Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Netolismus. Sociální deviace

Transkript

1 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Netolismus Sociální deviace Bc. Karel Šimeček

2 Absrakt Tato práce mapuje propojení projevů specifické sociální deviace jménem netolismus vztahující k některým existujícími teoriím sociálních deviací. Cílem této práce je nalezení těchto propojení projevů sociální deviace a jednotlivých teorií a získání a zpracování teoretických informací pro výuku předmětů vztahujících se k oboru informačních a komunikačních technologií (ICT). Klíčová slova netolismus, ICT, sociální deviace, teorie sociálních deviací Abstract This work explores the connection of specific manifestations of social deviance name netolism related to some existing theories of social deviance. The aim of this work is to find these connections manifestation of social deviance and individual theories and the acquisition and processing of theoretical informations for teaching subjects related to the specialization of information and communication technologies (ICT). Key words netolism, ICT, social deviance, theories of social deviances

3 Obsah 1 VYMEZENÍ POJMU NETOLISMU JAKO SOCIÁLNÍ DEVIACE PROJEV SOCIÁLNÍ DEVIACE Rizika Tělesná rizika Psychologická a sociální rizika POČÍTAČOVÉ HRY A DIDAKTIKA PROPOJENÍ S TEORIÍ Teorie kulturního přenosu (Teorie kultur a subkultur) Teorie sociální kontroly (Kontrolní teorie) Etiketizační teorie (labelling) Teorie strukturálního tlaku... 7 ZDROJE

4 1 Vymezení pojmu netolismu jako sociální deviace Na úvod bych rád uvedl některé definice netolismu: Netolismus je závislost na virtuálních drogách (televize, video, počítačové hry apod.) (ABZ knihy, 2006) Termínem netolismus označujeme závislost (závislostní chování či závislost na procesu) na tzv. virtuálních drogách. Mezi ně patří zejména počítačové hry, sociální sítě, internetové služby (různé formy chatu), virální videa, televize aj. (Kopecký, 2011) 2 Projev sociální deviace Z výše uvedených definic můžeme nejvíce hovořit o hrách počítačových (případně videových ) 1. V současnosti se můžeme především bavit o MMORPG (massively multiplayer online role play game) 2 (Kopecký, 2011) Typickým příkladem takové hry je např. WoW (World of Warcraft) od společnosti Blizzard. Samozřejmě můžeme také hovořit o závislosti na sociálních sítích (Facebook, Nyx, Google+, Twitter atd.) a na nich sdílených virtuálních videích. Ovšem většinou jsou tyto jevy dosti propojené. Např.: na sociální síti Facebook lze hrát hry, poskytovat videa a chatovat a ve hře World of Warcraft hrát, chatovat, případně telefonovat. 2.1 Rizika Nyní stanovíme druhy rizik, které mohou při netolismu vznikat. Rizika můžeme dělit na tělesná, psychologická a sociální Tělesná rizika 1. Sedavý způsob života, obezita, cukrovka, srdeční nemoci. 2. Bolesti šíje, ramen, bederní páteře, drobných kloubů, zápěstí atd. 3. Nemoci očí, silné zatěžování zraku. 4. Epilepsie. 5. Dlouhodobý stres a s tím související zdravotní problémy. 6. Větší tendence riskovat a vyšší riziko úrazů. (Nešpor in: Kopecký, 2011) 1 dle mého názoru se v dnešní době, kdy má mnoho televizních přijímačů (případně herních konzolí) již připojení k internetu, se tyto rozdíly mezi jednotlivými technologiemi dosti stírají 2 masivní víceuživatelské online hry, kde účastníci hrají nějakou (stanovenou či vybranou) roli 4

5 2.1.2 Psychologická a sociální rizika 1. Špatná organizace času, nepravidelnost v jídle, nedostatek spánku. 2. Zhoršení mezilidských vztahů, úzkost ve vztazích, neschopnost řešit problémy v komunikaci. 3. Horší školní prospěch nebo soustředění na práci. 4. Násilí v počítačových hrách zvyšuje agresivitu, sklon ke rvačkám, šikanování, nepřátelské nebo podezíravé naladění vůči světu (dle Nešpora, u dalších se o tomto polemizuje a tvrdí opak). 5. Vyšší riziko zneužívání alkoholu a drog. 6. Poruchy paměti. 7. Návykové chování ve vztahu k počítačům. 8. Dochází ke zhoršování vztahů v rodině a partnerských vztazích. 9. Se vzrůstajícím časem, který hře lidé věnují, omezují veškeré ostatní aktivity, tedy zájmy, koníčky a sport. Ty postupně redukují, až je nakonec zcela opouštějí. 10. a další (Nešpor in: Kopecký, 2011) 3 Počítačové hry a didaktika Je nutné také poznamenat, že počítačová hra může být velmi užitečnou didaktickou pomůckou či prostředkem, kterýmžto se žáci (případně studenti) vzdělávají. Z mnoha her, které mohou být přínosné jsem vybral tyto 1. Civilizace, Sim City a Age of Empires (Freidlová, 2007) a. strategické hry b. pracují se skutečnými informacemi o tom, co se stalo, a dovolují nastavovat různé proměnné ovlivňující chod hry. Lidé tak mohou vytvářet např. svou vlastní verzi historie. 2. Minecraft (Hauser, 2011) a. sandboxová hra (hra má svět, ale nemá nějaký zvláštní cíl) b. je možné vyrábět páky, tlačítka, ale i logické obvody, ze kterých postavíte téměř libovolný mechanismus Nelze opomenout ani nastupující (současnou) technologii smartphonů a tabletů, kde existuje mnoho dalších (herních) aplikací s výukovým potenciálem např.: Word tiger, Piano perfect, SoundHound atd. Těchto her a aplikací je opravdu velké množství. Tato problematika je však nad rámec této seminární práce. 5

