Právo myslivosti: honitba a honební společenstvo

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Diplomová práce Právo myslivosti: honitba a honební společenstvo Tomáš Bidmon 2012/2013

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Právo myslivosti: honitba a honební společenstvo zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury... Tomáš Bidmon 1

3 Na tomto místě bych rád poděkoval panu Mgr. Jakubovi Hanákovi za odborné vedení a vstřícný přístup při psaní této práce a také svým rodičům za jejich vlídnost a trpělivost. 2

4 Abstrakt Tématem této diplomové práce je právo myslivosti, v rámci kterého jsem se zaměřil na právní úpravu honitby a honebního společenstva. Jelikož je honitba základní územní celek, ve kterém je možné právo myslivosti vykonávat, práce převážně pojednává o jejich vzniku, změně, zániku a formách jejich využití. Dále práce rozebírá honební společenstvo jako právnickou osobu upravenou zákonem o myslivosti a jeho základní význam a účel. Na závěr je srovnána česká právní úprava s právní úpravou Slovenska. Součástí práce bude také stručný popis výběrového řízení při uzavírání smluv o nájmu honitby státním podnikem Lesy ČR. Abstract This diploma thesis deals with hunting law in Czech republic. I have focused on the law of hunting grounds and hunting society, particularly creation, change and termination of hunting ground and its utilization. Then the thesis deals with hunting society as the juridical person regulated by the Act of hunting and its base meaning and purpose. In the end, I have compared Czech and Slovak hunting law. This thesis also contains decription of selection procedure for lease agreement of hunting grounds conducted by public corporation Lesy ČR. Klíčová slova myslivost, právo myslivosti, honitba, honební společenstvo, nájem honitby. Key words hunting, hunting law, hunting grounds, hunting society, lease agreement. 3

5 Obsah 1. Úvod Právní úprava myslivosti a základní pojmy Právo myslivosti Právní úprava Zásady právní úpravy Honební a nehonební pozemky Orgány státní správy myslivosti Držitel a uživatel honitby Honitba a její právní úprava Tvorba a vznik honitby Obecné zásady tvorby honiteb Řízení o uznání honitby Obory Přičlenění honebních pozemků Změna honitby Zánik honitby Evidence honitby Využití honitby Užívání honitby jejím držitelem Nájem honitby a. Smlouva o nájmu honitby a její náležitosti b. Výběrové řízení o nájmu honitby Lesy ČR, s.p Honební společenstvo Založení honebního společenstva a problematika jeho vzniku Členství v honebním společenstvu Orgány honebního společenstva Valná hromada honebního společenstva Honební starosta Honební výbor Zrušení honebního společenstva a jeho zánik Srovnání české a slovenské právní úpravy Závěr Seznam použitých pramenů 69 4

6 1. Úvod Pojem myslivosti v naší republice není pojmem neznámým, myslivecká činnost má u nás tradici sahající až do středověku. V prosinci 2011 byla česká myslivost přidána do seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky vedený Ministerstvem kultury ČR 1, čímž byl uznán její historický a kulturní význam. Jako u každé lidské činnosti, je i u myslivosti ovšem nutné, aby byly ukotveny její základy v právním předpise. Od 19. století vznikají kodexy upravující moderní právo myslivosti, honební právo a právo lovu, v jejichž úvodních ustanoveních byla vždy uváděna definice myslivosti. Je zajímavé, že právní náhled na myslivost byl postupem času měněn a tak se měnila i zákonná definice myslivosti. Myslivost v 19. století byla spjata s vlastnictvím pozemků a v zákonech byla uváděna jako činnost hospodářská, jako zemědělské odvětví. 2 Teprve zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti ve svých úvodních ustanoveních přiznává myslivosti částečnou ochranářskou funkci, ale i tak ji stále přiřazuje k činnosti hospodářské. 3 Zlom nastal až přijetím zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který nabyl účinnosti 1. července 2002 a který již neuvádí myslivost jako činnost hospodářskou, nýbrž jako: soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. 4 Z této zákonné definice je zřejmé, že pohled na myslivost se v průběhu posledních let změnil a spíše než činnost hospodářská je myslivost pokládána za činnost, která má chránit přírodu a zvěř jako součást ekosystému a udržovat a rozvíjet tradice vzniklé v minulosti. Jako autor této práce se domnívám, že tato změna je dána převážně všeobecnou tendencí a rostoucím významem potřeby ochrany přírody a krajiny, která je v posledních letech jedním z nejvíce diskutovaných témat jak na úrovni vnitrostátní tak v rámci Evropské unie. V této práci bych se rád zabýval současnou právní úpravou myslivosti, tedy zákonem č. 449/2001 Sb. o myslivosti (pokud se kdekoliv v této práci bude psát o zákonu o myslivosti bez dalšího, myslí se tím právě zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k naprostému nedostatku odborné literatury či komentářů k tomuto 1 Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky [online]. Ministerstvo kultury ČR [cit ]. Dostupné z: 2 Pekárek, Milan a kol. Právo životního prostředí. 2. díl. Brno: Masarykova univerzita, ISBN s zákona č. 23/1962 Sb, o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 4 2 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 5

7 tématu, je cílem této práce představit právní úpravu dle současného stavu, tj. ke dni jejího odevzdání, vyjádřit se k jednotlivým ustanovením zákona a pokusit se analyzovat problematické části, na které během této práce narazím. Často také budu srovnávat nynější právní úpravu s právní úpravou minulou, převážně dle zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, dále se pokusím reflektovat stav judikatury a také názory různých odborníků, ať již z právního či neprávního prostředí. Na úvod bych také rád zmínil, že cílem této práce není úplný a komplexní rozbor právní úpravy myslivosti, to by nebylo vzhledem k rozsahu této práce ani možné. Zaměření této práce, jak již ze samotného názvu vyplývá, je právní úprava honiteb a honebních společenstev. Nejprve bych představil základní pramen právní úpravy, tedy zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a zásady, na kterých je postavený, následně bych definoval a pokusil se vysvětlit základní pojmy, které budu v této práci používat. Dále bych se zaměřil na právní úpravu honiteb, jejich vznik, změnu a zánik a s nimi související honební společenstva, což bude tvořit základ práce. Zaměřím se také na další využití honitby, převážně v kontextu nájmu honitby a s ním souvisejícím výběrovým řízením. Na závěr bych rád srovnal naši právní úpravu s právní úpravou Slovenska. V rámci této práce bude použita především metoda srovnávací, analytická, induktivní a deduktivní. 6

8 2. Právní úprava myslivosti a základní pojmy Dříve než začnu rozebírat samotnou právní úpravu honiteb a honebních společenstev, je dle mého názoru nutné detailněji si představit základní právní úpravu myslivosti a také se pokusit vysvětlit základní pojmy, které budu dále v této práci používat. Považuji to za nutné z hlediska další přehledné orientace v textu Právo myslivosti V úvodu této práce jsem se stručně pokusil přiblížit vývoj definice myslivosti. Ta pro moji práci není tak důležitá, jako definice práva myslivosti, která představuje jádro této práce. Na rozdíl od myslivosti, která byla dříve považována spíše jako činnost hospodářská a až v pozdější době se začal klást větší důraz na její funkci ochrany přírody a zvěře, definice práva myslivosti je na základě srovnání různých pramenů z různých časových obdobích velmi podobná, ne-li skoro stejná. Ať již zákon ze dne 18. prosince 1947 o myslivosti 5, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti 6 či nynější zákon o myslivosti, všechny tyto prameny definují právo myslivosti velmi obdobně jako: souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou zvěř nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stádia a shozy paroží, jakožto i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. 7 Právo myslivosti bylo za dobu své existence téměř vždy vázáno na vlastnictví pozemků, na kterých bylo možno toto právo vykonávat. U nás byl tento princip zaveden již v 19. století, kdy byl vydán v roce 1849 císařský patent č. 154, který upravoval právo myslivosti v českých zemích a který výkon práva myslivosti spojil s vlastnictvím půdy, v čemž se reflektovalo dřívější právo feudální. Tento princip sdílely i další právní předpisy upravující právo myslivosti až do roku 1962, kdy byl přijat zákon č. 23/1962 Sb., který právo myslivosti odpoutal od vlastnictví k půdě, což odráželo i tehdejší zřízení a myšlení. Zákon č. 449/2001 Sb., se k tomuto principu, tedy spojení práva myslivosti s vlastnictvím pozemků, vrátil a je patrný zejména v rámci vzniku honiteb, o čemž bude podrobně pojednáno níže. 8 Výše uvedená definice uvádí obsah práva myslivosti, tedy souhrn práv a povinností. Je důležité si uvědomit, že právo myslivosti nepředstavuje pouze souhrn jednotlivých práv, ale také povinností s nimi související. Dále ukládá, aby k výkonu práva myslivosti bylo užito 5 1 odst. 2 zákona č. 225 ze dne 18. prosince 1947, o myslivosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 6 5 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 7 2 písm. h) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 8 Pekárek, Milan a kol. Právo životního prostředí. 2. díl. 2. přepracované vydání. Brno: Masarykova univerzita, ISBN s

9 v nezbytné míře honebních pozemků. O honebních pozemích bude pojednávat další podkapitola, zde bych pouze rád uvedl, co se myslí pod pojmem v nezbytné míře. Je to taková míra či způsob užívání honebního pozemku, která je nutná k tomu, aby byly provedeny veškeré činnosti, které jsou obsahem práva myslivosti uvedené v dané definici Právní úprava Současná úprava práva myslivosti je stanovena v zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který nabyl účinnosti 1. července 2002 a zároveň ve svých zrušovacích ustanoveních zrušil zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, jímž bylo právo myslivosti do té doby upraveno. 10 Je nutné si říci, že zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti nebyl přijat mysliveckou veřejností zrovna nejlépe, jak dokládá např. text jediného komentáře, který k tomuto zákonu vyšel ještě před jeho účinností v lednu 2002, v němž je spousta ustanovení přijímána nelibě a autory velmi kritizována. 11 Důvody této kritiky vycházejí zejména z faktu, že zákon o myslivosti byl přijat jako kompromis mezi zástupci myslivců, vlastníky pozemků a státem, kdy ovšem ani myslivci ani vlastníci pozemků nebyli plně uspokojeni a do dnešních dnů volají po jeho novelizaci. Tzv. Malá novela zákona o myslivosti, kterou navrhuje např. Českomoravská myslivecká jednota či Sdružení vlastníků obecních lesů, se zatím nachází pouze ve fázi teoretických návrhů těchto seskupeních. 12 Z vyjádření místopředsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pana Ing. Jiřího Papeže jasně vyplývá, že novela mysliveckého zákona se minimálně do konce roku 2013 nechystá, především z důvodů principu právní jistoty v souvislosti s uzavíráním nových smluv o nájmu honiteb v roce O problematice některých ustanovení zákona o myslivosti a nájmu honiteb budu dále hovořit v rámci jednotlivých kapitol, ve kterých rozeberu jednotlivá ustanovení zákona o myslivosti a poukážu na případné návrhy a důvody změn Zásady právní úpravy V této části bych rád také stručně zmínil zásady, na kterých je zákon o myslivosti postaven. Tyto zásady nejsou přímo upraveny v jednotlivých ustanoveních zákona, ale můžeme je ale vyčíst z jeho celkového vyznění a obsahu. 9 Kříž, Pavel. Řehák, Libor. Staněk, Jiří. Zákon o myslivosti s komentářem. 1. vyd. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Venator, ISBN s Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 11 Kříž, Řehák, Staněk op. cit., s Kubů, Jan. Malá novela zákona o myslivosti. Myslivost. 2010, roč. 58, č. 4, s , ISSN X Papež, Jiří. Jak to bude se zákonem o myslivosti? Myslivost roč. 60, č. 5, s.7, ISSN X

10 Dle mého názoru mají největší význam dvě hlavní zásady, na kterých je zákon o myslivosti postaven. První je zásada ochrany životního prostředí. Tato zásada vyplývá již ze samotné definice myslivosti, uvedené v úvodu této práce, kdy myslivost jako činnost slouží k ochranně a rozvoji volně žijící zvěři a v souvislosti s ní také k ochraně přírody jako ekosystému, ve kterém se daná zvěř pohybuje. 14 Druhou hlavní zásadou dle mého názoru je jednotný a racionální výkon práva myslivosti. V rámci celého zákona o myslivosti jsou ustanovení, které upravují a sjednocují podmínky způsobu výkonu práva myslivosti, ať se již jedná o užívání honiteb, myslivecké hospodaření či způsob lovu. Právě pro myslivecké hospodaření je typický určitý záměr a plánovitost, jelikož je nutné, aby výkon práva myslivosti probíhal s jistou představou a odborností. Myslivecká činnost působí přímo na zvěř a ekosystém a je nutné předvídat její dopady dříve, než nastanou. 15 Dále je zákon o myslivosti založen na zásadě spojení práva myslivosti s vlastnictvím pozemků, což se projevuje v rámci vytváření honiteb, o čemž bude pojednáno v následujících kapitolách. Významné postavení v těchto vztazích má také stát, který vystupuje prostřednictvím orgánů státní správy myslivosti, kterým přísluší řada oprávnění, jak ve vztazích týkajících se honiteb, tak v rámci stanovování podmínek výkonu práva myslivosti. S tímto postavením státu souvisí také zásada státního řízení výkonu myslivosti, na které je zákon o myslivosti postaven. Dle mého názoru poslední hlavní zásadou je pak zásada široké účasti občanů na výkonu práva myslivosti, v literatuře označovaná jako demokratismus výkonu práva myslivosti. Ta se opět projevuje především v úpravě přístupu občanů k výkonu práva myslivosti a také v rámci nájmu honiteb Honební a nehonební pozemky Než přistoupím k rozboru právní úpravy honiteb, je důležité podrobněji vysvětlit pojmy honební a nehonební pozemek, které zákon o myslivosti používá. Můžeme říci, že veškerý povrch České republiky je členěn pro účely zákona o myslivosti na pozemky honební a nehonební. Pouze ze souvislých honebních pozemků je možné vytvořit dále honitbu a v jejím rámci provozovat mysliveckou činnost. 17 Z tohoto důvodu je pro práci zásadní stanovit rozdíly mezi těmito pozemky a také vysvětlit, zda a jakým způsobem lze pozemek honební změnit na pozemek nehonební a naopak. 14 Pekárek 2006 op. cit., s Tamtéž. 16 Tamtéž odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 9

11 Zákonodárci v našem případě zvolili cestu negativního vymezení honebních pozemků. Zákon tedy taxativně určuje případy, kdy je pozemek nehonební a všechny ostatní jsou pozemky honební. Nehonebními pozemky ze zákona jsou: pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti. Honebními pozemky jsou pak všechny, v tomto výčtu neuvedené. 18 Z této definice je zřejmé, že nehonební pozemky jsou jak ty, které jsou uvedeny taxativně v zákoně, tak ty, které orgán státní správy myslivosti za nehonební prohlásí. Jelikož je právo myslivosti vykonáváno pouze prostřednictvím honiteb, jak jsme si uvedli výše, každá honitba se skládá z jednoho či několika honebních pozemků. Současná právní úprava nezná tzv. myslivost v klidu z vůle vlastníka honebního pozemku, tzn. každý honební pozemek musí být součástí některé honitby. 19 Dále v mysliveckém zákoně jsou ustanovení počítající s tím, že pokud vlastník honebních pozemků sám nepožádá o uznání honitby, budou jeho pozemky na návrh či z podnětu orgánu státní správy myslivosti přičleněny k honitbě, se kterou sousedí. Jediný způsob, jak může docílit toho, aby nebylo na jeho pozemku vykonáváno právo myslivosti jinými subjekty, je požádat o uznání vlastní honitby, o čemž budu hovořit dále, nebo požádat orgán státní správy myslivosti o prohlášení jeho pozemku za nehonební. 20 V případě, kdy vlastník honebního pozemku provozovat honitbu nechce a orgán státní správy myslivosti jeho pozemek za nehonební neprohlásí, musí vlastník strpět výkon práva myslivosti jinou osobou, jelikož jeho pozemek bude přičleněn dle zákona o myslivosti k sousední honitbě. Zde bych se rád chvíli zastavil a zamyslel se nad tím, zda se v tomto případě nejedná o zásah do vlastnictví vlastníka honebního pozemku jakožto jeho základního lidské práva, které je chráněno čl. 11 Listiny základních práv a svobod. 21 Právo myslivosti je vykonáváno prostřednictvím honebních pozemků, kdy jedno z práv tvoří vstup na tento pozemek. Vlastník honebního pozemku tedy musí strpět pohyb cizích osob po jeho pozemku. Již z toho dle mého názoru vyplývá, že se o omezení vlastnického práva jedná, jelikož 18 2 písm. e) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 19 PENZUM znalostí z myslivosti. Nové vydání. Praha: Vydavatelství Bruckvo, spol. s r.o s. ISBN s odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 21 Čl. 11 usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů.. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 10

12 vlastník musí strpět přítomnost jiné osoby a další její aktivity spadající pod mysliveckou činnost. Záleží ovšem, zda se jedná o legitimní omezení vlastnického práva či nikoliv. K této věci se vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne , sp.zn. Pl. ÚS 34/03, ve kterém stanovil, že myslivost a právo myslivosti nejsou zájmové aktivity, ale společenské aktivity aprobované státem k ochraně jedné ze složek životního prostředí - zvěře. Proto realizace myslivosti a práva myslivosti je legitimním omezením vlastnického práva, jelikož prostřednictvím myslivosti naplňuje stát svoji ústavní povinnost, vyplývající z čl. 7 Ústavy. 22 Tento nález Ústavního soudu je pro právo myslivosti důležitý ze dvou hlavních důvodů. Jednak Ústavní soud spojil právo myslivosti s ochranou a rozvojem složky životního prostředí zvěře, a také vyslovil názor, že myslivecká činnost není činností v soukromém zájmu, nýbrž v zájmu veřejném, státem aprobovaná a odrážející povinnost státu stanovenou v čl. 7 Ústavy, ve kterém se stát zavazuje dbát o ochranu přírodního bohatství. 23 Z výše uvedeného tedy vyplývá, že výkon práva myslivosti představuje legitimní omezení vlastnického práva k pozemku, které lze definovat jako tzv. vnitřní meze vlastnického práva, tedy zákonodárcem vytvořené opatření omezující vlastnické právo za účelem ochrany životního prostředí a její složky zvěře. 24 Jak bylo řečeno výše, vlastník honebního pozemku má dle zákona o myslivosti právo podat podnět orgánu státní správy myslivosti, který může tento pozemek prohlásit za nehonební. V zásadě orgán státní správy myslivosti prohlašuje honební pozemek za nehonební buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka honebního pozemku a to z důvodů vojenských, bezpečnostních nebo v rámci zájmu vlastníka honebního pozemku. 25 Vojenským důvodem v tomto případě může být např. situace, kdy se na honebním pozemku nebo v jeho blízkosti nachází vojenské zařízení, které by mohlo být výkonem práva myslivosti ohroženo, resp. by mohl výkon práva myslivosti znamenat ohrožení míry utajení vojenského zařízení. Bezpečnostním důvodem je např. možnost ohrožení bezpečnosti staveb nebo osob nacházejících se na daném pozemku. 26 Nejproblematičtějším se v tomto případě jeví důvod - zájem vlastníka, jelikož zákon o myslivosti tento zájem dále nespecifikuje a je pouze na posouzení orgánu státní správy 22 Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 34/03. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 23 Čl. 7 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 24 Kocourek, Tomáš. Omezení vlastnického práva k pozemkům ve prospěch ochrany životního prostředí, náhrady za omezení [online] [cit ]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 26 Kříž, Řehák, Staněk op. cit., s

13 myslivosti, zda určitý zájem je prokázaný a postačuje na to, aby pozemek za nehonební byl prohlášen. Od účinnosti zákona o myslivosti do počátku roku 2008 byla praxe správních orgánů taková, že tento zájem byl prokázán již samotným podáním žádosti. 27 V roce 2006 Ústavní soud vydal již výše zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 34/03, který stanovil podmínky, za kterých orgán státní správy myslivosti prohlásí pozemek za nehonební. Žadatel podle tohoto nálezu musí prokázat, že důvody pro změnu pozemku na nehonební skutečně existují a dosahují dostatečné intenzity, nesmí se jednat pouze o samoúčelné přání vlastníka honebního pozemku. Podle Ústavního soudu má vlastník honebního pozemku nárok na prohlášení pozemku za nehonební z důvodů, kdy je nutné chránit jeho jiná ústavně zaručená práva, která vylučují svou podstatou právo myslivosti, nebo v případech, kdy přestane být legitimní omezení vlastníka, z důvodu výkonu práva myslivosti, proporcionální. Jako příklad k prvnímu důvodu Ústavní soud uvádí např. konflikt výkonu práva myslivosti se svobodou myšlení vlastníka dle čl. 15 Listiny základního práv a svobod, příkladem druhé skupiny důvodů je využívání pozemku vlastníkem ke specifické činnosti, která by byla s výkonem práva myslivosti neslučitelná, např. využití pozemku k účelům výzkumným či vývojovým. 28 Nález Ústavního soudu byl podroben kritice, jelikož dle odborné veřejnosti Ústavní soud zde překročil svoji pravomoc. Vzhledem k absenci právní úpravy specifikace zájmu vlastníka pozemku a nutnosti prokazování jakýchkoliv skutečností při podání žádosti o prohlášení pozemku za nehonební, Ústavní soud zde nezajistil pouze ústavní konformitu procesu prohlašování pozemků za nehonební, ale nahradil a doplnil samotné znění zákona. Pokud by pak správní orgán požadoval prokázání existence důvodu a jeho intenzity, v případě kolize jiného ústavního práva s výkonem práva myslivosti, mohlo by tím dojít dle některých autorů k porušení čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, tedy žadatel by byl nucen činit něco, co mu litera zákona neukládá. 29 Domnívám se, že v této situaci je největší tlak přenesen na správní úřady, resp. na soudce správních soudů, kteří budou muset vytyčit mantinely a upřesnit podmínky, které budou muset vlastníci honebních pozemků splnit s ohledem na ochranu jejich vlastnického práva. Pokud pomine důvod, pro který byl honební pozemek prohlášen za nehonební, zákon o myslivosti umožňuje, aby orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastní iniciativy a se souhlasem vlastníka pozemku prohlásil tento pozemek za honební. 27 Tesner, Zdeněk. Řešení střetu zájmu v území z hlediska zákona o myslivosti (2001). Dny práva 2009 [online]. Brno: Masarykova univerzita, [cit ]. ISBN Dostupné z: _.pdf 28 Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 34/ Tesner op. cit. 12

14 Ten se pak dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává součástí honitby, na jejímž území leží nebo s kterou má nejdelší společnou hranici. 30 Toto ustanovení zákon o myslivosti neobsahoval od počátku své účinnosti, ale bylo přidáno až novelizací zákonem č. 59/2003 Sb., v roce Nedostatek možnosti zvrátit stav a prohlásit zpět nehonební pozemek na pozemek honební, bylo zákonu vyčítáno jako jedna z jeho největších mezer již od počátku jeho platnosti. 31 Než opustím problematiku honebních pozemků, je nutné se vyjádřit k procesní stránce věci. Výše jsem uvedl, že orgán státní správy myslivosti rozhoduje o změně povahy pozemku rozhodnutím. V přechodných a závěrečných ustanoveních zákona o myslivosti je uvedeno, že na rozhodování podle zákona myslivosti, není-li uvedeno jinak, se použije správní řád. 32 Ten nám vymezuje obecné náležitosti žádosti 33, kterou podává vlastník pozemku orgánu státní správy myslivosti, obecné náležitostí rozhodnutí 34, úpravu řízení 35, lhůt 36 i opravných prostředků. 37 Zde bych se pozastavil pouze nad problematikou toho, kdo bude dle správního řádu účastníkem řízení o prohlášení pozemku za nehonební. Dle správního řádu je účastníkem v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se vztahuje rozhodnutí správního orgánu, účastníkem řízení z moci úřední jsou účastníky dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo nebo povinnost. Dále jsou účastníky řízení též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech. 38 Z výše uvedeného je zřejmé, že vlastník honebního pozemku bude vždy účastníkem dle odst. 1 jakožto žadatel nebo osoba dotčená. Není to ovšem jediný účastník řízení. Účastníkem řízení bude též uživatel honitby, ke které daný honební pozemek patří. Jak bylo řečeno výše, každý honební pozemek je součástí nějaké honitby, tudíž pokud bude pozemek prohlášen za nehonební, přestane být součástí honitby a tím bude uživatel honitby dotčen na svých právech. Zákon o myslivosti s touto situací spojuje v určitém případě i zánik honitby, o tom bude ovšem pojednáno dále. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že uživatel honitby naplňuje předpoklady dotčené osoby dle správního řádu a bude účastníkem řízení o prohlášení honebního pozemku za nehonební odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 31 Kříž, Řehák, Staněk op. cit., s zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ] a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 39 Tamtéž. 13

15 2.4. Orgány státní správy myslivosti Již výše jsem několikrát zmínil, že v dané věci rozhoduje orgán státní správy myslivosti. Dle zákona o myslivosti je ústředním orgánem státní správy myslivosti Ministerstvo zemědělství, vyjma území národních parků, kde je ústředním orgánem Ministerstvo životního prostředí. Územními orgány státní správy myslivosti jsou krajský úřad v přenesené působnosti a obecní úřad obce s rozšířenou působností. 40 V rámci území obcí tedy vykonávají působnost orgánu státní správy myslivosti obecní úřady tzv. obcích trojkových. 41 Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy, na pozemcích určených pro obranu státu vykonává přenesenou působnost obcí a krajů Ministerstvo zemědělství, v národních parcích vykonávají správy národních parků působnost obcí a Ministerstvo životního prostředí působnost krajů. 42 Pro účely této práce je nutné si stanovit, který orgán rozhoduje v určitých, v této práci popisovaných situacích. O prohlášení honebních pozemků za nehonební rozhoduje v přenesené působnosti krajský úřad 43, řízení o uznání honitby, registraci honebního společenstva a další v této práci uvedená řízení pak vede obecní úřad obce s rozšířenou působností Držitel a uživatel honitby Pro pochopení dalšího textu je nutné rozlišovat mezi držitelem a uživatelem honitby. Držitelem honitby je dle zákona o myslivosti osoba, které byla uznána honitba rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti. Uživatelem honitby je pak osoba držitele, pokud začala honitbu využívat sama, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal. 45 Uživatel honitby je tedy osoba, fyzická či právnická, která fakticky honitbu využívá k výkonu práva myslivosti. Z dikce zákona vyplývá, že držitel i uživatel honitby mohou být tatáž osoba, pokud držitel začne honitbu sám aktivně využívat a násl. zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 41 Průcha, Petr. Správní právo obecná část, 7., doplněné a aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, ISBN s Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 písm. d) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů písm. m) a n) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějšcích předpisů. 14

16 3. Honitba a její právní úprava Zákonnou definici honitby stanoví zákon o myslivosti ve svých úvodních ustanoveních. Honitbou se rozumí: soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti. 46 Zákony o myslivosti z let 1947 a 1962 definici honitby neobsahovaly, odborná literatura ovšem honitbu označovala za souvislé honební pozemky. 47 Z definice vyplývá, že honitba je vždy složena z jednoho nebo více honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků a musí být uznána orgánem státní správy myslivosti. O honebních pozemcích a jejich právní úpravě bylo pojednáno výše, k otázce souvislosti se dostanu v rámci zásad tvorby honiteb v následující podkapitole. Honitby lze dělit na honitby vlastní a honitby společenstevní. Toto dělení je založeno na osobě vlastníka honebních pozemků, který žádá o uznání honitby. Pokud je honitba složena z honebních pozemků vlastněných jedinou fyzickou či právnickou osobou, a ta požádá o uznání honitby, jedná se o honitbu vlastní. Pokud se více vlastníků honebních pozemků dohodnou na uznání honitby složené z těchto pozemků, vytvoří honební společenstvo, o kterém bude pojednáno samostatně, a honitba jim bude uznána jako společenstevní. Po uznání honitby se fyzická či právnická osoba nebo honební společenstvo stává držitelem honitby. 48 Speciálním druhem honitby je pak obora sloužící k intenzivnímu chovu zvěře, která je zcela oplocena. 49 K jednotlivým odlišnostem obor se dostanu při obecném výkladu o honitbách Tvorba a vznik honitby Aby mohla honitba vzniknout, musí být splněny dvě podmínky dané zákonem. Nejprve musí zamýšlená honitba splňovat obecné zásady tvorby honiteb upravené zákonem o myslivosti a následně musí být uznána orgánem státní správy myslivosti, v tomto případě obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu leží největší část honebních pozemků dané honitby písm. i) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 47 Wolf, Robert a kol.. ABC myslivosti. Praha: Nakladatelství Orbis, s PENZUM op. cit., s písm. j) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů a násl. zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 15

17 Obecné zásady tvorby honiteb Zákon o myslivosti stanoví zásady či podmínky, které musí být splněny, aby honitba mohla být uznána. Jsou ovšem stanoveny velmi obecně, což v minulosti vedlo k soudním sporům a následným doplněním ze strany soudů. První a dle mého názoru i nejdůležitější zásadou je zásada souvislosti honebních pozemků. V definici honitby je stanoveno, že honitba je soubor souvislých honebních pozemků. Dle zákona o myslivosti jsou souvislými honebními pozemky: pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku. 51 Zákon dále vymezuje, že tato souvislost není přerušena úzkými pozemkovými pruhy, pokud neleží mezi pozemky ve směru podélném. Za pozemkové pruhy, které nepřerušují souvislost pozemků se také nepovažují silnice dálčničního typu, dálnice, přehrady a letiště s pevněným povrchem. I pozemky, které ovšem splňují podmínku souvislosti nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře, nebo mohou být pro zvěř nebezpečné, např. výše zmíněné dálnice, silnie dálničního typu, přehrady a letiště s pevněným povrchem. 52 Tento výčet není taxativní, jak vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, č.j. 22 Ca 442/ se kterým se ztotožnil i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích 53, jelikož jsou v zákoně uvedeny slovem například. Soud v tomto rozhodnutí stanovil, že je vždy nutné u každého pozemku, který není v tomto výčtu uveden, zkoumat, zda netvoří překážku pohybu zvěře či zda není pro ni nebezpečím. 54 V praxi se ono ustanovení potýkalo s interpretačními problémy, zejména pojem silnice dálničního typu není v žádném platném předpisu definován. Proto musel Nejvyšší správní soud vyjít ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a pomoci si definicí dálnice, resp. silnice I. třídy a tu následně aplikovat na konkrétní skutkový stav. 55 Pod pojem silnice dálničního typu tedy spadá dle Nejvyššího správního soudu právě silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice, která má dle zákona o pozemních komunikacích stavebně technické vybavení jako dálnice. 56 Větší aplikační problémy ovšem způsobil pojem přehrada, opět uváděný v daném demonstrativním výčtu. 57 Zde Nejvyšší správní soud dovodil, při posuzování přehrady jakožto překážky pro 51 2 písm. g) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 53 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , č.j. 3 As 40/ In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 54 Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne , č.j. 22 Ca 442/ In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 55 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , č.j. 3 As 40/ odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ] odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 16

18 pohyb zvěře, že pojem přehrada dle mysliveckého zákona je pojmem šírším, než jej uvádí jiné právní předpisy. Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů je přehrada definována jako vodní dílo a stavba, sloužící ke vzdouvání a akumulaci vody. 58 Nejvyšší správní soud ovšem naznal, že pojem přehrada v pojetí zákona o myslivosti je nutné chápat nikoliv pouze jako stavbu, ale je s ní spojena i vytvořená vodní plocha. Odůvodnil to tím, že právě vodní plocha spíše než samotná stavba hráze může způsobit překážku pohybu zvěře a také porušení zásady souvislosti honebních pozemků. Proto je vždy nutné posuzovat přehradu jako celek i s vodní plochou, která pak následně nemůže být součástí honitby. 59 Toto rozhodnutí mělo ovšem negativní dopad pro další posuzování souvislosti honebních pozemků, jelikož orgány státní správy myslivosti i některé soudy si následně dovodili, že tímto rozhodnutím byla vodní plocha přehrady zařazena za nehonební pozemky a tudíž nemůže být součástí honitby za jakýkoliv podmínek. Tento iterpretační omyl napravil Nejvyšší správní soud v následujících rozhodnutích 60, ve kterých stanovil, že byť pojem přehrada dle zákona o myslivosti je nutné posusuzovat jako celek i s vodní plochou, ta je stále pozemkem honebním a v určitých případech může být součástí honitby, a to tehdy, kdy netvoří překážku pro druhy zvěře, které se v honitbě nacházejí. 61 Bylo by dle mého názoru nesmyslné tvrdit, že vodní plocha přehrady nemůže být součástí honitby, zatímco ostatní vodní plochy součástí honiteb být mohou, jelikož zákon o myslivosti obecně nevymezuje vodní plochu jako pozemek nehonební. 62 Dále se při tvorbě honiteb nepřihlíží k hranicím katastrálních území ani územních obvodů obcí a krajů. Zákon o myslivosti stanovuje, že hranice honiteb by se měly, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu, které by měly být zřetelné. 63 Zde nastává problém v případě, kdy hranice honitby vede skrz vodní plochu, jelikož zde podmínka zřetelnosti přírodní hranice nemůže být splněna. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku, č.j. 1 As 73/ , vyslovil názor, že honitba, jejíž část hranic není zřetelná v terénu, nemusí být nutně označena za protizákonnou, jelikož zákon tuto zřetelnost v celé její délce nepožaduje. 64 Tento názor ostatně vyplývá i ze samostatného znění zákona, kde zákonodárce zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 59 Rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne , čj. 9 As 69/ In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 60 Rozsudek Nevyššího správního soudu ze dne , sp.zn. 9 As 14/ , rozsudek Nevyššího správního soudu ze dne , čj. 1 As 73/ In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 61 Tamtéž písm. e) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 64 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , čj. 1 As 73/

19 stanovil nutnost krytí hranic honiteb se zřetelnými přírodními hranicemi, pokud je to možné, nikoliv vždy a absolutně. S hranicemi souvisí také tvar honiby, na který zákon opět klade důraz. Nelze vytvořit honitbu, která by měla tvar úzkého pruhu v nejširší místě širokého maximálně 500 metrů i v případě, že by honitba dosahovala požadované výměry. 65 Domnívám se, že tento případ fakticky nastat ani nemůže, muselo by se jednat o pruh pozemků dlouhý přes 10 kilometrů vzhledem k minimální výměře honiteb. Dále je také nutno bránit vzniku honiteb, které by byly tvořeny rozhraním zemědělských a lesních pozemků. Již z textu zákona vyplývá, že vznik takové honitby není absolutně zakázán, je pouze nutné bránit jejich vzniku, pokud je to možné. Absolutní zákaz vzniku takových honiteb by ostatně v praxi nebylo možné ve všech případech dodržet. Právě z tohoto důvodu zákon umožňuje podavateli návrhu na uznání honitby možnost vyrovnání hranic honiteb a to buď výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním. 66 O tomto postupu bude pojednáno v samostatné podkapitole této práce. Poslední obecnou podmínkou pro uznání honitby je dodržení její minimální výměry stanovené zákonem o myslivosti. Ta činí v naší republice 50 hektarů pro obory, pro všechny ostatní honitby 500 hektarů. 67 Byť se jedná o ustanovení velmi jasné a srozumitelné, je o něm vedena debata, převážně z řad odborné veřejnosti. Nikoliv k výkladu samotného ustanovení, nýbrž k faktické minimální výměře honitby, která se části veřejnosti zdá zbytečně vysoká a požadují její snížení. Minimální výměra honitby byla u nás zákonem č. 23/1962 Sb. stanovena také na 500 ha 68, zákonem č. 225 z roku 1947 byla stanovena na 150ha nebo 200ha, v závislosti na druhu honitby. 69 Také v okolních zemích je právní úprava minimální výměry honiteb různá. V Rakousku je stanovena na 115 ha, v Německu na 75ha s tím, že následně roste s počtem osob využívajících danou honitbu. 70 Na druhou stranu v nově přijatém zákonu o poľovníctve na Slovensku je stanovena minimální výměra honitby na 1000 ha či 2000 ha 71, v závislosti na druhu chované zvěře, v Maďarsku dokonce dosahuje minimální výměra honiteb 3500 ha. 72 Je tedy vidět, že v zemích kolem nás je právní úprava minimální výměry honiteb různá. Je to dáno jednak historickými faktory a jednak faktory přírodními, převážně odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 7 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 a 2 zákona č. 225 ze dne 18. prosince 1947, o myslivosti. 70 Vodňanský, Miroslav. Minimální velikost honiteb. Myslivost roč. 57, č. 12, s.12, ISSN X odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 274/2009 Sb., o poľovníctve, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 72 Vodňanský op. cit. 18

20 členitostí a rozdílností krajiny. Osobně zastávám názor, že ke změně minimální výměry honitby by dojít nemělo, rozhodně ne k jejímu snížení. Jak jsme si uvedli výše, myslivost je činnost sloužící k ochraně volně žijící zvěře. Aby ta mohla být efektivně chráněna, musí být vypracovány plány mysliveckého plánování a musí být známy počty zvěře na daném území. Pokud by se snížila minimální výměra honiteb, mohla by spousta honiteb ztratit soběstačnost, což by se projevilo neustálou migrací zvěře a tím pádem k nemožnosti její efektivní kontroly a následné ochrany, což je primárním cílem právní úpravy myslivosti. Z tohoto důvodu se domnívám, že současná minimální výměra honitby stanovená zákonem je v rámci ochrany zvěře stanovena v její nejmenší možné míře a do budoucna by měla být buď zachována nebo by se mělo uvažovat o jejím zvýšení, např. na 1000 hektarů Řízení o uznání honitby V minulé kapitole jsme si uvedli základní principy, které musí každá honitba splňovat, aby mohla být následně uznána orgánem státní správy myslivosti. Nyní se zaměřím na samotné řízení o uznání a náležitosti, které musí žadatel splnit a doložit, aby honitba mohla vzniknout. Hned na úvod bych vymezil jistý problém, který zákon o myslivosti obsahuje a tím je označení subjektu, který podává návrh na uznání honitby. V úvodních odstavcích týkajících se této problematiky je tento subjekt popsán fakticky jako vlastník honebních pozemků či přípravný výbor honebního společenstva 73, následně je bez dalšího ovšem používán pojem navrhovatel 74, který ovšem není v žádné části zákona o myslivosti vymezen. Pro účely této práce budu tedy navrhovatelem označovat všechny subjekty, kteří mají dle zákona o myslivosti právo podat návrh na uznání honitby. Řízení o uznání honitby je správním řízením zahájeným na návrh. Navrhovatelem mohou být dva subjekty. Prvním z nich je vlastník honebních pozemků, které splňují obecné zásady upravené v 17 zákona o myslivosti, o kterých pojednávala předešlá podkapitola. Zákon dále nevymezuje osobu vlastníka, může to tedy být osoba fyzická či právnická. Druhým subjektem, který je oprávněn podat návrh na uznání honitby je přípravný výbor honebního společenstva. Honební společenstvo je speciální právnická osoba upravená zákonem o myslivosti, ve které se mohou dobrovolně sdružit vlastníci honebních pozemků, jejichž jednotlivé výměry nedosahují minimální výše stanovené pro uznání honitby, za účelem vytvoření společenstevní honitby. Tyto pozemky musí v souhrnu splňovat všechny odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 a 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 19

