Adresace IPv4, VLSM, CIDR. Příklady a principy
|
|
- David Kašpar
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Adresace IPv4, VLSM, CIDR Příklady a principy 1
2 Zápis IP adresy IP adresa se zapisuje jako čtyři dekadická čísla oddělené tečkami, kde každé z nich reprezentuje jeden bajt IP adresy (4x8-32bitů) hodnota od Příklad: první druhý třetí čtvrtý = 128 = 143 = 137 =
3 Struktura IP Adresy vzhledem k tomu, že IP sítě propojují značný počet koncových systémů (příkladem je Internet) bylo nutné zvolit k identifikaci koncových systémů IP adresový systém, který je hierarchický v TCP/IP síti jsou za přenos IP paketů v globální síti zodpovědní směrovače. Standardní směrovač pracuje vždy na všech třech vrstvách RM OSI modelu. Jinými slovy je to zařízení, které se liší od LAN přepínače tím, že zpracovává obsah ethernet rámce, analyzuje obsah IP paketů a rozhodně, k jakému směrovači v IP síti má být následně poslán (směr odchozí) nebo doručen v obráceném směru cílové koncová stanice prostřednictvím sítě LAN (směr příchozí) směrovače používají pro přenos IP paketů mezi sebou navzájem služeb vrstvy spojové a potažmo fyzické IP směrovače chápou spojení mezi sebou vždy jako jinou IP síť v IP adrese (32-bitů) je vždy buď přímo nebo nepřímo skryta část jednoznačně identifikující IP síť (síťový identifikátor) lze si většinou představit jako jednu konkrétní LAN - v níž daná koncová stanice leží a dále část identifikující jednoznačně koncovou stanice v rámci zmiňované IP sítě směrovače uchovávají ve svých směrovacích tabulkách (jednoduchých databázích ) ve většině případech jen informace o identifikátoru sítě, kde daná cílová stanice leží s příslušným indexem rozhraní, jímž má být IP paket poslán dál sítí, aby se dostal k cíli NET IP HOST ID jak se pozná délka NET ID a HOST ID části v IP adrese? před rokem 1993: délka identifikátoru sítě je implicitně definována a je určena kombinací prvních bitů IP adresy (tzv. adresace podle tříd nebo třídní adresace) po roce 1993: délka pole identifikátoru sítě je určena přímo pomocí síťové masky netmask 3
4 Příklad IP sítě se směrovači úplná adresa.1.2 v IP síti je každé propojení mezi směrovači chápáno jako propojení přes elementární malou IP síť toto vychází z původní myšlenky Internetu, jež de facto poskytuje typicky konektivitu mezi individuálně řešenými elementárními sítěmi každého propojovaného subjektu cílem bylo nediktovat provedení LAN sítě institucím zapojených do Internetu, ale nechat jim na výběr technologii LAN, kterou si sami zvolí flexibilita propojení směrovačů může být realizováno převážně buď prostřednictvím LAN sítě nebo dvoubodovým spojem (Point-to-Point) i v případě dvoubodového spojení se tento spoj tváří jako elementární LAN se dvěma koncovými systémy, kterými jsou právě propojované směrovače a typicky má IP adresu sítě včetně IP adres obou směrovačů každá elementární síť propojující směrovače se odlišuje od jiné svým přiděleným IP identifikátorem sítě (na vedlejším obrázku označené červeně) v IP sítí je většina koncových systémů zapojena jen do jediné LAN sítě (v tomto případě je koncová stanice identická s IP adresou jejího rozhraní) v některých případech však může být koncový systém (např. server se záložním připojením) připojen do IP sítě dvěma IP rozhraními, kde každé je z jiné IP sítě (tzv. multihoming) v tomto případe je daný systém obecně dostupný na obou IP adresách. Takový systém však typicky nesměruje - IP pakety neprochází křížem přes obě rozhraní 4
5 Rozdělení IP adresy do tříd IP adresace typu unicast (stanice stanice) třída A 0 NET ID HID třída B 1 0 NET ID HID HID HID třída C NET ID ( HID HID) HID =1-254 třída D identifikátor multicast skupiny IP adresace typu multicast (stanice více stanic) třída E určena jen pro experimenty 5
6 Příklad adresy třídy B u IP adresy B třídy určují první dva bajty část identifikátory sítě -NET ID u IP adresy B třídy určují poslední dva bajty část identifikátory koncové stanice -HOST ID (HID) adresa sítě je (NET ID): (nebo jinak ) adresa koncové stanice je: síťová maska: (význam viz dále) předpona nebo CIDR záznam: /16 (význam viz dále)» předpona sítě je dlouhá 16 bitů zleva IP adresy 6
