JARO / PROMĚNY PŘÍRODY studovna, texty

Transkript

1 VY_52_INOVACE_CVSC2_06_4B JARO / PROMĚNY PŘÍRODY studovna, texty Anotace: Tato sada textů má sloužit jako studijní materiál k tématu Jaro / proměny přírody. Osm textů (každý exmplář v počtu dvou kopií) učitel rozmístí po třídě na jednotlivá stanoviště. Žáci se rozdělí do dvojic (z nich alespoň jeden je dobrý čtenář) a pak společně obcházejí stanoviště, kde potichu pročítají připravené materiály. Po přečetní se polohlasně pobaví o tom, co se dozvěděli. V záhlaví každého materiálu jsou zvýrazněny otázky k textu. Žáci se na ně pokouší odpovědět svými slovy (jeden žák se snaží formulovat odpovědi a druhý jej kontroluje s oporou textu - může jej doplnit, opravit - poté si role vymění). Dvojice žáků mohou obcházet stanoviště v rytmu řízeném učitelem (zazvonění na zvoneček či jiný signál) nebo podle vlastního tempa přemístí se tam, kde je právě volno. Volba nejvhodnějšího způsobu obcházení stanovišť záleží na učiteli. Autor: Mgr. Zbyněk Machetanz Vzdělávací cíl: Žáci objevují propojenost živé a neživé přírody; objasňují si princip přizpůsobení organismu změnám podmínek prostředí. Kompetenční cíl: Rozvíjení dovedností práce s textem: vyhledávání informací v textu, vyjasňování, shrnování přečteného, kladení otázek.

2 Proč pro období roku, které následuje po zimě, používáme pojmenování JARO? Které slovo tvoří jeho kořen jaký má význam? Naši dávní předci - Slované - používali pro JARO název VESNA. Také české slovo JARÝ je dnes už zastaralé a moc se nepoužívá. Znamenalo bujarý, bujný, veselý, svěží = plný života, a vyjadřovalo to, co lidé cítí, když přijde jaro. Z tohoto kořene byla odvozena jména jako JAROSLAV nebo JAROMÍR, která se používají dodnes. Dnešní pojmenování tohoto období se odvozuje od německého slova JAHR (počeštěně JAR ) = rok, roční čas. Rok se totiž kdysi počítal od jara do jara. To proto, že dříve lidé slavili začátek nového roku spolu s přírodou: na jaře a ne jako my dnes v zimě. Bylo to přirozené - zvláště v dobách, kdy lidé byli závislí na tom, co jim příroda sama dá k obživě nebo co si vypěstují. Příchod jara lidé oslavovali jako zrození nového života po období temna, chladu, hladu a smrti. Konečně mohli získat čerstvou potravu, doplnit zásoby; mohli zasít plodiny a zvířata mohla přivést na svět svá mláďata. Je zajímavé, že podobný kořen můžeme slyšet také v anglickém slově YEAR (čti jír ) = rok.

3 Kterým dnem kterého měsíce začíná JARO? Čím je tento den výjimečný? Jak dlouho trvá JARO? Jaro začíná 21. března. V zimě je období noci nejdelší a denní-světelná část dne nejkratší. Poté se směrem k jaru začíná den prodlužovat a noc zkracovat, až se jejich délky vyrovnají. To znamená, že délka období dne, po které je světlo, je stejná jako délka období noci, po kterou je tma obě trvají přesně 12 hodin. Jelikož jsou si obě části dne světelná i noční rovny, říká se tomuto dni den ROVNODENNOSTI. Nastává právě 21. března a oznamuje tak začátek období JARA proto se mu někdy říká také PRVNÍ JARNÍ DEN. Jaro trvá 3 měsíce: část března, celý duben, květen a část června. Končí koncem 21. června, kdy začíná LÉTO.

4 Proč rostliny v zimě nemohou růst? Proč zdánlivě umírají a ztrácejí listy? Jak a kde rostliny přečkávají období zimy? Rostliny si doplňují energii jinak než živočichové: jejich potravou je sluneční záření a voda obsahující živiny z půdy. V zimě sluneční záření slábne a nedokáže už ohřívat vodu natolik, aby zůstala v kapalném skupenství. Voda zamrzá při teplotě 0 C a mění se v pevnou látku: ve vločky sněhu nebo v led. V zimě voda na povrchu i v půdě zamrzne, přestane se pohybovat a rostliny ji pak nedokážou nasát svými kořeny. Rostliny tedy v zimě musí hladovět. Jejich listům se nedostává vody a výživy, proto usychají, žloutnou a nakonec opadávají. Rostliny v zimě nemohou růst - jen přečkávají - spí a čekají na to, až teplota opět stoupne nad 0 C. Rostliny přečkávají zimu tak, že se jejich krev = míza stahuje z větví a koruny kmenem dolů a tam se ukryje hluboko pod povrchem - v kořenech. Hluboko v půdě zůstávají i v zimě teploty mírně nad nulou půda tam nepromrzne.

5 Co způsobuje příchod JARA a obnovení života v přídě? Proč je nebezpečí vzniku záplav na jaře větší než v jiných obdobích roku? Příčinou obnovení života v přírodě na jaře je SLUNCE a jeho záření. V tomto období roku totiž slunce začíná svítit a hřát silněji dost na to, aby se sníh a led proměnil zpět v proudící vodu. Voda začne rozpouštět různé látky a živiny obsažené v půdě a kořeny rostlin je pak spolu s vodou mohou přijímat pít. Míza (= krev rostlin), nesoucí vodu a výživné látky, se z kořenů začne vytlačovat nahoru, zpět do kmene a větví, a začne opět vyživovat listy. Nebezpečí záplav je na jaře větší proto, že tání sněhu uvolní velké množství vody, ale půda je rozmrzlá jen na povrchu a nedokážu vodu vstřebat a vsáknout.

6 Co se přes zimu stalo s listy stromů, které na podzim opadaly? *Kdy hrabat spadané listí? Spadané podzimní listí vytvořilo na povrchu země vrstvu, která v zimě chrání půdu a kořeny rostlin před promrznutím. Také hmyz i další větší zvířata (například ježci) se v něm rádi ukryjí. Pod peřinou sněhu se z listí stane chutná potrava pro půdní bakterie a houby. Ty způsobí jeho tlení a rozklad a hmotu lisů postupně přemění zpět na základní látky, kterými pak obohacují půdu. Tato vrstva organických zbytků rostlin obsahuje mnoho živin pro rostliny - nazýváme ji HUMUS - zlepšuje úrodnost půdy. Na podzim je pro rostliny i půdu nejlepší, když necháme listí ležet na zemi případně, když ho shrabeme a přikryjeme jím půdu v blízkosti kmenů stromy a keřů, aby jejich kořeny nepromrzly. Na jaře je pak vhodné listí pohrabat, aby se k půdě dostalo více světla slunce a aby se půda provzdušnila a zbavila mechu.

7 Kteří živočichové začínají být aktivní teprve na jaře? Z jakých důvodů nemohou být aktivní v zimě? Jak a kde tráví období zimy? Někteří živočichové nemají dostatečně teplou pokrývku svého těla, aby odolaly chladu, anebo v zimě nemají dostatek potravy - např.: hmyz (mouchy, motýli, komáři), žížaly, hlemýždi, žáby, hadi (užovky, zmije), čápi, vlaštovky, medvědi. Proto si buď vyhledají vhodný úkryt a stráví zimu ve stavu spánku nebo se přemístí do teplejších krajin, kde je zima mírnější a je více potravy. V půdě se přes zimu skrývá mnoho živočichů. Je to proto, že půda chráněná vrstvou spadaného listí pod povrchem nepromrzá. Z tohoto důvodu si zde hledá úkryt mnoho různých druhů živočichů: hmyz, žížaly, hlemýždi, hadi, žáby, myši, krtci i například medvědi. Tito živočichové začnou být opět aktivní až s rozmrzáním půdy, poté vylezou zpět na povrch. Krtci například nemohou být aktivní proto, že by bylo velmi obtížné prohrabávat chodby ve zmrzlé půdě navíc, žížaly také zalézají hlouběji do země, aby nezmrzly takže krtci v zimě nemají potravu. Žáby se pohybují ve vodě ta v zimě zamrzá; živí se hmyzem, který v zimě nelétá.

8 Jak v přírodě poznáme, že už přišlo JARO? Proč jsou rostliny tak důležité? JARO v přírodě se ohlašuje táním sněhu a ledu a prvními sprškami deště; půda postupně rozmrzá a uvolněná voda ji proměňuje v rozměklé bláto. S tekoucí vodou rostliny opět ožívají: tráva se začne zelenat a růst; pupeny na stromech a keřích se zvětší a začnou pučet; vykvetou první byliny, keře a stromy. Rostliny slouží živočichům jako zdroj energie jsou jejich potravou: rozkvetlé květy poskytují pyl a šťávu včelám a dalšímu hmyzu; mladá tráva a pupeny představují chutný pokrm pro zajíce, srny a další větší živočichy. Jelikož rostliny tvoří základ potravní pyramidy všech živočichů, spolu s jejich znovuoživením se tak na zemi může vrátit ŽIVOT v plné síle a ve všech jeho pestrých podobách.

9 Které byliny vykvétají na jaře jako první? Které stromy a keře vykvétají na jaře jako první? Nejprve vykvétají proti mrazu odolné a nízko u země rostoucí byliny: sněženka podsněžník, prvosenka jarní (petrklíč), orsej, sasanka hajní, fialky, podběl, devětsil. Je výhodné, že jsou tak malé a nízko při zemi, protože je pak chladný vzduch a občasné mrazíky nemohou poničit. Ze stromů nejprve rozkvétají: vrby, lísky a olše. Brzy na jaře jsou totiž stromy ještě bez listí a vítr může roznášet pyl těchto stromů velmi daleko. Je pro ně výhodné si pospíšit. Jako první z keřů vykvétá např. tzv. zlatý déšť.