Nadaný a neprospívající žák ve výuce

Transkript

1 Nadaný a neprospívající žák ve výuce

2 Nadaný žák ve výuce Charakteristika podle J. Konečného: a) žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky; b) odpovídá rychle s jistotou; c) snadno a rychle chápe učivo; d) často má tvořivé odpovědi; e) spontánně se zajímá o další informace, f) chce projevit a uplatnit své znalosti a dovednosti. Výrazem nadaný jsou označovány dva různé druhy schopností: školní nadání schopnost přijmout, analyzovat a reprodukovat informace, tvořivá produktivita schopnost vytvářet nové informace. Pasche formuluje tzv. tříokruhovou koncepci nadání nadprůměrné schopnosti, nasazení a tvořivost.

3 Formy práce s nadanými žáky Vnější diferenciace Jde o formy výuky, ve které jsou nadanější žáci oddělování od ostatních. Jedná se o třídy s rozšířenou výukou (jazyků, matematiky aj.), třídy A, B (rozdělení žáků jednoho ročníku do tříd podle prospěchu), přechod žáků základní školy na víceletá gymnázia. Dochází ke kritice vnější diferenciace. Objevují se obavy z vytváření zcela nenormální společnosti, ztráta komunikace, pochopení s jinak myslícími a jednajícími lidmi. Také předčasná diferenciace nadaných dětí může vést až k perfekcionismu, což může negativně ovlivňovat jejich vývoj.

4 Formy práce s nadanými žáky Vnitřní diferenciace Jde o spolupráci a rozvoj žáků různého nadání ve výuce. Vhodné formy výuky pro rozvíjení nadání: práce ve skupinách, pomoc spolužákům, domácí úkoly mohou být pro nadanější žáky složitější, olympiády a soutěže, volitelné předměty, nepovinné předměty, zájmové kroužky, základní umělecké školy, jazykové školy. Pokud nejsou děti diferencovány ve výuce, nastanou většinou problémy - nadané děti si mohou zvykat na bezproblémové proplouvání, aniž by vyvíjely zvýšené úsilí. Největším problémem pro učitele je správná diagnostika stupně a zaměření nadání žáků.

5 Handicapovaný žák ve výuce Se kterými typy zdravotního postižení se můžeme ve škole setkat? Zrakově postižení, sluchově postižení, řečová postižení, tělesně postižení a nemocní, mentálně postižení, obtížně vychovatelní, žáci s poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie i další formy), kombinovaně postižení.

6 Pedagogická integrace postižených žáků Přináší jistá pozitiva jak žákům postiženým, kteří si mohou osvojit způsoby sociálního chování, mohou být více motivovány existencí v normální třídě, tak žákům nepostiženým, kteří se mohou naučit s nimi komunikovat, navázat vztahy, pomáhat druhým.

7 Předpoklady úspěšné integrace Žák s postižením: se seznámil s pravidly a režimem v běžné třídě před nástupem do ní; přeje si zúčastnit se života a aktivit třídy; v případě psychických zábran (ostych); může zpočátku třídu navštěvovat krátkou dobu; měl by mít adekvátní nezbytné dovednosti např. ve čtení, matematice. Učitelé: jsou přesvědčeni o prospěchu integrace pro postižené a nepostižené žáky; mají informace o potřebách, dovednostech a přístupu k postiženému žákovi; mají dostatek didaktických materiálů a informací o didaktických postupech; mají k dispozici podpůrné služby pro žáky; dovedou zacházet s jejich technickými prostředky; udržují kontakty s kolegy ze speciálních škol; udržují kontakty s rodiči těchto žáků.

8 Předpoklady úspěšné integrace Nepostižení vrstevníci: dostali informace o postižení nového spolužáka, mluvili o chování k němu. Rodiče postiženého žáka: iniciují zařazení dítěte do běžné třídy; měli by znát všechny přednosti a úskalí integrované výuky; akceptovat všechny formy pomoci dítěti; měli by spolupracovat s třídním učitelem bývalé speciální školy. Rodiče nepostižených žáků: měli by dostat od odborníků poučení o problémech integrace postižených dětí.

9 Výhody a nevýhody integrace Výhody: příležitost ke kooperativnímu učení, zmenšení izolace žáků se speciálními potřebami, posilování demokratických hodnot, odstraňování předsudků, nesprávných názorů u dětí i dospělých. Nevýhody: zvýšené náklady na vzdělávání, zvýšené nároky na práci učitelů, riziko vznikající dětem v méně chráněném prostředí, a přírůstek administrativní práce.

10 Neprospívající žák ve výuce Jako neprospívajícího můžeme označit takového žáka, který částečně nebo zcela nedokáže splnit požadavky, které na něj učitel klade. Oficiálně je to žák, který je v jednom či více předmětech hodnocen nedostatečně na vysvědčení, skládá opravné zkoušky nebo opakuje ročník.

11 Dělení příčin neprospěchu a) endogenní mají původ uvnitř žáka (LMD, intelekt, charakter, učební styly) b) exogenní původ vně žáka (rodina, škola)

12 Dělení příčin neprospěchu a) biologické LMD, fyzická konstituce, dyslexie (další poruchy dys) b) psychické intelekt, temperament, charakter, úroveň pozornosti c) sociální postavení rodičů, soc. klima školy, třídy, charakter společnosti

13 Příčinami neprospěchu žáka se v rámci pedagogiky zabývají různé disciplíny: a) speciální pedagogika LMD, hyperaktivita, nedoslýchavost, dysgrafie, dyslexie, poruchy učení b) sociální pedagogika rozvod, šikana, drogy, kamarádi, lež, sebevraždy c) různé nesamostatnost, úzkost, stres

14 Asertivita a nesmělost žák by měl být asertivní, nikoli agresivní (vliv sociálního chování rodičů) nesmělost příčiny: a) temperament (vrozené) b) nízké sebehodnocení příčinou neprospěchu může být nadměrná asertivita nebo nezdravá nesmělost asertivní chování člověk vyjadřuje své myšlenky, city a přesvědčení upřímným, otevřeným a vhodným způsobem nechce ostatní lidi ponižovat a získat nad nimi moc... x agresivní chování vyjádření myšlenek tak, že porušuji práva ostatních

15 Asertivita a nesmělost neschopnost dítěte prosadit se může být způsobena: a) nízké sebehodnocení b) nesplnění nerealistických požadavků (perfekcionismus) c) nepřirozená potřeba příznivých reakcí kamarádů výzkumy v USA 80 % dětí se v určitém věku považuje za nesmělé nesmělost brání v komunikaci s učitelem, žáky pomoc učitele: posílat dítě se vzkazy, dávat mu úkoly (mazání tabule, zalévání květin), položit mu otázku, na kterou se může připravit...

16 Deprese donedávna nebyly dětské deprese odborně uznávány (podobně i dětské sebevraždy) dětství je považováno za bezstarostné a všechny problémy se spraví současné výzkumy dokazují, že dítě může trpět depresí ze školní práce nejčastěji dobře vychované děti, které se snaží dělat radost dospělým na nárůst počtu depresí má vliv: a) stoupající počet narušených rodin, b) zvýšené požadavky na školní výsledky skutečné depresi občas podlehne asi 10% dětí (častěji dívky) krátkodobý smutek může přejít v dlouhodobou depresi školní problémy deprese jsou těžko diagnostikovatelné místo smutku může být zlost a podrážděnost

17 Deprese Příčiny: a) biologické dědičné dispozice, chem. látky v mozku b) psychologické rodiče (rozvod, smrt blízkého), nízké sebehodnocení Příznaky: zhoršení školních výsledků, zlost, nuda, ztráta schopnosti se radovat, pláč, pocit, že ho nikdo nemá rád, negativní sebehodnocení, beznaděj, zájem o smrt či sebevraždu, špatné vztahy s vrstevníky Jak pomoci: upřímně chválit, plánovat zvláštní radostné události, podpora v hrách i jiných činnostech

18 Domácí úkoly rodiče chtějí, aby je děti dostávaly, pro dítě obtíž dítě musí vědět, co má v DÚ dělat pak je prospěšný jasně formulovat úkoly rodiče by měli na plnění úkolů dohlížet učit děti zodpovědnosti x nesmí ho za něj vypracovat diferencovat úkoly cvičné (základní dovednosti), přípravné, rozšiřující, tvůrčí znát ve vztahu k úkolům odpověď na otázky: co?, jak?, kde?, kdy?, proč?

19 Kázeň příčiny v rodině i ve škole dítě nedodržuje daná pravidla (pere se, lže, mluví bez dovolení) čím méně kázeňských problémů se ve třídě řeší, tím mají žáci lepší prospěch a raději chodí do školy to, jak se žák přizpůsobí pravidlům školy, pak působí, jak se přizpůsobí pravidlům ve svém dalším životě rodinné prostředí musí naučit chápat dítě pojem kázně největší úloha na rodičích dětí předškolního věku není-li tomu tak, pak škola není pro dítě vhodným místem k učení

20 Kázeň ve škole se žáci učí vhodnému chování a zároveň se škola snaží zamezit nežádoucímu: a) zabránit nežádoucímu chování žáků, vypěstovat u nich sebekázeň b) dosáhnout změny nežádoucího chování c) zvládat žáky, kteří opakovaně narušují vyučování pokud se kázeňské problémy vyskytují v raném věku, může jít o závažný problém x zda je chování v normě je ale subjektivní záležitost (nutno brát v potaz věkové zvláštnosti) neexistuje ale standard

21 Kázeň analýza aspektů: a) co je v silách dítěte a co nikoli b) co dítěti bezděčně sdělujete s kázní mohou souviset další faktory: nedostatek sebekázně (LMD), nevhodná organizace práce ve třídě, velká tolerance školy k problematickému chování, nejednost a absence prevence u pedagogů důležitá je spolupráce s rodiči

