Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén
|
|
- Blažena Jandová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén Ing. Hana Sýkorová, PhD.
2 Bakteriociny Látky peptidové povahy, ribosomální syntéza Produkce: bakterie G + i G - Inhibiční účinek převážně na úzké spektrum mikroorganismů, často blízce příbuzné rody Různý způsob účinku, biochemické vlastnosti, mol. hmotnost
3 Bakteriociny 1925 identifikace látky s inhibičním účinkem E.coli kolicin 1928 inhibiční účinek nisinu (léčba mastitidy skotu) 1953 Jacob: zavedení označení bakteriocin 2009 popsáno 177 bakteriocinů (BACTIBASE)
4 G (BMK 113) G - 19 Archea 3 Bakteriociny
5 Bakteriociny - délka řetězce 84% bakteriocinů řetězec délky ak
6 Bakteriociny G základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)
7 Bakteriociny G základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)
8 Třída I - lantibiotika krátké peptidy (20-40 ak) posttranslační úpravy lanthionin nebo 3-methyl-lanthionin lanthionin
9 Třída I - lantibiotika podle struktury dvě podskupiny: IA - podlouhlé flexibilní amfipatické (polární a nepolární část) molekuly - nisin IB - neohebná globulární struktura - mersacidin Aktivní forma: - jednopeptidová lantibiotika (nisin) - dvoupeptidová lantibiotika (lacticin 3147)
10 Třída I - lantibiotika IA: thioetherové můstky lanthionin Ala-S-Ala IB: 3-methyl-lanthionin Abu-S-Ala Abu = 2-aminobutyric acid Dha = dehydrated Serine Dhb = dehydrated Threonine
11 Třída I lantibiotika: Nisin Produkce: Lactococcus lactis 34 ak (posttranslační modifikace) 6 různých forem (A, B, C, D, E, Z) Účinek zejména na G +, včetně spór G - odolnější, zvýšením permeability vnější membrány (teplota, chelatační činidla) inhibiční účinek Konzervant - E234 tavené i čerstvé sýry, fermentované masné a zeleninové výrobky Komerční produkt Nisaplin (2,5% nisin A, NaCl)
12 Třída I lantibiotika: biosyntéza Geny pro syntézu častá lokalizace na plasmidu organizace v operonu: biosyntéza prekurzoru modifikace sekrece extracelulární proteáza regulace zajištění imunity proti vlastnímu bakteriocinu
13 Třída I lantibiotika: biosyntéza Figure 1 A schematic diagram of the biosynthesis of lantibiotics: (1) Formation of prebacteriocin; (2) The prebacteriocin is modified by LanB and LanC, translocated through a dedicated ABC-transporter LanT and processed by LanP, resulting in the release of mature bacteriocin; (3) Histidine protein kinase (HPK) senses the presence of bacteriocin and autophosphorylates; (4) The phosphoryl group (P) is subsequently transferred to the response regulator (RR); (5) RR activates transcription of the regulated genes; and (6) Producer immunity mediated by immunity proteins, LanI, and dedicated ABC-transport proteins, LanFEG.
