Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Transkript

1 Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

2 ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení míry vybavenosti obce..

3 Rozvoj nebo odstraňování problémů Aktivity, investice, projekty, které vedou k odstraňování starých zátěží, starých problémů, zděděných nedostatků Dorovnání standardu Aktivity, investice a projekty, které vedou k prokazatelnému zvýšení kvality života obyvatel Nadstandard

4 Jak je možné nalézt impulsy, které povedou ke vybudování nové kvality života obyvatel obce. Kdo je odpovědný za nalezení nových rozvojových impulsů?

5 Kvantitativní růst x kvalitativní rozvoj Každý region, každá obec, každý aktér rozvoje si musí jasně definovat jaký typ rozvoje předpokládá, k jakému typu rozvoje směřuje. Kvantitativní zvyšování počtu, snižování negativních dopadů, tvrdé investiční projekty RŮST Kvalitativní - zvyšování kvality využití veřejného prostoru, využití lidského potenciálu, zvyšování kvality pospolitosti měkké projekty - ROZVOJ

6 Exogenní přístupy Z vnějšku mimo komunitu vyvolané impulsy, které přinášejí do obce nové rozvojové aktivity Typické uplatnění TOP DOWN přístupu Vnější autorita rozhodne o tématech aktivit (podpory) a subjekty soutěží o realizaci této aktivity. Uplatnění pouze na vyrovnávání neodůvodněných rozdílů na dorovnání standardu. Problém: jak stanovit standard politické rozhodnutí toto ještě podporujeme a toto již nepodporujeme. Typický příklad regionální politika EU Vychází z keynesiánských a neoklasických teoretických konceptů

7 Endogenní přístupy Přístupy založené na iniciaci aktivity, místního společenství, komunity Přístupy, které vycházejí z místních zdrojů a místních podmínek. Přístupy založené na využití inovativních přístupů, přístupy, které podporují kreativitu Typické přístupy BOTTOM UP Přístupy, které zvyšují kvalitu života v obci, které nastavují nový standard života. Typický příklad: Program LEADER, metoda CLLD

8 Instituce: dvojí pojetí 1) formální - organizace s adresou 2) neformální - zvyky, normy, rutiny Ad 2) vzáj. interakce mezi jednotlivci a institucemi aktivita jednotlivců může měnit instituce, a instituce naopak mají akulturační/socializující vliv na jednotlivce (kódy chování v nadnárodních, např. poradenských, firmách)

9 Míra důvěry klíčová charakteristika ekonomiky (Granovetter, 1973) tvoří se opakovanými úspěšnými interakcemi (ne všichni na ni mají zájem) existují sítě kontaktů s různou kvalitou a mírou důvěry každý aktér je zapojen do těchto sítí (embedded), které do značné míry ovlivňují jeho možnosti. Jinak dodatečné náklady, resp. vícenáklady (ČR: viz faktury)

10 Region - vztahový prostor role osobních vztahů, vzájemné důvěry mezi obchodními partnery a kontakty jako forma spol. integrace ek. vztahů se stávají novým tématem analýzy příčin rozdílů mezi regiony (viz též sociální kapitál). existence sítí není sama o sobě pozitivní a prospěšná, ale jde o oblast výzkumu záleží nejen na intenzitě zapojení do sítí, ale i na obsahu, který sítě přenášejí

11 Znalosti kodifikované a nekodifikované Kodifikované (standardizovatelné=návod) a nekodifikované (tacit knowledge) znalosti (chůze, jízda na kole) tradiční weberovské dělení výrobních faktorů na všudypřítomné a místně specifické již neplatí nízké dopr. náklady, vše lze dopravit výjimka - nekodifikované znalosti a schopnost učit se, rozdíl ve schopnosti učit se a inovovat --- klíčový mech. regionální diferenciace učení a inovace zpravidla neprobíhají izolovaně v jedné firmě, ale závisí i na formě vztahů mezi firmou, VaV institucí a jejím prostředím (viz Florida - Teorie učících se regionů)

12 4 základní typy znalostí 1. Know what znalosti o konkrétních skutečnostech, jevech 2. Know why znalosti o příčinách, mechanizmech, pravidlech a zákonech organizace a fungování přírody i společnosti 3. Know how dovednosti, schopnosti něco dělat, komunikovat, ale i sdílet dovednosti 4. Know who navazuje na předchozími typy (informace o tom, kdo co zná, umí dělat, má dovednosti, tj. ad 1-3)

13 Formy učení : (Lundvall): 1. učení praxí, např. něco vyrábím (learning by doing), 2. učení užíváním (l. by using), 3. učení hledáním (l. by searching) 4. učení spoluprací (l. by interacting právě pro nekodifikované znalosti) může dojít k zakrnění neschopnosti vymanit se v nové éře z rutin nutných pro pův. specializaci (lockin) vzájemná blízkost (též poznávací, sociální, institucionální, organizační), samotná prostorová blízkost nezaručuje iniciaci procesu učení (R. Boschma, 2005)

14 Nová teorie růstu Hlavní faktor růstu endogenní zdroje lidský a sociální kapitál. Velký význam formálních (škola) i neformálních institucí (instituce bez adresy) - ochrana duševního vlastnictví, inovativní přístupy apod. Lidský kapitál je také v tomto chápání výrobní faktor - práce kapitál lidský kapitál

15 Vývoj spolupráce, partnerství v rámci regionu, v rámci sociální sítě. 4x KO 1. Konkurence - forma působení bez záměrné interakce mezi aktéry 2. Kompetice - poznání a vzájemná soutěž 3. Koordinace - působení s ohledem na kroky, postoje dalších aktérů 4. Kooperace - společné působení s cílem maximalizovat efekt společného působení

16 Uplatnění pro venkov Chceme odstraňovat staré zděděné zátěže? Stát stanoví rámec podpory a komunita se snaží dorovnat úroveň na standard. Problémy: stanovení standardu, stanovení obecné normy jak má vypadat venkov v 21. století. Typický příklad výstavba technické infrastruktury, chodníky, fasáda, dětské hřiště Nevede k rozvoji, zabraňuje propadu

17 Endogenní rozvoj na venkově Uplatnění vnitřních zdrojů rozvoje, důležitá podpora lidských zdrojů a sociálních sítí na venkově. Sociální síť jako platforma k (1)setkávání, (2) diskuzi a (3) vytváření programu Sociální sítě hlavní faktor rozvoje Horizontální a neformální sociální sítě. Možnost zapojení obyvatel do aktivit v obci, nutnost otevřené sítě nikoliv uzavřené sítě. Sociální sít spojující, přemosťující

18 Geografická poloha Horizontální geografická poloha fyzická vzdálenost Vertikální geografická poloha postavení ve struktuře sídel Minimální velikost obce, lokality pro (re)start endogenních zdrojů, Faktor vyčerpání lidských zdrojů, vyhoření Faktor udržitelnosti trendů

19 Děkuji za pozornost Kontakt: