FAKULTA STROJNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FAKULTA STROJNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE"

Transkript

1 VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STROJNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE 1996 Pavel BOUCNÍK

2 Vysoké u ení technické v Brn Fakulta strojní Ústav materiálového inženýrství F. Píška - odbor nauky o materiálu Školní rok 1995/96 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Pavla Boucníka Materiálové inženýrství Vedoucí odboru Vám ve smyslu na ízení vlády SSR. 90/1980 Sb., o státních záv re ných zkouškách a státních rigorozních zkouškách, ur uje tuto diplomovou práci Název tématu: Vliv doby izotermické transformace na únavové vlastnosti bainitické tvárné litin Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav V chet, Csc. Datum zadání diplomové práce: Datum odevzdání diplomové práce:

3 POD KOVÁNÍ D kuji tímto vedoucímu diplomové práce Ing. Stanislavu V chetovi, CSc., který mi poskytl cenné rady a kritické p ipomínky p i ešení diplomové práce.

4 ESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatn za použití uvedené literatury a podle pokyn vedoucího práce. V Brn dne

5 1. ÚVOD 1 2. LITINY 2 3. TVÁRNÁ LITINA Nukleace a r st grafitu Vliv p ísadových prvk 5 4. STRUKTURA LITINY S KULI KOVÝM GRAFITEM Krystalizace Rozložení p ísad v matrici 8 5. TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ GRAFITICKÝCH LITIN Žíhání ke snížení vnit ních pnutí Žíhání ke snížení tvrdostí Normaliza ní žíhání Kalení Chemicko- tepelné zpracování Izotermické zušlech ování BAINITICKÁ P EM NA Vliv podmínek na vlastnosti bainitické tvárné litiny Deforma ní chování bainitické tvárné litiny STATICKÉ ZATÍŽENÍ ÚNAVA MATERIÁLU Základní charakteristiky únavového procesu Stadia únavového procesu Únavové lomy K IVKY ÚNAVOVÉ ŽIVOTNOSTI Metodika únavových zkoušek Parametry ovliv ující mez únavy CÍL PRÁCE EXPERIMENTÁLNÍ METODIKA Materiál vzork a zkušební technika Popis zkušebního za ízení ZPRACOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍCH M ENÍ Vyhodnocení struktur Vyhodnocení statického zatížení Vyhodnocení vysokocyklové únavy vzork DISKUSE VÝSLEDK EXPERIMENTÁLNÍCH M ENÍ ZÁV R SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY GRAFICKÁ A FOTOGRAFICKÁ P ÍLOHA 54

6 1. ÚVOD Železo je jedním z nejhojn ji se vyskytujících materiál na naší Zemi, p i emž je nejvíce využíváno ze všech kovových materiál. V sou asnosti více než 90 procent veškeré kovové produkce je tvo eno produkty železa a jeho slitin (1). Pozvolný úbytek celosv tových zásob surovin a zvyšování jejich cen vedou ke snaze o technické a ekonomické využívání surovinových zdroj. V technické praxi to znamená používání materiál umož ujících dosažení vyšších užitných vlastností. Mezi n pat í i litina s kuli kovým grafitem ozna ovaná i jako tvárná litina, jež pat í k nejvýznamn jším objev m v oblasti železných materiál po druhé sv tové válce. Tato slitina se používá v tšinou pro konstruk ní ú ely, nebo spojuje p ednosti nízké ceny s dobrými technologickými vlastnostmi (p edevším slévatelnosti) a vyhovujícími mechanickými vlastnostmi. U tvárné litiny, vlivem p íznivého tvaru grafitu, se dosahuje i velmi dobrých únavových vlastností. Ty jsou ur eny strukturou litin, která závisí na jejich chemickém složení, na zp sobu zpracování taveniny, na pr b hu tuhnutí ale zejména na tepelném zpracování. Od sedmdesátých let se v pr myslové praxi využívá izotermicky zušlecht né tvárné litiny- ADI (Austempered Ductile Iron). Struktura matrice tepeln zpracovaného odlitku je p evážn bainitická. V porovnání s b žnými druhy tvárných litin má ADI optimální kombinací pevnostních a plastických vlastností spolu s odolností v podmínkách kontaktního namáhání i abrazivního a adhezního opot ebení. Má též vhodné kluzné vlastnosti a vyšší odolnost proti cyklickému namáhání. Volbou podmínek izotermického tepelného zpracování lze m nit její vlastnosti v širokém rozmezí a dosáhnout takové kombinace, která p i použití jiného druhu grafitické litiny není možná. Z p ehledu Rohriga (2) vyplývá použití izotermicky zušlecht né tvárné litiny pro rozm rná a kuželová ozubená kola a jejich segmenty pro automobilový pr mysl, klikové h ídele, pouzdra kloub lokomotiv, je áb a jiných zvedacích stroj. Taktéž se využívá pro výrobu masivních odlitk (válcovací stolice). Litina je vhodná i pro odlitky o pevnosti 1000 až 1500 MPa p i zachování jejich dostate né plasticity a houževnatosti. Mezi jejich výhodné mechanické vlastnosti pat í i tlumící a samomazný ú inek. 1

7 2. LITINY Litiny jsou slitiny Fe s C a dalšími p ísadovými prvky, jež tvo í ve struktu e eutektikum. Mají obsah C vyšší než je jeho mezní rozpustnost v austenitu za eutektické teploty. Vedle vyššího obsahu C mají i vyšší obsah p ím sí a to zejména Si, Mn, P a S, než-li je tomu u oceli. K nejd ležit jším p ísadám pat í Si, pohybující se v rozmezí 0,3-4%, litiny proto bývají považovány za potrojné slitiny Fe-C-Si (3). Pr b h krystalizace a p ekrystalizace litin závisí na jejich chemickém složení, na zp sobu zpracování taveniny a na stupni p echlazení výchozí fáze, která je závislá na rychlosti ochlazování, ímž jsou ovlivn ny struktury a tím i jejich mechanické a jiné vlastností. P esto, že se z d vod p ítomností eutektika ve struktu e nedají tvá et, jsou významným konstruk ním materiálem, nebo jejich výroba je levná (p i odlévání mají dobrou slévatelnost p i pom rn nízkých teplotách lití). Litiny se vyrábí v jednoduchých, p evážn kuplových pecích, p etavením slévárenského surového Fe spolu s litinovým a ocelovým odpadem a se struskotvornými p ísadami. K popisu proces, které probíhají p i chladnutí taveniny a jejich následných zm n v tuhém stavu se používá graf stabilní soustavy Fe-C-Si. Je tvo en složkami železa a grafitu, slouží jako pom cka pro popis krystalizace a p ekrystalizace šedých litin, surových želez i k popisu grafitiza ních pochod. Tento rovnovážný diagram se uplat uje u slitin Fe s obsahem C více jak 2,11%, p i emž stabilní složkou je zde grafit (4). 2

8 3. TVÁRNÁ LITINA Vlastnosti odlitku z grafitické litiny jsou ur eny jednak vlastnostmi kovové matrice, jednak tvarem, rozložením a množstvím grafitu, jež je ur ujícím strukturním znakem pro rozd lení grafitických litin na jednotlivé druhy, protože zvláš významným zp sobem ovliv uje jejich vlastnosti. Grafitická litina u níž je po ztuhnutí vylou en grafit ve tvaru kulových zrn se nazývá tvárná, nebo, podle tvaru zrn, litina s globulárním grafitem. Jejím objevitelem byl v roce 1924 H. Morrogh. Takto vylou ený grafit nejmén porušuje spojitost matrice a má p íznivé vrubové ú inky Jeho tvaru se dociluje modifikováním, tj. zpracováním výchozího tekutého kovu modifika ními p ísadami. Tyto p ísady jsou p edslitiny obsahující složky, které ovliv ují krystalizaci grafitu ve fázi r stu krystalu tak, že vzniká grafit s v tším stupn m globularity (5). V normách SN jsou uvedeny t ídy litin s kuli kovým grafitem ozna ené , , , a , které se vyzna ují pevností v tahu 380, 420, 500, 600 a 700 MPa, jakož i tvrdostí podle Brinella v celkové rozmezí 140 až 300 HB. Tvárná litina m že mít matrici perlitickou nebo feritickou. Perlit p evládá ve stavu po odlití, tato litina se vyzna uje vyšší pevnosti v tahu (500 až 650 MPa), menší tažnosti (3 až 5 %) a tvrdostí 230 až 280 HB. Podíl feritu lze zvýšit zvýšením p ísady Si a snížením obsahu Mn, avšak p i vyšším obsahu Si roste tvrdost a k ehkost feritu, proto se více využívá žíhání, jehož produktem je m k í materiál s nižší pevností v tahu (400 až 500 MPa) a podstatn vyšší tažnosti (5 až 15 %). Modul pružnosti u této litiny se pohybuje v mezích až MPa. Schopnost útlumu je menší a vrubová citlivost p i únavovém namáhání v tší než u šedé litiny. Naopak výhodou je vysoký pom r R p 0,2/ Rm, který je asi 0,70. Tvárná litina bývá v tšinou eutektická, n kdy i nadeutektická. Její charakteristické chemické složení se nachází v obvykle v intervalech (4): Tab.. 1 Prvek Rozmezí chemického složení C 3.2 až 4.0 Si 1.5 až 4.0 Mn 0.4 až 0.8 P max. 0.1 S max Mg 0.05 až

9 3.1. Nukleace a r st grafitu Optimální pr b h modifikování zabezpe ující požadovaný tvar grafitu, je základní podmínkou výroby litin s kuli kovým grafitem. Rozhodující význam pro modifika ní proces mají vlastnosti samotného modifikátoru, kde se vychází ze zásad fyzikální metalurgie. Je možné p edpokládat, že ú innost p ísad závisí od jejich chemického a fázového složení. P itom dodnes nebyl podán jednozna ný výklad mechanism nukleace a r stu zrnitého grafitu (6). Základní používanou aktivní složkou jsou globulizátory grafitu Mg, Ce pop. Y. Globuliza ní ú inek t chto prvk spo ívá v tom, že zvyšují p i krystalizaci grafitu povrchové nap tí a podporují tak vylou ení grafitu ve form s menším povrchem. Tento ú inek je zejména v po áte ní fázi z ejm nep ímý a vyplývá z jejich eliminace vlivu síry a kyslíku, které p sobí deglobuliza n (7). P ísady používané na výrobu litin s kuli kovým grafitem, kde se požaduje úplná globulizace grafitu, obsahuje jako vlastní aktivní složku Mg, který je nejintenzívn jším globulizátorem. Z práce Ryše (8), jež podává obsáhlejší prezentaci p edstav, vyplývá, že výskyt zrnitého grafitu podporují zejména p ísady odsi ujících a odkysli ujících prvk (Ce, Mg, Ca, Li, Ba, K, Na ). Dalšími vlastnostmi mohou být i istota taveniny a rychlost ochlazování. Z toho vyplývá, že výskyt zrnitého grafitu je podmín n dostate ným p echlazením taveniny. Zrnitý grafit nukleuje p ímo v tavenin a vytvá í sferulity vyr stající ze spole ného zárodku. Po vytvo ení zárodk grafitu probíhá jeho radiáln symetrický r st v tavenin, která se ochuzuje o C a to nejen v prostorách mezi radiáln rostoucími vlákny, ale také v ur ité vrstv kolem zrn grafitu. Vlivem sníženého obsahu C je tato vrstva taveniny siln konstitu n p echlazena a v ur itém stadiu r stu z ní vznikne austenitická obálka zrna grafitu. Její tlouš ka závisí na rychlosti tuhnutí. P i pomalém tuhnutí m že C difundovat ze vzdálen jších míst taveniny a ochuzená vrstva (austenitická obálka) se vytvo í pozd ji, tím je umožn n vznik relativn velkých zrn grafitu. Jako zárodky slouží krystalograficky vhodné cizí ástice (9). Snaha o získání globulárního grafitu byla završen teprve po 2. sv tové válce. Dnes se vyrábí litina o kováním taveniny ur itého chemického složení t sn p ed odléváním slitinami Mg. Aby vznikl globulární grafit musí být pr m rný zbytkový obsah Mg v litin pod 0,07% (3). 4

10 3.2. Vliv p ísadových prvk P ísadové prvky se d lí na legující, tj. žádoucí, které aktivn p idáváme pro zlepšení vlastností výsledného materiálu a ne istoty, jejichž obsah se snažíme eliminovat. Uhlík C: Výrazn ovliv uje vlastnosti železa a je p ítomen jako intersticiální (adi ní) p ísada nebo, p i vyšší koncentraci, než je jeho rozpustnost v tuhém roztoku, tvo í se železem intersticiální chemickou slou eninu -karbid železa Fe 3 C nebo je chemicky volný a ve struktu e p ítomen jako grafit. Ten krystalizuje v šestere né soustav s teplotou tání cca C, m rné hmotnosti 2,22x10 3 kg/m 3. Tvrdost a pevnost grafitu jsou nízké. P i vyšším obsahu zlepšuje slévárenské vlastností a p sobí p ízniv na grafitizaci. Další p ísadové prvky ovliv ují grafitizaci, to jest pochod vedoucí ke vzniku stabilního grafitu, podle toho, jakou mají afinitu k uhlíku a zda tvo í karbidy. K emík Si: Je po uhlíku nejd ležit jší p ísada v litinách, kde výrazným zp sobem modifikuje jejich vlastnosti. Je nekarbidotvorný prvek, který má tendenci se spíše rozpoušt t ve feritu, kde nahrazuje atomy železa ve struktu e a je tudíž grafitotvorná p ísada. Zlepšuje slévárenské vlastnosti, nebo snižuje teplotu tání litiny a zvyšuje tekutost, avšak zv tšuje sklon k tvorb trhlin a edin. P sobí i jako deoxidizer (1). Navíc p ítomnost Si zvyšuje pevnost matrice. Si ovliv uje i nukleaci v bainitické oblasti, kde p sobí na velikost zárodk redistribuci uhlíku b hem inkuba ní doby. S jeho vzr stajícím obsahem klesá rozpustnost C v austenitu. Ho ík Mg: Používá se v malém množství jako p ísada do tvárné litiny p i modifikování, v podob p edslitin Ni-Mg, Cu- Mg i Al- Mg, které se vpraví do dostate n p eh áté taveniny, ímž se zna n zvýší po et eutektických bun k a tím ur uje vznik jemného grafitu. Mangan Mn: Zv tšuje stabilitu cementitu (karbidotvorná p ísada), protože má v tší afinitu k uhlíku než Fe. V litinách potla uje tvorbu grafitu, ale svoji p ítomností vyvažuje negativní vliv Si. Mn má tendenci snižovat kritickou teplotu a obsah uhlíku v eutektoidu. Váže na sebe síru v MnS a tím odsi uje litinu (1). P i odlévání zvyšuje tekutost a zlepšuje homogenitu odlitk. Zvyšující se p ísada Mn snižuje tažnost p i sou asném poklesu pevnostních vlastností. Výrazn jší pokles je až p i obsahu vyšším jak 0,6% Mn a to za vyšších teplot, naopak nízký obsah Mn zaru uje vysoké hodnoty tažnosti i rázové houževnatosti (10). Jeho p ebytek však zvyšuje tvrdost a k ehkost litin. Nazna ený vliv Mn souvisí zejména s jeho nerovnom rným rozložením v matrici tvárné litiny, nebo se soust e uje v pr b hu krystalizace ve zbylé tavenin, a proto se po 5

11 ztuhnutí nachází jeho zvýšená koncentrace v hrani ních oblastech eutektických bun k, které jsou obohaceny také C. Vliv Mn proto zp sobí, že se rychlost bainitické p em ny zpomalí (zejména za teplot C). Jeho vliv je však výrazn jší až p i vyšším obsahu. M Cu: jako p ísada zvyšuje tažnost po izotermickém zpracování za teplot 300 až C, avšak až p i obsahu nad 3% Cu. Dále omezuje tvorbu bainitických karbid, její ovlivn ní zbytkového austenitu je zanedbatelné. Síra S: Stabilizuje cementit, zv tšuje smršt ní a zhoršuje homogenitu odlitk. Zvyšuje tvrdost a k ehkost, zp sobuje v litinách lámavost za tepla a proto se snažíme o její eliminaci. Nep íznivý vliv S lze kompenzovat její vazbou na MnS, p esto u litin dobré jakosti nemá její obsah p esahovat 0,1 %, u speciálních litin bývá jen 0,04 %. Fosfor P: stabilizuje cementit, zv tšuje interval tuhnutí a zlepšuje tekutost, proto pro n které speciální ú ely se používá až 2% P (um lecká nebo stavební litina). Fosfor zvyšuje odolnost proti opot ebení, tvrdost a k ehkost. Snižuje odolnost proti dynamickému namáhání a proti teplotním zm nám (4). Snižuje koncentraci uhlíku v eutektickém bod. Je obsažen v litinách ádov ve v tším množství než-li v ocelích. Vytvá í se jako samostatná strukturní sou ást fosfid železa Fe 3 P, který je sou ásti ternárního eutektika Fe-Fe 3 C-Fe 3 P, jež je nazýváno steaditem (3). 6

12 4. STRUKTURA LITINY S KULI KOVÝM GRAFITEM 4.1. Krystalizace U litin je vznik p íslušných struktur vysv tlován rozborem p em n, které probíhají p i jejich tuhnutí a následném ochlazování. Pr b hem tuhnutí taveniny je dána i následná chemická nehomogenita matrice a to zejména u litin s vyšším podílem p ísadových prvk (9). U podeutektické tvárné litiny je krystalizace zahájena tvorbou primárních dendrit austenitu. Osy dendrit se obohacují grafitotvornými prvky, karbidotvorné prvky se p esunují do mezidendritických prostor a do zbytkové taveniny. Tak dojde k tomu, že tavenina p ipravená k eutektické krystalizaci je ve srovnání s nominálním složením litiny o prvky grafitotvorné ochuzena a prvky karbidotvorné naopak obohacena. Krystalizace tvárné litiny probíhá ve t ech stadiích: Nejprve za íná vylu ováním prvních krystal austenitu z taveniny a r stem grafitu voln v tavenin na vhodném zárodku. P itahuje k sob uhlík a vyt s uje železo, pop ípad i v n m rozpušt né prvky, do taveniny. Vrstva taveniny kolem zrna grafitu má velký sklon k tuhnutí, nebo je vlivem sníženého obsahu uhlíku siln konstitu n p echlazena. Tak se vytvo í austenitické obálky kolem zrn grafitu, které se obohatí grafitotvornými prvky (obr. 1). Za eutektické teploty dosáhne austenit mezní koncentrace, je v rovnováze s taveninou a probíhá eutektická p em na, p i které se tvo í stabilní eutektikum ve tvaru bun k, v jejiž st edu roste z krystaliza ních zárodku zrno grafitu. Vznikající eutektická sm s austenitu a eutektického grafitu se nazývá grafitické eutektikum a vypl uje prostor mezi primárn vzniklými dendrity austenitu. Poté za íná druhé stadium eutektické krystalizace. V n m se r st grafitu zna n zpomalí, nebo je umožn n pouze difúzními p esuny atom uhlíku z taveniny p es austenitickou obálku, která se za t chto podmínek také málo zv tšuje. P i velkém po tu grafitotvorných zrn a malé vzdáleností mezi nimi je v tomto stadiu dokon eno celé tuhnutí. Vytvo í-li se však vlivem metalurgických faktor nebo vlivem velkého pr ezu odlitku malý po et grafitových zrn zna n od sebe vzdálených, je t eba po ítat ješt s t etím stadiem tuhnutí, b hem n hož vykazuje austenitická obálka silný r st. To vede k dalším p esun m p ísadových prvk - grafitotvorných z taveniny do austenitu a karbidotvorných postupn do zbývajících taveniny. 7

13 Po ukon ení eutektické krystalizace probíhá další ochlazování, kdy dochází k postupným p em nám, které se týkají hlavn základní kovové hmoty. Mezi eutektickým a eutektoidním intervalem teplot se z austenitu vylu uje uhlík a jako sekundární grafit se p ipojuje na již existující ástice eutektického nebo i primárního grafitu. Za konst. teploty probíhá eutektoidní p em na, kdy se austenit m ní na ferit a grafit a to podle rovnováhy stabilní (za vzniku základní feritické kovové hmoty), metastabilní (za vzniku perlitické základní kovové hmoty), nebo z po átku p em ny dle stabilní a v dalším pr b hu podle metastabilní (vzniká tak feriticko- perlitická základní kovová hmota). V technické praxi se u tvárné litiny vyskytují po odlití v tšinou základní kovová hmota feriticko- perlitická nebo perlitická. tavenina Grafit Austenit Obr. 1 Eutektická bu ka v tvárné litin Práce (11,12) prokázaly, že teorie usm rn ného odmíšení p ísadových prvk v ternárních slitinách Fe-C-Si, vypracovaná p vodn pro dendritickou segregaci v ocelích, platí i pro pochody probíhající v tvárné litin, zde jsou však složit jší. Ke kvantitativnímu posouzení fluktuace koncentrací v okolí zárodku byl navržen termodynamický model (13) s jehož využitím lze uspo ádat prvky v zárodcích podle jejich vlivu na termodynamickou aktivitu uhlíku Rozložení p ísad v matrici Chemická mikronehomogenita matrice, která se vytvá í v pr b hu primární a eutektické krystalizaci, má zásadní vliv na strukturu a vlastnosti odlitk. Ve struktu e po odlití zp sobuje nahromad ní grafitotvorných prvk tvorbu feritických dvorc kolem grafitu. S rostoucí vzdálenosti od nich p ibývá karbidotvorných prvk, které podporují vznik perlitu, jehož mezilamelární vzdálenost se sm rem k hranicím bun k zmenšuje. Obohacení hranic eutektických bun k a zbytkové taveniny o uhlík a karbidotvorné prvky m že vést ke tvorb nežádoucích ledeburitických karbid. Obohacení periferních oblastí eutektických bun k antiglobula ními prvky m že následn vést k tvorb jiného než zrnitého grafitu. 8

