HODNOCENÍ EFEKTIVITY INTERVENCÍ/ANALÝZA POKROKU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS 2 SEVEROVÝCHOD ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA

Transkript

1 HODNOCENÍ EFEKTIVITY INTERVENCÍ/ANALÝZA POKROKU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS 2 SEVEROVÝCHOD ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Zpracovatel:SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/ Ústí nad Labem Datum: Říjen 2012

2 OBSAH Seznam zkratek Úvod Vlastní hodnocení podle jednotlivých evaluačních témat Věcné a finanční plnění cílů ROP SV Metodický přístup Vlastní hodnocení Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii Metodický přístup Vlastní hodnocení Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti Metodický přístup Vlastní hodnocení Udržitelnost projektů Metodický přístup Vlastní hodnocení ROP jako nástroj podpory rozvoje regionu soudržnosti Metodický přístup Vlastní hodnocení Typy intervencí vhodné pro období Metodický přístup Vlastní hodnocení Odpovědi na evaluační otázky Zjištění a doporučení Informační zdroje Říjen

3 SEZNAM ZKRATEK CR CZK ČR ČSÚ 3E EK ERDF ES ESF EU EUR FS HDP ICT IOP IPRM LS MF MHD MMR MŠMT MŽP MSP Cestovní ruch Česká koruna Česká republika Český statistický úřad Efficiency, effectiveness, economy Evropská komise Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské společenství Evropský sociální fond Evropská unie Euro Fond soudržnosti Hrubý domácí produkt Informační a komunikační technologie Integrovaný operační program Integrovaný plán rozvoje města Lisabonská strategie Ministerstvo financí Městská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo životního prostředí Malé a střední podniky MSC2007 Monitorovací systém Central 2007 NNO NPR Nestátní neziskové organizace Národní program reforem Říjen

4 NSRR NUTS NUTS 2 SV OKEČ OMŘPaM OP o.p.s. OTP PO ROP RR ŘO SF Národní strategický referenční rámec Územní statistická jednotka (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) NUTS 2 Severovýchod (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj) Odvětvová klasifikace ekonomických činností Odbor metodického řízení programu a monitoringu Operační program Obecně prospěšná společnost Odbor technické pomoci Prioritní osa Regionální operační program Regionální rada Řídící orgán Strukturální fondy SOZS Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost SŠ SWOT 3Ú UNESCO TA TEN-T TIC TO TR ÚORP ÚPaAbCap ÚRR VŠ Střední škola Analýza silných a slabých stránek, příležitosti a ohrožení Účinnost, účelnost, úspornost Památky Seznamu světového dědictví UNESCO Technická asistence Transevropské dopravní sítě Turistické informační centrum Turistická oblast Turistický region Územní odbor realizace programu Úsek publicity a absorpční kapacity Úřad Regionální rady Vysoká škola Říjen

5 1 ÚVOD Předkládaný dokument představuje závěrečnou zprávu projektu Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS 2 Severovýchod. Projekt byl realizován v horizontu červenec říjen Zadávací dokumentace definovala celkem 15 evaluačních otázek, které zpracovatel rozdělil do 6 evaluačních témat, jejichž přehled podává následující tabulka. Evaluační témata navržená zpracovatelem 1. Věcné a finanční plnění cílů ROP SV 2. Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii 3. Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti Evaluační otázky dle znění zadávací dokumentace Jaký je stávající rozsah plnění stanovených cílů ROP SV? Jakých cílů již bylo dosaženo nebo k naplnění směřuje? Existují některé ze stanovených cílů ROP SV, jejichž plnění je ohroženo? Pokud ano, které to jsou a jaké jsou příčiny tohoto vývoje? Jakým způsobem je možné eliminovat případné faktory bránící v dosažení stanovených cílů ROP SV? Jaká existují opatření pro zajištění naplnění stanovených cílů? Přispívají intervence ROP SV adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie? Jsou zdroje poskytnuté z ROP SV využívány účelně, účinně a hospodárně? Jsou doposud dosažené výsledky intervencí adekvátní vynaloženým prostředkům? Bylo by možné při stejné výši poskytnutých zdrojů dosáhnout lepších výsledků, resp. vyšších socioekonomických přínosů? Pokud ano, tak jakým způsobem? Jakých pozitivních výstupů, výsledků a dopadů bylo celkově dosaženo prostřednictvím intervencí ROP SV? Přinášejí intervence ROP SV významné pozitivní efekty z pohledu dopadů na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti? Do jaké míry intervence ROP SV do této chvíle přispěly k eliminaci problémů regionu (uvedených ve stromu problémů v programovém dokumentu)? Jaké intervence se prokázaly z hlediska vlivu na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti jako nejprospěšnější? Existují některé intervence, které se prokázaly jako neúspěšné, resp. nemající dostatečný dopad? O jaké intervence se jedná a co je příčinou jejich neúspěchu? 4. Udržitelnost projektů Jsou výstupy a dopady projektů podpořených z ROP SV dlouhodobě udržitelné? Existují nějaké faktory ohrožující udržitelnost projektů? Pokud ano, jaké? 5. ROP jako nástroj podpory rozvoje Osvědčuje se ROP SV jako optimální nástroj pro podporu rozvoje regionu soudržnosti regionu soudržnosti? 6. Typy intervencí vhodné pro období Jaké typy intervencí realizované v současném programovém období prostřednictvím ROP SV by měly být podporovány i v období ? Jaké intervence budoucího operačního programu by měly být stěžejní a to i v kontextu pozitivních dopadů pro naplnění cílů strategie Evropa 2020 a zvýšení konkurenceschopnosti regionu v návaznosti na studii Regionální index konkurenceschopnosti? Říjen

6 Pro řešení každého evaluačního tématu byl aplikován specifický metodický přístup, který je prezentován dále, stejně jako jsou popsány výsledky provedených analýz a hlavních zjištění. Jistou formu shrnutí představují závěrečné kapitoly, a to Odpovědi na evaluační otázky a Zjištění a doporučení. Součástí projekty byla série průběžných prezentací, na kterých zpracovatel diskutoval se zadavatelem svá zjištění, celkový pokrok a další postup. Konkrétně se uskutečnila tato jednání s následující agendou: Zahájení projektu 16. července 2012, jehož cílem bylo zejména: o diskuse metodického přístupu pro realizaci projektu a jeho zpřesnění, o předání nezbytných vstupů pro evaluaci, 1. průběžná prezentace výsledků 7. září 2012, kdy obsahem jednání bylo zejména: o prezentace dílčích výstupů, zejména z oblastí: ET 1 Věcné a finanční plnění ROP SV, ET 2 Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii, o realizace fokusní skupiny k vybraným tématům. 2. průběžná prezentace výsledků 3. října 2012, kdy obsahem jednání bylo zejména: o prezentace dílčích výstupů, zejména z oblastí: ET 1 Věcné a finanční plnění cílů ROP SV zapracované připomínky, ET 3 Efektivita intervencí a dopady na S-E rozvoj regionu soudržnosti, ET 4 Udržitelnost projektů. o realizace fokusní skupin k vybraným tématům. Závěrečná prezentace výsledků 15. října 2012, kdy obsahem jednání bylo zejména: o ET 5 ROP jako nástroj rozvoje regionu soudržnosti o ET 6 Typy intervencí vhodné pro období o Návrh doporučení. Říjen

7 2 VLASTNÍ HODNOCENÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH EVALUAČNÍCH TÉMAT 2.1 VĚCNÉ A FINANČNÍ PLNĚNÍ CÍLŮ ROP SV METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem analýzy bylo vyhodnocení realizace ROP SV v kontextu navržených cílů programu. Analýza se zaměřila na zhodnocení aktuálního finančního pokroku, který sleduje plnění finančních cílů, tedy čerpání finančních alokací, a věcného pokroku, který se zaměřuje na věcné cíle, tedy na plnění indikátorů. Oba aspekty byly sledovány na úrovni oblastí podpory, součástí hodnocení bylo také posouzení plnění globálního cíle a specifických cílů ROP SV. Analýza věcného a finančního plnění cílů programu byla zaměřena na zodpovězení následujících evaluačních otázek: Jaký je stávající rozsah plnění stanovených cílů ROP SV? Jakých cílů již bylo dosaženo nebo k naplnění směřuje? Existují některé ze stanovených cílů ROP SV, jejichž plnění je ohroženo? Pokud ano, které to jsou a jaké jsou příčiny tohoto vývoje? Jakým způsobem je možné eliminovat případné faktory bránící v dosažení stanovených cílů ROP SV? Jaká existují opatření pro zajištění naplnění stanovených cílů? Přehled použitých metod: Desk research Kvantitativní a kvalitativní analýza Fokusní skupina Zpracování věcného a finančního plnění cílů ROP SV bylo metodicky založeno na těchto postupových krocích: 1) Základní analýza finančního a věcného pokroku v realizaci programu Hodnoceny byly dva parametry/kritéria, přičemž u každého parametru byly stanoveny následující referenční/srovnávací hodnoty: a) Finanční pokrok Finanční pokrok byl stanoven tímto způsobem: za ideální míru plnění finančního plánu je k považováno 76,39 % z plánované cílové hodnoty, tj. z alokace na období (uvedené procento bylo stanoveno na základě rozdělení alokace ROP SV do jednotlivých let v rámci programového období uvedeného v programovém dokumentu, a to k ; zároveň tím bylo zohledněno tempo náběhu čerpání během prvních let). Za kritickou míru plnění jsou považovány hodnoty pod 51,18 % (kritické neplnění plánu, stanoveno jako 67 % ideální míry plnění) a hodnoty nad 100 % (výrazné překročení plánu, stanoveno jako 100 % alokace oblasti podpory/prioritní osy). Říjen

8 V následujících tabulkách jsou kritické hodnoty vyznačeny červenou barvou, optimální hodnoty zelenou barvou. b) Věcný pokrok Věcný pokrok byl hodnocen ve vztahu k finančnímu pokroku. V rámci hodnocení byl porovnáván finanční pokrok v dané prioritní ose/oblasti podpory (vyjádřen v procentech na základě plnění finančního plánu) s věcným pokrokem (vyjádřeno v procentech na základě plnění jednotlivých indikátorů), přičemž byly stanoveny optimální, rizikové a kritické hodnoty. Hodnocení bylo prováděno dle níže uvedené metodiky. Analýza finančního a věcného pokroku byla hodnocena ve dvou úrovních, a to z hlediska plnění globálního cíle a specifických cílů ROP SV, dále pak na úrovni jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Hodnocení finančního pokroku sledovalo plnění finančních cílů ve smyslu čerpání alokovaných finančních prostředků, hodnocení věcného pokroku bylo založeno na posouzení plnění věcných indikátorů. Níže popsaný postup vychází z metodiky, která se osvědčila již při realizaci projektu Interim evaluace pokroku v realizaci Regionálního operačního programu pro NUTS 2 Severovýchod v roce Vyhodnocení bylo provedeno v následujících krocích: a) Finanční pokrok Analýza finančního pokroku byla založena na vyhodnocení dosavadního stavu čerpání s ohledem na finanční cíle stanovené alokací finančních prostředků ve vybraných jednotlivých stavech projektů. Pro toto hodnocení byly zvoleny tyto stavy: P3 Projekt doporučen/schválen (včetně navazujících pozitivních stavů a zahrnující i stav N6 Projekt pozastaven), P45 Projekt v realizaci (včetně navazujících pozitivních stavů), P6 Financování projektu ukončeno (včetně navazujících pozitivních stavů), P7 Výdaje projektu certifikovány (včetně navazujícího pozitivního stavu). Finanční pokrok byl hodnocen dle aktuálního stavu čerpání příspěvku EU (ERDF) za jednotlivé oblasti podpory / prioritní osy. Pro přepočet alokace ROP SV byl použit kurz 24,77 Kč/EUR. Na základě vyhodnocení aktuálního stavu čerpání byla provedena klasifikace dle rizikovosti pro čerpání stávající alokace. b) Věcný pokrok Věcný pokrok byl hodnocen na základě předpokládaného, resp. skutečného plnění cílových hodnot indikátorů. Míra věcného pokroku pak byla posuzována v kontextu finančního plnění. Pro zajištění srovnatelnosti údajů, byly pro posouzení věcného pokroku zvoleny dva ze stavů sledovaných i při hodnocení finančního pokroku, a to: P3 Projekt doporučen/schválen (včetně stavů navazujících a zahrnující i stav N6 Projekt pozastaven); hodnoceny byly předpokládané cílové hodnoty indikátorů, P6 Financování projektu ukončeno (včetně stavů navazujících); hodnoceny byly dosažené hodnoty indikátorů. Říjen

9 Pro posouzení míry rizikovosti byl porovnáván finanční pokrok dané intervence (vyjádřen v procentech na základě plnění finančního plánu) s věcným pokrokem (vyjádřeno v procentech na základě plnění jednotlivých indikátorů), přičemž byly stanoveny optimální, rizikové a kritické hodnoty (viz následující schéma). V rámci hodnocení byly zohledněny i změny v nastavení cílových hodnot indikátorů a další doporučení vyplývající z Interim evaluace ROP SV z roku Schéma 1: Hodnocení věcného pokroku ve vztahu k finančnímu pokroku Poznámka: X = cílová hodnota indikátoru KIN kritická hodnota nedosažení cílové hodnoty indikátoru RIN riziko nedosažení cílové hodnoty indikátoru OPT - optimum RIP riziko překročení cílové hodnoty indikátoru KIP - kritická hodnota překročení cílové hodnoty indikátoru Zdroj: Upraveno na základě: SPF Group, v.o.s. (2009): Finální evaluační zprávy Evaluace pokroku v realizaci ROP SV, str. 11. Předmětem posouzení byly hlavní a core indikátory navázané na úroveň ROP SV, prioritní osy a oblasti podpory. V případě analýzy úrovně naplňování globálního cíle a specifických cílů bylo zohledněno i naplňování doplňkových indikátorů za prioritní osy a celý program. 2) Hloubková analýza finančního a věcného pokroku v realizaci programu Na základě výsledků základní analýzy byly identifikovány faktory, které ohrožují dosažení cílů ROP SV, a tyto identifikované problémy se staly předmětem hloubkové analýzy. Pro identifikaci příčin těchto problémů a současně pro hledání vhodných způsobů řešení byly mimo jiné zohledněny tyto faktory: nastavení výzev a jejich frekvence, nastavení výběru kritérií, poptávka ze strany potenciálních příjemců a kvalita projektů, nastavení cílových hodnot indikátorů s rizikovými a kritickými hodnotami plnění. V této souvislosti budou rovněž zohledněna i opatření, která již byla implementována s cílem zajistit naplnění stanovených cílů. Výsledky této analýzy byly diskutovány na fokusní skupině, které se účastnili jak zástupci zpracovatele, tak zadavatele. Pro analýzu budou použity informace a data z těchto zdrojů: Programový dokument ROP SV verze 3.0 Prováděcí dokument ROP SV verze 17.0 Data a sestavy dat z monitorovacího IS (IS MONIT7+) k datu Výroční monitorovací zpráva ROP SV 2011 Návrhy změn cílových hodnot indikátorů a finančních alokací ROP SV Říjen

10 Výstupy Interim evaluace ROPV SV z roku 2009 Zprávy o realizaci ROP SV pro MV z Texty vyhlášených výzev ROP SV VLASTNÍ HODNOCENÍ ZÁKLADNÍ ANALÝZA FINANČNÍHO A VĚCNÉHO POKROKU V REALIZACI PROGRAMU Úroveň globálního cíle a specifických cílů Úroveň jednotlivých prioritních os a oblastí podpory A. ÚROVEŇ JEDNOTLIVÝCH PRIORITNÍCH OS A OBLASTÍ PODPORY Celkově bylo k Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod vyhlášeno 32 výzev pro předkládání projektových žádostí o poskytnutí dotace v rámci Regionálního operačního programu Severovýchod. Celková alokace finančních prostředků ze strukturálních fondů na vyhlášené výzvy představuje (k datu ) částku ve výši mil. Kč, což představuje 98,4 % alokace finančních prostředků ze strukturálních fondů na ROP SV. PRIORITNÍ OSA 1: ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Popis stavu Globální cíl prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury: zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí. Specifické cíle prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury: zkvalitnit stav regionální silniční dopravní infrastruktury, především její páteřní sítě s důrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnější připojení území na nadřazenou dopravní síť (silniční síť TEN-T) a zvýšení bezpečnosti provozu, zlepšit dopravní obslužnost území, zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veřejných mezinárodních letišť. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 8 indikátorů (5 indikátorů výstupu a 3 indikátory výsledku). Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve třech oblastech podpory: Oblast podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Globální cíl oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury: modernizací regionální silniční sítě silnic II. a III. třídy zvýšit kvalitu dopravního spojení uvnitř regionu a jeho připojení na nadregionální dopravní síť (silniční síť TEN-T). Říjen

11 Operační cíle oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury: kvalitní propojení regionu v dopravních osách, napojení regionu na nadřazenou silniční síť (TEN-T), uvedení silnic II. a III. tříd do normového stavu, zvýšit bezpečnost provozu a tím snížit nehodovost, snížit negativní vlivy dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 indikátorů (3 indikátorů výstupu a 1 indikátoru výsledku). V oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury byly k vyhlášeny 4 výzvy. Všechny výzvy byly vyhlášeny na všechny podporované aktivity v rámci oblasti podpory. Celková alokace ze strukturálních fondů těchto 4 výzev činila ,00 Kč. Oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Globální cíl oblasti podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území: zajistit kvalitní standard dopravní obslužnosti v regionu integrací jednotlivých druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí. Operační cíle oblasti podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území: zlepšit dopravní obslužnost v regionu veřejnou hromadnou dopravou, zvýšit podíl ekologické veřejné dopravy, zvýšit atraktivitu veřejné hromadné dopravy, zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace, zvýšit bezpečnost provozu cyklistické dopravy. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 indikátorů (3 indikátory výstupu a 2 indikátor výsledku). Oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území byla k předmětem celkem 5 výzev. Dvě z nich se týkaly všech podporovaných aktivit. Další tři výzvy se komplementárně doplňovaly. Zatímco první dvě z nich byly zaměřeny na železniční kolejová vozidla, resp. na podporu MHD ve městech nad 50 tisíc obyvatel, třetí podporovala zbývající podporované aktivity oblasti podpory 1.2. Celková alokace ze strukturálních fondů pěti výzev oblasti podpory 1.2 dosáhla ,00 Kč. Oblast podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Globální cíl oblasti podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť: zajistit kvalitní letecké spojení v regionu z hlediska zvýšení dopravní dostupnosti na regionální i národní úrovni a dalšího ekonomického a sociálního rozvoje. Říjen

