Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 6_1_Molekulová fyzika a termodynamika
|
|
- Miloš Ševčík
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 6_1_Molekulová fyzika a termodynamika Ing. Jakub Ulmann
2 MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA 1 Molekulová fyzika a termika 1.1 Kinetická teorie látek, vnitřní energie tělesa 1.2 Modely struktur látek různých skupenství Plynná látka Kapalná látka Pevná látka 1.3 Rovnovážný stav soustavy 1.4 Teplota a její měření 1.5 Termodynamická teplota 1.6 Relativní atomová hmotnost, látkové množství 2
3 1 Molekulová fyzika a termika Př. 1: Vezmeme uzavřenou PET láhev se zbytkem vody a dáme ji do ledničky. Jakmile je v ledničce na polici, neděje se z hlediska mechaniky nic zajímavého. Děje se vůbec něco? Termodynamika se zabývá tepelnými ději, které jsou zkoumány a popisovány veličinami, které lze buď přímo měřit (objem, tlak, teplota), nebo vypočítat pomocí jiných měřitelných veličin. Tlakový hrnec teploměr, tlakoměr a zkoumám 3
4 Mikroskopický pohled molekulová fyzika: Molekulová fyzika se zabývá vlastnostmi látek z hlediska jejich vnitřní struktury V našem příkladě se zmenšuje rychlost neuspořádaného pohybu částic. U některých částic vodní páry převáží vzájemné přitahování a vytvoří kapku. Obrovské množství částic uvnitř láhve (řádově ) nemůžeme sledovat jednotlivě a proto se k popisům dějů využívají poznatky z teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Molekulová fyzika je úvodem do mikrosvěta, navazuje na ní kvantová fyzika. Naopak termika je nejstarší nauka o teple a teplotě stol. 4
5 Hmotnost a rozměry atomů Můžeme zkusit rozkrájet nějaký makroskopický předmět na mikroskopické kousky až k částici, která je ještě vidět. 100 g = 10-1 kg Př. 2: Kolikrát rozdělím obdélníček čokolády, než dostanu drobek? 100/15 = 6,7 g 1 1/2 1/2 2 1/2 3 1/2 4 Jak blízko jsme k atomům? 1/2 5 1/2 6 1/2 7 1/2 8 1/2 9 1/2 10 1/2 11 1/2 12 1/2 13 1/2 14 Hmotnost: 100/15. 1/2 14 g = = g = 0,4 mg 5
6 Trvalo to staletí než byly určeny rozměry atomů a jejich vlastnosti. Dnes víme, že jejich hmotnost je řádově až kg. Typické rozměry atomů jsou m. Hmotnostní škála naše tělo nejmenší kousek čokolády, který mohu ještě vidět atom elektron kg Délková škála nejmenší kousek čokolády, který mohu ještě vidět atomové jádro naše tělo atom elektron m
7 1.1 Kinetická (pohybová) teorie látek, vnitřní energie tělesa Základem této teorie jsou 3 experimentálně ověřené poznatky: 1. Látka jakéhokoliv skupenství se skládá z částic. Těmi budeme rozumět atomy, molekuly nebo ionty. Nevyplňují zcela prostor nespojitá (diskrétní) struktura látky. Typický rozměr atomu je 0,1 nm, tedy 10 mil. atomů těsně vedle sebe vytvoří 1 mm. 2. Částice se v látce neustále a neuspořádaně pohybují. S rostoucí teplotou se pohybují rychleji. S tímto poznatkem souvisí difuze samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice látky druhé. 3. Částice na sebe navzájem působí silami. Tyto síly jsou při malých vzdálenost odpudivé, při větších vzdálenostech přitažlivé. 7
8 Př. 1: Vysvětli pomocí základních poznatků molekulové fyziky následující pokusy. Šíření vůně po třídě: Stříkneme voňavku na katedru za chvíli se vůně rozšíří po celé třídě. Rozpouštění skalice modré nebo čaje: Máme dvě kádinky, v jedné je horká voda, v druhé je studená voda. Po určitém čase (u horké vody kratším než u studené) se voda v kádince zabarví, i když hustota roztoku je větší než hustota vody. Tlak v plynu: Nafukujeme balónek. Plyn, který do něj přifoukneme, napíná gumu balónku. S množstvím plynu roste i tlak na stěnu balónku. Brownův pohyb: Pozorujeme roztok tuše nebo mléka ve vodě mikroskopem při zvětšení 1000x. Vidíme chaotický pohyb. Menší částečky tuše se pohybují rychleji než větší. 8
9 9
10 10
11 Pokud difůze probíhá přes polopropustnou membránu (například buněčná blána) mluvíme o osmóze. Bramborová osmóza. Rozřízněte bramboru napůl a vydlabejte uvnitř nožem důlek, nasýpejte do důlku sůl a počkejte alespoň půl hodiny. Stěny buněk propouští pouze molekuly vody, ostatní ne. Voda proto prochází z oblasti, kde je jí více, do oblasti, kde je jí méně. Proto se voda z bramboru nahrnula do soli. Samotná brambora díky tomu mírně vyschla. 11
12 Kvůli tomuto jevu se maso před zkažením chrání naložením do soli a ovoce naložením do cukru. Díky osmóze totiž sůl (cukr) "vysaje" vodu z okolních buněk, tedy i ze zárodků plísní a hnilob, které díky tomu nemohou naloženou potravinu poškodit. 12
13 Př. 2: Dokumentuj na běžných situacích, že síly mezi částicemi, ze kterých se látky skládají, jsou: a) přitažlivé, b) odpudivé. Která veličina rozhoduje o tom, zda vzájemná síla bude přitažlivá nebo odpudivá? 13
14 Soudržnost a přilnavost Kapaliny vytvářejí kuličky a snaží se udržet pohromadě. Tomu říkáme soudržnost. Voda drží na skle - přilnavost. Při vytahování skla z vody je přilnavost větší než soudržnost. sklo H 2 O Pokus přilnavost dvou skel namočených vodou. Přilnavost je výrazná u hladkých předmětů. Je příčinou třecí síly. Známější příčina je naopak drsný povrch. 14
15 Př. 3: Načrtni přibližný graf závislosti vzájemné síly mezi dvěma částicemi na jejich vzdálenosti. Odpudivou sílu ber jako kladnou, přitažlivou jako zápornou, vzdálenost označ r. 15
16 Př. 4: Na obrázku je zachycen graf závislosti síly působící mezi dvěma částicemi uhlíku na jejich vzájemné vzdálenosti. a) Urči velikost působící síly pro 0,14 nm, 0,16 nm a 0,2 nm. Rozhodni, zda jde o přitažlivou nebo odpudivou sílu. b) Urči velikost maximální působící přitažlivé síly. 16
17 Přitažlivá síla mezi částicemi se vzdáleností klesá částice je přitahována pouze nejbližšími částicemi ve svém okolí. Například u vody se přitahování projevuje do vzdáleností cca 1 nm. Původ těchto sil je v elektrických silách působí na sebe kladná jádra a záporné elektrony. Z existence silového působení vyplývá, že soustava částic má vnitřní potenciální energii (vazebnou energii). Pokud chceme zrušit vazby mezi molekulami, musíme vykonat určitou práci. Velikost této práce je rovna vazebné energii. Při chemické reakci musíme v první fázi dodávat energii na rozbití stávajících vazeb, v druhé fázi se při vzniku nových vazeb energie uvolňuje. Rozdíl těchto energií určuje zda se při reakci teplo uvolňuje nebo spotřebovává. 17
18 1.2 Modely struktur látek různých skupenství
19 1.2.1 Plynná látka Střední vzdálenosti jsou mezi molekulami ve srovnání s jejich rozměry velké (např. pro vodík je tato vzdálenost 3 nm, zatímco průměr molekuly H 2 je 0,07 nm). Přitažlivé síly mezi částicemi jsou pro tyto vzdálenosti zanedbatelné. Změna rychlosti nastává v důsledku srážek s ostatními molekulami nebo se stěnou nádoby, přičemž srážku je třeba chápat tak, že se molekuly k sobě přiblíží a odpudivá síla změní jejich rychlosti. Hodnota celkové potenciální energie je mnohem menší než celková kinetická energie částic. 19
20 Kinetická energie soustavy molekul plynu je rovna kinetické energii molekul konajících posuvný a rotační pohyb a kinetické energii kmitajících atomů v molekulách. Př. 1: Odhadni počet molekul vzduchu, které by se v jednom okamžiku nacházely ve třídě, v případě, že bychom všechny rozměry zvětšili tak, aby typická molekula měla velikost 1 m. Př. 2: Vyznač v grafu vzájemného silového působení z minulé hodiny, typickou vzdálenost mezi molekulami plynu. 20
21 1.2.2 Kapalná látka Vzájemné působení mezi molekulami podobné jako u pevných látek - podobné střední vzdálenosti - asi 0,2 nm. Molekuly kapaliny však mají větší kinetickou energii. Molekuly kapaliny tedy kmitají kolem rovnovážných poloh, které se mění (řádově za 1 ns). Celková potenciální energie soustavy částic je srovnatelná s celkovou kinetickou energií. 21
22 Př. 3: Vysvětli podobnou hodnotu hustoty kapalných a pevných látek, daleko větší než je hustota plynů. 22
23 1.2.3 Pevná látka Velká většina pevných látek je složena z částic s pravidelným uspořádáním - částice vytvářejí krystalovou strukturu. Existují však amorfní látky, které tuto strukturu nemají (vosk, sklo, pryskyřice, ). Střední vzdálenosti částic jsou malé a vzájemné přitažlivé síly způsobují, že pevná látka vytváří těleso určitého tvaru a objemu. Částice chaoticky kmitají kolem svých rovnovážných poloh, přičemž s rostoucí teplotou roste amplituda těchto výchylek. Hodnota celkové potenciální energie soustavy částic pevného tělesa je větší než celková kinetická energie těchto částic. 23
24 Př. 5: Odhadni z grafu vzájemného silového působení částic typickou vzdálenost mezi rovnovážnými polohami částic v pevné látce. Př. 6: Vysvětli na základě uvedených vlastností následující vlastnosti pevných látek: a) nestlačitelnost, b) tepelnou vodivost, c) teplotní roztažnost pevných látek při zahřívání. 24
25 Plazma Ionizovaný plyn složený z iontů, elektronů, volných jader, neutrálních atomů a molekul. Poměr neutrálních a nabitých částic určuje stupeň ionizace. Příklady: plamen, blesk, výboje zářivek a oblouků, hmota hvězd a mlhovin, sluneční vítr. Typicky se vyskytuje za velmi vysokých teplot. Podle některých odhadů tvoří až 99% pozorovatelné hmoty ve vesmíru. 25
26 1.3 Rovnovážný stav soustavy Termodynamická soustava je skupina těles, jejichž stav právě zkoumáme (plyn ve válci s pístem, voda a její pára v baňce, zahřívaný drát, ). Pokus s využitím soupravy Vernier: Na stůl položíme šálek s teplým čajem či ohřátou vodou, zapojíme čidlo Go Temp k počítači a sledujeme průběh teploty. V šálku jsme vytvořili termodynamickou soustavu (častěji se říká pouze soustava). Stav soustavy je dán stavovými veličinami: teplotou, objemem, tlakem, chemickým složením, skupenstvím, různým uspořádáním částic (např. grafit a diamant), 26
27 Rozlišujeme: 1. izolovaná soustava - soustava, u niž nemůže docházet k výměně energie ani částic s okolím. Probíhají zde jen děje mezi částicemi (tělesy) dané soustavy. 2. uzavřená soustava - soustava, která si s okolím může vyměňovat energii, ale ne částice. 3. otevřená soustava - soustava, u níž dochází k výměně jak energie tak částic s okolím. Př. 1: Rozhodni, o jakou soustavu se jedná v našem pokusu, a jak bychom jej museli upravit, aby vznikly zbylé dvě. 27
28 Každá soustava, která je od určitého okamžiku v neměnných vnějších podmínkách, přejde samovolně po určité době do rovnovážného stavu. Stavové veličiny v rovnovážném stavu jsou konstantní (tlak, objem a termodynamická teplota). Náš pokus: Teplota se postupně vyrovná s okolím, pokračovalo by však vypařování V uzavřené soustavě okurky v láhvi by nastal rovnovážný stav. To neznamená, že se nic neděje Termodynamický děj každá změna stavu soustavy. Mění se stavové veličiny. Při zvýšení teploty sklenice s okurkami se zvýší teplota nálevu, vypařování bude větší než kapalnění, hladina klesá, po ukončení děje nastává opět rovnovážný stav. 28
29 1.4 Teplota a její měření Teplota je fyzikální veličina, která charakterizuje stav tělesa nezávisle na jeho hmotnosti a chemickém složení. Z hlediska termodynamiky je přiřazena určitému rovnovážnému stavu, který nastane při tepelné výměně. Z hlediska molekulové fyziky charakterizuje teplota energii, s níž se pohybují částice tělesa. 29
30 Př. 1: Vysvětli pokusy: a) Všechny předměty ve třídě by po určité době měly mít stejnou teplotu. Šáhni na desku lavice a na kus její železné konstrukce. Co cítíš? b) Máme tři nádoby s vodou studenou, teplou a horkou. Dej jednu ruku do studené vody, druhou do horké. Po půl minutě obě ruce přendej do teplé vody. Co cítíš. Př. 2: Vysvětli princip rtuťového teploměru a navrhni, jak by jsi jej sestrojil (včetně stupnice). 30
31 Celsiova teplota - t Jednotkou je Celsiův stupeň: C Pro měření teploty se užívá celá řada teploměrů: 1. Kapalinové teploměry - vhodné pro měření jen určitých intervalů teplot, neboť příslušná kapalina se poté začne silně vypařovat (eventuálně vřít) nebo tuhnout. Nejčastěji rtuťové, pro nižší teploty plněné etanolem (teplota tání -117 C a teplota varu 78 C). 31
32 2. Plynové teploměry - lze používat pro poměrně široký interval teplot. Využívají závislost tlaku plynu na teplotě při stálém objemu. 3. Bimetalové teploměry - užívají se k orientačnímu měření teploty. Jsou založeny na různé teplotní roztažnosti dvou kovových plátků, které jsou spolu spojeny. 4. Odporové teploměry - využívají závislost elektrického odporu na teplotě. Různá čidla 5. Termoelektrické teploměry - k měření teploty využívají termoelektrický jev. 6. Radiační teploměry (pyrometry) - jsou určeny k měření vysokých teplot a jsou založeny na zákonech tepelného záření. 7. Další. 32
33 1.5 Termodynamická teplota Začíná od nuly, kde je kinetická energie částic soustavy téměř nulová (několik cm za s, běžně stovky m za s). Nastávají zde některé zvláštní jevy jako je supravodivost. Byla zavedena 1848 W. Thomsonem (lordem Kelvinem). Označení: T, Jednotka: K (kelvin). Termodynamická teplotní stupnice má jen jednu základní teplotu - teplotu rovnovážného stavu vody, její syté páry a ledu tzv. trojný bod vody. 33
34 p a Teplota trojného bodu je v Celsiově stupnici 0,01 C. Není to totožný bod s teplotou tání ledu při atmosférickém tlaku. Trojný bod nastává za velmi nízkého tlaku asi 1 kpa. (atmosférický je 101 kpa).
35 Trojnému bodu vody byla přiřazena teplota T r = 273,16 K. Proč takové divné číslo? Teplotní rozdíl T (jeden dílek stupnice) byl určen číselně stejně velký jako t. Půjdeme-li v Celsiově stupnici dolů, až na absolutní nulu po těchto dílcích, dostaneme se na 273,15 C. Protože je trojný bod 0,01 C, odpovídá tomu teplota 273,16 K. Z toho vyplývá i definice kelvinu: Kelvin je 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody.
36 Př. 1: Napiš definici C. Definice kelvinu: Kelvin je 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody. Pro praktické výpočty pak používáme: T = t T = ({t} + 273,15) K t = ({T} 273,15) C Hodnotu 273,15 většinou můžeme zaokrouhlovat na 273.
37 Př. 2: Doplň tabulku: 3.24 Rozdíl termodynamických teplot dvou těles je T = 100 K. Vyjádřete tento rozdíl v Celsiových stupních Vyjádřete v Celsiových stupních zápis: a) T = 30 K, b) T = 30 K. Fyzika úlohy na straně 8 Sbírka úloh úlohy 3.20 až
38 1.6 Relativní atomová hmotnost Relativní atomová hmotnost je definována takto: ma (v per. Soustavě prvků, kolikrát je těžší než ) Ar m a je klidová hmotnost atomu mu m u atomová hmotnostní konstanta, m u = 1, kg Atomová hmotností konstanta je hmotnost 1/12 atomu nuklidu uhlíku 12. (Srozumitelnější: je přibližná hmotnost nejlehčího atomu, tedy ). Relativní molekulová hmotnost analogicky: m m je klidová hmotnost molekuly. 1 1 H M Z definice relativní molekulové hmotnosti vyplývá, že je rovna součtu relativních atomových hmotností atomů, která danou molekulu tvoří. r m m m u 38
39 Prvky se v přírodě obvykle vyskytují jako směs izotopů (atomy se stejným počtem protonů a různým počtem neutronů) prvek je tedy tvořen směsí atomů s různou hmotností. V tabulkách jsou udávány střední relativní atomové hmotnosti pro směs izotopů v poměrech obvyklých v přírodě. Např. 99,985%, 0,015%, A r vodíku je 1,008. H H m u = 1, kg Př. 1: V tabulkách najdi A r a s její pomocí vypočti hmotnost atomů u následujících prvků. a) vodík b) železo c) zlato Př. 2: Urči relativní atomovou hmotnost nuklidu uhlíku
40 Př. 3.2: Určete klidovou hmotnost m m molekuly vody H 2 O a molekuly oxidu uhličitého CO 2. Molekula vody se skládá z atomu kyslíku A r = 16 a dvou atomů vodíku A r = 1. Relativní molekulová hmotnost je tedy: M r = = 18. pro vodu m m = 2, kg, pro oxid uhličitý m m = 7, kg Máme 2 válečky, jeden z Fe a druhý z Al. Co můžeme na základě předešlých informací zjistit o jejich částicích? Př. 3: Jaký je počet částic ve válečku z Al a válečku z Fe? m u = 1, kg N je počet částic, který vypočítáme: kde m je hmotnost látky. N m m a nebon m mm 40
41 Př. 4: Urči hmotnost atomu uhlíku 12 C. Jaký je počet částic, které obsahuje 12 g tohoto uhlíku? m u = 1, kg Z definice: m = 12 m u = 12 1, kg = 19, kg N m m m , částic 41
42 1.7 Látkové množství n Základní fyzikální veličina, která vyjadřuje počet jedinců (atomů, iontů, molekul, elektronů) obsažených v chemicky stejnorodé soustavě. Číslo z předchozího příkladu 6, je Avogadrova konstanta a je to právě 1 mol (dohodnuté množství látky). Avogadrova konstanta N A je tolik částic, kolik je atomů v nuklidu uhlíku 12 o hmotnosti 12 g. (přibližně kolik je atomů v 1 g 1 H ). N A = 6, Pro látkové množství platí: 1 n N N A Př. 1: Urči látkové množství 2 válečků z Al a Fe. 42
43 Jednotkou látkového množství je mol: [n] = mol Př. 2: Urči bez kalkulačky přibližně počet částic látky, pokud je látkové množství látky n rovno: a) 2 mol b) 0,01 mol c) 500 mol d) 0,005 mol N A = 6, , , , Př. 3: Urči látkové množství látky, pokud obsahuje: a) 6, částic b) 12, částic c) 602 částic 100 mol, 0,002 mol, mol 43
44 Př. 3.4: Určete přibližný počet molekul v 1 kg vody H 2 O. Hmotnost jedné molekuly: Počet částic v jednom kg vody: Lze upravit vztah: 3, molekul N m m m M m m m u Sbírka úloh úlohy 3.5 a 3.6 Př. 3.7: Jaké je látkové množství n vody o objemu 1 litr, je-li hustota vody kg m 3? N A = 6, mol 44
45 1.8 Molární hmotnost - je hmotnost jednoho molu dané látky (hmotnost dohodnutého množství částic) Př. 1: Z minulého příkladu víme, že 1 kg vody má 56 mol. Jaká je hmotnost 1 molu vody? 0,018 kg = 18 g Molární hmotnost označujeme M m a platí: Podíl hmotnosti m tělesa z chemicky stejnorodé látky a odpovídajícího látkového množství n. Jednotka: [M m ] = kg mol -1. M m m n 45
46 12 Víme, že 12 g C je 1 mol. 1 mol tedy váží 12 g. 1 mol má stejný počet lehčích částic. Přesně 12 krát lehčích váží 1 g. 1 1 H 6 Molekuly H 2 jsou složeny ze dvou atomů vodíku 1 mol váží 2 g. 1 mol vody bude těžší, neboť počet částic je stejný, ale každá molekula váží víc C 46
