Zpracování nivelačních měření ve formátu Leica GSI. Levelling data processing in Leica GSI file format

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra geomatiky Zpracování nivelačních měření ve formátu Leica GSI Levelling data processing in Leica GSI file format Bakalářská práce Studijní program: Geodézie a kartografie Studijní obor: Geodézie, kartografie a geoinformatika Vedoucí práce: Prof. Ing. Aleš Čepek, CSc. Jaromír Rokusek Praha 2014

2

3 Poděkování Chtěl bych poděkovat prof. Aleši Čepkovi za jeho vedení, rady a neocenitelnou pomoc při vytváření této práce. Dále bych rád poděkoval Ing. Tomáši Jiřikovskému a Ing. Tomáši Kubínovi za poskytnutí testovacích dat a užitečných informací, bez nichž by tento projekt nemohl být řádně dokončen. 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a že jsem nepoužil žádné jiné informační zdroje než ty, které jsou uvedeny v seznamu bibliografických citací. V Praze dne... Podpis... 4

5 Abstrakt Práce se zabývá vytvořením volně šiřitelného softwaru pro čtení souborů ve formátu GSI obsahujících nivelační měření. První část práce je věnována formátu GSI. Je v ní popsána struktura souborů v tomto formátu a jejich obsah. Ve druhé části je popsáno ovládání programu a všechny jeho funkce. Třetí část pojednává o programu gama-local, neboť mezi ním a vytvořeným programem existuje návaznost. Poslední část obsahuje základní informace o tvorbě programu a také užitečné rady pro tvorbu podobných projektů. Klíčová slova: software, Leica, GSI formát, nivelační měření Abstract The work deals with the creation of free software for reading files in GSI format containing levelling measurements. The First section is devoted to GSI format. It describes structure and content of the files in this format. The second section describes the user interface and all its features. The third section deals with gama-local because there is a connection between gama-local and created program. The last section contains basic information about the program creation and also useful tips for creating similar projects. Key words: software, Leica, GSI format, levelling data 5

6 Obsah Úvod Formát GSI Struktura souboru, GSI-8 a GSI Blok Tabulka kódů Měřící programy Měřící program Seznam měřících programů Program BF (vzad, vpřed) Program BFFB (vzad, vpřed, vpřed, vzad) Program abf Program abffb Program Measure Only Program Measure and Record Uživatelská příručka Popis a funkce tlačítek Otevírání a zavírání souborů Prohlížení obsahu souboru Výběr měření Informace o vybraném měření Ukládání dat CSV PDF Vstupní soubor pro program gama-local Gama Local Jak použít program gama-local Vstupní soubor pro program gama-local Tvorba programu a platforma Qt Tvorba programu Na co si dát pozor při práci s platformou Qt Kódování textových řetězců Sestavení projektu Závěr:

7 Úvod Úvod V dnešní době se geodetická měření již nezapisují do papírových zápisníků, tak jak tomu bylo dříve, ale téměř výhradně se registrují do paměti přístroje. Pokud s nimi chceme dále pracovat, musíme je z přístroje přenést do počítače. To znamená, že je musíme zapsat do nějakého souboru, přičemž je potřeba zapsat je tak, abychom jim rozuměli my, nebo nějaký software určený pro jejich zpracování. K těmto účelům vyvíjejí firmy zabývající se výrobou geodetický přístrojů své vlastní datové formáty. Jedním z těchto formátu je i formát GSI. Formát GSI byl vytvořen firmou Leica Geosystems a je používán v totálních stanicích, nivelačních a dalších přístrojích vyvinutých touto společností. Pro nezasvěcené uživatele je velmi nesrozumitelný. Původně byl téměř jistě navržen s tím, že ke zpracování souborů v tomto formátu bude použit příslušný software. K těmto účelům je společností Leica vyvíjen a podporován software s názvem Leica Geo Office zkráceně LGO. Jedná se o placený software, který primárně není dodáván spolu s přístrojem. V minulosti byla k dispozici jeho odlehčená verze, která neobsahovala všechny funkce, ale zato byla poskytována zdarma. Dnes už ale tento software není podporován a jeho staré verze nefungují na nových verzích operačních systémů. Pokud potřebujete zpracovat měření uložená ve formátu GSI a nemáte k dispozici LGO, můžete se dostat do potíží. Situace se liší v závislosti na použitém přístroji. Přestože se jedná o jeden formát, obsah souboru se liší v závislosti na tom, zda použijete totální stanici, nebo nivelační přístroj. To je celkem logické, neboť postup a metody měření jsou naprosto odlišné. U totálních stanic je situace poměrně snadno řešitelná. Existuje mnoho jiných programů pro zpracování geodetických měření, které si se soubory ve formátu GSI z totálních stanic umějí poradit (Groma). Navíc všechny novější totální stanice od společnosti Leica poskytují více exportních možností než pouze formát GSI. U nivelačních přístrojů je situace jiná. Existují dvě řady nivelačních přístrojů od firmy Leica. Jsou to řady Sprinter a DNA. Přístroje řady Sprinter exportují data pouze ve formátu pro Microsoft Excel[1]. Naproti tomu přístroje řady DNA umožňují primárně export pouze do formátu GSI 1. Není mi znám žádný software kromě LGO, který by uměl zpracovat nivelační měření ve formátu GSI. Ve většině případu je nutné se s formátem seznámit a se souborem si poradit v podstatě manuálně. Z vlastní zkušenosti vím, že to může být velmi zdlouhavá práce. To mne inspirovalo k vytvoření programu, který by tento problém vyřešil. 1 Existuje možnost definovat vlastní výstupní formát dat. K tomu je ovšem zapotřebí software Leica Geo Office[2]. Novější verze softwaru přístroje umožňují exportovat data také do formátu Leica XML. 7

8 Úvod Software, jehož vytvoření bylo náplní této bakalářské práce, je volně šiřitelný a poskytuje alternativu v oblasti prvotního zpracování nivelačních měření ve formátu GSI. Je určen pouze pro práci se soubory obsahující nivelační měření. Se soubory z totálních stanic nebo jiných přístrojů si neporadí. V žádném případě si neklade za cíl vyrovnat se programu LGO, který poskytuje celou řadu pokročilých funkcí. Mým hlavním cílem bylo přehledné zobrazení všech registrovaných dat a následná možnost uložit data v mnohem srozumitelnějším a pro zpracování vhodnějším formátu. Pro tyto účely jsem zvolil formát CSV. Celý program a všechny jeho funkce jsou podrobně popsány ve druhé kapitole. První kapitola se zabývá formátem GSI. Třetí kapitola pojednává o programu gama-local, který je s touto prací spojen způsobem, jenž bude dále vysvětlen. Čtvrtá a poslední kapitola stručně hovoří o tvorbě programu a obsahuje užitečné rady, ohledně tvorby podobných projektů, pro další studenty. 8

9 Formát GSI 1 Formát GSI Tato kapitola pojednává o formátu GSI. Formát bude popsán tak, aby mu bylo možné porozumět. Bude vysvětlen význam jednotlivých kódů, na základě kterých je možno formát číst. Dále budou popsány jednotlivé měřící programy, které ovlivňují podobu obsahu výsledného souboru. Většinu informací obsažených v této kapitole lze nalézt zde[3]. Odtud jsem také čerpal všechny informace. Geo Serial Interface zkráceně GSI je datový formát vyvinutý společností Leica Geosystems. Jak již bylo řečeno v úvodu, měřená data registrovaná do paměti přístroje je potřeba přenést do počítače, aby s nimi bylo možno dále pracovat. Je tedy potřeba uložit je do počítačového souboru o nějakém formátu, a právě k těmto účelům společnost Leica Geosystems vytvořila formát GSI Struktura souboru, GSI-8 a GSI-16 Na začátek bych rád zmínil, že oficiální anglická terminologie je jiná a podle mého názoru je po překladu matoucí, proto jsem se rozhodl ji pro účely popsání struktury souboru pozměnit. Existují dva typy formátu GSI. Jsou to typy GSI-8 a GSI Při exportování dat z přístroje je uživatel vyzván k tomu, aby si vybral, který formát chce použít. Formát GSI-16 je vhodné použít tam, kde očekáváme, že měřené, nebo vypočtené hodnoty budou velká čísla. Proč tomu tak je, bude vysvětleno dále, stejně jako budou popsány rozdíly mezi těmito dvěma typy. Nyní ke struktuře souboru. Data jsou v souboru uspořádána do řádků, přičemž každý řádek se skládá z jednoho, nebo více bloků. Každý blok je tvořen stejným počtem znaků. Jedná se o znaky z tabulky ASCII. V případě GSI-8 je to 16 znaků a v případě GSI-16 je to 24 znaků. Toto je první ze dvou rozdílů mezi GSI-8 a GSI-16. Druhý rozdíl bude ukázán na následující straně. 2 Problému zpracování nivelačních měření uložených v různě formátovaných souborech se na ČVUT věnoval Ing. Petr Souček, Ph.D, který vytvořil jednotný XML formát pro ukládání naměřených dat z digitálních nivelačních přístrojů [4][5]. 3 Existují také starší verze formátu GSI, které byly nahrazeny formáty GSI-8 a GSI-16. Starší verze byly používány u digitálních nivelačních přístrojů NA 3003 a NA Převod starších formátů na nové umožňuje software DNA GSI Converter, který je součástí programu LGO. 9

10 Formát GSI Příklady: GSI-8: Blok Blok Blok (dva řádky v souboru ve formátu GSI-8 se schematickým popsáním bloků) GSI-16: Blok Blok Blok * * (stejné dva řádky, ale v souboru ve formátu GSI-16 opět se schematickým popsáním bloků) Na těchto příkladech si můžete všimnout druhého rozdílu mezi formátem GSI-8 a GSI-16. Je jím znak *. Tento znak je uveden na začátku každého řádku v souborech s formátem GSI-16. Takto je možno od sebe na první pohled odlišit oba typy. Hvězdička není počítána do počtu znaků. Formát GSI-16 se tedy od formátu GSI-8 liší v počtu znaků v jednom bloku a přítomností znaku * na začátku každého řádku. Chtěl bych upozornit na fakt, že mezi počet znaků je zahrnuta i mezera, která odděluje dva bloky. Tato mezera vždy patří do levého bloku. To co bylo řečeno doposud, platí obecně pro všechny soubory ve formátu GSI. To co bude popisováno dále, už zcela obecně neplatí. Mezi souborem z nivelačního přístroje a souborem z totální stanice jsou drobné rozdíly. Jelikož je tato práce zaměřena právě na nivelační přístroje, tak se následující obsah této kapitoly bude týkat právě jich. Proto to, co zde dále bude popsáno, nelze aplikovat na soubory, které pochází z totálních stanic. 10

11 Formát GSI 1.2 Blok Jak jsem se již zmínil, každý řádek se skládá z jednoho, nebo více bloků. Každý blok je rozdělen na dvě části. První část je stejná pro GSI-8 i GSI-16. Skládá se ze sedmi znaků, které v sobě skrývají informace o daném bloku. První tři znaky jsou vyhrazeny pro dvou nebo třímístný kód, který značí, jaká informace se v daném bloku nachází, například zda se jedná o čtení na lati vzad, čtení na lati vpřed, délku záměry atd. Čtvrtý znak nemá žádný speciální význam a je to buď nula, nebo tečka. Pátý znak nese informaci o tom, zda byla hodnota měřená, nebo zadaná a zda byla, nebo nebyla zavedena korekce ze zakřivení Země. Šestý znak značí, v jakých jednotkách a na kolik desetinných míst je měřená hodnota uvedena. Sedmý znak určuje znaménko hodnoty. Druhá část má osm znaků v případě GSI-8 a šestnáct znaků v případě GSI-16. Tato část obsahuje měřenou, vypočtenou, nebo nastavenou hodnotu, ovšem bez desetinné čárky. K určení hodnoty je proto nutno použít informace z první části. Nepoužité pozice jsou doplněny číslem nula a hodnota je vypisována zprava. Hodnoty, kterých mohou jednotlivé pozice nabývat, popisuje následující tabulka. Pozice Hodnoty Význam 1-3 číselný kód viz tabulka kódů na straně 12 a žádný 0 žádný 0 měřeno, bez korekce ze zakřivení 5 1 zadáno, bez korekce ze zakřivení 2 měřeno, s korekcí ze zakřivení 5 zadáno, s korekcí ze zakřivení 0 metry, 3 desetinná místa 1 stopy, 3 desetinná místa 6 6 metry, 4 desetinná místa 7 stopy, 4 desetinná místa 8 metry, 5 desetinných míst 7 + hodnota je kladná - hodnota je záporná 8-15/8-23 měřená, vypočtená, nebo nastavená hodnota 16/24 znak mezera (Právě ve významů hodnot na jednotlivých pozicích se liší soubory z totálních stanic a nivelačních přístrojů.) 11

