VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_33. Úvodní část seznámení s cílem hodiny - Ezopovy bajky

Transkript

1 VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_33 Úvodní část seznámení s cílem hodiny - Ezopovy bajky Hlavní část čtení textu s porozuměním, seznámení s knihou Ezopovy bajky Závěrečná část zpětná vazba probrané látky Shrnutí Autor: Mgr. Jitka Bílková ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Ezopovy bajky Téma: žák se seznamuje s bajkami v knize Ezopovy nejkrásnější bajky, vybírá vhodný název pro bajku, vybírá nejvhodnější ponaučení, které z bajky plyne Číslo klíčové aktivity: I/2

2 Nejkrásnější Ezopovy Bajky Bajka č. 1 a) Pasák, koza a želva b) Hospodářova koza c) Pasák a koza d) Zajíc a liška e) Vlk a beránek a) Pokud jsi vytrvalý, dosáhneš cíle i pomalu b) Jedna vlaštovka jaro nedělá c) Lidé by měli být věrni svým přátelům a stát při nich za všech okolností d) Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá e) Dej si pozor na falešné lichotky f) Je zbytečné pokoušet se skrýt něco, co se skrýt nedá Stmívalo se. Pasák koz pobíhal neklidně po svahu a sháněl do houfu kozy, které měl na starosti. Dokud se úplně nesetmí, musí být v přístřešku u hospodářova domu. Kozy slyšely jeho hvízdání a volání, a jak k němu jedna po druhé přicházely, pasák je počítal. Jedna koza však scházela. Pasák se rozhlédl po okolí. Ulevilo se mu, když ji v dálce zahlédl. Zakřičel na ni, aby se vrátila, ale koza si ho nevšímala. Pasák stále znova a znova volal a pískal, ale vše marně. Koza k němu nešla. Pasáka se zmocnilo zoufalství. Když se vrátil bez jedné kozy, hospodář ho vyhodí. Pasák ztratil trpělivost, vzal do ruky kámen a hodil ho po koze. Nechtěl ji poranit, ale jako naschvál ji trefil do hlavy a urazil jí kousek rohu. Panebože! zanaříkal pasák a rozběhl se ke koze. Prosím tě, neříkej hospodáři, co jsem ti udělal s rohem. Ty hlupáku, zamečela koza. Copak nechápeš, že zlomený roh hospodáři prozradí sám, co se stalo?

3 Bajka č. 2 a) Liška a čáp b) Čápova pomsta c) Liščí úmysl d) Kocour a liška e) Polévka f) Liška a vychytralý čáp a) Co tě nezabije, to tě posílí b) Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá c) Láska hory přenáší d) Komu se nelení, tomu se zelení e) Pro jedno kvítí slunce nesvítí f) Pokud jsi vytrvalý, dosáhneš cíle i pomalu Lišku jednou napadlo, že si s čápem zažertuje. Pozvala ho jednou do své nory na oběd. Když čáp přišel, nabídla mu na mělkém talíři skvělou polévku. Mmmmm, ta je dobrá, chválila ji liška a hltavě chlemstala z talíře. Chutná ti, příteli? Co já vím? odsekl čáp, marně ďobající zobákem do mělkého talíře. Talíř je moc mělký. Nemohu si z něho nabrat do zobáku ani trochu polévky. A právě toho chtěla stará mazaná liška docílit. Čápa nahněvala a udělala z něho hlupáka. Čáp se ještě dvakrát pokusil něco nabrat zobákem, ale pak to vzdal a odešel domů. Umínil si však, že to lišce oplatí. Za několik dní ji pozval na oběd do svého domu u vody zase on. Připravil také polévku. Přinesl ji ve džbánu s úzkým hrdlem. Dobrou chuť, popřál lišce, strčil hlavu do džbánu a pořádně si nabral do zobáku. Mmmm, ta je ale dobrá! Chutná ti, přítelkyně moje? Co já vím? odsekla liška, která se marně pokoušela prostrčit hlavu hrdlem džbánu. Nemohu se k polévce vůbec dostat. Škoda, řekl čáp klidně. Bez zbytečných řečí dojedl polévku, zatím co liška zlostně přihlížela. Nakonec odešla rozmrzelá liška domů. Tentokrát se karty obrátily, ale lišce to nepřipadalo vůbec zábavné.

4 Bajka č. 3 a) Želva a marnotratník b) Zvířátka z lesa c) Vychytralý zajíc d) Neposedný zajíc e) Lstivá želva f) Zajíc a želva a) Ze svých omylů rádi viníme jiné b) Není žádnou zásluhou rozdávat něco, co sami nepotřebujeme c) Kdo nechrání jiné, nechrání ani sebe d) Pokud jsi vytrvalý, dosáhneš cíle i pomalu e) Nechtěj mít všechno najednou f) Chceme-li opravdu něco udělat, je nejlépe spolehnout se sami na sebe. Zajíc byl jako všichni z jeho rodu rychlý běžec a nejednou si kvůli tomu dobíral starou želvu. Jak jsi pomalá, vzdychal pokaždé, když se želva kolem něj vlekla. Nedivil bych se, kdybys byla nejpomalejší zvíře na světě. Ty asi ani nevíš, co je to pospíchat. Myslím, že kdybych musela, dovedla bych se pohybovat docela rychle, říkala želva šťastně a posouvala se po centimetrech vpřed. Zajíc se rozesmál. To je dobré! vysmíval se. Ty si snad dokonce myslíš, že bys mě porazila v závodě? Želva se zastavila a zamyslela se. Ano, porazila, řekla nakonec. Výborně. vykřikl zajíc. Chceš-li se zesměšnit, budeme závodit. Závod vyvolal mezi ostatními zvířaty velký zájem. V den, kdy se měl konat, se všichni sešli, aby se podívali, jak liška odstartuje závod na trati, kterou sama vybrala. Zajíc nasadil od začátku takové tempo, že za chvíli ztratil želvu z dohledu. Záhy se před ním objevil cíl. Najednou ho cosi napadlo a prudce zastavil.

5 Teď to želvě ukážu! řekl sám sobě. Počkám, dokud se chuděra nedoplazí až sem, a pak před jejíma očima proběhnu cílem. Zajíc si sedl pod strom a čekal, až se želva ukáže. Byl však parný den a zajíc brzy usnul. Stará želva se zatím pomalu, ale houževnatě drala vpřed. Prošla vedle stromu se spícím zajícem a konečně dorazila do cíle. Zajíce vzbudily až ovace, jimiž ostatní zvířata želvu vítaly. Zajíc ke svému velkému úžasu závod prohrál. Použité zdroje: obrázky Nejkrásnější Ezopovy bajky, Fortuna Print Praha 2005, ISBN Text: vlastní tvorba autora - úkoly

6 Ukázka vypracovaného pracovního listu Bajka č. 1 Pasák a koza Je zbytečné pokoušet se skrýt něco, co se skrýt nedá Stmívalo se. Pasák koz pobíhal neklidně po svahu a sháněl do houfu kozy, které měl na starosti. Dokud se úplně nesetmí, musí být v přístřešku u hospodářova domu. Kozy slyšely jeho hvízdání a volání, a jak k němu jedna po druhé přicházely, pasák je počítal. Jedna koza však scházela. Pasák se rozhlédl po okolí. Ulevilo se mu, když ji v dálce zahlédl. Zakřičel na ni, aby se vrátila, ale koza si ho nevšímala. Pasák stále znova a znova volal a pískal, ale vše marně. Koza k němu nešla. Pasáka se zmocnilo zoufalství. Když se vrátil bez jedné kozy, hospodář ho vyhodí. Pasák ztratil trpělivost, vzal do ruky kámen a hodil ho po koze. Nechtěl ji poranit, ale jako naschvál ji trefil do hlavy a urazil jí kousek rohu. Panebože! zanaříkal pasák a rozběhl se ke koze. Prosím tě, neříkej hospodáři, co jsem ti udělal s rohem. Ty hlupáku, zamečela koza. Copak nechápeš, že zlomený roh hospodáři prozradí sám, co se stalo? Bajka č. 2 Liška a čáp Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá

7 Lišku jednou napadlo, že si s čápem zažertuje. Pozvala ho jednou do své nory na oběd. Když čáp přišel, nabídla mu na mělkém talíři skvělou polévku. Mmmmm, ta je dobrá, chválila ji liška a hltavě chlemstala z talíře. Chutná ti, příteli? Co já vím? odsekl čáp, marně ďobající zobákem do mělkého talíře. Talíř je moc mělký. Nemohu si z něho nabrat do zobáku ani trochu polévky. A právě toho chtěla stará mazaná liška docílit. Čápa nahněvala a udělala z něho hlupáka. Čáp se ještě dvakrát pokusil něco nabrat zobákem, ale pak to vzdal a odešel domů. Umínil si však, že to lišce oplatí. Za několik dní ji pozval na oběd do svého domu u vody zase on. Připravil také polévku. Přinesl ji ve džbánu s úzkým hrdlem. Dobrou chuť, popřál lišce, strčil hlavu do džbánu a pořádně si nabral do zobáku. Mmmm, ta je ale dobrá! Chutná ti, přítelkyně moje? Co já vím? odsekla liška, která se marně pokoušela prostrčit hlavu hrdlem džbánu. Nemohu se k polévce vůbec dostat. Škoda, řekl čáp klidně. Bez zbytečných řečí dojedl polévku, zatím co liška zlostně přihlížela. Nakonec odešla rozmrzelá liška domů. Tentokrát se karty obrátily, ale lišce to nepřipadalo vůbec zábavné. Bajka č. 3 Zajíc a želva Pokud jsi vytrvalý, dosáhneš cíle i pomalu Zajíc byl jako všichni z jeho rodu rychlý běžec a nejednou si kvůli tomu dobíral starou želvu. Jak jsi pomalá, vzdychal pokaždé, když se želva kolem něj vlekla. Nedivil bych se, kdybys byla nejpomalejší zvíře na světě. Ty asi ani nevíš, co je to pospíchat. Myslím, že kdybych musela, dovedla bych se pohybovat docela rychle, říkala želva šťastně a posouvala se po centimetrech vpřed. Zajíc se rozesmál. To je dobré! vysmíval se. Ty si snad dokonce myslíš, že bys mě porazila v závodě?

8 Želva se zastavila a zamyslela se. Ano, porazila, řekla nakonec. Výborně. vykřikl zajíc. Chceš-li se zesměšnit, budeme závodit. Závod vyvolal mezi ostatními zvířaty velký zájem. V den, kdy se měl konat, se všichni sešli, aby se podívali, jak liška odstartuje závod na trati, kterou sama vybrala. Zajíc nasadil od začátku takové tempo, že za chvíli ztratil želvu z dohledu. Záhy se před ním objevil cíl. Najednou ho cosi napadlo a prudce zastavil. Teď to želvě ukážu! řekl sám sobě. Počkám, dokud se chuděra nedoplazí až sem, a pak před jejíma očima proběhnu cílem. Zajíc si sedl pod strom a čekal, až se želva ukáže. Byl však parný den a zajíc brzy usnul. Stará želva se zatím pomalu, ale houževnatě drala vpřed. Prošla vedle stromu se spícím zajícem a konečně dorazila do cíle. Zajíce vzbudily až ovace, jimiž ostatní zvířata želvu vítaly. Zajíc ke svému velkému úžasu závod prohrál.