14 V práci (14) bylo analyzováno rozložení p ísadových prvk v matrici nelegované a nízkolegované TL v pr b hu eutektické p em ny, kdy dochází k odm šování p ísad podle jejich vztahu k uhlíku. Prvky zvyšující ú inek uhlíku (karbidotvorné) jako Cr, Mn, Cu, Mo, se soust e ují v tuhé fázi. Prvky které snižují aktivitu uhlíku z stávají v tavenin, p esouvají se v pr b hu krystalizace k hranicím eutektických bun k a do zbytkové taveniny (Cu, Ni). P i r stu útvar se m ní množství prvk i vlivem asového pr b hu odmíšení (11). Omezení jeho vlivu se provede snížením obsahu prvk, nebo zmenšením objemu bun k. Rozsah chem. mikronehomogenity ovliv uje také i nerovnovážnou transformaci p echlazeného austenitu, nebo pro takto ovlivn ná místa platí r zné typy IRA a ARA diagram. Vlivem t chto okolností je nap. p i bainitické p em n stabilizován austenit na hranicích eutektických bun k (13). 9

15 5. TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ GRAFITICKÝCH LITIN Cílem TZ je nej ast ji snížení vnit ních pnutí nebo zlepšení obrobitelnosti. U tvárné litiny, díky vylou ení grafitu v p íznivém tvaru, se využívá postup tepelného zpracování i k zvýšení pevnostních vlastností p i zachování dobré houževnatosti a plasticity. Obecn je však t eba p i TZ dbát na možnost rozpadu karbid v 1. stupni grafitizace a možnost rozpadu perlitického cementitu ve 2. stupni grafitizace (3), ímž by došlo ke zhoršení vlastností tvárné litiny (poklesu tvrdosti i zvýšení k ehkosti) 5.1. Žíhání ke snížení vnit ních pnutí Žíhání ke snížení vnit ních pnutí v litinovém odlitku se používá u tvárné litiny v p ípad, že již nenásleduje jiný druh tepelného cyklu. Vnit ní pnutí p edstavují pružné deformace matrice, které vznikají jako d sledek rozdílné rychlosti ochlazování v r zných místech odlitku. Snížení pnutí se dosáhne oh evem do intervalu teplot 550 až C. Tím se sníží mez kluzu litiny a místní plastickou deformací se pnutí sníží, nebo i odstraní. Ke snížení VP se odlitky obvykle oh ívají na teplotu C a po 1-2 hodinové prodlev se pomalu ochlazují, p i rychlosti asi 50 0 C /hod. v peci na teplotu cca C, další chladnutí probíhá na vzduchu (obr. 2) Žíhání ke snížení tvrdostí Nadm rná tvrdost a obtížná obrobitelnost odlitk z tvárné litiny mohou být zp sobeny v tším nebo menším množstvím ledeburitického cementitu ve struktu e po odlití, nebo p íliš jemným lamelárním perlitem tvo ícím matrici. V prvém p ípad se odlitky žíhají na teplotu 800 až C po dobu 1 až 4 hodin, ledeburitický cementit se rozpadá na austenit a grafit. Po rozložení cementitu následuje pomalé chladnutí. U odlitk s velmi jemným lamelárním perlitem posta uje pouze žíhání z teplot pod A 1,1. Za podkritických teplot ( 650 až C, 2 až 8 hod.) dochází ke sferodizaci lamel perlitického cementitu, vzniká matrice tvo ená zrnitým perlitem, které se projeví snížením tvrdostí, zlepšením obrobitelnosti, vzr stem tvárnosti a houževnatosti (obr. 2) Normaliza ní žíhání Jeho cílem je zvýšit pevnost a tvrdost odlitk v jejíž struktu e po odlití je ve v tší mí e p ítomen ferit. Normaliza ní teplota se volí 50 až 80 0 C nad kritickou teplotou A 1,2, doba austenitizace je funkci množství feritu ve výchozí struktu e. Po austenitizaci následuje volné ochlazení na vzduchu. U tvarov složitých kus, u niž je riziko velkých vnit ních pnutí, se kombinuje obvykle normaliza ní žíhání a žíhání ke snížení pnutí (obr. 2). 10

16 teplota A 1,2 žíhání normaliza ní žíhání ke snížení vnit ních pnutí as A 1,1 žíhání ke snížení tvrdosti Obr. 2 Schéma cyklu tepelného zpracování 5.4. Kalení - Martenzitické kalení Ú elem kalení je získání vysoké tvrdostí a odolnosti proti opot ebení. Používá se tém vždy u tvárné litiny. Po n m zpravidla následuje popoušt ní, jehož zvláštnosti je, že nelze používat vyšších popoušt cích teplot, nebo by došlo k rozpadu karbid vylou ených z matrice. ast ji se proto využívá izotermické zušlech ování za ú elem získání bainitické struktury (3). Odlitky z grafitických litin se kalí z teplot 50 až 80 0 C nad kritickou teplotou A 1,2. Vyšší kalící teplota by m la za následek zvýšení podílu Az ve struktu e po zakalení, nebo by vlivem vyšší kalící teploty vzrostl obsah uhlíku v austenitu a tím se snížily teploty M S a M f. Prodleva na kalící teplot závisí významn na výchozí struktu e matrice, se vzr stajícím podílem feritu se doba austenitizace prodlužuje. Prokalitelnost litin je nízká, nebo k emík zvyšuje, jako hlavní substitu ní p ísada, prokalitelnost málo. Kalícím prost edím bývá nej ast ji olej. P ítomnost grafitu po zakalení snižuje tvrdost, max. tvrdost tvárné litiny je asi 700 HV. Po kalení následuje popoušt ní. - Povrchové kalení Využívá se pom rn asto a to plamenem nebo induk ní. Jeho cílem je zvýšit odolnost odlitku povrchu proti opot ebení. Tlouš ka vrstvy bývá podle velikostí pr ezu 1,5 mm až n kolik mm. Povrchovým kalením se podstatn sníží opot ebení nap. zub ozubeného kola za sou asn lepších kluzných vlastností Chemicko tepelné zpracování T chto postup se využívá jen z ídka, v tšinou jen pro zvýšení odolnosti povrchové vrstvy proti opot ebení. Nitridování- se provádí v disociovaném amoniaku, za spolup sobení protism rné difúze uhlíku z sou ásti na povrch a sou asného procesu difúze dusíku z atmosféry. 11

17 Proces se provádí za teplot C, p ibližn 2 hod. Následný povrch je tvo en vrstvi kou karbonitridu ε (Fe 2 až 3 (CN)). Jeho p ítomnost poskytuje litin vysokou odolnost proti opot ebení. Sulfonitridováním se zlepšují p edevším kluzné vlastnosti litin. Provádí se p evážn v solích (15) Izotermické zušlech ování P i tomto zp sobu TZ se odlitky oh ívají na austenitiza ní teplotu (50 až 80 0 C nad A 1,2 ) obvykle v peci s ochrannou atmosférou nebo v solné lázni pro zamezení oduhli ení a oxidace. Následuje ochlazování nadkritickou rychlosti v izotermické lázni do oblasti bainitické p em ny. Následuje výdrž na teplot po ur enou dobu (v tšinou 1 až 3 hodiny), kdy prob hne p em na austenitu bu na horní (p i teplot nad C), nebo dolní bainit (p i teplot pod C ). Dochlazení se provede ve vod nebo na vzduchu (obr. 3). P i izotermickém zušlecht ní tvárné litiny vzniká p evážn bainitická matrice se zvýšenou tvrdostí (300 až 400 HB) a odolnosti proti opot ebení, pop. zbytkový austenit. U odlitk z tvárné litiny se dosáhne v d sledku p íznivého tvaru grafitu vedle vysokých pevnostních vlastností také velmi dobré plasticity a houževnatosti, za sou asn nižší úrovn vnit ních pnutí, než je tomu u martenzitického kalení. V mnohých pracích (nap.(16)) byly sledovány mech. vlastnosti izotermicky zušlecht né nelegované i legované tvárné litiny po úplné nebo áste né austenitizaci a po transformaci za rozdílných teplot.). Teplota M s A+G M f A--M A--B A--P A 1,2 A--F+G A 1,1 B h C B d as (log) B+G (A zb. ) Výsledkem t chto úvah je, že úplná austenitizace a nízké transforma ní teploty (asi 300 o C) poskytují nejvyšší pevnostní vlastnosti (R m až 1500 MPa), p i relativn nižší tažnosti (asi 2%). Se vzr stající transforma ní teplotou se plastické vlastnosti zvyšují, naopak pevnost klesá (9 Obr. 3 Schéamizotermického zušlecht ní 12

