VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ:

Transkript

1 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika etopedie Sociokulturní znevýhodnění OVĚŘENO: třída: 2.KOP POPIS METODICKÉHO VYUŽITÍ VM VE VÝUCE: ANOTACE: Pracovní list pro výkladovou část hodiny. Výukový materiál vysvětluje pojem sociokulturní handicap a charakterizuje psychické problémy při školní integrací dětí a mladistvých z rodin imigrantů. Dále uvádí nejčastější problémy v chování dětí z romské komunity a jejich vztah ke vzdělávání.

2 Sociokulturní znevýhodnění Vyplývá ze sociální, nebo etnické odlišnosti jedince. Jde často o minoritní (menšinové) skupiny lidí. Majoritní (většinová) společnost většinou usiluje o jejich přizpůsobení. Člověk, který je odlišný, je obtížněji akceptován okolím. Handicap představuje odchylku od norem většinové společnosti a má své sociální důsledky pro nositele.

3 Problémy školní integrace sociokulturně odlišných dětí a mladistvých Jakákoliv odlišnost upoutává pozornost. Vyvolává v ostatních dětech nejistotu i nepříjemné pocity. Odlišné dítě či dospívající nebývá svými vrstevníky vždy pozitivně akceptován. Vrstevníci mu nerozumějí, dráždí je jeho zjev, projevy chování, jiné potřeby a požadavky. Integrovaný jedinec bývá častěji odmítán a izolován Odmítavý postoj se může projevit i násilím, zvyšuje se pravděpodobnost vzniku šikany. Integrace, tj. začlenění sociokulturně odlišného dítěte do běžné školy je často prvním kontaktem s požadavky majoritní společnosti.

4 Adaptace na školu může být pro dítě obtížná až stresující. Úspěšnost integrace je závislá na postoji všech zúčastněných (dítě, rodina, učitelé, spolužáci a jejich rodiny). Integraci značně ztěžuje odlišnost jazyka, resp. odchylky v oblasti komunikace. Dítě se hůř orientuje, nerozumí verbálnímu sdělení. Má ztížený kontakt se spolužáky a učiteli. Děti z menšinových skupin neznají normy majoritní společnosti, a proto se jimi nemohou řídit. Nápadná bývá odlišnost v oblasti životního stylu, zvyklostí, nebo úpravy zevnějšku. Velmi významný je postoj učitele, který k odlišným dětem či dospívajícím zaujímá. Dospívající mohou již mít zafixované předsudky. Jsou také ovlivněny, často odmítavými názory rodičů.

5 Psychické problémy dětí a dospívajících z rodin uprchlíků Děti či dospívající, kteří přicházejí jako uprchlíci jsou zatíženi předchozími zážitky. V zemi původu mohli být různým způsobem traumatizováni znásilnění, týrání blízkých, jejich smrt, bombardování apod. Traumatický zážitek vyvolává v dítěti pocity bezmocnosti a zničí jeho adaptační schopnosti. Prožitek traumatu může vést k tzv. posttraumatickému stresovému syndromu, který přetrvává různě dlouhou dobu.

6 Školní úspěšnost dětí se sociokulturním handicapem U dětí imigrantů je zvýšené riziko školního selhání. Chybí jim některé znalosti a zkušenosti nezbytné pro přijatelnou adaptaci. Jejich školní úspěšnost je nejvíce ovlivněna jazykovými kompetencemi. Zdrojem obtíží mohou být odlišné normy chování, jiný hodnotový systém, který si dítě přináší z rodiny. Jejich horší prospěch bývá považován za samozřejmost, učitel dítě omlouvá, nevyčítá mu horší výkon. Dítě musí na průměrný výkon vynaložit daleko větší úsilí než spolužáci.

7 Problémy romské komunity Romské společenství je v mnoha směrech odlišné od majoritní společnosti. Tyto rozdíly jsou způsobeny přetrváváním jejich vlastních pravidel a odlišným stylem života. Majoritní společnost není k romské komunitě tolerantní, protože je přesvědčena o nedostatečné ochotě těchto lidí akceptovat alespoň základní pravidla společného soužití. Mnohé potíže, které Romové v soužití s majoritní společností mají, vyplývají z nižší úrovně jejich vzdělanosti.

8 Postoj romské komunity ke vzdělání Romové jsou zaměřeni převážně na přítomnost. Postoj romské komunity k čemukoli je pragmatický, zajímá je to, co přináší viditelné a okamžité uspokojení, nejlépe materiálního charakteru. Školní prospěch takové uspokojení nepřináší. Romské děti mívají velmi časté absence, rodiče je do školy nevodí a neposílají pravidelně. Romští rodiče se většinou s dětmi neučí, často ani nedohlížejí na jejich přípravu do školy. Romská rodina má jiné hodnoty a normy, než majoritní společnost.

9 Problémy v chování romských dětí Romské děti mají jiné temperamentové vlastnosti, dané převážně geneticky. Jsou více impulzivní, výbušní a s větší intenzitou prožívají své emoce. Romské děti bývají více otevřené, dovedou projevit pozitivní vztah a často jsou motivovány k určité činnosti jen proto, že chtějí udělat radost učitelce. Romové dříve biologicky dospívají běžně je tolerováno dřívější partnerství, sexuální aktivita i rodičovství (pro členy majoritní společnosti nepřijatelné). V době dospívání se ve zvýšené míře projevuje odlišnost chování příslušníků romského etnika. Dochází k odmítnutí školy, preference jiných aktivit, které přinesou okamžitý materiální zisk.

10 Přípravné třídy při ZŠ pro sociálně znevýhodněné děti Zřizuje obec, nebo svazek obcí s rozšířenou pravomocí. Jsou určeny pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné. Přípravnou třídu lze zřídit pokud se bude v ní vzdělávat alespoň 7 žáků. O zařazení žáka do této třídy rozhoduje : ředitel školy, zákonný zástupce na základě žádosti, na základě písemného doporučení pedagogicko- psychologické poradny.

11 Pracovní list pro žáka 1. Vysvětlete pojem sociokulturní znevýhodnění. 2. Jaké mohou mít ve škole problémy děti z odlišného sociokulturního prostředí? 3. Jaký je postoj romské komunity ke vzdělání? 4. Charakterizujte etnika žijící v ČR?

12 Seznam použitých informačních zdrojů SMÉKAL, V. Podpora optimálního rozvoje osobnosti dětí z prostředí minorit. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, ISBN X. ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN