6 Vznik závazkových právních vztahů
|
|
- Tomáš Tadeáš Macháček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 zakládá právní vztah, konkrétně že tím zakládá právní vztah ze smlouvy kupní. Přesto však tuto kupní smlouvu uzavírá a jejím prostřednictvím zakládá závazkový právní vztah, neboť jeho projev vůle, resp. jeho chování, podle 34 k založení takového právního vztahu s jeho subjektivními právy a právními povinnostmi směřovalo. V mnohých případech však existuje projev vůle, resp. chování podobné, které však se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu k založení závazkového právního vztahu a s ním spojených subjektivních práv a právních povinností nesměřuje. V takových případech jde jen o společenské mimoprávní úsluhy či o sousedskou, resp. přátelskou výpomoc. Tyto mimoprávní společenské (přátelské) úsluhy charakter závazkových právních vztahů nemají. To znamená, že vzájemná práva a právní povinnosti z nich nevznikají, jejich porušení není právem sankciováno a ani jejich plnění nelze, pokud není uskutečněno dobrovolně, s úspěchem soudně (autoritativně mocensky) vynucovat. Jinak řečeno, jednající strany nesledovaly svou vůli (úmyslem) založit závazkový právní vztah spojený se vznikem právem sankciovaných a právem vynutitelných subjektivních práv a povinností. Tak tomu bude např. tehdy, nabídne-li někdo jinému cigaretu a ten ji přijme, pozve-li někdo jiného na oběd či večeři, pomůže-li někdo v rámci přátelské výpomoci sousedovi opravit automobil, nechá-li někdo jiného příležitostně přespat ve svém bytě atd. Nelze ovšem vyloučit ani hraniční případy, ve kterých o tom, zda se ještě jednalo o mimoprávní společenskou úsluhu, anebo již o závazkový právní vztah s jeho právně sankciovanými a autoritativně vynutitelnými subjektivními právy a právními povinnostmi, bude třeba vždy rozhodovat výkladem (interpretací) konkrétní situace, zejména konkrétních projevů vůle zúčastněných subjektů. 6 Vznik závazkových právních vztahů A. Obecný výklad Závazkové právní vztahy vznikají zásadně ze stejných právních důvodů (skutečností) jako občanskoprávní vztahy vůbec 489 ve spojení s 2 odst. 1 (svazek I. díl první hlavu jedenáctou 3). 65
2 DÍL TŘETÍ: ZÁVAZKOVÉ PRÁVO OBECNÁ ČÁST V praxi přicházejí, i když nikoli se stejnou četností, v úvahu tyto právní důvody vzniku závazkových právních vztahů (tzv. zavazovací důvody): a) právní úkony, zejména smlouvy, b) protiprávní úkony, c) úřední (pravotvorná konstitutivní) rozhodnutí státních orgánů, zejména soudů, d) jiné právní důvody stanovené zákonem, zejména události a protiprávní stavy. 66 B. Závazkové právní vztahy z právních úkonů, zejména ze smluv Z úkonů jsou nejdůležitějším právním důvodem vzniku závazkových právních vztahů právní úkony a z nich nejčastějším právním důvodem smlouvy. Smlouva jako dvoustranný, resp. vícestranný právní úkon se tak stává jedním z ústředních institutů závazkového práva (obecně o smlouvách svazek I. díl první hlava desátá 2 B. III.). I smlouva jako právní úkon musí splňovat všechny náležitosti právních úkonů, tj. náležitosti smluvních stran, náležitosti vůle a projevu, náležitosti předmětu a obsahu i náležitosti formy. Naprostá většina závazkových právních vztahů jsou v praxi závazkové právní vztahy smluvní kontraktní (ex contractu). Ty svým počtem podstatně převyšují počet závazkových právních vztahů, které vznikají z jiných právních důvodů. Již výše bylo uvedeno, že pro smluvní závazkové právní vztahy podle 493 platí, že je nelze, pokud občanský zákoník nestanoví něco jiného, měnit bez souhlasu jejich stran (srov. i 272 odst. 2 ObchZ). Tento požadavek vyjadřující zásadu pacta sunt servanda přispívá významným způsobem k posilování právní jistoty smluvních stran závazkových právních vztahů. Vzhledem k tomu, že jednou ze základních zásad občanského, a tedy i závazkového práva je zásada rovného postavení subjektů, ze které mj. vyplývá nepřípustnost jednostranného uložení závazku jedním subjektem druhému, jsou případy vzniku (zániku) závazkového právního vztahu jednostranným právním úkonem výjimečné. Právně relevantní jednostranné právní úkony jsou zákonem připuštěny pouze tam, kde osoba, která takový jednostranný právní úkon činí, zavazuje pouze sebe (srov. např. návrh ofertu smlouvy podle 43a), anebo kde oprávnění subjektu učinit jednostranný právní úkon s právní relevancí pro jiný subjekt občanskoprávní normy odvozuje svůj základ z již existujícího závazkového právního vztahu
3 (např. výpověď z již existujícího závazkového právního vztahu 582, volba plnění v případě již existujícího alternativního závazkového právního vztahu 561, dovolené odstoupení od již existující smlouvy 48 odst. 1, 497, atd.). U jednostranných právních úkonů se tedy na rozdíl od smluv jako obecných zavazovacích důvodů uplatňuje zásada uzavřeného počtu jejich typů (v tomto případě jde o tzv. numerus clausus). To znamená, že jednostranné právní úkony působí právní následky, zejména zakládají, mění či ruší závazkové právní vztahy pouze tam, kde to normy občanského práva připouštějí. Existují však i určité jednostranné úkony, ze kterých vznikají závazkové právní vztahy podobné závazkovým právním vztahům ze smluv, resp. podobné právní následky jako ze smlouvy. Takové jednostranné právní úkony bývaly označovány, a někdy se i nadále částí evropské občanskoprávní teorie a praxe tradičně označují, jako kvazismlouvy kvazikontrakty (výraz pochází z římského práva, které znalo závazky quasi ex contractu, tj. závazky jakoby vzniklé ze smlouvy). Pojem kvazismluv kvazikontraktů však není většinou zcela zřetelně definován, takže se dnes již používá jen někde (např. ve francouzském občanském právu srov. čl. 1371; naproti tomu německý občanský zákoník pojem kvazismlouvy nezná, neboť za důvod vzniku závazků považuje obecně právní úkon Rechtsgeschäft, pod nímž rozumí jak smlouvu, tak i jednostranný právní úkon). Český občanský zákoník rovněž pojem kvazismlouvy kvazikontraktu nezná. Za kvazismlouvu, resp. za jiný zavazovací důvod než smlouvu, lze pro podobnost jejich následků označit v občanském právu jednatelství bez příkazu ( 472 n.), veřejnou soutěž ( 847 n.) a veřejný příslib ( 850 n.). C. Závazkové právní vztahy z protiprávních úkonů Kromě smlouvy jsou nejčastějším důvodem vzniku závazkových právních vztahů protiprávní úkony, zejména protiprávní úkony zaviněné (civilní delikty), a to bez ohledu na to, spočívají-li v porušení smluvní povinnosti nebo v porušení jiné, tj. mimosmluvní zákonné povinnosti. Z jiného hlediska se protiprávní úkony rozlišují podle způsobeného výsledku na: 1. způsobení škody, a to v důsledku a) porušení smluvního závazku, nebo b) porušení mimosmluvní zákonné povinnosti; 67