22 Motivace = ochota vynaložit určité úsilí v zájmu dosažení nějakého cíle nedílná součást úspěšné práce ve škole Faktory motivace: a) povaha daného úkolu zvolená či požadovaná činnost b) typ žáka více motivované jsou děti s většími schopnostmi + vliv rodičů c) atmosféra ve třídě konkurenční prostředí = pokles motivace d) postoj pedagoga autokritický přístup potlačuje motivaci, odměňovat snahu e) rodičovské postoje i zde oceňovat snahu motivace vnější (známky) nebo vnitřní (uspokojení přirozené touhy poznávat) nedostatek motivace se projevuje na školním prospěchu (lhostejnost)

23 Nadání žáci, u kterých se předpokládají potenciální schopnosti nebo kteří již uspěli: obecná inteligence, nadání ke studiu určitých předmětů, tvůrčí myšlení, schopnost vést jiné, psychomotorická schopnost nadaných je zhruba 3-5% žáků v ČR se nadané děti cíleně nevyhledávají x od 3. třídy mohou navštěvovat různé školy s rozšířenou výukou (cizí jazyky, Ma-Fy, Hv, Tv)

24 Nadání Projevy nadaných dětí: zvídavost, dobrá paměť, vysoký stupeň intelektových schopností, rozvinutý jazyk, urychlený vývoj, pozornost a koncentrace, sociální zralost, smysl pro humor Problémy: pocit odlišnosti od vrstevníků izolace, stanovení nerealistických cílů žijí pod tlakem, obtížně se smiřují s vlastními nedostatky, vyžadují více pozornosti pro sebe na úkor kamarádů nebo sourozenců

25 Opakování ročníku o prospěšnosti tohoto aktu se vedou mezi pedagogy diskuse spíše negativní vliv vzniká stigma propadlíka v ČR propadá ročně průměrně 14 žáků z 1000 problém je i v systému školy postup mezi ročníky nemusí všem žákům vyhovovat propadnutí se navrhuje tehdy, neosvojil-li si žák dostatek dovedností k tomu, aby zvládl práci ve vyšším ročníku, dítě tento fakt prožívá velmi negativně

26 Opakování ročníku Další závěry: a) samotné opakování stejné látky dle stejných osnov (a většinou pod vedením stejného učitele) nestačí ke vzpamatování a úspěšnému absolvování školy b) někteří propadlíci pracují zpočátku rychleji, ale pokud se neřeší příčiny propadnutí, pak recidiva c) propadlíci mají více konfliktů, větší odpor ke škole, nespokojenost se sebou samým někdy se nařídí opakování ročníku z důvodu nemoci pak prospěšné (žák nemusí samostatně dostudovávat velké množství učiva) jako prevence je důležitá komunikace učitel rodič průběžné zprávy, rozhovory, přeřazení žáka do vyrovnávací třídy

27 Studijní dovednosti pedagogové mají snahu, aby se žáci naučili učit samostatně žák by měl vědět, jak se má správně učit i u žáků existuje zájem osvojit si správný způsob učení zejména při přechodu z 9. třídy ZŠ na SŠ (očekávají, že to budou potřebovat) žáci nejsou správným způsobem učení vybaveni škola je k tomu nevede studijní dovednosti jsou záležitostí učebních stylů zvýhodňují i znesnadňují učení (do rozporu se může dostat i učební styl učitele a žáka) + žákům chybí některé specifické postupy učení a jejich aplikace

28 Studijní dovednosti vysoká úroveň stud. dovedností se projevuje lepšími známkami a vyšším sebevědomím Pravidla pro rozvoj dovedností: zavést u žáků rutinní postup v učení (ve stejnou dobu), dítě se musí na práci soustředit (ruší např. hlasitá hudba), rodiče by měli mít přehled o zadaných úkolech

29 Školní fobie není častá, ale projevy jsou výrazné dítě se buď bojí školy jako celku nebo něčeho, co se v ní vyskytuje synonyma: odmítání školy, úzkost vyvolaná školou (strach z odloučení) příčiny mohou být v rodinném prostředí dítě je doma nadmíru spokojené (dobrá péče) a ve škole se cítí ohroženo ostatními žáky nejčastěji se objevuje mezi 6. a 10. rokem

30 Školní fobie Důvody: nedostatečně rozvinuté společenské dovednosti, větší změna v životě rodiny (stěhování, nemoc, ztráta rodiče), nestabilní domov (rozvod, finanční situace) + necitlivý, náročný učitel, typ studia, školní aktivita (referáty, tělocvik), hrozby, fyzická napadení, násilí, šikana

31 Tvořivost tvořivý je každý člověk známé myšlenky uspořádáme novým (neotřelým) způsobem učitel musí být schopen tvořivost rozpoznat a rozvíjet ji existují školy, kde zařazují talentované děti do speciálních tříd ne každý pedagog je tolerantní k tvořivosti dětí snaha dospělých nutit děti ke konformitě (aby dítě nevybočovalo z řady) vlastnosti tvořivých dětí: svobodné myšlení, naivita, humor, snění, osamělost, horečná činnost tvořivé děti mají problémy ve škole, protože je škola nudí učitel by měl tyto žáka rozeznat a připravit pro ně diferenciační úlohy, které budou rozvíjet jejich tvořivé vlastnosti

32 Klíčové pojmy: nadaný žák, handicapovaný žák, integrace, příčiny neprospěchu žáka, diagnostika.