Ve znění 1. a 2. změny

Transkript

1 VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Ve znění 1. a 2. změny Hradec Králové 2010

2 Obsah: Úvodní ustanovení... 3 ČÁST I... 3 VOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FVZ... 3 Funkční období členů senátu... 3 Volby členů senátu... 4 Doplňovací volby... 4 Platnost voleb... 4 Volební komise pro volby členů senátu... 5 Organizace voleb do senátu... 5 Mandát člena senátu... 5 Odvolání člena senátu... 6 ČÁST II... 7 JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU... 7 Působnost senátu... 7 Práva a povinnosti členů senátu... 7 Ustavující zasedání senátu... 8 Složení a orgány senátu... 9 Pravidla jednání senátu... 9 Zasedání senátu Hlasování v senátu ČÁST III VOLEBNÍ ŘÁD KANDIDÁTA NA DĚKANA...11 Organizacevolby kandidáta na děkana...11 Průběh volby kandidáta na děkana...12 Odvolání děkana...12 Závěrečná ustanovení

3 Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty vojenského zdravotnictví Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty vojenského zdravotnictví je vnitřním předpisem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (dále jen FVZ ) podle 33 odst. 2) písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen zákon ). (2) Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (dále jen řád ) upravuje zásady voleb členů Akademického senátu FVZ (dále jen senát ), zásady jednání senátu a postavení členů senátu. (3) Senát je samosprávným akademickým orgánem FVZ a je tvořen volenými zástupci akademické obce FVZ. Právo volit a být volen mají pouze členové akademické obce FVZ. Část I VOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FVZ Čl. 2 Funkční období členů senátu (1) Funkční období členů senátu je tříleté a začíná dnem konání ustavujícího zasedání senátu. (2) Senát se může ze závažných důvodů usnést na zkrácení funkčního období všech členů senátu. (3) Funkční období všech členů senátu skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle 27 zákona. Pojem nekoná vyjadřuje stav, kdy senát po uvedenou dobu nepřijme na zasedání senátu usnesení k návrhu podanému podle 27 zákona, přičemž tato lhůta běží od data podání návrhu předsedovi senátu. 3

4 Čl. 3 Volby členů senátu (1) Akademický senát FVZ je složen z volených zástupců akademické obce. Má 15 členů a dělí se na: - zástupce akademických pracovníků (10 členů), - zástupce studentů (5 členů) (2) Volby členů senátu se konají tajným hlasováním. Akademičtí pracovníci a studenti volí své zástupce do senátu zvlášť, vždy z příslušné části akademické obce. (3) Akademičtí pracovníci, kteří jsou zároveň studenty některého ze studijních programů, jsou z hlediska uplatnění volebního práva při volbě členů senátů posuzováni jako akademičtí pracovníci. (4) Volby do senátu vyhlašuje děkan rozhodnutím zveřejněném ve svém rozkaze. Organizuje je prostřednictvím volební komise. Čl. 4 Doplňovací volby (1) Zanikne-li v průběhu funkčního období mandát člena senátu, doplní se kooptací členem příslušné části akademické obce, který se umístil na následujícím místě ve volbách. (2) Pokud neexistuje zvolený náhradník člena senátu, vyhlásí senát do 60 dnů ode dne zániku mandátu člena senátu doplňovací volby v té části akademické obce, ve které uprázdněný mandát vznikl. Pro doplňovací volby senát zřídí volební komisi z členů příslušné části akademické obce. (3) Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto řádu s tím, že lhůty pro zveřejnění seznamu voličů a předkládání návrhů kandidátů mohou být usnesením senátu zkráceny. (4) V doplňovacích volbách je nový člen senátu zvolen pouze na zbytek funkčního období, které příslušelo původně zvolenému členu senátu, jehož mandát zanikl. Čl. 5 Platnost voleb (1) K platnosti voleb v každé z částí akademické obce je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické obce fakulty. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby v příslušné části opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů akademické obce. Případné opakované volby se konají v termínech stanovených při vyhlášení voleb za řízení příslušné volební komise. (2) Každý člen akademické obce FVZ má právo v případě, že podle jeho názoru došlo k narušení regulérnosti voleb, podat stížnost písemně nejpozději následující pracovní den po dni konání voleb předsedovi volební komise. Podáním stížnosti se pozastaví vyhlášení volebních výsledků z uvedené části akademické obce. 4

5 (3) Volební komise do 3 pracovních dnů rozhodne, zda je stížnost oprávněná. V případě, že došlo k takovému porušení zákona nebo vnitřního předpisu FVZ, které ovlivnilo regulérnost nebo výsledky voleb, rozhodne komise o zrušení výsledků voleb v dané části akademické obce a o jejich opakování. V tomto výjimečném případě neplatí pro vyhlašování voleb termíny uvedené v čl. 7. Čl. 6 Volební komise pro volby členů senátu (1) Volební komisi pro volby členů senátu jmenuje akademický senát FVZ. (2) Volební komise je zodpovědná za přípravu a provedení voleb, shromažďování návrhů na kandidáty, zajištění regulérního průběhu voleb a dodržení volebního řádu. Členem volební komise nemůže být kandidát na členství v senátu (3) Volební komise pro volby do senátu zveřejňuje zprávu o výsledcích voleb. Tato zpráva musí obsahovat úplné volební výsledky jednotlivých volebních obvodů včetně seznamu zvolených členů a náhradníků členů senátu v jednotlivých volebních obvodech a počtu získaných hlasů vyjádřeného procentním podílem z celkového počtu platných hlasů přepočteného na jedno mandátní místo daného volebního obvodu. Výtisk zprávy podepsané všemi členy volební komise předá předseda komise děkanovi. Čl. 7 Organizace voleb do senátu (1) Jmenný seznam voličů sestaví volební komise podle podkladů z jednotlivých částí akademické obce FVZ a zveřejní jej nejpozději 3 týdny přede dnem voleb do senátu. Případné nesrovnalosti nebo stížnosti řeší předseda příslušné volební komise, nejpozději do tří dnů před vlastními volbami. Na později podané námitky nelze brát zřetel. (2) Návrhy kandidátů na členy senátu předkládají členové akademické obce FVZ příslušné volební komisi nejpozději 2 týdny přede dnem konání voleb do senátu. Návrhy kandidátů musí být předloženy písemně a musí obsahovat vyjádření o souhlasu navrhovaného s kandidaturou. Volební komise zveřejní seznamy kandidátů nejpozději týden před dnem voleb do senátu na úřední desce fakulty a v rozkaze děkana. (1) Mandát člena senátu vzniká zvolením. Čl. 8 Mandát člena senátu (2) Mandát člena senátu získávají navržení kandidáti v pořadí podle počtu obdržených hlasů až do naplnění počtu mandátů v dané volební oblasti. Další kandidáti získávají mandát náhradníka, opět v pořadí podle počtu obdržených hlasů. (3) Člen senátu skládá na první schůzi senátu, které se zúčastní, slib předepsaný statutem FVZ a jeho složení potvrdí svým podpisem. (4) Mandát člena senátu zaniká: a) odepřením složení slibu, 5

6 b) prohlášením člena senátu na schůzi senátu, kterým se vzdává mandátu, nebo okamžikem doručení písemného oznámení o vzdání se mandátu předsedovi senátu, c) uplynutím funkčního období člena senátu, d) ukončením působení v té části akademické obce, která ho volila, e) zánikem té části akademické obce, která jej volila, f) dnem, kdy se ujal funkce, jejíž neslučitelnost s funkcí člena senátu stanoví zákon, g) odvoláním příslušnou částí akademické obce dle čl. 9, (5) Mandát náhradníka člena senátu platí po celé funkční období člena senátu, pokud nezanikl z důvodů uvedených pod písmeny d) až g) předchozího odstavce. Náhradník nabývá mandátu člena senátu okamžikem zániku mandátu toho člena senátu, za nějž nastupuje. Čl. 9 Odvolání člena senátu (1) Návrh na odvolání člena senátu může písemně podat kterýkoliv člen akademické obce příslušné části akademické obce předsedovi senátu. Návrh musí svým podpisem podpořit nejméně pět členů příslušné části akademické obce, ve které byl navrhovaný zvolen. (2) Hlasování členů příslušné části akademické obce, která člena senátu zvolila, o odvolání člena senátu se koná co nejdříve po podání návrhu a řídí je komise určená akademickým senátem. (3) Hlasování je tajné a návrh na odvolání člena senátu je přijat, jestliže se hlasování zúčastnilo nejméně 15% členů té části akademické obce, ve které byl tento člen senátu zvolen a vyslovila se pro něj nadpoloviční většina účastníků hlasování. 6