7 Zodpovědnost za přiřazení částí IP adresy tato část adresy je přiřazena organizací starající se o evidenci síťových identifikátorů (IANA) - pro veřejné IP adresy musí být celosvětově jednoznačná např. ČVUT je přiřazen celosvětově unikátní veřejný IP prefix (NET ID) = žádná jiná IP veřejná sít v Internetu nemůže mít stejný identifikátor, jinými slovy IP prefix jednoznačně určuje síť ČVUT v celosvětovém Internetu tuto část přiřazuje nebo dále přiděluje daná organizace svým dalším subjektům např. tuto část dále přiděluje VC (Výpočetní centrum) ČVUT dalším fakultám a koncovým stanicím na ČVUT 7
8 Problémy s IP prostorem rozděleným do tříd původní představa přidělování IP adresového prostoru byla taková, že se největším organizacím budou přidělovat IP prefixy (NET ID), které odpovídají A třídě v tomto případě má organizace ve své síti k dispozici teoreticky až 2 24 IP adres pro menší firmy se předpokládalo přiřazení IP prefixů B třídy, u niž je k dispozici 2 16 IP adres pro nejmenší firmy potom třída C s celkovým počtem IP adres cca 2 8 v reálné praxi se však ukázalo, že rozdělení do tříd je příliš hrubé (velká granularita) výsledek např. celá řada firem potřebovala max. 300 stanic, což je však málo pro třídu C firma si tedy zažádala o IP prefix ze třídy B, která však umožňuje adresovat interně stanic > firma tedy zablokuje ve svém B rozsahu zbytečně =65234 IP adres, které již nemůže v Internetu nikdo použít další problém je v tom, že počet B tříd dostupných v celém IPv4 prostoru je jen 2 14 (16384), což není na celý Internet mnoho, mnohem menší počet je pro třídu A (2 7 ) -> adresový prostor tříd A a B se velice rychle začal v roce 1993 vyčerpávat a byla obava, že budou úplně vyčerpány!!!! postupně se přiřazování tříd A a B začalo omezovat, firmy, které potřebovaly více jak 254 IP veřejných adres musely žádat o více sítí třídy C v IP v4 prostoru je jich 2 21, což je mnohem více než je tomu u tříd A a B nesystematické přiřazování více C adresových prostorů jedné organizaci však začalo komplikovat směrování v nejvyšší úrovni páteře Internetu, protože směrovače v této úrovni musí obsahovat záznamy o všech sítích v Internetu výsledkem bylo, že se začaly tabulky nadmíru plnit velkým počtem záznamů sítí C a byly obavy, že dojde ke kolapsu páteře tam, kde by totiž původně stačil pro danou firmu jeden záznam např. B třídy, bylo nutné vložit několik záznamu C třídy, které však reprezentují stále jen jednu jedinou síť dané firmy a tím i jednu shodnou cestu k ní proto v roce 1993 došlo k opatřením v IP adresového systému, které umožnilo: zpomalit vyčerpávání veřejných A a B adresových tříd (dnes tyto třídy skoro nikdo nedostane, pokud to řádně nezdůvodní) šetrnější a efektivnější přiřazování IP adres uvnitř sítí (VLSM adresace a NAT) zajistit zmenšení obsahu směrovacích tabulek páteřních směrovačů v Internetu (CIDR princip, viz dále) 8
9 Koncepce IP subsítí bez VLSM rozdělit část HOST ID na dvě části identifikátor subsítě (SUBNET ID) a identifikátor koncové stanice (HOST ID) výsledkem je třístupňová hierarchie IP adresy: síťový prefix původní HOST ID síťový prefix SUBNET ID nové HOST ID rozšíření síťový prefix o subsíť potom: každá organizace si může svobodně rozdělit svůj globální adresní prostor na různý počet subsítí vnitřně jsou subsítě brány jako odlišné sítě v rámci organizace z vnějšího světa však subsítě nejsou viditelné, celá síť se chová jako jediný celek 9
10 Princip zavedení IP subsítí bez VLSM Problém: organizace disponuje více sítěmi, které jsou nezávisle spravované řešení č.1: alokovat pro každou organizační jednotku jeden síťový rozsah obtížné pro správu každá dílčí síť musí být z vnější části adresovatelná řešení č.2: přidání další úrovně hierarchie do IP adresy samotné síť ČVUT subsítě /16 Fak. elektro /20 Fak. architekury /20 Fak. strojní /20 10
11 Zavedení síťové IP masky s příchodem systému zavedení subsítí vznikl problém, jak zajistit, kde je v IP adrese rozmezí mezi subsíťovou částí IP adresy a Host ID (HID) u klasického třídního IP systému (A,B,C,..) lze zjistit rozhraní mezi NET ID a HOST ID částí automaticky podle obsahu počátečních několika bitů prvního bajtu IP adresy (viz předchozí) po zavedení konceptu IP adresového systému se subsítěmi směrují směrovače nejen podle NET ID, ale též i podle NET ID + SUBNET ID proto je nutné, aby kromě IP adresy sítě obsahoval záznam také informace o délce celého pole NET IP + SUBNET ID pro tento účel se používá tzv. IP síťová maska IP maska má stejnou délku jako IP adresa a stejně se i tak zapisuje IP maska převedením do binární podoby