Antimikrobiální látky. Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Antimikrobiální látky. Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén"

Transkript

1 Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén Ing. Hana Sýkorová, Ph.D. 2014

2 Bakteriociny Látky peptidové povahy, ribosomální syntéza Produkce: bakterie G + i G - Inhibiční účinek převážně na úzké spektrum mikroorganismů, často blízce příbuzné rody Různý způsob účinku, biochemické vlastnosti, mol. hmotnost

3 Bakteriociny 1925 identifikace látky s inhibičním účinkem E.coli kolicin 1928 inhibiční účinek nisinu (léčba mastitidy skotu) 1953 Jacob: zavedení označení bakteriocin 2009 popsáno 177 bakteriocinů (BACTIBASE)

4 G (BMK 113) G - 19 Archea 3 Bakteriociny

5 Bakteriociny - délka řetězce 84% bakteriocinů řetězec délky ak

6 Bakteriociny G základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)

7 Bakteriociny G základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)

8 Třída I - lantibiotika krátké peptidy (20-40 ak) posttranslační úpravy lanthionin nebo 3-methyl-lanthionin lanthionin

9 Třída I - lantibiotika podle struktury dvě podskupiny: IA - podlouhlé flexibilní amfipatické (polární a nepolární část) molekuly - nisin IB - neohebná globulární struktura - mersacidin Aktivní forma: - jednopeptidová lantibiotika (nisin) - dvoupeptidová lantibiotika (lacticin 3147)

10 Třída I - lantibiotika IA: thioetherové můstky lanthionin Ala-S-Ala IB: 3-methyl-lanthionin Abu-S-Ala Abu = 2-aminobutyric acid Dha = dehydrated Serine Dhb = dehydrated Threonine

11 Třída I lantibiotika: Nisin Produkce: Lactococcus lactis 34 ak (posttranslační modifikace) 6 různých forem (A, B, C, D, E, Z) Účinek zejména na G +, včetně spór G - odolnější, zvýšením permeability vnější membrány (teplota, chelatační činidla) inhibiční účinek Konzervant - E234 tavené i čerstvé sýry, fermentované masné a zeleninové výrobky Komerční produkt Nisaplin (2,5% nisin A, NaCl)

12 Třída I lantibiotika: biosyntéza Geny pro syntézu častá lokalizace na plasmidu organizace v operonu: biosyntéza prekurzoru modifikace sekrece extracelulární proteáza regulace zajištění imunity proti vlastnímu bakteriocinu

13 Třída I lantibiotika: biosyntéza Figure 1 A schematic diagram of the biosynthesis of lantibiotics: (1) Formation of prebacteriocin; (2) The prebacteriocin is modified by LanB and LanC, translocated through a dedicated ABC-transporter LanT and processed by LanP, resulting in the release of mature bacteriocin; (3) Histidine protein kinase (HPK) senses the presence of bacteriocin and autophosphorylates; (4) The phosphoryl group (P) is subsequently transferred to the response regulator (RR); (5) RR activates transcription of the regulated genes; and (6) Producer immunity mediated by immunity proteins, LanI, and dedicated ABC-transport proteins, LanFEG.

14 Třída I lantibiotika: biosyntéza

15 Třída I lantibiotika: biosyntéza Prekursor NisA NisB dehydratace NisC cyklizace NisT transport NisP extracelulární proteáza nisin A

16 Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů wedge type barrel-stave type

17 Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů - nisin vazba na membránu (lipid II) vytvoření póru 2nm (stechiometrie 8:4 nisin:lipid II )

18 Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů lacticin 3147 vazba proteinu A1 na membránu (lipid II) vytvoření vazebného místa pro protein A2 vytvoření póru 0,6nm(stechiometrie 4:4:4 A1:A2:lipid II )

19 Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IB inhibice syntézy buněčné stěny

20 Třída I lantibiotika: imunita dva systémy působící společně: LanI na vnější straně membrány, zabraňuje tvorbě pórů LanFEG transportní protein, bakteriocin z membrány zpět