7 Část II JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU Čl. 10 Působnost senátu (1) Akademický senát fakulty a) rozhoduje na návrh děkana o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť, b) na návrh děkana schvaluje návrhy vnitřních předpisů FVZ a postupuje je ke schválení akademickému senátu UO c) schvaluje rozdělení finančních prostředků FVZ předložené děkanem a kontroluje jejich využívání, d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření FVZ, předloženou děkanem, e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, uskutečňovaných na fakultě, f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady a disciplinární komise FVZ, g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, h) na návrh děkana schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, inovační, vývojové nebo další tvůrčí činnosti FVZ vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci po projednání ve vědecké radě FVZ a s Ministerstvem obrany, (2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany (3) Další pravomoci, úkoly a oprávnění senátu jednat v jiných konkrétních záležitostech pak mohou vyplývat z dalších ustanovení jednotlivých vnitřních předpisů FVZ. Čl. 11 Práva a povinnosti členů senátu (1) Člen senátu má právo předkládat své návrhy, podněty a připomínky k záležitostem týkajícím se oblastí působnosti senátu a ostatních akademických orgánů a požadovat jejich řešení. (2) Člen senátu má právo hlasovat ve všech záležitostech projednávaných senátem. (3) Člen senátu je povinen účastnit se zasedání senátu, případně i jeho dalších orgánů, do kterých byl usnesením senátu delegován, a aktivně přispívat k plnění jeho poslání a úkolů. 7

8 (4) Člen senátu odpovídá za výkon své funkce členům té části akademické obce, za kterou získal mandát člena senátu. (5) Nemůže-li se člen senátu zasedání zúčastnit, je povinen se předem omluvit předsedovi senátu nebo jinému členu předsednictva. Pokud tak člen senátu ze závažných důvodů nemůže učinit, může se omluvit dodatečně předsedovi senátu. Čl. 12 Ustavující zasedání senátu (1) Ustavující zasedání senátu svolá na návrh předsedy volební komise děkan. (2) Ustavující zasedání senátu zahájí a až do zvolení nového předsedy senátu řídí předsedající, kterým je předseda (nebo v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený člen) volební komise. Členové senátu složí slib člena senátu před shromážděním členů senátu za přítomnosti děkana. (3) Návrh na předsedu může podat každý člen senátu. Volen může být jen ten kandidát, který se svou kandidaturou souhlasí. Před provedením volby mají navržení kandidáti právo na vystoupení před senátem. Členové senátu jim mohou klást dotazy. (4) Práci akademického senátu řídí tříčlenné předsednictvo ve složení předseda a 2 místopředsedové. (5) Předsednictvo akademického senátu volí jeho členové přímou volbou tajným hlasováním jednotlivě, nejdříve předsedu a v dalších kolech místopředsedy. Ke zvolení je potřeba schválení nadpoloviční většinou hlasů všech členů akademického senátu. (6) Předseda a jeden místopředseda je volen ze zástupců akademických pracovníků. (7) Další místopředseda je volen ze zástupců studentů. (8) Administrativní agendu akademického senátu zabezpečuje jeho místopředseda pověřený předsedou akademického senátu. (9) V případě, že je navrženo více kandidátů, probíhá volba předsedy ve volebních kolech, mezi nimiž je přestávka, v níž mohou být navržení kandidáti podle potřeby vyzváni senátem k odpovědím na otázky. V každém volebním kole odevzdá člen senátu hlasovací lístek s příjmením jednoho z kandidátů, jehož navrhuje na zvolení za předsedu. Chce-li se člen senátu zdržet hlasování, odevzdá prázdný lístek. (10) Není-li žádný kandidát zvolen, vyřadí se pro další kolo ti kandidáti, kteří neobdrželi žádný hlas, nebo se vyřadí kandidát, který v něm obdržel nejmenší počet hlasů. Při rovnosti hlasů mezi několika kandidáty se uskuteční doplňkové vyřazovací kolo jen mezi těmito kandidáty, které se opakuje až do případného rozhodnutí. Vyřazování končí při dvou kandidátech. (11) V případě, že potřebnou nadpoloviční většinu nezíská žádný z posledních dvou kandidátů, uskuteční se po přestávce opakované volby z nově navržených kandidátů 8

