Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy"

Rostislav Janda
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy TOMÁŠ CHUMAN Díl í v dní disciplíny fyzické geografie se p i vymezování nivy opírají o odlišné složky p írodního prost edí. Charakter nivy je však antropogenním p sobením pozm n n a vymezení nivy není vždy z pohledu díl ích disciplín jednozna né. Z pedologického hlediska je niva definována jako oblast výskytu fluvizemí, mladých p dních typ, bez výrazn jších diagnostických znak, a dopl kov glej. V širším pedogeomorfickém m ítku je však sou ástí erozn -sedimenta ního systému topografické p dní katény (Zádorová, Šefrna a Chuman, 2007). V p ípad nep erušené topografické katény dochází vlivem zrychlené p dní eroze k zanášení aluvionu svahovými sedimenty a ke stírání hranice mezi nivou a úpatím svahu. Tento fakt pak m že zp sobit komplikace p i vymezování nivy. Naopak niva odd lená od úpatí svahu terénní p ekážkou, za kterou dochází k akumulaci svahových sediment, je tvo ena výhradn fluviálním materiálem a jako taková, z eteln pedologicky odlišitelná (Zádorová, Šefrna a Chuman, 2007). Ekologie, biologie a geobotanika vymezují údolní nivu podle regionalizace nivních biochor, ekosystém a spole enstev rostlin a živo ich, tedy podle skladby vegetace, obecn lužních spole enstev (K ížek et al. 2006). Antropogenní innost však na v tšin území pozm nila charakter nivy natolik, že její vymezení podle skladby vegetace je ve srovnání s pedologickým p ístupem více problematické a je možné jej využít pouze v p írodních a p írod blízkých úsecích i v úsecích, kde se uplatnilo málo intenzivní zem d lské hospoda ení. 1 Materiál a metody K vymezení nivy Opavy v úseku mezi Krnovem a Vrbnem pod Prad dem z pedologického a biogeografického pohledu bylo využito mapových podklad bonitovaných p dn ekologických jednotek (BPEJ) v m ítku 1:10 000, mapových podklad pedologických map 1:50 000, dat biotop z mapování NATURA 2000 v m ítku 1: a lesních typologických map UHÚL v m ítku 1: Mapové podklady BPEJ a pedologická mapa 1:50tis. byly georeferencovány v prost edí ArcGis 9.2 a p dní typy charakterisické pro vymezení nivy (fluvizem, gleje) byly vektorizovány. Data z mapování biotop NATURA 2000 byla poskytnuta AOPK ve vektorové podob a data lesních typ jsou ve ejn p ístupná na geoportálu Ústavu pro hospodá skou úpravu les, Brandýs nad Labem ( Z biotop mapovaných p i p íprav soustavy NATURA 2000 byly vybrány biotopy, pro n ž je charakteristické pravidelné zaplavení i vazba na vysokou hladinu spodní vody vyzna ující se specifickou druhovou skladbou. K takovým biotop m klasifikovaným podle Katalogu biotop R (Chytrý et al., 2001) pat í v povodí Opavy lužní lesy, mok adní vrbiny, vrbové k oviny, vlhké pchá ové louky, vlhká tužebníková lada, st ídav vlhké bezkolencové louky, bahnité í ní náplavy a bylinné lemy ek. Z lesních typologických map vymezujících lesní typy na základ kombinace edafických, klimatických a fytocenologických charakteristik stanovišt, byly obdobn jako u dat biotop NATURA 2000 vybrány lesní typy, které jsou charakteristické vysokou hladinou podzemní vody nebo jsou pravideln zaplavované (edafické kategorie podle systému UHÚL lužní, údolní, chudá, st edn bohatá). 180

Z pedologického hlediska je niva definována jako oblast výskytu fluvizemí, mladých p dních typ, bez výrazn jších diagnostických znak, a dopl kov glej.

2 VYMEZENÍ NIVY POMOCÍ PEDOLOGICKÝCH A BIOGEOGRAFICKÝCH PODKLAD NA P ÍKLADU POVODÍ OPAVY Obrázek 1: Vymezení studovaného území v povodí Opavy (zdroj: biotopy NATURA 2000 BPEJ lesotypologická data Obrázek 2: Použitá data pro vymezení nivy Opavy. 2 Výsledky a diskuse Analýza dostupných podklad umožnila rozd lit vodní tok na úseky, v nichž bylo možné vymezit hranici nivy, vždy s použitím každého datového zdroje zvláš a následn jejich kombinací, na obou stranách toku, na jedné stran toku nebo nebylo možné nivu v bec vymezit. Ke stanovení hranice nivy však bylo nezbytné, aby existovala informace nejen o bezprost edním okolí vodního toku, ale také informace o prostoru navazujícím dále od toku, aby bylo možné ur it, zda je vymezení nivy pomocí konkrétního datového podkladu kone né. K vymezení nivy nap íklad nesta ila pouze hranice fluvizemí, neexistovala-li také informace o p dním typu navazujícím na fluvizem dále od toku. 181

2 Výsledky a diskuse Analýza dostupných podklad umožnila rozd lit vodní tok na úseky, v nichž bylo možné vymezit hranici nivy, vždy s použitím každého datového zdroje zvláš a následn jejich

3 Na základ map BPEJ je možné vymezit nivu v modelovém území: - na 35,5 % délky toku po obou stranách toku - na 37,5 % délky toku na jedné stran toku - na 27 % délky toku nelze nivu vymezit Na základ biotop NATURA 2000 je možné vymezit nivu v modelovém území: - na 14 % délky toku na jedné stran toku - na 86 % délky toku nelze nivu vymezit Na základ lesotypologických dat je možné vymezit nivu v modelovém území: - na 20 % délky toku na jedné stran toku - na 80 % délky toku nelze nivu vymezit Na základ kombinace dat je možné nivu vymezit v modelovém území: - na 46,5 % délky toku po obou stranách toku - na 40 % délky toku po jedné stran toku - na 13,5 % délky toku nelze nivu vymezit Obrázek 3: Vymezení nivy Opavy na základ pedologických dat BPEJ. 182

možné vymezit nivu v modelovém území: - na 20 % délky toku na jedné stran toku - na 80 % délky toku nelze nivu vymezit Na základ kombinace dat je možné nivu vymezit v modelovém území: - na

4 VYMEZENÍ NIVY POMOCÍ PEDOLOGICKÝCH A BIOGEOGRAFICKÝCH PODKLAD NA P ÍKLADU POVODÍ OPAVY Obrázek 4: Vymezení nivy Opavy na základ dat biotop NATURA Obrázek 5: Vymezení nivy Opavy na základ lesotypologických dat. 183

nivy Opavy na základ dat biotop NATURA 2000.

5 Obrázek 6: Vymezení nivy Opavy na základ kombinace datových podklad. Vymezení nivy Opavy v modelovém území na základ pedologických a biogeografických podklad prov ilo silné a slabé stránky tohoto p ístupu. Silnou stránkou je bezesporu podrobnost dostupných dat v m ítku 1:10 000, na základ kterých je možné nivu podrobn vymezit distan ním zp sobem. Takto podrobná data pro vymezení nivy z pohled ostatních v dních disciplín neexistují. Slabou stránkou použité metodiky je nedostate né pokrytí celého území eské republiky použitými vstupními daty. Pedologická data v m ítku 1: jsou komplexn zpracována pouze pro zem d lský p dní fond a neexistují v obdobné podob pro lesní p dní fond. Na lesní p d je informace o typech p dního pokryvu obsažena v edafických kategoriích typologického klasifika ního systému les, bohužel v porovnání s BPEJ není tato informace dostate n podrobná. Slabou stránkou využití lesních typologických dat je také ur itá nep esnost pramenící z ú elu t chto podklad. Ú elem lesotypologických podklad je vhodné navrhování lesních hospodá ských plán definujících hospoda ení v lesích podle stávajících edafických podmínek. V podkladech nejsou tudíž zohledn ny potenciální edafické podmínky, které by nastaly, kdyby nedošlo k regulaci vodních tok a hladiny podzemní vody (viz. obr. 7.). Omezený plošný rozsah mají také data z mapování biotop NATURA Data biotop poskytují informace jak za úseky nivy na zem d lské p d tak za úseky nivy na lesní p d, ovšem pouze na p írodních a p írod blízkých úsecích nivy. Kombinovaný p ístup ukázal, že vymezení nivy z pedologického a biogeografického pohledu distan ní metodou v takto podrobném m ítku s využitím dostupných dat je omezené a závislé na zp sobu využití údolní nivy. Kombinovaným p ístupem bylo možné nivu vymezit, alespo na jedné stran, na velké ásti toku, nicmén na 13,5 % délky toku ve sledovaném úseku nebylo možné nivu vymezit ani na jedné stran toku. 184

Silnou stránkou je bezesporu podrobnost dostupných dat v m ítku 1:10 000, na základ kterých je možné nivu podrobn vymezit distan ním zp sobem.

6 VYMEZENÍ NIVY POMOCÍ PEDOLOGICKÝCH A BIOGEOGRAFICKÝCH PODKLAD NA P ÍKLADU POVODÍ OPAVY Obrázek 7: Nezaplavovaná ást nivy pod Vrbnem pod Prad dem, která není v lesotypologických mapách azena mezi lužní edafické kategorie. Obrázek 8: Vymezení nivy Opavy na základ pedologických map 1: a kombinace pedologických a biogeografických dat 1:

lesotypologických mapách azena mezi lužní edafické kategorie.

7 K vymezení nivy Opavy ve studovaném úseku po obou stranách toku bylo nezbytné využít pedologické mapy 1: Tyto mapy pokrývají plošn celé území eské republiky. Vymezení nivy na základ dat menšího m ítka prostým promítnutím hranice nivy vymezené kombinací podklad v m ítku 1: a nivy vymezené v m ítku 1: nevykazuje výrazné rozdíly (viz. obr. 8.). Z výsledk je možné usuzovat, že k vymezení nivy vodních tok je pln posta ující rozší ení fluvizemí a glej vymezené v pedologické map 1:50 000, nicmén je nezbytné tento p ístup ov it na v tším území u n kolika vodních tok r zné velikosti a výsledky ov it v terénu. 3 Záv r Pedologický a biogeografický p ístup k distan nímu vymezení nivy pomocí existujících dat v m ítku 1: odhalil silné a slabé stránky takto pojaté metodiky. Sinou stránkou je bezesporu podrobnost, s jakou lze nivu vymezit, naopak slabou stránkou je nedostate né pokrytí celého území eské republiky vstupními datovými podklady. Slabou stránkou je rovn ž nezohled ování potenciálních abiotických podmínek v lesotypologických datech. Jako vhodný podklad pro vymezení nivy po celé délce toku se ukázala pedologická mapa 1:50 000, v níž hranice rozší ení fluvizemí kopíruje vymezení nivy na základ podrobn jších podklad. Nezbytným krokem je ov ení této metodiky na n kolika tocích a ov ení výsledk v terénu v následujícím roce ešení. 4 Literatura Zádorová, T., Šefrna, L., Chuman, T., (2007): Niva jako sou ást topografické p dní katény. In:Langhammer, J. (Ed.), Zm ny v krajin a povod ové riziko. Sborník p ísp vk seminá e Povodn a zm ny v krajin. P F UK Praha, MŽP R, Praha, s K ížek, M., Hartvich, F., Chuman, T., Šefrna, L., Šobr, M., Zádorová, T., (2006): Floodplain and its delimitation. Geografie - Sborník GS 111, s Chytrý, M., Ku era, T., Ko í, M. (2001): Katalog biotop eské republiky, AOPK, Praha, 304 s. 186

Z výsledk je možné usuzovat, že k vymezení nivy vodních tok je pln posta ující rozší ení fluvizemí a glej vymezené v pedologické map 1:50 000, nicmén je nezbytné tento p ístup ov it na v tším území u

Podobné dokumenty

HLAVA III PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚST EDNÍHO SEZNAMU OCHRANY P ÍRODY

HLAVA III PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚST EDNÍHO SEZNAMU OCHRANY P ÍRODY (K 42 odst. 2 zákona) 5 (1) Úst ední seznam ochrany p írody (dále jen "úst ední seznam") zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové