jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek. Popření pohledávky je procesní úkon, kterým se zpochybňuje nárok přihlášeného věřitele co do pravosti, výše a pořadí pohledávky. O popření pravosti pohledávky jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. 24

25 O popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. O popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena. Incidenční spor je samostatný soudní spor v insolvenčním řízení, související s popřenou pohledávkou. Výčet incidenčních sporů je uveden v ustanovení 159 odst. 1 IZ. 7.2 Zahájení insolvenčního řízení na návrh třetí osoby Na základě zveřejněné vyhlášky insolvenčního soudu o zahájení insolvenčního řízení O1 (po obdržení informace o zahájeném insolvenčním řízení od příslušného útvaru) analyzuje existující pohledávky SŽ za dlužníkem v insolvenčním řízení Pověření zaměstnanci útvaru SAP denně sledují zveřejňované vyhlášky insolvenčního soudu o zahajovaných insolvenčních řízeních a denně o nich elektronicky informují O1. O1 vede a spravuje databázi zahájených insolvenčních řízení INSOLVENCE.xls na disku I:, resp. J: v adresáři INSOLVENCE. Do této databáze zapisuje relevantní údaje o zahájených insolvenčních řízeních a aktualizuje údaje v databázi samostatně pro odběratele (list Odběratelé) a pro dodavatele (list Dodavatelé). Každá OJ SŽ včetně GŘ SŽ pověří nejméně dva zaměstnance, kteří denně sledují databázi zahájených insolvenčních řízení na disku I: ( J: ). Tito zaměstnanci budou mít přístup do databáze pro čtení i zápis a do této budou průběžně doplňovat informace o vývoji každého případu. Náležitosti databáze, její vedení, způsob pověření zaměstnanců a další související náležitosti stanoví Ř O1 prováděcím předpisem. Právní služba po převzetí žádosti správce pohledávky o přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení již sama provádí kontrolu stavu a stadia insolvenčního řízení (do prohlášení úpadku a po něm) a provádí příslušné procesní úkony. O důležitých změnách neprodleně písemně informuje příslušného správce pohledávky, za účelem zajištění řádné evidence této pohledávky v účetnictví. Pro náležitosti žádosti správce pohledávky o přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení se užije ust. odst. 4.3 a 4.4 stanovící formu a náležitosti žádosti o právní vymáhání pohledávky přiměřeně. K žádosti připojí správce pohledávky dokumentaci, která musí obsahovat listiny prokazující uplatňovaný nárok do insolvenčního řízení, s vyčíslením pohledávky zvlášť na jistinu, úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, smluvní pokuty a případně další příslušenství (např. náklady řízení). Dokument prokazující vykonatelnost pohledávky (soudní rozhodnutí apod.) je potřeba předložit v originále nebo úředně ověřené kopii s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti V případě, kdy pohledávky za dlužníkem jsou evidovány na pracovních úsecích více OJ (OJ se rozumí i GŘ SŽ), O1 tuto skutečnost s přehledem pohledávek neprodleně písemně sdělí vedoucímu oddělení vymáhání pohledávek O25, který po posouzení všech rozhodných skutečností, zejm. výše a charakteru evidovaných pohledávek a dále dostupnosti příslušného soudu z právních pracovišť dotčených OJ, vydá písemné rozhodnutí o tom, která OJ zpracuje jednotnou přihlášku pohledávek u insolvenčního soudu za celou SŽ. Tato informace bude rovněž uvedena v databázi insolvenčních řízení. 25

26 7.3 Řízení po prohlášení úpadku Přihlášku do insolvenčního řízení zpracuje a podá právní služba určená podle odst. 7.2 až po prohlášení úpadku. V případě, že právní službě nebude předána kompletní dokumentace dle odst a 7.2.6, je právní služba oprávněna přihlášku do insolvenčního řízení nepodat s tím, že správci pohledávky vrátí dokumentaci, kterou za účelem podání přihlášky obdržela, s písemným odůvodněním a poučením o následcích pozdního podání přihlášky dle odst Vyčíslení pohledávky a jejího příslušenství dle odst správce pohledávky na žádost právní služby aktualizuje k datu prohlášení úpadku dlužníka, případně k jinému datu, jež stanoví právní služba. O podané přihlášce do insolvenčního řízení právní služba neprodleně písemně uvědomí příslušného správce pohledávky a současně zašle kopii přihlášky pohledávky na zav@szdc.cz. Informaci zapíše pověřený zaměstnanec O1 do databáze zahájených insolvenčních řízení. Na splnění informační povinnosti právní služby lze užít ust. odst přiměřeně U zpracování podkladů pro přihlášku do insolvenčního řízení se musí dodržovat zásada jediné přihlášky za jedním dlužníkem (později úpadcem). Od této zásady se lze odchýlit pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech. 7.4 Popření pohledávky a vedení incidenčního sporu Pokud byla pohledávka na přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem nebo jiným věřitelem, právní služba posoudí oprávněnost popření a následně případně podá dle důvodu popření pohledávky a ve lhůtě určené ve výzvě soudu, k insolvenčnímu soudu určovací žalobu proti insolvenčnímu správci, resp. také proti věřiteli, který pohledávku popřel a vede incidenční spor o pohledávce. Předmětem žaloby je popřená pohledávka v rozsahu jejího popření. Žaloba se vyhotoví podle počtu žalovaných a dále v jednom vyhotovení pro soud, není-li podána elektronicky. Originál žaloby se zakládá do právního spisu. Při zpracování určovací žaloby je nutno uvést a předložit další důkazy, které osvědčují přihlášený nárok SŽ. 7.5 Návrh na zahájení insolvenčního řízení ze strany Správy železnic, státní organizace Žádost o podání insolvenčního návrhu podává správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ právní službě na základě zjištění, že u dlužníka jsou naplněny podmínky pro podání insolvenčního návrhu a správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ, po zvážení všech rizik, spjatých s podáním insolvenčního návrhu, považuje podání návrhu za vhodný způsob vymáhání pohledávky za dlužníkem. Pro náležitosti žádosti se užije ust. odst. 4.3 a 4.4 stanovící formu a náležitosti žádosti o právní vymáhání pohledávky přiměřeně. Právní služba zpracuje insolvenční návrh na základě písemné žádosti správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ. V žádosti o podání insolvenčního návrhu správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ uvede a doloží: - existenci splatné a vykonatelné pohledávky a její výši způsobem stanoveným v odst , v případě, že pohledávka není vykonatelná, je nutné uvést důvody, proč není pohledávka vymáhána cestou civilního soudního řízení, - existenci více věřitelů dlužníka, - úpadek dlužníka, - důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává. 26