12 Formát GSI 1.3 Tabulka kódů Zde je uvedena tabulka, která obsahuje seznam základních číselných kódu označujících význam jednotlivých bloků. Základní kódy: Kód Význam 11 číslo bodu 32 délka záměry 330 čtení na lati (Pouze u programu Measure Only.) 331 čtení na lati vzad 332 čtení na lati vpřed čtení na lati vzad (program BFFB, abffb) čtení na lati vpřed (program BFFB, abffb) 333 čtení na lati boční záměra 334 čtení na lati nastavená výška 374 rozdíl mezi nastavenou a měřenou výškou 35 rozdíl mezi nastavenou a měřenou délkou záměry 390 počet odečtení latě 391 směrodatná odchylka jednoho měření 392 rozptyl (variance) měřených hodnot 41 kódové označení začátku nového měření dodatečné informace k měření 571 rozdíl stanovisek (střídavý postup záměr) 572 součet rozdílů stanovisek (střídavý postup záměr) 573 rozdíl mezi délkou záměry vzad a vpřed 574 celková délka pořadu 71 poznámka 83 výška bodu nastavená, nebo měřená 12

13 Formát GSI Speciální kódy: V následující tabulce jsou uvedeny speciální kódy, které v běžném souboru nenaleznete. Tyto informace jsou do souboru zapsány jen tehdy, pokud si je uživatel přímo vyžádá. Kód Význam 12 výrobní číslo přístroje 13 typ přístroje 17 datum, rok 19 den, čas 95 teplota přístroje 560 čas 561 datum 562 rok 599 verze vnitřního softwaru 13

14 Formát GSI 1.4 Měřící programy Měřící program Každý řádek v souboru obsahuje alespoň jeden blok. První blok na každém řádku má číselný kód 11 nebo 41. Kód 11 označuje podle tabulky na straně jedenáct číslo bodu. Má ale i jiný význam. Označuje totiž, že tento řádek obsahuje měřené, vypočtené nebo nastavené hodnoty a že je součástí nějakého většího celku řádků. Blok s číselným kódem 41 pak označuje začátek takového celku a ukrývá v sobě informaci o tom, o jaký celek se jedná. Celý soubor je tedy rozdělen na celky. Tyto celky reprezentují jednotlivá nivelační měření. Blok s kódem 41 označuje začátek nového měření a nese informaci o tom, jaký měřící program byl pro toto měření použit. Tato informace je obsažena v posledním čísle daného bloku s kódem 41, které nabývá hodnot 1 4. Konec měření není nijak označen. Respektive označen je až začátek nového měření. Měřící program si vybírá uživatel při měření s přístrojem. Výběr se provede před začátkem měření. Daný program určuje, jakým způsobem (metodou) se měření provádí, a tomu potom odpovídá i obsah příslušné části souboru (celku). K dispozici je celkem šest měřících programů, které jsou podrobně rozebrány dále. V předchozím odstavci jsem řekl, že číslo označující o jaký měřící program se jedná, nabývá hodnot od 1-4. Programů je ale šest. Tato nesrovnalost je způsobena tím, že dva přebývající programy, které by se daly považovat za doplňkové, jsou označeny jinak. Konkrétně jeden z nich není označen vůbec a druhý je označen speciálně. Označení jednotlivých programů popisuje tabulka na straně 15. Ukázka: ? ? V této ukázce vidíte výňatek ze souboru. Jsou zde vidět dva celky, tedy dvě nivelační měření. V obou případech byl použit stejný měřící program s označením 1. Jedná se o velmi krátká měření, neboť každé z nich tvoří pouze jedna sestava. 14

15 Formát GSI Seznam měřících programů Název programu Blok označující začátek měření Označení měřícího programu Programy odpovídající nivelačním technikám BF ? BFFB ? abf ? abffb ? Speciální (doplňkové) programy Measure Only žádný žádné Measure and Record ? Několik poznámek k tabulce: Místo čtyř nul uvnitř bloku s kódem 41, tedy na pozici, je běžně uvedeno číslo řádku. Pro názornost zde byly uvedeny nuly. Předposlední znak uvnitř bloku s kódem 41 (posledním je mezera) označuje konkrétní měřící program. Pro program BF je to znak 1 atd. Program Measure Only není označen žádným blokem s kódem 41. V případě použití tohoto programu jsou do souboru rovnou zapisovány řádky začínající bloky s kódy 11. Program Measure and Record je trochu nepochopitelně označen stejně jako program BF. Nicméně je tu jeden podstatný rozdíl, který bude později objasněn. Názvy programů jsou uvedeny tak, jak je nazývá společnost Leica. Písmeno B je zkratka pro anglické slovo backsight, česky záměra vzad a písmeno F je zkratka pro anglické slovo foresight, česky záměra vpřed. Například program BF by se tak dal přeložit jako záměra vzad záměra vpřed, což nepochybně vychází ze způsobu, jakým se nivelace běžně měří. 15

16 Formát GSI Program BF (vzad, vpřed) Tento program odpovídá klasickému postupu při měření nivelace. To znamená, že se čte nejprve na lati, která je vzad a poté na lati, která je vpřed, myšleno ve směru nivelace. Následující schematická tabulka popisuje, jak vypadá příslušná část souboru při použití tohoto programu. Zaznamenaný řádek Bloky (číselné kódy) Vysvětlivky Začátek měření 41 11, 83 měření vzad 11, 32, 331 označení programu, začátek měření číslo počátečního bodu a jeho výška nastavuje uživatel měření vpřed 11, 32, 332 výsledky 11, 573, 574, 83 první sestava měření vzad 11, 32, 331 měření vpřed 11, 32, 332 výsledky 11, 573, 574, 83 druhá sestava Ukázka ze souboru: ? (Program BF, 5 sestav, GSI-8) 16

17 Formát GSI Program BFFB (vzad, vpřed, vpřed, vzad) Tento program je velmi podobný programu BF, jediný rozdíl spočívá v tom, že každou nivelační sestavu měříme dvakrát ze stejného stanoviska a výsledné převýšení se vypočte pomocí aritmetického průměru. Zaznamenaný řádek Bloky (číselné kódy) Vysvětlivky Začátek měření 41 11, měření vzad 11, 32, 331 označení programu, začátek měření číslo počátečního bodu a jeho výška nastavuje uživatel 1. měření vpřed 11, 32, měření vpřed 11, 32, 336 první sestava 2. měření vzad 11, 32, 335 výsledky 11, 571, 572, 573, 574, měření vzad 11, 32, měření vpřed 11, 32, měření vpřed 11, 32, 336 druhá sestava 2. měření vzad 11, 32, 335 výsledky 11, 571, 572, 573, 574, 83 Ukázka ze souboru: ? (Program BFFB, 2 sestavy, GSI-8) 17

