MEDIÁLNÍ POKRYTÍ SPOLEČNOST SAFINA

Transkript

1 MEDIÁLNÍ POKRYTÍ SPOLEČNOST SAFINA květen 2013 (seřazeno dle aktuálnosti) BANKOVNICTVÍ: Věděli jste, že? Náklad: Libor Křapka PRAŽSKÝ DENÍK: Zlato už nakupují i obyčejní lidé Náklad: Michal Achremenko Zlato je považováno za nejjistější prostředek ukládání kapitálu. V době nouze je snadno přenosné, dělitelné na menší kousky, jejichž prodej pokryje momentální potřebu. Kdo kdy byl na útěku či v nouzi, tyto jeho přednosti jistě ocenil. Praha I přes fakt, že je zlato jistotou, byly investice do tohoto kovu považovány za záležitost spíše pro bohaté, kteří toho náležitě vždy využívali a využívají. Situace se však mění, jak potvrzují údaje firem, které na českém trhu s investičním zlatem obchodují.

2 Polštářům a vkladním knížkám odzvonilo, zdá se, Češi si stále častěji své úspory ukládají do zlata. Už dávno tedy neplatí, že je zlato jen pro milionáře. Našemu nejstaršímu zákazníkovi je přes 90 let. Spoření si založil, aby měl co odkázat vnoučatům, uvedl Martin Sýkora ze společnosti MPM Invest, která se na spoření do zlata specializuje. Rostoucí zájem potvrzuje i Česká mincovna. Překvapivě největší zájem mají lidé z menších měst a obcí. To vyvrací často citovaný názor, že zlato je určeno jen pro zkušené investory, dodává Sýkora. Vzrůstající zájem o koupi zlata má několik důvodů. Jedním z nich jsou obavy z vývoje ekonomiky. Problém zemí eurozóny tyto obavy jen zvyšují. Pokaždé, když dochází k nepříznivému vývoji ekonomiky a lidé se začínají obávat o své úspory, zvyšuje se zájem o koupi zlata. To si z dlouhodobého pohledu udržuje svoji hodnotu a na rozdíl od jiných způsobů spoření se lidé nemusí bát, že jim ho někdo násilím zestátní nebo dodatečně zdaní. Je už pozdě? Za posledních 10 let se cena zlata zvýšila zhruba pět a půl krát, z 341 dolarů za troyskou unci na 1900 dolarů. To jsou však minimální a maximální hodnoty dosažené v průběhu posledních 10 let, aktuální cena zlata činí asi 1400 dolarů za unci. Byly však doby, kdy stejné množství zlata stálo 30 dolarů. Z tohoto pohledu je už tedy dost pozdě, ale jak je vidět, kdo nakoupil před 10 lety, stále ještě vydělává. V případě nákupu a prodeje zlata platí vždy aktuální kurs daného dne, který se stanoví na londýnském trhu podle stavu nabídky a poptávky. Výhodou investice do zlata je osvobození od daně z přidané hodnoty. Tak tomu není u jiných investičních kovů, u stříbra a platiny. Hmotnost zlata se udává v troyských uncích, jedna unce činí 31,1 gramu. Uvedené ceny jsou za zlato ryzí, tedy 24karátové. Na rozdíl od diamantů, kde je karát hmotnostní jednotkou, karát u zlata je jednotka poměrová. Ryzí zlato má 24 karátů, což znamená, že 24 dílů ze čtyřiadvaceti, je zlato. V 18karátové slitině zlata je 18 dílů ryzího zlata a šest dílů přidaného kovu. Investiční zlato má vždy ryzost 24 karátů. Někdy se ryzost uvádí čísly, přičemž ta nejvyšší se označuje čtyřmi devítkami, 999,9. Každý slitek je označen bankou, která ho odlila, na českém trhu jsou nejčastěji slitky švýcarských bank. Průzkum společnosti Safina uvádí, že 70 procent Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz. Nejvíce toto přesvědčení panuje ve věkové skupině 45 až 53 let, ve větší míře mezi muži než mezi ženami. Zlatu nejvíce věří obyvatelé Ústeckého kraje, na posledním místě je kraj Jihočeský, byť rozdíly nejsou tak veliké, zlatu tam věří 85, respektive 59,4 procenta dotázaných. Co je investiční zlato? Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, což ale definici investičního zlata neodpovídá. To musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Patří sem i zlaté mince, které jsou ovšem při stejné váze poněkud dražší než slitek. Uzančním slitkem je slitek o hmotnosti jedné troyské unce, jejich dílů a násobků. Zlaté mince mají hmotnost od jedné desetiny unce přes jednu unci a dokonce několik kilogramů. Jedna troyská unce zlata ve formě slitku se na českém trhu prodává za cenu okolo 30 tisíc korun, v závislosti na kurzu koruny k dolaru a momentální ceně zlata na světovém trhu. Zlato je na českém trhu nejpopulárnějším investičním kovem, avšak nabízí se ještě (levnější) stříbro a (dražší) platina. Prodej obou těchto kovů je však zatížený daní z přidané hodnoty, která je poněkud znevýhodňuje, protože fyzická osoba při jejich prodeji nedostane daň zpět. Výsledky výzkumu veřejného mínění potvrdily, že Češi vnímají drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy. Jen od začátku roku jsme prodali více jak 300 kilogramů investičního zlata, uvedl Libor Křapka, obchodní manažer společnosti Safina. Nicméně je i nadále zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice, dodal.

3 Spoření do zlata Kdo chce investovat do zlata, má dvě možnosti. Buď disponuje částkou, za kterou si koupí zlatý slitek. Ten může ponechat u obchodníka nebo v bance a kdykoliv ho opět prodat. Druhou možností je pravidelné měsíční spoření. Po dosažení určité částky dostane klient zlatý slitek, který si může odnést nebo opět nechat u obchodníka. V případě potřeby ho od něj obchodník odkoupí zpět za aktuální cenu a klient získá investovanou částku včetně zhodnocení. Výnosnost zlata se v posledních letech pohybovala okolo 14 procent ročně, což dalece převyšuje ostatní druhy spoření, zdůraznil Sýkora z MPMInvest. Obecně se vyplatí kupovat spíše menší slitky, které lze v případě potřeby postupně prodávat. Pokud máme slitek kilový, musíme ho prodat naráz. A to za peníze, které v případě krize mohou mít velmi spornou hodnotu. Je tedy lepší mít zhruba 33 jednouncových slitků než kilogramovou zlatou cihlu. Ale i takové se dnes prodávají, ale to je skutečně případ zmiňovaných milionářů spíše než drobných investorů. Stejný článek byl publikován také v dalších regionálních denících: BENEŠOVSKÝ DENÍK BEROUNSKÝ DENÍK BOLESLAVSKÝ DENÍK KLADENSKÝ DENÍK KOLÍNSKÝ DENÍK KUTNOHORSKÝ DENÍK MĚLNICKÝ DENÍK NYMBURSKÝ DENÍK PŘÍBRAMSKÝ DENÍK RAKOVNICKÝ DENÍK

4 ČTK: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě. Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj s 59,4 procenta Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 procentech. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince

5 "Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají," uvedl obchodní manažer pro investiční drahé kovy společnosti Safina Libor Křapka. CIANEWS.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz Vestec, 29. května 2013 Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek. Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci. Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní

6 objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata, uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice. 1Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500 respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání. 2Při možnosti označení více možných odpovědí. IHNED.CZ: Rychlý přehled Investování do drahých kovů je dobrou formou uložení peněz. Podle průzkumu společnosti Safina si to myslí přes dvě třetiny Čechů. Mnohem méně ale znají způsoby, jak například do zlata investovat. FINANCNINOVINY.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů ČTK Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě. Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj s 59,4 procenta Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 procentech. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince "Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají," uvedl obchodní manažer pro investiční drahé kovy společnosti Safina Libor Křapka.

7 Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serveru. PRESS-REPORT.CZ AKTUALIZOVANO.CZ INVESTICNIWEB.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů ČTK Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 % Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 % lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj s 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 %. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 % dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince. NEWS.SK Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serveru. 1-ZPRAVY.CZ CTUSI.INFO cechu_vnima_kladne_investice _do_drahych_kovu/

8 SIGNALTRADE.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě. PENIZE.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek. Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně.

9 Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci. Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata, uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice. KURZY.CZ: Safina: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek.