14 Třída I lantibiotika: biosyntéza
15 Třída I lantibiotika: biosyntéza Prekursor NisA NisB dehydratace NisC cyklizace NisT transport NisP extracelulární proteáza nisin A
16 Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů wedge type barrel-stave type
17 Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů - nisin vazba na membránu (lipid II) vytvoření póru 2nm (stechiometrie 8:4 nisin:lipid II )
18 Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů lacticin 3147 vazba proteinu A1 na membránu (lipid II) vytvoření vazebného místa pro protein A2 vytvoření póru 0,6nm(stechiometrie 4:4:4 A1:A2:lipid II )
19 Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IB inhibice syntézy buněčné stěny
20 Třída I lantibiotika: imunita dva systémy působící společně: LanI na vnější straně membrány, zabraňuje tvorbě pórů LanFEG transportní protein, bakteriocin z membrány zpět
21 Bakteriociny G základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)
22 Třída II. tepelně odolné hydrofobní proteiny do 10 kda membránově aktivní neobsahují lanthionin bez posttranslačních modifikací Podskupiny: IIa: pediocinové (pediocin-like) IIb: dvoupeptidové IIc: jiné
23 Třída IIa pediocinové bakteriociny Silný účinek proti listeriím Produkce zejména BMK pediocin Pediococcus spp. (preparát ALTA) sakacin Lactobacillus sakei N-koncová sekvence YGNGV (Tyr-Gly-Asn-Gly-Val) Můstek Cys-Cys na N-konci Hydrofobní C-koncová doména
24 Třída IIa pediocinové bakteriociny Mechanismus účinku
25 Třída IIa pediocinové bakteriociny Mechanismus účinku receptor = man-pts (mannose phosphotransferase system) vznik póru v membráně
26 Třída IIb dvoupeptidové bakteriociny dva peptidy (pro max účinek ideálně 1:1) dva strukturní geny pro dva proteiny jeden gen pro imunitní protein mechanismus účinku podobný jako IIa - póry lactococcin G Lactococcus lactis plantaricin EF Lactobacillus plantarum
27 Třída IIb dvoupeptidové bakteriociny Mechanismus účinku transmembránová helix-helix struktura interakce zesílení poračního účinku
28 Bakteriociny G + : mechanismus účinku
29 Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.
30 G - : Koliciny poprvé identifikován r.1925 (Gratia) produkce E.coli Klebsiella sp., Enterobacter sp., Serratia sp. - colicine-like dva typy účinku: nukleázová aktivita, tvorba pórů produkce spojená s lyzí buňky = letální biosyntéza geny lokalizovány na plasmidech (Col-plasmid): - toxin (cxa) - imunitní protein (cxi) - lytický protein (uvolnění toxinu) (cxl)
31 G - : Koliciny Restrikční mapa plasmidu pcolu cua - gen pro aktivní protein kolicinu cui - gen pro imunitní protein cul - gen pro lytický protein porační aktivita - imunitní protein v opačném směru - dva promotory nukleázová aktivita - imunitní protein ve stejném směru - jeden promotor
32 G - : Koliciny Funkční domény kolicinu 1. T translokační - translokace kolicinu do cílové buňky (N-konec) 2. R receptorová - specifická vazba na receptor (střední část) 3. C cytotoxická - letální efekt kolicinu (C-konec)
33 G - : Koliciny SOS indukce vyčerpání živin, UV záření, mitomycin C SOS systém DNA oprav LexA represor poškození DNA aktivace RecA proteinázová aktivita rozštěpení represoru LexA indukce exprese kolicinu
34 G - : Koliciny imunitní protein (CxI) - čas pro produkci dostatečného množství kolicinu před lyzí producentské buňky - u kolicinů s nukleázou aktivitou simultánní exprese pod jedním promotorem ochrana vlastních NA lytický protein (CxL) - gen cxl transkribován v případě indukce cxa - aktivuje fosfolipázu A permeabilizace c.m. uvolnění kolicinu
35 G - : Koliciny vazba na receptor a translokace receptor pro vitamin B12 (Btu) nebo pro transport železa translokace přes vnější membránu, periplasmatický prostor, u kolicinů s nukleázovou aktivitou translokace i přes cytoplasmatickou membránu
36 G - : Koliciny účinek 1. tvorba iontových kanálů v cytoplasmatické m. 2. nukleázová aktivita (DNA i RNA)
37 G - : Koliciny syntéza spojená lyzí buňky PROČ?
38 G - : Koliciny syntéza spojená lyzí buňky hypotézy: PROČ? aktivace SOS systému = DNA je poškozena - buňka by stejně zanikla altruismus kolicin produkuje jen část populace výhodnější podmínky pro vlastní klon
39 Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.
40 G - : Mikrociny malé peptidy (< 10 kda) produkce : Enterobacteriaceae ani SOS indukce ani letální syntéza hydrofobní, termostabilní, odolné vůči extrémnímu ph a proteázám = obdoba G + geny pro biosyntézu na plasmidech i chromosomech syntéza ve formě prekursoru, enzymatické modifikace různá struktura, různý mechanismus účinku (tvorba pórů, narušení potenciálu buněčné m.)