12 Operační cíle oblasti podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť: vybudovat dostatečně kapacitní veřejné mezinárodní letiště v regionu, zvýšit kvalitu podmínek leteckého provozu na veřejném mezinárodním letišti v regionu. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů (1 indikátor výstupu a 1 indikátor výsledku). V oblasti podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť byla k vyhlášena 1 výzva, která se týkala všech podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů této výzvy činila ,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 1 vyhlášeno 10 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů ve výši ,00 Kč. Tabulka 1: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 1 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P3, P45, P5, P6 a P7. Tabulka 2: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 1 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Říjen

13 Tabulka 3: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 1.1, 1.2 a 1.3 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P3, P45, P5, P6 a P7. Tabulka 4: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 1.1, 1.2 a 1.3 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 1 dosahuje k předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období ,07 %, resp. 51,18 %. V obou případech je tak finanční čerpání v souladu s ideální mírou čerpání, i když se nachází v blízkosti jeho horního, resp. dolního limitu. Uvnitř prioritní osy dosahují oblasti podpory 1.1 a 1.2 podobného stavu předpokládaného a dosaženého čerpání k alokaci jako celá prioritní osa. V obou případech je předpokládané i dosažené čerpání v souladu s ideální mírou čerpání nebo ji těsně nedosahuje (na úrovni dosaženého čerpání oblasti podpory 1.2). Oproti tomu je finanční pokrok oblasti podpory 1.3 v mírném zpozdění. Ten je způsoben jejím specifickým zaměřením a realizací prostřednictvím jediného projektu. To je také důvodem nulového dosaženého čerpání. Lze však přesto předpokládat úspěšné vyčerpání této oblasti podpory. Srovnání věcného pokroku ve vztahu k finančnímu ukazuje na optimální poměr ve věcném a finančním plnění většiny jednotlivých cílů prioritní osy. Pouze v případě indikátoru Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem existuje hrozba nedosažení cílových Říjen

14 hodnot indikátoru. Na úrovni dosažených hodnot se naopak objevuje nepravděpodobně vysoké překročení cílové hodnoty tohoto indikátoru (více než 4,5x násobek). To bylo způsobeno výrazným překročením cílové hodnoty indikátoru u dvou dokončených projektů. Jedná se o projekty Odbavovací systém MHD 2. etapa a Terminál MHD Fügnerova, které měly shodně stanovenu cílovou hodnotu tohoto indikátoru na 1 tis. osob, ale dosažená hodnota dosáhla 68 tis. osob. Dosažené hodnoty tohoto indikátoru jsou u obou projektů neadekvátně vysoké, a to i ve srovnání s ostatními projekty s tímto indikátorem. První specifický cíl prioritní osy, resp. oblast podpory 1.1, dosahuje optimálního poměru finančního a věcného pokroku. Lze proto předpokládat úspěšné splnění prvního specifického cíle prioritní osy 1. Druhý specifický cíl, resp. oblast podpory 1.2, zaznamenává u jednoho indikátoru na úrovni dosaženého čerpání rizikové tempo věcného pokroku v poměru s finančním. Nicméně vzhledem k tomu, že na úrovni předpokládaného pokroku je věcný vývoj indikátorů v souladu s finančním pokrokem, lze předpokládat úspěšné splnění druhého specifického cíle prioritní osy 1. Na úrovni dosaženého čerpání dosahuje indikátor Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem několikanásobné překročení cílové hodnoty (viz výše). V rámci třetího specifického cíle, resp. oblasti podpory 1.3 lze na úrovni dosažených hodnot finančního a věcného čerpání konstatovat soulad finančního pokroku s věcným ovšem s poukázáním na skutečnost, že v této oblasti podpory je finanční čerpání nulové. Na úrovni předpokládaných hodnot je potřeba poukázat na rychlejší věcný pokrok než je pokrok finanční u indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na dopravní dostupnost. Tento stav ale nemá negativní dopad na druhý stanovený indikátor, a tedy ani na dosažení třetího specifického cíle této prioritní osy. PRIORITNÍ OSA 2: ROZVOJ MĚSTSKÝCH A VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Globální cíl prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí: zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit. Specifické cíle prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí: posílit pozici a rozvoj regionálních městských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury, posílit rozvoj a zvýšit kvalitu života v městském prostředí, zejména jejich sociální a fyzické struktury, posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostředí a zajištěním vysoké kvality života obyvatel. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy monitoruje 10 indikátorů (4 indikátory výstupu a 6 indikátorů výsledku). Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve třech oblastech podpory: Říjen

15 Oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Globální cíl oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center: posílení vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst jako regionálních center. Operační cíle oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center: regenerovat a revitalizovat městské prostředí, rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 8 indikátorů (2 indikátory výstupu a 6 indikátorů výsledku). V oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center bylo k vyhlášeno 5 výzev. Všechny z nich podporovaly naplňování cílů oblasti podpory prostřednictvím IPRM. Poslední z výzev k předkládání dílčích projektů stále probíhá. Celková alokace ze strukturálních fondů všech 5 výzev oblasti podpory 2.1 činila ,00 Kč. Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst Globální cíl oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst: posílit ekonomický a společenský rozvoj měst. Operační cíle oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst: regenerovat a revitalizovat městské prostředí, rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 8 indikátorů (2 indikátory výstupu a 6 indikátorů výsledku). Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst byla k předmětem celkem 3 výzev. Dvě výzvy byly zaměřeny na celé spektrum podporovaných aktivit. Třetí výzva byla vyhlášena pouze na projekty v oblasti vzdělávání a sociálních služeb a zdravotnictví. Celková alokace ze strukturálních fondů 3 výzev oblasti podpory 2.2 dosáhla ,00 Kč. Oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova Globální cíl oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova: zvýšit atraktivitu venkova pro život obyvatel. Operační cíle oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova: regenerovat a revitalizovat venkovské prostředí, včetně kulturního dědictví, rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání a sociálních věcí. Říjen

16 Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory monitoruje 7 indikátorů (1 indikátor výstupu a 6 indikátorů výsledku). V oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova byly k vyhlášeny 2 výzvy, které se týkaly všech podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů výzev oblasti podpory 2.3 činila ,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 2 vyhlášeno 10 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů dosahující ,00 Kč. Z toho byly 2 výzvy zaměřeny na přípravu a předkládání IPRM s celkovou alokací ze strukturálních fondů ,00 Kč. Zbývajících 8 výzev bylo určeno pro dílčí/individuální projekty s celkovou alokací ze strukturálních fondů ,00 Kč. Tabulka 5: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 2 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6 a P7. Hodnoty pro oblast podpory 2.1 se skládají pouze z dílčích projektů IPRM. Tabulka 6: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 2 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Hodnoty pro oblast podpory 2.1 se skládají pouze z dílčích projektů IPRM. Říjen