9 Čl. 13 Složení a orgány senátu (1) Předseda senátu řídí činnost a jednání senátu a zastupuje ho navenek v souladu s ustanoveními zákona, vnitřních předpisů FVZ a jednotlivými usneseními senátu. (2) Předsednictvo senátu v období mezi zasedáními senátu řeší otázky vyplývající z působnosti senátu. Je zodpovědné za plnění tematického plánu činnosti senátu, za přípravu programu jednotlivých zasedání senátu, za organizační a materiální zajištění zasedání a činnosti senátu a za splnění úkolů, jež mu senát uloží. (3) Místopředsedové senátu zastupují předsedu senátu na jeho pokyn nebo v jeho nepřítomnosti. Při zastupování předsedy senátu má místopředseda senátu práva a povinnosti předsedy. (4) Místopředseda senátu pověřený vedením administrativní agendy soustřeďuje podkladové materiály pro a ze zasedání senátu, zaznamenává průběh zasedání a připravuje zápis ze zasedání senátu, kontroluje přítomnost členů senátu na jeho jednání a zaznamenává důvody neúčasti omluvivších se členů na prezenční listině, vede dokumentaci senátu, případně plní další úkoly spojené s činností předsednictva senátu. (5) Jako své pracovní a poradní orgány může senát zřizovat v případě potřeby svým usnesením stálé nebo dočasné komise, jejichž členy mohou být kromě členů senátu i další členové akademické obce, souhlasí-li s tím, a se souhlasem děkana i další příslušníci FVZ. Předsedou komise senátu je zpravidla jeden z jeho členů. (6) Odvolat předsedu nebo člena předsednictva senátu z funkce lze jen na písemný návrh nejméně pěti členů senátu. Čl. 14 Pravidla jednání senátu (1) Zasedání senátu jsou veřejně přístupná. Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených jiným zákonem 1. Žádná z osob nemá bez souhlasu senátu právo z prostoru pro veřejnost zasahovat do jednání senátu nebo jednání jinak rušit. (2) Senát stanoví na návrh předsednictva program svého jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů programu. Každý člen senátu má právo podávat návrhy na změnu nebo doplnění programu jednání. (3) Právo vystoupit v průběhu jednání mají členové senátu, děkan nebo jím pověřený proděkan a pozvaní hosté. (4) Každý člen akademické obce má právo písemně požádat senát o projednání závažné skutečnosti. Senát žádost posoudí a hlasováním rozhodne, zda bude o záležitosti jednat. (5) Materiály (dokumenty) k záležitostem, jež má senát na svém zasedání rozhodnout nebo schválit podle čl. 19 odst. 2 písm. a) až h), statutu, je třeba předložit předsednictvu senátu nejméně tři týdny a jeho cestou členům senátu nejméně dva týdny před jejich projednáváním na předsednictvem svolaném zasedání senátu. Předsednictvo senátu může v odůvodněných případech uvedené lhůty zkrátit. 1 Např. zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností. 9

10 (6) V době, kdy senát nekoná činnost, nemohou být na FVZ přijímána rozhodnutí podléhající jeho schválení. (7) Pokud byly materiály (dokumenty) k záležitostem, jež má senát na svém zasedání rozhodnout nebo schválit, zpracovány v době, kdy senát nekonal činnost, musí děkan všechny tyto materiály a návrhy předložit k rozhodnutí nebo ke schválení senátu nově zvolenému v mimořádných volbách a to nejpozději na jeho prvním zasedání, následujícím po ustavujícím zasedání senátu. (8) O zasedání senátu se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad zasedání, jaké návrhy byly podány a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (9) Zápis po jeho projednání v předsednictvu senátu podepisuje předsedající zasedání senátu. (10) Výsledky zasedání senátu se zveřejňují zejména na úřední desce fakulty a cestou elektronického informačního systému FVZ. (11) Dokumentaci senátu předává odstupující předseda a místopředseda pověřený vedením administrativní agendy nově zvolenému předsednictvu senátu. Čl. 15 Zasedání senátu (1) Akademický senát zasedá dle potřeby, nejméně dvakrát za semestr. V průběhu funkčního období řídí svou činnost podle ročního tematického plánu schváleného senátem. Termíny řádných zasedání stanovuje předsednictvo senátu. (2) Mimořádné zasedání akademického senátu svolává jeho předseda na základě rozhodnutí předsednictva senátu nebo na základě písemné žádosti: a) nejméně jedné pětiny členů akademického senátu, b) děkana, případně zastupujícího proděkana, c) nejméně jedné desetiny členů akademické obce kteréhokoliv volebního obvodu, d) akademického senátu univerzity. (3) Žádost o mimořádné zasedání senátu musí být předsedovi senátu předložena písemně a předseda senátu mimořádné zasedání svolá nejpozději do sedmi pracovních dnů po jejím předložení. (4) Zasedání senátu zahájí předsedající ve stanovenou dobu, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů senátu. Čl. 16 Hlasování v senátu (1) Senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti alespoň nadpoloviční většiny všech členů senátu. (2) K přijetí předloženého návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů senátu, nestanoví-li zákon a tento řád jinak. V případě rovnosti hlasů se hlasování opakuje. V případě opětovné rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý. 10