10 Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci. Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata, uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice. 1Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500 respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání. 2Při možnosti označení více možných odpovědí. Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serverech: XNOVINKY.CZ SEZNAM.NAME NOVINA.CZ NEWS.SK

11 ELCHRON.CZ AKCIEATRHY.CZ FINEXPERT.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 % respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 % populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek. Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci. Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo,

12 že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg investičního zlata, uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal: Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice. MĚŠEC.CZ: Češi chtějí investovat do zlata. Většinou o tom ale nic neví Více než dvě třetiny Čechů (70 %) považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz. Výrazně méně lidí už ale má povědomí o správných formách investičního zlata. Vyplývá to z průzkumu společnosti SAFINA mezi českou populací. Nejčastěji se lidé domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. To neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem, uvádí zpráva společnosti SAFINA. Podle průzkumu zlatu více fandí muži (77,1 %) oproti ženské populaci (63,4 %). Z hlediska členění krajů pak nejpozitivněji zlato jako formu investice vnímají obyvatelé Ústeckého kraje (85 %). V Jihočeském kraji naopak potvrdilo, že je zlato efektivní investicí, nejméně obyvatel (59,4 %). Největší znalosti v definici investičního zlata mají obyvatelé v Karlovarském kraji. Naopak jen pětina obyvatel Prahy a Středočeského kraje pak odpovídalo na tento dotaz správně. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Čechy zlákalo zlato, na nákupech ale zatím tratí Náklad: Petr Kain PODLE OBCHODNÍKŮ JE ZÁJEM O INVESTIČNÍ ZLATO V ČESKU HISTORICKY NEJVYŠŠÍ A JEŠTĚ POROSTE Zlatá horečka pořádně spálila české investory. Když loni od konce června do začátku října vylétla cena zlata o patnáct procent, mnozí se nechali zlákat vidinou snadného zisku a prodejci hlásili rekordní zájem. Jenže investice to byla aspoň prozatím výrazně ztrátová. Pro příklad: kdo nakoupil v prvním říjnovém týdnu jednu unci zlata, zaplatil takřka 1800 dolarů. Kdyby chtěl zlato včera prodat, prodělal by 400 dolarů. Cena totiž spadla o dvaadvacet procent. Celková čísla o nákupech zlata na českém trhu nikdo neeviduje. Velcí tuzemští prodejci ale potvrzují, že Češi se v druhé polovině loňska do nákupů pustili ve velkém. Od září do listopadu jsme prodali o 40 procent slitků a mincí více než za celé první pololetí loňského roku, říká ředitel České mincovny Radek Šulta. Podobně hovoří i další prodejci, třeba společnost Safina či některé banky.

13 Podle odhadů jednatele společnosti EMS Gold Investments Pavla Hyblera se loni v Česku prodaly investiční kovy v hodnotě bezmála čtyř miliard korun. Propad cen souvisí podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky s tím, že se na trzích neprojevila očekávaná inflace, před kterou se investoři chránili právě nákupem drahého kovu. Ekonomice Spojených států se navíc začalo poměrně dařit, a investoři tak přesouvají své peníze do akcií, které slibují atraktivnější výnosy, říká Jedlička. Ne tak v Česku. Domácí investory propad cen nevylekal a na zlato sázejí čím dál tím větší množství peněz. Nižší cena především v letošním dubnu a květnu zvedla zájem našich klientů o nákup fyzického zlata tak, že již za necelých pět měsíců letošního roku nakoupili zlato ve stejném objemu jako za celý loňský rok, říká mluvčí J&T Banky Monika Veselá. Podobný vývoj sledují i další prodejci investičního zlata. Oproti loňskému roku se zájem o investiční kovy ztrojnásobil, říká předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Zvýšený zájem eviduje i Česká spořitelna, která dokonce plánuje rozšíření počtu poboček, kde je možné si fyzické zlato vyzvednout. Více zlata prodává i Safina. Letos jen za první čtvrtletí prodala 200 kilogramů zlata, dvakrát více než ve stejném období roku 2011 a o 50 kilogramů více než loni. V loňském roce byly prodeje zlata rekordní, letošní vývoj ale napovídá, že budou ještě vyšší, říká šéf společnosti Tomáš Plachý. Potvrzuje to i Jan Žák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy Zlaťáky. cz. Jeho společnosti vzrostly objemy obchodů v prvním čtvrtletí meziročně o 113 procent. Podle velkých hráčů na trhu se zlatem by se domácí investoři mohli letos znovu spálit. Aktuální zpráva totiž uvádí, že hedgeové fondy obchodující se zlatem sázejí na vzestup jeho ceny nejméně od roku Obchodníci tvrdí, že oproti minulosti se zásadně změnila struktura kupujících. V roce 2011 a částečně v roce 2012 nakupovali spíše začínající investoři, které nalákala rostoucí cena zlata. V letošním roce se naši klienti rekrutují spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží využít velmi atraktivních cen, říká Žák. 4,88 MLD. KČ Zlato v této hodnotě se loni dovezlo do ČR. Ještě v roce 2010 to bylo jen 2,4 miliardy. Dovoz stoupá i letos. V prvním čtvrtletí se importovalo zlato za 1,7 miliardy korun, což je třikrát víc než v prvním kvartálu % O tolik klesla cena zlata na trzích od počátku října loňského roku. 24,2 % O tolik v průměru rostla každoročně cena zlata v posledních pěti letech. 1,95 USD Na tuto sumu by se podle propočtů profesora ekonomie Jeremyho Siegela zhodnotila jednodolarová investice do zlata očištěná o inflaci mezi lety 1802 až ,2 USD Kdo by vložil v roce 1802 jeden dolar do akcií, tomu by se dle Siegela investice do roku 2006 zhodnotila na mnohem vyšší sumu.

14 IHNED.CZ: Čechy zlákalo zlato, na nákupech ale zatím tratí Petr Kain Zlatá horečka pořádně spálila české investory. Když loni od konce června do začátku října vylétla cena zlata o patnáct procent, mnozí se nechali zlákat vidinou snadného zisku a prodejci hlásili rekordní zájem. Jenže investice to byla - aspoň prozatím - výrazně ztrátová. Pro příklad: kdo nakoupil v prvním říjnovém týdnu jednu unci zlata, zaplatil takřka 1800 dolarů. Kdyby chtěl zlato včera prodat, prodělal by 400 dolarů. Cena totiž spadla o dvaadvacet procent. Celková čísla o nákupech zlata na českém trhu nikdo neeviduje. Velcí tuzemští prodejci ale potvrzují, že Češi se v druhé polovině loňska do nákupů pustili ve velkém. "Od září do listopadu jsme prodali o 40 procent slitků a mincí více než za celé první pololetí loňského roku," říká ředitel České mincovny Radek Šulta. Podobně hovoří i další prodejci, třeba společnost Safina či některé banky. Podle odhadů jednatele společnosti EMS Gold Investments Pavla Hyblera se loni v Česku prodaly investiční kovy v hodnotě bezmála čtyř miliard korun.

15 Propad cen souvisí podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky s tím, že se na trzích neprojevila očekávaná inflace, před kterou se investoři chránili právě nákupem drahého kovu. "Ekonomice Spojených států se navíc začalo poměrně dařit, a investoři tak přesouvají své peníze do akcií, které slibují atraktivnější výnosy," říká Jedlička. Ne tak v Česku. Domácí investory propad cen nevylekal a na zlato sázejí čím dál tím větší množství peněz. "Nižší cena především v letošním dubnu a květnu zvedla zájem našich klientů o nákup fyzického zlata tak, že již za necelých pět měsíců letošního roku nakoupili zlato ve stejném objemu jako za celý loňský rok," říká mluvčí J&T Banky Monika Veselá. Podobný vývoj sledují i další prodejci investičního zlata. "Oproti loňskému roku se zájem o investiční kovy ztrojnásobil," říká předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Zvýšený zájem eviduje i Česká spořitelna, která dokonce plánuje rozšíření počtu poboček, kde je možné si fyzické zlato vyzvednout. Více zlata prodává i Safina. Letos jen za první čtvrtletí prodala 200 kilogramů zlata, dvakrát více než ve stejném období roku 2011 a o 50 kilogramů více než loni. "V loňském roce byly prodeje zlata rekordní, letošní vývoj ale napovídá, že budou ještě vyšší," říká šéf společnosti Tomáš Plachý. Potvrzuje to i Jan Žák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy Zlaťáky.cz. Jeho společnosti vzrostly objemy obchodů v prvním čtvrtletí meziročně o 113 procent. Podle velkých hráčů na trhu se zlatem by se domácí investoři mohli letos znovu spálit. Aktuální zpráva totiž uvádí, že hedgeové fondy obchodující se zlatem sázejí na vzestup jeho ceny nejméně od roku Obchodníci tvrdí, že oproti minulosti se zásadně změnila struktura kupujících. "V roce 2011 a částečně v roce 2012 nakupovali spíše začínající investoři, které nalákala rostoucí cena zlata. V letošním roce se naši klienti rekrutují spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží využít velmi atraktivních cen," říká Žák. ODPADY: Safina otevře vlastní rafinerii v Texasu Květen 2013 Česká společnost SAFINA, která zpracovává drahé kovy, jako jsou zlato či stříbro, má ve Spojených státech úspěch. Její termočlánky tam používá i vesmírná agentura NASA. Firma se navíc letos rozhodla otevřít přímo v texaském Houstonu vlastní rafinerii, která bude zpracovávat platinu. Projekt, který patří mezi největší současné obchodní počiny českých investorů v USA, počítá s úvodní investicí na úrovni 50 milionů korun. Rafinerie má být spuštěna již v květnu letošního roku ve městě Houston ve státě Texas. Rafinerie bude zaměřena na zpracování platinových kovů. Práce v ní bude zahrnovat příjem materiálu, tavení, vzorkování, analýzu i samotnou rafinaci do podoby ryzích kovů. Dále se v rafinerii budou vyrábět speciální platinové chemikálie k přímému použití v chemickém a farmaceutickém průmyslu, říká generální ředitel společnosti Tomáš Plachý. Loni firma dosáhla na americkém trhu obratu v přepočtu 100 milionu korun, v letošním roce očekáváme nárůst minimálně na úroveň 300 milionu korun a v příštím roce plánujeme překročení hranice miliardy korun, říká Tomáš Plachý

16

17 TECHNIKA&TRH: Platinové termočlánky ze SAFINY expandují do hi-tech průmyslu Náklad: PROFIT: Češi vsadili na platinu i pneumatiky Náklad: Americké firmy pochopitelně patří mezi důležité investory v České republice. V poslední době se ale začínají české firmy vydávat v pozici investora naopak do zámoří. Nejnovějším velkým projektem je rafinerie na zpracování platinových kovů, kterou v těchto dnech otevírá v Texasu česká společnost Safina. Firma, která má centrálu ve Vestci u Prahy, investovala do vybudování rafinerie v USA asi 50 milionů korun. Rafinerie, která bude fungovat ve městě Houston, dá zpočátku práci 15 zaměstnancům. Na výstavbu sice Safina nezískala žádnou dotační podporu místní správy, firma si ale pochvaluje vstřícný přístup amerických úřadů a rychlé vyřízení nezbytné administrativy. Safina dosud v USA působila prostřednictvím obchodního zastoupení a dodávala na americký trh především termočlánky, které slouží pro měření teploty v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví, vědě a výzkumu. Jsou zařazeny i do aplikací americké vesmírné agentury NASA. Zámořské firmy jako Cleveland Electric nebo NBS ze safinských termočlánků montují mimo jiné teploměry pro vesmírné aplikace. Loni firma dosáhla na americkém trhu obratu v přepočtu 100 milionů korun, letos očekává nárůst minimálně na úroveň 300 milionů korun. V příštím roce chce díky otevření rafinerie

18 překročit ve Spojených státech hranici jedné miliardy korun. Vedle rafinace přitom nabízí na americkém trhu prodej termočlánků a naprašovacích targetů. Druhou velkou továrnou, vybudovanou v poslední době na americké půdě za český kapitál, je výrobna pneumatik v Iowě, kterou otevřela před rokem česká značka Mitas. Firma si pochvaluje bilanci úvodní sezony. Podíl amerického trhu na celkových celosvětových tržbách Mitasu, které dosáhly za 12 měsíců od loňského dubna 592 milionů dolarů, byl 10 procent. Tradiční česká značka dodává z výrobny v Iowě velké pneumatiky především do nedalekých továren předních výrobců traktorů a dalších velkých zemědělských strojů, jako je společnost John Deere. Roční kapacita americké výrobny Mitasu je 13,5 tisíce pneumatik. Do konce letošního roku v ní má počet zaměstnanců vzrůst na víc než 230 lidí.