17 Tabulka 7: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.1, 2.2 a 2.3 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6 a P7. Hodnoty pro oblast podpory 2.1 se skládají pouze z dílčích projektů IPRM. Říjen

18 Tabulka 8: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.1, 2.2 a 2.3 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Hodnoty pro oblast podpory 2.1 se skládají pouze z dílčích projektů IPRM. Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 2 dosahuje k předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období ,81 %, resp. 49,73 %. V prvním případě se čerpání pohybuje ve stanoveném ideálním spektru. Dosažené čerpání vykazuje kriticky nízkou úroveň finančního pokroku, i když se nachází na jeho horním limitu. Je nicméně nutné upozornit na výrazný nepoměr v čerpání na úrovni jednotlivých oblasti podpory. Oblast podpory 2.1 má kriticky nízkou úroveň dosaženého finančního pokroku (vykazuje pouze 6,22 % alokace na celé programové období). Na úrovni předpokládané úrovně čerpání je situace již v souladu s ideální mírou čerpání. Je však potřeba upozornit, že i přes to se jedná o nejnižší předpokládanou úroveň čerpání v rámci všech oblastí podpory ROP SV. Opačná situace se objevuje u oblastí podpory 2.2 a 2.3. Procentuální výše předpokládaného finančního pokroku v případě oblasti podpory 2.3 ideální míru čerpání kriticky přesahuje a v případě oblasti podpory 2.2 téměř dosahuje celkové alokace. V případě oblasti podpory 2.3 (jediné v rámci všech oblastí podpory ROP SV) je alokace téměř vyčerpána dokonce i na úrovni dosaženého čerpání! Při srovnání vztahu věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy dosahuje většina cílů prioritní osy optimálního nebo vyššího plnění. V případě indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst existuje hrozba nedosažení cílových hodnot indikátorů. Říjen

19 Na úrovni oblasti podpory 2.1 lze konstatovat kritický nepoměr mezi finančním čerpáním a věcným pokrokem. Nicméně lze i přes nízkou předpokládanou i dosaženou úroveň finančního čerpání předpokládat dosažení, resp. i výrazné překročení cílových hodnot většiny indikátorů. V případě dvou indikátorů Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst a Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města) existuje významné riziko nedosažení cílových hodnot a tedy i částeční nesplnění prvního cíle této prioritní osy. V rámci druhého specifického cíle, resp. oblasti podpory 2.2 lze na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot finančního a věcného pokroku konstatovat soulad finančního pokroku s věcným. Jedinou výjimku představuje indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města), u kterého hrozí nedosažení cílových hodnot. Vzhledem k tomu, že se jedná o stejný problém jako v případě oblasti podpory 2.1, je potřeba ho podrobněji analyzovat. V rámci třetího specifického cíle, resp. oblasti podpory 2.3 lze konstatovat výrazný nepoměr mezi finančním čerpáním a věcným pokrokem. Věcný pokrok velké části indikátorů významně až kriticky překračuje úroveň finančního čerpání nebo stanovené cílové hodnoty. Tento vývoj však není nutno hodnotit negativně, protože neohrožuje naplnění třetího specifického cíle této prioritní osy. PRIORITNÍ OSA 3: CESTOVNÍ RUCH Globální cíl prioritní osy 3 Cestovní ruch: zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu. Specifické cíle prioritní osy 3 Cestovní ruch: zvýšit kvalitu a rozšířit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinace. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy monitoruje 5 indikátorů (2 indikátory výstupu a 3 indikátory výsledku). Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve dvou oblastech podpory: Oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Globální cíl oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR: kvalitní infrastruktura a široké spektrum služeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Operační cíle oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR: vysoká kvalita a dostačující kapacita základní infrastruktury cestovního ruchu, rozvinutá doprovodná infrastruktura pro cestovní ruch na území regionu, dobrá dostupnost turisticky atraktivních míst a památek pro návštěvníky, využití atraktivit a specifik regionu prostřednictvím široké nabídky produktů cestovního ruchu. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 indikátorů (2 indikátory výstupu a 3 indikátory výsledku). Říjen

20 V oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR byly k vyhlášeny 4 výzvy. Dvě z nich se týkaly všech podporovaných aktivit. Zbylé dvě byly řízené výzvy podporující projekty navazující na projekty IOP realizované na území Pardubického, resp. Královéhradeckého kraje. Celková alokace ze strukturálních fondů všech 4 výzev oblasti podpory 3.1 činila ,00 Kč. Oblast podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Globální cíl oblasti podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR: trvalý zájem turistů o region zajištěný koordinovaným rozvojem a propagací místních produktů cestovního ruchu. Operační cíle oblasti podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR: kvalitní marketing a propagace produktů cestovního ruchu v regionu, funkčně provázané informační systémy a koordinace cestovního ruchu v regionu, efektivní zavádění nových atraktivních produktů cestovního ruchu. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů (1 indikátor výstupu a 1 indikátor výsledku). Oblast podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR byla k předmětem celkem 2 výzev. Všechny se zaměřily na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů 2 výzev oblasti podpory 3.2 dosáhla ,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 3 vyhlášeno 6 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů dosahující ,00 Kč. Tabulka 9: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 3 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P3, P45, P5, P6 a P7. Tabulka 10: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 3 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Říjen