4 DÍL TŘETÍ: ZÁVAZKOVÉ PRÁVO OBECNÁ ČÁST 2. způsobení jiného protiprávního výsledku. Závazkové právní vztahy ze zaviněných protiprávních úkonů způsobujících škodu vznikají, jsou-li splněny i další potřebné zákonné předpoklady, již samotným zaviněným protiprávním úkonem způsobujícím škodu, a nikoli až rozsudkem soudu, který ukládá škůdci povinnost škodu nahradit. Rozsudek soudu je proto deklaratorní povahy, tj. rozsudek pouze prohlašuje povinnost škůdce nahradit škodu. Někdy ovšem rozsudek soudu může již vzniklý závazek k náhradě škody v určitém směru konstitutivním způsobem modifikovat (srov. např. určení způsobu náhrady škody 422 odst. 2, přeměna solidárního závazku k náhradě škody více škůdců na jejich dílčí závazky 438 odst. 2, použití soudcovského zmírňovacího práva 450). Z porušení smluvní povinnosti vznikají i další závazkové právní vztahy, a to bez zřetele na zavinění, jako je odpovědnost z prodlení a odpovědnost za vady. Podle obdoby kvazismluv (kvazikontraktů) vytvořila část evropské občanskoprávní vědy a praxe rovněž kategorii kvazideliktů (závazků quasi ex delicto), tj. takových deliktů, které sice mají určitou podobnost s civilními delikty, liší se však od nich zejména tím, že nevyžadují zavinění, a někdy dokonce ani protiprávní úkon. Český občanský zákoník, který, jak již bylo uvedeno výše, nezná výslovně pojem kvazismlouvy (kvazikontrakty), nezná výslovně ani pojem kvazidelikty. V českém občanském právu by za současného právního stavu bylo možno považovat za kvazidelikty např. případy bezdůvodného obohacení ( 451 n.), popř. případy způsobení škody bez zavinění, tj. případy objektivní odpovědnosti. 68 D. Závazkové právní vztahy z úředního rozhodnutí Úřední rozhodnutí pravotvorné (konstitutivní) povahy je důvodem vzniku závazkového právního vztahu v těch případech, kdy zákon příslušnému státnímu orgánu, zejména soudu, oprávnění závazkový právní vztah založit poskytuje. Takovým případem je např. rozhodnutí soudu, jímž se při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle 142 odst. 1 věc dosud všem spoluvlastníkům společná zároveň přikazuje do vlastnictví jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu; tímto rozhodnutím je zároveň konstituován závazkový právní vztah o přiměřené náhradě mezi dosavadním podílovým spoluvlastníkem, resp. spoluvlastníky, jimž byla věc přikázána do vlastnictví, na straně jedné a ostatními podílovými spoluvlast-
5 níky na straně druhé. Podobná situace může nastat při neoprávněné stavbě ( 135c odst. 2). E. Závazkové právní vztahy z jiných důvodů 1. Událost dává vznik závazkovému právnímu vztahu tehdy, jestliže s ní zákon tento právní následek spojuje (zákonem kvalifikovaná událost). V oblasti závazkového práva je událost často spojena s protiprávním stavem vedoucím ke vzniku odpovědnostního právního vztahu. Praktické je to zejména v těch případech, kde je občanským zákoníkem založena objektivní odpovědnost za škodu. Tak např. havárie dopravního prostředku, zejména motorového vozidla, jako událost vyvolaná zvláštní povahou provozu tohoto dopravního prostředku, která má za následek způsobení škody někomu jinému, vyvolá vznik závazkového právního vztahu tuto škodu nahradit ( 427 n.). Protiprávní stav zakládající závazkový právní vztah může být vyvolán i lidským chováním. Tak např. ten, za něhož někdo jiný splnil to, co měl splnit sám ( 454), se nedopustil vůči tomu, kdo za něj plnil, žádného protiprávního úkonu. Nicméně jeho obohacení, které občanský zákoník nedovoluje, je třeba kvalifikovat jako protiprávní stav, který mezi tím, kdo obohacení takto získal, a tím, na jehož úkor byl získán, zakládá zvláštní závazkový právní vztah z bezdůvodného obohacení. Protiprávní stav jako důvod vzniku závazkového právního vztahu může nastat i jako důsledek povolené činnosti (např. povinnost k náhradě škody při poddolování důlní činností, při porušení telefonního vedení, vodovodního potrubí apod.). 2. Kromě všech uvedených typických důvodů vzniku závazkových právních vztahů zná zákon i některé další důvody, které se nedají podřadit pod žádný z výše uvedených typů. Proto se v těchto případech hovoří o závazkových právních vztazích vznikajících z různých důvodů (ex variis causarum figuris). Jako příklad lze uvést nálezcovo právo na nálezné a na náhradu nutných nákladů podle 135 odst. 2 vůči vlastníkovi nalezené věci (zvláštní předpis však může upravit jinak oprávnění toho, kdo věc našel či ohlásil, jde-li zejména o nálezy s nenahraditelnou historickou a kulturní hodnotou). 69
6 DÍL TŘETÍ: ZÁVAZKOVÉ PRÁVO OBECNÁ ČÁST 7 Subjekty závazkových právních vztahů A. Subjekty a strany Subjekty závazkových právních vztahů mohou být tytéž subjekty, které mohou být i subjekty občanskoprávních vztahů vůbec (svazek I. díl první hlava dvanáctá), tj. fyzické a právnické osoby včetně státu, resp. obcí a krajů. V souladu s osobní a místní působností občanského zákoníku mohou být subjekty závazkových právních vztahů rovněž cizí státní příslušníci, jakož i zahraniční právnické osoby. Závazkové právní vztahy pojmově předpokládají existenci alespoň dvou subjektů. Závazkový právní vztah pouze s jedním subjektem je pojmově vyloučen. Došlo-li by proto ke splynutí (konsolidaci) dvou subjektů v jeden (např. při dědění, kdy se dlužník stane dědicem svého věřitele), závazkový právní vztah zanikne ( 584). V závazkovém právu je třeba lišit pojmy subjekt závazkového právního vztahu a strana závazkového právního vztahu (pokud jde o smlouvy, uvádí se běžně smluvní strany, popř. účastníci smlouvy). Ke vzniku závazkového právního vztahu nepostačuje pouhá existence dvou subjektů. Tyto subjekty musí být zároveň vůči sobě v opačném právním postavení, tj. jeden z nich musí být subjektem práva na plnění (pohledávky) neboli věřitelem, druhý z nich subjektem povinnosti splnit závazek (dluh) neboli dlužníkem. Závazkový právní vztah proto vždy nezbytně předpokládá existenci alespoň dvou stran; nelze ovšem vyloučit ani existenci více stran závazkového právního vztahu (např. závazkový právní vztah založený smlouvou o sdružení 829 n.). Pojmy subjekt závazkového právního vztahu a strana závazkového právního vztahu se prolínají, nejsou však totožné. Stranami závazkového právního vztahu jsou, jak již bylo nejobecněji vyjádřeno, věřitel a dlužník. U jednotlivých druhů závazkových právních vztahů se lze setkat se specifickým označením subjektů (např. u závazkového právního vztahu z kupní smlouvy jsou jeho subjekty prodávající a kupující, u závazkového právního vztahu z darovací smlouvy dárce a obdarovaný, u závazkového právního vztahu vzniklého způsobením škody poškozený a škůdce). Oba tyto základní pojmy věřitel a dlužník vyjadřují pozici, kterou tyto subjekty v závazkovém právním vztahu jako vztahu relativním zaujímají, 70
7 přičemž ve složitých závazkových právních vztazích se věřitelské a dlužnické pozice jednotlivých subjektů podle okolností mění (viz výše 3). Na věřitelské i na dlužnické straně může být pouze jeden subjekt (tzv. jednoduché závazkové právní vztahy, resp. jednoduché závazky). V těchto případech žádná zvláštní právní problematika nevzniká. Na věřitelské i na dlužnické straně, popř. na obou, však mohou být i dva subjekty či více subjektů; v takovém případě se hovoří o společných závazkových právních vztazích, resp. o společných závazcích, konkrétně o spoluvěřitelství, popř. spoludlužnictví, anebo též o mnohosti (pluralitě) subjektů na věřitelské či na dlužnické straně. Tak např. prodají-li tři podíloví spoluvlastníci svůj dům dvěma kupujícím do jejich podílového spoluvlastnictví, vznikne sice dvoustranný závazkový právní vztah, tj. závazkový právní vztah, který má dvě strany, avšak v konkrétním případě pět subjektů. B. Společné závazky; mnohost (pluralita) subjektů I. Obecný výklad Jestliže na straně dlužníků či věřitelů, popř. na obou stranách, existuje mnohost (pluralita) subjektů, vzniká podstatně složitější právní situace. Proto ji také normy závazkového práva výslovně řeší. Vzájemný vztah spoludlužníků, resp. spoluvěřitelů, i jejich vzájemný vztah jako jednotlivých subjektů závazkového právního vztahu vůči druhé straně závazkového právního vztahu, je různý podle toho, jde-li v konkrétním případě o závazkový právní vztah, resp. o závazek dílčí, solidární (starší nauka používala i pojem koreální) či nedílný. O jaký druh společného závazku v konkrétním případě se jedná, bude záviset v prvé řadě na vůli samotných smluvních stran a na předmětu plnění (zda je, nebo není dělitelný). V některých případech stanoví druh společného závazku sám zákon (např. u podílového spoluvlastnictví 139). Výjimečně však může druh společného závazku určit i soud (podle 438 odst. 2 soud může v odůvodněných případech ze zákona existující solidární závazek více škůdců přeměnit na dílčí závazek podle jejich konkrétní účasti na způsobení škody). Obchodní zákoník obsahuje zvláštní úpravu společných závazků a jejich druhů v 293 n. (jde-li o závazek k náhradě škody srov. 383). Jedná se však jen o úpravu částečnou, takže v těch otázkách, které obchodní zákoník neupravuje, platí podpůrně (subsidiárně) příslušná ustanovení občanského zákoníku ( 511 n.). 71
8 DÍL TŘETÍ: ZÁVAZKOVÉ PRÁVO OBECNÁ ČÁST 72 II. Dílčí závazky Právně nejjednodušší je situace při závazcích dílčích. Jejich předpokladem je, že každý spoludlužník je zavázán, resp. každý spoluvěřitel je oprávněn toliko co do svého dílu, a dále že plnění ze závazku vyplývající je dělitelné takovými díly (podíly), jakými jsou jednotlivé subjekty závazku vázány či oprávněny. Není-li dohodnuto nebo právním předpisem či rozhodnutím stanoveno, jakými díly má dlužník splnit svůj závazek společný více věřitelům, tj. spoluvěřitelům, je oprávněn, a nepochybně též povinen, plnit každému z nich rovným dílem ( 512). V případě dílčích závazků, a to bez rozdílu, zda na té, či oné straně, jde svou právní podstatou o prostý součet (sumaci) jednotlivých dílčích závazků; každý ze spoludlužníků, resp. spoluvěřitelů, má co do svého podílu stejné právní postavení, jako by byl samostatným dlužníkem, resp. samostatným věřitelem (jediným). To znamená, že jsou-li např. tři spoludlužníci A, B a C, a to každý k jedné třetině, a spoludlužník A svou třetinu splní, zaniká tím zcela jeho závazek; to se však nijak nedotkne závazků spoludlužníků B a C. Pokud by věřitel od spoludlužníka A požadoval více, než činí jeho podíl, spoludlužník A by se ubránil námitkou, že není více dlužen. III. Solidární závazky Solidarita dlužníků (pasivní solidarita) i solidarita věřitelů (aktivní solidarita) je dána podle 511, resp. 513, pouze tehdy, je-li to stanoveno právním předpisem, rozhodnutím soudu nebo dohodnuto smlouvou, a také tehdy, vyplývá-li to z povahy plnění. Funkce pasivní solidarity spočívá v tom, že se jí zvyšuje jistota uspokojení věřitelovy pohledávky (věřitel se může s úspěchem domáhat splnění celé pohledávky na kterémkoli ze spoludlužníků), a dále v tom, že se věřiteli ulehčuje uplatnění pohledávky před soudem (věřitel se nemusí domáhat splnění od všech spoludlužníků, nýbrž pouze od toho z nich, kterého si vybral z toho důvodu, že od něho pohledávku pro jeho platební schopnost solventnost nejspíš vymůže). 1. Solidarita dlužníků (pasivní solidarita) znamená, že spoludlužníci jsou zavázáni témuž věřiteli splnit celý dluh společně a nerozdílně (říká se též běžně rukou společnou a nerozdílnou ), neboli jsou zavázáni solidárně (in solidum). I v těchto případech bývají zpravidla stanoveny podíly jednotlivých spoludlužníků. Tyto podíly však nejsou relevantní ve vztahu k věřiteli
9 (věřitel je nemusí ani znát), nýbrž mají právní význam jen ve vnitřním právním vztahu mezi spoludlužníky. Solidarita dlužníků je právním provedením zásady jeden za všechny (uplatňuje-li věřitel celé plnění pouze na jednom ze spoludlužníků, ten nemůže s úspěchem na věřiteli požadovat, aby se domáhal splnění také na ostatních) a všichni za jednoho (nemůže-li plnit jeden ze spoludlužníků, jsou povinni plnit všichni ostatní, a to i podíl toho, kdo sám plnit nemůže). To znamená, že v případě více solidárně zavázaných spoludlužníků k témuž celému dluhu může věřitel požadovat splnění celého dluhu od kteréhokoli z nich (volba spoludlužníka závisí na vůli věřitele). Právě tak platí, že každý ze spoludlužníků může věřiteli splnit celý dluh, tj. že věřitel je povinen splnění celého dluhu od kteréhokoli ze spoludlužníků přijmout. V takovém případě splněním poskytnutým jedním ze spoludlužníků, popř. složením plnění do úřední úschovy atd., zanikne povinnost všech spoludlužníků vůči věřiteli (tzv. objektivní účinek uspokojení věřitele). Tam však, kde došlo k zániku závazku bez uspokojení věřitele, došlo k zániku závazku pouze mezi věřitelem a spoludlužníkem (tzv. subjektivní účinek in personam). V tomto případě se proto pouze omezuje (redukuje) počet spoludlužníků, zatímco výše věřitelovy pohledávky zůstává i nadále nezměněna. Tak např. dojde-li ke splynutí pohledávky a dluhu pouze u jednoho ze spoludlužníků, může věřitel nadále požadovat plnění na ostatních spoludlužnících. Došlo-li k prominutí dluhu smlouvou uzavřenou mezi věřitelem a jedním z jeho spoludlužníků, může věřitel požadovat pohledávku na ostatních spoludlužnících, a to v celé výši. I promlčení pohledávky věřitele působí jen ve vztahu k jednomu ze spoludlužníků (in personam), tj. netýká se ostatních spoludlužníků. Jestliže věřitel od určitého solidárního dlužníka požaduje více, než kolik na tohoto spoludlužníka podle jeho vnitřního právního vztahu k ostatním spoludlužníkům připadá, anebo jestliže určitý solidární dlužník věřiteli již splnil více, než kolik na něj připadalo, vznikne mu vůči ostatním spoludlužníkům právo postihu (regresu) neboli postihový (regresní) nárok (mezi spoludlužníky vznikne v takových případech postihový regresní právní vztah). Spoludlužník, vůči kterému věřitel uplatnil (rozumí se žalobou u soudu) celý nárok, resp. více, než kolik na něj připadá, má vůči ostatním spoludlužníkům právo předběžného postihu (preventivního regresu). Toto právo se podle 511 odst. 2 uplatňuje nejprve notifikací, tj. tím, že žalovaný spoludlužník je bez zbytečného odkladu povinen vyrozumět ostatní spoludlužníky, a tak jim dát možnost, aby proti zažalované pohledávce uplatnili 73
10 DÍL TŘETÍ: ZÁVAZKOVÉ PRÁVO OBECNÁ ČÁST své námitky, popř. zároveň podali tzv. zprošťovací (liberační) žalobu. Tou žalovaný spoludlužník požaduje od ostatních spoludlužníků, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili anebo žalovaného spoludlužníka v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili (např. započtením své pohledávky vůči pohledávce věřitele). Funkcí předběžného postihu je ulehčit právní postavení toho ze spoludlužníků, vůči kterému celé plnění, resp. více, než kolik na něj připadá, bylo uplatněno, a to tím způsobem, že může na ostatních spoludlužnících požadovat dříve, než sám splní, aby oni splnili to, co na ně připadá. Vůči věřiteli však ten ze spoludlužníků, vůči kterému celé plnění, resp. více, než kolik na něj připadá, bylo uplatněno, nemůže poskytnutí plnění odkládat jen s poukazem na to, že ostatní spoludlužníci jeho předběžnému postihu ještě nevyhověli. Preventivní regres neruší solidaritu dlužníků ve vztahu k věřiteli, neboli právní postavení věřitele se tím nemění. Jestliže některý spoludlužník splní celý dluh anebo více, než na něj připadá, náleží mu podle 511 odst. 3 proti ostatním spoludlužníkům právo následného postihu (subrogačního regresu). Toto právo spočívá v tom, že dotyčný spoludlužník může od ostatních spoludlužníků požadovat náhradu podílů, které na ně připadají. Výši podílů spoludlužníků stanoví dohoda, rozhodnutí soudu či zákon; nejsou-li podíly takto stanoveny, jsou podíly všech spoludlužníků ve vnitřním právním vztahu stejné. Pokud některý ze spoludlužníků není způsobilý tuto náhradu pro svou platební neschopnost (insolventnost) poskytnout, rozvrhne se jeho podíl stejným dílem na ostatní; tím vznikne každému ze spoludlužníků, na kterého byl takto neuhrazený podíl rozvržen a který uhradil, vůči insolventnímu spoludlužníkovi právo na následné vypořádání. 2. Solidarita věřitelů (aktivní solidarita) podle 513 vzniká tehdy, jestliže více věřitelů (spoluvěřitelů) má vůči dlužníkovi společnou pohledávku s tím, že každý z nich může požadovat od dlužníka splnění celé pohledávky, a ten je povinen mu ji uhradit. V takovém případě splnění poskytnuté jednomu věřiteli působí vůči všem ostatním spoluvěřitelům (objektivní účinek uspokojení věřitele). To znamená, že splněním jednomu věřiteli závazek (dluh) dlužníka zaniká celý, tj. vůči všem spoluvěřitelům. Proto žádný z ostatních spoluvěřitelů již nemá právo splnění od dlužníka žádat ( 514). Spoluvěřitelé se mezi sebou, tj. ve vzájemném vnitřním právním vztahu, vypořádají podle svých podílů ( 515). Tak např. jestliže v případě pohledávky Kč měl spoluvěřitel A podíl 45 %, spoluvěřitel B podíl 25 % a spoluvěřitel C podíl 30 % a dlužník splnil 74