21 předpoklady stanovené zákonem, včetně minimální výměry 500 ha. 75 Honební společenstvo jako právnická osoba vzniká pouze za účelem uznání společenstevní honitby, podrobněji o něm bude pojednáno v samostatné kapitole této práce. Návrh na uznání honitby musí splňovat obecné náležitosti stanové správním řádem, tzn. musí být patrno, kdo návrh činí, jaké věci se týká a co se návrhem sleduje. V návrhu musí být také označen správní orgán, kterému je určen a podepsán osobu či osobami, které jej podávají. 76 Následně zákon o myslivosti požaduje, aby k návrhu byly přiloženy navrhovatelem zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby přesně odlišující jednu honitbu od druhé. 77 Údajem o vlastnictví honebních pozemků se v tomto případě myslí buď doložení nabývacího titulu (kupní, darovací či jiný druh smlouvy, na základě které vlastník tyto pozemky získal), nebo výpis z katastru nemovitostí. Ten je považován odbornou veřejností za řešení nejvhodnější. 78 Zákon o myslivosti v době svého přijetí až do novelizace v roku 2003 také obsahoval minimální měřítko mapového zákresu hranic honitby 1:2880, 1:2000 nebo podrobnější. Tento údaj byl však nahrazen pouze slovním požadavkem, aby odlišení hranic bylo co nejpřesnější. 79 Součástí návrhu na uznání honitby by měl být také návrh plánovaných druhů zvěře včetně jejich minimálním a normovaných stavů. 80 Minimálním stavem zvěře je myšleno takový stav, kdy jednotlivé druhy zvěře nejsou ohroženy na jejich existenci a jejich množství na daném území umožňuje jejich přirozenou reprodukci. Oproti tomu normovaný stav zvěře je jejich nejvyšší přípustný jarní stav, který ještě je schopno dané životní prostředí unést a uživit. 81 Na základě plánovaných druhů zvěře se pak honitba dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č.491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, zařadí do jakostní třídy honitby. Jakostní třídu honitby zákon o myslivosti definuje jako stupeň její úživnosti. Stanovuje ji orgán státní správy myslivosti a to ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody. 82 Vyhláška také stanovuje způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, převážně na základě velikosti honitby a jednotlivých druhů zvěře, jejich zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 78 Kříž, Řehák, Staněk op. cit., s Tamtéž odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů písm. l) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 20

22 pohlavnímu a věkovému složení atd. 83 Tato problematika ovšem přímo pod téma této diplomové práce nespadá, proto se jí dále nebudu podrobněji zabývat. Na doplnění bych uvedl jednu náležitost návrhu, kterou zákon o myslivosti dle mého názoru ve svých ustanoveních opomněl a tím je název honitby. Jak bude dále řečeno, název honitby se dle zákona o myslivosti uvádí v rozhodnutí o uznání honitby 84, není ovšem nikde stanoveno, který subjekt jej určí. Na rozdíl od názvu honebního společenstva, který se dle zákona o myslivosti skládá z označení honební společenstvo a jména obce, v jejímž území je většina honebních pozemků, které tvoří společenstevní honitbu 85, podobný návod pro sestrojení názvu honitby zákon o myslivosti neobsahuje. Domnívám se, že byť to v zákoně není uvedeno, název by měl být součástí návrhu na uznání honitby. Stejný názor je pak uveden i v komentáři k této části zákona o myslivosti. 86 Příslušným orgánem státní správy myslivosti pro uznání honitby je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodě leží honební pozemky dané honitby. Pokud tyto pozemky leží ve více obvodech, rozhoduje obecní úřad, v jehož obvodě leží největší část těchto pozemků. 87 Příslušný orgán tedy vydá, pokud jsou splněny náležitosti výše uvedené, rozhodnutí o uznání honitby. Zde je důležité si uvědomit, že orgán státní správy myslivosti nemá možnost, v případě splnění zákonem stanovených podmínek, rozhodnout jinak, než rozhodnutí o uznání honitby vydat. Tato povinnost je stanovena přímo v zákoně o myslivosti slovy musí vydat. 88 V rozhodnutí pak uvede název honitby, identifikaci jejího držitele, výměru honebních pozemků v členění podle jejich kultur, stručný popis hranic honitby, vyznačení jejího obvodu, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, dále pak jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře a jejich minimální a normované stavy. 89 Jelikož se jedná o rozhodnutí správního orgánu, lze proti němu postupovat dle správního řádu a podat odvolání. 90 Zákon o myslivosti pouze stanoví, že v tomto případě nelze vyloučit jeho odkladný účinek 91 a tím vylučuje použití ustanovení správního řádu, ve kterém je ustanovena možnost odkladný účinek odvolání vyloučit z důvodů naléhavého veřejného zájmu, hrozí-li účastníkovi řízení vážná újma nebo 83 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č.491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, v platném znění. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ] odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 86 Kříž, Řehák, Staněk op. cit., s odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 21