18 6. BAINITICKÁ P EM NA Produktem p echlazeného austenitu za konstantní teploty v rozmezí cca C až Ms je nerovnovážná strukturní sou ást- bainit. P em na se uskute uje za teplot, kdy je možná jen difúze intersticiálních atom p ísad (4). Klasické pojetí p edpokládá smíšenou, tedy difúzní i bezdifúzní povahu p em ny. N které její charakteristiky odpovídají p em n difúzní, jiné jsou typické pro p em nu martenzitického typu. Povaha produktu bainitické p em ny, kterým je ve slitinách Fe sm s bainitického feritu a karbid a jejich pomalý r st nazna ují p íbuznost s p em nou perlitickou. Deformace volného povrchu (povrchový reliéf) spojená s tvorbou bainitu, závislost množství vzniklého bainitu na teplot a stabilizace austenitu v bainitické oblasti jsou naopak rysy martenzitické p em ny. Jejím základem je difúze uhlíku v p echlazeném austenitu a vznik oblastí ochuzených a oblastí obohacených uhlíkem. P erozd lení C i v pr b hu inkuba ní doby vede ke kvalitativn podobné nehomogenit matrice. Skute ná koncentrace C v austenitu v míst vzniku bainitické ástice je proto i pro homogenní matrici nelegované slitiny nižší než koncentrace pr m rná. Je-li snížení obsahu C v ochuzených oblastech dostate né, zvýší se v t chto místech teplota Ms až nad reak ní teplotu a prob hne martenzitická p em na. Z takto vzniklého martenzitu precipitují v dalším pr b hu p em ny karbidy. Rozsah zm n koncentrace uhlíku závisí vedle teploty také na obsahu a na druhu legujících p ísad. Difúzní povaha p em ny se rovn ž projevuje existenci inkuba ní doby, která závisí na teplot a na chemickém složení. Dle literatury se rozlišují t i, resp. ty i údobí izotermického bainitické p em ny austenitu v tvárné litin (9). V prvním údobí, s vysokou pr m rnou rychlostí p em ny, dochází k nukleaci a r stu jednotlivých ástic (desek) uhlíkem p esyceného tuhého roztoku - bainitického feritu. Tyto první ástice bainitického feritu se objevují ve st edových oblastech eutektických bun k (v sousedství grafitu). Vznik ástice bainitického feritu se uskute uje heterogenní nukleaci, ástice nukleují p ednostn na rozhraní austenitgrafit a na hranicích austenitických zrn a jejich r st probíhá p ednostn ur itými rovinami zrna austenitu. P ebyte ný C je rostoucí deskou vytla ován do okolního austenitu, z n hož pak, po vhodném ochlazení, dochází k precipitaci ástic karbid, na niž mohou pozd ji také vznikat zárodky bainitu. Již v tomto po átku lze pozorovat svazky bainitu v t sném bo ním kontaktu nebo odd leny pásmem obohaceného austenitu (7)). Ve svazcích se nachází i ástice ve sm ru elního r stu, jež jsou vzájemn p esazeny, ale na sebe navazující. Podle liter. (15,17). Substruktura bainitu po tomto prvém údobí p em ny je tvo ena nepravidelnou sletí dislokací hustoty cm -2. V C obohaceném Az byla nalezena hustota 10 9 cm 2. Dochází k poklesu tvrdostí, zvýšení pevnosti v tahu a plasticity po dochlazení. Vlastnosti jsou ovlivn ny martenzitem, který vzniká p i dochlazení z ásti netransformovaného austenitu s nižší koncentrací uhlíku. S prodloužením doby prodlevy vzr stá obsah bainitu a Az, zmenšuje se podíl martenzitu a tím i náchylnost k p ed asným lom m. 13

19 Ve druhém údobí, kde je nízká rychlost p em ny, je pouze bo ní r st ástic bainitu a v tvení horního bainitu. Koncentrace C v Az dosahuje max. hodnoty, ímž nedojde k p em n na martenzit p i dochlazení. I v úzkých pásech mezi bo ními ásticemi bainitu byl zjišt n Az (17,18). Jeho podíl ve výsledné struktu e, plasticita a pevnost dosahuje nejvyšších hodnot. V t etím údobí, které za íná za maximem podílu Az a kon í transformaci veškerého austenitu, dochází ke zvýšení celkové rychlosti reakce. Dochází k poklesu plasticity, zatímco v pevnost a tvrdost se výrazn nem ní. P edpokládá se, že produkty této postbainitické p em ny austenitu mohou po svém vzniku procházet p echodovými stavy a jejich kone ná konstituce m že po dostate né dob dosáhnout složení, které p ísluší feriticko- cementitické sm si. U tvárné litiny s vyšším obsahem karbidotvorných p ísad bylo zjišt no i tvrté stadium s extrémn nízkou rychlosti p em ny, která p ísluší hrani ním oblastem bun k. Struktura výsledného bainitu siln závisí na teplot p em ny. U teplot C vzniká horní bainit, který je tvo en pom rn hrubými deskami (jehlicemi) bainitického feritu a hrubšími desti kami cementitu, orientovanými rovnob žn se sm rem hlavního r stu feritických desek. P edpokládá se, že ástice cementitu nukleují v obohaceném austenitu v sousedství desek bainitického feritu a po svém vzniku mohou být rostoucí feritickou deskou obklopeny. Za teplot pod C vzniká rozpadem austenitu dolní bainit, jež je tvo en deskami bainitického feritu, ve kterých jsou vylou eny velmi jemné desti kovité karbidické ástice. K nukleaci zde dochází p evážn v tuhém roztoku feritu. Podobn jako u horního bainitu i zde jsou n které desky ve sm ru podélném vzájemn p esazeny. Se vzr stající dobou p em ny p evládají ve struktu e svazky, p i emž hustota dislokací se pohybuje okolo cm -2 (9). Z morfologického hlediska p edstavuje jehlice bainitického feritu ez nahodile orientovaným trojrozm rným útvarem. Z prostorových model vyplývá, že ástice dolního i horního bainitu jsou útvary deskovité. Rozdíly jsou v ší ce dolního a horního bainitu, proto se ozna ují útvary dolního bainitu jako desky, útvary horního bainitu jako desky menší ší ky- la ky (19). V pr b hu p em ny vzniká i ε-karbid, jehož ástice se nalézají v jemných pásech zbytkového austenitu uvnit svazk bainitických desek. Je vylou ené ve feritické, pop. austenitické matrici (9). Bainitická struktura se p esto vyzna uje stejnorodostí a disperzností ástic dosahující tak vyšší pevnosti (4). V diagramu IRA bainitické tvárné litiny lze najít dv minima inkuba ní doby. A to v oblasti perlitické p em ny za teploty asi C a v oblasti bainitické p em ny v okolí cca C. Jejich existence se dá vysv tlit zejména vysokým obsahem Si, nebo ten zvyšuje polohu eutektoidního intervalu A 1,1 A 1,2 a vzdaluje od sebe perlitickou a bainitickou oblast p em ny (9). Existence bainitického nosu je pak dána superpozici perlitického a bainitického stupn p em ny související jak s vyšším obsahem Si, tak i s chem. nehomogenitou austenitické matrice. Se vzr stající austenitiza ní teplotou se po átek p em ny posouvá k delším as m, prodlužuje se inkuba ní doba a zmenšuje se celková rychlost p em ny. Posun k ivek lze vysv tlit p evážn jako nasycení Az uhlíkem v pr b hu p em ny. 14

20 6.1. Vliv podmínek na vlastnosti bainitické tvárné litiny - Vliv transforma ní a austenitiza ní teploty Daná problematika byla popsána v pracích (20). Se vzr stající transforma ní teplotou do cca C pevnostní vlastnosti klesají, p i dalším zvyšování teploty již k dalším zm nám nedochází. Maximum pevnosti souvisí s vyšší pevnosti okolního bainitu, který ve struktu e p evládá. Zbylá ást uhlíkem obohaceného austenitu, který se zachová, p sobí p ízniv na plastické vlastnosti a houževnatost. Podle prací Prosvirina a Patrina, je tento jev spojen s p ítomnosti Az v bainitické strukturní sm si. Stabilizovaný zbytkový austenit se m že v bainitické sm si u litin se zvýšeným obsahem Si zna n m nit a tím významn ovliv ovat výsledné mechanické vlastnosti (21). Se zvyšující se transforma ní teplotou se podíl martenzitu snižuje a množství Az stoupá. D sledkem t chto zm n je, spolu se zm nami bainitického feritu, pokles pevnostních charakteristik a r st plasticity a houževnatosti. Nejvyšší tvárné vlastnosti a houževnatost, v rozmezí použitých teplot do C, je u sm si horního bainitu a velkého množství Az. U vyšších teplot transformace jsou relativn nízké hodnoty pevnosti a tvrdostí litiny. Je pozorovatelný i vliv a to jak koncentrace uhlíku v austenitu, tak velikostí zrn austenitu i stupn nehomogenity matrice, ímž je ovlivn na konstituce a morfologie výsledné bainitické strukturní sm si a tím i její vlastnosti (obr. 4). V oblasti dolního bainitu nejsou pevnostní a tvárné vlastnosti v etn houževnatosti austenitiza ní teplotou výrazn ovlivn ny a ani v oblasti horního bainitu se ú inek teploty neprojevuje v tšími rozdíly v uvedených hodnotách. Tažnost a rázová houževnatost jsou austenitiza ní teplotou ovlivn ny zejména po následujícím izotermickém zpracování za teplot nad C. Obr. 4 Vliv teploty p em ny na vlastnosti izotermicky zušlecht né tvárné litiny 15

21 Z dosavadních prací vyplývá, že obecn nejvhodn jších mechanických vlastností (maxima tažnosti a houževnatosti) se dosahuje p i transforma ních teplotách v rozmezí 350 až C. Pro ur itou hodnotu pevnosti v tahu je tažnost vzork izotermicky zpracovaných ve spodním teplotním intervalu vyšší. Podobn se chová i tvrdost, z ehož plyne, že izotermickým zušlecht ním se obecn dociluje lepších mech. vlastností, spolu s tím, že u vzork austenitizovaných za teplot 850 až C nedochází k hrubnutí útvar cementit. - Vliv chemického složení na mechanické vlastnosti Dle (10) ovliv uje mechanické vlastnosti nelegované bainitické tvárné litiny vedle uhlíku také obsah Si a to v oblasti dolního bainitu zejména prost ednictvím rozdílného množství Az (22). Vliv ostatních legujících prvk na mechanické vlastnosti bainitické tvárné litiny se uplat uje p edevším prost ednictvím charakteru a stupn odmíšení p íslušného prvku v matrici a jeho ú inku na stabilitu austenitu a na precipitaci bainitických karbid. -Vliv transforma ní a austenitické doby S prodloužením doby prodlevy na p íslušné teplot se zvyšuje pevnost v tahu, tažnost a rovn ž množství Az, zatímco tvrdost klesá. Nízké hodnoty mechanických vlastnosti pro menší asy se vysv tlují jako p ed asné lomy vlivem zvýšeného množství vysokouhlíkového martenzitu ve struktu e po ochlazení a defekt martenzitické struktury. S klesajícím množstvím martenzitu, tedy po delší dob prodlevy se podíl interkrystalického lomu zmenšuje (Obr. 5). Optimálních mech. vlastností se dosahuje p i 60 až 80% bainitu a 20 až 40% Az. ve výsledné struktu e po dochlazení, kde se již náchylnost k p ed asným lom m nevyskytuje. Lomy jsou transkrystalické smíšené. Pevnost v tahu a tažnost dosahuje nejvyšších hodnot. Další prodlužování doby prodlevy se pevnostní charakteristiky výrazn ji nem ní, dochází však k poklesu tažnosti. Výrazn ji se tento proces uplat uje p i teplotách C, p i kterém klesá množství Az, p i emž tažnost nep esahuje 4%. 16