11 celých Kč spoluvěřiteli C, spoluvěřitel C bude povinen zaplatit spoluvěřiteli A Kč a spoluvěřiteli B Kč. Ve vztahu spoluvěřitelů a dlužníka platí, nebylo-li ujednáno něco jiného, zásada předstihu (prevence). To znamená, že dlužník je povinen, a ovšem také oprávněn, splnit celý dluh tomu spoluvěřiteli, který ho o splnění požádá první ( 513). Toto požádání spoluvěřitele může spočívat v podání žaloby, popř. i v jiné formě (např. ve formě výzvy plnit doručené dlužníkovi). Nepožádal-li dlužníka v době splatnosti pohledávky o splnění žádný ze spoluvěřitelů, je dlužník oprávněn plnit kterémukoli z nich. IV. Nedílné závazky Dosavadní případy se týkaly závazků, jejichž předmět plnění je dělitelný, neboli takových, jejichž předmět umožňuje, aby každý dlužník plnil, resp. každý věřitel přijal pouze díl. Zvláštní právní režim mají závazky nedílné. Zákon se o nich výslovně zmiňuje pouze pro případ více věřitelů ( 512 odst. 2 a 515). V takovém případě je dlužník oprávněn, nebylo-li dohodnuto něco jiného, plnit kterémukoli ze spoluvěřitelů, a ten je naopak povinen plnění přijmout s účinky pro všechny spoluvěřitele (objektivní účinek uspokojení věřitele). V tomto případě tedy neplatí výše zmíněná zásada předstihu (prevence) věřitelů, nýbrž dlužník si může vybrat, kterému z nich bude plnit. Dlužník však není povinen plnit žádnému z nich bez souhlasu ostatních. Z této poměrně složité právní konstrukce vyplývá, že dlužník je v takovém případě oprávněn plnit kterémukoli ze spoluvěřitelů s účinkem pro všechny; není však bez souhlasu ostatních povinen tak učinit. Není k tomu povinen ani tehdy, byl-li některým ze spoluvěřitelů o splnění požádán; v takovém případě však může požádat o souhlas všech ostatních (jejich souhlasem se míní souhlas s tím, aby dlužník splnil určitému z nich, a to s účinkem pro všechny). Dlužník je tedy povinen plnit buď jen všem spoluvěřitelům najednou (připouští-li to povaha plnění), anebo pouze jednomu z nich se souhlasem všech ostatních. Ustanovení 515 odst. 1 upravuje vzájemné vypořádání mezi věřiteli. 75
Občanské právo. Občanský zákoník. závazkové právo
Občanské právo Občanský zákoník závazkové právo Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného
VíceObsah. Předmluva...V. Seznam použitých zkratek...хш. Část první. Pojem solidárních závazků a jejich místo v systému závazků společných
Předmluva...V Seznam použitých zkratek...хш Část první. Pojem solidárních závazků a jejich místo v systému závazků společných Kapitola I. Úvodní výklady...3 1. Společné závazky...3 1.1. Klasifikace společných
VícePřednáška pro soudní tajemnice č. 4
Přednáška pro soudní tajemnice č. 4 1) Závazkové právo pojem 2) Pojem a vznik závazkového právního vztahu 3) Subjekty, předmět a obsah závazkového právního vztahu 4) Klasifikace závazkových právních vztahů
VíceOBSAH DÍL TŘETÍ OBECNÁ ČÁST: ZÁVAZKOVÉ PRÁVO... 17
DÍL TŘETÍ OBECNÁ ČÁST: ZÁVAZKOVÉ PRÁVO... 17 Hlava dvacátá třetí: Obecné otázky závazkového práva... 19 1 Pojem závazkového práva... 19 2 Funkce závazkového práva... 20 3 Systém závazkového práva... 21
VícePrávní vztahy a právní skutečnosti
Právní vztahy a právní skutečnosti INTRO Realizace práva tvorba, aplikace, kontrola zákonnosti vytváření právních vztahů Právní vztah vztah mezi dvěma případně více subjekty, který je regulovaný právem,
VíceOtázka: Závazkové právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jan Révai
Otázka: Závazkové právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jan Révai Upravuje vztahy, v nichž určitá osoba je oprávněna žádat splnění nějaké povinnosti od jiné osoby, která má tuto povinnost
VíceKONTRAKTAČNÍ DOVEDNOSTI
KONTRAKTAČNÍ DOVEDNOSTI 5. Obligace historie, pojem význam, teoretické poznatky SOKRATES Vyšší odborná škola o.p.s. Letní semestr 2014 Ing. Martina Jiříková CENTRUM LOGISTICKÝCH SLUŽEB OSTRAVA Závazkové
VíceNový občanský zákoník. Závazkové právo Zánik závazků Část čtvrtá, Hlava I, Díl 7,
Nový občanský zákoník Závazkové právo Zánik závazků Část čtvrtá, Hlava I, Díl 7, 1908-2009 Základní charakteristika Dosažení cíle závazků (splnění) Řešení neplnění závazků ze zákona nebo poskytnutím právního
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceInterpretace práva Právní pomoc Závazkové vztahy Zajištění závazků
Interpretace práva Právní pomoc Závazkové vztahy Zajištění závazků 4.INTERPRETACE PRÁVA Dělení: a) dle subjektu, který výklad provádí b) dle metody a způsobu výkladu c) dle poměru smyslu právní normy a
VíceZapočtení 11.9 Strana 1
Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného
VíceUSNESENÍ. t a k t o :
Konf 55/2012-21 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana
VíceZánik závazků. Právní charakteristika a způsoby zániku ObčZ NOZ
Zánik závazků Právní charakteristika a způsoby zániku 559 587 ObčZ 1908 2009 NOZ Právní úprava Občanský zákoník: Část osmá Hlava první Obecná ustanovení Oddíl šestý 559-587 NOZ: Část čtvrtá - relativní
VíceOtázky a odpovědi ke zkoušce z práva
Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva 1. Základní metoda regulace respektování rovnosti subjektů rovnost subjektů a. žádný účastník OP vztahu nemůže jednostranně ukládat druhému subjektu povinnosti b. žádný
VíceJak se žije se ZZVZ? Zřejmě lépe, než se čekalo Solidární odpovědnost při podání nabídky dle ZZVZ
Jak se žije se ZZVZ? Zřejmě lépe, než se čekalo Solidární odpovědnost při podání nabídky dle ZZVZ David Mareš MT Legal s.r.o., advokátní kancelář Výskyty solidární odpovědnosti (SO) v ZZVZ (1) 83 odst.