41 Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.
42 G - : Pyociny r.1954 (Jacob) produkce: Pseudomonas sp. až 90% Ps. aeruginosa alespoň jeden pyocin lokalizace genů výhradně na chromosomu SOS indukce (mitomycin C) typy R a F struktura podobná bakteriofágům typ S colicin-like - proteáza senzitivní protein - účinek: tvorba pórů nebo DNázová a RNázová aktivita - genová kazeta neobsahuje gen pro lyzační protein oproti kolicinům jiný mechanismus uvolnění toxinu
43 G - : Pyociny R: non-flexible and contracile tails of bacteriofages (~ fág P2) F: phage tails with a flexible and non-coctracile rod-like particles (~ fág λ) adsorpce na povrch cílové buňky, vytvoření póru na rozdíl od fágů se v cílových buňkách nereplikují
44 Bakteriociny shrnutí G + (4 třídy) I lantibiotika - lanthionin, posttranslační úpravy, tvorba pórů, inhibice syntézy b.s. (lipid II), př. nisin, lacticin IIa pediocinové membránově aktivní, účinek proti listeriím, koncová sekvence YGNGV IIb dvoupeptidové póry (lactococcin) G - (3 skupiny) koliciny Col plasmidy, SOS regulace, letální biosyntéza, porační nebo nukleázová aktivita mikrociny pyociny (R,F strukturně podobné bakteriofágům)
45 Bakteriociny stanovení antimikrobiální aktivity Blank Metoda vrstveného agaru producentský kmen zamíchaný do agaru ve spodní vrstvě cílový MO rozetřený na horní vrstvě výhoda simulace kontaktu nevýhoda časová náročnost, spotřeba materiálu
46 Bakteriociny stanovení antimikrobiální aktivity Jamková difuzní metoda testuje se pouze supernatant potenciálního producenta cílový MO v agaru (často soft agar cca 0,7%) výhoda více stanovení na jedné misce určení charakteru antimikrobiálního účinku různě ošetřený supernatant (např. vliv kyselin - neutralizovaný sup., vliv peroxidu - sup. s katalázou, účinek bakteriocinu - sup. s proteinázou )
47 Bakteriociny využití kontrola růstu nežádoucích MO zejména třída I a II G + bakteriociny BMK - GRAS status (generally recognized as safe) způsoby aplikace: kultura produkující bakteriocin čistý bakteriocin přídavek fermentovaného produktu
48 Bakteriociny využití Startovací kultury (fermentace mléčných, masných a zeleninových výrobků) Prodloužení trvanlivosti potravin, obalové materiály výroba sýrů vinařství omezení SO 2 Listeria, Clostridium (včetně spor), Staphylococcus
49 Bakteriociny využití alternativa k běžně používaným antibiotikům (např. Campylobacter ve střevním traktu drůbeže) zatím nepopsán vznik/přenos rezistence
50 Killer fenomén kvasinek
51 Killer fenomén killer kmeny sekrece proteinového nebo glykoproteinového toxinu s letálním účinkem pro citlivé kmeny kvasinek 1963 S.cerevisiae (Bevan a Makower) Candida, Cryprococcus, Debaryomyces, Hansenula, Kluyveromyces, Pichia
52 Killer fenomén Young 1978 : 11 tříd killer faktorů. Kvasinky náležející do stejné třídy se nezabíjejí. Podle vztahu ke killer faktoru lze kvasinky dělit: K killery - produkují toxin a jsou rezistentní (K+R+) N neutrální - neprodukující, ale rezistentní (K-R+) S sensitivní - usmrcované killer faktorem (K-R-)
53 Killer fenomén lokalizace genů pro toxin: dsrna ve formě virus-like particles (VPL) S.cerevisiae lineární dsdna (cytoplasma) - Kuyveromyces chromosom (jádro) - Pichia mechanismus působení: narušení cytoplasmatické membrány a destabilizace buňky (K1 a K2) inhibice syntézy DNA a zablokování buňky v G1 fázi buněčného cyklu (K28)
54 Killer - S. cerevisiae dsrna toxiny K1, K2, (K3), K28 produkce toxinu vyžaduje dva typy dsrna (virus-like particles): M satellite virus (toxin) kb L-A helper virus (kapsidové proteiny) kb
55 Killer - S. cerevisiae
56 Killer - S. cerevisiae The killer virus (M) and the helper virus (L-A) are both double-stranded RNA (dsrna) viruses. They compete for the L-A-encoded viral proteins Gag and Gag Pol, which are essential for (a) single-stranded RNA (ssrna) encapsidation, (b) virion assembly, (c) negative-strand RNA synthesis (replication), (d) positive-strand RNA synthesis (transcription) and extrusion from the particles into the cytosol, (e) ssrna translation and (f) ssrna binding.