27 Pokud právní služba neobdrží od správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ shora uvedené doklady a údaje, osvědčující úpadek dlužníka, je právní služba oprávněna žádost o podání insolvenčního návrhu odmítnout s písemným zdůvodněním. Právní služba vrátí správci pohledávky na úrovni GŘ SŽ doklady, které od něj obdržela pro účely podání insolvenčního návrhu. Před podáním žádosti o podání insolvenčního návrhu správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ prověří a zjistí všechny existující pohledávky za dlužníkem. Pro určení OJ příslušné k podání návrhu v případě existence vícero pohledávek na pracovních úsecích více OJ se použije obdobně ustanovení odst této směrnice. Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání dle ustanovení 42 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Právní služba ke zpracovanému insolvenčnímu návrhu přiloží přihlášku splatné pohledávky za dlužníkem, s příslušnými přílohami a listinnými důkazy, osvědčujícími zejména: - existenci splatné pohledávky a její výši, - existenci více věřitelů dlužníka, - úpadek dlužníka, - důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, - skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat insolvenční návrh, - uvedení, čeho se návrhem insolvenční navrhovatel domáhá (součást petitu insolvenčního návrhu) Insolvenční návrh a přihlášku pohledávky podle odst zpracuje právní služba, která oba dokumenty předloží k odsouhlasení řediteli O1, O3 a EN (formou oběhu spisu) a právní služba GŘ SŽ následně zajistí úředně ověřený podpis GŘ. Poté příslušná právní služba insolvenční návrh s úředně ověřeným podpisem spolu s přihláškou pohledávky zašle způsobem stanoveným v odst na příslušný insolvenční soud. Právní služba do právního spisu zakládá insolvenční návrh, přihlášku pohledávky a originály příloh k přihlášce. O podání insolvenčního návrhu právní služba neprodleně uvědomí správce pohledávky způsobem stanoveným v odst a dále koná procesní úkony v insolvenčním řízení (dále jen IŘ ). 7.6 Skončení insolvenčního řízení Po skončení insolvenčního řízení, ohledně pohledávek uspokojovaných v insolvenčním řízení, které nebyly v tomto řízení uspokojeny zcela nebo pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují ( 170 IZ), právní služba v zákonem stanovených případech pokračuje v právním vymáhání (312 odst. 4 IZ). Není-li další právní vymáhání možné z důvodů stanovených zákonem (zejm. dle ust. 311, 359 a 414 IZ) nebo uvedených v odst , podá právní služba návrh na upuštění od dalšího právního vymáhání nezaplacené (části) pohledávky a spolu se správcem pohledávky vypracuje i návrh na odpis pohledávky. Účetní údaje do odpisu pohledávky (výši odpisované pohledávky a její účetní strukturu) do návrhu na odpis zapracuje správce pohledávky za součinnosti s O3 nebo CSS. 27

28 8 LIKVIDACE 8.1 Vymezení základních pojmů Právnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci, dosažením účelu, k němuž byla ustavena a dále z dalších zákonem stanovených důvodů. Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak. Právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu, právnická osoba nepodléhající zápisu do veřejného rejstříku zaniká skončením likvidace. Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem (likvidační zůstatek). Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Od vstupu do likvidace právnická osoba po dobu likvidace užívá svůj název s dodatkem v likvidaci. 8.2 Vstup právnické osoby do likvidace Likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. Likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění. Na základě zveřejněného oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace O1 (po obdržení informace o likvidaci od příslušného útvaru) analyzuje existující pohledávky SŽ za dlužníkem. Pověření zaměstnanci útvaru SAP denně sledují informace o zahajovaných likvidacích a denně o nich elektronicky informují O1. O1 vede a spravuje databázi LIKVIDACE.xls na disku I:, resp. J: v adresáři LIKVIDACE. Do této databáze zapisuje relevantní údaje o zahájených likvidacích a aktualizuje údaje v databázi samostatně pro odběratele (list Odběratelé) a pro dodavatele (list Dodavatelé). Každá OJ SŽ včetně GŘ SŽ pověří nejméně dva zaměstnance, kteří denně sledují databázi likvidací na disku I: ( J: ). Tito zaměstnanci budou mít přístup do databáze pro čtení i zápis a do této budou průběžně doplňovat informace o vývoji každého případu. Náležitosti databáze, její vedení, způsob pověření zaměstnanců a další související náležitosti stanoví Ř O1 prováděcím předpisem. Právní služba po převzetí žádosti správce pohledávky o přihlášení pohledávek do likvidace provádí příslušné procesní úkony. O důležitých změnách neprodleně písemně informuje příslušného správce pohledávek, za účelem zajištění řádné evidence této pohledávky v účetnictví. Pro náležitosti žádosti správce pohledávky o přihlášení pohledávek do likvidace se užije přiměřeně odst. 4.3 a 4.4 stanovící formu a náležitosti žádosti o právní vymáhání pohledávky. K žádosti připojí správce pohledávky dokumentaci, která musí obsahovat listiny prokazující uplatňovaný nárok do likvidace, s vyčíslením pohledávky zvlášť na jistinu, 28

29 úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, smluvní pokuty a případně další příslušenství (např. náklady řízení) V případě, kdy pohledávky za dlužníkem jsou evidovány na pracovních úsecích více OJ (OJ se rozumí i GŘ SŽ), O1 tuto skutečnost s přehledem pohledávek neprodleně písemně sdělí vedoucímu oddělení vymáhání pohledávek O25, který po posouzení všech rozhodných skutečností, zejm. výše a charakteru evidovaných pohledávek vydá písemné rozhodnutí o tom, která OJ zpracuje jednotnou přihlášku pohledávek do likvidace za celou SŽ. Tato informace bude rovněž uvedena v databázi likvidací. 8.3 Přihláška pohledávky do likvidace Přihlášku do likvidace zpracuje a podá právní služba na základě žádosti správce pohledávky. V případě, že právní službě nebude předána kompletní dokumentace dle odst a 8.2.9, je právní služba oprávněna přihlášku do likvidace nepodat s tím, že správci pohledávky vrátí dokumentaci, kterou za účelem podání přihlášky obdržela, s písemným odůvodněním a poučením o následcích pozdního podání přihlášky. Náležitosti přihlášky se řídí přiměřeně ustanovením o náležitostech přihlášky do insolvenčního řízení dle odst O podané přihlášce do likvidace právní služba neprodleně písemně uvědomí příslušného správce pohledávky a současně zašle kopii přihlášky pohledávky na zav@szdc.cz. Informaci zapíše pověřený zaměstnanec O1 do databáze likvidací. Na splnění informační povinnosti právní služby lze užít ust. odst přiměřeně U zpracování podkladů pro přihlášku do likvidace se musí dodržovat zásada jediné přihlášky za jedním dlužníkem. Od této zásady se lze odchýlit pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech. 8.4 Skončení likvidace Likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v niž uvede, jak bylo s likvidační podstatou naloženo a případně návrh na použití likvidačního zůstatku. Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo jejím odmítnutím. Likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku. Po skončení likvidace a zániku právnické osoby ohledně pohledávek, které nebyly v likvidaci zcela uspokojeny, právní služba podá návrh na upuštění od dalšího právního vymáhání nezaplacené (části) pohledávky a spolu se správcem pohledávky vypracuje i návrh na odpis pohledávky. Zapracování účetních údajů do odpisu pohledávky (výši odpisované pohledávky a její účetní strukturu) do návrhu na odpis zajistí správce pohledávky prostřednictvím součinnosti s O3 nebo CSS. 29

