Ochrana & Bezpečnost 2015, ročník IV., č. 1 (jaro), ISSN Mgr. Jan Kubek, Pozice České republiky z hlediska výdajů na obranu (2015_A_11)

Transkript

1 Mgr. Jan Kubek Pozice České republiky z hlediska výdajů na obranu Anotace Příspěvek je věnován roli či pozici České republiky jako vojenské mocnosti respektive producenta a exportéra vojenské techniky. Tento aspekt je ilustrován jak v absolutních číslech, tak ve srovnání s Rakouskem, jako populací srovnatelnou neutrální zemí bez přístupu k moři. Klíčová slova Česká republika, obrana, vojenský materiál, výdaje, export. Summary The paper is devoted to the role and position of the Czech Republic as a military power, and producer and exporter of military equipment respectively. This is demonstrated both in absolute terms and in comparison with Austria, a neutral landlocked country of comparable population. Keywords Czech Republic, defense, military material, expenses, export. 1

2 Pozice České republiky z hlediska výdajů na obranu Česká republika (ČR) je v žebříčku Global Fire Power 2015 na 29. místě. Před ČR je Saudská Arábie a za Českou republikou následuje Švýcarsko. Zdá se, že na tak malou zemi je celkem obstojné umístění. Jak je na tom ČR ze statistického pohledu? Česká republika bude v případě vhodnosti porovnávána s Rakouskem, neboť Rakousko je ve většině aspektů velice podobné České republice, nicméně není členem NATO a je (bylo) považováno (zejména v době studené války) za zemi Západu (kam už dnes Česká republika nejspíše spadá také). Důvod srovnání není snaha tyto země porovnávat, ale spíše poskytnout čtenáři obrázek se srovnatelnou zemí. Dle serveru Global Fire Power 2015 je index Rakouska 34, tedy pět příček za Českou republikou. Výdaje na obranu Na grafu to možná není zcela zřejmé, ale výdaje na obranu za posledních deset let (tedy od roku 2005 do roku 2014) klesly téměř o polovinu a jsou ještě nižší než v době po rozpadu Československa. V roce 2014 byly výdaje na obranu v přepočtu ve výši milionů dolarů a v roce 2013 dokonce pouze milionů dolarů, což je absolutně nejméně v historii samostatné České republiky. Ilustrace: Výdaje na obranu České republiky a Rakouska. 1 Výdaje na obranu ČR a Rakousko v milionech USD Česká republika Rakousko 1 Graf sestaven autorem z dat dostupných na 2

3 Nutno dodat, že v roce 1989 vydalo Československo na obranu v přepočtu milionů dolarů. Pokud porovnáme výdaje Slovenské republiky a České republiky od roku 1993, zjistíme, že Česká republika vydává na obranu zhruba dvakrát více prostředků než Slovenská republika. Tudíž částka milionů, odhadem rozdělená v poměru 2:1 pro Českou republiku, vychází na milionů dolarů. V roce 1989 vydávala Česká republika téměř čtyřikrát více na obranu než v roce V grafu je zajímavé pozorovat, že výdaje Rakouska (přestože v posledních 7 letech mírně klesají zřejmě je to způsobeno nutností snižovat výdaje v rámci vleklé ekonomické krize z roku 2007) jsou relativně stabilní a nesužují je žádné výkyvy (a tedy ani tendenční vlivy). Česká republika do roku 2005 vcelku plnila (nepsaný) závazek, vyplývající z její účasti v NATO (2 % z HDP na obranu); nicméně se zdá, že od roku 2005 (tedy posledních 10 let) přestali představitelé tento závazek dodržovat a zcela od něho upustili, protože nyní vydává ČR na obranu pouze 1 % z HDP, což je poměrně málo nejen z důvodu závazků, ale i z toho důvodu, že bude pro vládu těžké opět toto číslo začít navyšovat. Ilustrace: Procentuální podíl výdajů na obranu v porovnání s HDP. 2 2,5 % HDP na obranu 2 1,5 1 0, Česká republika Rakousko Rakousko sice v porovnání s HDP vykazuje nižší výdaje na obranu než ČR, ovšem v absolutních číslech jsou jeho výdaje vyšší. Na grafu je zřejmé, že se výdaje drží zhruba na stejné úrovni (okolo 1 %), což napovídá konzistentní strategii týkající se ozbrojených sil Rakouska. 2 Graf vytvořen autorem z dat dostupných na 3

