GIS v památkové péči Historická geografie Začínáme s ArcGIS Online. informace pro uživatele software Esri a ENVI

Transkript

1 GIS v pmátkové péči Historická geogrfie Zčínáme s ArcGIS Online informce pro uživtele softwre Esri ENVI

2 Nskočte do ArcGIS Online S progrmem Jumpstrt pro ArcGIS Online se sndno rychle stnete správcem ArcGIS Online v rámci své orgnizce. Během čtyř dní Vám nši specilisté celý účet nkonfigurují předjí potřebné know-how. Podrobnosti o progrmu Jumpstrt pro ArcGIS Online se dozvíte n stránce 28. Více informcí: services@rcdt.cz

3 o b s h úvod Tk dlouho se chodí se džbánem 2 tém Do hloubi historické geogrfie 3 Mp ktolických poutních míst 8 GIS v Národním pmátkovém ústvu 11 Středověké osídlení střepy n poli 17 Návrh 3D modelu pro účely dokumentce kulturního dědictví umístěného v zámeckém reálu 20 Internetová encyklopedie měst Brn její cest k mpové plikci 23 softwre Koncepce ArcGIS Online pro sdílení dt 25 Skokem do ArcGIS Online 28 N dt RÚIAN s VFR Import Tool 29 Novinky v ArcGIS Co je nového v ArcGIS Online 31 ENVI v zemědělství 33 dt Novinky v družicových dtech 35 tipy triky ArcGIS Online sndno rychle 37 Query Lyer 40 Tipy triky pro ArcGIS 41 Ukázková cvičení pro ArcGIS for Desktop ArcGIS Online 44 Knihy z vydvtelství Esri Press 45 zprávy Mpové služby ArcGIS serveru Zeměměřického úřdu 46 Ohlédnutí z GISáčkem Školení v roce tém 1

4 Tk dlouho se chodí se džbánem... Tento úvodník píšu 5. červn, jeho tém je tk vlstně dné. Právě probíhjící povodně jsou zkrátk něčím, co nelze nevnímt, to, co se u nás nyní děje, si nikoho nenechává bez emocí. Mám to obrovské štěstí, že se povodně přímo nedotkly ni mě, ni nikoho z mých blízkých. Místo bych utěsňovl okn strchovl se o svůj domov, mám tedy čs hledt informce o tom, proč jsou povodně ve střední Evropě stále čstějším jevem, proč je jejich dopd stále intenzivnější proč prý může být i hůř. Některé z uváděných příčin si nikoho nepřekvpí; smozřejmě vedou globální změny klimtu regulce vodních toků. Podle některých odhdů se prý v minulém století délk českých řek zkrátil ž o třetinu.) Opomíjet smozřejmě nelze ni nši nepoučitelnost v tom, že světe div se stále stvíme u řek, skutečnost, že jsou nše stvby stále složitější nákldnější, s čímž pochopitelně rostou i celkové škody. Jiné příčiny už le člověk bez konkrétní odbornosti málokdy npdnou. Kupříkldu listntý les s výrzným bylinným ptrem pro většinu území ČR přirozený ekotop) má zcel jinou retenci než hospodářská smrková monokultur. Nemlou roli prý hrje tké kyprost půdy, jež je všk výrzně ovlivňován bohtostí půdní funy, kterou le účelově hubíme pomocí grochemikálií. N druhou strnu sedmdesát procent Čechů žije ve městech, jejichž centry ž n výjimky protékjí řeky, dřevo je stále strtegická komodit bez umělých hnojiv, pesticidů, insekticidů, herbicidů, fungicidů kdoví čeho ještě není Země objektivně schopn uživit ktuálních sedm milird lidí. Tkže co s tím? Exemplární poprvy těch, kteří nejsou ochotni vyměnit pohodlí měst z životní styl 19. století, si nebudou správným řešením. Proto bude nutné důsledněji hledt tu tenkou hrnici mezi hloupým rogntním zneužíváním přírody, kterého jsme se jko lidé ruku n srdce oprvdu dopustili, skutečně nezbytnou cenou z civilizci. Není to tk dávno, co jsem zde psl o frgmentci znlostí jko logickém důsledku stále větší specilizce jednotlivých oborů. V souvislosti s letošní povodní jsem se k této úvze opět vrátil. Meteorologové, klimtologové, hydrologové, geologové, pedologové, vodohospodáři, projektnti stvební inženýři, urbnisté, le i volení zástupci smosprávy soukromí investoři se svými developerskými projekty, těch všech se povodně týkjí zujímjí k nim tedy svá stnovisk či udělují doporučení. Jejich rgumenty jsou pochopitelně různé, mjí různou váhu, mnohdy jsou dokonce i ve vzájemném rozporu. N geoinformtice je le krásné, že i různým lidem s různými názory může nbídnout společnou řeč. A že je to stršně těžká cest? Inu, tk už to s těmi správnými někdy bývá. Zjímvé inspirtivní čtení Vám přeje Jn Novotný 2 ÚVOD

5 Do hloubi historické geogrfie Prof. PhDr. Ev Semotnová, DrSc., ředitelk Historického ústvu AV ČR, se specilizuje n oblst interdisciplinárních oborů n pomezí historických geogrfických věd, zejmén n historickou geogrfii, dějiny krtogrfie historickou krtogrfii. Zbývá se rovněž výzkumem problemtiky dějin českých měst v historickogeogrfických souvislostech pokouší se integrovt historickogeogrfické postupy do historických procesů. Přednáší historickou geogrfii n Filozofické fkultě Univerzity Hrdec Králové věnuje se výchově doktorndů, zejmén n Filozofické fkultě Univerzity Krlovy v Prze. Chlumecká rybniční soustv vlevo: v 18. století, vprvo: počátkem 21. století). Semotnová, E. Cjthml, J. kol.: Akdemický tls českých dějin. Acdemi, Prh Krtogrfické zprcování: Ing. Pvel Seemnn. Dobrý den, jste jednou z nejvýznmnějších osobností české historické geogrfie oboru, ve kterém se prolínjí jk přírodní, tk společenské vědy. Co vás k tomuto změření přivedlo jké možnosti v něm vidíte? K historické geogrfii jsem nesměřovl cíleně. Ačkoliv nám ji v prvním ročníku studi rchivnictví dějepisu n Filozofické fkultě UK přednášel pn docent Jroslv Kšpr, výrzněji mě nezujl tehdy jsme byli mnozí posedlí dějinmi středověku mysleli jsme si, že se jimi budeme zbývt i v profesním životě. Po čtvrtém ročníku studi jsem nstoupil n povinnou rchivní prxi do Ústředního rchivu geodézie krtogrfie dnes Ústřední rchiv zeměměřictví ktstru) seznámil se tm s krásnými tém 3

6 strými mpmi z 18. století. V tomto rchivu jsem pk po bsolvování fkulty s velkým ndšením okouzlením strými mpmi prcovl sedm let do Historického ústvu AV ČR tehdy Ústv československých světových dějin ČSAV) odešl po bsolvování konkursu přijetí n místo správce mpové sbírky odborného prcovník oddělení hospodářských dějin historické geogrfie. Od té doby se dtuje moje seznmování s historickou geogrfií; tké díky kolegům Zdeňku Boháčovi, Leoši Jelečkovi, Ludmile Filové, Jroslvu Vnišovi, Jiřímu Horákovi dlším. Od historické geogrfie byl jen krůček k vnímání studiu historické krjiny, krjiny mnoh podob, přetvářené v uplynulých stletích činností člověk i přírodními podmínkmi. A právě stré mpy poskytovly k tomuto studiu mnohé zjímvé nepostrdtelné údje. V historické geogrfii se dnes informční technologie, především GIS, používjí již přirozeně. Její kořeny le shjí ž hluboko k Augustu Sedláčkovi nebo dokonce Frntišku Plckému. Jk vypdl historická geogrfie v minulosti? V době Frntišk Plckého August Sedláčk nebyl historická geogrfie mezioborovou disciplínou, jko je tomu nyní. Ob vynikjící historikové všk již tehdy, po polovině 19. století, postrádli při studiu písemných prmenů k českým dějinám prostorovou dimenzi historických jevů, procesů událostí. Hledli ve strých mpách nlézli strá zeměpisná jmén, soudobé mpy jim skýtly možnost vytvořit jednoduchou mpovou rekonstrukci. Do historických věd pronikl krtogrfická metod už z nich nikdy neodešl. Známá je mp Frntišk Plckého Josef Klousk z roku 1876, zobrzující Čechy ve 14. století, nzvná Historická mp Čech rozdělených n rchidikonty 14ho století, w nížto jsu poznmenány fry 14ho wěku, hrdy, mnohé twrze j.w. R nwrhl Frntišek Plcký, r doplnil Josef Klusek. Ptří k prvním českým krtogrfickým rekonstrukcím v historické práci. Jko obor se historická geogrfie v českých zemích formovl v období mezi dvěm světovými válkmi, podobně jko tomu bylo npř. ve Velké Británii. Zpočátku byl součástí historické vlstivědy, reprezentovné Josefem Vítězslvem Šimákem. Po druhé světové válce se již postupně profilovl jko smosttný obor. Informční technologie GIS pronikly do historické geogrfie teprve v posledních dvou desetiletích výrzně ji obohtily o novou metodiku formy výstupů. Historický tls měst České republiky je rozsáhlým publikčním dílem, který vydává Historický ústv AV ČR. Co v něm mohou čtenáři nlézt jké území pokrývá? Historický tls měst České republiky je součástí evropského projektu historických tlsů k srovnávcím dějinám měst, připrvovných pod záštitou Interntionl Commission for the History of Towns Commission interntionle pour l histoire des villes). Jeho zákldním rysem je trnsdisciplinrit; tls shrnuje prezentuje město jko krjinotvorný fenomén v historických, urbnistických regionálních souvislostech prostřednictvím reprodukcí strých mp plánů, rekonstrukčních mp, ikonogrfického mteriálu textu. Svým rozshem dosud vyšlo 25 svzků, nejnovějším je Prh- -Smíchov) umožňuje projekt již nyní komprtivní výzkum urbnizčního procesu v Česku, střední Evropě spolu s dlšími historickými tlsy evropských zemí tké ve vybrných částech evropského kontinentu od středověku do součsnosti v mnoh přípdech i s reflexí prvěkého vývoje). Jde o soubor městských obcí rozdílných velikostí, způsobů zložení i topogrfie s bohtou historií pestrými osudy jejich obyvtel. Zvláštní pozornost je věnován pržské městské glomerci městům, která jsou zřzen do seznmu pmátek UNESCO n drese cs.cz/cs/mpov-sbirk/historicky-tls-mest-cr.ep nleznete mimo jiné i mpku zprcovných měst). V příprvě jsou svzky pro měst Most, Zlín Sušice, výhledově je počítáno s Třeboní. Finncování projektu je relizováno s podporou Grntové gentury ČR. Ve srovnání s počtem nádherných měst České republiky zhrnuje tls jen zlomek městských obcí, větší počet svzků bohužel není v silách utorského kolektivu personálně ni finnčně zvládnout. Součástí Historického tlsu měst ČR jsou tzv. negtivní plány. Proč jste se rozhodl použít tuto symboliku, co v tomto plánu můžeme nlézt jk npomáhá interpretci dt? Od svzku č. 11, Český Krumlov, byly do Historického tlsu měst ČR zřzovány negtivní plány 3D modely krjiny měst jejich okolí různého typu. Ve více než desítce svzků umožňují komprtivní pohled n městskou krjinu její okolí ve dvou čsových rovinách, ve druhé polovině 18. či 19. století v součsnosti. Nejedná se o podrobné zprcování konkrétní topogrfie měst, le o vizuální chrkteristiku jeho krjinných změn přibližně v uplynulých dvou stletích. Negtivní plány 3D modely poskytují prvek vnímání městské krjiny v historickém kontextu. Inspirci ke zprcování negtivních plánů mi poskytl již před delší dobou publikce Tomáše Vleny Město topogrfie Prh 1991). V této práci shrnul utor výsledky projektu k proměnám městské topogrfie krjiny, řešeného n mnichovské Technické univerzitě. Jednou z použitých metod výzkumu byly srovnávcí negtivní plány evropských měst v různých čsových horizontech. Pro 3D modely se stl vzorem 3D model řeky Lbe u Hřensk, zprcovný n podkldě mpy prvního vojenského mpování z konce 18. století Ivnem Buchtou prezentovný 4 tém

7 n konferenci Krjin 2002 od poznání k integrci Univerzit Jn Evngelisty Purkyně, Ústí nd Lbem 2002). Negtivní plány modely krjiny v Historickém tlsu měst ČR jsou zloženy n digitlizovných mpách prvního nebo druhého vojenského mpování stbilního ktstru. Součsný podkld, použitý ve všech čsových vrstvách, tvoří rstrové Zákldní mpy 1 : , přípdně 1 : z Geoportálu ČÚZK). Vše mpy můžeme nlézt npříkld i v Atlsu krjiny, kde popisují vývoj českého státu. Jk vlstně historikové určují hrnice nejstrších státních celků, npříkld Sámovy či Velkomorvské říše? Problemtik historických hrnic n mpách ptří v historické geogrfii k nejobtížnějším. Písemné prmeny i relikty hrnic v krjině npř. hrniční kmeny, kříže pod.) jsou pro období rného středověku, km Sámov Velkomorvská říše čsově spdjí 7. století, 9. počátek 10. století), velmi kusé, b čsto ž nulové. Podrobné krtogrfické prmeny z této doby neexistují nebyly vytvářeny). Při návrhu rekonstrukce historických hrnic těchto územních celků je třeb vycházet z odborné litertury zejmén nejnovější), ze strších mpových rekonstrukcí výsledků rcheologického výzkumu. Zákres hrnic do mpy je všk velmi rámcový, přibližný, lze říci ž orientční. Ani tehdejší vládcové mocenské elity nebyli schopni s ohledem n své možnosti n ovládném území hrnice přesně vytyčit. Průběh hrnic Sámovy i Velkomorvské říše proto nelze přesně stnovit. Mění se s novými pozntky výzkumu stejně tk výrzně, jko npř. hrnice pnství Slvníkovců z konce 10. století. V.24 ZÁNIK A PUSTNUTÍ SÍDEL NA JIHU NOVOHRADSKA PO ROCE 1945 # Odborníci řdu desetiletí přejímli předstvy o rozshu tohoto m pnství domény), zprcovné n zákldě Kosmovy kroniky. Teprve rcheologické výzkumy posledního desetiletí prokázly, že údjně obrovské pnství, zujímjící část Čech od Netolic přes Doudleby k Libici Kldsku npř. Atls československých # dějin # # z roku 1965), bylo zřejmě mnohem menší rozkládlo se pouze v okolí Libice, přípdně Mlín. # # Co vše vůbec dokáže historik ze stré mpy území # či měst) vyčíst? Historik si vybírá strou mpu pro svůj výzkum podle zvoleného témtu. N rozdíl od sběrtelů strých mp, kteří sledují m- # pové cimélie jko hodnotné strožitnosti s krásnou dobovou výtvrnou výzdobou, historik touží nlézt v mpách npř. míst těžby nerostných surovin, mnufktury, kláštery, větrné či vodní mlýny, cihelny, poustevny, význmné stromy leje, vesnická i městská sídl jiné topogrfické údje. Hledá nlézá tké měnící se dobová zeměpisná jmén, npř. Jägerndorf Krnov), Brüx Most), Tnis Don) pod. Sleduje mendrující řeky, hrnice krjů či okresů, expnzi městských sídel do krjiny, železniční spoje, rybniční soustvy. Mpy promlouvjí tichou, nenápdnou řečí je třeb pečlivě rozeznt, zd neklmou, pokud no, co je zkresleno nesprávně či není vůbec zobrzeno proč. Jký objem historickogeogrfických dt mp je již digitlizován? Djí se některá z nich využít přímo v GIS npříkld hrnice území, georeferencovné stré mpy tp.), nebo jsou dostupná pouze pro prohlížení? V součsné době vzniká řd internetových stránek nebo portálů, které zpřístupňují nskenovné stré mpy. Snd z posedlost v nejlepším slov smyslu lze oznčit úsilí o skenování co největšího množství strých mp jejich zpřístupnění nejrůznějšími metodmi způsoby. Cílem digitlizce mp je jejich ochrn jko rchivních dokumentů zpřístupňování bdtelům široké veřejnosti. Toto úsilí je všk provázeno určitou roztříštěností V.24 obrovského ZÁNIK A objemu PUSTNUTÍ dt SÍDEL rozdílností NA JIHU zpřístupňovcích NOVOHRADSKA PO metod. ROCE 1945 m # # # # # Zánik pustnutí sídel n jihu Novohrdsk po roce Semotnová, E. Cjthml, J. kol.: Akdemický tls českých dějin. Acdemi, Prh 2013 v tisku). Krtogrfické zprcování: Ing. Růžen Zimová, Ph.D. Mpy jsou digitlizovány zpřístupňovány povětšinou výběrově. Právnické fyzické osoby, kterým se podřilo získt grntové projekty, digitlizují celé mpové fondy sbírky nebo jejich význmné části. Instituce přípdně jednotlivci) disponující menšími finnčními prostředky digitlizují postupně skromněji podle možností. V České republice existuje již řd internetových dres, n nichž digitlizovné mpy nlezneme, mimo jiné npříkld: # # # tém 5