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA I_P1-2 Číslo projektu:
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola
Vícesrpen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013
srpen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 AKTUÁLNÍ TÉMA Nadměrné užívání spoluvlastnického podílu k věci Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.7.2013, sp. zn. 22 Cdo 1645/2013 Nejvyšší soud ČR řešil
VíceNOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz) Sjednocení smluvního práva Koncepční změny občanský zákoník,
VíceStřední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Občanské právo - vznik, obsah, změny, zánik a zajištění závazků III/2 VY_32_INOVACE_193 3 Název
VíceZměny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ
Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ 89/2012 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2012 občanský zákoník ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA *** HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
VíceTeorie práva Základy práva
Teorie práva Základy práva PhDr. et Mgr. Jan Šmíd, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní Právní norma a její charakteristiky Právní norma = objektivně existující, obecně závazné pravidlo chování, jehož
Více6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO
TEORIE PRÁVA 6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO PŘEDPOKLADY PRÁVNÍHO VZTAHU Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz PRÁVNÍ VZTAH Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty,
VíceOdpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (z.č.82/1998 Sb., v platném znění)
Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (z.č.82/1998 Sb., v platném znění) Vybrané otázky správního práva a veřejné správy III 27.3.2015 doc.judr. Soňa Skulová, Ph.D. Odpovědnost za škodu
VíceZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1983 Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 12 V Y H L Á Š K A m i n i s t e r s t v a f i n a n c í Č e s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceInovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení
ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost
Více1.1 Obchodní závazkové vztahy 1
Obsah Právní předpisy a zkratky IX KAPITOLA 1 Úvod 1 1.1 Obchodní závazkové vztahy 1 KAPITOLA 2 Podnikatel a uzavírání smluv 5 2.1 Jak vzniká smlouva 6 2.2 Zvláštní způsoby uzavření smlouvy 8 2.3 Obsah
VíceInfoservis Nový insolvenční zákon účinný od 1. ledna 2008
listopad 2007 Infoservis Nový insolvenční zákon účinný od 1. ledna 2008 Od 1.1.2008 vstoupí v účinnost nový zákon, který upravuje problematiku úpadkového práva a to zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
VíceBYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ vznik a zánik. JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M. Právnická fakulta MU v Brně
BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ vznik a zánik JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M. Právnická fakulta MU v Brně Bytové spoluvlastnictví obecně Charakteristika: spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
VíceZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014
ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 Olga Kryštofová 29.1.2014 Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) je součástí soukromého práva a upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci
Vícetéma č. 3: SMLOUVY O DÍLO NA ZHOTOVENÍ STAVBY - SMLOUVA O DÍLO V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU (OZ) Realizace staveb III. VERONIKA HYNKOVÁ ZS 2004
téma č. 3: SMLOUVY O DÍLO NA ZHOTOVENÍ STAVBY - SMLOUVA O DÍLO V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU (OZ) Realizace staveb III. VERONIKA HYNKOVÁ ZS 2004 ÚVODEM Konkrétní x vzorová smlouva Občanský (OZ) i obchodní (ObchZ)
VíceHLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI
Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný
VíceČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
8 Afs 119/2006-65 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera, v právní věci
Vícek přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení
STANOVISKO k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení vydané v rámci dohledové činnosti ve smyslu 36 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
VíceZávazkové právo obecná část Mgr. Miroslav Frýdek
Závazkové právo obecná část Mgr. Miroslav Frýdek Pojem a podstata závazkového práva Inst. 3, 13 pr. Obligatio est iuris vinculum, quo necessitate adstringimur alicuis solvendae rei secundum nostrae civitatis
VíceVšeobecné obchodní podmínky pro prodej zboží a služeb KUBYX trade s.r.o.
Všeobecné obchodní podmínky pro prodej zboží a služeb KUBYX trade s.r.o. Obchodní společnost KUBYX trade s.r.o. je zhotovitelem potisků na textilie, v rámci této své činnosti poskytuje kupujícím buď pouze
VíceČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY
ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu,
VíceSmlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost???
Smlouva otichém společenství 2005 2007 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Smlouva o tichém společenství Absolutní obchodní závazkový vztah (srv. 261/4), právní úprava obsažena jen
VíceČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Obchodní závazkové vztahy I. Označení materiálu: Datum vytvoření:
VíceDíl 7. Zánik závazků. Oddíl 1 Splnění
Díl 7 Zánik závazků Oddíl 1 Splnění Obecná ustanovení (Splnění dluhu) (1) Splněním dluhu závazek zaniká. (2) Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Z důvodové zprávy (k až 1910):
VíceObsah závazku Základní zásady: Závazek musí obsahovat právní povinnost Mechanismus stanovení obsahu DOHODA DŮVOD ZÁVAZKU (CAUSA) Z jakého titulu má dl
Obsah a změna závazku JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. Katedra práva ESF Obsah závazku Základní zásady: Závazek musí obsahovat právní povinnost Mechanismus stanovení obsahu DOHODA DŮVOD ZÁVAZKU (CAUSA) Z jakého
VíceRozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn.: 33 Cdo 847/98
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn.: 33 Cdo 847/98 Smlouvou o nájmu dopravního prostředku se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání a nájemce
VíceRealizace x aplikace práva Realizace práva Chování v souladu s právem (často stereotypní, automatizované) Výkon práva či povinnosti (intencionální) Pr
P V. Realizace práva. Právní vztahy - předpoklady Pojem, předpoklady právního vztahu. Třídění právních vztahů. Realizace x aplikace práva Realizace práva Chování v souladu s právem (často stereotypní,
VíceMezinárodní obchod. Právní aspekty
Mezinárodní obchod Právní aspekty Obsah přednášky Právo mezinárodního obchodu Mezinárodní právo soukromé Metoda přímá Metoda kolizní Kupní smlouva v mezinárodním obchodě 2 Právo mezinárodního obchodu právem
Vícebřezen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013
březen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 TÉMA MĚSÍCE Námitka promlčení a její rozpor s dobrými mravy v exekučním řízení Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1719/2011
VíceI.2.2 DÍL: Předpisy o fúzi jednotlivých obchodních společností a družstev. I.2.2.1 KAPITOLA: Fúze veřejné obchodní společnosti
Posudek znalce pro ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o fúzi; v takovém případě se znalecká zpráva o fúzi ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku. I.2.2 DÍL: Předpisy o fúzi jednotlivých
VícePRÁVO A JEHO VÝZNAM. Lidé žijí ve společnosti a vstupují do nesčetných vzájemných vztahů. Tyto vztahy musí být podřízeny určitým pravidlům.
PRÁVO A JEHO VÝZNAM Lidé žijí ve společnosti a vstupují do nesčetných vzájemných vztahů. Tyto vztahy musí být podřízeny určitým pravidlům. Tyto normy většina lidí dodržuje dobrovolně z vlastního přesvědčení
VíceMĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í
č.j.: 43/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 41 ze dne 15.01.2014 Vzorová darovací smlouva pro poskytování darů z rozpočtu městské části Praha 3 a z účelových peněžních fondů
VíceObčanské právo. Občanský zákoník. odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení
Občanské právo Občanský zákoník odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony,
VíceSeznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19
Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...
VíceNový občanský zákoník. Závazkové právo Změna závazků Část čtvrtá, Hlava I, Díl 6,
Nový občanský zákoník Závazkové právo Změna závazků Část čtvrtá, Hlava I, Díl 6, 1879-1907 Oddíl 1 Změna v osobě věřitele nebo dlužníka: Pododdíl 1 Změna v osobě věřitele Postoupení pohledávky 1879-1886:
VíceTeorie práva VOŠ Sokrates
Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních
VíceMANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO
CPr_2 Civilní právo 2 MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Společné jmění manželů to, co manželům náleží, má
VícePodmínky přeshraničního započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v insolvenčním řízení (národní a komunitární aspekty)
Konečně je třeba vyzdvihnout rovněž zákonnou precizaci definice a úpravy tzv. neúčinných právních úkonů, tedy těch, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele
VíceVšeobecné obchodní a dodací podmínky
Všeobecné obchodní a dodací podmínky Všeobecné obchodní a dodací podmínky společnosti STASTO Automation s.r.o., se sídlem Týnec nad Sázavou, K Náklí 512, PSČ 257 41, IČO 496 84 175, zapsané v obchodním
VíceSmluvní pokuta a prodlení
1 Smluvní pokuta a úrok z prodlení Pavel Horák Omšenie 8. 10. 2018 Smluvní pokuta a prodlení 2 Otázka: lze vázat i na běh času? Historicky polemika 90.léta (Z. Kovařík x B. Petr) Judikatura např. NS 29
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
SMLUVNÍ VZTAHY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů
VíceOBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku
OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku Prodávající: SAMPRO, s.r.o. Zapsaná v obchodním rejstříku v Hradci Králové, oddíl C, vložka 21507 Zastoupena: Pavlem Krajčírem jednatelem společnosti
VíceRozhodčí smlouva (doložka)
Rozhodčí smlouva (doložka) I. Smluvní strany 1. Berpůjčku s.r.o. se sídlem: Klimentská 1746/52, Nové Město, 110 00 Praha 1 IČ: 014 61 915 společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem
VíceZměna závazků obč. zákoníku NOZ
Změna závazků 516 543 obč. zákoníku 1879 1907 NOZ Třídění změn závazků Podle subjektů závazkového vztahu Podle obsahu a předmětu závazkového vztahu Změny v subjektech závazkového vztahu Na straně věřitelské
VíceNÁKLADNÍ DOPRAVA. B. Obchodní právo
NÁKLADNÍ DOPRAVA B. Obchodní právo 1. Kdy vzniká podle občanského zákoníku fyzické osobě způsobilost mít práva a povinnosti? a) dnem 18. narozenin b) první den po 18. narozeninách c) narozením, tuto způsobilost
VíceVzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.
Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Závazkové právo Obecná část Obsah vznik závazků smlouva obsah
VíceZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I
ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve
VíceRÁMCOVÁ SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů
RÁMCOVÁ SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů Dnešního dne, měsíce a roku smluvní strany Národní hřebčín Kladruby nad Labem,
VíceObčanskoprávní kolegium a obchodní kolegium Nejvyššího soudu České republiky proto přijalo toto
Č. 40 Odstoupením od smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti zaniká právní titul, na jehož základě nabyl účastník smlouvy vlastnické právo, a obnovuje se původní stav i v případě, že nabyvatel, dříve
Víceleden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013
leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 TÉMA MĚSÍCE Výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2012, sp. zn. 21 Cdo 262/2012 Nejvyšší soud posuzoval platnost
VícePOVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO
Zkušební okruhy pro Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu Právní specializace obor Právo a podnikání v akademickém roce 2012/2013 zkušební období: JARO 2013 - ZÁŘÍ 2013 - LEDEN 2014
VíceOBSAH DÍL PRVNÍ OBECNÁ ČÁST... 25
Seznam použitých zkratek...................................... 15 Předmluva k prvnímu vydání.................................... 17 Předmluva k druhému vydání................................... 20 Předmluva
VíceTeorie práva VOŠ Sokrates
Teorie práva VOŠ Sokrates Právní vztahy Právní skutečnosti jako předpoklad vzniku právních vztahů Mgr. Ondřej Havránek Právní vztahy Pojem Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně
VíceČÁST I: OBECNÁ ČÁST SOUKROMÉHO PRÁVA Předmět úpravy občanského zákoníku a jeho aplikace v soukromém právu Ochrana soukromých práv...
Obsah Seznam autorů...17 Seznam zkratek...19 Předmluva...21 Historický úvod...23 ČÁST I: OBECNÁ ČÁST SOUKROMÉHO PRÁVA...35 1 Soukromé právo a jeho základní zásady...37 1 Předmět úpravy občanského zákoníku
VíceHLAVA PATNÁCTÁ. Pojistné smlouvy ODDÍL PRVNÍ. Pojistná smlouva
HLAVA PATNÁCTÁ Pojistné smlouvy ODDÍL PRVNÍ Pojistná smlouva 788 (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená,
VíceSystém certifikace a vzdělávání účetních v ČR
PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním
VícePrávní skutečnosti Subjektivní Právní jednání Protiprávní jednání Objektivní Události (obvykle právní) Stavy (obvykle protiprávní) NOZ upravuje soukro
Právní skutečnosti soukromého práva JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. Právní skutečnosti Subjektivní Právní jednání Protiprávní jednání Objektivní Události (obvykle právní) Stavy (obvykle protiprávní) NOZ upravuje
VíceNÁHRADA ŠKODY PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU VČETNĚ ŠKODY ZPŮSOBENÉ ODBORNOU RADOU A STANOVISKEM
1 NÁHRADA ŠKODY PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU VČETNĚ ŠKODY ZPŮSOBENÉ ODBORNOU RADOU A STANOVISKEM Konference 2017 Brno, 20. září 2017 JUDr. Petr Vojtek 2 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.)