22 Obr. 5 Vliv doby p em ny na vlastnosti izotermicky zušlecht né tvárné litiny pro C 6.2. Deforma ní chování bainitické tvárné litiny Závislost σ-ε pro bainitickou tvárnou litinu je charakterizováno spojitým p echodem z pružné do pružn plastické oblasti a je možné, p i ur itém zjednodušení, ji popsat vztahem: σ =k. ε n. Odchylku p edstavuje vliv rozložení grafitu, kde dochází k lokální plastické deformaci. Je též rozdíl v pevnostních vlastnostech feritu a Az. Následuje odd lování matrice od grafitu a praskání zrn grafitu. V záv re ném stadiu pokra uje plastická deformace Az a na celkovém p etvo ení se ve v tším rozsahu podílí trvalá plastická deformace svazk bainitu. Dochází ke snížení obsahu Az, který transformuje na martenzit vlivem plastické deformace. Na deformaci se podílí i p ítomnost grafit v matrici, která usnad uje podélnou deformaci i p í nou kontrakci m stk mezi zrny grafitu (9). Dle p edstavy Maki (23) se projevuje vznik martenzitu nejvýrazn ji u horního bainitu nelegované tvárné litiny. Ú inek tahové deformace na zm nu množství Az se projevují již p i pokojové teplot. Tento názor odpovídá p edstav o ocelích TRIP, kde dochází též k martenzitické transformaci vyvolané plastickou deformaci. Výsledným produktem je vysokouhlíkový martenzit s jemnými vnit ními dvoj aty. Víceosá napjatost daná vruby výrazn ovliv uje také tranzitní lomové chování a to posunem k vyšší teplot. U nelegované tvárné litiny p ísluší nejvyšší teplota T D matrici horního bainitu. Tažnost a kontrakce se snižují již od 0 0 C. Lomy jsou transkrystalické smíšené. Je tu patrná souvislost s vyšším obsahem uhlíku ve zbytkovém austenitu. Nejnižší lomovou houževnatost vykazuje nízkolegovaná tvárná litina, jejíž matrici tvo í horní bainit. 17

23 7. STATICKÉ ZATÍŽENÍ Tahový diagram, který zaznamenává zkušební trhací stroj, charakterizuje pr b h odporu zkoušeného materiálu proti deformaci a porušení. Pro k ehké materiály vyzna ující se jen nepatrnou plastickou deformací p ed porušením chybí pr b h tahového diagramu vyzna ující se poklesem nap tí, nebo sou ást se poruší ihned p i dosažení bodu plastické nestability, kdy platí df/ dl= 0. U litin chybí i výrazná mez kluzu. Z toho d vod je zavád ná tzv. smluvní mez kluzu, která se nej ast ji vyjad uje nap tím, p i kterém trvalá deformace dosáhne p edepsané hodnoty vyjád ené v % m ené délky zkušební ty e L 0, nebo m ené délky pr tahom ru. Mez kluzu je nejd ležit jší mechanickou vlastností, protože charakterizuje odolnost kovových materiál proti vzniku plastické deformace. Její hodnota odvisí od chemického složení, od struktury a substruktury kov. Zvláš výrazn závisí mez kluzu polykrystalických materiál od velikostí zrna ( zmenšováním st ední hodnoty velikostí zrna se její hodnota zvyšuje). Naproti tomu mez pevnosti Rm vyjad uje schopnost materiálu odolávat proti trvalému porušení soudržnosti jeho ástic. íseln vyjad ujeme pevnost nap tím, p i kterém se uskute uje proces porušení, probíhající v materiálu p i podmínkách mezního stavu porušení. Výsledkem procesu porušení je lom. V SN (24) se mez pevnosti definuje jako smluvní nap tí odpovídající nejv tšímu zatížení F m, které p edchází porušení zkušební ty e a vyjad uje se vztahem: R m = F m / S 0 kde F m - je maximální síla v tahovém diagramu, S 0 - p vodní plocha pr ezu zkušební ty e. Hodnota R m je d ležitá základní materiálová vlastnost, podle které se klasifikují a porovnávají materiály. Její p edností je snadnost dosažení její hodnoty- zm ení. Velikost R m je dána chemickým složením a typem struktury kov. Její hodnota na rozdíl od meze kluzu je ovlivn na vnit ními procesy, které ve struktu e probíhají p i plastické deformaci. Je to zejména deforma ní zpevn ní, ale i další faktory jako nap. strukturní zpevn ní nebo odpev ovací pochody, které v závislosti od teploty, rychlosti a stupn deformace mohou v kovu probíhat. Z uvedených d vod jsou p i statické zkoušce v tahu stanovené ohrani ující hodnoty teplot a rychlosti zat žování, resp. deformace. U k ehkých materiál jako jsou práv litiny i i nap. sklo, horniny, keramické materiály a další dochází p ed porušením jen k nepatrné plastické deformaci pr ezu a proto je rozdíl mezi skute ným a konven ním nap tím zanedbatelný a mez pevnosti je prakticky totožná se skute ným nap tím (25). 18

24 8. ÚNAVA MATERIÁLU 8.1. Základní charakteristiky únavového procesu Mnohé strojní dílce jsou v provozu vystaveny dlouhodobému opakujícímu se prom nnému (kmitavému) namáhání, kdy zát žná síla periodicky m ní svou hodnotu nebo smysl. Kmitavé namáhání, jehož d sledkem je jev, ozna ovaný jako únava materiálu, je podstatn nebezpe n jší než klidné statické namáhání, (4) nebo takové velikostí zatížení snáší materiál bez podstatn jších zm n a poškození, avšak v pr b hu cyklického zat žování dochází ve vzorku ke kumulaci plastické deformace, která se v záv ru procesu projeví r stem makroskopické trhliny a únavovým lomem (26). Únava materiálu je proces zm n strukturního stavu materiálu a jeho vlastností vyvolaných kmitavým (cyklickým) zat žováním, p i emž nejvyšší nap tí je menší než mez pevnosti a ve v tšin p ípad i menší než mez kluzu. Prom nné namáhání mohou být asov ustálené (p sobící síla se m ní periodicky) nebo neustálené. P sobením periodických prom nných sil na materiál dochází ke zm nám jeho mechanických vlastností, jako je mez kluzu, mez pevnosti i meze únavy a hodnot vnit ního tlumení a modulu pružnosti (pokles hodnot je až o n kolik tisíc MPa). Prom nná zatížení mohou taktéž vyvolat zrychlené stárnutí kov. Rozsah zm n je odvislí od hodnot amplitudy, po tu cykl, druhu a stavu materiálu a kone n i na druhu zát žného nap tí (27). Podstatný vliv na mechanické vlastnosti má cyklus tah- tlak, p i n mž se maximální nap tí vyskytují v celém pr ezu a které ovlivní velikost zvýšení meze kluzu a pevnosti až o n kolik desítek % (27) za sou asného poklesu tažnosti a kontrakce. Únava se ídí ur itými zákonitostmi mikroskopických a makroskopických proces, které v daném materiálu probíhají v závislosti od velikostí amplitudy nap tí, stavu napjatosti, od agresivity obklopujícího prost edí a zejména od po tu zát žných cykl. P i emž rozhodujícím faktorem je velikost plastické deformace, kdy mnohonásobné opakované i jen velmi malé deformace vyvolává následné zm ny ve struktu e a tím i zm ny mechanických vlastností (25,27). P i zatížení t lesa ve sm ru jeho osy dojde v pr ezu k lokální zm n v rozd lení nap tí a deformací (28). Nejvýrazn ji se tento jev projeví na povrchu, tedy v místech vliv vrub, koncentrací nap tí a deformací. Napjatost ve vrubu je trojosá, vlivem ehož vznikají mikroplastické deformace ( ádu 10-5 ) p i cyklickém zat žování práv zde a které podmi ují rozvoj dalšího únavového porušení. Významný je i vliv gradientu nap tí v míst koncentrací, nebo nukleace trhlin probíhající v povrchové vrstv s následujícím ší ením dovnit t lesa, ovliv uje napjatost, která vede k jejímu zbrzd ní, pop. i k zastavení r stu po áte ních trhlin. 19

25 8.2. Stadia únavového procesu Podle druhu nevratných fyzikálních a chemických zm n, vlivem prom nných zatížení zp sobující plastickou deformací, se proces únavy materiálu sestává ze t í asových stadií. Tyto údobí po sob plynule navazují, nejsou ost e ohrani ené, ale naopak asov se p ekrývají (26). V odborné literatu e se ozna ují jako: 1) Stadium zahrnující zm ny mech. vlastností 2) Stadium iniciace trhliny 3) Stadium zahrnující ší ení trhliny Viz obr. 6,7 Zm na mech. Lokalizace plas. defor. Nukleace mikrotrhl R st krit. trhliny Ší ení makrotrhlin Lom Obr. 6 Stadia únavového procesu Obr. 7 Stadia únavového procesu 20

26 Stadium zm ny mechanických vlastností P i cyklickém zat žování kov v d sledku zm n v mikrostruktu e materiálu dochází ke zm nám jejich mechanických, elektrických, magnetických a fyzikálních vlastností. Tyto zm ny mají zpravidla sytící charakter, p i emž proces zm n je nejvýrazn jší na po átku cyklování. Mechanické zm ny vlastností mohou být dvojího druhu: a) Cyklické zpevn ní- jež nastává zpravidla u materiál s pom rem Rm/Re v tším jak 1,4 b) Cyklické zm k ení- typické pro materiály zpevn né deforma n, precipita n, disperzními ásticemi, martenzitickou transformaci a pod. K cyklickému zm k ení dochází u materiál s pom rem Rm/Re menším jak 1,2. Nejlepší zp sob detekce zm n mechanických vlastností je m ení parametr hysterezních smy ek za chodu zkušebního stroje. Podrobn ji v kapitole 9. Procesy cyklického zpevn ní, zm k ení i výsledné vlastnosti v saturovaném stavu jsou ur eny pohybem, generací a interakcemi dislokacemi, a již vzájemnými nebo s jinými typy poruch m ížky. Bude tedy docházet nejen ke zm nám v hustot a rozložení dislokací, ale také cizích ástic (nap. zm ny morfologie precipitátu jako projev difúze i fázové transformace indukované cyklickou deformací). U slitin, které obsahují více jak jednu krystalografickou strukturní složku, m že v pr b hu cyklické deformace docházet ke zm nám v chemickém složení prost ednictvím difúze, pop. i ke zm nám morfologie. Charakteristickým znakem kov s kubickou prostorov orientovanou m ížkou je silná závislost deforma ního nap tí na teplot a na rychlosti deformace. Ty se p i únavovém procesu Fe obvykle pohybují v rozsahu 10-2 až 10-3 s -1. Rozhodujícím mechanismem zm n struktur je pohyb dislokací. V nedeformovaném stavu je struktura charakteristická jejich malou hustotou. P i malé plastické deformaci, již po pom rn malém po tu cykl, dochází k výraznému vzr stu hustoty dislokací, p i emž jsou uspo ádány vícemén homogenn. Tento d j je v po áte ním stadiu omezen na primární skluzový systém. Po aplikaci cca 10 2 cykl se dislokace za ínají shlukovat do pás a po dalším po tu cykl se pásy zvýraz ují p i sou asném poklesu hustoty dislokací mezi pásy (29). Pásy jsou, pro Fe, délek 1-3 mikron. Pozd ji ve stadiu rychlého zpev ování tyto shluky mizí a vytvá í se bun ná struktura, která je již d sledkem skluzové aktivity na více jak jednom skluzovém systému a která je zvýraz ována v pr b hu dalších cykl. P ítomnost intersticiálních atom má výrazný vliv na deforma ní charakteristiky technicky d ležitých kov a slitin. U slitin Fe s uhlíkem, který je spolu s dusíkem rozhodující p í inou prodlevy na mezi kluzu p i jednosm rném zat žování, se tyto intersticiální atomy projevují i na rychlosti pohybu dislokací a zm n cyklického chování kov, nebo ú inn blokují jejich pohyb a tak zvyšují pot ebné nap tí (29). 21

27 Vlivem p ítomnosti C se v po áte ním stadiu deformace objevuje cyklické zm k ení, které je následováno zpevn ním. Ve slitin Fe-C-Si jsou nap tí pot ebná pro iniciaci pohyblivých dislokací nižší než mez kluzu a p i dosažení horní meze kluzu dochází k lavinovitému ší ení plastické deformace p es celý nosný pr ez t lesa. U polykrystalických materiál jsou jejich cyklické plastické vlastnosti dále ovlivn né odlišnou orientací jednotlivých zrn a z toho plynoucí odlišné p enášení vn jšího zatížení, ímž v jednotlivých zrnech budou vznikat r zné struktury podle vlivu velikostí amplitud deformace. Celý objem polykrystalického materiálu je tak tvo en z elementárních objem r zných rozm r a mechanických vlastností, kterým p ísluší odlišné hodnoty velikostí kritických nap tí nutných k pohybu dislokací a následné plastické deformaci (29,30). U reálných kov se projevují i další faktory ovliv ující cyklické charakteristiky (29) a to vedle r stu po tu zrn s pohyblivými dislokacemi také vliv druhu precipitace, které siln ovliv uje pr b h zm n mech. vlastností, nebo jsou pro pohybující se dislokace p ekážkami vedoucí ke koncentraci nap tí, které m že dosáhnout takové úrovn, že nakupené dislokace jsou schopny projít i p es koherentní ástici. Následkem plastické deformace t lesa posléze vznikají jak na povrchu, tak i uvnit t lesa, perzistentní skluzová pásma, která se vyvíjejí p ednostn ve vhodn orientovaných zrnech. Jejich pohyb je blokován hranicemi, které p edstavují bariéry p sobící proti dalšímu postupu (28). Typy disloka ních struktur v saturovaném stavu jsou, s ur itým zjednodušením, ur eny jen dv ma parametry - amplitudou nap tí a snadnosti p í ného skluzu. Závislost mezi snadnosti skluzu a energii vrstevné chyby, která je znázorn na diagramem (obr. 8), rozlišuje t i oblasti: Energie vrstevné chyby γ Bu ková struktura B Žílová (pásová) struktura, shluky dislokací- A Rovinné ady dislokací- C Obr. 8 Typy vnit ních disloka ních struktur v závislosti na energii vrstevné chyby a na amplitud zat žování (zde vyjád ené nep ímo prost ednictvím po tu cykl do lomu) N f 22

28 A) Oblast vyšší vrstevné energie a vyšší životnosti, shluky i pásy dislokací, bez jejich vzájemného propojení, velké množství disloka ních dipól a smy ek. B) Oblast vyšší energie vrstevné chyby, ale nízké životnosti (vysoké amplitudy). C) Oblast nízkých energií. Dislokace zde nemají možnost p í ného skluzu a tak drží ve svých skluzových rovinách a nemohou tedy vytvá et prostorové útvary. Disloka ní smy ky jsou také nepo etné. Tento typ diagramu platí p esn jen pro jednofázové kovy s kubickou plošn centrovanou m ížkou a pro homogenní napjatost, lze jej však, s ur itým zjednodušením, použít i pro ostatní kovy a typy zatížení. Nap. Fe α a jeho slitiny jsou materiály se snadným p í ným skluzem, odpovídající strukturám typu A i B. Slitiny Fe-Si jsou na druhé stran typické materiály s obtížným p í ným skluzem, tedy struktura typu C. Polák (31) soudí, že hustota dislokací je p ímo úm rná amplitud nap tí, obecn však nelze typ disloka ní struktury považovat za ur ující pro mechanické vlastnosti. Povrchový reliéf: Intenzita povrchového reliéfu u kov vzr stá s rostoucím po tem cykl a s rostoucí amplitudou zat žování, p i emž existuje závislost mezi povrchovým reliéfem, mechanismem tvorby a jeho podpovrchovou strukturou (obr. 9), (28). Energie vrstevné chyby γ Bu ková struktura B Perzistentní skluzová pásma A Rovinné ady dislokací- C N f Obr. 9 Typy podpovrchových disloka ních struktur v závislosti na energii vrstevné chyby a na amplitud zat žování (vyjád ené nep ímo po tem cykl do lomu) Oblast A- Persistentní skluzová pásma V této oblasti jsou na povrchu jiné nap ové podmínky než uvnit krystalu. V lokalizovaných oblastech dochází k p ekro ení pr m rného nap tí a disloka ní struktura musí reagovat na tuto zm nu, vlivem ehož zde vznikající skluzová pásma odlišná od matrice. 23

Krystalizace ocelí a litin

Krystalizace ocelí a litin Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0018. Krystalizace ocelí a litin Hana Šebestová,, Petr Schovánek Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a Fyzikáln lního

Více

HLINÍK A JEHO SLITINY

HLINÍK A JEHO SLITINY HLINÍK A JEHO SLITINY Označování hliníku a jeho slitin dle ČSN EN a) Označování hliníku a slitin hliníku pro tváření dle ČSN EN 573-1 až 3 Tyto normy platí pro tvářené výrobky a ingoty určené ke tváření

Více

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny METALOGRAFIE II Oceli a litiny Slitiny železa, uhlíku a popřípadě dalších prvků se nazývají oceli a litiny. Oceli jsou slitiny železa obsahující do 2,14 hm. % uhlíku, litiny s obsahem uhlíku nad 2,14 hm.

Více

Atom je základní částice hmoty dále chemicky nedělitelná. Z hlediska strojírenské technologie je důležitá, protože určuje vlastnosti hmoty.

Atom je základní částice hmoty dále chemicky nedělitelná. Z hlediska strojírenské technologie je důležitá, protože určuje vlastnosti hmoty. NAUKA O MATERIÁLU Obsah: 1) Atom základní stavební prvek hmoty 2) Druhy chemických vazeb 3) Krystalové mřížky 4) Vady mřížek 5) Difuze 6) Základní termodynamické a kinetické pojmy 7) Gibbsův zákon fází

Více

LITINY. Slitiny železa na odlitky

LITINY. Slitiny železa na odlitky Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.

Více

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky Oceli na odlitky Oceli třídy 26: do 0,6 % C součásti elektrických strojů, ložiska vozidel, armatury a součásti parních kotlů a turbín, na součásti spalovacích motorů Oceli tříd 27 a 28: legovány Mn a Si,

Více

ŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ

ŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ 1 ŽÍHÁNÍ Žíhání je způsob tepelného zpracování, kterým chceme u součásti dosáhnout stavu blízkého stavu rovnovážnému. Podstatou je rovnoměrný ohřev součásti na teplotu žíhání, setrvání na této teplotě

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů

Více

FÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny)

FÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) FÁZOVÉ PŘEMĚNY Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) mechanismus difúzní bezdifúzní Austenitizace Vliv: parametry

Více

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI David Aišman D.Aisman@seznam.cz ABSTRACT Tato práce se zabývá možnostmi tepelného zpracování pro experimentální ocel 42SiCr. Jedná

Více

Popouštění ocelí. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Popouštění ocelí. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Popouštění ocelí Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Základní schema popouštění Precipitace uhlíku Do 100 o C - počátek

Více

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,

Více

SMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ

SMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ SMA 2. přednáška Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ Millerovy indexy rovin (h k l) nesoudělné převrácené hodnoty úseků, které vytíná rovina na osách x, y, z Millerovy indexy této roviny jsou : (1 1

Více

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin 2. Metalografie - zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin Vnitřní stavba kovů a slitin ATOM protony, neutrony v jádře elektrony v obalu atomu ve vrstvách

Více

Fe Fe 3 C. Metastabilní soustava

Fe Fe 3 C. Metastabilní soustava Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.

Více

Kalení rychlořezných ocelí : metalurgické výhody soli

Kalení rychlořezných ocelí : metalurgické výhody soli Kalení rychlořezných ocelí : metalurgické výhody soli Proč se výsledky tepelného zpracování - zvláště v případě kalení rychlořezných nástrojových ocelí - vždy srovnávají s výsledky, které je možné získat

Více

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,

Více

ŽELEZO A JEHO SLITINY

ŽELEZO A JEHO SLITINY ŽELEZO A JEHO SLITINY Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu 1 ČISTÉ ŽELEZO Atomové číslo 26 hmotnost 55,874 hustota 7,87 g.cm-3 vodivé, houževnaté, měkké A 50 %, Z 90 % pevnost 180 až 250 MPa,

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_14

Více

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii.

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii. Henry Kaiser, Hoover Dam 1 Henry Kaiser, 2 Houževnatost i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii. (Empirické) zkoušky houževnatosti

Více

4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. 4.1 Technické slitiny železa. 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků

4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. 4.1 Technické slitiny železa. 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků 4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ 4.1 Technické slitiny železa 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků Železo je přechodový kov s atomovým číslem 26, atomovou hmotností 55,85, měrnou

Více

Všeobecně lze říci, že EUCOR má několikanásobně vyšší odolnost proti otěru než tavený čedič a řádově vyšší než speciální legované ocele a litiny.