8 Portál Lbortoře geoinformtiky Univerzity Jn Evngelisty Purkyně: oldmps.geolb.cz I. III. vojenské mpování z století, Müllerov mp Čech 1720), Portál Ústředního rchivu zeměměřictví ktstru: historickempy.cuzk.cz, Portál Výzkumného ústvu geodetického, topogrfického krtogrfického: mpy.vugtk.cz mimo jiné Müllerov mp Čech 1720), Portál Morvského zemského rchivu: mz.cz/indikcniskici indikční skici stbilního ktstru), Digitální knihovn mp Vědecké knihovny v Olomouci: mpy.vkol.cz, Mpová sbírk PřF UK: pod. Dt n internetových portálech se přímo využít nedjí. Brání tomu především problemtik utorských reprodukčních práv dle Autorského zákon vnitřní předpisy jednotlivých institucí, podle nichž jsou dt v dosttečném rozlišení pro využití v GIS nebo k tisku v publikcích poskytován individuálně n zákldě žádosti v řdě přípdů zpopltněn. Velkým úsklím digitlizovných objemů dt, ť jde o mpy, nebo jiné rchivní dokumenty, je jejich uchovávání zálohování. Otázky přípdné hrozby spočívjící ve ztrátě celých souborů elektronických dt jsou řešeny n domácí i mezinárodní úrovni. V roce 2011 se této problemtice věnovl v jedné z celodenních sekcí tké X. sjezd historiků v Ostrvě z přítomnosti mnoh odborníků GIS. Archiváři totiž řeší ukládání uchovávání rchiválií, k nimž digitální soubory rovněž ptří, nikoliv v horizontu několik let, le desetiletí či století. Zásdní rozhodnutí jednotný, spolehlivý postup všk proztím nvrženy nebyly. Historický ústv AV ČR spoluprcuje s několik vysokými školmi nejen v rámci historické geogrfie. Mohl byste čtenářům předstvit některé projekty, které z této spolupráce vznikly? Historický ústv AV ČR spoluprcuje s vysokými školmi v mnoh spektech. Kromě výuky vedení bklářských, mgisterských či disertčních prcí je to spolupráce n projektech spjtých s dějinným vývojem českých zemí. Historická geogrfie digitlizce, studium zpřístupňování strých mp jko historických prmenů je přitom tké předmětem znčného zájmu. V součsné době intenzívně spoluprcujeme npř. s Přírodovědeckou fkultou UK, to s Ktedrou sociální geogrfie regionálního rozvoje, n grntovém projektu excelence Grntové gentury ČR nzvném Výzkumné centrum historické geogrfi e. Cílem projektu je vznik společné institucionální pltformy historickogeogrfického výzkumu v Česku se změřením n problemtiku regionů regionální identity, urbnizčních procesů v krjině od období středověku, historického lnd use j. A právě historický lnd use je témtem, kde se hojně GIS využívjí. Spoluprcujeme rovněž s Ktedrou mpování krtogrfie Fkulty stvební ČVUT, mimo jiné n Akdemickém tlsu českých dějin. Dlouholetá je spolupráce s Mpovou sbírkou Přírodovědecké fkulty UK nebo s Lbortoří geoinformtiky Univerzity Jn Evngelisty Purkyně v Ústí nd Lbem. Spočívá ve výměně zkušeností, dt, setkáváme se n konferencích čsto i společně publikujeme. Při spolupráci s kolegyněmi kolegy změřenými humnitně, především z různých filozofických fkult nšich vysokých škol, se všk problemtikou digitlizce GIS prkticky nezbýváme. Digitlizci mp obecně rchiválií různého typu) jsou věnovány tké projekty NAKI Progrm plikovného výzkumu vývoje národní kulturní identity, poskytovtel Ministerstvo kultury ČR), které význmným způsobem přispívjí k ochrně zpřístupňování cenných dokumentů k nší minulosti. V rámci krtogrfické temtiky, spjté s problemtikou historických regionů historické demogrfie, spoluprcujeme opět s Přírodovědeckou fkultou UK n projektu Zpřístupnění historických prostorových sttistických dt v prostředí GIS Řešíme i dlší dv projekty NAKI, prvním je projekt s Výzkumným ústvem geodetickým, topogrfickým krtogrfickým ve Zdibech, nzvný Krtogrfi cké zdroje jko kulturní dědictví. Tento projekt si klde z cíl vytvoření expertního znlostního systému v podobě webového portálu zpřístupňování využívání strých mp, plánů, tlsů glóbů. Dlší důležitou komponentou bude on-line dostupná otevřená dtbáze strých krtogrfických děl nki.vugtk.cz). Druhým projektem NAKI je Vývoj digitálních technologií ke zpřístupnění prosopogrfi ckých topogrfi ckých krtoték bdtelů minulosti se zvláštním zřetelem k fondu historik August Sedláčk, uloženému v Historickém ústvu AV ČR intenzívně využívnému 1. V rámci digitlizčních ktivit je v Historickém ústvu AV ČR řešen projekt věnovný retrokonverzi knihovního ktlogu s více než nskenovnými krtotéčními lístky VISK 5 Národní progrm retrospektivní konverze ktlogů knihoven v ČR RETROKON visk-mk).ep). Projekt Velké infrstruktury pro výzkum, experimentální vývoj inovce Bibliogrfi e dějin Českých zemí si klde z cíl především dlší vývoj online přístupné dtbáze české historické bibliogrfie jko bibliogrfie průběžné i retrospektivní vydávání dlších dílčích výstupů tiskem i n dtových nosičích. 1 Pozn. red.: Prosopogrfie je vědní disciplín zbývjící se zkoumáním určitých skupin osob. 6 tém

9 Právě touto dobou se do konečné fáze dostávjí příprvy Akdemického tlsu českých dějin. Vyjít by měl n přelomu roku. N co se v něm můžeme těšit? Akdemický tls českých dějin předství n mpách, krtogrfických modelech, vyobrzeních, grfech, krtogrmech i textech soubor vybrných pozntků moderní české historické vědy po roce 1989 k českým československým dějinám s vzbmi n evropský, le zejmén středoevropský prostor. Cílem projektu, v němž se prolínl tři hlvní témt člověk, prostor čs bylo zprcování výsledů historického bádání o českých dějinách v mezinárodních souvislostech krtogrfickou metodou, jednou z metod moderní historické práce. Krtogrfii pro tls zprcovávjí podle utorských návrhů historiků kolegyně kolegové z Ktedry mpování krtogrfie Fkulty stvební ČVUT, jk již bylo poznmenáno výše. Vytvářejí zcel nové originální dějepisné mpy moderními přístupy metodmi. Atls je součástí bdtelské koncepce Historického ústvu AV ČR, obshuje proto především výsledky výzkumu prcovníků Historického ústvu, doplněné význmnými témty externích spoluprcovníků. Neklde si tedy mbice postihnout nejnovější pozntky historických věd, pěstovných n dlších vysokoškolských, výzkumných jiných odborných prcovištích vyčerpávjícím způsobem. Je dílem temtické tlsové krtogrfie, které propojuje historiogrfii s historickou geogrfií, krtogrfií, geoinformtikou mnoh dlšími, moderními neotřelými přístupy. Nosná známá prdigmt českých dějin doplňují otázky drmtických zvrtů v české krjině, změny ve využívání kulturní krjiny historický lnd use), urbnizční industrilizční procesy proměny společnosti z hledisk demogrfických trendů nebo formování regionálních identit. Politické dějiny se prolínjí s hospodářskými, sociálními kulturními, le i církevními duchovními. Některé otázky všk nejsou ntolik zprcovány, by mohly být uchopeny krtogrfickou metodou. Stále probíhá intenzívní rchivní výzkum v mnoh dříve nepřístupných rchivních fondech pozntky historické vědy se průběžně obohcují doplňují, zejmén pro období po roce Po čse by si tto etp českých dějin zsloužil smosttný historický tls, věnovný dějinnému vývoji českých zemí po roce 1918 či Atls, jk doufáme, vyjde před koncem roku 2013 v nkldtelství Acdemi. Z téměř čtyř stovek krtogrficky zprcovných zjímvých témt uveďme npř. Osídlení českých zemí v neolitu mldší době kmenné, př. n. l.), Kosmův popis slvníkovského pnství fi kce versus relit, Evropské obchodní mgistrály v rném středověku, Komunikce v Čechách n Morvě v rném novověku, Třicetiletá válk její dopdy n české země, Náboženská emigrce z Čech v 16. ž 18. století, Vodní doprv voroplvb, knály k přibližování dřev, počátky proplvby, Nejvýznmnější bojiště bojové kce československých jednotek z druhé světové války Frncie, Velká Británie, Střední východ, severní Afrik, Sovětský svz, osvobozování Československ), Hlvní procesy změny krjiny v období mnohá dlší. Přes znčný rozsh tlsu kolem čtyř stovek mp) všk nelze zmpovt široký záběr českých dějin tk, jk bychom si přáli předstvovli. Kždé sledovné čsové období by si zsloužilo smosttný tlsový svzek, i tk by zůstlo mnoho témt nezprcovných. Děkuji vám z rozhovor Ptl se Jn Souček. tém 7

10 Jn D. Bláh, Zdeněk Kučer, Silvie R. Kučerová Mp ktolických poutních míst Centrum pro výzkum v kulturní historické geogrfii Univerzit Krlov v Prze, Přírodovědecká fkult) se dlouhodobě věnuje otázkám různých forem identity, dědictví náboženství. Reflektuje přitom jejich přesh do temtických oblstí regionální geogrfie, výzkumu proměn krjiny osídlení, institucionlizce rozvoje regionů geogrfického vzdělávání. Jedním z výstupů projektu věnovného poutním místům v Česku byl rovněž odborná mp s doprovodným textem, nzvná Ktolická poutní míst v Česku n počátku 21. století podle konání poutě během klendářního roku. Poutní míst v kulturním dědictví české společnosti Poutní míst si stále uchovávjí svůj význm pro věřící, stejně jko pro nevěřící. Tyto loklity jsou místy, s nimiž jsou spojovány určité hodnoty která se mohou stát význmnými symboly přispívt tk k reprodukci individuálních kolektivních identit. Jko míst zvláštního význmu v sobě poutní míst propojují duchovní hodnoty vycházející z náboženství s hodnotmi světskými, spojenými s dlšími lidskými potřebmi vzthy. Poutní míst, která jsou vnímná jko neoddělitelná součást regionálního národního dědictví, mohou být prostředkem reprezentce regionálních společenství, složkou jejich identit nebo prostředkem komodifikce oblstí, v nichž se ncházejí. Součsný stv poutních míst je odrzem jejich význmu způsobu užívání, stejně jko obecnějších problémů, jkými jsou npříkld postvení církve ve společnosti. Dtbáze ktolických poutních míst Poutní místo je v běžné mluvě užívný, obecně známý pojem pojmenování skrálního objektu, který slouží k náboženským poutím. Většin poutních míst v Česku je spojen s trdicí římskoktolické církve, proto se utoři změřili n loklizci popis ktolických poutních míst. S využitím různých zdrojů informcí, jko jsou knižní soupisy poutních míst, seznmy publikovné n internetu, turistické průvodce, vlstní zkušenost pod., byl vytvořen prcovní dtbáze ktolických poutních míst n území Česk. Do této dtbáze byl zhrnut pouze t poutní míst, která jsou v součsnosti živá, tj. vykzují reltivně kontinuální výskyt náboženské poutě trdice. Celkem jich dtbáze obshuje 450. Loklizce jednotlivých poutních míst byl proveden n zákldě dostupných mpových podkldů s využitím webových mpových portálů, přípdně byl míst změřen v terénu pomocí technologie GPS. Konání poutě během klendářního roku Kromě loklizce poutního míst je jednou ze zjímvých chrkteristik poutních míst dob, kdy se v jejich rámci koná pouť. Dtum konání poutě mívá vzbu n některou ze slvností či svátek během liturgického roku: oslvu zsvěcení příslušného poutního míst posvícení, hody), slvnost vzthující se k předmětu pouti, jinou liturgickou slvnost npř. během velikonoční doby), přípdně slvnost vzthující se k výročí posvěcení ktedrály. Konstrukce mpy v GIS Zákldní zprcování mpy včetně legendy dlších kompozičních prvků bylo řešeno výhrdně v progrmu ArcGIS for Desktop Některé vrstvy byly zcel či částečně použity z vektorové prostorové dtbáze ArcČR 500 verze 3.0, dlší vrstvy církevní územní členění poutní míst) byly vytvořeny utory. Mp má vzhledem k formátu A2 cc cm) zákldní měřítko 1 : Pro mpu bylo použito Albersovo plochojevné kuželové zobrzení v obecné poloze, které je v rámci tkto mlého měřítk mpy vhodnější než Křovákovo zobrzení. N mpě je hrnicemi vyznčeno ktuální dministrtivní členění Česk podle krjů pomocí čerchovné linie polygonové vrstvy šrfovné oblové zóny). Podobně je řešen i státní hrnice, přičemž hrnice byly z uvedené dtbáze převzty bez úprv. Z důvodu obtížné dostupnosti dt bylo čsově mnohem náročnější vyřešit církevní územní rozdělení podle římskoktolické církve) n provincie diecéze, resp. rcidiecéze. Zde bylo třeb z dostupných mteriálů, přípdně kontktováním jednotlivých biskupství, dohledt, km které území ptří. Úroveň zprcování mpových podkldů se liší diecézi od diecéze. Ve výsledku bylo nutné přiřzovt jednotlivé obce, nebo dokonce ktstry obcí pod území různých diecézí. V mpě bohužel došlo přes veškerou snhu k určitým nesrovnlostem, zejmén v oblstech vojenských újezdů, n jejichž řešení se v součsné době prcuje. Tyto nesrovnlosti by měly být vyřešeny v novém vydání mpy. V mpě jsou kromě hrniční linie jednotlivé rci)diecéze řešeny i tónovým podbrvením. Dlším mpovým obshem jsou vodní toky plochy krjských sídel, které mjí usndnit orientci v mpě. Vrstvy byly převzty 8 tém

11 cb cb cb cb eee eee bb eee cb cbc b ccbc c b c c bcb eee c b c cbc b cbb eee cc b cbc b b cbc b b cb c b bb b c c cbb cb cbc b cb b cc b c bcb cbc bc bc b c bcb eee cbb cbb H14H H09H c b H22H é b M34M T01O E13H M05M H11H z uvedené dtbáze generlizovány vodní E08H toky pomocí roku. Kromě smotné mpy jeho složitost dokládá T04O temtická část Prdubice selektivní generlizce, plochy sídel pomocí selektivní tvrové legendy viz obr. 2). E07H M14M generlizce). Vodní toky jsou E24H postupně E05H T15O nsíleny změnou šířky T37O E25H E19H M06M M12M b E11H symbolu pomocí hodnoty tributů. Ve výřezech měřítko T22O T25O E14H 1 : ) se objevují tké hrnice ktstrů obcí Znojmo) c či E16H b M02M T06O E10H místních částí E09H obce Prh, Brno), resp. vodní E04M T35O T3 plochy z uvedené M07M T31O dtbáze. cb E20H c M35M T10O E17H T11O E23H E18H E22M M18M E01H M33M T18O E06H M19M M24M M31M Obr. 2. Část temtické legendy mpy. T33O e E15H J25H V rámci c cb M27M E02H metody M03Mbodově loklizovných digrmů jsou pro přehlednost brevně odlišeny měsíce 12 výsečí v pořdí ve směru T1 M11M T27O E12M hodinových M29M M10M M08M H ručiček) spojovné s jednotlivými ročními obdobími T20O T28O J38B E03H zim, tj. leden, M20M únor prosinec modrá brv; jro, tj. březen ž J36B b M15M T2 květen c zelená brv; léto, tj. červen ž srpen žlutá brv; podzim, tj. září ž listopd červená brv). Pokud probíhjí J24B M30M olomouc T36O c T J39B J28B M17M T24O B46B M28M poutě M26Mn některých poutních místech celoročně, obshuje J17B M22M b T30O J13B B32B digrm všechny výseče. V přípdě poutí vázných c n čsově Z23M J22B M04M J02B J19B B43B pohyblivý liturgický svátek či slvnost npř. Velikonoce) digrm neobshuje žádnou výseč. b J12B e B34B M21M b c B15B Z15M M13M J16B J14B B36B B26B b b B38M M23M Z05M J27B Nejen pro potřeby této mpy byl v prostředí progrmu FontCretor B55B Z09M 01B B37B B24B vytvořen B54B font písm obshující jednotlivé výseče, finlizce Z16M J21B B17M byl proveden Z12M klsicky v rámci okn Symbol Selector. Pro dlší c B06B B19B využití byl vytvořen stylový soubor poute.style. Pro všechn c zlín Z13M J34B Z10M J05B B47B B07B míst byl vygenerován popis trnsformován Z07M Z06M B50B do notční třídy cbc b prvků. Obdobně je řešen popis dlších objektů v mpě. b b B41B brno B27B Z20M 2 B12B B31B Z22M B10B Z08M Z02M Z21M B21B B42B Z14M V rámci oznčení jednotlivých poutních míst dostly všechny krje rci)diecéze svou zkrtku. Tyto zkrtky jsou posléze využity v jedinečném oznčení c cb Z18M B33B B52B Z01M e B20B B29B B49B B61B Z19M B39B Z11M Z17M kždého poutního míst čtyřmístným e b B14B B30B b kódem. První položkou kódu je písmeno oznčující Z03Mkrj B11M podle registrční znčky vozidel B02Mv Česku). Následuje identifikátor, tj. jedinečné oznčení poutního míst dvoumístným Z04M číslem. B03B B22B B23B B18B 01B Poslední písmeno znčí rci)diecézi. e B25B B40M B04B B16B B45M Obr. 1. Výřez mpy v reálné velikosti. b b c bb H15H H10H H23H Orlice c cb 3 H19H b c e c b Jihlv H12H H21H b c c H08H b c b b b Co se týče hlvního B48B obshu mpy, byl v rámci geodtbáze B28B vytvořen bodová B35B tříd prvků, do jejíž tributové tbulky byly přeneseny všechny důležité B53B B44Binformce o poutních místech. Vedle názvu loklity to je kód informce, komu je místo zsvěceno, konání poutě podle měsíců klendářního roku, oznčení míst, loklizce v rámci diecéze krje km kód poutního míst. Reltivně čsově náročnou činností bylo vytvoření znkového klíče vrstvy poutních míst podle konání poutí během klendářního c H02H H24H b b b H06H b c H01H H16H c b b c Svrtk Dyje c c c M32O b c c c c M01O Morv c M25M b c b b Finlizce výsledná podob mpy B51B Finlizce mpy včetně předtiskové příprvy proběhl v progrmu Adobe InDesign. Podobně Vydlo byl Nkldtelství připrven i text brožury, P3K s. r. který o. v Prze v roce 2012 obshuje kromě informcí o projektu problemtice poutních míst v Česku tké becedně Zdeněk řzený Kučer seznm kol., zobrzených Univerzit poutních míst, to podle jednotlivých geogrfie rci)diecézí regionálního podle rozvoje, krjů Krlov v Prze, Příro Mp kromě zákldních kompozičních Nkldtelství prvků P3K, titul, 2012 strukturovná legend, tiráž grfické ISBN měřítko) obshuje tké již zmíněné c M09O b Morv M37O cb b b c M16O c b b b c M36O T17O b b c T32O c c b c cb c cb c Bečv Odr bcbc b Krtogrfické zobrzení: Albersovo kuželové plochoj ých poutí npř. během Velikonoc) digrm nopk neobshuje žádnou otože konání RCREVUE tkové 2/2013 poutě není možné jednoznčně vztáhnout k určisíci. nání poutě má vzbu n některou ze slvností či svátků během liturgic- 15. srpn, 8. září). V Čechách trdičně pnuje tké především ke sv. Václvu, tém 28. září). 9 Morvská po lometodějské misi 5. července). V pohrničních německého osídlení, které se projevují v uctíván

12 detily výřezů měst Prhy, Brn Znojm v měřítku 1 : , neboť v zákldním měřítku mpy nejsou detily uvedených loklit čitelné. N sklonku roku 2012 byl mp vydán nkldtelstvím P3K ve dvou verzích, jednk v podobě složeného mpového listu přiložené brožury s textem fotogrfiemi větší část nákldu), jednk jko smosttná mp pro záznm změn římskoktolickou církví menší část nákldu). Budoucnost mpy V rámci uvedeného projektu vzniklo několik publikčních výstupů, celá řd ktivit tké zde předstvená mp. Práce n ní se může stát opět jedním z příkldů efektivní spolupráce geogrfů dlších odborníků s krtogrfy. Výsledek mimo jiné reprezentuje proces vzniku krtogrfického díl s využitím GIS: sběr primárních sekundárních dt, jejich ukládání v prostorové dtbázi, nlýzu dt, tvorbu znkového klíče, vizulizci dt distribuci dt ve formě nlogového produktu. S podporou pržského rcibiskup krdinál Dominik Duky, s nímž bylo vše předběžně domluveno, mjí utoři v plánu výslednou mpu distribuovt do českých i morvských diecézí n zákldě jejich připomínek mpu ktulizovt připrvit v oprveném vydání. Zároveň probíhá zpřesňování hrnic diecézí včetně zákresu jejich hierrchické struktury do úrovně frností. Čtenáře můžeme potěšit, neboť mp i brožur k mpě jsou volně dostupné n webové drese výše uvedeného výzkumného centr web.ntur.cuni.cz/ksgrrsek/kuhig. Autoři budou rádi z kždou připomínku, zejmén pk z ohlsy týkjící se změny stvu konkrétního poutního míst. Obr. 3. Obálk brožury k mpě. PhDr. RNDr. Jn D. Bláh, Univerzit J. E. Purkyně v Ústí nd Lbem, Přírodovědecká fkult, ktedr geogrfie. Kontkt: jd@jckdniel.cz RNDr. Zdeněk Kučer, Ph.D., Univerzit Krlov v Prze, Přírodovědecká fkult, ktedr sociální geogrfie regionálního rozvoje. Kontkt: zdenek.kucer@ntur.cuni.cz RNDr. Silvie R. Kučerová, Ph.D., Univerzit J. E. Purkyně v Ústí nd Lbem, Přírodovědecká fkult, ktedr geogrfie. Kontkt: silvie.kucerov@ujep.cz 10 tém

13 Zuzn Syrová, Šimon Eismnn Geogrfické informční systémy v Národním pmátkovém ústvu Geogrfický informční systém Národního pmátkového ústvu GIS NPÚ) je jedním ze zákldních pilířů budovného Integrovného informčního systému pmátkové péče IISPP), to především díky své schopnosti jednoduše přehledně prezentovt sledovné objekty zájmu pmátkové péče v digitální mpě, identifikovt jejich polohu, hrnice zájmových území zkoumt vzájemné prostorové vzby mezi jednotlivými prvky. Historie GIS v Národním pmátkovém ústvu zčíná n počátku devdesátých let 20. století n půdě jeho přímého předchůdce Státního ústvu pmátkové péče projektem Státního rcheologického seznmu ČR. Jedním z hlvních cílů tohoto projektu, který probíhl jko účelově finncovný úkol výzkumu vývoje v resortu Ministerstv kultury v letech pod vedením Mgr. Lenky Krušinové, bylo zprcování digitální mpy území s rcheologickými nálezy v České republice v prostředí GIS, propojené s dtbází informcí o rcheologických nlezištích. Podkldy připrvené prticipujícími regionálními odborníky n polohopisných pokldech Zákldních mp ČR 1 : byly centrálně zprcovávány pomocí PC ArcInfo digitizéru. Tto grfická dt měl i svou tbulkovou část v podobě dtbázové plikce běžící v prostředí Prdox Runtime. Editoři tehdy zkreslovli polygony do ppírových mp vyplňovli k nim příslušné tributy v oddělené tbulce. Tkto lokálně sbírná dt pk byl centrálně z celou republiku zprcován plikcí Dtový servis prostředí Delphi) provázán s polygony. Výsledky byly prezentovány nejprve plikcí T-mpViewer obecnou dtovou prohlížečkou, posléze pk plikcí Archeologie. T již obshovl zákldní gisové orientční dtové sdy. Jk sběr, tk zpětné šíření výsledků probíhlo dávkově off-line. Dodnes živá průběžně ktulizovná dt se stl součástí Informčního systému o rcheologických dtech, který byl vytvořen v rámci řešení výzkumného úkolu Integrce rcheologických dt do jednotného dtového skldu jeho využití v procesu péče o rcheologický fond v letech v ústředním prcovišti Národního pmátkového ústvu. V jeho rámci vznikly první webové mpové projekty. Vedle mpového projektu zpřístupňujícího dt vznikl i výběr nejhodnotnějších nlezišť propojený se stejnojmennou plikcí Význmné rcheologické loklity. Prlelně s rcheologickým GIS vzniká v roce 2001 zárodek stávjícího Pmátkového geogrfického informčního systému dále jen PGIS), opět v rámci úkolu vědy výzkumu, sice Nplňování strtegických cílů Koncepce účinnější péče o pmátkový fond v České republice do roku ), resp. jeho části Prostorová identifikce pmátkově chráněných území ČR, který řešil Ing. rch. Vldimír Rákosníková Ing. rch. Zuzn Syrová. Vznikl tk GIS sloužící pro zprcování nlýzy prostorových dt chráněných zájmových území v podrobnostech měřítek ktstrálních mp. V rámci projektu byl proveden nlýz do té doby zprcovných GIS CAD dt i rozvh možnosti převodu klsických nlogových mp do prostředí GIS. Nvržený dtový model vycházel především ze zkušeností z předcházejících projektů Společnosti pro obnovu vesnice mlého měst SOVAMM), jko byl Stvebně historický urbnisticko historický výzkum NP Podyjí jeho OP modelový příkld GIS systému urbnistické stbility , MK0/PK); řešitel Jiří Syrový, Litomyšlsko, Vysokomýtsko, soupis stávjících rchitektonických urbnistických hodnot, veškeré dokumentce prmenů, prezentce formou GIS , MK0/PK); řešitel Zuzn Syrová. Tento model je zložen n principu jednotné sdy geometrických částí prvků s dty potřebnými pro temtické nlýzy, uloženými ve vnitřních tributových nebo relčně připojených tbulkách. To znmená, že prvky potřebné pro jednotlivé temtické nlýzy mpy je zpotřebí zkonstruovt pomineme-li nezbytné ktulizce) pouze jednou, což podsttně zjednodušuje správu dt. Veškeré informce potřebné pro identifikci prvků temtické nlýzy jsou obsženy v temtické složce popisu prvků. N rozdíl od strších projektů SOVAMM, kdy se GIS skládl z dílčích částí odpovídjících jednotlivým ktstrálním územím, byl vytvořen bezešvá dtová sd řešených území. To se stlo možným díky dynmickému vývoji softwru GIS přechodu od souborového uložení dt ke geodtbázi, jíž byl n počátku PGIS geodtbáze osobní. Bezešvost dt celého území ČR se stl zákldním předpokldem pro zjištění jejich jednotné vypovídcí schopnosti význmným usndněním pro jejich správu ktulizci. Prlelně probíhjící úkol Obnov identifikce nemovitých kulturních pmátek, který vedl Ing. rch. Dgmr Sedláková, řešil prostorovou identifikci zákresy rozshů nemovitých kulturních pmátek ve vzbě n záznmy v Ústředním seznmu kulturních pmátek ČR. V rámci úkolu byl pro potřeby oboru rozvinut tém 11

14 tehdy používný systém DIKAT Digitální Ktstr), zložený jko ndstvb produktů Bentley Microsttion tedy CAD systému tvořícího zákld tehdejšího progrmového vybvení Českého úřdu zeměměřického ktstrálního. Jeho vrint DIKAT-P jko pmátkový) přes dobře míněnou úzkou vzbu n ktstr bohužel nikdy nedošl použití. Chyběly totiž jkékoliv dohody o vzájemném poskytování především) podkldových dt. V roce 2004 došlo proto k dohodě o tom, že i prostorová dt Obnovy identifi kce budou ndále zprcováván v prostředí ArcGIS Desktop s využitím dtového modelu vyvinutého pro projekt Prostorové identifi kce chráněných území. Výhod přechodu k pltformě Esri se projevil mj. v pokroku od souborového uložení dt v oddělených územních jednotkách k bezešvým geodtbázím. Integrce informčních systémů NPÚ Snhy o sjednocení do té doby roztříštěných dílčích informčních systémů pokrčovly projektem Integrovného informčního systému pmátkové péče dále jen IISPP). Budování zpočlo v roce 2006 v rámci výzkumného úkolu Výzkum vytváření implementce integrovného informčního systému pmátkové péče, který byl součástí úkolu MK Vědecký výzkum ke zkvlitňování odborně metodického řízení státní pmátkové péče , MK0) jehož řešitelem byl Ing. Petr Volfík. Cílem tohoto dlouhodobého projektu konsolidce plikcí používných pro evidenci prezentci pmátkového fondu bylo vytvoření nového informčního systému, který by měl zjistit: ukládání všech typů stávjících i nově pořizovných dt v jednom centrálním dtovém úložišti se zjištěnou bezpečností zálohováním, vytváření uživtelských plikcí umožňujících efektivní využití i průběžnou ktulizci uložených dt v jednotném vývojovém prostředí, s možností definovt různé úrovně přístupu k dtům pro interní i externí uživtele včetně veřejnosti, ideálně prostřednictvím internetu, vytvoření metodických postupů stndrdů pro správu, rozvoj využívání tohoto komplexního systému. Pro zákldní přístup k jednotlivým plikcím, dokumentci k nim provozním informcím slouží webový rozcestník IISPP, dostupný n drese iispp.npu.cz. Mezi integrovné části IISPP, které jsou z něj přístupné, ptří dnes vedle Pmátkového geogrfického informčního systému především: MIS Metinformční systém pro jednotné ukládání, popis zpřístupnění digitálních nebo digitlizovných odborných dokumentů fotogrfie, mpy, plány, textové dokumenty pod.) týkjících se pmátek dlších objektů zájmu pmátkové péče nebo obecně odborné činnosti NPÚ. Tritius progrm pro centrální jednotnou evidenci, ktlogizci zpřístupnění nlogových dokumentčních fondů odborných knihoven NPÚ pro ktlogizci historických knihovních fondů ve správě NPÚ. Doplňuje jej webový ktlog Crmen, určený k vyhledávání v těchto fondech. Pouze částečně je integrován Informční systém o rcheologických dtech včetně své GISové části. Přetrvávjícím plčivým problémem je i skutečnost, že se dosud nepodřilo relizovt novou plikci, která by měl nhrdit stávjící systém pro vedení Ústředního seznmu kulturních pmátek MonumIS s internetovou plikcí MonumNet, která zpřístupňuje zákldní dt v MonumIS evidovná tj. údje o kulturních pmátkách, národních kulturních pmátkách, pmátkách zpsných n listině světového kulturního dědictví UNESCO, chráněných územích ochrnných pásmech). Připrvovná plikce Ktlog pmátek by měl v modulu Soupis umožňovt i vedení správu popisných informcí k entitám, které nejsou evidovány v Ústředním seznmu kulturních pmátek ČR, jsou všk obecně předmětem zájmu pmátkové péče. GIS NPÚ Informční systém o rcheologických dtech Rozcestník IISPP z něj dostupné plikce. Metinformční systém Integrce GIS v rámci IISPP Odborné knihovny dokumentční fondy V roce 2007 byl zložen v souldu s cíli IISPP centrální dtový skld celorepubliková, relční bezešvá prostorová dtbáze n pltformě SDE, běžící n Microsoft SQL Serveru sprvovná plikcí ArcInfo. Skldovná dt byl typově oddělen do dvou dtbází s odlišným přístupem: vektorové rstrové. Zákldem uspořádání dtbází se stl konceptuální dtový model setřídění dt do ucelených logických dtových sd, definování prvidel pro tvorbu názvosloví využití domén, podtypů tříd prvků v SDE. Kromě dtové zákldny šlo o nszení prostředí pro celkovou správu dt, zjištění přístupu k nim jejich konečnou prezentci odborné veřejnosti. O publikci pro vnitroústvní účely se strl ArcIMS spolu s webovými projekty T-MpServer firmy T-MAPY spol. s r.o. Pro veřejné prezentce bylo definováno několik skupin uživtelů s určenými právy smospráv, odborná veřejnost). ArcIMS je tkto používán dosud s rozvojem GIS v NPÚ k několik editorům ústředního prcoviště přibyli postupně editoři MonumNet 12 tém

15 n čtrnácti územních prcovištích. Těm bylo třeb dodt podkldy pro oddělenou editci n osobních geodtbázích formou diskrétních prvků, k čemuž byly využity feture služby IMS. Zároveň bylo třeb precizně oddělit dt dostupná jen interně v rámci instituce s celostátní působností. Pro dokumentci zváděných struktur byl pk nszen metinformční systém METIS firmy T-MAPY spol. s r.o. Centrální dtový skld dnes obshuje: odborná dt PGIS zprcovávná v podrobnosti měřítek ktstrálních mp, odborná dt v podrobnosti polohopisů středních měřítek 1 : : rcheologická dt), polohopisné podkldy pro vytváření odborných dt ktstrální mpy mpy středních měřítek), historické polohopisy mpy druhého vojenského mpování, postupně georeferencovné císřské otisky mp stbilního ktstru, historické ortofotompy rstrové mpy ktstru nemovitostí), identifikční dtové sdy, sloužící k jednoznčné prostorové identifikci objektů loklit v rámci celého IISPP, referenční dtové sdy soustv územních územně evidenčních prvků Registru sčítcích obvodů Českého sttistického úřdu), sloužící po prostorovém provázání se sdmi identifikčními k určení ktuálních územně identifikčních údjů v tbelárních částech IISPP, doplňkové dtové sdy kldy listů, speciální dt smluvních prtnerů NPÚ). Definiční body objektů PGIS byly v roce 2007 primárně převzty z dtové sdy budov s číslem domovním dříve tzv. sttistických budov), vedené v Registru sčítcích obvodů Českého sttistického úřdu. Postupně jsou doplňovány o dlší objekty zájmu pmátkové péče, které se v registru nevyskytují budovy bez čísl domovního npříkld kostely kple), drobné liniové objekty mriánské sloupy, sochy, boží muk, hrdby), urbnistické prvky ulice či náměstí), prvky vody, zeleně kulturní krjiny prky, zámecké zhrdy, leje, rybníky, přehrdy). Převztým i nově vytvářeným definičním bodům objektů PGIS je přiřzen identifikční jedinečný kód IDOB_PG. Údje pro vytvoření dosud chybějících bodů nebo oprvy bodů existujících jsou v součsné době sbírány pomocí tzv. přírůstkových bodů, jejichž identifikátor je používán do doby vytvoření řádného definičního bodu objektu správcem GIS. Pro přírůstkový bod může uživtel zdt zákldní identifikční tributy stejně jko u řádného definičního bodu objektu PGIS to jsou především název uličního veřejného prostoru, druh objektu, název objektu td.), tkže je podle nich možno bezprostředně po vložení bodu vyhledávt. Všechny dtové sdy jsou vytvořeny n principu bezešvé mpy ČR. Pro jejich zprcování správu jsou definován prvidl umožňující koordinovné vytváření odborných dt, n němž se podílí oddělení GIS odboru informtiky Generálního ředitelství NPÚ editoři n jednotlivých územních prcovištích. Prostorová identifikce v IISPP Pmátkový geogrfický informční systém má v rámci IISPP specifickou úlohu ve způsobu, jkým zjišťuje prostorovou identifikci pro dlší části systému. Stndrd pro jednotnou prostorovou identifikci předmětů ochrny zájmů pmátkové péče je shodný pro všechny plikce postupně zčleňovné do IISPP. Využívá vlstní prostorové identifikátory, které umožňují pokrytí předmětu zájmu oboru pmátkové péče zohledňují čsovou složku geodt. Zákldem bodové identifikce jednotlivých objektů je dtová sd tzv. objektů PGIS. Objektem PGIS je potenciálně kždý prostorově konstrukčně oddělený objekt reálného svět. Prvky, které tkto nejsou oddělitelné, jsou pk v PGIS vyznčovány jko části objektu. Mpový projekt pro územní/prostorovou identifi kci s nástroji pro odečet identifi kátorů prostorových identifi kčních prvků IISPP vytváření přírůstkových bodů. Druhým stupněm je prostorová identifikce loklit tj. sídelních loklit typu město, městečko, městys, ves, vísk, jejich dílů čtvrtí), pro něž je v PGIS zveden dtová sd obshující definiční body polygonová vymezení. Jedinečným identifikátorem v rámci této dtové sdy je kód CZ. Podobně jko u definičních bodů objektů PGIS je u loklit sledován čsová složk zniklé entity). tém 13

16 Prostorově větší území, která tvoří třetí stupeň identifikce, jsou tvořen tzv. historickými mikroregiony tj. územními jednotkmi historické spádovosti). Tyto dtové sdy byly převzty z dtbáze sídelních loklit Čech, Morvy Slezsk CZ_RETRO vytvořené Ing. rch. Krlem Kučou Ing. Štěpánem Mlezivou n zákldě spolupráce se Společností pro obnovu vesnice mlého měst. V MIS stejně tk i v dlších evidencích v rámci IISPP jsou veškeré objekty zájmu pmátkové péče prostorově identifikovány pouze zákldními identifikátory objektů PGIS nebo loklit. Všechny osttní územní tributy dres, ktstrální území, obec td.) jsou odvozovány z prostorových vzeb n příslušné ktuální dtové sdy Registru sčítcích obvodů. Z nich jsou prvidelně generovány tbulky vzájemných vzeb, které jsou využívány neprostorovými plikcemi IISPP. Obdobně jsou generovány tbulky vzájemných prostorových vzeb identifikátorů IISPP stejný mechnismus je použit n generování tbulek vzájemných prostorových vzeb bodů objektů PGIS s polygony pmátkových rezervcí, zón, ochrnných pásem nebo území s rcheologickými nálezy. Zpřístupnění prostorových identifikátorů K získání potřebných tributů prostorové identifikce slouží v IISPP projekty mpového serveru gis.up.npu.cz mpové služby. Veřejnosti je tkto zpřístupněn webový mpový projekt Územní identifikce projekt CZ_RETRO. Prvý obshuje zákldní dtové sdy pro prostorovou identifikci v IISPP, referenční i polohopisné vrstvy nástroje pro odečet identifikátorů souřdnic. V projektu jsou vizulizovány rovněž definiční body objektů PGIS přírůstkové body, k nimž jsou v MIS uloženy dokumenty. Ty lze vyhledávt nástrojem hotlink. Obdobně lze vyhledávt prostorové identifikátory přímé loklizční údje ze systému MIS.) Druhý mpový projekt obshuje kompletní prostorovou část dtbáze CZ_RETRO včetně historických okresů regionů; v polohopisných podkldech obshuje i II. vojenské mpování. Prlelně s webovými projekty běží veřejně dostupná WMS územní identifikce n drese gis.up.npu.cz/tms/ows/wms_uzident/ ows.php. Službu je možno využít v GIS plikcích pro dlší práci s prostorovými identifikátory. Mpová služb je dostupná i prostřednictvím SOAP služby ArcGIS Serveru. Ob typy služeb mjí shodné názvy zobrzují stejně vizulizovná dt. Pro vytváření správu přírůstkových bodů slouží plikce Přírůstkové body spolu s neveřejným mpovým projektem územní identifikce. Aplikce i mpový projekt jsou přístupné pouze registrovným uživtelům. Uživtel může zdávt loklizční údje přímo v prostředí nového webového mpového projektu tyto body jsou bezprostředně po vytvoření dostupné pro užití v IISPP dlších plikcích. Při vypořádání přírůstkových bodů správcem GIS se ktulizční změny náhrdy přírůstkových bodů body definičními td.) přenášejí do plikcí IISPP. Přehledové tbulky přírůstkových bodů z plikce Přírůstkové body je možno sthovt pro účel ktulizce prostorových identifikátorů v oddělených plikcích, což by mělo usndnit i sdílení stndrdu prostorové identifikce IISPP s dlšími institucemi. Zprcování odborných dt v PGIS Pmátkový GIS slouží vedle své výše popsné specifické funkce, kterou má pro prostorovou identifikci v IISPP) především pro zprcování: zákldní bodové identifikce plošného vymezení rozshu kulturních pmátek, bodového plošného vymezení pmátkově chráněných území ochrnných pásem, temtických mp nlýz, npř. mpových příloh pmátkových rezervcí zón tzv. legisltivních mp), stvebně historických průzkumů, plánů ochrny pmátkových rezervcí zón dle vyhlášky MK ČR č. 420/2008 Sb. pod., nominční dokumentce pro zápis n listinu světového kulturního dědictví včetně převodu do souřdnicového systému WGS84 překldu do ngličtiny), dlších specilizovných odborných výstupů činnosti NPÚ nebo úkolů výzkumu vývoje. Předmět zájmu pmátkové péče Právní stv ochrny Zákldní odborná dtová sd A1 v ní defi novné logické dtové sdy. Nhoře předmět zájmu pmátkové péče objekty reálného svět urbnistické prvky), vlevo dole prostorová vymezení právních stvů ochrny návrhů jejich změn. Souhrnná mpová kompozice zhrnuje i bodovou identifi kci nemovitých kulturních pmátek, pro niž jsou využity prostorové identifi kátory IISPP. 14 tém

17 GIS NPÚ je tké používán pro zjištění tvorby předávání dt územně nlytických podkldů krjským úřdům obcím s rozšířenou působností. Nejjednodušším způsobem zprcování odborných dt je využití prostorově identifikčních prvků IISPP, n něž je relčně nvázán tbulk podchycující zákldní hodnoty potřebné npř. pro územně nlytické podkldy nebo bodové vyhodnocení nvrhovných chráněných území. Výhodou tohoto způsobu je, že se n něm mohou podílet i osoby ve zprcování GIS dt neškolené. Stndrdní způsob zprcování v podrobnosti měřítek ktstrálních mp, v němž jsou již jednotlivé prvky vymezovány polygonově, je prováděn oddělenou editcí prostorově vymezených částí centrální geodtbáze v prostředí ArcGIS for Desktop. Tto dt nemovitých kulturních pmátek, objektů zájmu pmátkové péče, chráněných zájmových území jsou uložen v odborné dtové sdě A1, jejíž prvky jsou uspořádány do zákldních skupin logických dtových sd): předmět zájmu pmátkové péče objekty reálného svět urbnistické prvky), prostorová vymezení právních stvů ochrny návrhů jejich změn, grfické znčky pro tvorbu temtických mp prvky evidence zprcování dílčích částí dtové sdy. pmátkové hodnocení území podle metodiky Kuč, Kučová 2000), stvebně historický průzkum: stvebně historický vývoj, rchitektonické urbnistické hodnocení, návrh regulce vyplývjící ze závěrů SHP, porovnání se stvem zchyceným mpou stbilního ktstru; plány zásd ochrny: plán zásd ochrny zákldní výkres, plán možných úprv střech. Většin těchto projektů je veřejných, část oznčené hvězdičkou) je zpřístupněn pouze registrovným uživtelům IISPP. Podrobnější informce jsou dostupné n gis.up.npu.cz u kždého mpového projektu. Tyto projekty doplňují specilizovné mpy s odborným obshem, vytvořené v rámci úkolů vědy výzkumu. N stránce Informčního systému o rcheologických dtech twist.up.npu.cz nlezne uživtel mpové projekty zpřístupňující rcheologická dt: státní rcheologický seznm, význmné rcheologické loklity. Odborné mpové projekty služby Odborná dt GIS NPÚ jsou publikován projekty mpového serveru gis.up.npu.cz. Širší veřejnosti je určen mpový projekt Pmátkový fond ČR vybrné části, v němž jsou jednoduchým způsobem zobrzeny: pmátky ve správě Národního pmátkového ústvu, národní kulturní pmátky, pmátky zpsné n Seznm světového dědictví UNESCO, chráněná území ochrnná pásm pmátkové rezervce, pmátkové zóny, pmátková ochrnná pásm), nemovité kulturní pmátky. U těchto entit lze kliknutím v dném bodě zobrzit zákldní informce dále pomocí interktivních odkzů dlší informce z dostupných informčních zdrojů NPÚ informce pro návštěvníky, informce o ochrně pmátky, informce z webu UNESCO přehled dlší dokumentce k pmátce uložené v plikci MIS NPÚ). Zákldní temtické mpy určené odborníkům zhrnují: legisltivní mpy mpové přílohy výnosů, jimiž jsou prohlášeny pmátkové rezervce zóny)*, zájmy pmátkové péče zobrzení právních stvů, návrhů jejich změn, zájmových objektů), revize hrnic chráněných území ochrnných pásem*, odborné revize návrhy chráněných území, Součsná podob Informčního systému o rcheologických dtech s webovým mpovým projektem Státní rcheologický seznm ČR. Odborná dt jsou publikován rovněž formou mpových služeb. Zákldní dt, která NPÚ poskytuje tkto především svým prtnerům z řd státní správy, jsou: Územně nlytické podkldy prostorová dt jevů evidovných v ÚSKP, které jsou zároveň jevy 5 9, sledovnými v rámci územně nlytických podkldů pmátková rezervce tém 15

18 včetně ochrnného pásm; krjinná pmátková zón; nemovitá národní) kulturní pmátk, popř. jejich soubor, včetně ochrnného pásm). + = III území, n němž nebyl dosud rozpoznán pozitivně prokázán výskyt rcheologických nálezů ni tomu nensvědčují žádné indicie, le jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jink využito člověkem, existuje 50% prvděpodobnost výskytu rcheologických nálezů veškeré osttní/ zbývjící území státu kromě ktegorie IV). Typ III není evidován v SAS ČR. IV území, n němž není reálná prvděpodobnost výskytu rcheologických nálezů veškerá území, kde byly odtěženy vrstvy uloženiny nd předčtvrtohorním geologickým podložím). Dt jsou publikován formou mpové služby stndrdu OGC WMS služby ArcGIS Serveru. Všechny typy služeb jsou veřejné, mjí shodné názvy zobrzují dt vizulizovná dle stndrdních legend tk, jk se objevují v dílčích výše uvedených temtických mpových projektech. Dlší veřejné mpové služby ArcGIS Serveru jsou dostupné n mpy.npu.cz/rcgis/services. Generování temtických odborných mp: Snímky nhoře zchycují geometrickou část prvků tributovou tbulku, z níž jsou generovány temtické mpy porovnání stávjícího stvu s mpou stbilního ktstru, stvebně historického vývoje, rchitektonického urbnistického hodnocení, zájmů pmátkové péče návrhu regulce vyplývjící z výsledků SHP Uherské Hrdiště). Území s rcheologickými nálezy zákldní prostorová dt SAS ČR, území s rcheologickými nálezy rozdělená do čtyř ktegorií: I území s pozitivně prokázným dále bezpečně předpokládným výskytem rcheologických nálezů. II území, n němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt rcheologických nálezů, le určité indicie mu nsvědčují nebo byl prokázán ztím jen nespolehlivě; prvděpodobnost výskytu rcheologických nálezů %. Budoucnost GIS v Národním pmátkovém ústvu GIS v národním pmátkovém ústvu by se měl dále rozvíjet jko součást IISPP. Čekjí ho zde především úprvy související s připrvovnou plikcí pro vedení Ústředního seznmu kulturních pmátek ČR se soupisem plnou integrcí Informčního systému o rcheologických dtech. Všechny stávjící projekty služby by se měly integrovt do systému jko tkového, prcovt n pozdí dodávt loklizční služby všem osttním gendovým subsystémům. Nvenek bude odborný obsh prezentován mpovým portálem s úžeji prováznými metinformcemi. Z technologického hledisk pk očekáváme definitivní přechod n ArcGIS for Server jk v oblsti mpových, sthovcích dlších služeb, tk nszení nových technologií Flex, HTML5) pro mpové projekty. Ing. rch. Zuzn Syrová, Mgr. Šimon Eismnn, Národní pmátkový ústv. Kontkt: syrov@up.npu.cz, eismnn@up.npu.cz 16 tém

19 Středověké osídlení střepy n poli možnosti prostorových nlýz při studiu středověkého osídlení Neodmyslitelnou částí nší součsné krjiny jsou sídl nejrůznějšího typu velikosti. Vesnice či osdy, dominující venkovskému prostoru, všk do své nynější podoby polohy dospěly čsto teprve dlouhodobým vývojem. Proces trnsformce stbilizce osídlení ve vrcholném středověku výrzně ovlivnil sídelní síť v mnoh směrech jí vtiskl podobu, která přetrvl dodnes. V krjině potkáváme mnoho stop tohoto procesu, většin z nich je všk čitelná jen díky rcheologickým historickým metodám. Hlvní roli v poznání strší vrstvy osídlení hrjí relikty rně středověkých vesnic, ležící čsto v místech součsných polí. Pomocí metod nedestruktivní rcheologie, zejmén povrchových sběrů zlomků kermiky, je většinou možné tto míst njít nlyzovt. Geogrfické informční systémy v kombinci s GPS zde nbízejí klíčový nástroj, který rcheologii umožňuje získt mnoho pozntků z toho, kde v jkých koncentrcích se středověké kermické střepy nchází. Struktur osídlení odráží v zákldních rysech i vývoj uspořádání společnosti mezi rným vrcholným středověkem. Ve strším systému neexistovlo individuální držení jsně vymezených prcel, komunity vlstnily celé sídelní reály místo jejich domů se tomu přizpůsobovlo. Vrcholně středověký novověký systém zložený n individuální držbě gruntů vykzuje oproti svému předchůdci větší stbilitu. Obr. 1. Kostel sv. Kříže u Ronov nd Doubrvou, stojící v místě zniklého osídlení, které historie zná pod názvem vsi Protivny. Klíčem ke sledování sídelní proměny je i nkládání s odpdem, jehož hlvní složku tvořily rozbité kermické nádoby viz obr. 2). Ty lze rcheologickými metodmi poměrně slušně dtovt, nvíc kermik je početně dobře zstoupeným rtefktem, což usndňuje její nlezení. Usedlosti v nukleovných vesnicích, dominujících nové sídelní struktuře, využívjí hnojení polí nejen dále než ve svém bezprostředním okolí, le i v mnohem vyšší míře než usedlosti v předchozím systému, kdy s nrůstjící vzdáleností od domu klesl i intenzit hospodření. Důležitým prmenem pro poznání sídelního vývoje jsou i kostely středověkého původu stojící v krjině smosttně, tj. mimo osídlení viz obr. 1). Jejich význm spočívá v rozdílné vývojové dynmice vlstních svtyní, chrkterizovných dlouhodobou stbilitou, k nim příslušných sídlišť, která svou existencí i zánikem odrážel proměny společnosti, ekonomiky, le i přírodních podmínek ve svém okolí. plikce GIS GIS GPS lze v první řdě využít k optimálnímu získávání evidenci dt o výskytu středověké kermiky nebo k porovnání její distribuce s prmetry přírodního prostředí. Dlší úroveň předstvují postupy, umožňující odlišení původních kermických zlomků ze zniklých sídlišť od přemístěné kermiky, která se n loklitu dostl při hnojení polí. Prvním cílem plikce GIS bylo nlezení míst, kde se ncházely usedlosti v rném středověku, spolu s odhdem intenzity osídlení. Při studiu vrcholně středověké proměny osídlení je předstv o rně středověké sídelní topogrfii klíčová. Srovnáním poloh opuštěných v průběhu vrcholného pozdního středověku ve prospěch míst dodnes žijících vsí je možné lespoň částečně porozumět příčinám změn v osídlení. Dnešní poloh počet střepů z nádob, které sloužily ve středověkých usedlostech, všk může být z mnoh důvodů mtoucí. Během několik stletí, která dělí fungování nádob ve středověku od nlezení jejich střepů n součsném poli, mohl situci ovlivnit npříkld eroze nebo různé způsoby využití půdy v mldších obdobích. Osvědčeným postupem, jk poznt sídelní proměny určitého území, je evidovt všechny hlvní druhy nlézné kermiky. U novověkého mteriálu již máme vysokou jistotu, že byl n pole přivezen s hnojem z jinde ležících usedlostí. Některé typy kme- tém 17

20 ninového či polokmeninového mteriálu se dokonce objevují ž po roce 1850, tkže nepřítomnost sídel z této doby n zkoumné ploše můžeme ověřit i n mpách stbilního ktstru. Předstv o rozptylu četnosti kermických střepů v ornici je získáván prostřednictvím povrchového sběru v prvidelné síti o hrně čtverce 50 metrů. Tu je možné vytvořit v ArcGIS jko vektorovou vrstvu polygonů následně ji importovt do GPS 1. N poli pk lze sndno n displeji GPS kontrolovt, by se průzkum v dném čsovém limitu soustředil vždy jen do správného čtverce. Ke kždému čtverci nebo k bodu reprezentujícímu jeho střed centroid) je pk přiřzen váh počet všech střepů nlezených v dném čtverci, rozdělených podle zákldních chronologických fází 2. Jko dlší tributy jsou k těmto čtvercům přiřzeny npříkld odečtené prmetry přírodního prostředí npř. svžitost, ndmořská výšk, geologický podkld) nebo druh lnd use n mpách stbilního ktstru. Výsledkem první fáze je předstv o prostorovém rozmístění sledovných druhů kermiky. Tto distribuce je všk prvděpodobně ovlivněn kolísjící kvlitou povrchového sběru. Kvůli omezení tohoto fktoru pro vytvoření souvislé mpy hustoty kermiky v kždé chronologické ktegorii byl využit interpolce pomocí nástroje Kernel Density viz obr. 3). Přestože neexistuje jediné konkrétní správné nstvení, lze zkusmo pomocí různé velikosti prmetru Serch rdius njít optimální hodnotu pro kždou loklitu vytipovt míst s největším výskytem příslušné ktegorie. Při výpočtu porovnání mp hustoty různých chronologických fází je pk smozřejmě nutné dodržet stejné nstvení. Interpretce výsledků závisí především n původu kermických zlomků. V přípdě rně středověké kermiky lze předpokládt úzkou vzbu mezi jejím výskytem n povrchu pole místem původních usedlostí. Situce se všk komplikuje v mldších obdobích, kdy se kermik zčíná dostávt n pole i při vyvážení hnoje z jiných míst. Pro odlišení kermiky s úzkou vzbou n zniklé osídlení od kermiky nvezené druhotně byly proto použity nástroje pro kvntifikci rozptylu. Kvntifikce rozptylu byl proveden pomocí nástroje Stndrd Distnce viz obr. 4). Tento nástroj vytvoří kružnici plošně zhrnující 2/3 hodnot, přičemž více koncentrovné druhy kermiky mjí tuto kružnici menší než ktegorie rozptýlené. Při interpretci lze rovněž prcovt s polohou centroidů těchto kružnic. Velikost rozptylu střepů nznčuje, zd pocházejí spíše z hnojení, nebo zd lze odůvodněně předpokládt jejich úzkou primární) vzbu n zniklé osídlení. Pro testování výsledků byl použit metod rndomizce. Původní soubor vzeb mezi body sběru jejich hodnotmi váhy kermiky byl smzán nhrzen souborem náhodných vzeb. N stejná sběrová míst tk byl vrácen rozshem stejný soubor hodnot, le náhodně promíšený. Rndomizovné vrinty kermických ktegorií odpovídjí svou strukturou náhodnému rozmístění střepů n poli jejich rozptyl by měl být větší, rovnoměrnější s menším počtem ohnisek. U kždé ktegorie pk bylo provedeno srovnání s jejími rndomizovnými vrintmi černobílé kružnice n obr. 4). Zde se opět ukázly rozdíly rně středověká některé třídy vrcholně středověké kermiky mjí výrzně menší rozptyl, než jký by odpovídl jejich náhodnému rozmístění. Nopk u nejmldších ktegorií, u kterých je velmi prvděpodobné jejich druhotné nvezení, je jejich distribuce velmi podobná jejich rndomizovným vrintám. Vyzkoušeny byly rovněž i dlší nástroje ze sdy Sptil Sttistics npř. Anlyzing Ptterns, Sptil Autocorreltion), které v číselném výstupu vyjdřují, zd je zjištěná koncentrce výrzná, nebo zd může být dílem náhody. Výsledky se od předchozí metody výrzně nelišily jejich předstvení přeshuje možnosti tohoto textu. Obr. 2. Dobře dochovné zlomky středověké kermiky s ptrnou výzdobou z Jenišovic u Milevsk, dole hůře zchovná kermik z Přívětic, neumytá, tk jk vypdá při nálezu. Podsttná je nvíc skutečnost, že rozptyl nesouvisí s množstvím nlezené kermiky, protože npříkld mldší kermiky je obecně více. Tento fkt lze jednoduše prokázt jko bsenci korelce počtu kermických zlomků s hodnotmi rozptylu. Závěr Geogrfické informční systémy dnes předstvují zákldní nástroj v mnoh společenských vědách. Nepřekvpí proto, že mjí zásdní potenciál i při zkoumání vývoje osídlení. Cílem tohoto textu bylo lespoň n mlém příkldu dvou jednoduchých metod nznčit efektivní propojení dříve příliš nekomunikujících oborů rcheologie, geogrfie, historická geogrfie) ilustrovt velký potenciál, který se trdičním oborům nbízí při plikci GIS. Mgr. Ondřej Mlin, Ph.D. Národní pmátkový ústv, ú.o.p. v Lokti Zápdočeská univerzit v Plzni, ktedr rcheologie Kontkt: omlin@seznm.cz 1 Využívány byly přístroje firmy Trimble, npř. GeoExplorer 3 nebo Pthfinder ProXT s jednotkou Recon. Pro vytvoření čtvercové sítě byl využit funkce Vector Grid z ndstvby ET Geowizzrd 2 Nejčstěji se jedná o prvěkou K2), rně středověkou K3), vrcholně středověkou K4), pozdně středověkou rně novověkou K5). Doplňkově byly použity i hrubší ktegorie jko KIII obecně novověká kermik) podrobnější K611 kmenin se zemitou glzurou, po roce 1850). 18 tém