Metriky. Petr Marvan

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metriky. Petr Marvan"

Adéla Svobodová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Metriky Petr Marvan

2 Tři základní etapy: I. Úsek toku se řadí k jednomu z (5) diskrétn tních stupňů (nebo nejvýš mezistupňů ňů) jakosti vody II. Počítá se biotický index (jako plynule proměnn nná) III. Přistupuje snaha hodnotit míru odchylky od přirozeného stavu ( referenční přístup )

3 Ad I. Hodnocení směrov rováno k přiřazení vzorku (lokality)) k jednomu z (5) rozlišovaných ovaných (diskrétních) stupňů ňů, příp. mezistupňů jakosti vody. Liebmannova metoda, založen ená na expertním posouzení stavu podle převahy indikátor torů určit itého stupně jakosti vody (princip vůdčích druhů - Leitformen) Původní podoba metody ZMK z r. 1959, založen ená na principu ekologické (saprobní) valence a numerickém hodnocení podílu valencí připadajícíchch na rozlišovan ované stupně jakosti vody Původní koncepce Lange-Bertalotových diferenciáln lních druhů (přiřazení určit itému stupni na základě soustavy nerovností; několik pozdější ších úprav

4 Ad II. Hodnocení směrov rováno k výpočtu biotického indexu A. odvozovaného z "ekologických" hodnot" " (čísel( sensitivity, preferencí, individuáln lních indexů) přiřazených druhům-indik indikátorům; 1. jako jejich (vážený) aritmetický průměr 2. jinak B. odvozovaného z podílů valenčních hodnot připadajícíchch v hodnoceném souboru organismů na jednotlivé rozlišovan ované stupně jakosti vody 1. jako jejich (vážený) aritmetický průměr 2. jinak

5 Ad II.A. Základní vstupní proměnn nné pro výpočet biotického indexu: h i g i X i číslo charakterizující hojnost (abundanci) i-tého druhu statistická váha,, s níž je údaj brán do výpočtu indexu ekologická hodnota (preferenční číslo, třída sensitivity, individuáln lní saprobní index, trofická / saprobní hodnota, polluosenitivity")

6 Ad II.A., Vstupní proměnn nné, pokračov ování h abundance: prezence/absence (DE, jeden z postupů hodnocení podle referenčních druhů) počet buněk/misek [CEN, ČSN EN ( )] počet jedinců (jen u fytoplanktonu) procento pokryvnosti (základ pro následující variantu) stupně odhadní stupnice (Pantle-Buck, ZMK, ČSN ) biomasa (realizovatelné jen u fytoplanktonu)

7 Ad II.A., Vstupní proměnn nné, pokračov ování g váha: rozlišov ována podle šířky ekol.. valence (metoda( PB sensu ČSN) navíc i podle stupně znalosti ekologických preferencí [ČSN revid., Rott (DE, AT), IBD, TDI aj.] nerozlišov ována (metoda PB; DE, AT, hodnocení podle referenčních druhů)

8 Ad II.A., Vstupní proměnn nné, pokračov ování X ekologická hodnota vyjádřen ená v stupnici charateristika optima 0 nebo 1 (obv.. integer; metoda PB, 0 až 4 ČSN (+ 5 7 TDI, metody, OMNIDIA p.p. v eusaprobitě) ) ROTT, DELU aj. průměr ekologické valence 1 až 5 TDI (Kelly) ( Σ j ai,j ; metoda PB 7 až 1 SHE sensu ČSN; Rott ) 1 až 9 HAK charakteristika tolerance 5 až 1 DES, LMA, IPS (metoda LB a její varianty) 1 až 12 CEE 20 až 0 OMNIDIA

9 Ad II. B. K základním proměnným přistupuje: a i, j, j podíl ekologické valence i-tého druhu v j-tém stupni jakosti vody Σ hi gi ai,ji,j Pj = Σ hi gi Použito v metodách ch: ČSN IBD (rozli( rozlišováno 7 kategorií) ROTT (rozlišov ováno 8 kategorií)

10 Ad II. A+B. Průměr preferenčních čísel vážený součinem abundance a indikační váhy Σ hi gi Xi E = Σ hi gi Pokud je Xi = Σ j ai,ji,j, pak E = Σ j pj Použito v ČSN (tzv.( metoda Pantle-Buck ), AT, DE, OMNIDIA aj.

11 Ad II.A+B, Biotický index počítaný jinak Modus (mode, apex): Rothschein: Průměr počítán jen z nejvyšší hodnoty Pj přilehlých hodnot a dvou Mrázek zek: metoda kvadratické interpolace A = J + ( (Pj - 1 Pj ) / ( (Pj Pj + Pj + 1 ) ½ (J J = stupeň jakosti vody s nejvyšší a i, j )

12 Ad II. A+B, Biotický index počítaný jinak, pokračov ování Medián nebo M = j z j / ( z j + 1 z j ) + ½ pro z j = Σ Pk (postupná sumace pro k = 0, 1,.., j) a z j 0.5 < z j + 1 M = j z j / ( z j + 1 z j ) + ½ pro z j = (22 / π) arcsin (2 z j 1) a z j 0 < z j + 1 Hlavní přednost: snižuje centripetáln lní efekt a nejlépe odpovídá charakteru dané proměnn nné Metoda ZM podle ČSN: grafická varianta odvození mediánu nu, prezentovaná v naprosto nepoužiteln itelné podobě

13 Ad II. A+B: další metody Golowinův index Aritm. průměr, počítaný s vyloučen ením hodnot betamesosaprobity Odvození očekávané hodnoty podle principu jejího odhadu v jednostranně useknutém normáln lním souboru Index tolerance (obdoba( vyhodnocení podle mediánu nu)