18 Formát GSI Program abf Tento program je určen pro tzv. obousměrné měření záměr. Měření probíhá stejně jako u programu BF. Každá sestava je ovšem měřena dvakrát a to obousměrně. Obousměrným měřením se myslí měření ve smyslu VZAD VPŘED, VPŘED VZAD. Zaznamenaný řádek Bloky (číselné kódy) Vysvětlivky Začátek měření 41 označení programu, začátek měření 11, 83 měření vzad 11, 32, 331 měření vpřed 11, 32, 332 výsledky 11, 573, 574, 83 měření vpřed 11, 32, 332 měření vzad 11, 32, 331 výsledky 11, 573, 574, 83 číslo počátečního bodu a jeho výška nastavuje uživatel první sestava 18

19 Formát GSI Program abffb Stejně jako program abf je i tento program určen pro obousměrné měření záměr. V tomto případě je ovšem postup aplikován na program BFFB. Měření tedy probíhá takto: VZAD-VPŘED-VPŘED-VZAD, VPŘED-VZAD-VZAD-VPŘED. Zaznamenaný řádek Bloky (číselné kódy) Vysvětlivky Začátek měření 41 11, měření vzad 11, 32, měření vpřed 11, 32, měření vpřed 11, 32, měření vzad 11, 32, 335 označení programu, začátek měření číslo počátečního bodu a jeho výška nastavuje uživatel výsledky 11, 571, 572, 573, 574, měření vpřed 11, 32, 332 první sestava 1. měření vzad 11, 32, měření vzad 11, 32, měření vpřed 11, 32, 336 výsledky 11, 571, 572, 573, 574, 83 Použití programů abf a abffb je v České republice respektive v ČSNS zapovězeno! Tento fakt je dán Metodickým návodem Zeměměřického úřadu pro práce v základním výškovém bodovém poli [6]. Tento dokument stanovuje, že pro práci v ČSNS je možné použít pouze metody PN, VPN a ZPN a dále uvádí, že u těchto metod se vždy musí začít měřením na zadní lať. Právě tento fakt znemožňuje použití progamů abf a abffb, neboť druhé měření sestavy začíná vždy měřením na lať vpřed. 19

20 Formát GSI Program Measure Only Jedná se o jeden ze dvou speciálních měřících programů. Zvláštnost tohoto programu spočívá v tom, že v souboru není nijak označen jeho začátek, jako je tomu u ostatních programů. Navíc tento program neodpovídá žádné nivelační technice. Jeho název by se dal přeložit jako Pouze měření, což odpovídá tomu, jak je program strukturován. Ostatní programy uživatele přesně navádějí, ze které latě má odečítat, a co má měřit. Z výsledných dat je potom možno vyčíst, co je čtení na lati vzad, co je čtení na lati vpřed atd. U programu Measure Only tomu tak není. Všechna čtení na lati jsou označena jedním kódem, konkrétně kódem 330. Není tedy možné je od sebe odlišit, pokud si přesně nepamatujeme, co jsme měřili a v jakém pořadí. Navíc u tohoto programu nedochází ani k žádným výpočtům převýšení nebo délky pořadu. V příslušném celku uvnitř souboru tedy nenajdeme žádný řádek obsahující kódy 83, 573, nebo 574. Zaznamenaný řádek Bloky Vysvětlivky měření 11, 32, 330 měření 11, 32, 330 měření 11, 32, 330 Každý řádek reprezentuje jedno čtení na lati. Ukázka ze souboru: * * * * * (Program Measure Only, 5 čtení na lati, GSI-16) 20

21 Formát GSI Program Measure and Record Podobně jako program Measure Only, tak i tento program se dá považovat za speciální. Název se dá přeložit jako změř a zaznamenej. To plně odpovídá tomu, co se při použití programu děje. Program umožňuje změřit libovolný počet záměr vzad, které se všechny registrují do paměti přístroje a objeví se i ve výsledném souboru, přičemž do výpočtu převýšení se uvažuje pouze poslední měření. Poté je možno měřit libovolný počet záměr vpřed, které se také všechny registrují, ale do výpočtu se uvažuje opět pouze poslední. Označení začátku měření je stejné jako označení programu BF. Rozdíl je v tom, že označení začátku, tedy řádek obsahující blok s kódem 41, se v souboru objeví až za první záměrou vzad, která je uvažována do výpočtu. Za začátkem měření navíc následuje kopie posledního měření vzad. Vše objasňuje následující tabulka. Zaznamenaný řádek Bloky Vysvětlivky 1. měření vzad 11, 32, 331 další měření vzad 11, 32, 331 další měření vzad 11, 32, 331 neuvažovány do výpočtu poslední měření vzad 11, 32, 331 začátek měření 41 11, 83 označení programu, začátek měření číslo počátečního bodu a jeho výška nastavuje uživatel kopie posledního měření vzad 11, 32, 331 uvažováno do výpočtu 1. měření vpřed 11, 32, 332 další měření vpřed 11, 32, 332 poslední měření vpřed 11, 32, 332 uvažováno do výpočtu výsledky 11, 573, 574, měření vzad 11, 32, 331 další měření vzad 11, 32, 331 poslední měření vzad 11, 32, 331 uvažováno do výpočtu 1. měření vpřed 11, 32, 332 Pro přehlednost byly do tabulky vloženy prázdné řádky. 21

22 Formát GSI Ukázka ze souboru: ? (Program Measure and Record, 6 sestav, GSI-8) 22

23 Uživatelská příručka 2. Uživatelská příručka Tato kapitola má poskytnout základní informace o tom, jak používat vytvořený program, který je výsledkem bakalářské práce. Popisuje práci s programem a shrnuje všechny jeho funkce a možnosti využití. Mým cílem bylo vytvořit volně šiřitelný software pro zpracování nivelačních měření ve formátu GSI. Mnou vytvořený program je schopen přehledně zobrazit data uložená v těchto souborech a následně je uložit ve formátu CSV, případně je vytisknout v přehledné tabulce do PDF souboru. Je také schopen vytvořit vstupní soubor pro program gama-local, do kterého zahrne vybraná nivelační měření. Program gama-local slouží k vyrovnání geodetických sítí. Krátce se o něm zmíním v samostatné kapitole. Dále bych rád zdůraznil, že se jedná o alfa verzi programu. Program byl otestován na více než dvaceti různých souborech a několika počítačích. Přestože jsem odstranil všechny chyby, na které jsem narazil, může se stát, že program obsahuje ještě nějaké. Také bych rád zmínil, že z důvodu popsaných na straně 19 jsem se rozhodl, že programy abf a abffb nebudou programemm podporovány. To znamená, že pokud se budou v souboru nacházet, budou programem ignorovány. 2.1 Popis a funkce tlačítek V hlavním okně programu se nachází čtyři tlačítka v podobě ikon. Jejich význam a funkce popisuje následující tabulka. Ikona Význam Funkce otevřít soubor Vyvolá dialog pro otevření souboru. zavřít soubor Zavře vybraný soubor. uložit Uloží vybraná data ve zvoleném formátu. Nápověda Vyvolá dialog s nápovědou. (Zdroje ikon: [7] a [8]) 23

24 Uživatelská příručka 2.2 Otevírání a zavírání souborů Soubory se otevírají stisknutím ikony s obrázkem složky. Po stisknutí ikony je vyvolán klasický Windows dialog pro vybrání a otevření souboru. Otevřít lze libovolný počet souborů, ale pouze soubory s příponou GSI. Seznam otevřených souborů je k dispozici v levém kombo boxu. V případě, že chceme některý soubor zavřít, stačí soubor vybrat v omto kombo boxu a stisknout tlačítko zavřít soubor v podobě červeného křížku, to je vidět na obrázku 1. Při práci se soubory není jejich obsah nijak ovlivněn. Soubory jsou otevřeny pouze pro čtení. (Obrázek 1) 2.3 Prohlížení obsahu souboru Po načtení souboru a jeho vybrání v seznamu souborů je možno nahlédnout do měřených dat. K získání základních informací o vybraném nivelačním měření slouží rámeček se základními informacemi ve střední části hlavního okna. Pro detailnější pohled a pro prozkoumání jednotlivých naměřených hodnot slouží tabulka v dolní části hlavního okna Výběr měření Pro zobrazení požadovaných dat je potřeba nejprve vybrat měření. Při otevření nebo vybrání souboru je automaticky vybráno první měření v daném souboru. Měření provedená v programu Measure Only jsou řazena na první místa, po nich následují měření provedená v programu Measure and Record a poté následují měření v ostatních programech v pořadí, v jakém byla měřena. K výběru měření slouží pravý kombo box, viz obrázek 2. 24

25 Uživatelská příručka (Obrázek 2) Na tomto obrázku je vybrán soubor s názvem 1211.GSI, který obsahuje čtyři měření. Všechna měření byla naměřena pomocí programu BF. Pro snažší výběr měření jsou jednotlivá měření v seznamu označena typem měřícího programu a následně číslem počátečního a číslem koncového bodu nivelačního pořadu. Označení má tvar: Měřící program [číslo počátečního bodu číslo koncového bodu] Informace o vybraném měření Ke zjištění základních informací o nivelačním měření - celkové převýšení, celková délka pořadu, čísla a nadmořské výšky počátečního a koncového bodu - slouží výše zmíněný rámeček ve středu hlavního okna programu (obrázek 3). V tomto rámečku naleznete všechny zmíněné informace a také počet sestav a počet bočních záměr. (Obrázek 3) 25

26 Uživatelská příručka Pro získání podrobnějších informací o vybraném měření lze použít tabulku ve spodní části hlavního okna programu. V této tabulce jsou zobrazena všechna naměřená data. Čtení na latích, délky záměr, výšky bodů (i přestavových) a čísla bodů. Výšky přestavových bodů jsem se rozhodl uvádět pro případ, že by nivelační pořad byl veden přes nějaké další známé stabilizované body, jejichž výška by měla být ověřena. Vycházím z předpokladu, že je lepší zbytečná informace navíc než podstatná informace, která chybí. Ideálním řešením by bylo zobrazit pouze užitečnou informaci. To ale v tomto případě nelze realizovat. V případě měřících programů BF a BFFB jsou jednotlivé sestavy barevně odděleny. Boční měření jsou zobrazena bezprostředně za měřením vzad, ke kterému se vztahují a jsou označena vlastní barvou 4. U programu Measure and Record jsou barevně vyznačeny pouze řádky s výškami bodů. U programu Measure Only žádné barevné vyznačení není. (Obrázek 4) 4 Současná verze programu nezobrazuje údaje o vytyčovacích měřeních. Nicméně všechny funkce a datové členy pro práci s nimi jsou připraveny a jsou součástí zdrojových kódů (třída Section, funkce setsetout_sights). Program tato data umí získat, pouze je zatím nikde nezobrazí. 26

27 Uživatelská příručka 2.4 Ukládání dat Jak již bylo avizováno na začátku této kapitoly, program umožňuje uložit vybraná data v jiných datových formátech. Cílem bylo převést data do čitelnější formy, která by byla vhodná pro další zpracování dat CSV Tento formát splňuje všechny stanovené požadavky. Je čitelný a vhodný pro další zpracování dat. S formátem CSV umějí pracovat programy jako Excel nebo Matlab. Především program Excel se mi v tomto případě jeví jako nejvhodnější Ukládání Do formátu CSV lze uložit všechny čtyři podporované měřící programy, jedná se o programy BF, BFFB, Measure Only a Measure and Record. Způsob, jakým jsou data zapsaná, se liší program od programu. To je dáno tím, že i samotné programy se dosti liší. Měřené hodnoty jsou zapisovány se stejnou přesností, s jakou byly registrovány a jsou uvedeny ve stejných jednotkách. Ukládání je možné pouze po jednotlivých měřeních. Pro uložení je potřeba vybrat příslušné měření a zaškrtnou políčko CSV a posléze vybrat oddělovač. K dispozici jsou čárka a středník. Čárka je standardní oddělovač pro formát CSV. To ostatně vyplývá i z názvu. CSV coma separated values, neboli čárkou oddělené hodnoty. Nicméně pro českou verzi programu Excel je nutné použít středník a místo desetinných teček desetinné čárky. Pokud tedy hodláte s daty pracovat v české verzi programu Excel, je nutné jako oddělovač zvolit středník. Nahrazení desetinných teček desetinnými čárkami zajistí program sám. Pokud zvolíte jako oddělovač čárku, tak se desetinné tečky čárkami nenahrazují. (Obrázek 5) 27

28 Uživatelská příručka Po vybrání oddělovače stačí kliknout na tlačítko uložit v podobě diskety. Pokud není vybrán oddělovač, ale pouze formát CSV, tak je tlačítko uložit neaktivní a není možné ho stisknout. Pokud je vybrán i oddělovač, pak je po stisknutí tlačítka uložit vyvolán standardní Windows dialog pro uložení souboru. Přípona CSV je již nastavena a není potřeba ji zapisovat. 28

29 Struktura dat při uložení do formátu CSV měřící program BF (Obrázek 6) Na obrázku 6 vidíme způsob, jakým jsou data uspořádána při uložení do formátu CSV. Každý řádek odpovídá jedné sestavě. První čtyři sloupce každého řádku se vztahují k záměře vzad a zbylé slupce se vztahují k záměře vpřed. Případná boční měření se zapisují níže do samostatného celku. V prvním sloupci je číslo bočně měřeného bodu. Ve druhém sloupci je číslo bodu, od kterého byla výška bočního bodu určena, a následuje výška bočně měřeného bodu, délka záměry a čtení na lati. 29

30 Struktura dat při uložení do formátu CSV měřící program BFFB (obrázek 7) Na obrázku 7 můžete vidět, jakým způsobem se data ukládají v případě programu BFFB. Struktura je podobná jako u programu BF. Každý řádek odpovídá jedné sestavě. Prvních 6 sloupců odpovídá záměrám vzad, které jsou pro každou sestavu dvě a zbylé sloupce odpovídají záměrám vpřed, které jsou pro každou sestavu též dvě. V případě bočních měření je situace stejná jako na obrázku 6. 30

31 Uživatelská příručka Struktura dat při uložení do formátu CSV měřící program Measure Only (obrázek 8) Na obrázku 8 vidíte způsob struktury dat pro program Measure Only. Jedná se o nejjednodušší program právě z hlediska struktury dat. Každý řádek odpovídá jedné záměře neboli jednomu čtení na lati Struktura dat při uložení do formátu CSV měřící program Measure and Record (obrázek 9) Obrázek 9 ukazuje strukturu dat pro program Measure and Record. Pro tento program byl použit zcela jiný způsob struktury dat v CSV souboru, neboť tento program je velmi specifický. Každý řádek odpovídá jedné záměře, přičemž je rozlišeno, zda se jedná o záměru vzad, vpřed nebo bočně. Mezi tyto řádky jsou však vloženy i řádky s výškami bodů (na obrázku vyznačeny zeleně). Výjimku tvoří bočně zaměřené body, u nichž jsou výška i údaje o záměře na stejném řádku (na obrázku vyznačeny oranžově). 31

32 Uživatelská příručka PDF Uložení dat ve formátu PDF je možnost, která byla navržena jako obdoba nivelačního zápisníku. Uložit lze pouze měření provedená v měřících programech BF a BFFB. Uložení se provede obdobně jako u formátu CSV. Je potřeba vybrat požadované měření, zaškrtnout políčko PDF a stisknout tlačítko uložit v podobě diskety, což vyvolá dialog pro uložení souboru. Přípona PDF je již nastavena a není potřeba ji zapisovat Měřící Program BF (Obrázek 10) Obrázek 10 zobrazuje, jak vypadá výsledný dokument ve formátu PDF pro program BF. 32

33 Uživatelská příručka Měřící program BFFB (Obrázek 11) Na obrázku 11 můžete vidět výsledný dokument ve formátu PDF pro program BFFB. Výsledek je velmi podobný formátu BF. 33

34 Uživatelská příručka Vstupní soubor pro program gama gama-local Poslední možnost uložení dat se týká pouze dalšího zpracování dat. Při zaškrtnutí políčka Gama- XML a stisknutí tlačítka uložit v podobě ikony disketa, je vyvolán dialog, ve kterém je uživatel vyzván k vybrání konkrétních měření, která bude chtít zahrnout do zpracování pomocí programu gama-local. Jak už jsem se zmiňoval, tento program slouží k vyrovnávání geodetických sítí a bude mu věnována krátká samostatná kapitola. Tato možnost se zásadně liší od předchozích dvou, neboť výběr měření se provede až po stisknutí tlačítka uložit. Je naprosto nepodstatné, které měření je právě zobrazeno. Další podstatný rozdíl spočívá v tom, že lze vybrat libovolný počet měření z jakéhokoli z otevřených souborů, nikoli pouze jedno. Vybraná měření lze z výběru odstranit a poté je znovu přidat. Toto se provádí pomocí tlačítek přidat a odebrat. Výběr souboru se provádí v kombo boxu v levém dolním rohu okna. Měření se vybírají z levého seznamu a všechna vybraná měření naleznete v pravém seznamu. Po ukončení výběru měření stačí stisknout tlačítko uložit, což vede k vyvolání standardního dialogu pro uložení souboru. Tlačítko zrušit uzavře dialog. (Obrázek 12) Na obrázku 12 vidíte dialog pro výběr měření a jejich následné uložení do vstupního souboru pro program gama-local. 34

35 Uživatelská příručka Jak vypadá soubor po jeho vytvoření, vidíte na obrázku 13. (Obrázek 13) Soubor je ve formátu XML. Pro názornost vidíte na obrázku 13 měření, která byla vybrána na obrázku 12. Do výsledného souboru je potřeba doplnit výšky počátečních a koncových bodů vybraných nivelačních pořadů (oranžový rámeček). To je dáno tím, že jsem se rozhodl na místo výšek nedoplňovat výšky obsažené v souboru GSI, neboť ve většině případů je výška počátečního bodu nastavena měřičem na nulu z praktických důvodů 5 a výšky obsažené v souboru GSI tak většinou neodpovídají skutečnosti a musely by být stejně přepsány. 5 Když je výška počátečního bodu nastavena na nulu, pak výška koncového bodu je měřené převýšení, což usnadňuje kontrolu měření přímo v terénu, neboť na displeji přístroje je většinou zobrazena pouze výška bodu nikoliv převýšení. 35

36 Gama Local 3 Gama Local Projekt GNU Gama je software určený pro vyrovnání geodetických sítí. Jeho součástí je i program GNU gama-local, který je určen pro vyrovnání v lokální kartézské soustavě, odtud název gama-local [9]. Jako takový ho lze použít i pro vyrovnání výškových sítí. Jelikož se jedná o program bez grafického rozhraní, je potřeba jej spouštět z příkazové řádky. V současné době je ve vývoji nová verze softwaru GNU Gama, která již bude vybavena grafickým rozhraním. Program gama-local je možné použít pod operačním systémem Linux i pod operačním systémem Windows. Všechny potřebné informace o projektu naleznete na domovské stránce. Zde jsou také k dispozici instalační soubory pro Linux. Verzi pro Microsoft Windows je možné stáhnout z internetového portálu SourceForge. K dispozici je verze pro Windows 7, která je funkční i pod Windows 8.1. Domovská stránka projektu: Projekt GNU Gama na Sourceforge: V této kapitole budou vysvětleny pouze základy práce s programem gama-local se zaměřením na vyrovnání výškové sítě, čímž bych chtěl navázat na kapitolu Bude zde popsán způsob, jakým se program používá, a dále zde bude stručně popsán vstupní soubor přizpůsobený pro vyrovnání výškové sítě. 3.1 Jak použít program gama gama-local Použití programu je založeno na jednoduchém principu. Vstupní data pro vyrovnání jsou programu předána v podobě vstupního souboru ve formátu XML. Výstupem je soubor obsahující výsledky vyrovnání. Formát výstupního souboru je definován pomocí parametrů při volání programu. Výsledkem může být soubor ve formátech TXT, XML, nebo HTML. Vstupní soubor musí mít určitou podobu. Detailně popsaná pravidla pro tvorbu vstupního souboru naleznete zde[10]. V této kapitole bude vstupní soubor popsán jen velmi stručně, neboť jednou z funkcí mnou vytvořeného programu je právě generování tohoto souboru. 36

37 Gama Local Pokud máme připraven vstupní soubor, stačí spustit příkazovou řádku, případně terminál a vstoupit do adresáře, kde je program GNU Gama nainstalován. V případě Linuxu by se ve složce s názvem bin měl nacházet spustitelný soubor gama-local. V případě Windows je výsledkem instalace pouze spustitelný soubor s příponou - EXE. Pokud se nacházíme v adresáři s tímto souborem, stačí do příkazové řádky, nebo terminálu napsat příkaz ve tvaru: gama-local vstupní_soubor.xml [parametry] Linux gama-local.exe vstupní_soubor.xml [parametry] Windows Parametry umožňují ovlivnit způsob výpočtu, nebo tvar výstupu. Je jich celkem třináct a jsou popsány zde[10]. Rád bych zmínil pouze ty parametry, které považuji za nejpraktičtější a nejčastěji používané. Běžný příkaz by mohl vypadat třeba takto: gama-local vstup.xml --language cz --text vystup.txt Linux game-local.exe vstup.xml --language cz --text vystup.txt Windows Výsledkem by v tomto případě byl textový soubor s názvem vystup psaný česky. 3.2 Vstupní soubor pro progra Parametr Význam --language Určuje jazyk výstupního souboru. (např. cz, en) --text Výstupem bude textový soubor (.txt). am gama-local Pravidla pro tvorbu souboru jsou poměrně jednoduchá a jsou detailně popsána zde[10]. Mnou vytvořený program generuje soubor předem připravený pro vyrovnání výškové sítě, nicméně základní struktura souboru je vždy stejná a je k nahlédnutí na obrázku 14. (Obrázek 14) 37

38 Gama Local Na obrázku 14 vidíme prázdný vstupní soubor pro program gama-local. Tento soubor neobsahuje žádná vstupní data. Ukazuje však, jak vypadá kostra každého vstupního souboru. Základem je XML tag gama-local, uvnitř kterého se nachází tag network, který má dva volitelné parametry axes-xy a angels, které určují směr souřadnicových os a orientaci měřených směrů. Tyto parametry nejsou pro výškové sítě důležité. Tag network obsahuje dva párové a jeden nepárový tag. Tagy description a parameters jsou nepovinné. Tag points-observations je ale nezbytný. Tag description slouží k popsání souboru. Program jej nijak nezpracovává, může tedy obsahovat libovolný text. Tag parameters umožňuje zadat různé parametry ovlivňující výpočet jako např. apriorní směrodatnou odchylku nebo typ algoritmu, který má být použit pro vyrovnání. Do tagu points-observations jsou pak zapisovány všechny vstupní hodnoty pomocí dalších tagů, jak můžete vidět na obrázku 15. (Obrázek 15) Na obrázku 15 je zobrazen vstupní soubor pro program gama-local, pomocí kterého je možné vyrovnat výškovou síť, která je tvořena body 108, 109, 1, 2, 3, a 4. 38

39 Tvorba programu a platforma Qt 4 Tvorba programu a platforma Qt V poslední kapitole bych se chtěl nejprve krátce vyjádřit k tvorbě programu a následně bych zmínil, jak vyřešit některé problémy, se kterými jsem se setkal při práci s platformou Qt a programem Qt Creator, aby z této práce mohli případně čerpat další studenti. 4.1 Tvorba programu Program je napsán v jazyce C++. Tento jazyk jsem zvolil ze dvou důvodů. Je to jazyk, se kterým mám nejvíce zkušeností, a je to jazyk, pro který je navržena platforma Qt, kterou jsem pro svůj projekt chtěl použít. Platforma Qt je multiplatformní volně šiřitelná knihovna určená pro tvorbu programů s grafickým rozhraním tzv. GUI 6 aplikací. Je možné ji použít snad na všech současných operačních systémech. Podporovány jsou operační systémy Linux, Windows, Android, ios a Mac OS. Qt Creator je vývojové prostředí určené pro práci s knihovnou Qt. Existují dvě verze programu Qt Creator, komerční a neplacená. Možnosti použití jsou dány licencemi. Pro tvorbu vlastních aplikací je však neplacená verze více než dostačující. Platforma Qt a Qt Creator jsou součástí projektu Qt. Odkaz na stránky projektu Qt: Pro svůj projekt jsem použil Qt verzi a projekt jsem vypracoval pod systémem Windows 8.1 ve vývojovém prostředí Qt Creator verze Na co si dát pozor při práci s platformou Qt V této části bych se rád věnoval dvěma tématům. Kódování textových řetězců 7. Sestavení projektu. Tato část je určena těm, kteří mají základní znalosti o platformě Qt, o programu Qt Creator a o programování obecně. Nebudou zde detailně popisovány příslušné pojmy. Pouze zde bude stručně popsáno, jak se vyhnout problémům spojeným se dvěma výše zmíněnými body, které považuji za důležité. 6 GUI Graphical User Interface neboli grafické uživatelské rozhraní [11] 7 Od verze 5 používá Qt implicitně kódování UTF-8, čímž je problém prakticky vyřešen. 39

40 Tvorba programu a platforma Qt Kódování textových řetězců Platforma Qt je multiplatformní, pracuje na různých operačních systémech. Zajistit, aby se textové řetězce zobrazily na různých počítačích s různými operačními systémy stejně, může být náročné. Obvyklá situace vypadá takto. Na svém počítači vytvoříme program, který v grafickém rozhraní obsahuje různé textové řetězce. Když je program spuštěn na našem počítači, všechny řetězce se zobrazují, jak mají. Když ale program spustíme na jiném počítači, objeví se místo nich úplně jiné, někdy neobvyklé znaky. To je způsobeno rozdílným kódováním znaků. Pokud se chceme těmto problémům vyhnout, tak je potřeba používat funkci tr(), kterou poskytuje platforma Qt. Jedná se o funkci primárně určenou pro označení přeložitelného textu. Používá se v případech, kdy chceme měnit lokalizaci programu např. z češtiny do angličtiny apod. [12]. Kromě toho, je ale schopna zajistit správné zobrazení našich řetězců. V praxi to znamená, že je potřeba každý řetězec, který bude vidět, obalit funkcí tr(). Je ovšem nutné myslet na to, že funkce tr() pracuje pouze s řetězci typu QString a se znaky typu QChar. QString dobre = tr( Červená ); - půjde přeložit a zobrazí se správně QString spatne = Červená ; - nepůjde přeložit a nezobrazí se správně Funkce tr() zajistí, že se řetězce zobrazí správně. Pouze je potřeba projekt přenášet bez souboru, který končí příponou.pro.user a bez souborů, jejichž název začíná na moc. Tyto soubory obsahují specifické nastavení systému a nemohou být přenášeny mezi jednotlivými počítači. Mohou totiž působit problémy právě s kódováním, ale i s jinými úkony. Obecně lze říci, že pokud použijete funkci tr() pro všechny viditelné řetězce, neměli byste mít žádné problémy Sestavení projektu Co se týče dokumentace projektu Qt, k dispozici je tento dokument[13], který pojednává o sestavení projektu. Při sestavování projektu máme k dispozici dvě možnosti překladu a dvě možnosti sestavení. Co se týče překladu, tak program Qt Creator je primárně nastaven na takzvaný debug (ladící) mód. K dispozici je ale také release (zveřejnit) mód. Výběr mezi těmito módy se provádí v záložce projekty. Pokud projekt přeložíte, tak ve výsledném adresáři naleznete sadu souborů a také dva adresáře s názvy debug a release. Pokud projekt přeložíte v debug módu, bude adresář debug obsahovat všechny binární soubory a adresář release bude prázdný. To samé platí i obráceně. Platí, že pro ladění programu se používá debug mód a pro finální sestavení programu se používá release mód. Jejich názvy tomu samy napovídají. 40

41 Tvorba programu a platforma Qt Při finálním sestavení projektu je tedy potřeba použít release mód. Stačí ho pouze nastavit a projekt přeložit. Výsledkem jsou binární soubory v adresáři release, spolu se spustitelným souborem. Poté je potřeba do adresáře release přidat všechny soubory s příponou DLL z knihovny Qt, které námi vytvořený projekt potřebuje. Abychom to mohli udělat, musíme nejprve zjistit, které soubory náš program vlastně potřebuje. K tomu nám poslouží například program Process Explorer [13]. Tento program je volně šiřitelný a dokáže určit, které DLL soubory daný program používá. Při práci s programem Process Explorer musí být náš program spuštěn. (Obrázek 16) Na obrázku 16 vidíme okno programu Process Explorer. V zeleném rámečku najdeme náš program, označíme ho kliknutím a ve spodní části programu se objeví všechny DLL soubory, které program používá. Nezajímají nás ovšem všechny, ale pouze ty, které se nacházejí v adresáři Qt 8. Které to jsou, to poznáme z modrého rámečku, ve kterém jsou vidět cesty k jednotlivým DLL souborům. Všechny soubory, které zde najdeme, pak musíme 8 Může se stát, že program bude potřebovat i soubory z jiných adresářů. O které soubory se jedná, zjistíte při spuštění programu. Ten by měl hlásit, které DLL soubory mu chybí. Když znáte jejich název, můžete je najít pomocí programu Process Explorer. 41

42 Tvorba programu a platforma Qt z příslušných adresářů zkopírovat do našeho adresáře release. Dále je nutné, aby námi nakopírované DLL soubory byly v adresáři release vloženy do adresářů se stejným jménem, jako měli adresáře, ve kterých jsme je našli. Pokud jsem tedy například soubor qwindows.dll našli v adresáři s názvem platforms, pak v adresáři release musíme vytvořit adresář platforms a soubor qwindows.dll umístit do něj. To platí pro soubory, které spadají do adresáře plugins. Soubory s adresáře bin stačí nakopírovat do adresáře release. Domnívám se, že všechny DLL soubory, které může váš program potřebovat, se nachází v adresáři bin nebo v adresáři plugins. Na mém počítači vypadá adresář Qt takto: 1. C:\ 1.1. Qt Qt mingw48_ bin doc examples imports include lib mkspecs phrasebook plugins platforms qml translation V případě, že DLL soubory z adresáře plugins nebudou v adresáři release umístěny do příslušných adresářů, nebude program fungovat správně, neboť nebude schopen tyto soubory najít[14]. Při tomto procesu nesmíme opomenout jednu podstatnou věc. Každý DLL soubor najdete v příslušném adresáři dvakrát, ale jeden z nich bude mít za svým názvem ještě písmeno d. To znamená, že se tento soubor váže k debug módu. Pokud jste program přeložili ve release módu, musíte vybrat soubory bez písmene d. Pokud jste jej přeložili v ladícím módu, musíte vybrat soubory s písmenem d. Takto zkompletovaný adresář release je ideální přenést na počítač, na kterém není nainstalována platforma Qt ani žádný kompilátor a zkusit program spustit. Pokud jste vše provedli podle instrukcí v této kapitole, program by měl být funkční. Výše zmíněný postup jsem sepsal na základě vlastních zkušeností a informací získaných z článku[14]. Existují i jiné způsoby, ale nebudou jednodušší než tento. Sestavení projektu v Qt vždy vyžaduje přidání příslušných DLL souborů ručně. Podotýkám, že mé zkušenosti vychází pouze ze systému Windows. Se sestavením pod operačním systémem Linux nemám žádné zkušenosti. Nicméně předpokládám, že postup bude stejný, neboť ani [14] se nezmiňuje o nějakém rozdílu. 42