VíceP r á v n í v ě t a: Z o d ů v o d n ě n í :
Rsp 212/12 RN ze dne 15.5.2012 Klíčová slova: věcná legitimace, insolvenční správce, insolvenční řízení, smluvní pokuta, reorganizační plán, uspokojování pohledávek Dotčená ustanovení: zákon č. 182/2006
VíceZpůsobu použití výukového materiálu ve vyučování:
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová
VíceObecná odpovědnost za škodu Bezdůvodné obohacení
Obecná odpovědnost za škodu Bezdůvodné obohacení www.sokrates.cz Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz) Obecná odpovědnost za škodu v 420 a 420a obč.z. jsou upraveny dvě skutkové podstaty obecné
VíceTEORIE PRÁVA 8. APLIKACE PRÁVA, AKTY APLIKACE PRÁVA. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz
TEORIE PRÁVA 8. APLIKACE PRÁVA, AKTY APLIKACE PRÁVA Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz APLIKACE PRÁVA Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při
VíceOBČANSKÉ PRÁVO 1. část
OBČANSKÉ PRÁVO 1. část Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK
VíceObčanské právo hmotné IV
Občanské právo hmotné IV Generováno 5. 6. 2018 A Okruh A.......................................................... 4 A.1 Pojem a funkce závazkového práva......................................... 4 A.2
VíceDOHODA O UZNÁNÍ ZÁVAZKU A O ZMĚNĚ OBSAHU ZÁVAZKU (NOVACI) uzavřená podle ustanovení 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( Dohoda č.j.
DOHODA O UZNÁNÍ ZÁVAZKU A O ZMĚNĚ OBSAHU ZÁVAZKU (NOVACI) uzavřená podle ustanovení 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( Dohoda č.j. 62018 ) (I.) STRANY DOHODY (1) Ing. Petr Wasserbauer datum
VíceRozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn.: 32 Cdo 2016/98
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 1999, sp. zn.: 32 Cdo 2016/98 Právní vztahy, na něž dopadá ust. 1 obch. zákoníku, které vznikly po 1. 1. 1992, se podle 763 odst. 1 obch. zákoníku řídí tímto
VíceObsah. O autorovi... XI Seznam zkratek právních předpisů... XII Předmluva...XIII
O autorovi... XI Seznam zkratek právních předpisů... XII Předmluva...XIII KAPITOLA 1 Úvod... 1 1.1 Pojetí a struktura publikace... 1 1.2 NOZ... 2 1.3 Zástavní právo v NOZ... 5 KAPITOLA 2 Zástavní právo...
VíceRozhodčí řízení Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky
Rozhodčí řízení Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky Rozhodčí smlouva Usnesení ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 Publikováno pod č. 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
VícePokyn č. D 329 k postupu správců daně vůči ručitelům v daňovém řízení č. j. 43/83 500/2009-433. V Praze dne 27. 10. 2009
MINISTERSTVO FINANCÍ Letenská 15, Praha 1 skupina 051 Ústřední finanční a daňové ředitelství Lazarská 7, Praha 1 Pokyn č. D 329 k postupu správců daně vůči ručitelům v daňovém řízení č. j. 43/83 500/2009-433
VíceZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE NEMOVITOSTI
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE NEMOVITOSTI Vlastník1: na straně jedné a Zprostředkovatel2: na straně druhé uzavřená, dne /v poté, co účastníci smlouvy sdělili druhé straně, že jim není známa žádná okolnost omezující
VíceNovace. Přistoupení. pohledávky. Převzetí dluhu. Narovnaní. k dluhu. Privat INTERCESE FORTFAITING. Kumulat INTERCESE
Změny závazků D ZV V Převzetí dluhu Privat INTERCESE Novace Narovnaní Postoupení pohledávky CESE Přistoupení k dluhu Kumulat INTERCESE smluvní ESKONT FACTORING FORTFAITING testamentární ZAVĚŤ Dd SMLOUVA
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 2 Afs 169/2004-47 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr.
VíceVšeobecné obchodní podmínky studia PaulusYoga (dále jen VOP )
Všeobecné obchodní podmínky studia PaulusYoga (dále jen VOP ) Vymezení základních pojmů: Poskytovatel - (dále jen,,mgr. Kristýna Paulus ), IČO 71311335, sídlem, K Hájovně 129/36, 142 00 Praha 12. Klient
VíceKUPNÍ SMLOUVA. mezi. Město Mohelnice. (Prodávající) OXES Invest ALFA s.r.o. (Kupující) 1/8
KUPNÍ SMLOUVA mezi Město Mohelnice (Prodávající) a OXES Invest ALFA s.r.o. (Kupující) 1/8 Níže uvedeného dne, měsíce a roku následující smluvní strany: Město Mohelnice se sídlem U Brány 2, 789 85 Mohelnice
VíceZákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Doručování (1) Doručení rozhodčího nálezu vyvěšením na úřední desce rozhodce nenahrazuje zákonem předpokládané vyvěšení na úřední
Více8/4.3 Co dûlat, pokud dluïník svûj dluh dobrovolnû neuhradí
Praktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek Mgr. Martin Doleãek ãást 8, díl 4, kapitola 3, str. 1 8/4.3 Co dûlat, pokud dluïník svûj dluh dobrovolnû neuhradí V praxi se však velice často stává,
VícePředlužení a oddlužení. Finanční gramotnost v praxi Praha, Konferenční centrum City 27. května 2011
Předlužení a oddlužení Finanční gramotnost v praxi Praha, Konferenční centrum City 27. května 2011 Předlužení Předlužení - pojem podle ins.zákona - 3 odst. 3 /objektivní více hledisko/ věřitelů, souhrn
VíceK U P N Í S M L O U V U
4356/ULT/2014-ULTM Č.j.: UZSVM/ULT/4345/2014-ULTM Česká republika Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 12800 Praha 2 Nové Město, zastoupená PhDr. Marií Ševelovou,
VíceSmlouvy o převodu vlastnictví jednotky
Smlouvy o převodu vlastnictví jednotky Author: JUDr. Pavla Schödelbauerová Published: 20.08.2007 Jedná se o zcela specifické případy, podmínkou je buď poskytnutí finanční pomoci na výstavbu budov v případě
VíceNÁVRH Smlouva č. Nákup IC technologií (dále jen smlouva ) Smluvní strany
NÁVRH Smlouva č uzavřená podle 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník Nákup IC technologií (dále jen smlouva ) Smluvní strany Kupující: Vyšší odborná škola a Střední odborná škola, Březnice,
Více