57 Killer - S. cerevisiae chromozomální geny hostitelské buňky potřebné k produkci toxinu: MAK (maitance of killer genes) - více než 30 různých genů - udržení obou dsrna virů - většina kóduje ribosomální proteiny SKI (superkiller genes) - 6 genů - antivirový systém buňky - snižování počtu cytoplasmatických dsrna
58 Killer - S. cerevisiae Processing a sekrece toxinu
59 Killer - S. cerevisiae Processing a sekrece toxinu
60 Killer - S. cerevisiae Sestřih a úpravy podobné úpravám hormonů v savčích buňkách Analogy in K28 preprotoxin processing in yeast and proinsulin maturation in mammalian cells (h-kex2p, human homologue to yeast endopeptidase Kex2p).
61 Killer - S. cerevisiae Mechanismus účinku 1. vazba na receptor R1 v buněčné stěně K1 a K2: β-1,6-d-glukan K28: α-1,3,-mannoprotein 2. translokace a interakce s receptorem R2 v b. membráně 3. působení toxinu K1 a K2: vytvoření póru K28: přes GA a ER do jádra (klíčová signální sekvence HDEL na C-konci), inhibice syntézy DNA, zablokování v G1 fázi
62 Killer fenomén - význam taxonomie kvasinek modelový systém pro studium kontroly a exprese eukaryotických virů možné vektory pro expresi a sekreci polypeptidů biotechnologie přirozené konzervanty, protiplísňové přípravky, kontrola kontaminace v prvních fázích kvašení vína
63 Killer fenomén - shrnutí killer faktor toxin kvasinky náležející do stejné třídy se nezabíjejí (K, S, N) Saccharomyces cerevisiae K1, K2, K28 dsrna - virus like particles (dva druhy částic) plus chromosomální geny MAK a SKI processing přes ER a GA (analogie se savčími hormony) účinek receptory v membráně, porační aktivita (K1, K2), zastavení v G1 fázi (K28) využití taxonomie, biotechnologie
64 Děkuji za pozornost.
Antimikrobiální látky. Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén
Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén Ing. Hana Sýkorová, Ph.D. 2014 Bakteriociny Látky peptidové povahy, ribosomální syntéza Produkce: bakterie G + i G - Inhibiční účinek
LNÍ VLASTNOSTI ENÍ ANTIMIKROBIÁLN ČESKÁ REPUBLIKA. CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků
ANTIMIKROBIÁLN LNÍ VLASTNOSTI BAKTERIÍ MLÉČNÉHO KVAŠEN ENÍ CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků ČESKÁ REPUBLIKA OBSAH Charakterizace bakterie mléčného kvašení (BMK) Organické kyseliny
Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
NOVÉ TRENDY V MIKROBIOLOGII SÝRŮ
NOVÉ TRENDY V MIKROBIOLOGII SÝRŮ Milada Plocková, Petra Žáčková Ústav technologie mléka a tuků, VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6, Česká republika Cíl: Zlepšení produkce a jakosti sýrů ovlivněním:
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna
Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Inhibiční účinky bakteriocinů gramnegativních bakterií izolované z potravin. Bc. Martina Urbanová
Inhibiční účinky bakteriocinů gramnegativních bakterií izolované z potravin Bc. Martina Urbanová Diplomová práce 2014 ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na koliciny a mikrociny, antimikrobiální látky
Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají
Exprese rekombinantních proteinů
Exprese rekombinantních proteinů Exprese rekombinantních proteinů je proces, při kterém můžeme pomocí různých expresních systémů vytvořit protein odvozený od konkrétního genu, nebo části genu. Tento protein
NÁVRH A PŘÍPRAVA PEPTIDŮ A LIPOPEPTIDŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍM ÚČINKEM A STUDIUM JEJICH BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ
NÁVRH A PŘÍPRAVA PEPTIDŮ A LIPOPEPTIDŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍM ÚČINKEM A STUDIUM JEJICH BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ A. Macůrková R. Ježek P. Lovecká V. Spiwok P. Ulbrich T. Macek Antimikrobiální peptidy přírodní
Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků. Co je to zkažená potravina? Faktory ovlivňující mikrobiální kažení
Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků Josef Kameník, Marta Dušková FVHE, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Co je to zkažená potravina? Zkáza potraviny (zkažení) = jakákoli
Izolace nukleových kyselin
Izolace nukleových kyselin Požadavky na izolaci nukleových kyselin V nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství požadované čistotě. Nukleové kyseliny je třeba zbavit všech látek, které
Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
Buněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie
MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Možnosti využití bakteriocinů k inhibici gramnegativních bakterií. Bc. Pavlína Starostková
Možnosti využití bakteriocinů k inhibici gramnegativních bakterií Bc. Pavlína Starostková Diplomová práce 2015 ABSTRAKT Bakteriociny jsou antimikrobiální proteiny či peptidy různých velikostí zaměřené
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Virologie a diagnostika Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno Alternativní
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
Bakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
Výskyt a typizace mléčných bakterií v baleném mase
Výskyt a typizace mléčných bakterií v baleném mase 1 Štegnerová, H., 2 Nápravníková, E., 2 Steinhauserová, I., 1 Švec, P. 1 MU PřF, Česká sbírka mikroorganismů (CCM) 2 VFU, FVHE, Ústav hygieny a technologie
Mnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín
Bakterie v mléce a biogenní aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Projekt MSMT 2B08069 Výzkum vztahů mezi vlastnostmi kontaminující mikroflóry a tvorbou biogenních
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.
doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. Konference Klonování a geneticky modifikované organismy Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 7. května 2015, Praha Výroba léků rekombinantních léčiv Výroba diagnostických
Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství
Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat
Lactobacillus brevis kazit pivo
Genetický základ schopnosti Lactobacillus brevis kazit pivo Mgr. Dagmar Matoulková, Mikrobiologie VÚPS Ing. Karel Sigler, DrSc., Mikrobiologický ústav AVČR 23. pivovarskosladařské dny, České Budějovice,
Metody práce s proteinovými komplexy
Metody práce s proteinovými komplexy Zora Nováková, Zdeněk Hodný Proteinové komplexy tvořeny dvěma a více proteiny spojenými nekovalentními vazbami Van der Waalsovy síly vodíkové můstky hydrofobní interakce
Cenoanabiosa Biologická konzervace potravin
Cenoanabiosa Biologická konzervace potravin 1 Princip Metabolity jedné skupiny mikroorganismů brání rozvoji jiných -nezabijí, ale potlačí růst Prodloužení trvanlivosti Dosažení určitých senzorických vlastností
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Chemická reaktivita NK.
Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově
Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.
Molekulární biotechnologie č.10c Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Využití škrobu, cukrů a celulózy Zejména v potravinářském průmyslu Škrob je hydrolyzován
Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie
Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY. Hypochloran Oxonia aktiv Oxysan ZS Incimaxx DES Incimaxx OXI Incidin 03 Steril
BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY Hypochloran Oxonia aktiv Oxysan ZS Incimaxx DES Incimaxx OXI Incidin 03 Steril HYPOCHLORAN Dezinfekční prostředek obsahující aktivní chlór Vzhled : žlutavá kapalina Hustota: 1,15 g/cm³
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý
Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám Martin Hruška Jan Dlouhý Pojmy Patogen (patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
Mikroorganismy v potravinách
Přírodní mikroflora Mikroorganismy do prostředí uvedené Mikroorganismy v potravinách Kažení potravin Fermentační procesy Otravy z potravin Potraviny nejsou sterilní!!!! Kontaminace člověkem Vzduch, půda,
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií
Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd
MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE
POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE M. Sedlářová (Katedra botaniky PřF UP) 2009 Mikroorganismy ve vztahu k potravinám studovány jako: (1) Původci rozkladu potravin (2) Prostředky k výrobě speciálních potravin
Ochrana proti MO principy. Kamila Míková
Ochrana proti MO principy. Kamila Míková Druhy mikroorganismů (MO) MO působící kažení potravin mění vůni, chuť, barvu, konzistenci, nemusí poškozovat zdraví MO působící onemocnění (patogeny) při infekční
(molekulární) biologie buňky
(molekulární) biologie buňky Buňka základní principy Molecules of life Centrální dogma membrány Metody GI a MB Interakce Struktura a funkce buňky - principy proteiny, nukleové kyseliny struktura, funkce
Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Intracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
Obsah přednášky. 1) Exprese v Escherichia coli 2) Exprese v Saccharomyces cerevisiae 3) Exprese v Pichia pastoris 4) Exprese v hmyzích buňkách
Obsah přednášky 1) Exprese v Escherichia coli 2) Exprese v Saccharomyces cerevisiae 3) Exprese v Pichia pastoris 4) Exprese v hmyzích buňkách Exprese v Escherichia coli proteiny větší než malé proteiny
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR
ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR Sýry patřído skupiny fermentovaných potravin stejnějako pivo, víno, chléb, kysanézelí, rybíomáčka
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 2011 B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci) VYUŽITÍ HOUBOVÝCH ORGANISMŮ V GENOVÉM INŽENÝRSTVÍ MIKROORGANISMY
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Mikrobiologie. Jarmila Pazlarová. VŠCHT Ústav biochemie a mikrobiologie PRAHA
Mikrobiologie a potravinářský průmysl Jarmila Pazlarová VŠCHT Ústav biochemie a mikrobiologie PRAHA osnova vztah mikroorganismů a potravin mikroorganismy využívané při výrobě potravin mikroorganismy působící
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Fermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství.
Fermentace Rozklad organických látek ( hlavně cukrů) za účasti mikrobiálních enzymů za vzniku metabolických produktů, které člověk cíleně využívá ke svému prospěchu - výroba, konzervace potravin. Fermentace
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Využití antibakteriálních testů v textilním průmyslu Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.
Využití antibakteriálních testů v textilním průmyslu Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D. Fakulta Přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra chemie OBSAH: 1. Stavba a fyziologie bakterií. 2. Kultivace bakterií,
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Využití houbových organismů v genovém inženýrství MIKROORGANISMY - bakterie, kvasinky a houby využíval
Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY
Zdroj rozmanitosti mikrorganismů ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Různé sekvence nukleotidů v DNA kódují různé proteiny Různé proteiny vedou k různým organismům s různými vlastnostmi Exprese genetické informace
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
Přírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO
Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita
Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita Proč ptáci? Kuře - základní model v anatomii, embryologii, vývojové biologii množství získaného proteinu nižší riziko cross reaktivity s tím spojená možnost produkce
nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
Globální pohled na průběh replikace dsdna
Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový
Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková
Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková Příčiny zdravotních nebezpečí Suroviny (primární kontaminace) Pomnožení MO před zpracováním Selhání technologických postupů (postup, zařízení, sanitace) Kontaminace
Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007
Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007 Důvody nařízení Ochrana veřejného zdraví Nebezpečí při větším množství mikroorganismů v potravinách Dodržování mikrobiálních kritérií pravidelné
DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
Funkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA
RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA po jednom cyklu Kmeny E. coli K a K(P1) + mají vzájemně odlišnou hostitelskou specifitu (K a P1) = obsahují odlišné RM-systémy Experimentální důkaz přítomnosti a působení
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze dvou) Forenzní biologická Biochemie, pathobiochemie a Toxikologie a bioterorismus analýza genové inženýrství Kriminalistické
Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem