Co je ryba? Ryby. Je to ryba? Je to ryba? Je to ryba? Je to ryba? Lukáš Kalous ANO ANO ANO

Transkript

1 Co je ryba? Ryby Dle Nelsona: Vodní obratlovec, který dýchá žábrami s končetinami ploutvovitého tvaru Někdo ještě přidává: většinou studenokrevný tělo většinou pokryto šupinami Lukáš Kalous Je to ryba? Je to ryba? ANO NE ANO Je to ryba? Je to ryba? ANO NE NE 1

2 Je to ryba? Je to ryba? ANO NE ANO Je to ryba? Je to ryba? ANO ANO NE ANO NE Je to ryba? Je to ryba? ANO NE Těžko říct 2

3 Deuterostomia druhoústí cévy a směr proudění na místě prvoúst řiť nervová trubice trávící trubice nervový pruh na zádi jednotný vznik coelomu (enterocelní způsob = vychlípení hřbetní stěny střeva do 3 váčků) Hemichordata Chordata Echinodermata Echinodermata ostnokožci dno moří vápenitá kostra (alespoň náznak) larvy pelagiální v dospělosti radiální souměrnost z vápenité kostry prorůstají ostny Deuterostomia Lilijice (Crinoidea) Hvězdice (Asteroidea) Ježovky (Echinoidea) Hadice Ophiuroidea) Sumýši (Holothuroidea) 3

4 Hemichordata polostrunatci Hemichordata Deuterostomia Chordata Echinodermata do 30 cm dno moří gonochoristé ryjí na dně, či přisedlé kolonie hltan upraven k filtrování potravy žaberní štěrbiny,žaberní otvory přednáška ze zoologie Hemichordata Chordata Echinodermata prapředek všech obratlovců Deuterostomia Chordata strunatci nervový pruh Všichni strunatci mají společné znaky, někteří je mají zachovány pouze v embryonálním vývoji. svalová segment. struna hřbetní mozek Cephalochordata Agnatha Gnathostomata Anus žaberní ústa Vertebrata ocas štěrbiny Urochordata Chordata 4

5 Urochordata pláštěnci Ascidiacea sumky jednovrstevná pokožka hltan ústí žaberními štěrbinami do obžaberního prostoru hltan upraven k filtrování potravy otevřená cévní soustava znaky strunatců alespoň u larev sumky(ascidiacea) salpy (Thaliacea) vršenky(copelata) mořští živočichové oplození mimotělní živý se filtrací proterandričtí (nejprve ) larvička krátce plave sumka červená Agnatha Cephalochordata Vertebrata Gnathostomata Urochordata Chordata Cephalochordata bezlebeční Amphioxi kopinatci jednovrstevná pokožka hltan filtruje potravu nervová soustava shodná s obratlovci, bez mozku uzavřená cévní soustava hlavový a ocasní konec svalová metamerie Notochord Dorsal, hollow nerve cord Tentacle Mouth Tail Pharyngeal slits Atrium Digestive tract Atriopore Segmental muscles Anus 2 cm kopinatec plžovitý mořské druhy, 5-6 cm jsou symetričtí živý se rozsivkami a org. detritem v litorálu m přes den zahrabáni v písku (svislá či šikmá poloha), v noci plavou při dně 5

6 Agnatha Cephalochordata Vertebrata Gnathostomata Urochordata Chordata Mixini Cephalaspidomorphi Sarcopterygii Mixini Cephalaspidomorphi Sarcopterygii Actinopterygii Actinopterygii Agnatha Gnathostomata Chodrichthyes Agnatha Gnathostomata Chodrichthyes Vertebrata Vertebrata Co je obratlovec: Co mají všichni obratlovci: Párové oči Tkáně vzniklé z neurální lišty Svalový pohon žaberního aparátu (už ne filtrace pomocí brv!!!) 6

7 Myxini sliznatky Sliznatky (Mixini) jsou výhradně živočichové mořští ústní krajina hvězdicovitá po stranách nosního otvoru výrůstky (tentaculae) rohovité zuby na jazyku velké slizotvorné žlázy predátoři (mořští bezobratlí), nekrofágové (mrtvé, poraněné ryby) mohou vlézt skřelemi do ryby a vyžrat vnitřnosti Sliznatky (Mixini) mají zakrnělé oči pod kůží Cephalaspidomorphi mihule 7 párů žaberních otvorů chrupavčitá kostra dospělci nepřijímají potravu nebo sají krev Sliznatky hodně zjednodušená stavba těla (parazitismus) ploutvový lem v zadní části těla Mihule říční (Lapetra fluvuatilis) v dospělosti žije jako parazit ryb 7

8 Mihule potoční-lampetra planeri Řád:Petromyzontiformes mihulotvární Čeleď:Petromyzotidae - mihulovití Larva mihule potoční (Lampetra planeri) se nazývá minoha Larva mihulí metamorfuje v dospělce po 2-5 letech Čelistnatci Vznik čelistí jedna z nejužitečnějších adaptací!!! Gill slits Cranium ústa Žaberní oblouky Evoluční novinky čelistnatců: adaptace obratlovců Čelisti 7 žaberních oblouků (postupná přeměna na čelisti, jazylku aj.) Dva páry ploutví => z nich posléze končetiny Coelacatnthimorpha lalokoploutví známí již z prvohor recentně 2 druhy živé zkameněliny Latimérie podivná (Latimeria chalumnae, L. menadoensis) objevena , správcová Muzea East London M.Courteny-Latimer první exemplář shnil měla být vymřelá již před 70mil. lety druhý úlovek po na tržišti, Komorské ostrovy 8

9 Latimerie Latimérie je celkem odvozená lalokoploutvá ryba (přeci jenom přežila do dneška ) Vejcoživorodost, plynový měchýř naplněný olejem, svalové násadce i na nepárových končetinách ploutvích Život latimérie podivné Život latimérie podivné Indický oceán u jižní Afriky Hloubka cca 200 m vejcoživorodá Mláďata se požírají vnitroděložní kanibalismus 1987 ponorka: chtěli potvrdit/vyvrátit hypotézu, že latimérie chodí po dně => plave unikátním způsobem! Tj. pravá prsní ploutev s levou břišní a naopak Dnes žije populace okolo Komorských ostrovů První úlovek ústí řeky Chalumny Latimeria menadoensis Výskyt dnešních latimérií v září 1997, Mark Erdmann doktorand biologie, North Sulawesi (Celebes E.Balon objevil obrázek na jejich Honey moon webu později byl z obrázku popsán nový druh Latimeria menadoensis 9

10 Kolik současně žijících druhů je zařazeno do podtřídy lalokoploutví (Coelacanthimorpha) Latimiérie podivná (Latimeria chalumnae) byla objevena těsně před vánoci roku 1938 Co jsou zač bahníci? Co jsou zač bahníci? Také nazýváni Dvojdyšní (Dipnoi) Afrika, Amerika a Austrálie Odvozenější znaky 2 plíce Vláknité ploutve AFR primitivnější AME 1 plíce Masité násadce AUS AUSTRÁLIE Adaptace bahníků: Suché období, vysychání vod, málo okysličené vody AMERIKA AFRIKA Plicní vaky Schopnost estivovat v kokonu! (x AUS) Mláďata vnější žábry (x AUS) 10

11 Další zajímavé a unikátní znaky: Velké množství DNA Dvojdyšní dříve (ještě před lalokoploutvými) byly považováni za předky obojživelníků! Rybovití obratlovci jsou skupina polyfyletická (sdružuje fylogeneticky dosti vzdálené skupiny) A kdo byl první čtvernožec? První čtvernožec je zvířátko, objevené nedávno. Jmenuje se. Tiktaalik! 375 milionů let Severní pól/kanada Sucho: placatá hlava, tlustá žebra, krk zápěstí Voda: šupiny, ploutve, primitivní čelisti 11

12 Ryby paprskoploutvé Počátek ryb kostlín úhoř starobylé ryby Počátek ryb kapr moderní ryby Teleostei okoun moderní ryby Bichiři Žijí v Africe Známe bichir + bichirek Bichiři Mají svalnaté násadce na ploutvích Mají párové plíce Mláďata s vnějšími žábrami => to vše je podobné bahníkům!!! s rybami sdílí ganoidní šupiny Starobylé ryby Starobylé ryby Počátek ryb Dříve jako chrupavčité ryby (Chondrostei) jeseter kaproun veslonos kostlín Už kostěná kostra Starobylé ryby mají hodně primitivních znaků, které sdílejí s ostatními zvířaty třeba s bahníky či obojživelníky (spirální řasa ve střevě, typy obratlů) Tyto znaky u pokročilejších tzv. moderních ryb zanikly 12

13 moderní ryby - staré Úhoř říční Anquilla anquilla arowana Řád:Anquilliformes-holobřiší Čeleď:Anquillidae-úhořovití sleď úhoř 4. skleněný úhoř 3.leptocefalus 2. vajíčka 5. žlutý úhoř 1.Tření 6. stříbrný úhoř Ryby katadromní táhnou ze sladkých vod do moře, kde dochází ke tření Leptocephalus Katadromní migrace Bezostní Clupeiformes Propojení mezi plynovým měchýřem a vnitřním uchem je charakteristické pro mníka jednovousého sledě obecného (Clupea harengus) Sargasové moře A všechny ostatní Clupeidy 13

14 Sleď obecný Clupea harengus Řád:Clupeiformes bezostní Čeleď:Clupeidae-sleďovití 2,4 Mt Sardinka obecná (Sardina pilchardus) je planktonofágní Sardinka obecná Sardina pilchardus Řád:Clupeiformes-bezostní Čeleď:Clupeidae-sleďovití 2,4 Mt Sardel peruánská (Engraulis rigens) Lov ryb Řád:Clupeiformes-bezostní Čeleď:Clupeidae-sleďovití 2,4 Mt Nejvíce loveným druhem rybovitého obratlovce na Zemi je sardel peruánská (Engraulis rigens) Ryby paprskoploutvé moderní ryby kostlín úhoř kapr Nižší trny v ploutvích nejsou plynový měchýř spojený s jícnem (physostomes ductus pneumaticus) břišní ploutve před ŘO Vyšší trny v ploutvích plynový měchýř nespojený s jícnem (physoclists) břišní ploutve na hrdle okoun moderní ryby 14

15 moderní ryby - nižší sumci OSTARIOPHYSI - rozdělení dominantní skupina (75% sladkovodních druhů, 27% všech druhů) rozšíření - po celém světě krom Austrálie a Antarktidy 5 řádů: Gonorhynchiformes lososovití Cypriniformes Characiformes Siluriformes kaprovití štikovití Gymnotiformes Weberovo ústrojí je přítomno u ryb skupiny Ostariophysi (např. kaprovité ryby, sumci) Synapomorfie=společné odvozené znaky Weberův aparát prvních 5 obratlů propojení vnitřního ucha a plynového měchýře ostar = malá kůstka physa = měchýř poplachová signalizace - poplachový feromon ( schreckstoff ) ve spec. dermálních buňkách - poplachová reakce na jeho přítomnost ve vodě Weberovo ústrojí se vytváří z výběžků obratlů ř. Characiformes (TRNOBŘIŠÍ) - rozšíření: tropické vody, těžiště - NEOTROPICKÁ oblast (J a stř. Amerika), Afrika (2 skupiny: Citharinidae, Alestiinae) - anatomicky i ekologicky velmi rozmanitá skupina - ozubené čelisti (kaprovití ne!) - většina druhů má tukovou ploutvičku - 10? čeledí, min druhů - oblíbené akvarijní ryby - cykloidní nebo ktenoidní šupiny (Gymnocharacinus bergi žádné) Zástupci řádu trnobřiší (Characiformes) se jako původní prvek ichtyofauny nevyskytují v Evropě Paracheirodon axelrodi Neonka červená Č. Characidae Hydrocynus goliath binga tygří, 140 cm pč. Serrasalminae (PIRANI) - celkem 13 rodů, ca.60 druhů - masožravé rody: Serrasalmus Pygocentrus Hydrolycus - rostlinožravé rody: Myleus Metynnis silver dollars Colossoma plodožravé pirani pacus Lebka druhu Serrasalmus elongatus Siluriformes sumci - obrovská skupina: 34 čeledí, ca druhů - rozšíření: sladké až brakické vody všech kontinentů (v Antarktidě v Oligocénu), největší diversita v J Americe Metynnis sp. - většinou bentičtí, často draví, parasité (Vandellia) - tělo holé nebo kostěné destičky, tuková ploutvička, první paprsek P a D často zesílený, někdy jedová žláza, vetš. 4 páry vousků, mohutné kosti hlavy - Weberův aparát dobře vyvinutý -lovné i akvarijní ryby Pygocentrus nattereri pyraňa obecná Pangasius gigas 3 m, Mekong 15

16 Candirú (Vandellia cirrhosa) Přídatný nadžaberní dýchací orgán má keříčkovec červenolemý (Clarias gariepineus) Nepůvodní druh z řádu sumci (Siluriformes), který se aklimatizoval ve volných vodách ČR, je sumeček americký (Ictalurus nebulosus) Sumec velký Silurus glanis Řád:Siluriformes-sumci Čeleď:Siluridae-sumcovití 16

17 Rozšíření Cypriniformes - holarktická, orientální a africká oblast - centrum diversity JV Asie, sladkovodní Diversita skupiny: 7 čeledí 280 rodů cca platných druhů cca dosud nepopsaných? znaky Weberův aparát protraktilní huba - premaxilare spojeno s kraniem vazem čelisti bezzubé požerákové zuby na 5. ž. oblouku význam v klasifikaci obv. 2-dílný plynový měchýř spojení se střevem (ductus pneumaticus) PHYSOSTOMI třecí vyrážka Požerákové zuby se vyskytují u ryb z řádu máloostní Cypriniformes) Cypriniformes ČR Závojnatka je domestikovaná forma druhu Carassius auratus Tržní kapr (prodávaný například o vánocích) je obvykle starý 3 roky Hořavka duhová (Rhodeus amarus) klade jikry do škeblí ostrakofilní fytofilní fytofilní????? Barbinae Cyprininae Labeoninae Schizothoracinae Rasborinae Gobioninae Acheilognathinae Xenocyprinae Cultrinae Alburninae Leuciscinae Gyrinocheilidae Botiidae Psylorhinchidae Catastomidae Cobitidae Balitoridae Losos je ryba anadromní Lososotvární Salmoniformes Inprinting Tahy Akvakultura Projekt :Návrat lososa do našich řek 17

18 Losos a pstruh U řádu lososotvární (Salmoniformes) vejcovody chybí nebo jsou zakrnělé Pstruh duhový (Oncorhynchus mikkiss) je původním druhem pro Severní Ameriku Štikotvární Esociformes Štika obecná-esox lucius moderní ryby - vyšší Řád:Esociformes-štikotvární Čeleď:Esocidae-štikovití Vodárenské nádrže čtverzubci tresky hlubokomořské okounovití 18

19 Treska obecná-gadus morhua Řád:Gadiformes-hrdloploutví Čeleď:Gadidae-treskovití Hrdloploutví (Gadiformes) mají uzavřený plynový měchýř nepropojený se střevem Mník jednovousí-lota lota Řád:Gadiformes-hrdloploutví Čeleď:Gadidae-treskovití Obchodní označení mořská štika nebo hejk se používá pro druh štikozubec obecný (Merlucius merlucius) Jediným sladkovodním zástupcem řádu hrdloploutví (Gadiformes) je mník jednovousý (Lota lota) tma zima ohromný prostor Jehlice rohozobá (Belone belone) z řádu jehlicotvární (Beloniformes) má nazelenalé maso Živorodka duhová (Poecilia reticulata), známá akvarijní rybka paví očko z čeledi živorodkovití (Poecilidae), halančíkovci (Cyprinidontiformes) 19