obsahuje zleva nepřerušený počet jedniček, jejichž počet udává délku síťové části IP adresy (NET ID + SUBNET ID) síťovou masku lze zapsat alternativně jako číslo za lomítkem udávající počet jedniček IP masky počítáno zleva (např. /24) IP adresa získá třetí stupeň hierarchie adresace: -síť -subsíť -koncová stanice snižuje se složitost směrování ve vyšších úrovních sítě ->slučování adres -> agregace poznámka: s příchodem VLSM (viz dále) není nutné, aby všechny subsítě měly stejný rozsah efektivnější využití IP adresního prostoru implicitní maska pro třídu: A B C síťový prefix původní HOST ID síťový prefix SUB ID nový HOST ID rozšířený síťový prefix maska subsítě = /24 11
12 Adresa s proměnnou délkou masky VLSM(1) zavedení konceptu IP masky umožňuje realizovat vlastní síť ve formě několika IP subsítí, kde každá subsíť má svůj vlastní síťový identifikátor koncept se subsítěmi však znamená, že každá subsíť umožňuje adresovat stejný počet koncových systémů toto řešení však znamená, že je nutné při návrhu IP adresace vyjít z největší IP subsítě, která bude k zapotřebí pro různě veliké IP subsítě v rámci organizace toto řešení ale opět povede k zablokování IP veřejných adres v menších subsítích, podobný efekt jak se blokovaly veřejné IP adresy A a B třídy IP adresa jedné z platných subsítí IP MASKA ( nebo /20) IP prefix přiřazený ČVUT v rámci celého Internetu IP prefix subsítě jehož délka je definována v rámci ČVUT 4- bity, tj. 2 4 =16 subsítí HOST ID pro přiřazení koncovým stanicím v rámci každé subsítě, tj =4096-2=4064 v rámci pole HOST ID nelze přiřadit všech 2 N (N=délka pole HOST ID) kombinací koncovým stanicím, protože IP adresa u níž HOSTID část obsahuje všechny log.0 označuje síť jako takovou a IP adresa, u níž naopak HOSTID část obsahuje všechny log.1, označuje IP broadcast na dané subsíti 12
13 Adresa s proměnnou délkou masky VLSM(2) aby nedocházelo k blokování IP adres u menších sítí, by zaveden koncept IP adresace s možností měnit délku HOST ID (nebo SUBNET ID) podle velikosti uvažované IP subsítě VLSM (Variable Length Subnet Masking) aby mohl VLSM systém správně fungoval, bylo nutné upravit směrovací protokoly v IP sítích, tak aby si směrovače vyměňovaly mezi sebou nejen IP adresy sítí, ale i jejich přidružené síťové masky výsledkem použití VLSM systému je fakt, že menším subsítím (malý počet koncových systémů) je přiřazena delší IP maska a tím i kratší pole HOST ID, tak aby to co nejlépe korespondovalo s požadavky dané sítě VLSM adresace významně přispívá k efektivnějšímu využití přiděleného adresového prostoru s minimální blokací IP adres na druhou stranu VLSM je náročnější na pochopení a v některých případech může komplikovat správu sítě VLSM má smysl používat jen v těch případech, kdy je třeba efektivně využít IP adresový prostor, typicky toto hlavně platí pro veřejné IP adresy, které musíme šetřit pro privátní adresové prostory není nezbytné VLSM používat, protože často není důvod pro šetření IP adres, na druhou stranu je však nutné pro přístup do veřejné IP sítě použít zařízení zajišťující překlad IP adres NAT (Network Address Translation) VLSM je zpětně bez problémů kompatibilní se systémem subsítí prezentovaných dříve 13
14 Příklad návrhu adresace sítě (1) modelová IP síť se bude skládat celkem ze 7-mi IP subsítí s uvedenými požadavky počtu koncových stanic (do úvahy je již vzat budoucí růst sítě) navrhněte adresový systém dané sítě s použitím veřejných IP adres, tak aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího přiřazení IP adres koncovým systémům dále navrhněte jaký adresní prostor bude zapotřebí pro pokrytí níže uvedených požadavků pro každý dvoubodový spoj je typicky nutné přiřadit také malou IP subsíť se dvěma IP adresami - každá pro jedno rozhraní dvoubodového spoje LAN 3 (24 stanic) L10 L8 L9 LAN 1 (30 stanic) LAN 2 (24 stanic) LAN 4 (120 stanic) LAN 5 (20 stanic) LAN 6 (60 stanic) LAN 7 (90 stanic) 14
15 Příklad návrhu adresace sítě (2) vzhledem k požadavkům se přikloníme k systému VLSM v procesu návrhu se typicky vychází ze seznamu řazeného v pořadí od největší IP subsítě směrem dolů k požadovanému počtu koncových stanic každé subsítě přičteme ještě IP adresu sítě a IP adresu broadcastu (ty nelze přiřadit koncovým stanicím, ale jsou vždy součástí každé sítě nebo subsítě), sloupec (BR-ID sítě) nalezneme nejbližší mocninu N, tak aby platilo P+2 2 N (vše se řídí aritmetikou 2 N IP adresa je binární, i když se zapisuje jinak) celková velikost sítě se subsítěmi je dána součtem sloupce nejbližší 2 N a nalezením nejbližšího 2 K tj. v našem případě 460 a K=9 (2 9 =512) číslo K v tomto případě určuje kolik bitů zprava IP adresy bude zapotřebí k adresování celé IP sítě subsíť požadavek (P) k adresování dané celé sítě bude nutné použít: efektivita využití IP prostoru h=460/512=89% 2 K-8 sítí třídy C = 2 C třídy 2 K-16 sítí třídy B =1/128-mina B třídy 2 K-24 sítí třídy A =1/32768-mina A třídy plýtvání IP adresami BR+ID sítě nejbližší 2 N N maska L /25 L /25 L /26 L /27 L /27 L /27 L /27 L /30 L /30 L / > nejbližší mocnina je 2 9 =512, K=9, k adresování celé sítě se všemi subsítěmi bude zapotřebí rezervovat celkem devět bitů zprava v IP adrese -tedy část, která se rozdělí na části SUBNET_ID a HOST_ID pro každou subsít -celková maska celé IP sítě bude 32-K=23 /23 15
16 Příklad návrhu adresace sítě (3) z předchozí analýza vyplývá, že pro adresování sítě systémem VLSM bude zapotřebí požádat o přidělení dvou veřejných IP sítí třídy C od IANA (zatím bez CIDR principu, viz dále!!) bychom obdrželi např. tyto dvě sítě C třídy: /24 a /24 subsítě L4 a L7 zaplní přesně jednu síť C, takže: L /25 L /25 pro ostatní subsítě se použije druhá C síť, takže: L /26 L /27 L /27 L /27 L /27 L /30 L /30 L /30 16
17 Příklad návrhu adresace sítě bez CIDR (4) subsíť požadavek (P) BR+ID sítě nejbližší exponent 2 N N síť maska koncové stanice IP broadcast L / L / L / L / L / L / L / L / L / L / v páteři Internetu je celá síť reprezentována dvěma záznamy /24 a /24 17
18 CIDR IP adresace jak již bylo dříve řečeno, po roce 1993 omezila IANA vydávání sítí tříd A a B a přistoupila primárně k přiřazování sítí C třídy základním problémem ovšem bylo, že existovala celá řada organizací,jimž byly přiřazovány C sítě z různých částí celkového adresového prostoru výsledkem tohoto řešení bylo sice šetření IP adres, ale vedlo to k jinému problému, nesystematičnost v přidělování C adres způsobila problémy s rostoucím počtem záznamů sítí C třídy v páteřních směrovačích Internetu jedna a tatáž organizace v Internetu byla reprezentována několika C sítěmi proto bylo nutné přistoupit k nové metodice přidělování C sítí, tak aby se jich několik dalo flexibilně sloučit a reprezentovat je jednotně jako jednu tzv. síť procesu spojování více sítí do jedné se říká agregace z hlediska přiřazování veřejných IP adres došlo ke změně filozofie, IANA vždy přiřazuje blok určitého počtu 2 N (N =1,2,..) kontinuálně na sebe navazujících C sítí, které lze efektivně sloučit do jednoho záznamu CIDR (Classless Inter Domain Routing) bloku systému se říká CIDR, protože se již od té doby přestává IP prostor dělit do předem definovaných tříd. Směrovače již nezjišťují délku masky z počátečních bitů IP adresy, ale jen z přidružené masky CIDR je de facto opakem subnetování a VLSM, místo dělení dané IP adresy sítě na menší celky se menší sítě naopak slučují do jednoho záznamu s kratší maskou - supernetování 18
19 Zpět k předchozímu příkladu z předchozího příkladu VLSM adresace jsme zjistili, že je k adresaci celé sítě zapotřebí mít registrované 2 sítě C třídy jak již bylo řečeno, před příchodem konceptu CIDR bylo nutné přidělit organizaci dvě oddělené C sítě, i kdyby tyto dvě sítě byly těsně za sebou, stejně by se každý záznam ve směrovací tabulce musel vyskytnout odděleně směrovače před příchodem CIDR neznaly sítě s maskou kratší než 24 bitů pro C třídu (maska 24 je ale platná pro třídu A i B bez problémů, protože zde se jeví jako subsíť) teprve s příchodem CIDR může IANA pro danou síť místo dvou sítí třídy C přiřadit jeden CIDR blok obsahující dvě sítě C třídy jdoucí za sebou s explicitní maskou sloučené sítě rovné /23, takže např / / /24 19
20 CIDR IP adresace subsíť požadavek (P) BR+ID sítě nejbližší exponent 2 N N síť maska koncové stanice IP broadcast L / L / L / L / L / L / L / L / L / L / v páteři Internetu je celá síť reprezentována jediným záznamem /23 20
21 CIDR address blocks CIDR záznamem lze snadno vyjádřit určitý obecný blok IP adres bloky IP adres jsou poté přiřazeny jednotlivým zákazníkům nebo se používají pro agregace ve směrovačích prefix CIDR bloku počet IP adres /27 32 /26 64 / / / / / / / / / / / / /
22 CIDR a přiřazení IP adres páteřní ISP získá od RIR (regionální registr adres a jmen Internetu) velký adresní blok, jehož části poté postupně přiřadí svým zákazníkům příklad: předpokládejme, že ISP vlastní blok IP adres vyjádřený jako CIDR takto /18 (32 céček), což reprezentuje 16,384 (2 14 ) IP adres předpokládejme, že jeho klient potřebuje 800 adres pro své účely třídní adresace: potřebuji přiřadit buď B třídu (zhruba ~64,700 adres se vyplýtvá ) nebo mohu přiřadit čtyři C třídy (ve směrovačích ale bude pro každou C třídu jeden záznam) CIDR systém: přiřadím jeden blok /22, tj /22 z celkem 1,024 (2 10 ) IP adresami, ve směrovači bude jen tento jediný záznam 22
23 CIDR a směrování Internet páteř páteřní směrovač neví nic o přítomnosti organizace X, ISP Y, nebo organizaci z1, z2. ISP X neví nic o organizaci z1 a z2. ISP X posílá vše co se rovná prefixům /22 organizaci X a /24 ISP y ISP X vlastní: ISP y posílá vše pro prefixy: / /18 organizaci z / /15 organizaci z /21 organizace X : /22 ISP y : /24 páteřní směrovač posílá vše z /18, /15, /21 směrem k ISP X. organizace z1 : /26 organizace z2 : /26 23
Velikost a určení IP adresy
IP adresace (IPv4) Velikost a určení IP adresy I. Epocha (dělení na třídy) II. Epocha (zavedení masky) Speciální adresy Příklady a řešení IP adres Souhrn k IP adresaci Velikost a určení IP adresy Každá
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Podsíťování. Počítačové sítě. 7. cvičení
Podsíťování Počítačové sítě 7. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin. reprezentaci,
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
Počítačové sítě. Cvičení - IP adresy
Počítačové sítě Cvičení - IP adresy Převod mezi binárním a dekadickým zápisem: Cvičení - IP adresy 2 Převod mezi binárním a dekadickým zápisem: Použijeme tabulku: 2 7 2 6 2 5 2 4 2 3 2 2 2 1 2 0 128 64
VLSM Statické směrování
VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.
IP protokol. Leoš Boháč
IP protokol Leoš Boháč Autor: Leoš Boháč Název díla: IP protokol Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 Inovace předmětů a studijních
VLSM Statické směrování
VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.
Architektura adres v síti internet Formát IP adres Nehospodárnost VSLM CIDR NAT Adresa protokolu IPv6
Přednáška č.7 Architektura adres v síti internet Formát IP adres Nehospodárnost VSLM CIDR NAT Adresa protokolu IPv6 Důležitá podmínka fungování internetové sítě. Architektura adres sítě internet je implementována
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Abychom se v IPv6 adresách lépe orientovali, rozdělíme si je dle způsobu adresování do několika skupin:
Adresy v internetovém protokolu verze 6 (I) V tomto a dalším díle IPv6 seriálu se budeme věnovat různým typům IPv6 adres, vysvětlíme si jejich formát zápisu, k čemu se používají a kde se s nimi můžeme
Počítačové sítě 1 Přednáška č.5
Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Osnova = Vlastnosti IPv6 = Adresování v IPv6 = Routovací protokoly pro IPv6 = Metody migrace mezi IPv4 a IPv6 Rozdíly IPv4 vs IPv6 = Větší adresní prostor = Řádově 100 000
Sí tová vrstvá [v1.1]
Sí tová vrstvá [v1.1] O co jde? Popis IP protokolu, záhlaví IP datagramu, principy hierarchického adresování, adresování podsítí a maska sítě, funkce směrovačů, next hop adresy v činnosti směrovače, struktura
Standardizace Internetu (1)
Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,
Příklad síťového adresování
Příklad síťového adresování Pro rozadresování podsítí je potřebné stanovit kolik bitů bude potřeba pro každou podsíť. Je nutné k počtu stanic v síti připočíst rozhraní připojeného routeru a adresu sítě
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně
pozice výpočet hodnota součet je 255
IP adresa - IP address IP adresa je logická adresa zařízení v síti IP. Skládá se ze 4 částí zvaných octety, každá část je veliká 8 bitů, a zapisuje se oddělená tečkou. Adresa se většinou zapisuje v dekadické
Adresování v internetu
IP adresa Domény Program ping Adresování v internetu Následující text popisuje adresování v internetu, kterému jsou věnovány obě části. První část věnovanou internetovému protokolu lze však aplikovat na
CAD pro. techniku prostředí (TZB) Počítačové sítě
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ CAD pro techniku prostředí (TZB) Počítačové sítě http://ottp.fme.vutbr.cz/cad/
Síťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
JAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy.