11 (3) K přijetí návrhu na odvolání předsedy senátu a pro zkrácení funkčního období všech členů senátu se musí vyslovit nejméně tři pětiny všech členů senátu. (4) O každém návrhu předloženém k projednání se senát usnáší hlasováním, které může být podle rozhodnutí senátu tajné (hlasovacími lístky) nebo veřejné. Ve věci volby předsedy senátu nebo jeho odvolání je přípustné pouze tajné hlasování. O návrzích k jednotlivým bodům jednání se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy. Předsedající vyhlásí výsledek hlasování. (5) Před tajným hlasováním zvolí senát dva skrutátory z řad členů senátu. (6) V případech, kdy je to nutné z časových důvodů nebo vzhledem k relativní jednoduchosti a jednoznačnosti dokumentace a požadovaného rozhodnutí, může předseda senátu mimo zasedání senátu písemně předložit ostatním členům senátu nebo mimo zasedání předsednictva ostatním členům předsednictva návrh usnesení, které má být přijato (dále jen hlasování per rollam ). Návrh usnesení musí obsahovat lhůtu, během níž mají členové daného orgánu písemně vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas. Pokud se některý ze členů daného orgánu ve stanovené lhůtě k návrhu usnesení písemně nevyjádří, má se za to, že s návrhem usnesení nesouhlasí. K přijetí usnesení hlasováním per rollam je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů daného orgánu. Výsledek hlasování per rollam oznámí předseda senátu všem členům daného orgánu nejpozději na nejbližším zasedání daného orgánu. Hlasování per rollam o témže návrhu je přípustné pouze jednou. O hlasování per rollam se pořizuje zápis, který podepisuje předseda senátu. Hlasování per rollam je vyloučeno ve věcech uvedených v ustanoveních 27 odst. 1 zákona. Část III VOLEBNÍ ŘÁD KANDIDÁTA NA DĚKANA Čl. 17 Organizace volby kandidáta na děkana (1) Podle 27 odst. 1 písm. g) zákona se senát usnáší o návrhu na jmenování kandidáta na děkana. Tento návrh předkládá předseda senátu rektorovi Univerzity obrany. (2) Kandidátem na děkana je zpravidla profesor nebo docent, jehož způsobilost, zkušenosti a mravní vlastnosti poskytují záruku, že bude funkci řádně vykonávat. (3) Volbu kandidáta na děkana vyhlašuje senát svým usnesením nejpozději tři měsíce před ukončením funkčního období stávajícího děkana. Termín volby stanoví senát tak, aby se konala nejméně dva měsíce před ukončením funkčního období děkana. Tyto lhůty neplatí, jestliže děkan v průběhu funkčního období z výkonu své funkce odstoupí nebo je odvolán. (4) Usnesení o vyhlášení voleb kandidáta na děkana zveřejní senát obvyklým způsobem a dále na úřední desce FVZ. 11

12 (5) Usnesení o vyhlášení voleb kandidáta na děkana musí obsahovat zejména: a) složení volební komise a jejího předsedu, b) den konání volby, c) termín a způsob podávání návrhů kandidátů. (6) Pro volbu kandidáta na děkana ustavuje senát volební komisi, jejímž členem nemůže být navržený kandidát na děkana. Komise shromáždí návrhy, každého kandidáta na děkana seznámí s návrhem a vyžádá si jeho stanovisko k němu. (7) Kandidáta na děkana může navrhnout každý člen akademické obce. Návrhy se předkládají písemně předsedovi volební komise, převzetí návrhu předseda volební komise potvrdí na duplikátu návrhu a neprodleně zveřejní. (8) Volen může být jen ten kandidát na děkana, který se svou kandidaturou souhlasí. (9) Pokud kandidát na děkana s kandidaturou souhlasí, je povinen vystoupit v den volby před senátem se svým prohlášením (programem). Pro vystoupení je stanovena kandidátům stejná doba, s níž jsou předem seznámení. Pořadí vystoupení kandidátů určuje volební komise losem. Kandidát musí být rovněž připraven zodpovědět dotazy členů senátu. Čl. 18 Průběh volby kandidáta na děkana (1) Volba kandidáta na děkana probíhá na zasedání senátu a řídí ji předseda volební komise. (2) Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro kandidáta v tajném hlasování vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu. (3) Kandiduje-li jediný kandidát na děkana a nebyl-li zvolen, ale vyslovily se pro něj alespoň dvě pětiny všech členů senátu, koná se týž den doplňkové kolo voleb. Pokud nebyl návrh schválen ani v doplňkovém kole, vyhlásí senát neprodleně nové volby podle č. 17 a stanoví jejich termín tak, aby se konaly do dvou týdnů od data voleb, ve kterém nebyl žádný z kandidátů zvolen. (4) V případě, že je více kandidátů na děkana, probíhá volba kandidáta na děkana ve volebních kolech, mezi nimiž je přestávka, v níž mohou být navržení kandidáti podle potřeby vyzvání senátem k odpovědím na další otázky. V každém volebním kole odevzdá člen senátu hlasovací lístek s příjmením jednoho z kandidátů, jehož navrhuje na zvolení za kandidáta. Chce-li se člen senátu zdržet hlasování, odevzdá prázdný lístek. (5) Není-li žádný kandidát na děkana zvolen, vyřadí se pro další kolo ti kandidáti, kteří neobdrželi žádný hlas, nebo se vyřadí kandidát, který v něm obdržel nejmenší počet hlasů. Při rovnosti hlasů mezi několika kandidáty se uskuteční doplňkové vyřazovací kolo jen mezi těmito kandidáty, které se opakuje až do případného rozhodnutí. Vyřazování končí při dvou kandidátech. (6) V případě, že potřebnou nadpoloviční většinu všech členů senátu nezíská žádný z posledních dvou kandidátů, uskuteční se týž den doplňkové kolo volby z těchto kandidátů. Pokud ani v tomto kole nedojde ke zvolení, volby kandidáta na děkana se 12

13 opakují nejpozději do pěti dnů při účasti stejných kandidátů, kteří s nominací do voleb souhlasili. Jestliže ani při těchto opakovaných volbách žádný z kandidátů nezíská potřebnou většinu, vyhlásí senát neprodleně nové volby podle čl. 17 a stanoví jejich termín tak, aby se konaly do dvou týdnů od data voleb, ve kterém nebyl žádný z kandidátů zvolen. (7) Nastane-li během volby kandidáta na děkana situace, kterou není možné řešit na základě tohoto řádu, je způsob jejího řešení v pravomoci senátu. Čl. 19 Odvolání děkana (1) Děkana může odvolat na návrh senátu rektor Univerzity obrany. (2) Návrh na odvolání děkana může senátu písemně navrhnout předsednictvo senátu nebo nejméně jedna pětina členů senátu. Důvodem návrhu mohou být jen okolnosti související s výkonem funkce děkana. Předseda senátu tuto skutečnost neprodleně oznámí děkanovi a svolá k této záležitosti mimořádné zasedání senátu. (3) Návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu. Návrh na odvolání děkana předloží předseda senátu neprodleně rektorovi Univerzity obrany. Čl. 20 Závěrečná ustanovení (1) Tento Volební a jednací řád akademického senátu Fakulty vojenského zdravotnictví byl projednán a schválen Akademickým senátem Fakulty vojenského zdravotnictví V Hradci Králové dne 24. února (2) Tento řád nabývá účinnosti dnem 24. února Účinnost změn: - 1. změna Volebního a jednacího řádu akademického senátu Fakulty vojenského zdravotnictví nabývá účinnosti schválením Akademickým senátem Univerzity obrany dnem 9. září změna Volebního a jednacího řádu akademického senátu Fakulty vojenského zdravotnictví nabývá účinnosti schválením Akademickým senátem Univerzity obrany dnem 27. července plk. prof. MUDr. Jiří KASSA, CSc. předseda Akademického senátu UO. pplk. MUDr. Jan PSUTKA předseda Akademického senátu FVZ 13