30 9 ŘÍZENÍ O POZŮSTALOSTI (DĚDICKÉ ŘÍZENÍ) 9.1 V případě, že zůstavitel zemřel před , odpovídá dědic dle obč. zák vždy pouze do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Pokud zůstavitel zemřel po , odpovídá dědic za dluhy v plném rozsahu - tedy i nad rámec nabytého dědictví z vlastního majetku. Nepříznivým dopadům předluženého dědictví se dědic může vyhnout uplatněním tzv. výhrady soupisu pozůstalosti. Jestliže dědic tuto výhradu soupisu pozůstalosti uplatní, odpovídá za zůstavitelovy dluhy pouze do výše ceny nabytého dědictví (obdobně jako za účinnosti obč. zák. 1964). 9.2 Právní služba po zjištění úmrtí dlužníka, vůči kterému pohledávku již právně vymáhá, zjistí, u kterého příslušného soudu/notáře jako soudního komisaře je řízení o pozůstalosti vedeno a zda již nebylo pravomocně ukončeno. 9.3 Pokud nebylo řízení o pozůstalosti skončeno, právní služba vypracuje a podá přihlášku pohledávky do pozůstalostního řízení, a to na základě sdělení správce pohledávky o výši pohledávky ke dni úmrtí dlužníka. O podání přihlášky do řízení o pozůstalosti právní služba písemně informuje správce pohledávky. Náležitosti přihlášky do pozůstalostního řízení jsou stanoveny v ust. 240 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZŘS ). 9.4 Pokud bylo pozůstalostní řízení již skončeno (bez přihlášení pohledávky SŽ), požádá právní služba soud o zaslání usnesení o skončení řízení o pozůstalosti. Po obdržení usnesení a nabytí právní moci tohoto usnesení právní služba pokračuje ve vymáhání pohledávky vůči dědicům dlužníka, v takovém případě je nutné podat návrh na změnu účastníka řízení. Pokud vyjde najevo, že dědicové za část nebo celý dluh již neodpovídají, podá právní služba návrh na upuštění od právního vymáhání a spolu se správcem pohledávky vypracuje i návrh na odpis části nebo celé pohledávky. 9.5 Zemře-li dlužník, vůči němuž není pohledávka dosud právně vymáhána, správce pohledávky po zjištění této skutečnosti neprodleně předá pohledávku právní službě k uplatnění pohledávky v řízení o pozůstalosti, případně po jeho skončení vůči dědicům, avšak za situace, odpovídají-li tito dědicové za pohledávky zůstavitele. 9.6 K žalobě již vedené na plnění vůči dlužníkovi, podá právní služba soudu návrh na změnu účastníků řízení na straně žalovaného. O okruhu známých dědiců a o změně žalovaného právní služba informuje správce pohledávky. 9.7 Pokud byla pozůstalost dědici řádně odmítnuta či pokud se dědicové zřekli práva na pozůstalost smlouvou se zůstavitelem ještě za jeho života, právní služba pokračuje v řízení v tzv. odúmrti dědictví, kdy pozůstalost přejde na stát, s její (obvykle) následnou likvidací. 9.8 Pokud v řízení o pozůstalosti není dědiců, nebo je zcela zřejmé, že pohledávka je pro absenci majetku v tomto řízení nadále nevymahatelná ( 154 ZŘS), podá právní služba návrh na upuštění od právního vymáhání pohledávky a spolu se správcem pohledávky vypracuje i návrh na odpis pohledávky. Údaje o výši odpisované pohledávky předá právní službě správce pohledávky. 9.9 V případě, že nevymahatelná pohledávka byla současně vymáhána výkonem rozhodnutí nebo exekucí, právní služba učiní příslušný procesní návrh k zastavení tohoto řízení Převzetí dědictví na úhradu pohledávky je zásadně nepřípustné. Výjimky z této zásady v odůvodněných případech povoluje EN na návrh právní služby. 30

31 10 ČINNOST PO PRAVOMOCNÉM ROZHODNUTÍ O POHLEDÁVCE 10.1 Vymezení základních pojmů Exekučním titulem je pravomocné a vykonatelné rozhodnutí vydané k tomu oprávněným orgánem (zpravidla soudem) v zákonem předepsané formě, ukládající určité osobě splnit určitou povinnost ve stanovené lhůtě. Takovou listinou jsou zejména rozsudky, platební rozkazy, usnesení, směnečné platební rozkazy, rozhodčí nálezy, notářské zápisy apod. Pravomocným rozhodnutím je takové rozhodnutí, proti kterému již nelze podat řádný opravný prostředek a které bylo řádně doručeno všem účastníkům řízení. Vykonatelné je takové pravomocné rozhodnutí, u kterého marně uplynula lhůta k plnění, uložená v rozhodnutí. Výkon rozhodnutí je stadium soudního řízení, zahájeného podáním návrhu oprávněného u příslušného soudu, kterým se oprávněný domáhá přiznaného vykonatelného práva vůči povinnému, který nesplnil řádně a ve stanovené lhůtě rozhodnutím uloženou povinnost. Návrh na výkon rozhodnutí lze od podat pouze v zákonem taxativně stanovených případech. Pro vymáhání pohledávek SŽ lze výkon rozhodnutí realizovat zejména při výkonu rozhodnutí orgánů Evropských společenství nebo jde-li o cizí rozhodnutí. S ohledem na činnost SŽ bude tedy tento způsob vymáhání pohledávek použit pouze minimálně. Exekuce (exekuční řízení dle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů) je nucený výkon práva, který má oprávněnému zajistit splnění jeho vykonatelného práva proti povinnému cestou exekučního řízení (soudním exekutorem). Evidenci exekučních řízení upravuje vnitřní předpis. 3 O1 vede a spravuje databázi zahájených exekučních řízení EXEKUCE.xls na disku I:, resp. J: v adresáři EXEKUCE Výkon rozhodnutí Návrh na výkon rozhodnutí podá k příslušnému soudu právní služba, a to buď následně po získání exekučního titulu, nebo na písemnou žádost správce pohledávky. Před podáním návrhu na výkon rozhodnutí právní služba vyzve dlužníka k zaplacení dluhu pod pohrůžkou podání návrhu na výkon rozhodnutí, pokud dlužník dluh v určené lhůtě nezaplatí. Právní služba je povinna postupovat tak, aby návrh na výkon rozhodnutí byl podán u příslušného soudu nejpozději do tří měsíců od marného uplynutí lhůty k plnění, uvedené v exekučním titulu. Pro náležitosti žádosti se odst. 4.3 a 4.4 stanovící formu a náležitosti žádosti o právní vymáhání pohledávky užije přiměřeně. V případě žádosti správce pohledávky dle předchozího odstavce, je správce pohledávky (z již dříve získaných exekučních titulů) povinen, obdobně jako u žádosti o právní vymáhání pohledávky, předat právní službě: - vyčíslení výše nezaplacené pohledávky na její jistině a příslušenství, včetně nákladů nalézacího řízení, - doklady o částečném zaplacení pohledávky dlužníkem, - originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti. 3 Pokyn náměstka generálního ředitele pro ekonomiku č. 5/2011 ze dne

32 V případě, že pravomocně přiznané právo, jehož se výkon rozhodnutí týká, je promlčeno, je právní služba oprávněna žádost správce pohledávky se stručným zdůvodněním odmítnout s tím, že pohledávka nebude dále právně vymáhána. Právní služba v takovém případě vrátí správci pohledávky doklady, které jí správce pohledávky spolu s žádostí předal. I v takovém případě však může EN nebo GŘ rozhodnout, že výkon rozhodnutí bude zahájen. Takové rozhodnutí musí být písemné a zakládá se do právního spisu. Právní služba podá příslušnému soudu návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, jestliže průběh výkonu (na základě sdělení soudu) svědčí o absenci majetku povinného, zejména, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačuje ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí Exekuční řízení Exekuční návrh podá u zvoleného soudního exekutora právní služba, a to buď následně po získání exekučního titulu, nebo na písemnou žádost správce pohledávky. Před podáním exekučního návrhu právní služba vyzve dlužníka k zaplacení dluhu pod pohrůžkou podání exekučního návrhu, pokud dlužník dluh v určené lhůtě nezaplatí. Právní služba je povinna postupovat tak, aby exekuční návrh byl podán u zvoleného exekutora nejpozději do tří měsíců od marného uplynutí lhůty k plnění, uvedené v exekučním titulu. Pro náležitosti žádosti se ust. odst. 4.3 a 4.4 stanovící formu a náležitosti žádosti o právní vymáhání pohledávky užije přiměřeně. V případě žádosti správce pohledávky dle předchozího odstavce, je správce pohledávky (z již dříve získaných exekučních titulů) povinen, obdobně jako u žádosti o právní vymáhání pohledávky, předat právní službě: - vyčíslení výše nezaplacené pohledávky na její jistině a příslušenství, včetně nákladů nalézacího řízení, - doklady o částečném zaplacení pohledávky dlužníkem, - originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti V případě, že pravomocně přiznané právo, jehož se exekuce týká, je promlčeno, je právní služba oprávněna žádost správce pohledávky se stručným zdůvodněním odmítnout s tím, že pohledávka nebude dále právně vymáhána. Právní služba v takovém případě vrátí správci pohledávky doklady, které jí správce pohledávky spolu s žádostí předal. I v takovém případě však může EN nebo GŘ rozhodnout, že exekuce bude zahájena. Takové rozhodnutí musí být písemné a zakládá se do právního spisu. Právní služba podá příslušnému exekutorovi návrh na zastavení exekuce, jestliže průběh exekuce (na základě sdělení exekutora) svědčí o absenci majetku povinného, zejména, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačuje ani ke krytí nákladů řízení a náklady na exekuci by se dalším pokračováním v řízení zcela neúčelně a nevratně navyšovaly K realizaci soudního rozhodnutí se upřednostňuje využití exekuce podle exekučního řádu. 32

33 11 ADHEZNÍ ŘÍZENÍ 11.1 Vymezení základních pojmů Adhezní řízení je součástí trestního řízení, ve kterém se rozhoduje o nároku poškozeného na náhradu majetkové škody, nemajetkové újmy či nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklé trestným činem. Předpoklady poškozeného pro přiznání nároku na náhradu majetkové škody / / nemajetkové újmy / vydání bezdůvodného obohacení v adhezním řízení: - právním předpokladem je vznik majetkové škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení (rozsah a způsob náhrady majetkové škody / / nemajetkové újmy / vydání bezdůvodného obohacení se řídí předpisy občanského práva), - majetková škoda / nemajetková újma / bezdůvodné obohacení byla způsobena trestným činem, - řádné uplatnění nároku v trestním řízení (proti určité osobě, s informacemi odůvodňujícími návrh a určující výši škody buď přímým vyčíslením, nebo uvedením způsobu jejího určení), - včasné uplatnění nároku (nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení), - nesmí být o nároku již rozhodnuto v jiném řízení (např. v občanskoprávním řízení); překážkou však není skutečnost, že poškozený podal u civilního soudu žalobu na náhradu majetkové škody / nemajetkové újmy / vydání bezdůvodného obohacení; nesmí však již být v době návrhu rozhodnuto i nepravomocně Rozhodnutí soudu o náhradě majetkové škody / nemajetkové újmy / vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení: - soud nárok zcela přizná, - soud nárok přizná pouze zčásti a se zbytkem nároku odkáže poškozeného na občanskoprávní řízení, - soud o náhradě majetkové škody / nemajetkové újmy / vydání bezdůvodného obohacení nerozhodne a poškozeného odkáže s celým nárokem na občanskoprávní řízení Nárok poškozeného na náhradu majetkové škody / nemajetkové újmy / vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení musí být soudem výslovně určen ve výroku rozsudku (nikoliv např. ve zdůvodnění, kdy je soudem pouze konstatován vznik majetkové škody / nemajetkové újmy / bezdůvodného obohacení). Nárok přiznaný v odsuzujícím rozsudku je exekučním titulem pro vedení výkonu rozhodnutí (exekuci) Pokud rozsudek v trestním řízení odkazuje poškozeného k uplatnění nároku (nebo jeho části) do občanskoprávního řízení, podá právní služba žalobu u příslušného občanskoprávního soudu Právní služba dbá vždy na to, aby se nárok na náhradu majetkové škody / / nemajetkové újmy / vydání bezdůvodného obohacení nepromlčel. K promlčecí lhůtě viz příslušná ustanovení odst a násl. této směrnice. Uplatněním nároku v trestním řízení dochází ke stavení běhu promlčecí lhůty Žádost správce pohledávky k vymáhání pohledávky v adhezním či občanskoprávním řízení se řídí ust. odst. 4.3 a 4.4 přiměřeně. 33

34 11.5 Pokud rozsudek v trestním řízení ve svém výroku poškozenému nárok na náhradu škody přizná (odsouzenému takovou povinnost ukládá), a odsouzený svoji povinnost z rozsudku dobrovolně nesplní, postupuje právní služba přiměřeně dle odst Po nabytí právní moci rozsudku vyzve dlužníka k zaplacení dluhu. Po marné výzvě přistoupí k vymáhání dluhu způsobem stanoveným v čl. 10 této směrnice. 34

35 12 POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY 12.1 Vymezení základních pojmů Postoupení pohledávky je upraveno 1879 a násl. o. z. Postoupení pohledávky se děje písemnou smlouvou a dále ve smyslu dikce o. z. Vůlí věřitele (i bez souhlasu dlužníka) je pohledávka postoupena novému věřiteli včetně nároku na příslušenství (úroky z prodlení, poplatky z prodlení, pravomocně přiznané náklady soudních řízení) a všech práv, s ní spojených. Postoupením pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, nikoli obsahu závazku dlužníka. Původnímu věřiteli (postupiteli) zaniká pohledávka za původním dlužníkem a tato pohledávka vzniká novému věřiteli (postupníkovi). Věřitel postupující pohledávku za úplatu ručí dle 1885 o. z. za to, že je pohledávka dobytná a odpovídá postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky a za to, že pohledávka v době postoupení trvala, není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky stanoveno jinak. Osoby, které se podílejí na přípravě smlouvy o postoupení pohledávky, jsou povinny zajistit, aby ve smlouvě bylo zakotveno explicitní vyloučení ručení za dobytnost pohledávky v případech, kdy je SŽ postupitelem. Pohledávka se při postoupení odepisuje na vrub provozních nákladů. Daňovou uznatelnost nákladu řeší 24 odst. 2 písm. s) bod 1 ZDP. Pro pohledávky z obchodního styku platí, že daňově uznatelným nákladem při jejím odpisu z titulu postoupení je hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů plynoucích z jejího postoupení, zvýšených o opravnou položku, vytvořenou podle zvláštního zákona (č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů). Odpis postoupené pohledávky z titulu uplatněného nároku na smluvní sankce bude vždy na vrub nedaňových nákladů, přičemž o částku, o kterou byl v předchozích zdaňovacích obdobích snížen základ daně ( 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP) musí být ve zdaňovacím období, ve kterém je pohledávka odepsána, základ daně zvýšen ( 23 odst. 3 písm. a) bod 6) téhož zákona. Při postupování pohledávek za odběrateli v insolvenčním řízení, u nichž byla provedena oprava výše daně (DPH) podle 46 odst. 1, písm. c) ZDPH, je k datu účinnosti postoupení pohledávky nutno provést dodatečnou opravu základu daně podle 46c odst. 3 téhož zákona. Současně s odpisem pohledávky na vrub provozních nákladů se ruší k pohledávce vytvořené opravné položky, a to ve prospěch nákladového účtu, na jehož vrub byla účtována jejich tvorba. Postoupit lze i pohledávku, která již byla účetně odepsána. 35

36 12.2 Postup při postoupení pohledávky Návrh na postoupení pohledávky předkládá právní služba správci pohledávky OJ ke společné přípravě podkladů k rozhodnutí o postoupení pohledávky. Za zpracování návrhu na postoupení pohledávky je odpovědný správce pohledávky OJ spolu s podnikovým právníkem odpovědným za vedení právního spisu k dané pohledávce. Návrh na postoupení se zpracovává na formuláři Návrh na postoupení pohledávky, jenž je přílohou C této směrnice (dále též formulář ). Správce pohledávky OJ v součinnosti s O3 nebo CSS vyplní údaje oddílu A formuláře stejně jako při jednorázovém odpisu pohledávky odst Správce pohledávky OJ spolu s podnikovým právníkem k návrhu na postoupení pohledávky doloží všechny relevantní doklady o vzniku pohledávky (smlouvy, faktury, doklady o doposud provedených částečných úhradách) a průběhu dosavadního právního vymáhání v originále včetně vyznačených doložek právní moci. Správce pohledávky OJ ve spolupráci s podnikovým právníkem specifikuje důvody návrhu na postoupení pohledávky. Obecná charakteristika pohledávek vhodných k postoupení: - nesplácené, - pravomocně přiznané (rozsudky, platební rozkazy, rozhodčí nálezy, apod.), - přihlášené, nepopřené a zjištěné v insolvenčním řízení, - přihlášené, nepopřené a zjištěné v konkurzním řízení, - pravomocně přiznané a posléze přihlášené do dědického řízení, - u kterých byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí, - u kterých byla pravomocně zastavena exekuce, - kde mezi dlužníkem a SŽ není uzavřena žádná dohoda, která by postoupení pohledávky odporovala a dlužník nemá proti SŽ žádnou pohledávku, kterou by mohl s úspěchem započíst proti postupovaným pohledávkám, - je řádně zaúčtována, včetně vynaložených pravomocně přiznaných nákladů řízení, - příp. další, které je nutné prokonsultovat s O Nedoložení relevantních dokladů k Návrhu na postoupení pohledávky je pro správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ důvodem pro vrácení formuláře správci OJ k doplnění. Vyplněný formulář včetně všech relevantních dokladů předloží správce pohledávky OJ spolu s podnikovým právníkem správci pohledávky na úrovni GŘ SŽ, která provede formální kontrolu návrhu a sestaví seznam pohledávek navržených k postoupení. Pravomoc a kompetence k rozhodnutí o postoupení pohledávky se řídí aktuálně platným Podpisovým řádem SŽ. Po schválení navržených pohledávek k postoupení, dle kompetencí, správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ předá seznam pohledávek odboru komunikace na úrovni GŘ SŽ ke zveřejnění nabídky na internetových stránkách SŽ. Smlouvy o postoupení pohledávek zpracovává O25 na úrovni GŘ SŽ. K podpisu smluv o postoupení pohledávky jsou oprávněni příslušní zaměstnanci SŽ dle platného Podpisového řádu SŽ. Po úhradě úplaty postupníkem a nabytí účinnosti Smlouvy o postoupení pohledávek zajistí O25 GŘ SŽ změny účastníků řízení u všech příslušných instancí. 36

37 Správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ oznámí písemnou formou dlužníkovi změnu v osobě věřitele. 37

38 13 PROMINUTÍ NESMLUVNÍ SANKCE 13.1 Vymezení základních pojmů V podmínkách SŽ lze dohodu o prominutí nesmluvních sankcí uzavřít u pohledávek, vzniklých podle o. z. či pro dříve vzniklé nesmluvní sankce podle obč. zák Zejména se jedná o pohledávky z titulu pozdních úhrad nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu podle zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Z důvodů hodných zvláštního zřetele lze přistoupit k prominutí nesmluvních sankcí vzniklých i mimo právní režim o. z. Podmínkou uzavření dohody je splacení jistiny pohledávky a pravomocně přiznaných nákladů řízení. Uzavření dohody je možné ze závažných sociálních, zdravotních a dalších jím na roveň postavených důvodů a dále z důvodů živelních pohrom, přírodních katastrof a jiných závažných nepříznivých událostí nezaviněných dlužníkem (dále jen tíživá situace ). Pro odpis pohledávky z titulu uplatněného nároku na nesmluvní sankce platí ustanovení odst Postup při uzavírání dohody o prominutí nesmluvní sankce Dohoda se uzavírá na žádost dlužníka. Dlužník je povinen k žádosti připojit relevantní důkazy prokazující jeho tíživou situaci. Žádost dlužníka o prominutí úroku či poplatku z prodlení posuzuje správce pohledávky spolu s právní službou, přičemž ke každé žádosti je přistupováno individuálně. Zpracovaná dohoda má vždy písemnou formu a podléhá schválení odpovědné osoby dle platného Podpisového řádu SŽ. 38

39 14 UPUŠTĚNÍ OD PRÁVNÍHO VYMÁHÁNÍ A ODPIS POHLEDÁVKY 14.1 Vymezení základních pojmů Jestliže byly využity všechny možnosti pro mimosoudní vypořádání či proběhlo soudní řízení, případně i výkon soudního rozhodnutí nebo exekuce a pohledávka dosud nebyla uspokojena a nejsou předpoklady k jejímu uspokojení, lze přikročit k upuštění od vymáhání pohledávky a jejímu odpisu. Odpis pohledávky přímo koriguje hodnotu pohledávky jejím trvalým snížením, tj. odpisem na vrub nákladů. Z právního hlediska se původní hodnota pohledávky nemění, právní existence nároku věřitele vůči dlužníkovi není přerušena a dlužník má stále povinnost uhradit svůj závazek. Věřitel i při úplném odepsání pohledávky má na úhradu své pohledávky právo. Odpis pohledávek se provádí na vrub daňových nákladů při splnění podmínek příslušného ustanovení zákona o dani z příjmu (ZDP). Jednorázový odpis pohledávek je upraven zákonem o dani z příjmu. Případy, kdy je možno pohledávku jednorázově odepsat na vrub daňových nákladů, jsou taxativně uvedeny v 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Odpis pohledávek využitím vytvořených časových opravných položek je rovněž upraven v 24 odst. 2 písm. y) ZDP, přičemž v podmínkách SŽ se využije zejména v případech, kdy byly využity všechny možnosti vymáhání, nicméně doba, po kterou řízení trvá, generuje takové náklady na správu pohledávky, že je další držba pohledávky neekonomická (zejména ÚO HOM). Účetní odpis pohledávky na vrub nedaňových nákladů s následnou úpravou základu daně z příjmu právnických osob (připočitatelná položka k základu daně) lze provést v případě, kdy je ze všech okolností zřejmé, že by náklady na vymáhání pohledávky přesáhly její výtěžek a současně nejsou splněny podmínky pro odpis pohledávky na vrub daňových nákladů. U všech pohledávek, navrhovaných k jednorázovému nebo postupnému odpisu (zvláště v ÚO HOM), musí správce pohledávky ve spolupráci s podnikovým právníkem prověřit, zda pohledávky nejsou promlčeny (viz odst a násl. této směrnice) Postup při odpisu pohledávky jednorázový odpis pohledávky Návrh na upuštění od vymáhání a odpis pohledávky předkládá právní služba správci pohledávky OJ, (přičemž za OJ se považuje i GŘ SŽ), která připraví podklady k rozhodnutí o odpisu pohledávky. Za zpracování návrhu na odpis pohledávky je odpovědný správce pohledávky OJ spolu s podnikovým právníkem odpovědným za vedení právního spisu k dané pohledávce. Návrh na odpis pohledávky se zpracovává na formuláři Návrh na odpis a upuštění od vymáhání pohledávky, jenž je přílohou A této směrnice (dále též formulář ) Správce pohledávky OJ za součinnosti O3 nebo CSS v oddíle A formuláře vyplní tabulku otevřených položek pohledávek v SAP včetně údajů o vytvořených opravných položkách ke každé jednotlivé pohledávce. Provede návrh předkontace odpisu pohledávky. Správce pohledávky OJ ve spolupráci s podnikovým právníkem doloží správci pohledávky na úrovni GŘ SŽ kopie dokladů, kterými možnost odpisu dokládá, ve smyslu dikce jednotlivých taxativně uvedených bodů 24 odst. 2 písm. y) ZDP: Bod 1: dlužník, u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty 39

40 DOKLADY: - kopie přihlášky do insolvenčního řízení - kopie pravomocného usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku ( 308 odst. 1 písm. d) IZ) Bod 2: dlužník, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení (bylo vydáno rozhodnutí o úpadku IZ) DOKLADY: - kopie přihlášky do insolvenčního řízení - kopie rozhodnutí o úpadku - nebo: kopie pravomocného usnesení o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení Obecně pro body 1 a 2 platí: aby mohla být pohledávka odepsána na vrub daňově uznatelných nákladů, musí insolvenční řízení vyústit do prohlášení úpadku, tj. musí být vydáno rozhodnutí o úpadku podle 136 IZ. Dále mohou nastat dvě varianty: může být povolena reorganizace či oddlužení, nebo může být na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Konkurs pak dále může být ukončen buď pro nedostatek majetku bod 1, anebo být ukončen po splnění rozvrhového usnesení bod 2. Bod 3: dlužník, který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka DOKLADY: - kopie přihlášky pohledávky do dědického řízení - kopie oznámení notáře o ukončení dědického řízení V případě, kdy odpis pohledávky podle její nominální hodnoty včetně uplatněného i neuplatněného nároku na příslušenství, je podle Podpisového řádu GŘ SŽ v kompetenci OJ, postačí doložit potvrzení z matriky obecního úřadu a vyjádření soudního komisaře, který vedl dědické řízení. Bod 4: dlužník, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (ve smyslu dikce 23 odst. 7 ZDP) DOKLADY: usnesení o výmazu společnosti z obchodního rejstříku Bod 5: dlužník, na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby DOKLADY: protokol o uspokojení pohledávek ( 61 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů) Bod 6: dlužník, jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce 40

41 DOKLADY: - kopie exekučního návrhu podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších předpisů, ve změně pozdějších předpisů ( dále jen EŘ ) - nebo: kopie návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky soudem Může následovat: Usnesení o skutečnosti, že exekuce / výkon rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého by jím bylo dosaženo, nepostačí ani ke krytí nákladů. V obou případech, tj. jak v případě exekuce nebo výkonu rozhodnutí soudem, je řízení ukončeno usnesením (mimo situaci, kdy je pohledávky zcela vymožena), které musí být nedílnou součástí návrhu na odpis pohledávky, jinak by pohledávka nemohla být odepsána na vrub daňových nákladů Jednorázový odpis pohledávky lze provést výhradně do účetního a zdaňovacího období, ve kterém pro něj nastaly rozhodné důvody. Pokud by odpis pohledávky byl navrhován do jiného období, musí správce pohledávky OJ, která odpis navrhuje, před předáním návrhu na odpis pohledávky správci pohledávky na úrovni GŘ SŽ, dohodnout s O3 možnost dodatečného daňového přiznání do období, do kterého odpis pohledávky na vrub daňových nákladů věcně a časově náležel, nebo pro odpis pohledávky volit jiný titul, včetně případného odpisu pohledávky na vrub nedaňových nákladů. Skutečnost, na vrub jakých nákladů bude pohledávka odepsána, promítne správce pohledávky OJ do tabulky v oddíle A formuláře Návrh na odpis pohledávky a upuštění od vymáhání. Jednorázový odpis pohledávky není podmíněn tvorbou opravných položek k pohledávce, pokud jiný interní předpis SŽ nestanoví jinak. Nedoložení relevantních dokladů k Návrhu na odpis pohledávky a upuštění od vymáhání je pro správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ důvodem pro vrácení formuláře správci pohledávky OJ k doplnění Postup při odpisu pohledávky využitím vytvořených časových opravných položek Pro odpis pohledávky využitím vytvořených časových opravných položek platí shodně odst a jednorázového odpisu pohledávky. Správce pohledávky OJ ve spolupráci s podnikovým právníkem doloží důvody návrhu na odpis pohledávky. Nedoložení relevantních dokladů k Návrhu na odpis pohledávky a upuštění od vymáhání je pro správce pohledávky na úrovni GŘ SŽ důvodem pro vrácení formuláře správci pohledávky OJ k doplnění Správce pohledávky OJ zašle formulář elektronicky správci pohledávky na úrovni GŘ SŽ, který: - provede kontrolu formální správnosti návrhu v oddílu A, - provede kontrolu v systému SAP, pokud mají otevřené položky i jiné OJ, než navrhovatel, vyzve je elektronicky k doplnění údajů do tabulky stavu otevřených položek pohledávek v oddílu A, - zkontroluje, případně upraví, údaje v tabulce stavu otevřených položek pohledávek v oddílu A podle stavu otevřených položek v systému SAP, v případě nesrovnalostí vrátí formulář příslušné OJ k odsouhlasení opravy údajů Právní služba vyplní oddíl B formuláře (právní údaje o pohledávce) a uvede ve formuláři zdůvodnění návrhu na odpis a upuštění od vymáhání pohledávky. Právní služba takto vyplněný formulář předá správci pohledávky (možno předat i právní 41

42 službou OJ přímo na O1) v tištěné podobě ve 2 vyhotoveních nebo elektronicky k zajištění rozhodnutí o odpisu pohledávky K rozhodnutí o odpisu pohledávek a upuštění od vymáhání pohledávek jsou oprávněni příslušní zaměstnanci SŽ dle platného Podpisového řádu SŽ Po rozhodnutí ve věci návrhu o upuštění od vymáhání a odpisu pohledávky zajistí Správce pohledávky prostřednictvím O3/CSS zaúčtování odpisu pohledávky s tím, že v SAPu do pole Text uvede důvod odpisu. Dále zašle neprodleně právní službě kopii formuláře s uvedením stanoviska oprávněné osoby SŽ k tomuto návrhu. V případě souhlasu s odpisem pohledávky právní služba provede záznam do příslušné databáze právních spisů (program JURISOFT) Dlužník se o upuštění od vymáhání pohledávky a o jejím odpisu nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká Veškeré odepsané pohledávky se evidují v podrozvahové evidenci, protože právně nezanikají. 42

43 15 ZÁNIK ZÁVAZKU 15.1 Zánik závazků nastává při splnění určitých přesně daných podmínek Nejčastějším způsobem zániku závazku je jeho úhrada či vzájemný zápočet závazků a pohledávek, případně zánik dle uzavřených dohod dle příslušných paragrafů o. z U promlčených a neidentifikovatelných závazků a závazků, kdy věřitel zemřel, a nestaly se součástí dědictví, je třeba směrovat požadavek na jejich vyřazení z účetnictví SŽ na O3 nebo CSS. Návrh je třeba podat na formuláři (příloha B). Návrh je vždy je třeba doložit řádným vysvětlením a zdůvodněním. V případě dohody s věřitelem je třeba doložit jeho písemné vyjádření o neexistenci pohledávky vůči SŽ Po schválení žádosti bude informován zpracovatel návrhu a správce pohledávky (pokud nejde o tutéž osobu), který v součinnosti s O3 nebo CSS zajistí zaúčtování vyřazení závazku z účetnictví. Vyřazené závazky jsou nadále v účetnictví evidovány na podrozvahových účtech 774/*. 43

44 16 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 16.1 OJ, které ke dni vydání této směrnice nemají právní službu, jsou Technická ústředna dopravní cesty (dále jen TÚDC ), Správa železniční geodézie (dále jen SŽG ), Hasičská záchranná služba (dále jen HZS ), Centrální dispečerské pracoviště (dále jen CDP ) a CSS Správce pohledávky OJ, který nemá právní službu, vede komunikaci s O25 prostřednictvím ředitele této OJ Postupy při uplatňování, evidenci a správě pohledávek z titulu náhrad škod blíže upravuje Směrnice SŽDC SM Dnem účinnosti této směrnice se ruší Směrnice SŽDC č. 87, účinná od (č. j. S 1449/2015-O25) Tato směrnice nabývá účinnosti ode dne zveřejnění. 44

45 CITOVANÉ DOKUMENTY Vnitrostátní právní předpisy Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřeneckých fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění účinném ke dni Vnitřní předpisy SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY Směrnice SŽDC SM41 Oběh účetních dokladů, v aktuálním znění Směrnice SŽDC SM47 Evidence a vymáhání škod, v aktuálním znění Společné opatření ředitele odboru finančního a ředitele odboru právních činností Postup tvorby splátkového kalendáře v rámci SŽDC, zn /2018-SŽDC-GŘ-O1 Společné opatření ředitele odboru finančního a ředitele odboru právních činností Postup nakládání s exekučním příkazem zakazujícím SŽDC vyplatit povinnému jeho pohledávku, zn /2018-SŽDC-GŘ- O1 Opatření ředitelky odboru finančního postup pro včasné přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení a likvidace společnosti Opatření ředitele odboru finančního k postupu jednotného upomínání v SŽDC, zn /2018-SŽDC-GŘ-O1 Pokyn ředitele odboru metodiky účetnictví č. 4/2009, pro účtování dle insolvenčního zákona 45

46 Pokyn ředitele odboru finančního č. 5/2015 pro účtování opravných položek, odpisů pohledávek, rezerv, dlouhodobých položek a časového rozlišení ve státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, čj /2015-SŽDC-O1 Pokyn náměstka generálního ředitele pro ekonomiku č. 5/2011, č. j /11-OMS Metodický list k pohledávkám OJ ve správě centralizovaných finančních účtáren OFÚ Č/M ve struktuře CSS, zn. 2957/2019-SŽDC-GŘ-O1 ON-LINE ODKAZY Dokumenty Přílohy

47 Příloha A (normativní) Vzor formuláře Návrh na upuštění od vymáhání a odpis pohledávky Správy železnic, státní organizace NÁVRH NA UPUŠTĚNÍ OD VYMÁHÁNÍ A ODPIS POHLEDÁVKY SPRÁVY ŽELEZNIC, STÁTNÍ ORGANIZACE ODDÍL A: ÚČETNÍ A EKONOMICKÉ ÚDAJE O POHLEDÁVCE (vyplňuje O3/OPVD OJ) ODBĚRATEL: IČ/RČ: SAP Č. ODBĚRATELE: PÚ HOM/MOZ/ZDC* účet předmět pohledávky číslo daň. dokladu (VS) splatnost Kč Celkem Návrh předkontace odpisu pohledávky: účet MD účet D popis účetní operace Kč Podrozvahová evidence: účet MD účet D popis účetní operace Kč PŘEDÁNO K PRÁVNÍMU VYMÁHÁNÍ:. DALŠÍ INFORMACE ÚČETNÍHO A EKONOMICKÉHO CHARAKTERU:. Návrh postoupen právní službě: (dne, jméno zaměstnance O3/OPVD OJ) Návrh převzat právní službou: (dne, jméno zaměstnance právní služby) 47

48 ODDÍL B: PRÁVNÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVKY (vyplňuje právní služba) SPIS (y) č. j. REŽIM VZNIKU POHLEDÁVKY: POČÁTEK BĚHU PROMLČECÍ LHŮTY: PROMLČENÍ: ŽIVOTOPIS POHLEDÁVKY: ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU NA ODPIS A UPUŠTĚNÍ OD VYMÁHÁNÍ: Návrh postoupen O1/OJ: (dne, podpis zaměstnance právní služby) Návrh převzat O1/OJ: (dne, podpis zaměstnance O1/OJ) ODDÍL C: SCHVÁLENÍ NÁVRHU OPRÁVNĚNOU OSOBOU VYJÁDŘENÍ OPRÁVNĚNÉ OSOBY SŽ: souhlasím / nesouhlasím V Praze dne.. Návrh postoupen O1/OJ: Návrh převzat O3/OJ: (dne, podpis oprávněné osoby SŽ/ředitel OJ) (dne, podpis zaměstnance O3/OPVD OJ) ODDÍL D: ZAÚČTOVÁNÍ ODPISU (vyplňuje O3/CFÚ CSS) Číslo dokladu: Zaúčtoval: Dne: Legenda: * vyplnit číslo pracovního úseku, vybrat účetní okruh 48

49 Příloha B (normativní) Vzor formuláře Návrh na odpis závazku Správy železnic, státní organizace NÁVRH NA ODPIS ZÁVAZKU SPRÁVY ŽELEZNIC, STÁTNÍ ORGANIZACE ODDÍL A: ÚČETNÍ A EKONOMICKÉ ÚDAJE O ZÁVAZKU (vyplňuje O3/OPVD OJ) ODBĚRATEL: IČ/RČ: SAP Č. ODBĚRATELE: PÚ HOM/MOZ/ZDC * účet předmět závazku číslo daň. dokladu (VS) splatnost Kč Celkem Podrozvahová evidence: účet MD účet D popis účetní operace Kč DALŠÍ INFORMACE ÚČETNÍHO A EKONOMICKÉHO CHARAKTERU: Návrh postoupen právní službě: (dne, jméno zaměstnance O3/OPVD OJ) Návrh převzat právní službou: (dne, jméno zaměstnance právní služby) ODDÍL B: PRÁVNÍ VYMÁHÁNÍ (vyplňuje právní služba) PROMLČENÍ ZÁVAZKU (datum): ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU NA ODPIS ZÁVAZKU: Návrh postoupen O1/OJ: Návrh převzat O1/OJ: (dne, podpis zaměstnance právní služby) (dne, podpis zaměstnance O1/OJ) 49

50 ODDÍL C: SCHVÁLENÍ NÁVRHU OPRÁVNĚNOU OSOBOU VYJÁDŘENÍ OPRÁVNĚNÉ OSOBY SŽ: V Praze dne Návrh postoupen O1/OJ: Návrh převzat O3/OJ: souhlasím / nesouhlasím.. (dne, podpis oprávněné osoby SŽ/ředitel OJ) (dne, podpis zaměstnance O3/OPVD OJ) ODDÍL D: ZAÚČTOVÁNÍ ODPISU (vyplňuje O3/CFÚ CSS) Číslo dokladu: Zaúčtoval: Dne: Legenda: * vyplnit číslo pracovního úseku, vybrat účetní okruh 50

51 Příloha C (normativní) Vzor formuláře Návrh na postoupení pohledávky Správy železnic, státní organizace NÁVRH NA POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY SPRÁVY ŽELEZNIC, STÁTNÍ ORGANIZACE ODDÍL A: ÚČETNÍ A EKONOMICKÉ ÚDAJE O POHLEDÁVCE (vyplňuje O3/OPVD OJ) ODBĚRATEL: IČ/RČ: SAP Č. ODBĚRATELE: PÚ HOM/MOZ/ZDC * účet předmět pohledávky číslo daň. dokladu (VS) splatnost Kč Celkem PŘEDÁNO K PRÁVNÍMU VYMÁHÁNÍ:. DALŠÍ INFORMACE ÚČETNÍHO A EKONOMICKÉHO CHARAKTERU: Návrh postoupen právní službě: (dne, jméno zaměstnance O3/OPVD OJ) Návrh převzat právní službou: (dne, jméno zaměstnance právní služby) ODDÍL B: PRÁVNÍ VYMÁHÁNÍ (vyplňuje právní služba) SPIS (y) č. j. REŽIM VZNIKU POHLEDÁVKY: POČÁTEK BĚHU PROMLČECÍ LHŮTY: PROMLČENÍ: ŽIVOTOPIS POHLEDÁVKY: ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU NA POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY: Návrh postoupen O1: (dne, podpis zaměstnance právní služby) ODDÍL C: SCHVÁLENÍ NÁVRHU OPRÁVNĚNOU OSOBOU VYJÁDŘENÍ OPRÁVNĚNÉ OSOBY Správy železnic: souhlasím / nesouhlasím V Praze dne Legenda: * vyplnit číslo pracovního úseku, vybrat účetní okruh 51

52 Vzor formuláře Žádost o právní vymáhání pohledávky a předání podkladů Příloha D (normativní) 52

53 53

54 54

55 55