Všeobecně lze říci, že EUCOR má několikanásobně vyšší odolnost proti otěru než tavený čedič a řádově vyšší než speciální legované ocele a litiny. KATALOGOVÝ LIST E-02 A. CHARAKTERISTIKA EUCOR je obchodní označení korundo-baddeleyitového materiálu, respektive odlitků, vyráběných tavením vhodných surovin v elektrické obloukové peci, odléváním vzniklé

Více

Metody studia mechanických vlastností kovů

Metody studia mechanických vlastností kovů Metody studia mechanických vlastností kovů 1. Zkouška tahem Zkouška tahem při pomalém zatěžování a za tzv. okolní teploty (10 C 35 C) je zcela základní a nejběžněji prováděnou zkouškou mechanických vlastností

Více

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY Temperovaná litina (dříve označovaná jako kujná litina anglicky malleable iron) je houževnatý snadno obrobitelný materiál vyráběný tepelným zpracováním odlitků z bílé litiny.

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Obsah Protahovací trn Povrchově kalená součást Fréza Karbidické vyřádkování Cementovaná součást Pozinkovaná součást Pivní korunky Klíč

Více

INTEGRITA POVRCHU V OBLASTI TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ. Antonín Kříž ZČU-Plzeň - KMM, Univerzitní 22, e-mail: kriz@kmm.zcu.cz

INTEGRITA POVRCHU V OBLASTI TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ. Antonín Kříž ZČU-Plzeň - KMM, Univerzitní 22, e-mail: kriz@kmm.zcu.cz INTEGRITA POVRCHU V OBLASTI TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž ZČU-Plzeň - KMM, Univerzitní 22, e-mail: kriz@kmm.zcu.cz Úvod Finální vlastnosti výrobků jsou do značné míry ovlivňovány vlastnostmi povrchových

Více

Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky

Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky Způsob výroby Dodávaný stav Podle ČSN EN 10025-6 září 2005 Způsob výroby oceli volí výrobce Pokud je to

Více

Možnosti Impact testu při posuzování správnosti tepelného zpracování ocelí. Ing. Petr Beneš

Možnosti Impact testu při posuzování správnosti tepelného zpracování ocelí. Ing. Petr Beneš Možnosti Impact testu při posuzování správnosti tepelného zpracování ocelí Vedoucí: Konzultanti: Vypracoval: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Ing. Jiří Hájek Ph.D Ing. Petr Beneš Martin Vadlejch Impact test

Více

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING 1 CHIPPER / VIKING 2 Charakteristika VIKING je vysoce legovaná ocel, kalitelná v oleji, na vzduchu a ve vakuu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Dobrá rozměrová stálost při tepelném zpracování

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ Ing. V. Kraus, CSc. 1 TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ záměrné využívání fázových a strukturních přeměn v tuhém stavu ke změně struktury a tím k získání požadovaných mechanických nebo strukturních

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Příprava metalografických výbrusů Odběr vzorků nesmí dojít k změně struktury (deformace, ohřev) světelný mikroskop pro dosažení požadovaných

Více

Žíhání druhého druhu. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Žíhání druhého druhu. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Žíhání druhého druhu Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Rozdělení Žíhání 2. druhu oceli litiny Neželezné kovy austenitizace Rozpad

Více

Sortiment grafitických litin v konstrukci automobilu

Sortiment grafitických litin v konstrukci automobilu Digitální knihovna Univerzity Pardubice DSpace Repository Univerzita Pardubice http://dspace.org þÿ V y s o k oa k o l s k é k v a l i f i k a n í p r á c e / T h e s e s, d i s s 2011 Sortiment grafitických

Více

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Základní návrhové předpisy: - ČSN 73 1401/98 Navrhování ocelových

Více

ŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů

ŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 vnávaznosti na platnost norem. Zákaz šířěnía modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec,

Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec, BUM - 7 Únava materiálu Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec, Úkoly k řešení 1. Vysvětlete stručně co je únava materiálu.

Více

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu OCELI A LITINY Ing. V. Kraus, CSc. 1 OCELI Označování dle ČSN 1 Ocel (tvářená) Jakostní Tř. 10 a 11 - Rm. 10 skupina oceli Tř. 12 a_ 16 (třída) 3 obsah všech leg. prvků /%/ Význačné vlastnosti. Druh tepelného

Více

NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)

NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu

Více

STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE

STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE Obor strojírenských technologií obsahuje širokou škálu různých výrobních procesů a postupů. Spolu se strojírenskými materiály a konstrukcí strojů a zařízení patří mezi základní

Více

Precipitace. Změna rozpustnosti je základním předpokladem pro precipitační proces

Precipitace. Změna rozpustnosti je základním předpokladem pro precipitační proces Precipitace Čisté kovy s ohledem na své mechanické parametry nemají většinou pro praktická použití vhodné užitné vlastnosti. Je proto snaha využít všech možností ke zlepší těchto parametrů, zejména pak

Více

TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ

TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ Tvářením kovů rozumíme technologický (výrobní) proces, při kterém dochází k požadované změně tvaru výrobku nebo polotovaru, příp. vlastností, v důsledku působení vnějších sil.

Více

Vítkovice výzkum a vývoj technické aplikace s.r.o. Pohraniční 693/31, 706 02 Ostrava Vítkovice, Česká republika

Vítkovice výzkum a vývoj technické aplikace s.r.o. Pohraniční 693/31, 706 02 Ostrava Vítkovice, Česká republika Něktteré ttechnollogiicko mettallurgiické ssouviissllossttii na ellekttriických iindukčníích ssttředoffrekvenčníích pecíích ss kyssellou,, neuttrállníí a zássadiittou výdusskou Čamek, L. 1), Jelen, L.

Více

K618 - Materiály listopadu 2013

K618 - Materiály listopadu 2013 Tepelné zpracování ocelí. Žíhání Tomáš Doktor K618 - Materiály 1 19. listopadu 2013 Tomáš Doktor (18MRI1) Žíhání 19. listopadu 2013 1 / 15 Cyklus tepelného zpracování Cyklus tepelného zpracování Žíhání

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

Metalurgie vysokopevn ch ocelí

Metalurgie vysokopevn ch ocelí Metalurgie vysokopevn ch ocelí Vysokopevné svařitelné oceli jsou podle konvence označovány oceli s hodnotou meze kluzu vyšší než 460 MPa. Vysokopevné svařitelné oceli uváděné v normách pod označením M

Více

NTI/USM Úvod do studia materiálů Ocel a slitiny železa

NTI/USM Úvod do studia materiálů Ocel a slitiny železa NTI/USM Úvod do studia materiálů Ocel a slitiny železa Petr Šidlof Připraveno s využitím skript Úvod do studia materiálů, Prof. RNDr. Bohumil Kratochvíl, DSc., Prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc., Doc. Dr.

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.3 HŘÍDELOVÉ SPOJKY Spojky jsou strojní části, kterými je spojen hřídel hnacího ústrojí s hřídelem ústrojí

Více

Výroba surového železa, výroba ocelí, výroba litin

Výroba surového železa, výroba ocelí, výroba litin Výroba surového železa, výroba ocelí, výroba litin Výroba surového železa surové železo se vyrábí ve vysokých pecích (výška cca 80m, průměr cca 15m) z kyslíkatých rud shora se pec neustále plní železnou

Více

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA ÚVOD Při válcování za studena je povrch vyválcovaného plechu znečištěn oleji či emulzemi, popř. dalšími nečistotami. Nežádoucí

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 10.ZÁKLADY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Charakteristika. Vlastnosti. Použití NÁSTROJE NA TLAKOVÉ LITÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ NÁSTROJE PRO TVÁŘENÍ ZA TEPLA VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ

Charakteristika. Vlastnosti. Použití NÁSTROJE NA TLAKOVÉ LITÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ NÁSTROJE PRO TVÁŘENÍ ZA TEPLA VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ DIEVAR DIEVAR 2 DIEVAR Charakteristika DIEVAR je Cr-Mo-V legovaná vysoce výkonná ocel pro práci za tepla s vysokou odolností proti vzniku trhlin a prasklin z tepelné únavy a s vysokou odolností proti opotřebení

Více

Nástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D.

Nástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D. Nástrojové oceli Ing. Karel Němec, Ph.D. Rozdělení nástrojových ocelí podle chemického složení dle ČSN EN Podle ČSN EN-10027-1 Nástrojové oceli nelegované C35U (19065) C105U (19191) C125U (19255) Nástrojové

Více

Patří k jednoduchým způsobům tváření materiálů. Jde v podstatě o proces tváření. Podmínkou je ROZTAVENÍ a STLAČENÍ polymeru na potřebný tvářecí tlak

Patří k jednoduchým způsobům tváření materiálů. Jde v podstatě o proces tváření. Podmínkou je ROZTAVENÍ a STLAČENÍ polymeru na potřebný tvářecí tlak Vytlačování Vytlačování Patří k jednoduchým způsobům tváření materiálů Jde v podstatě o proces tváření profilovaným otvorem (hubice) do volného prostoru Podmínkou je ROZTAVENÍ a STLAČENÍ polymeru na potřebný

Více

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ JIŘÍ HÁJEK, PAVLA KLUFOVÁ, ANTONÍN KŘÍŽ, ONDŘEJ SOUKUP ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 1 Obsah příspěvku ÚVOD EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí

Více

S T R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A část 10, díl 8, kapitola 6, str. 1 10/8.6 K A L E N Í N A M A R T E N Z IT Kalení na martenzit je ochlazení austenitu nadkritickou rychlostí pod teplotu Ms, kdy se ve

Více

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava na běžeckých lyžích Základními prvky nazýváme prvky elementární přípravy a pohybových dovedností, jejichž zvládnutí

Více

Trvanlivosti břitů HSS nástrojů nové generace při frézování slitiny Ti6Al4V

Trvanlivosti břitů HSS nástrojů nové generace při frézování slitiny Ti6Al4V Trvanlivosti břitů HSS nástrojů nové generace při frézování slitiny Ti6Al4V Jiří Váňa, Ing. Pavel Zeman Ph.D. VCSVTT, ČVUT v Praze, Horská 3, 12800 Praha 2, tel: 605205923, p.zeman@rcmt.cvut.cz Cílem výzkumu

Více

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část Základy sálavého vytápění (2162063) 7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné

Více

Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování

Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování Druhy tepelného zpracování: Tepelné zpracování 1. Žíhání (ochlazení je tak pomalé, že nevzniká zákalná struktura) 2. Kalení (ohřev nad překrystalizační teplotu a ochlazení je tak prudké, aby vznikla zákalná

Více

LETECKÉ MATERIÁLY. Úvod do předmětu

LETECKÉ MATERIÁLY. Úvod do předmětu LETECKÉ MATERIÁLY Úvod do předmětu Historický vývoj leteckých konstrukčních materiálů Uplatnění konstrukčních materiálů souvisí s pevnostními koncepcemi leteckých konstrukcí Pevnostní koncepce leteckých

Více

KALENÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů

KALENÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 vnávaznosti na platnost norem. Zákaz šířěnía modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-1 poskytuje pokyny pro stanovení objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů nebo výrobků, pro vlastní

Více

Tepelné zpracování ocelí. Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc. ; Ing. Karel Němec, Ph.D.