21 Tabulka 11: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 3.1 a 3.2 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P3, P45, P5, P6 a P7. Tabulka 12: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 3.1 a 3.2 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 3 dosahuje k předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období ,83 %, resp. 37,40 %. V případě předpokládaného čerpání dosahuje prioritní osa optimální úrovně, naopak u dosaženého čerpání se jedná o kriticky nízkou úroveň finančního pokroku. Výrazný rozdíl mezi dosaženým a předpokládaným čerpáním, tj. mezi projekty ukončenými a schválenými, ukazuje na pomalejší náběh čerpání prioritní osy, které se ale v průběhu programového období postupně zrychlovalo. Tento vývoj včetně zohlednění vzájemného porovnání finančního a věcného pokroku (viz níže) není nutno hodnotit jako negativní. Výše popsaný stav finančního pokroku platí obdobně i pro obě oblasti podpory. Oblast podpory 3.1, která má více než 90% podíl na alokaci prioritní osy, dosahuje prakticky identických hodnot finančního pokroku jako prioritní osa. Kromě kritického nedosažení ideální míry čerpání na úrovni dosaženého pokroku se zde navíc objevuje i kritické převýšení ideální míry čerpání na úrovni předpokládaného pokroku. Oblast podpory 3.2 se odlišuje na úrovni předpokládaného čerpání (vykazuje optimálních 82,46 % alokace na celé programové období), a oproti oblasti podpory 3.1 u ní nedošlo k tak výraznému zrychlení v čerpání. Při srovnání vztahu věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy dosahují všechny cíle prioritní osy mírně vyššího plnění. Existuje tak vysoká míra pravděpodobnosti, že budou dosaženy cílové hodnoty všech indikátorů a mělo by tak dojít k naplnění všech cílů prioritní osy. V rámci obou specifických cílů, resp. oblastí podpory 3.1 a 3.2 lze na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot finančního a věcného pokroku konstatovat soulad nebo mírné překročení Říjen

22 věcného pokroku v porovnání s finančním čerpáním. Lze proto předpokládat úspěšné splnění obou specifických cílů prioritní osy 3. PRIORITNÍ OSA 4: ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ Globální cíl prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostředí: zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice. Specifické cíle prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostředí: zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostřednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí, zlepšit pracovní uplatnění absolventů škol, lépe využít potenciál regionu v oblasti komercionalizace výstupů výzkumu a vývoje. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy monitoruje 5 indikátorů (2 indikátory výstupu a 3 indikátory výsledku). Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve dvou oblastech podpory: Oblast podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Globální cíl oblasti podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání: rozšíření a zlepšení využitelnosti nemovitostí určených pro podnikatelské aktivity. Operační cíle oblasti podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání: napojit lokality určené pro podnikatelské využití na dopravní a tzv. síťovou infrastrukturu, využít zanedbané a nevyužité objekty a plochy pro podnikání a inovační aktivity MSP. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 indikátorů (2 indikátory výstupu a 3 indikátory výsledku). V oblasti podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání byly k vyhlášeny 2 výzvy. Všechny se zaměřily na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů v těchto 2 výzvách oblasti podpory 4.1 činila ,00 Kč. Oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Globální cíl oblasti podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu: zlepšit spolupráci regionálních aktérů v oblasti vytváření příznivých podmínek pro úspěšné uplatnění absolventů škol na trhu práce a vytvářet příznivé prostředí pro rozvoj inovačních aktivit. Operační cíle oblasti podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu: zlepšit fyzické podmínky pro výuku a získávání praktických dovedností absolventů škol, Říjen

23 zvýšit účast veřejné správy a dalších klíčových aktérů na inovačních aktivitách v regionu. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů (1 indikátor výstupu a 1 indikátor výsledku). Oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu byla k předmětem celkem 3 výzev. Všechny se zaměřily na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů 3 výzev oblasti podpory 4.2 dosáhla ,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 4 vyhlášeno 5 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů dosahující ,00 Kč. Tabulka 13: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 4 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P45, P5, P6 a P7. Tabulka 14: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 4 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Říjen

24 Tabulka 15: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 4.1 a 4.2 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P45, P5, P6 a P7. Tabulka 16: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 4.1 a 4.2 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 4 dosahuje k předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období ,74 %, resp. 32,15 %. Zatímco dosažené čerpání vykazuje kriticky nízkou úroveň finančního pokroku, na úrovni předpokládaného čerpání dosahuje prioritní osa optimální úrovně. Podobně jako v případě prioritní osy 3 ukazuje tento stav na pomalejší rozjezd čerpání, které ale v průběhu programového období postupně zrychlovalo. Uvnitř prioritní osy mají obě oblasti podpory obdobný vývoj předpokládaného a dosaženého čerpání k alokaci jako celá prioritní osa. V obou případech vykazuje dosažené čerpání kriticky nízkou úroveň finančního pokroku. V průběhu programového období došlo na úrovni oblastí podpory k zrychlení finančního pokroku. Výraznější zrychlení proběhlo v oblasti podpory 4.1, jejíž předpokládané čerpání mírně překračuje ideální úroveň (vykazuje 100,97 %). Oproti tomu předpokládaná úroveň čerpání dosahuje u oblasti podpory 4.2 pouze 65,70 %. Srovnání věcného pokroku ve vztahu k finančnímu ukazuje na optimální poměr ve věcném a finančním plnění většiny jednotlivých cílů prioritní osy. Na úrovni dosažených hodnot představuje výjimku kriticky nízká hodnota indikátoru Plocha regenerovaného a revitalizovaného území. Předpokládaný vývoj sice dává šanci na zlepšení, ale hrozba nedosažení cílové hodnoty je přesto velice vysoká (viz níže). Říjen

25 Kriticky nízká hodnota předpokládaného plnění věcného pokroku indikátoru Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields shodná v tabulkách 15 a 16 je částečně ovlivněna způsobem jeho výpočtu. Indikátor se napočítává automaticky u projektů ve stavu P6 a vyšším, které mají zároveň navázán alespoň jeden z indikátorů Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem, Plocha nově vybudovaných/ rekonstruovaných objektů v rámci brownfields, Délka rekonstruovaných/ vybudovaných vnitřních komunikací v rámci brownfields, Upravená plocha v okolí areálů a objektů brownfields nebo Délka rekonstruovaných popř. nově vybudovaných komunikací napojujících brownfields nebo průmyslové zóny do 5 ha na páteřní komunkace. Při započtění předpokládané výše plnění tohoto indikátoru, tj. za odpovídající projekty ve stavech P45 a P5, dojde k navýšení o cca 160 mil. Kč. Celková výše předpokládaného plnění je tak 365,8 mil. Kč. Kriticky nízká hodnota předpokládaného plnění věcného pokroku tohoto indikátoru se tak sice sníží, ale stále představuje riziko nenaplnění cílů prioritní osy. První specifický cíl prioritní osy, resp. oblast podpory 4.1, vykazuje na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot většiny indikátorů optimálního poměru finančního a věcného pokroku. Rizikové hodnoty dosahuje pouze indikátor Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem. Vzhledem k předpokládanému tempu čerpání reálně hrozí u tohoto indikátoru nedosažení cílové hodnoty a z toho vyplývající částečné nesplnění prvního specifického cíle této prioritní osy. Na úrovni druhého specifického cíle prioritní osy, resp. oblasti podpory 4.2, lze konstatovat výrazně rychlejší tempo věcného pokroku ve srovnání s pokrokem finančním, které vede ke kritickým hodnotám, a to jak na úrovni dosažených, tak na úrovni předpokládaných hodnot. Rychlejší tempo věcného pokroku ale není nutné v tomto případě ale považovat za vysoce kritické, jedná se pravděpodobně spíše o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů. PRIORITNÍ OSA 5: TECHNICKÁ POMOC Globální cíl prioritní osy 5 Technická pomoc: zajistit aktivity spojené s realizací a řízením regionálního operačního programu a posílit absorpční kapacitu území NUTS 2 Severovýchod. Specifické cíle prioritní osy 5 Technická pomoc: zajistit optimální administrativní kapacitu za účelem efektivní a bezproblémové realizace programu, zajistit dostatečnou absorpční kapacitu v regionu. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy monitorují 4 indikátory výstupu. Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve dvou oblastech podpory: Oblast podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP Globální cíl oblasti podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP: efektivní a výkonná správa programu, jejím účelem bude úspěšná realizace programu. Operační cíle oblasti podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP: pořízení vybavení potřebného pro řízení a implementaci operačního programu, tvorba dokumentů potřebných pro řízení operačního programu, Říjen