6 4 Propojení s teorií 4.1 Teorie kulturního přenosu (Teorie kultur a subkultur) Dle této teorie se deviantnímu chování učíme v interakci s jinými lidmi (přijímaní odlišných kulturních vzorců), tedy stejným způsobem jako chování konformnímu. Deviantní chování proto vzniká v určitých subkulturách, kde je pokládáno za normální. (Sociální deviace, 2005; Munková, 2001) Pokud bychom hledali propojení mezi touto teorií a netolismem nemusíme pro odpověď chodit daleko. Zřejmě nejblíže k netolismu má subkultura jménem kyberkultura (kyberpunk, cyber atd.). Tato subkultura, jak už z názvu vyplývá se vyznačuje vírou v kladný potenciál počítače (a jemu podobných zařízeních), vytváří subkulturu virtuální společnosti (např.: již zmiňované hry World of Warcraft, Minecraft atd.), snaží se odlišit od mainstreamové kultury právě svými znalostmi a kompetencemi k využití informačních technologiích (např.: hakeři, crackeři atd.). Díky těmto aspektům můžeme říci, že je velmi pravděpodobné, že každý jednotlivý člen této subkultury bude chtít trávit více času na osobním počítači (smartphonu, tabletu aj.) než člen mainstreamové kultury (případně jiných subkultur). Čili riziko, že jedinec, který je členem takovéto subkultury propadne netolismu je daleko vyšší. Druhým faktem je, že nehledě na rozvoj této komunity se informační technologie dostávají do celé společnosti, jen s různou rychlostí. Co se sociálních sítí týče, jsou zde velmi odlišné názory, neboť někteří členové této subkultury se cítí být ohrožováni sdílením svých dat velkými korporacemi (Google, Facebook atd.), na stranu opačnou vznikají sociální sítě menšího charakteru ( subkulturní ) jako je např. server Teorie sociální kontroly (Kontrolní teorie) Teorie sociální kontroly (Kontrolní teorie) vysvětluje deviantní chování oslabením či absencí sociální kontroly. Je třeba se ptát, proč jsou lidé konformní, spíše než proč se chovají deviantně. Jednou z příčin kriminality je příležitost spojená s nedostatečnou sociální kontrolou (Downes, Rock In.: Munková, 2001). Důvodem ke konformnímu jednání je právě existence sociální kontroly. Interpretace je v tomto případě opět nasnadě. Dalo by se uvažovat o jedincích postižených netolismem, jakožto o nedostatečně kontrolované skupině lidí (např. státem, školou, rodinou atd.), kteří nemají nastavené hranice, a nebo je díky absenci této sociální kontroly vědomě překračují, např.: ohledně času stráveného hraním počítačových her (na sociální síti, vytvářením či sledováním virálních videí atd.), soustavnými útěky od problémů z reálného světa do světa virtuální reality atd. 6

7 4.3 Etiketizační teorie (labelling) Etiketizační teorie chápe deviaci především jako výsledek označování za devianty (Sociální deviace, 2005). Za základní prvek tedy můžeme považovat reakci na deviaci. Jedinec začne být identifikován jako deviant a může být sankcionován nebo jinak trestán a odmítán ostatními. (Munková, 2001) Lze tedy říci, že netolistou se může stát jakýkoli člověk, který je za devianta v tomto smyslu svým okolím považován, a tudíž je pouze onálepkován ( olabellován ). Čili pokud jedinec např. chatováním tráví určitou vymezenou část svého volného času (což nemusí nutně znamenat netolistickou závislost) a jeho okolí mu dává dlouhodobě dostatečně najevo, že je závislý a že nad touto aktivitou tráví zbytečně moc času, může se jedinec tímto závislým opravdu stát z důvodu přijetí dalšími jedinci, kteří chatují také. 4.4 Teorie strukturálního tlaku Teorie strukturálního tlaku předpokládá, že v každé společnosti vznikají situace, na které část populace bude reagovat určitým způsobem, neboli chováním odchylným od normy (tedy např. chudoba plodí zločin ) (Sociální deviace, 2005), (Sekerešová, 2011). V tomto ohledu můžeme hledět na netolismus jako na jakýsi strukturální tlak společnosti, který je vytvářen na jedince, kteří mají problémy začlenit se do kolektivu (školní třída, subkultura, parta atd.) a východiskem je, že se ponoří do virtuální reality, ve které mohou začít od začátku vytvářet svůj kulturní kapitál a uspokojovat své sociální potřeby. Mají zde nové možnosti, dokonce i takové, které v reálném světě provozovat nemohou např.: setkání s lidmi, kteří jsou každý z jiného světadílu formou hangoutů 3. 3 hangout skupinová konverzace a videohovory (např. Google+ hangout) 7

8 Zdroje Kopecký, K. Úvod do netolismu. Internetový portál E-Bezpečí. Centrum PRVoK PdF UP: Olomouc, Online na: ABZ KNIHY. Netolismus. ABZ: slovnik cizich slov [online] [cit ]. Dostupné z: HAUSER, Jiří. Minecraft hra která dává smysl. Učitelský spomocník [online] [cit ]. Dostupné z: KTERA-DAVA-SMYSL.html FREIDLOVÁ, L. PC hra ve výuce. Učitelský spomocník [online] [cit ]. Dostupné z: Sociální deviace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005, [cit ]. Dostupné z: MUNKOVÁ, Gabriela. Sociální deviace: (přehled sociologických teorií). 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 134 s. ISBN SEKEREŠOVÁ, Gabriela. Sociálně patologické jevy a deviace [online] [cit ]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Kadlec. Dostupné z: < 8