Vlastnosti IPv6 (I) Minulé díly seriálu IPv6 vysvětlily proč se IPv4 blíží ke svému konci aže jeho nástupcem je nový Internetový Protokol verze 6 (IPv6). Tématem dnešního dílu jsou vlastnosti IPv6 protokolu.
Zásobník protokolů TCP/IP
Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu
IP adresy. IP protokol shrnutí poznatků. IP adresa (IPv4)
IP adresy Tato kapitola navazuje na kapitoly Síťová komunikace a TCP/IP protokoly a podrobněji rozebírá problematiku adresování v počítačových sítích. Po jejím prostudování bude čtenář schopen vysvětlit
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Základy adresace v počítačových sítích. Ondřej Votava
Základy adresace v počítačových sítích Ondřej Votava votavon1@fel.cvut.cz 1 Úvod Tento materiál se zaměřuje pouze na protokolovou rodinu TCP/IP, konkrétně ve verzi 4. I přes nedostatek IPv4 adres je tento
Správa systému MS Windows II
Správa systému MS Windows II Jaro 2012 Libor Dušek Neworking DHCP Znáte z IPv4 adresace IPv4 adresa je 32 bitové číslo Obvykle zapisováno jako 4 dekadická čísla (každé číslo reprezentuje 1 oktet 8 bitů)
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments
Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních
3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
Internet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
Architektura TCP/IP je v současnosti
Architektura TCP/IP - úvod Architektura TCP/IP je v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění TCP/IP user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé
1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model
1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační
Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
IPv4/IPv6. Ing. Michal Gust, ICZ a. s.
IPv4/IPv6 Ing. Michal Gust, ICZ a. s. www.i.cz Agenda IPv4 krátké zopakování Proč se zajímat o IPv6? V čem je IPv6 jiný? Možnosti nasazení IPv6 www.i.cz Třídy adres, privátní sítě, Class Leading bits Size
Začneme vysvětlením pojmů, které budeme používat a jejichž definic je nutné se držet.
Rozdělování IP sítí Vložil/a cm3l1k1 [1], 8 Červen, 2005-22:18 Networks & Protocols [2] Na českém internetu jsem nenalezl smysluplný a podrobný článek, který by popisoval rozdělování IP sítí. Je to základní
Stav IPv4 a IPv6 v České Republice
Pavel Šimerda pavel.simerda@netinstall.cz MikroExpo 2012 http://data.pavlix.net/mikroexpo/2012/ Stručná historie Problém vyčerpání adresního prostoru IPv4 1991 Routing and Addressing Group (ROAD) 1993
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Systémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
Protokol IP verze 6. Co je to IPv6. Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc.
Protokol IP verze 6 Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Co je to IPv6 Architektura adres Plug and Play Systém jmenných domén Přechod IPv4 na IPv6 Problémy IPv4 Vyčerpání IPv4 adres
Desktop systémy Microsoft Windows
Desktop systémy Microsoft Windows IW1/XMW1 2014/2015 Jan Fiedor ifiedor@fit.vutbr.cz Fakulta Informačních Technologií Vysoké Učení Technické v Brně Božetěchova 2, 612 66 Brno Revize 14. 10. 2014 14. 10.
Možnosti IPv6 NAT. Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079. Konfigurace... 3 Statické NAT-PT Ověření zapojení... 7
Možnosti IPv6 NAT Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079 Abstrakt: Tento dokument ukazuje možné řešení problematiky IPv6 NAT. Součástí je návrh topologií zapojení a praktické otestovaní. Kontrola
BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2
FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2 JIŘÍ KAZÍK JAROSLAV
ČOS vydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD SPECIFIKACE DEFINUJÍCÍ INTEROPERABILNÍ SÍŤ SPOLEČNÉHO SYSTÉMU SESEDNUTÉHO VOJÁKA PŘÍSTUP K SÍTI
ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD SPECIFIKACE DEFINUJÍCÍ INTEROPERABILNÍ SÍŤ SPOLEČNÉHO SYSTÉMU SESEDNUTÉHO VOJÁKA PŘÍSTUP K SÍTI (VOLNÁ STRANA) 2 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD SPECIFIKACE DEFINUJÍCÍ INTEROPERABILNÍ SÍŤ
Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc
VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl
4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
Počítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně
Výukový a testovací modul na číslování počítačových sítí
Výukový a testovací modul na číslování počítačových sítí předmět A7B36PSI Počítačové sítě Ondřej Votava katedra počítačů ČVUT v Praze, FEL Evropský sociální fond Odkaz na výukové materiály: http://dsn.felk.cvut.cz/psitest/
Distribuované systémy a počítačové sítě
Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem
IPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,
Počítačové sítě II. 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol
Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS)
Počítačové sítě Je to spojení dvou a více uzlů (uzel = počítač nebo další síť), za pomoci pasivních a aktivních prvků při čemž toto spojení nám umožňuje = sdílení technických prostředků, sdílení dat, vzdálenou
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
e1 e1 ROUTER2 Skupina1
Zkouška POS - Vzorové zadání Jméno:... Os.číslo:... Maximální bodový zisk 55b, minimum 30b. Při dosažení 25-29b rozhoduje o uznání zkoušky ústní přezkoušení (další body se při ústní zkoušce nepřidělují).
