Systém eukaryot FUNGI, METAZOA Doc. Ing. Ivana Jankovská, PhD. FAPPZ 49

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Systém eukaryot FUNGI, METAZOA Doc. Ing. Ivana Jankovská, PhD. FAPPZ 49"

Alžběta Hrušková
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Systém eukaryot Adl et al., The Revised Classification of Eukaryotes FUNGI, METAZOA Doc. Ing. Ivana Jankovská, PhD. FAPPZ 49 ENTEROCYTOZOON BIENEUSI člověk, potkan, pes max. Latinská Amerika max. lidé se sníženou imunitou (AIDS) EUKARYOTA: HOUBY (FUNGI) ZYGOMYCOTA spájivé houby - dříve prvoci.. spores are the infective stage, excreted with feces; can be recovered also in duodenal and biliary fluid; Spores are oval in shape but are difficult to differentiate from bacteria. intracelulární parazité (4 5 m) šíří se spórami spóry ve výkalech, duodenalní a žlučové tekutině Enterocytozoon, Encephalitozoon napadá střední střevo a epitelové buňky žaludku včel žaludek včel (bílé zbarvení) rozbití střevního epitelu vměstnanými sporami - narušení přeměny bílkovin (pyl nemůže být využit) - redukce žláz (produkce krmné kašičky a enzymů je zmenšena) - sladký trus nespecifické symptomy: včely nemohou létat, hromadění výkalů i mrtvých včel Biologický boj 1

2 Generalized microsporidian life cycle: infective phase (a-c) proliferative phase (d) sporogonic phase (e) vývoj: střídání merogonie (d) a sporogonie (e) ve tkáních ŽIVOČICHOVÉ (Animalia) nevytvářejí pravé tkáně nemají pravé zárodečné listy (buňky odvozené z ekto a ento dermu, mezi vrstvami buněk rosol. mezenchym. hmota = mezoglea) vnější (ektoderm) a vnitřní (endoderm/gastroderm) - vrstva buněk s vysokou diferenciací buněk vodní živočichové, většinou mořští vakovité tělo hermafrodité Mezoglea mezi ekto a ento/gastrodermem v mesoglee specializované buňky (vytvářející jehlice či síť ze sponginu, amébocyty (výživa), archeocyty (rozmnožování, regenerace) systém chodbiček vystlaných choanocyty (límečkové buňky) póry (ostie) PORIFERA Choanocyty límečkové buňky -límečkové buňky s bičíkem (zajištění proudění vody - 10 cm houba 22 l vody denně) -filtrují jemné částečky potravy Pučení Fragmentace oddělení skupiny tělních buněk: gemule (archeocyty v ochranném obalu buňky kryté pružnou bílkovinou sponginem a jehlicemi, opouštějící tělo houby na poč. nepř. obd.) tzv. rozmnožovací tělísko nepohlavní rozmnožování hub 2

3 oplození (A) vmateřském jedinci zygota (B) uložená v mezoglee volně plovoucí bičíkatá larva (C) parenchymela, amfiblastula přisednutí nová houba (D) Vytvářejí je sladkovodní houby čeledi Houbovitých parenchymela amphiblastula larva Ascon Sykon Leukon kostra z křemitých jehlic, které doplněny či nahrazeny kolagenními vlákny Houba mycí (Spongia officinalis) kostra pouze z pružných sponginových vláken severní mírné pásmo až k subtropům patří sem většina dnešních hub 3

4 Houba říční (Ephydatia fluviatilis) kostra z šestiosých křemitých jehlic Houba pletenná (Euplectella aspergillum ) tzv. Venušin koš - u nás 6 druhů hub - velké několik desítek cm - na slunečních místech symbiotické zelené řasy - jinak hnědé - zimují v podobě gemulí Kmen: Žebernatky (Ctenophora) tenká destička, o průměru 4 mm mění tvar, leze po mořských rostlinách - 2 druhy: Trichoplax adherens (1883) Treptoplax reptans (1896) ekto, endoderm a mesoglea mořští živočichové bilaterální souměrnost nemají žahavé buňky, ale lepivé žahavé buňky knidocyty Polypovci (Hydrozoa) ekto, endoderm a mesoglea stádium polypa a medůzy Medůzy (Scyphozoa) láčka, i členitá difuzní nervové soustava dýchací a cévní soustava chybí Čtyřhranky (Cubozoa) Korálnatci (Anthozoa) 4