Tepelné zpracování ocelí. Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc. ; Ing. Karel Němec, Ph.D. Tepelné zpracování ocelí Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc. ; Ing. Karel Němec, Ph.D. Schéma průběhu tepelného zpracování 1 ohřev, 2 výdrž na teplotě, 3 ochlazování Diagram Fe-Fe 3 C Základní typy žíhání

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací

Více

m = V = Sv t P i tomto pohybu rozpohybuje i tekutinu, kterou má v cest. Hmotnost této tekutiny je nepochybn

m = V = Sv t P i tomto pohybu rozpohybuje i tekutinu, kterou má v cest. Hmotnost této tekutiny je nepochybn Odpor vzduchu JAKUB BENDA, MILAN ROJKO Gymnázium Jana Nerudy, Praha V kroužku experimentální fyziky jsme ov ovali vztah: F = ½ SC v (1) V tomto vztahu je F odporová aerodynamická síla p sobící na t leso

Více

Požadavky na technické materiály

Požadavky na technické materiály Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky

Více

Fázové přeměny v ocelích

Fázové přeměny v ocelích Rozpad austenitu Fázové přeměny v ocelích Vlastnosti ocelí závisí nejen na chemickém složení, ale i na struktuře. Požadovanou strukturu lze dosáhnout tepelným zpracováním, tj.řízenými tepelnými cykly.

Více

Navařování korozivzdorných trvrdonávarů pro rotační díly plunžrů hydraulických lisů. Zbyněk Bunda

Navařování korozivzdorných trvrdonávarů pro rotační díly plunžrů hydraulických lisů. Zbyněk Bunda SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA STUDENTSKÝCH PRACÍ FST 2007 Navařování korozivzdorných trvrdonávarů pro rotační díly plunžrů hydraulických lisů ABSTRAKT Zbyněk Bunda Navařování je nanášení kovové vrstvy na povrch výrobku

Více

1 BUBNOVÁ BRZDA. Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi.

1 BUBNOVÁ BRZDA. Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. 1 BUBNOVÁ BRZDA Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Nejdůležitější části bubnové brzdy : brzdový buben, brzdové čelisti, rozporné zařízení, vratné pružiny, štít

Více

ϑ 0 čas [ s, min, h ]

ϑ 0 čas [ s, min, h ] TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ 1 KOVOVÝCH MATERIÁLŮ Obsah: 1. Účel a základní rozdělení způsobů tepelného zpracování 2. Teorie tepelného zpracování 2.1 Ohřev 2.2 Ochlazování 2.2.1 Vliv rychlosti ochlazování na segregaci

Více

TECHNOLOGIE I (slévání a svařování)

TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) Přednáška č. 3: Slévárenské slitiny pro výrobu odlitků, vlastnosti slévárenských slitin, faktory ovlivňující slévárenské vlastnosti, rovnovážné diagramy. Autoři přednášky:

Více

DUM 18 téma: Svarek na výkrese sestavení

DUM 18 téma: Svarek na výkrese sestavení DUM 18 téma: Svarek na výkrese sestavení ze sady: 01 tematický okruh sady: Kreslení výkres sestavení ze šablony: 04_Technická dokumentace Ur eno pro :1. ro ník vzd lávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika

Více

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Více

Přednáška č.10 Ložiska

Přednáška č.10 Ložiska Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.10 Ložiska LOŽISKA Ložiska jsou základním komponentem všech otáčivých strojů. Ložisko je strojní součást vymezující vzájemnou polohu dvou stýkajících se částí mechanismu

Více

Tel/fax: +420 545 222 581 IČO:269 64 970

Tel/fax: +420 545 222 581 IČO:269 64 970 PRÁŠKOVÁ NITRIDACE Pokud se chcete krátce a účinně poučit, přečtěte si stránku 6. 1. Teorie nitridace Nitridování je sycení povrchu součásti dusíkem v plynné, nebo kapalném prostředí. Výsledkem je tenká

Více

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; platnost do r. 2016 v návaznosti na použité normy. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Vyhrubování a vystružování válcových otvorů

Vyhrubování a vystružování válcových otvorů Vyhrubování a vystružování válcových otvorů Vyhrubováním se dosáhne nejen hladších povrchů otvorů, ale i jejich přesnějších rozměrů a správnějších geometrických tvarů než při vrtání. Vyhrubování je rozšiřování

Více

podíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 )

podíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 ) ELEKTROTECHNICKÉ MATERIÁLY 1) Uveďte charakteristické parametry magnetických látek Existence magnetického momentu: základním předpoklad, aby látky měly magnetické vlastnosti tvořen součtem orbitálního

Více

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou.

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou. 4 ODPRUŽENÍ Souhrn prvků automobilu, které vytvářejí pružné spojení mezi nápravami a nástavbou (karosérií). ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem),

Více

Tepelné zpracování ocelí. Kalení a popouštění. Chemicko-tepelné zpracování. Tepelné zpracování litin.

Tepelné zpracování ocelí. Kalení a popouštění. Chemicko-tepelné zpracování. Tepelné zpracování litin. Tepelné zpracování ocelí. Kalení a popouštění. Chemicko-tepelné zpracování. Tepelné zpracování litin. Tomáš Doktor K618 - Materiály 1 26. listopadu 2013 Tomáš Doktor (18MRI1) Kalení a popouštění 26. listopadu

Více

Konstrukční, nástrojové

Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Podle použití oceli: konstrukční (uhlíkové, legované), nástrojové (uhlíkové, legované). Konstrukční oceli uplatnění pro

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_16 Autor

Více

Vlastnosti. Charakteristika. Použití FYZIKÁLNÍ HODNOTY VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ MECHANICKÉ VLASTNOSTI HOTVAR

Vlastnosti. Charakteristika. Použití FYZIKÁLNÍ HODNOTY VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ MECHANICKÉ VLASTNOSTI HOTVAR HOTVAR 2 Charakteristika HOTVAR je Cr-Mo-V legovaná vysokovýkonná ocel pro práci za tepla, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Vysoká odolnost proti opotřebení za tepla Velmi dobré vlastnosti

Více

3.3 Výroba VBD a druhy povlaků

3.3 Výroba VBD a druhy povlaků 3.3 Výroba VBD a druhy povlaků 3.3.1 Výroba výměnných břitových destiček Slinuté karbidy Slinuté karbidy jsou materiály vytvořené pomocí práškové metalurgie. Skládají se z tvrdých částic: karbidu wolframu

Více

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Vakuové tepelné zpracování a tepelné zpracování nástrojů 22. - 23.11. 2011 - Jihlava PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní Katedra materiálu

Více

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1 Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření Metody charakterizace nanomateriálů 1 Základní rozdělení vlastností ZMV Přednáška č. 1 Nejobvyklejší dělení vlastností materiálů v technické

Více

- 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI

- 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI - 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI Ing. K. Šplíchal, Ing. R. Axamit^RNDr. J. Otruba, Prof. Ing. J. Koutský, DrSc, ÚJV Řež 1. Úvod Rozvoj trhlin za účasti koroze v materiálech

Více

Těmito řádky bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Doc. Dr. Ing. J. Sojkovi za vedení, konzultantce Ing. Slezákové za rady a pomoc při

Těmito řádky bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Doc. Dr. Ing. J. Sojkovi za vedení, konzultantce Ing. Slezákové za rady a pomoc při Těmito řádky bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Doc. Dr. Ing. J. Sojkovi za vedení, konzultantce Ing. Slezákové za rady a pomoc při vypracování bakalářské práce. Děkuji také své rodině za

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

LANOVÁ STŘECHA NAD ELIPTICKÝM PŮDORYSEM

LANOVÁ STŘECHA NAD ELIPTICKÝM PŮDORYSEM LANOVÁ STŘECHA NAD ELIPTICKÝM PŮDORYSEM 1 Úvod V roce 2012 byla v rámci projektu TA02011322 Prostorové konstrukce podepřené kabely a/nebo oblouky řešena statická analýza návrhu visuté lanové střechy nad

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_17

Více

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná. Test A 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná. 2. Co je to µ? - Poissonův poměr µ poměr poměrného příčného zkrácení k poměrnému podélnému prodloužení v oblasti pružných

Více

1 KOLA A PNEUMATIKY. Nejčastěji používaná kola automobilů se skládají z těchto částí : disky s ráfky, hlavy (paprskové hlavy), pneumatiky.

1 KOLA A PNEUMATIKY. Nejčastěji používaná kola automobilů se skládají z těchto částí : disky s ráfky, hlavy (paprskové hlavy), pneumatiky. 1 KOLA A PNEUMATIKY Nejčastěji používaná kola automobilů se skládají z těchto částí : disky s ráfky, hlavy (paprskové hlavy), pneumatiky. DISKOVÉ KOLO Skládá se z : ráfku zabezpečuje spojení pneumatiky

Více

Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu

Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu ČSN 19 830 zušlechtěno dle předpisů pro danou ocel tj. kaleno a 3x popuštěno a) b) Obr.č. 1 a) Poškozený zub protahovacího trnu; b) Zdravý zub druhá

Více

Wöhlerova křivka (uhlíkové oceli výrazná mez únavy)

Wöhlerova křivka (uhlíkové oceli výrazná mez únavy) Únava 1. Úvod Mezním stavem únava je definován stav, kdy v důsledku působení časově proměnných zatížení dojde k poruše funkční způsobilosti konstrukce či jejího elementu. Charakteristické pro tento proces

Více

3. Abiotické formy znehodnocení dřeva

3. Abiotické formy znehodnocení dřeva 3. Abiotické formy znehodnocení dřeva Dřevo se degraduje a ztrácí své původní užitné vlastnosti nejen vlivem aktivity biotických škůdců, ale i v důsledku působení rozličných abiotických činitelů. Hlavní

Více

Technologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře

Technologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Část svařování cvičící: Ing. Michal Douša Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Doporučená studijní literatura Novotný, J a kol.:technologie slévání, tváření

Více

9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205

9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205 Ėlektroakustika a televize TV norma.......... Petr Česák, studijní skupina 205 Letní semestr 2000/200 . TV norma Úkol měření Seznamte se podrobně s průběhem úplného televizního signálu obrazového černobílého

Více

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické ZKOUŠKY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Mechanické zkoušky statické a dynamické Úvod Vlastnosti materiálu, lze rozdělit na: fyzikální a fyzikálně-chemické; mechanické; technologické. I. Mechanické vlastnosti

Více