STRUČNÝ NÁVOD K POUŽITÍ
STRUČNÝ NÁVOD K POUŽITÍ REPOTEC RP-IP0613 Úvod Bandwidth manager REPOTEC (dále jen BM) je levný a jednoduchý omezovač rychlosti pro jakékoliv sítě založené na protokolu TCP/IP. Velice snadno se ovládá
Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování
Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Autor: Jan Bílek e-mail: xbilek14@stud.fit.vutbr.cz datum:27. 2. 2008 Obsah TCP/IP a OSI síťové modely...3
Virtuální sítě 2.část VLAN
Virtuální sítě 2.část VLAN Cíl kapitoly Cílem této části kapitoly je porozumět a umět navrhnout základní schéma virtuálních lokálních sítí. Klíčové pojmy: Broadcast doména, členství VLAN, IEEE 802.10,
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Řešené příklady. Ondřej Votava
Řešené příklady Ondřej Votava votavon1@fel.cvut.cz 1 Zjistěte adresu sítě, broadcastu a adresní rozsah dané sítě 1. 192.168.2.0/24 192.168.2.0 1100 0000 1010 1000 0000 0010 0000 0000 24 1111 1111 1111
Technologie počítačových sítí 6. přednáška
Technologie počítačových sítí 6. přednáška Obsah šesté přednášky IP adresy IP adresa Třída A Třída B Třída C Speciální IP-adresy Síťová maska IP-adresy v intranetu Nečíslované sítě - Dynamicky přidělované
Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Škola SOŠ a SOU Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Miriam Sedláčková Číslo VY_32_INOVACE_ICT.3.01 Název Teorie internetu- úvod Téma hodiny Teorie internetu Předmět
XMW3 / IW3 Sítě 1. Štefan Pataky, Martin Poisel YOUR LOGO
XMW3 / IW3 Sítě 1 Štefan Pataky, Martin Poisel Základy síťí v prostředí MS Windows IPv4 a IPv6 - zápis a přidělování adres, rozsahy adres - dynamické získání adresy - DHCP, Router Advertisment, Neighbour
Komunikace v sítích TCP/IP (1)
České vysoké učení technické v Praze FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ katedra počítačových systémů Komunikace v sítích TCP/IP (1) Jiří Smítka jiri.smitka@fit.cvut.cz 14.2.2011 1/30 Úvod do předmětu Jiří
MPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
Úvod do síťových technologií
Úvod do síťových technologií, 30. Říjen 2014 Osnova - Co vás čeká Fyzická vrstva - Média Síťové vrstvy a zapouzdření MAC Adresa IP Adresa, sítě a masky Příklady komunikace Přehled síťových prvků (HW) Diskuze
Studentská unie ČVUT v Praze, klub Silicon Hill. 22. února Ondřej Caletka (SU ČVUT) IPv6 nové (ne)bezpečí? 22.
IPv6 nové (ne)bezpečí? Ondřej Caletka Studentská unie ČVUT v Praze, klub Silicon Hill 22. února 2011 Ondřej Caletka (SU ČVUT) IPv6 nové (ne)bezpečí? 22. února 2011 1 / 14 Silicon Hill Studentský klub Studentské
Co znamená IPv6 pro podnikovou informatiku.
Co znamená IPv6 pro podnikovou informatiku Pavel.Satrapa@tul.cz Věčné téma největším problémem Internetu je jeho úspěch historicky pojmenovávání počítačů řešení: DNS velikost směrovacích tabulek řešení:
Směrování VoIP provozu v datových sítích
Směrování VoIP provozu v datových sítích Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze Pavel.Bezpalec@fel.cvut.cz Obecné info o směrování používané směrovací strategie Směrování
Počítačové sítě I LS 2004/2005 Návrh a konstrukce sítě zadání
Počítačové sítě I LS 2004/2005 Návrh a konstrukce sítě zadání Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava Zadání Navrhněte, prakticky zkonstruujte a zdokumentujte síť přidělené lokality připojené do sítě WAN. Popis
Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.
Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se
Počítačové sítě. Rozsah počítačových sítí. Struktura LAN
Účel počítačové sítě: dovoluje sdílený přístup k výpočetním zdrojům (např. sdílení jedné tiskárny více uživateli) dovoluje sdílený přístup k programům a datovým souborům, medium pomocí kterého mohou geograficky
Nezávislé unicast a multicast topologie s využitím MBGP
Nezávislé unicast a multicast topologie s využitím MBGP Bc. Kriváček Martin (KRI0080), Bc. Stratil Tomáš(STR0136) Abstrakt: Tento krátký dokument by měl teoreticky i prakticky zasvětit do problematiky
Definice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
X36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP
X36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP 1 Kontakty Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost E-435,(22435) 7628, konzultace Po 15:30, po předchozí domluvě, https://dsn.felk.cvut.cz/wiki/vyuka/cviceni/x36pko/start
Access Control Lists (ACL)
Access Control Lists (ACL) Počítačové sítě 11. cvičení ACL Pravidla pro filtrování paketů (bezestavová) Na základě hlaviček (2.,) 3. a 4. vrstvy Průchod pravidly od 1. k poslednímu Při nalezení odpovídajícího
Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
Rozhraní Ethernet. KERN & Sohn GmbH Ziegelei 1 D-72336 Balingen E-mail: info@kernsohn.com. Stránka 2. KMB-A01/ FTB-A09/ ITB-A17-IA-cz-0710
KERN & Sohn GmbH Ziegelei 1 D-72336 Balingen E-mail: info@kernsohn.com Tel.: +49-[0]7433-9933-0 FaX: +49-[0]7433-9933-149 Internet: www.kern-sohn.com CZ Rozhraní Ethernet Stránka 2 KERN KMB-A01 / FTB-A09
Routování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
Zabezpečení v síti IP
Zabezpečení v síti IP Problematika zabezpečení je dnes v počítačových sítích jednou z nejdůležitějších oblastí. Uvážíme-li kolik citlivých informací je dnes v počítačích uloženo pak je požadavek na co
Konfigurace DHCP serveru a překladu adres na směrovačích Cisco
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 5 Konfigurace DHCP serveru a překladu adres na směrovačích Cisco Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových
Semestrální projekt do předmětu SPS
Semestrální projekt do předmětu SPS Název projektu: Instalace a provoz protokolu IPv6 v nových verzích MS Windows (XP). Ověření proti routerům Cisco a Linux. Cíl projektu: Autoři: Cílem tohoto projektu
Počítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového
Pohled na pojem počítačová síť
Téma 9 Základy počítačových sítí Obsah 1. Základní pojmy a modely 2. LAN a jejich typy 3. Internet a jeho charakteristiky 4. Architektura Internetu a adresování 5. IP datagramy a jejich přenos 6. Směrování
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
DHCP. Martin Jiřička,
DHCP Dynamic Host Configuration Protocol Historie Internet System Consortium odvozeno z BOOTP, rozšiřuje ho nástup s rozvojem sítí rozdíly v konfiguraci přidělování IP BOOTP statické DHCP dynamické (nejen)
ÚČETNICTVÍ ORGANIZAČNÍCH KANCELÁŘÍ KOMPLEXNÍ SYSTÉM PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ www.okuok.cz
ÚČETNICTVÍ ORGANIZAČNÍCH KANCELÁŘÍ KOMPLEXNÍ SYSTÉM PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ www.okuok.cz INFORMACE Přímé spojení na počítač v síti Zpracoval: Ing. Pavel Říha Datum vydání: 21. října 2007 Obsah 1 SÍŤOVÝ PŘENOS...
Aktivní prvky: síťové karty
Aktivní prvky: síťové karty 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky Síťové karty (Network Interface Card) 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software:
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
Počítačové sítě. Další informace naleznete na :
Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích
1.5.1 Číselné soustavy
.. Číselné soustavy Předpoklady: základní početní operace Pedagogická poznámka: Tato hodina není součástí klasické gymnaziální sady. Upřímně řečeno nevím proč. Jednak se všichni studenti určitě setkávají
Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň
Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno
Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610. Čl. 1 Úvodní ustanovení
Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bodu 6 písm.
Y36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29
Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie
11. IP verze 4, adresy. Miroslav Spousta, IP verze 4
Počítačové sít ě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2005 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol součást síťové vrstvy architektury TCP/IP
Úvod do IPv6. Pavel Satrapa
Úvod do IPv6 Pavel Satrapa Pavel.Satrapa@tul.cz 1. polovina 90. let IPv4 adresy dojdou kolem roku 2003 některé kategorie (třída B) mnohem dříve Návrh nové verze IP času je dost neomezí se jen na prodloužení
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická
12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
Obsah. Úvod 13. Věnování 11 Poděkování 11
Věnování 11 Poděkování 11 Úvod 13 O autorech 13 O odborných korektorech 14 Ikony použité v této knize 15 Typografické konvence 16 Zpětná vazba od čtenářů 16 Errata 16 Úvod k protokolu IPv6 17 Cíle a metody
Téma 9 Základy počítačových sítí Obsah
Téma 9 Základy počítačových sítí Obsah 1. Základní pojmy a modely 2. LAN a jejich typy 3. Internet a jeho charakteristiky 4. Architektura Internetu a adresování 5. IP datagramy a jejich přenos 6. Směrování
Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě
Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.