47 Př. 1: Jaký je rozdíl mezi molární hmotností M m a relativní molekulovou hmotností M r? Molární hmotnost je v jednotkách kg mol -1, relativní hmotnost je bezrozměrná udává kolikrát je částice těžší než dohodnutá částice. Molární hmotnost látky v gramech na mol se číselně rovná její relativní molekulové (atomové) hmotnosti. M Ze vztahu pro molární hmotnost: můžeme snadněji vypočítat n: m M r 10 3 kg mol n M r M m m M m g mol m n 47
48 Př. 2: Urči s přesností na dvě platné číslice hmotnost 1 molu v kg u těchto látek: a) H 2 O b) CO 2 c) kyseliny siřičité 0,018 kg, 0,044 kg, H 2 SO 3-0,082 kg Př. 3.8: Jaké je látkové množství n oxidu uhličitého CO 2 o hmotnosti 1 kg? 22,7 mol 3.10 Jaké látkové množství představuje atomů vodíku? 8,3 mol 48
49 Př. 3.9: Můžeme do odměrného válce o objemu 15 cm 3 nalít vodu o látkovém množství 1 mol? m Při výpočtech používáme základní vztah pro hustotu: m V V Nemůžeme, objem jednoho molu vody je 18 cm 3. Molární objem Molární objem V m je objem 1 molu dané látky za daných vnějších podmínek a je dán vztahem: V V m n Jednotka: [V m ] = m 3 mol 1 49
50 3.11 Určete molární objem V m oxidu uhličitého CO 2 při teplotě 0 C a tlaku 1, Pa, je-li za těchto podmínek jeho hustota 1,951 kg m 3. Vypočítáme hmotnost 1 molu látky, objem z hustoty m M m V V V m n m n 0,0226 m 3 mol -1 = 23 dm 3 mol -1 50
51 Použitá literatura a zdroje: [1] RNDr. Karel Bartuška, CSc., prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.: Fyzika pro gymnázia Molekulový fyzika a termika, Prometheus, Praha 2007 [2] Doc. RNDr. Oldřich Lepil, CSc., RNDr. Milan Bednařík, CSc., doc. RNDr. Miroslava Široká, CSc.: Fyzika Sbírka úloh pro střední školy, Prometheus, Praha 2010 [3] Mgr. Jaroslav Reichl: Klíč k fyzice, Albatros, Praha 2005 [4] Mgr. Jaroslav Reichl, [5] Mgr. Martin Krynický, [6] Česká televize, pořad Rande s Fyzikou
52 Autor prezentace a ilustrací: Ing. Jakub Ulmann Fotografie použité v prezentaci: Na snímku 1: Ing. Jakub Ulmann Na snímku 11: Na snímku 23: Na snímku 27: Na snímku 29: uselang=cs
6_1_Molekulová fyzika a termodynamika
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 6_1_Molekulová fyzika a termodynamika Ing. Jakub Ulmann MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA 1 Molekulová fyzika
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika
VíceZáklady molekulové fyziky a termodynamiky
Základy molekulové fyziky a termodynamiky Molekulová fyzika je částí fyziky, která zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného silového působení částic, z nichž jsou
VíceLOGO. Molekulová fyzika
Molekulová fyzika Molekulová fyzika Molekulová fyzika vysvětluje fyzikální jevy na základě znalosti jejich částicové struktury. Jejím základem je kinetická teorie látek (KTL). KTL obsahuje tři tvrzení:
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VíceZákladní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo
Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou
Více3.3 Částicová stavba látky
3.3 Částicová stavba látky Malé (nejmenší) částice látky očekávali nejprve filozofové (atomisté) a nazvali je atomy (z řeckého atomos = nedělitelný) starověké Řecko a Řím. Mnohem později chemici zjistili,
VíceMolekulová fyzika a termodynamika
Molekulová fyzika a termodynamika Molekulová fyzika a termodynamika Úvod, vnitřní energie soustavy, teplo, teplota, stavová rovnice ideálního plynu Termodynamické zákony, termodynamické děje Teplotní a
VíceZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika
ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika Částicová struktura látek Látky jakéhokoli skupenství se skládají z částic Částicemi jsou
VíceFyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.
Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceKINETICKÁ TEORIE LÁTEK
ZÁKLADNÍ POZNATKY V mechanice je pohled na tělesa makroskopický makros = veliký, na zákon zachování energie pohlížíme tak, že nás nezajímá částicová struktura, v molekulové fyzice se zajímáme o tom, co
VíceFYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...
FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání
VíceA. MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA
Rozdělení učiva A. MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA I. Základní poznatky molekulové fyziky a termodynamiky II. Vnitřní energie, práce a teplo III. Struktura a vlastnosti plynů IV. Kruhový děj s ideálním plynem
VíceCELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.
CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,
Vícemetoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.
Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem
VíceKINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK
KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic. Prostor, který těleso zaujímá, není částicemi beze zbytku vyplněn (diskrétní struktura látek). Rozměry částic jsou řádově
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
Víceměření teploty Molekulová fyzika a termika Teplotní délková roztažnost V praxi úlohy
měření teploty Molekulová fyzika a termika rozdíl mezi stupnicí celsiovskou a termodynamickou př. str. 173 (nové vydání s. 172) teplo(to)měry roztažnost látek rtuťový, lihový, bimetalový vodivost polovodičů
VíceOBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.
OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi
VícePRACOVNÍ LIST: OPAKOVÁNÍ UČIVA 6. ROČNÍKU
PRACOVNÍ LIST: OPAKOVÁNÍ UČIVA 6. ROČNÍKU STAVBA LÁTEK, ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI. NEUSPOŘÁDANÝ POHYB ČÁSTIC. ČÁSTIC. SLOŽENÍ LÁTEK. VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ TĚLES. SÍLA, GRAV. SÍLA A GRAV. POLE. Základní pojmy:
VíceIntegrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_STEIV_FYZIKA1_11 Název materiálu: Teplo a teplota. Tematická oblast: Fyzika 1.ročník Anotace: Prezentace slouží k vysvětlení základních fyzikálních veličin tepla a teploty.
VíceMolekulová fyzika. (test version, not revised)
Molekulová fyzika (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 1. října 2010 Obsah Úvod Kinetická teorie látek Modely skupenství Konstanty a veličiny Úvod Co jsme doposud zkoumali?
VíceTřídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
VíceFYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník
FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová
VíceTermodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické
Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných
VíceČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_185_Skupenství AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 16.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, ČÍSLO PROJEKTU:
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2
VíceKinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
VíceSKUPENSKÉ PŘEMĚNY POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D11_Z_OPAK_T_Skupenske_premeny_T Člověk a příroda Fyzika Skupenské přeměny Opakování
VíceTEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická
VíceTERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Ideální plyn je zjednodušená představa skutečného plynu. Je dokonale stlačitelný
VíceJádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony
Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
Více1. Látkové soustavy, složení soustav
, složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových
VíceChemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty
SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny
VíceJEVY NA ROZHRANÍ PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Dagmar Horká MGV_F_SS_1S3_D17_Z_MOLFYZ_Jevy_na_rozhrani_pevneho_tel esa_a_kapaliny_pl Člověk a příroda Fyzika
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_5_ Struktura a vlastnosti kapalin
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_5_ Struktura a vlastnosti kapalin Ing. Jakub Ulmann 5 Struktura a vlastnosti kapalin 5.1 Povrchové napětí
VícePomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika
VíceVEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH
VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to
VíceMOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA
MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA 2 metody zkoumání látek na základě vnějších projevů: I. KINETICKÁ TEORIE LÁTEK -studium vlastností látek na základě vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení jednotlivých
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Míček upustíme z výšky na podlahu o Míček padá zvětšuje se, zmenšuje se. Celková mechanická energie se - o Míček se od země odrazí a stoupá vzhůru zvětšuje se, zmenšuje se.