21 Bakteriociny G základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)

22 Třída II. tepelně odolné hydrofobní proteiny do 10 kda membránově aktivní neobsahují lanthionin bez posttranslačních modifikací Podskupiny: IIa: pediocinové (pediocin-like) IIb: dvoupeptidové IIc: jiné

23 Třída IIa pediocinové bakteriociny Silný účinek proti listeriím Produkce zejména BMK pediocin Pediococcus spp. (preparát ALTA) sakacin Lactobacillus sakei N-koncová sekvence YGNGV (Tyr-Gly-Asn-Gly-Val) Můstek Cys-Cys na N-konci Hydrofobní C-koncová doména

24 Třída IIa pediocinové bakteriociny Mechanismus účinku

25 Třída IIa pediocinové bakteriociny Mechanismus účinku receptor = man-pts (mannose phosphotransferase system) vznik póru v membráně

26 Třída IIb dvoupeptidové bakteriociny dva peptidy (pro max účinek ideálně 1:1) dva strukturní geny pro dva proteiny jeden gen pro imunitní protein mechanismus účinku podobný jako IIa - póry lactococcin G Lactococcus lactis plantaricin EF Lactobacillus plantarum

27 Třída IIb dvoupeptidové bakteriociny Mechanismus účinku transmembránová helix-helix struktura interakce zesílení poračního účinku

28 Bakteriociny G + : mechanismus účinku

29 Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.

30 G - : Koliciny poprvé identifikován r.1925 (Gratia) produkce E.coli Klebsiella sp., Enterobacter sp., Serratia sp. - colicine-like dva typy účinku: nukleázová aktivita, tvorba pórů produkce spojená s lyzí buňky = letální biosyntéza geny lokalizovány na plasmidech (Col-plasmid): - toxin (cxa) - imunitní protein (cxi) - lytický protein (uvolnění toxinu) (cxl)

31 G - : Koliciny Restrikční mapa plasmidu pcolu cua - gen pro aktivní protein kolicinu cui - gen pro imunitní protein cul - gen pro lytický protein porační aktivita - imunitní protein v opačném směru - dva promotory nukleázová aktivita - imunitní protein ve stejném směru - jeden promotor

32 G - : Koliciny Funkční domény kolicinu 1. T translokační - translokace kolicinu do cílové buňky (N-konec) 2. R receptorová - specifická vazba na receptor (střední část) 3. C cytotoxická - letální efekt kolicinu (C-konec)

33 G - : Koliciny - syntéza SOS indukce vyčerpání živin, UV záření, mitomycin C SOS systém DNA oprav LexA represor poškození DNA aktivace RecA proteinázová aktivita rozštěpení represoru LexA indukce exprese kolicinu

34 G - : Koliciny - syntéza imunitní protein (CxI) - čas pro produkci dostatečného množství kolicinu před lyzí producentské buňky - u kolicinů s nukleázou aktivitou simultánní exprese pod jedním promotorem ochrana vlastních NA lytický protein (CxL) - gen cxl transkribován v případě indukce cxa - aktivuje fosfolipázu A permeabilizace c.m. uvolnění kolicinu

35 G - : Koliciny - účinek vazba na receptor a translokace receptor pro vitamin B12 (Btu) nebo pro transport železa translokace přes vnější membránu, periplasmatický prostor, u kolicinů s nukleázovou aktivitou translokace i přes cytoplasmatickou membránu

36 G - : Koliciny účinek 1. tvorba iontových kanálů v cytoplasmatické m. 2. nukleázová aktivita (DNA i RNA)

37 G - : Koliciny syntéza spojená lyzí buňky PROČ?

38 G - : Koliciny syntéza spojená lyzí buňky hypotézy: PROČ? aktivace SOS systému = DNA je poškozena - buňka by stejně zanikla altruismus kolicin produkuje jen část populace výhodnější podmínky pro vlastní klon

39 Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.

40 G - : Mikrociny malé peptidy (< 10 kda) produkce : Enterobacteriaceae ani SOS indukce ani letální syntéza hydrofobní, termostabilní, odolné vůči extrémnímu ph a proteázám = obdoba G + geny pro biosyntézu na plasmidech i chromosomech syntéza ve formě prekursoru, enzymatické modifikace různá struktura, různý mechanismus účinku (tvorba pórů, narušení potenciálu buněčné m.)

41 Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.

42 G - : Pyociny r.1954 (Jacob) produkce: Pseudomonas sp. až 90% Ps. aeruginosa alespoň jeden pyocin lokalizace genů výhradně na chromosomu SOS indukce (mitomycin C) typy R a F struktura podobná bakteriofágům typ S colicin-like - proteáza senzitivní protein - účinek: tvorba pórů nebo DNázová a RNázová aktivita - genová kazeta neobsahuje gen pro lyzační protein oproti kolicinům jiný mechanismus uvolnění toxinu

43 G - : Pyociny R: non-flexible and contracile tails of bacteriofages (~ fág P2) F: phage tails with a flexible and non-coctracile rod-like particles (~ fág λ) adsorpce na povrch cílové buňky, vytvoření póru na rozdíl od fágů se v cílových buňkách nereplikují

44 Bakteriociny shrnutí G + (4 třídy) I lantibiotika - lanthionin, posttranslační úpravy, tvorba pórů, inhibice syntézy b.s. (lipid II), př. nisin, lacticin IIa pediocinové membránově aktivní, účinek proti listeriím, koncová sekvence YGNGV IIb dvoupeptidové póry (lactococcin) G - (3 skupiny) koliciny Col plasmidy, SOS regulace, letální biosyntéza, porační nebo nukleázová aktivita mikrociny pyociny (R,F strukturně podobné bakteriofágům)

45 Bakteriociny shrnutí

46 Bakteriociny stanovení antimikrobiální aktivity Blank Metoda vrstveného agaru producentský kmen zamíchaný do agaru ve spodní vrstvě cílový MO rozetřený na horní vrstvě výhoda simulace kontaktu nevýhoda časová náročnost, spotřeba materiálu

47 Bakteriociny stanovení antimikrobiální aktivity Jamková difuzní metoda testuje se pouze supernatant potenciálního producenta cílový MO v agaru (často tzv. soft agar cca 0,7% agaru) výhoda více stanovení na jedné misce určení charakteru antimikrobiálního účinku různě ošetřený supernatant (např. vliv kyselin - neutralizovaný sup., vliv peroxidu - sup. s katalázou, účinek bakteriocinu - sup. s proteinázou )

48 Bakteriociny využití kontrola růstu nežádoucích MO zejména třída I a II G + bakteriociny BMK - GRAS status (generally recognized as safe) způsoby aplikace: kultura produkující bakteriocin čistý bakteriocin přídavek fermentovaného produktu

49 Bakteriociny využití Startovací kultury (fermentace mléčných, masných a zeleninových výrobků) Prodloužení trvanlivosti potravin, obalové materiály výroba sýrů vinařství omezení SO 2 Listeria, Clostridium (včetně spor), Staphylococcus

50 Bakteriociny využití a. analýza mikroflóry v sýrech s různými startovacími kulturami b. Cottage cheese a různé startovací kultury c. kravské vemeno ošetřené bakteriocinem d. aplikace mutantního Staphylococcus mutans (produkce bakteriocinu) do ústní dutiny kompetice s kmeny produkujícími kyselinu (prevence zubního kazu)

51 Bakteriociny využití alternativa k běžně používaným antibiotikům (např. Campylobacter ve střevním traktu drůbeže) zatím nepopsán vznik/přenos rezistence

52 Bakteriociny využití Lbc. salivarius dva kmeny: bakteriocin +/- myši infikované L. monocytogenes L. monocytogenes s genem pro luciferázu po 30 min po podání kultury produkující bakteriocin žádná detekce světla

53 Killer fenomén kvasinek

54 Killer fenomén killer kmeny sekrece proteinového nebo glykoproteinového toxinu s letálním účinkem pro citlivé kmeny kvasinek 1963 S.cerevisiae (Bevan a Makower) Candida, Cryprococcus, Debaryomyces, Hansenula, Kluyveromyces, Pichia

55 Killer fenomén Young 1978 : 11 tříd killer faktorů. Kvasinky náležející do stejné třídy se nezabíjejí. Podle vztahu ke killer faktoru lze kvasinky dělit: K killery - produkují toxin a jsou rezistentní (K+R+) N neutrální - neprodukující, ale rezistentní (K-R+) S sensitivní - usmrcované killer faktorem (K-R-)