14 Ad II. Které organismy? jen bentické rozsivky (TDI, programy OMNIDIA) všechny rozsivky,, ale jen rozsivky (VanDam) navíc i bentické sinice, ruduchy a zel. řasy (ROTT v DE a AT; v ROTT i parožnatky natky) - analyzov zovány i hodnoceny oddělen leně od rozsivek (DE) - analyzov zovány oddělen leně,, ale hodnoceny společně s rosivkami (AT) i jiné organismy,, ale jen fototrofní (ARROW; analýzy i hodnocení společné) i heterotrofní druhy (ČSN)

15 Ad III. Referenční přístup Metriky saprobní a trofické zátěže Jen trofie TDI (Kelly et al.) Oddělen lené hodnocení DE: podle ROTT, buď jen podle indikátor torů saprobity (Středoněm. nížina) nebo jen podle indikátor torů trofie (Alpy, Centráln lní pohoří) AT: podle ROTT, paralelně podle indikátor torů saprobity a trofie Spojené hodnocení CZ (zalo( založeno na konceptu těsného vztahu mezi trofií a saprobitou; srov. Sláde deček, Caspers et Karbe) EPI, IBD aj.. (stresor( blíže nedefinován)

16 AD III. Metriky geochemickéhoho pozadí (geologického podkladu) Typy: a. Salinizované úseky (vysoká specifická vodivost, daná vzrůstem koncentrace elektrolytů, vedle HCO 3 i Cl a SO 4 ); přirozený stav v estuariích řek b. Toky ve vápecových oblastech (hlavně HCO 3, dosažiteln itelná koncentrace dána součinem rozpustnosti CaCO 3 ) c. Normáln lní toky (s "norm" normální" mírou ústojnosti, zpravidla menší než sub b), s elekt. vodivostí kolem 200 µs/cm d. Toky v pískovcových oblastech,, s nízkou koncentrací anorg. iontů, málo ústojné (ale i málo produktivní), ph se drží při nižší ších hodnotách e. Toky ovlivněné dystrofními vodami,, s nízkou vodivostí (ale s vyšší ústojností, díky pufru huminových kyselin) f. Toky postižen ené acidifikací, silně kyselé, málo ústojné Indikační potenciál fytobentosu: a vs. b: dobře rozlišitelný itelný b vs. c: dobře rozlišitelný itelný c vs. d až f: dobře rozlišitelný itelný d vs. e vs. f: zatím problematické

17 AD III. Výpovědn dní hodnota makrozoobentosu a fytobentosu Makrozoobentos dobré předpoklady pro detekci odchylek od přirozeného stavu (narušení fyzické struktury, přímých důsledků alochtonního ho organického znečištění) Fytobentos menší citlivost vůči narušen ení koryta toku (tedy i lepší možnost uplatnění v monitoringu saprobní /i trofické zátěže v tocích ch s narušenou strukturou dna a břehů) nezastupitelná role v hodnocení trofické zátěže (trvalejších důsledků allochotnního znečištění toků)

18 Referenční přístup v De, AT, SK a. Referenční druhy (v DE, AT bohatý seznam druhů, přiřazených všem rozlišovaným ovaným regionům; ; v podstatě výběr "čistobytných" druhů) Hodnoceno indexy bez rozlišov ování indikační váhy, buď podle prezence/absence nebo podle abundance dvoustupňov ová ekologická hodnota (patří / nepatří k referenčním druhům) b. Typově referenční druhy (v DE, AT omezený výběr druhů podle preferencí k vápnitému a silikátov tovému substrátu tu) v DE spojeno hodnocení referenčními druhy s indexovým hodnocením podle II. v jediný index (při( zachování rozdílů v rozlišov ování indikační váhy) v AT hodnocení oddělen lené. vyúsťuje ve 2 různé indexy v SK (zat( zatím) nezavedeno c. Lokáln lně typově referenční druhy

22 4 3,5 RTt Alkalibiontní 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 RTs 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4

23 4 Cirkumneutrální RTt 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 RTs 0 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4

24 16 14 EPI-D CZr 0 0,5 1 1,5 2 2,5

25 4 RTto 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 CZn 0 0,5 1 1,5 2 2,5

26 4 RTt 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0, ,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 RTs

27 3 RTs 2,5 2 1,5 1 0, ,5 1 1,5 2 2,5 CZn

28 4 RTt 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 RTs 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4

29 4 TRt 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0, ,5 1 1,5 2 2,5 3 CZr

30 4 TRt 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0, ,5 1 1,5 2 2,5 3 TRs

31 Rakousko Německo

33 Normy ČSN EN ( ) Jakost vod - Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z řek (účinnost od ; kodifikuje obecně dodržované zásady odběru) ČSN EN ( ) Jakost vod - Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z vodních toků a pro interpretaci dat (2005; zavádí kvantifikaci rozsivek počítáním buněk-valv v trvalých preparátech; bez indexové koncovky, ta se zatím ponechává na libovůli členských států) ČSN EN ( ) Jakost vod - Návod pro sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách (účinnost od ; hlavní rozdíl od tradičních postupů: velké vláknité řasy jsou počítány k makrofytům)

Podobné dokumenty

Změny v koncepci ČSN 757716 Stanovení saprobního indexu

Změny v koncepci ČSN 757716 Stanovení saprobního indexu Petr Marvan & Denisa Němejcová Konference Vodárenská biologie 2012, 1.-2. února 2012, Praha Historie bioindikace Stanovení saprobního indexu vychází