20 Tykadlovka holboellova Ceratias holboelli Koljuška tříostná Gasterosteus aculeatus Řád: Lophiiphormes-ďasové Čeleď: Ceratiidae-tykadlovkovití ilicium Řád:Gasterosteiformes-volnoostní Čeleď:Gasteristeidae-koljuškovití Mořský koník-hypocampus sp. Ropušnice obecná-scorpaena scrofa Řád:Gasterosteiformes-volnoostní Čeleď:Syngnathidae-jehlovití Řád:Scorpaeniformes-ropušnicotvární Čeleď:Scorpaenidae-ropušnicovití video Vranka obecná-cottus gobio Ostnoplouví (Perciformes) Řád:Scorpaeniformes-ropušnicotvární Čeleď:Cottidae-vrankovití dvojitá hřbetní ploutev přední část hřbetní ploutve s ostnitými kostěnými paprsky ktenoidní šupiny plynový měchýř není propojen s jícnem nejpočetnější řád obratlovců (6900 druhů) čtvrtina světového výlovu ryb řada čeledí: např. makrelovití, okounovití, okounkovití, vrubozubcovití Dle dosavadních znalostí na druhy nejbohatším řádem obratlovců jsou ostnoploutví (Perciformes) 20

21 Okoun říční Perca fluviatilis Řád:Perciformes-ostnoploutví Čeleď:Percidae-okounovití Ryby z řádu ostnoploutví nemají mezisvalové kosti Tuňák Tuna sp. Řád:Perciformes-ostnoploutví Čeleď:Scombridae-Makrelovití Makrela obecná Scomber scombrus Řád:Perciformes-ostnoploutví Čeleď:Scombridae-Makrelovití Do jezera Victoria ve východní Africe byl úspěšně introdukován robalo nilský (Lates niloticus), tzv. nilský okoun V mořské akvakultuře se chová morčák evropský (Dicentrarchus labrax) a mořan zlatý (Sparus aurata) sladké a poloslané vody Amerika, Afrika, Asie přerušená postranní Skalára vysoká čára Pterophyllum altum jedna hřbetní ploutev tlamovci, kančíci, skaláry, terčovci, Vrubozobcovití Cichlidae - Cichlidy cichlidy Z čeledi vrubozobcovití (Cichlidae) je nejvýznamnějším akvakulturním druhem tilápie nilská (Oreochromis nilotiscus) V symbiotickém vztahu se sasankou žije zástupce čeledi sapínovití (Pomacentridae) klaun očkatý (Amphiprion ocellaris) 21

22 sladké i slané vody tropů a subtropů břišní ploutve tvoří přísavné terče Hlaváčovití Gobiidae Lezci (Periophthalmus spp.) bez vody vydrží několik dní oči na povrchu - vidí na souši mangrovové porosty Platýsi Pleuronectiformes v dospělosti ploché tělo bez bilaterální symetrie z jikry larva se souměrným tělem, postupně se začíná přesouvat jedno oko k druhému, tělo se zplošťuje Čtverzubec skvrnitý Takifugu vermicularis Řád: Tetraodontiformes - čtverzubci Čeleď: Tetraodontidae - čtverzubcovití Čtverzubci (Tetraodontiformes) jsou charakterističtí vysokým stupněm srůstu jednotlivých kostí a nejmenším počtem chromozómů mezi obratlovci video Žraloci Síla stisku 3m jedinců 3 t.cm -2 22

23 Nebezpečí Napadení žralokem Žraloci Napadení žralokem potápět se vždy ve vetší skupině a nevzdalovat se od ní zabránit tomu, aby se do vody dostala krev, moč či výkaly nepohybovat se v kalné vodě nepoužívat příliš kontrastní plavky nafukovací matrace používat nejlépe světlé nebo průhledné neplavat spolu s domácími zvířaty nevstupovat do vody po setmění při přítomnosti žraloka se snažit plavat plynule zahnat ho; nůž nebo harpunu používat až v nejnutnějším případě, mířit přímo na oči nebo na hřbet hlavy mezi očima pokud žralok kousl, snažit se nejprve zastavit tepenné krvácení a teprve pak uniknout nebezpečí Děkuji za pozornost 23