56 Killer fenomén lokalizace genů pro toxin: dsrna ve formě virus-like particles (VPL) S.cerevisiae lineární dsdna (cytoplasma) - Kuyveromyces chromosom (jádro) - Pichia mechanismus působení: narušení cytoplasmatické membrány a destabilizace buňky (K1 a K2) inhibice syntézy DNA a zablokování buňky v G1 fázi buněčného cyklu (K28)

57 Killer - S. cerevisiae dsrna toxiny K1, K2, (K3), K28 produkce toxinu vyžaduje dva typy dsrna (virus-like particles): M satellite virus (toxin) kb L-A helper virus (kapsidové proteiny) kb

58 Killer - S. cerevisiae

59 Killer - S. cerevisiae The killer virus (M) and the helper virus (L-A) are both double-stranded RNA (dsrna) viruses. They compete for the L-A-encoded viral proteins Gag and Gag Pol, which are essential for (a) single-stranded RNA (ssrna) encapsidation, (b) virion assembly, (c) negative-strand RNA synthesis (replication), (d) positive-strand RNA synthesis (transcription) and extrusion from the particles into the cytosol, (e) ssrna translation and (f) ssrna binding.

60 Killer - S. cerevisiae chromozomální geny hostitelské buňky potřebné k produkci toxinu: MAK (maitance of killer genes) - více než 30 různých genů - udržení obou dsrna virů - většina kóduje ribosomální proteiny SKI (superkiller genes) - 6 genů - antivirový systém buňky - snižování počtu cytoplasmatických dsrna

61 Killer - S. cerevisiae Processing a sekrece toxinu

62 Killer - S. cerevisiae Processing a sekrece toxinu

63 Killer - S. cerevisiae Sestřih a úpravy podobné úpravám hormonů v savčích buňkách Analogy in K28 preprotoxin processing in yeast and proinsulin maturation in mammalian cells (h-kex2p, human homologue to yeast endopeptidase Kex2p).

64 Killer - S. cerevisiae Mechanismus účinku 1. vazba na receptor R1 v buněčné stěně K1 a K2: β-1,6-d-glukan K28: α-1,3,-mannoprotein 2. translokace a interakce s receptorem R2 v b. membráně 3. působení toxinu K1 a K2: vytvoření póru K28: přes GA a ER do jádra (klíčová signální sekvence HDEL na C-konci), inhibice syntézy DNA, zablokování v G1 fázi

65 Killer fenomén - význam taxonomie kvasinek modelový systém pro studium kontroly a exprese eukaryotických virů možné vektory pro expresi a sekreci polypeptidů biotechnologie přirozené konzervanty, protiplísňové přípravky, kontrola kontaminace v prvních fázích kvašení vína

66 Killer fenomén - shrnutí killer faktor toxin kvasinky náležející do stejné třídy se nezabíjejí (K, S, N) Saccharomyces cerevisiae K1, K2, K28 dsrna - virus like particles (dva druhy částic) plus chromosomální geny MAK a SKI processing přes ER a GA (analogie se savčími hormony) účinek receptory v membráně, porační aktivita (K1, K2), zastavení v G1 fázi (K28) využití taxonomie, biotechnologie

67 Děkuji za pozornost.

Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén

Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén Ing. Hana Sýkorová, PhD. Bakteriociny Látky peptidové povahy, ribosomální syntéza Produkce: bakterie G + i G - Inhibiční účinek převážně

Více

LNÍ VLASTNOSTI ENÍ ANTIMIKROBIÁLN ČESKÁ REPUBLIKA. CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků

LNÍ VLASTNOSTI ENÍ ANTIMIKROBIÁLN ČESKÁ REPUBLIKA. CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků ANTIMIKROBIÁLN LNÍ VLASTNOSTI BAKTERIÍ MLÉČNÉHO KVAŠEN ENÍ CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků ČESKÁ REPUBLIKA OBSAH Charakterizace bakterie mléčného kvašení (BMK) Organické kyseliny

Více

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou

Více

NOVÉ TRENDY V MIKROBIOLOGII SÝRŮ

NOVÉ TRENDY V MIKROBIOLOGII SÝRŮ NOVÉ TRENDY V MIKROBIOLOGII SÝRŮ Milada Plocková, Petra Žáčková Ústav technologie mléka a tuků, VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6, Česká republika Cíl: Zlepšení produkce a jakosti sýrů ovlivněním:

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru: Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Inhibiční účinky bakteriocinů gramnegativních bakterií izolované z potravin. Bc. Martina Urbanová

Inhibiční účinky bakteriocinů gramnegativních bakterií izolované z potravin. Bc. Martina Urbanová Inhibiční účinky bakteriocinů gramnegativních bakterií izolované z potravin Bc. Martina Urbanová Diplomová práce 2014 ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na koliciny a mikrociny, antimikrobiální látky

Více

NÁVRH A PŘÍPRAVA PEPTIDŮ A LIPOPEPTIDŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍM ÚČINKEM A STUDIUM JEJICH BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ

NÁVRH A PŘÍPRAVA PEPTIDŮ A LIPOPEPTIDŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍM ÚČINKEM A STUDIUM JEJICH BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ NÁVRH A PŘÍPRAVA PEPTIDŮ A LIPOPEPTIDŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍM ÚČINKEM A STUDIUM JEJICH BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ A. Macůrková R. Ježek P. Lovecká V. Spiwok P. Ulbrich T. Macek Antimikrobiální peptidy přírodní

Více

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem

Více

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Virologie a diagnostika Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno Alternativní

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků. Co je to zkažená potravina? Faktory ovlivňující mikrobiální kažení

Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků. Co je to zkažená potravina? Faktory ovlivňující mikrobiální kažení Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků Josef Kameník, Marta Dušková FVHE, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Co je to zkažená potravina? Zkáza potraviny (zkažení) = jakákoli

Více

Exprese rekombinantních proteinů

Exprese rekombinantních proteinů Exprese rekombinantních proteinů Exprese rekombinantních proteinů je proces, při kterém můžeme pomocí různých expresních systémů vytvořit protein odvozený od konkrétního genu, nebo části genu. Tento protein

Více

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají

Více

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních

Více

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie

Více

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického

Více

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální

Více

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní

Více

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Bakterie v mléce a biogenní aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Projekt MSMT 2B08069 Výzkum vztahů mezi vlastnostmi kontaminující mikroflóry a tvorbou biogenních

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Izolace nukleových kyselin

Izolace nukleových kyselin Izolace nukleových kyselin Požadavky na izolaci nukleových kyselin V nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství požadované čistotě. Nukleové kyseliny je třeba zbavit všech látek, které

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Možnosti využití bakteriocinů k inhibici gramnegativních bakterií. Bc. Pavlína Starostková

Možnosti využití bakteriocinů k inhibici gramnegativních bakterií. Bc. Pavlína Starostková Možnosti využití bakteriocinů k inhibici gramnegativních bakterií Bc. Pavlína Starostková Diplomová práce 2015 ABSTRAKT Bakteriociny jsou antimikrobiální proteiny či peptidy různých velikostí zaměřené

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén

Více

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza 19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění

Více

Výskyt a typizace mléčných bakterií v baleném mase

Výskyt a typizace mléčných bakterií v baleném mase Výskyt a typizace mléčných bakterií v baleném mase 1 Štegnerová, H., 2 Nápravníková, E., 2 Steinhauserová, I., 1 Švec, P. 1 MU PřF, Česká sbírka mikroorganismů (CCM) 2 VFU, FVHE, Ústav hygieny a technologie

Více

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako

Více

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

Bakteriální transpozony

Bakteriální transpozony Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym

Více

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2. Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

Lactobacillus brevis kazit pivo

Lactobacillus brevis kazit pivo Genetický základ schopnosti Lactobacillus brevis kazit pivo Mgr. Dagmar Matoulková, Mikrobiologie VÚPS Ing. Karel Sigler, DrSc., Mikrobiologický ústav AVČR 23. pivovarskosladařské dny, České Budějovice,

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.

Více

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.) PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina

Více

Mikroorganismy v potravinách

Mikroorganismy v potravinách Přírodní mikroflora Mikroorganismy do prostředí uvedené Mikroorganismy v potravinách Kažení potravin Fermentační procesy Otravy z potravin Potraviny nejsou sterilní!!!! Kontaminace člověkem Vzduch, půda,

Více

Cenoanabiosa Biologická konzervace potravin

Cenoanabiosa Biologická konzervace potravin Cenoanabiosa Biologická konzervace potravin 1 Princip Metabolity jedné skupiny mikroorganismů brání rozvoji jiných -nezabijí, ale potlačí růst Prodloužení trvanlivosti Dosažení určitých senzorických vlastností

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

Chemická reaktivita NK.

Chemická reaktivita NK. Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově

Více

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády

Více

Mnohobuněčné kvasinky

Mnohobuněčné kvasinky Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE

POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE M. Sedlářová (Katedra botaniky PřF UP) 2009 Mikroorganismy ve vztahu k potravinám studovány jako: (1) Původci rozkladu potravin (2) Prostředky k výrobě speciálních potravin

Více

Metody práce s proteinovými komplexy

Metody práce s proteinovými komplexy Metody práce s proteinovými komplexy Zora Nováková, Zdeněk Hodný Proteinové komplexy tvořeny dvěma a více proteiny spojenými nekovalentními vazbami Van der Waalsovy síly vodíkové můstky hydrofobní interakce

Více

Zubní kaz v časném dětství a mikrobiální flóra. I. Sedláček, L. Žáčková, M. Kukletová, L. Klapušová, J. Kuklová, D. Nováková, P.

Zubní kaz v časném dětství a mikrobiální flóra. I. Sedláček, L. Žáčková, M. Kukletová, L. Klapušová, J. Kuklová, D. Nováková, P. Zubní kaz v časném dětství a mikrobiální flóra projekt 1M0021622409 I. Sedláček, L. Žáčková, M. Kukletová, L. Klapušová, J. Kuklová, D. Nováková, P. Švec Bakteriální mikroflóra zubů průkaz druhové diverzity

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR

ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR Sýry patřído skupiny fermentovaných potravin stejnějako pivo, víno, chléb, kysanézelí, rybíomáčka

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie

Více

Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.

Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Molekulární biotechnologie č.10c Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Využití škrobu, cukrů a celulózy Zejména v potravinářském průmyslu Škrob je hydrolyzován

Více

Fermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství.

Fermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství. Fermentace Rozklad organických látek ( hlavně cukrů) za účasti mikrobiálních enzymů za vzniku metabolických produktů, které člověk cíleně využívá ke svému prospěchu - výroba, konzervace potravin. Fermentace

Více

BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY. Hypochloran Oxonia aktiv Oxysan ZS Incimaxx DES Incimaxx OXI Incidin 03 Steril

BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY. Hypochloran Oxonia aktiv Oxysan ZS Incimaxx DES Incimaxx OXI Incidin 03 Steril BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY Hypochloran Oxonia aktiv Oxysan ZS Incimaxx DES Incimaxx OXI Incidin 03 Steril HYPOCHLORAN Dezinfekční prostředek obsahující aktivní chlór Vzhled : žlutavá kapalina Hustota: 1,15 g/cm³

Více

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ

Více

1 Vzorek C, vaginální výtěr

1 Vzorek C, vaginální výtěr Pavel Dušek, kruh 3001, 13. 17.12.2010 1 1 Vzorek C, vaginální výtěr 1.1 Úvod Kromě mikrobiálního obrazu poševního je kultivace vaginálního výtěru na Sabouraudově půdě důležitá diagnostická metoda pro

Více

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. Konference Klonování a geneticky modifikované organismy Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 7. května 2015, Praha Výroba léků rekombinantních léčiv Výroba diagnostických

Více

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová CAMPYLOBACTER Podmíněně patogenní bakterie Onemocnění alimentárního původu Alimentární původ= onemocnění z potravin MORFOLOGIE Gramnegativní bakterie

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2014 KATEŘINA ŘEZNÍČKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Bioaktivní látky používané k prodloužení

Více

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Globální pohled na průběh replikace dsdna Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový

Více

Základy genetiky prokaryotické buňky

Základy genetiky prokaryotické buňky Základy genetiky prokaryotické buňky Chromozomová (jaderná) DNA U prokaryot (bakterie, archea) dvouřetězcová většinou kružnicová U eukaryot dvouřetězcová lineární U DNA-virů dvouřetězcová lineární, jednořetězcová

Více

Původce Metoda Cena [Kč]

Původce Metoda Cena [Kč] Původce Metoda Cena [Kč] Gastrointestinální soustava Escherichia coli Kultivace 90 Stanovení patogenních faktorů Salmonella spp. Kultivace 70-270 Serotypizace 730 Clostridium perfringens Kultivace 130

Více

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené

Více

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou

Více

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN Možnosti stanovení Listeria monocytogenes popis metod a jejich princip Mária Strážiková Aleš Holfeld Obsah Charakteristika Listeria monocytogenes Listerióza Metody detekce

Více

Mikrobiologie. Jarmila Pazlarová. VŠCHT Ústav biochemie a mikrobiologie PRAHA

Mikrobiologie. Jarmila Pazlarová. VŠCHT Ústav biochemie a mikrobiologie PRAHA Mikrobiologie a potravinářský průmysl Jarmila Pazlarová VŠCHT Ústav biochemie a mikrobiologie PRAHA osnova vztah mikroorganismů a potravin mikroorganismy využívané při výrobě potravin mikroorganismy působící

Více

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám

Více

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty

Více

Přírodní polymery proteiny

Přírodní polymery proteiny Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů

Více

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu V předcházejících kapitolách bylo konstatováno, že geny jsou uloženy na chromozomech a kontrolují fenotypové vlastnosti a že chromozomy se

Více

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Zdroj rozmanitosti mikrorganismů ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Různé sekvence nukleotidů v DNA kódují různé proteiny Různé proteiny vedou k různým organismům s různými vlastnostmi Exprese genetické informace

Více

Ochrana proti MO principy. Kamila Míková

Ochrana proti MO principy. Kamila Míková Ochrana proti MO principy. Kamila Míková Druhy mikroorganismů (MO) MO působící kažení potravin mění vůni, chuť, barvu, konzistenci, nemusí poškozovat zdraví MO působící onemocnění (patogeny) při infekční

Více

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace

Více

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám Martin Hruška Jan Dlouhý Pojmy Patogen (patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit

Více

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita Proč ptáci? Kuře - základní model v anatomii, embryologii, vývojové biologii množství získaného proteinu nižší riziko cross reaktivity s tím spojená možnost produkce

Více

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy

Více

Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková

Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková Příčiny zdravotních nebezpečí Suroviny (primární kontaminace) Pomnožení MO před zpracováním Selhání technologických postupů (postup, zařízení, sanitace) Kontaminace

Více

Intracelulární Ca 2+ signalizace

Intracelulární Ca 2+ signalizace Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování

Více

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 647/2014 ze dne: 13.10.2014

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 647/2014 ze dne: 13.10.2014 Pracoviště zkušební laboratoře: 1 Praha 2 Plzeň Pod Vrchem 51, 312 80 Plzeň 3 Brno Areál Slatina, Tuřanka 115, 627 00 Brno Laboratoř je způsobilá poskytovat odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek.

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Využití antibakteriálních testů v textilním průmyslu Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

Využití antibakteriálních testů v textilním průmyslu Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D. Využití antibakteriálních testů v textilním průmyslu Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D. Fakulta Přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra chemie OBSAH: 1. Stavba a fyziologie bakterií. 2. Kultivace bakterií,

Více

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze dvou) Forenzní biologická Biochemie, pathobiochemie a Toxikologie a bioterorismus analýza genové inženýrství Kriminalistické

Více

Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007

Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007 Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007 Důvody nařízení Ochrana veřejného zdraví Nebezpečí při větším množství mikroorganismů v potravinách Dodržování mikrobiálních kritérií pravidelné

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

Bílkoviny - proteiny

Bílkoviny - proteiny Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný

Více