4 Ilustrace: Podíl vládních výdajů na obraně (v procentech). 3 % vládních výdajů na obranu 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0, Česká republika Rakousko Active military personel v České republice: Tabulka: Počet vojáků v České republice. 4 Česká republika/ Československo/ ČSFR * (cca tři (více jak (polovina (+ čtvrtiny dvě třetiny vojáci vojáci vojáci základní Zálohy) základní základní služby) služby) služby) * odhad z Profesionalizace ozbrojených sil tabulka strana Graf vytvořen autorem z dat dostupných na 4 Vytvořeno z dat dostupných v PERNICA, Bohuslav. Profesionalizace ozbrojených sil: trendy, teorie a zkušenosti. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2007, 247 s. ISBN s. 49 a 111. URBANÍK, David. Konec prezenční vojenské služby v Evropě a jeho dopad na oblast krizového řízení. Praha, Bakalářská práce. Policejní akademie České republiky v Praze. 4

5 Ilustrace: Počet vojáků v České republice. 5 Počet profesionálních vojáků je ve srovnání s rokem 1990 zhruba třetinový, ale jak je vidět, za posledních deset let se prakticky nezměnil. Výrazně se však mění připravenost občanů státu na případnou mobilizaci. Tento negativní trend (ukončení branné povinnosti) je ovšem stejný ve všech státech Evropy (potažmo Západu obecně). Počty bojové techniky ozbrojených sil České republiky Tabulka: Počty bojové techniky ozbrojených sil České republiky. 6 ČSFR BT BOV DS BL BV Česká republika Popis: Počty bojové techniky ozbrojených sil ČR. BT bojové tanky, BOV bojová obrněná vozidla, DS dělostřelecké systémy, BL bojové letouny, BV bojové vrtulníky. 5 Graf vytvořen autorem z výše zmíněných dat. 6 Česká armáda má dnes jen pětinu techniky než měla před 20 lety. Přesto jí to stačí. Armáda České republiky. [online] [cit ]. Dostupné z: Přehled hlavních druhů techniky a výzbroje Armády České republiky (stav k 1. lednu 2015). Armáda České republiky. [online] [cit ]. Dostupné z: 5

6 Ochrana & Bezpečnost 2015, ročník IV., č. 1 (jaro), ISSN Ilustrace: Počty bojové techniky ozbrojených sil České republiky Počty bojové techniky ozbrojených sil ČR BT BOV DS BL BV Od počátku samostatnosti České republiky (o Československé federativní republice nemluvě) klesl počet kusů bojové techniky ve výbavě České republiky na skutečně tristní úroveň. Prakticky má dnes Česká republika desetkrát menší počet techniky, než měla v roce Na grafu lze pozorovat, že je tento trend stálý a že se tedy nejedná o větší výkyv, způsobený například nutností snižování výdajů, po němž by znovu následovala snaha chybějící vybavení doplnit. Půjde-li to dále tímto tempem, pak se lze důvodně obávat, že se již brzy ozbrojené síly České republiky nebudou mít prakticky čím bránit. Pro ilustraci je přiložen radarový graf porovnání vybraných druhů bojové techniky České republiky a Rakouska. Statisticky jsme na tom, co se týče vybraných kusů vojenské techniky, lépe než Rakousko, nicméně data většinou nezahrnují kvalitativní stránku výzbroje. Je třeba zdůraznit, že i když představitelé vlády a ozbrojených sil měli zájem na obnovení počtů vojenské techniky z devadesátých let, prakticky se již na stejnou úroveň dostat nelze, a to zejména kvůli Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, kterou podepsaly státy Severoatlantické aliance a bývalé Varšavské smlouvy v roce Konkrétně se tedy Česká republika zavázala vlastnit maximálně 957 kusů bojových tanků, 1367 kusů bojových obrněných vozidel, 767 kusů dělostřeleckých systémů, 230 kusů bojových letounů a 50 kusů bojových vrtulníků. 9 7 Graf vytvořen autorem z výše dostupných dat. 8 Česká armáda má dnes jen pětinu techniky než měla před 20 lety. Přesto jí to stačí. Armáda České republiky. [online] [cit ]. Dostupné z: Originál smlouvy je volně dostupný např. na stránce Armády České republiky na 9 Tamtéž. 6

7 Ilustrace: Počty vybraných druhů bojové techniky České republiky a Rakouska. 10 Počet vybranných kusů vojenské techniky Česká republika vs Rakousko Česká republika Rakousko Letouny (všechny typy) Dělostřelectvo Vrtulníky (všechny typy) Obrněná vozidla Tanky V porovnání s dnešním stavem se zdá, že je toto omezení naprosto dostačující a dosáhnout těchto čísel je v současné situaci zřejmě nereálné. Porovnáme-li počet kusů této techniky s ostatními zeměmi Evropy (zejména s Německem, se Spojeným královstvím, Itálií a Francií), zjistíme, že pokud bychom dostáhli hranice těchto kvót, měli bychom např. dvakrát více bitevních tanků než zmíněné státy. Z dlouhodobého pohledu se však takovéto omezení jeví jako silně svazující a trochu působí jako snaha o okleštění právě vojenské váhy států Evropy (i když ve Smlouvě je na straně druhé prohlášení o tom, že cílem smlouvy není nepříznivě ovlivnit bezpečnostní zájmy kteréhokoli státu. 11 Export obranného průmyslu Československo patřilo mezi 50 největších vývozců zbraní na celém světě. Konkrétně se v žebříčku sipri.org umístilo na 9. místě (jsou započítána data od roku 1950 do roku 1993) 12. Na první příčce se umístil Sovětský svaz, velice těsně následovaný Spojenými státy americkými, a třetí příčka patřila Spojenému království. Celkově se na prvních 10 pozicích 10 Graf je vytvořen autorem z dat dostupných na serveru globalfirepower.com. Data se mírně liší od skutečností, které udává oficiální stránka Armády České republiky (viz tabulky a grafy víše), nicméně byl zvolen server, ze kterého byla dostupná data jak pro Českou republiku, tak pro Rakousko, čímž je zajištěno, že sběr dat byl zatížen stejnými kritérii. 11 Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě s TIV of arms exports from the top 50 largest exporters, Stockholm International Peace Reasearch Institute. [online]. 15. červenec l. [cit ]. Dostupné z: 7

8 umístilo 7 států Západu (Spojené státy, Spojené království, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Švýcarsko) a pouze tři země Východu (tedy z bývalého východního bloku), a to Sovětský svaz, Čínská lidová republika a Československo. Je na místě říci, že pro tak malou zemi, jakou bylo Československo, je to opravdu obdivuhodný výkon a jistě to svědčí o kvalitách tehdejšího obranného průmyslu. 13 Ilustrace: Výsečový graf deseti největších zbraňových exportérů za rok Je však třeba dodat, že web sipri.org započítává pro Československo pouze některé druhy zbraní; jsou to letadla, dělostřelecké systémy, obrněná vozidla, motory a senzory (kam zcela jistě patří radary apod.). Co konkrétně zahrnují tyto jednotlivé kategorie, se nepodařilo zjistit. 14 Částky jsou uváděny v milionech dolarů z roku Tzn., že částky jsou přepočítány na hodnotu, kterou měl dolar v roce Graf je vytvořený autorem na základě dat dostupných zde: TIV of Arms Exports from the Top 50 Largest Exporters, l. Stockholm International Peace Reasearch Institute. [online]. 15. červenec [cit ]. Dostupné z: 8

9 Ilustrace: Výsečový graf popisující 6 zemí, do kterých směřovalo z Československa od roku 1950 do roku 1993 nejvíce vojenského materiálu. 15 Export vojenského materiálu Československa v milionech dolarů Sovětský svaz Sýrie Lybie Maďarsko Jugoslávie Egypt Ilustrace: Výsečový graf struktury vojenského materiálu exportovaného z Československa v letech Struktura exportovaného materiálu v letech Letadla Prodivzdušná obrana Obrněná vozidla Dělostřelecké systémy Motory Senzory 15 Částky jsou uváděny v milionech dolarů z roku Tzn., že částky jsou přepočítány na hodnotu, kterou měl dolar v roce Graf vytvořen autorem na základě dat získaných na TIV of Arms Exports from Czechoslovakia, Stockholm International Peace Research Institute. [online]. 15.července2015n. l. [cit ]. Dostupné z: 16 Částky jsou uváděny v milionech dolarů z roku Graf vytvořen autorem na základě dat dostupných na: TIV of Arms Exports from Czechoslovakia, Stockholm International Peace Research Institute. [online]. 15.července2015n. l. [cit ]. Dostupné z: 9

10 Z uvedených grafů je patrné, že Československá republika (později Československá socialistická republika) nejvíce exportovala vojenské materiály do tehdejšího Sovětského svazu. Nejvíce vyváženou komoditou byla letadla. Právě coby jeden z největších tehdejších vývozců zbraní mělo Československo zvláštní pozici v zemích takzvaného třetího světa. Slovy Karla Siebera: Československo se uplatnilo zvláště tam, kde počáteční pozice Moskvy nebyla příznivá, nebo tam, kde by sovětská přítomnost působila příliš provokujícím dojmem. 17 V současné době patří Česká republika stále mezi padesát největších vývozců obranného materiálu na světě. Z deváté pozice se však posunula na jednadvacáté místo. Od roku 1993 do roku 2014 se na prvních deseti místech změnilo pouze pořadí států, vypadla právě Česká republika (Československo) a Švýcarská konfederace a mezi deset největších exportérů se zařadila Ukrajina a Izrael. Izrael lze rozhodně započítat mezi státy Západu, nicméně Ukrajina, dlouhodobě považovaná mezi státy Východu (což jistě stále je, nicméně její politická inklinace se za poslední rok značně změnila), je nyní ve velice zvláštní pozici, a proto nebude mezi státy Východu započítána. Západ má tedy (stejně jako minulém srovnání) mezi exportéry 7 států (Spojené státy americké, Německo, Francie, Spojené království, Nizozemsko, Itálie a Izrael), kdežto Východ pouze dva (Ruská federace a Čínská lidová republika). Ilustrace: Výsečový graf deseti největších exportérů (a České republiky) vojenského materiálu v letech 1993 až Je vidět, že oproti rokům je nyní podíl České republiky, co se týče exportů, opravdu marginální. 17 SIEBER Karel, Československo a občanská válka v Nigérii ( ). Časopis historického ústavu armády České republiky. Praha: Historický ústav armády České republiky, 2002, (2). ISSN Částky jsou uváděny v milionech dolarů z roku Graf vytvořený autorem na základě dat dostupných na TIV of Arms Exports from the top 50 Largest Exporters, Stockholm International Peace Research Institute. [online] [cit ]. Dostupné z: 10

11 Ilustrace: Výsečový graf popisující 6 zemí do kterých směřovalo z České republiky od roku 1993 do roku 2014 nejvíce vojenského materiálu. 19 K tomuto grafu je ještě nutné dodat, že většina dodávek, které měli větší objem (Egypt, Polsko a Thajsko), byla učiněna v letech V dalších letech už export prudce klesal a tento koláčový graf tedy značně zkresluje. K datům vykreslujícím kdy a za kolik bude následovat. Ilustrace: Výsečový graf struktury vojenského materiálu exportovaného z Československa v letech Struktura exportovaného materiálu v letech Letadla Obrněná vozidla Dělostřelecké systémy Motory Senzory 19 Částky jsou uváděny v milionech dolarů z roku Graf je vytvořen autorem na základě dat dostupných na TIV of Arms Exports from Czech Republic, Stockholm International Peace Research institute. [online] [cit ]. Dostupné z: 20 Částky jsou uváděny v milionech dolarů z roku Graf je vytvořen autorem na základě dat dostupných na TIV of Arms Exports from Czech Republic, Stockholm International Peace Research Institute. [online] [cit ]. Dostupné z: 11

12 Stejně jako u předchozího grafu platí fakt, že letadla jakožto největší exportní komodita byla vyvážena nejvíce v letech , poté jejich vývoz zcela klesl. Může to být způsobeno i tím, že americký Boeing nechal do letadel L159 namontovat moderní americké technologie, kvůli kterým ale byl (vzhledem k sepsaným smlouvám) letoun prakticky neprodejný do jiných států než do států NATO, jejichž země samozřejmě mají vlastní (a vyspělejší) vojenský průmysl týkající se stíhacích a bitevních letounů. Firma Boeing tak prakticky poškodila českého výrobce (i když Aero Vodochody spadají pod koncern Boeing) a prakticky tak zkanibalizovala jednu ze svých firem. Mohlo tedy jít o ekonomický útok na tuzemský obranný průmysl? Ilustrace: Časová řada vykreslující změny v exportu vojenského materiálu z Československé a České republiky v letech Částky jsou uváděny v milionech dolarů z roku Tzn., že částky jsou přepočítány na hodnotu, kterou měl dolar v roce Graf je vytvořen autorem z dat dostupných na TIV of Arms Exports from Czech Republic, Stockholm International Peace Research Institute. [online] [cit ]. Dostupné z: a TIV of Arms Exports from Czechoslovakia, Stockholm International Peace Research Institute. [online] [cit ]. Dostupné z: 12