19 ALL FOR POWER: Na návštěvě u výrobce termočlánků - Safina Květen 2013 Náklad: března 2013 prezentovala novinářům společnost SAFINA, a.s. ve svém závodě ve Vestci výrobní proces termočlánků z platiny a rhodia. Role průvodce se ujal ing. Daniel Červený, výrobní a technický ředitel společnosti, který nás provedl výrobním provozem a zkušební laboratoří SAFINA, která je akreditovaná Českým institutem pro akreditaci (ČIA). Objem roční výroby termočlánků se pohybuje ve stovkách kilogramů za rok a za poslední rok dosáhl nárůst výroby 30 %. SAFINA produkuje termočlánky referenční kvality na základě využití inovativní a vysoce komplexní výrobní technologie. Navíc patří mezi přední dodavatele termočlánků, kteří vyrábějí v nejvyšší třídě v sériovém režimu. V portfoliu SAFINY výroba termočlánků zastává 15 % z celkové hodnoty výroby a zpracování drahých kovů. Na českém trhu SAFINA pokrývá přes 90 % celkové spotřeby termočlánků a podíl na celosvětovém trhu dosahuje téměř 15 %, kde největší trhy představují USA a Německo. Ing. Tomáš Plachý, MBA, generální ředitel SAFINA, se vyjádřil ke strategickým plánům SAFINY: Počítáme, že uplatnění drahokovových termočlánků v hi-tech odvětví do budoucna poroste. Neustále se totiž zvyšují požadavky na co nejvyšší bezpečnost, což kovy jako platina a rhodium mohou v měření teploty zajistit. Odhadujeme, že naše výroba termočlánků meziročně poroste v průměru o 20 až 30 %, hlavní expanzi budeme směřovat na americký trh. TECHNIK: Od mincí přes hnojiva až po nanotechnologie Náklad: Tam všude bylo v běhu dějin využíváno drahých kovů. Zatímco největší inovací starověkého světa bylo v oblasti drahých kovů, tehdy představovaných pouze zlatem a později i stříbrem, jejich použití jako univerzálního směnečného prostředku, dnes nás drahé kovy ve svém již širším spektru obklopují téměř na každém kroku. Svoji funkci globálně využitelného platidla si do jisté míry ovšem udržely dodnes. Investiční drahé kovy, nejvíce známé je zlato, mají právě tu výhodu, že mohou být využity kdykoliv a kdekoliv na světě. Dnes drahé kovy sehrávají klíčovou roli hned v několika odvětvích průmyslu, farmacii a lékařství. Výjimečného, i když velmi pravděpodobně nevědomého vizionářství dosáhli lékaři ve 12. století. Nemocným bohatým klientům ordinovali speciální lék na všechno tzv. Aurum Potabile, pitné zlato. Jednalo se o roztok koloidního zlata, tj. roztok s částicemi velikosti nanometrů, a tudíž lze tvrdit, že již středověk aplikoval pokročilé nanotechnologie. Na svůj další boom si nanotechnologie v oblasti drahých kovů musely počkat až do dvacátého a dvacátého prvního století. Obzvláště poslední dvě dekády byly ve znamení významných nanotechnologických objevů v lékařství. Zmínil bych určitě léky na bázi platiny pro léčbu rakoviny, kdy tento konkrétní kov již zachránil miliony životů. Intenzivní výzkum v oblasti katalytických vlastností platinoidů přináší každý rok nové sloučeniny pro praktický život. Kromě platiny je třeba v oblasti drahokovových nanotechnologií využívaných v medicíně počítat také antibakteriální a antivirotické vlastnosti nanostříbra a kancerostatické vlastnosti nanozlata. Moderní medicína se k terapeutickým, zejména kancerostatickým vlastnostem koloidních nanočástic zlata tedy vlastně vrací a do výzkumu v této oblasti renomované farmaceutické firmy investují nemalé prostředky. Drobné částice drahých kovů, které ale mají větší velikost než v případě nanotechnologií, se dnes hojně využívají i v různých průmyslových aplikacích. Opustíme-li tedy farmacii a budeme se věnovat průmyslovému rozvoji, tak za vyzdvihnutí bezesporu stojí technologie, která je dnes realizována i v České republice, jedná se o Cold Spray, tzv. studené naprašování. Jde o proces, při kterém se kov v práškové formě, zejména stříbro a platinové kovy, velkou rychlostí nanáší na daný povrch. K přenosu kovového prášku dochází

20 v plynném prostředí. Procesní plyn se urychlí expanzí v Lavalově trysce až na nadzvukovou rychlost. Do takto proudícího plynu se iniciují částečky kovového prášku. Když plynem unášený kov dosáhne příslušné kinetické energie takové, která při nárazu na stříkaný podklad umožňuje dostatečně velkou plastickou deformaci kovu, vznikne celistvá, pevně přilnavá vrstva. Při nárazu uvolněná kinetická energie vede k částečnému roztavení kovových částiček a společně s uvedenou plastickou deformací vede k extrémně jemné a homogenní struktuře vznikající vrstvy. Tato technologie je průlomová v oblasti zpracování drahých kovů pro průmyslové využití. Lze takto nanášet mikroskopické vrstvy například při výrobě targetů neboli terčů určených pro produkci tabulí okenního skla nebo paměťových disků. Studený nástřik byl původně vyvinut akademiky v rámci ruského výzkumného programu propulsivních technologií. Průmyslové aplikace jsou v současné době studovány na univerzitách v USA, Německu a Japonsku. První známou aplikací svého druhu je výroba automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. V rámci českého trhu se studené naprašování pro výrobu targetů podařilo poprvé uvést do komerčního provozu v závodě ve Vestci u Prahy. Platinový blahobyt Ačkoliv zlato a stříbro provázejí lidský rod po tisíce let, jsou platina a skupina platinových kovů poměrně novou záležitostí. V průběhu 18. a 19. století byly tyto kovy postupně objevovány několika vědci. Platina svojí barvou odpovídala stříbru, a proto byla i velmi podobně pojmenována. Platina je zdrobnělina pojmu plata, španělského slova pro stříbro. Na to, že je tato skupina, do níž kromě platiny patří i palladium a rhodium, známá pouze dvě stě let, prošla již překotným vědeckým zkoumáním. Již na počátku devatenáctého století objevil Wilhelm Ostwald, profesor chemie na univerzitě v německém Lipsku, katalytickou schopnost platiny k oxidaci čpavku a následně její pomocí jako katalyzátoru zahájil výrobu kyseliny dusičné, která je primární surovinou pro masovou výrobu hnojiv. Málokdo si uvědomuje, že platina stojí za naším potravinovým blahobytem a globálně tak umožnila expanzi světové populace: naše pole díky platině můžeme masově hnojit, a tak vyrábět více potravin pro více lidí. Kromě Německa bylo v 19. století pro využití drahých kovů zásadní carské Rusko, kde se vyvinula drahokovová chemie jako nový obor. Později se přidala Anglie, která se podílela na rozsáhlém výzkumu v oblasti katalýzy drahých kovů. Současné využití platiny je mnohem širší. Od již zmíněné technologie Cold Spray přes automobilový průmysl, kde jsou platinové kovy používány při snižování nežádoucích emisí CO2. Využití technologií v oblasti katalýz a procesů snižujících emise tzv. skleníkových NOx plynů je především v oblasti výroby autokatalyzátorů a průmyslových katalyzátorů. Společně s rhodiem tvoří platina základní surovinu pro výrobu kvalitních termočlánků, které dokážou změřit vysoké teploty a velmi dobře odolají vnějším chemickým vlivům. Výroba termočlánků je dnes poměrně rozsáhlá a existují různé specializace. Například termočlánky z výrobního programu ve Vestci u Prahy, kde byla zvolena specializace právě na platinu a rhodium, se využívají zejména pro měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je hlavní prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského života. Jedná se zejména o letecký (např. řízení chodu proudových motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl. Tyto termočlánky slouží pro měření teploty také v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a výzkumu, jsou i součástí aplikací pro NASA. Kopnout jen do země již nestačí Těžba zlata a stříbra patří již do pradávného seznamu lidských činností. Naleziště se velmi brzy objevila i na našem území, nicméně hlavní velká ložiska drahých kovů se nacházejí v Africe, Austrálii nebo Číně. Největším nalezeným jednolitým kusem zlata a vůbec drahého kovu byl v 19. století Welcome Stranger z Austrálie, nuget vážil 78 kg. Zásoby drahých kovů se logicky se zvýšením jejich využití postupně tenčí některé doly byly již vytěženy, jinde zamezuje začátku těžby finanční rentabilita či ekologicky náročná zátěž. V současné době se na našem území žádné drahé kovy netěží. Kromě těžby je proto třeba najít další zdroj drahých kovů. V dnešní době nezastupitelnou roli tedy sehrává jejich recyklace. Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského, elektronického a chemického průmyslu,