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu
VícePřírodní vědy - Chemie vymezení zájmu
Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 05_1_Fyzikální veličiny a jejich měření
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_1_Fyzikální veličiny a jejich měření Ing. Jakub Ulmann 1 Obsah a metody fyziky 1.1 O čem fyzika pojednává
VíceLátkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A
Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
Více2.1 Empirická teplota
Přednáška 2 Teplota a její měření Termika zkoumá tepelné vlastnosti látek a soustav těles, jevy spojené s tepelnou výměnou, chování soustav při tepelné výměně, změny skupenství látek, atd. 2.1 Empirická
VíceDigitální učební materiál
Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:
Více4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:
4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceN A = 6,023 10 23 mol -1
Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_4_Mechanická práce a energie Ing. Jakub Ulmann 4 Mechanická práce a energie 4.1 Mechanická práce 4.2
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
VíceCHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
VíceCHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS
CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních stavebních částic: atomů, iontů a... Látky se liší podle druhu částic, ze kterých se skládají. Druh částic
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VícePomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceAgrochemie - cvičení 05
Agrochemie - cvičení 05 Hmotnostní zlomky a procenta Relativní atomová hmotnost (Ar) bezrozměrná veličina veličina Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti Relativní
Vícestechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10
Základní chemické zákony Chemické zákony, látkové množství, atomová a molekulová hmotnost, stechiometrický vzorec, platné číslice http://z-moravec.net 1 / 10 Zákony zachování Zákon zachování hmoty Lavoisier,
VíceCh - Rozlišování látek
Ch - Rozlišování látek Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně
VíceMezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Mgr. LUKÁŠ FEŘT
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_106 Jméno autora: Mgr. Eva Mohylová Třída/ročník:
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceTeplota. fyzikální veličina značka t
Teplota fyzikální veličina značka t Je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého. Jak se tato vlastnost jmenuje? Teplota Naše pocity
VíceV izolované soustavě nedochází k výměně tepla s okolím. Dokonalá izolovaná soustava neexistuje, nejvíce se jí blíží kalorimetr nebo termoska.
Teplo a vnitřní energie pracovní list Vnitřní energie Všechny tělesa se skládají z částic, které vykonávají neustálý a neuspořádaný pohyb a které na sebe navzájem silově působí. Částice uvnitř všech těles
VíceF8 - Změny skupenství Číslo variace: 1
F8 - Změny skupenství Číslo variace: 1 1. K vypařování kapaliny dochází: při každé teplotě v celém jejím objemu pouze při teplotě 100 C v celém objemu kapaliny pouze při normální teplotě a normálním tlaku
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
CHEMICKY ČISTÉ LÁTKY A SMĚSI Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních částic: atomů, iontů a... 1. Přiřaďte látky: glukóza, sůl, vodík a helium k níže zobrazeným typům částic.
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceDUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:
Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceII. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO
II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií
VíceSHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ
SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu - látka
VíceNa libovolnou plochu o obsahu S v atmosférickém vzduchu působí kolmo tlaková síla, kterou vypočítáme ze vztahu: F = pa. S
MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ. Co už víme o plynech? Vlastnosti ply nů: 1) jsou snadno stlačitelné a rozpínavé 2) nemají vlastní tvar ani vlastní objem 3) jsou tekuté 4) jsou složeny z částic, které se neustále
Více1) Tělesa se skládají z látky nebo menších těles mají tvar, polohu a rozměry všechna tělesa se pohybují! 2) Látky se skládají z atomů a molekul
Látka a těleso 1) Tělesa se skládají z látky nebo menších těles mají tvar, polohu a rozměry všechna tělesa se pohybují! 2) Látky se skládají z atomů a molekul Druh látky (skupenství): pevné l. kapalné
VíceATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře
ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceV izolované soustavě nedochází k výměně tepla s okolím. Dokonalá izolovaná soustava neexistuje, nejvíce se jí blíží kalorimetr nebo termoska.
Teplo a vnitřní energie pracovní list Vnitřní energie Všechny tělesa se skládají z částic, které vykonávají neustálý a neuspořádaný pohyb a které na sebe navzájem silově působí. Částice uvnitř všech těles
VícePřehled otázek z fyziky pro 2.ročník
Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_64 Jméno autora: Mgr. Eva Mohylová Třída/ročník:
VíceDatum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.
Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_466A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
VíceT0 Teplo a jeho měření
Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná
VícePlazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu
Plazmové metody Základní vlastnosti a parametry plazmatu Atom je základní částice běžné hmoty. Částice, kterou již chemickými prostředky dále nelze dělit a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
VíceMOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA
MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA 4. TEPLO, TEPLOTA, TEPELNÁ VÝMĚNA Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. TEPLO Teplo je míra změny vnitřní energie, kterou systém vymění při styku s jiným
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_2_Kinematika hmotného bodu Ing. Jakub Ulmann 2 Kinematika hmotného bodu Nejstarším odvětvím fyziky,
VíceTERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy
1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,
VíceVnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie
Více