5 převládá stádium polypa láčka bez přepážek medůzy mají na obvodu zvonu plachetku (velum) Nezmar zelený (Chlorohydra viridis) Medůzka sladkovodní (!!) (Craspedacusta sowerbyi) 1 2 cm 400 chapadélek, velmi rychle plavou kosmopolitní Nezmar hnědý (Pelmatohydra oligactis) HYDROMEDÚZY pravidelně střídají polypové a medúzové stádium medúza planula (plovoucí larva) polyp odškrcuje efyry z nich rostou nové medůzy medúzové stádium je větší než hydromedúzy, vznikají u nich pohlavní buňky entodermálního původu polypy mají láčku se 4 septy a nepohlavně se množí buď pučením nebo strobilací 5

6 velmi jedovaté (křeče, selhání srdce, dýchání) utonutí Čtyřhranka smrtelná tělo do 25 cm, (Chironex fleckeri) žahavá vlákna daleko od zvonu (až 3m) Austrálie, nejjedovatější dokáží zcela uzavřít zvon rychlé plavání polyp se neodškrcuje, mění se v medůzu Indopacifická oblast, Středozemní moře Nejjedovatější živočich na světě. Člověka dokáže usmrtit do 4 minut trávicí dutina rozčleněna přepážkami (větší povrch, počet přepážek násobek 6 či 8) chybí medůzové stádium řada druhů vápenitá či rohovitá vnější kostra zcaco3, rohoviny, gorgoninu a chitinu nepohlavní podélné dělení odškrcování růst z neoplozených vajíček pohlavní synchronizované vypouštění gamet či larev (planul) i různých druhů 6

7 OCTOCORALLIA 8 zpeřených chapadel HEXACORALLIA 6 nezpeřených chapadel Madreporarida Actiniarida Corallium rubrum karotenoidy západní části Středozemního moře hloubce od dvou do tří set metrů (pro vývoj kolonie nutný dostatek tmy a mořský proud, který přináší organický materiál, jímž se organismy živí) odumírající jedinci postupně vytvářejí "větve" 6 nezpeřených chapadel přisedlé neskeletované Actinia equina (sasanka koňská) východní Atlantik a ve Středomoří Velký bradlový útes Austrálie délka km, šířka několik kilometrů pučením polypu se vytvoří kolonie o mnoha milionech členů minerální látky potřebné k tvorbě skeletu získávají z mořské vody Acropora větevník mozkový (Diploria cerebriformis) Karibské moře 7

8 tělo tvořeno jednou buňkou (dříve prvoci), která obsahuje více jader (plazmodium) mnohojaderné plazmodium šíří se pomocí spor (vznikajících z části mateřského plazmodia) v pólovém váčku je stočené pólové vlákno, to se při útoku na hostitele vymrští a zachytí se na buňce (příbuznost se žahavci) šíří se mnohobuněčnými spórami (mají dvouvrstevný obal, 2 6 pólových váčků, vlákna nejsou dutá pouze zachycení) 2 hostitelé (nejčastěji kroužkovec, ryba) parazité dutin a tkání Rybomorky (Myxozoa) rodu Myxobolus: Spora myxosporeové fáze (A) s pólovými váčky a zárodkem, spora aktinosporeové fáze (B), její detail (C) ryba napadená rybomorkami (D) Myxobolus pfeifferi je původcem tzv. moru parem. Vytváří v podkoží cysty obalené pojivovou tkání hostitele. 8

Podobné dokumenty

Žahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky.

Žahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky. Žahavci 1. Co vše patří pod kmen žahavci? Když se řeknou žahavci, většina z nás si představí žahavé medúzy plovoucí v moři. Zkoušeli jste se zamyslet nad tím, jak se vlastně medúzy rozmnožují? Které další