26 vyhodnocení dobrých praktik a mezinárodní výměna zkušeností relevantních k řízení a implementaci operačního programu, příprava a rozvoj lidských zdrojů pro implementaci operačního programu, zajištění administrace operačního programu, zajištění publicity programu, zpracování studií a průzkumů nutných pro řízení, monitorování a hodnocení regionálního operačního programu, příprava budoucího programového období. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 indikátorů výstupu. V oblasti podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP bylo k vyhlášeno 6 výzev. Všechny se zaměřily na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Jedna z výzev stále probíhá. Celková alokace ze strukturálních fondů těchto 6 výzev oblasti podpory 5.1 činila ,00 Kč. Oblast podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS 2 Severovýchod Globální cíl oblasti podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS 2 Severovýchod: vysoká absorpční kapacita regionu umožňující splnění cílů a plánovaných dopadů programu. Operační cíle oblasti podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS 2 Severovýchod: podpora iniciace a přípravy projektů v regionu pro úspěšné čerpání evropských fondů prostřednictvím realizace pilotních projektů, podpora realizace, řízení a úspěšného vyúčtování projektů v souvislosti s realizací pilotních projektů, rozvoj lidských zdrojů související s přípravou, realizací a vyúčtováním projektů v souvislosti s realizací pilotních projektů, pořádání vzdělávacích programů v souvislosti s realizací pilotních projektů, vyhotovení analýz absorpční kapacity. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů výstupu. Oblast podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS 2 Severovýchod byla k předmětem 1 výzvy, která se zaměřila na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů této výzvy oblasti podpory 5.2 dosáhla ,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 5 vyhlášeno 7 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů dosahující ,00 Kč. Říjen

27 Tabulka 17: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 5 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P45, P6 a P8. Tabulka 18: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 5 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P8. Tabulka 19: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 5.1 a 5.2 Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P45, P6 a P8. Tabulka 20: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 5.1 a 5.2 Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P8. Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 5 dosahuje k předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období ,64 %, resp. 46,64 %. Zatímco dosažené čerpání vykazuje kriticky nízkou úroveň finančního pokroku, na úrovni předpokládaného čerpání dosahuje prioritní osa optimální úrovně. Uvnitř prioritní osy dosahuje oblast podpory 5.1 optimálního vývoje předpokládaného i dosaženého čerpání k alokaci. Rozdílná situace je v případě oblasti podpory 5.2. Ta je dána její realizací prostřednictvím jediného projektu. Vzhledem k tomu, že je tento projekt v současné době v realizaci, je dosažené čerpání (tedy čerpání prostředků u projektů ve stavu P6 a vyšším) zatím nulové. Dle předpokládaného vývoje by mělo dojít k úspěšnému vyčerpání této oblasti podpory. Říjen

28 Srovnání věcného pokroku ve vztahu k finančnímu ukazuje na optimální nebo mírně vyšší poměr ve věcném a finančním plnění všech jednotlivých cílů prioritní osy. Jedinou výjimkou optimálního naplňování cílů je předpokládané kritické překročení cílové hodnoty indikátoru Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí. Rychlejší tempo věcného pokroku ale není nutno považovat za kritické, protože se pravděpodobně jedná spíše o důsledek nízkého stanovení cílové hodnoty indikátoru. Existuje tak vysoká míra pravděpodobnosti, že budou dosaženy cílové hodnoty všech indikátorů a mělo by tak dojít k naplnění všech cílů prioritní osy. Také oba specifické cíle, resp. oblasti podpory 5.1 a 5.2, vykazují na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot většiny indikátorů optimálního poměru finančního a věcného pokroku. V oblasti podpory 5.2 lze na úrovni dosažených hodnot finančního a věcného čerpání konstatovat soulad finančního pokroku s věcným ovšem s poukázáním na skutečnost, že v této oblasti podpory dosud nebylo dosaženo žádné finanční čerpání. Rizikové hodnoty vykazuje pouze výše uvedený indikátor Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí, a to v rámci obou oblastí podpory. Na úrovni oblasti podpory 5.1 je předpokládaný pokrok tohoto indikátoru v souladu s finančním pokrokem a kritické hodnoty vykazuje na úrovni dosaženého pokroku. Jde tak o důsledek vyššího počtu uskutečněných seminářů a školení než bylo při zpracování projektů předpokládáno. Oproti tomu na úrovni podpory 5.2 dosahuje tento indikátor kritických hodnot již na úrovni předpokládaného pokroku. Jedná se proto pravděpodobně o důsledek nízkého stanovení cílové hodnoty tohoto indikátoru pro oblast podpory 5.2. Tento stav ale nemá negativní dopad na stanovené indikátory, a tedy ani na dosažení obou specifických cílů této prioritní osy. B. ÚROVEŇ GLOBÁLNÍHO CÍLE A SPECIFICKÝCH CÍLŮ Popis stavu Globální cíl regionu soudržnosti Severovýchod pro programové období : Zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni secioekonomického rozvoje EU. Specifické cíle ROP Severovýchod: Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí, Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit, Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu, Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice. Vzájemné vztahy mezi globálním cílem, specifickými cíli a prioritními osami zobrazuje následující schéma. Říjen

29 Schéma 2: Strom cílů ROP Severovýchod Zdroj: převzato z Programového dokumentu ROP SV verze 3.0, str. 97 Hlavní zjištění V následujících grafech je přehledně zobrazen finanční pokrok na úrovni prioritních os, resp. oblastí podpory ROP SV. V grafech je uveden jak předpokládaný finanční pokrok (stavy P3 a P45), tak dosažený finanční pokrok (stavy P6 a P7). Růžovým podbarvením je zobrazeno ideální spektrum čerpání, tj. mezi 51,18 % a 100 % čerpání z plánované cílové hodnoty alokace prioritní osy, resp. oblasti podpory. Říjen

30 Graf 1: Předpokládaný a dosažený finanční pokrok k za prioritní osy ROP SV Zdroj: Data z IS Monit k , vlastní zpracování Na úrovni předpokládaného tempa finančního čerpání dosahuje všechny prioritní osy i program jako celek ideálního pokroku. Prioritní osa 3 dosahuje téměř plného vyčerpání. Vztah mezi předpokládaným a dosaženým pokrokem ukazuje na rovnoměrné tempo čerpání u prioritní osy 1 a 2 (neplatí však pro všechny oblasti podpory, viz níže). Oproti tomu vývoj finančního pokroku prioritních os 3 a 4 dokládá spíše pozvolnější nástup a následující výrazné zrychlení. Říjen

31 Graf 2: Předpokládaný a dosažený finanční pokrok k za oblasti podpory ROP SV Zdroj: Data z IS Monit k , vlastní zpracování Na úrovni jednotlivých oblastí podpory se přirozeně objevují extrémnější hodnoty finančního pokroku. Nicméně z hlediska předpokládaného čerpání dosahuje většina oblastí podpory úrovně ideální míry čerpání. Nižší míry čerpání žádná z oblastí podpory nedosahuje (oblast podpory 2.1 je však relativně blízko dolní hranice spektra). Naopak několik oblastí podpory vykazuje vyšší míry čerpání. Zdůraznit je třeba výrazné předpokládané překročení alokace u oblasti podpory 2.3. Na úrovni dosaženého pokroku vykazuje přirozeně většina oblastí podpory míru čerpání pod úrovní ideálního spektra. Zároveň je potřeba upozornit na dosažený pokrok oblasti podpory 2.3 (na úrovni P6 dokonce dosahuje téměř plné výše alokace) a to zvláště při vnitroprioritním porovnání s oblastí podpory 2.1. Vztah předpokládaného a dosaženého finančního pokroku potvrzuje výše uvedené rovnoměrné tempo čerpání oblastí podpory 1.1, 1.2, 2.2 a 2.3 i nerovnoměrný vývoj u oblastí podpory v rámci prioritních os 3 a 4. Specifická situace je u oblastí podpory 1.3 a 5.2, které jsou realizovány vždy jen jedním projektem. Zároveň je potřeba upozornit na velice pomalé tempo čerpání oblasti podpory 2.1 (a to i přes určité zlepšení dané zvýšeným počtem projektů, které jsou v realizaci). V případě oblasti podpory 2.1, a do určité míry také u oblasti podpory 4.2, je tak potřeba konstatovat riziko nedosažení schválené alokace. Na základě uskutečné analýzy finančního a věcného pokroku na úrovni prioritních os a oblastí podpory byla vyhodnocena předpokládaná a dosažená úroveň pokroku v naplňování na úrovni specifických cílů, a to jak z hlediska pokroku na úrovni hlavních indikátorů, tak i na základě plnění indikátorů doplňkových. Vyhodnocení na úrovni plnění hlavních indikátorů proběhlo jak na úrovni indikátorů prioritních os, tak na úrovni indikátorů programu. Hodnocen byl pokrok všech dotčených indiátorů. V případě Říjen

32 prioritní osy 1 se jednalo o 8 indikátorů, v prioritní ose 2 o 10 indikátorů a v prioritních osách 3 a 4 vždy o 5 hlavních indikátorů. Na úrovni programu bylo vyhodnoceno 15 indikátorů programu. Tabulka 21: Předpokládaný věcný pokrok indikátorů na úrovni prioritních os Poznámka: Hodnoceno na základě předpokládaného čerpání a cílových hodnot indikátorů projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6 a P7. Čísla představují počet indikátorů v jednotlivých úrovních dle srovnání věcného a finančního pokroku. Říjen

33 Tabulka 22: Dosažený věcný pokrok indikátorů na úrovni prioritních os Poznámka: Hodnoceno na základě uskutečněného čerpání a dosažených hodnot indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Čísla představují počet indikátorů v jednotlivých úrovních dle srovnání věcného a finančního pokroku. Tabulka 23: Předpokládaný a dosažený věcný pokrok na úrovni indikátorů programu Poznámka: Stav P3+ hodnotí předpokládaný pokrok dle projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6, P7 a P8; stav P6+ hodnotí dosažený pokrok dle projektů ve stavech P6, P7 a P8. Čísla představují počet indikátorů v jednotlivých úrovních dle srovnání věcného a finančního pokroku. Vzhledem k nižšímu počtu hlavních indikátorů (platí zvláště pro prioritní osy 3 a 4) a částečně i slabší vazbě na globální cíl a specifické cíle (jedná se především o skupinu indikátorů sledující Počet podpořených projektů) bylo přistoupeno k doplňujícímu vyhodnocení naplňování cílů programu dle pokroku doplňkových indikátorů. Vyhodnocení bylo provedeno na základě vybraného počtu doplňkových indikátorů na úrovni prioritních os i oblastí podpory, které mají přímou vazbu na plnění specifických cílů. Suma hodnocených indikátorů se tak v případě specifického cíle 1 rozšířila o 14 indikátorů (z toho 13 aktivně naplňováno), v případě specifického cíle 2 o 18 indikátorů, v případě specifického cíle 3 o 11 indikátorů a v případě specifického cíle 4 o 9 indikátorů (z toho 7 aktivně naplňováno). Říjen

34 Tabulka 24: Předpokládaný a dosažený pokrok v naplňování doplňkových indikátorů Poznámka: Předpokládaný i dosažený pokrok jsou hodnoceny dle projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6 a P7. V případě doplňkových indikátorů zaměřených na vytváření nových pracovních míst nedochází u všech čtyř specifických cílů k dosažení cílových hodnot. Vzhledem k tomu, že nadřazený hlavní indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst celkem je naplňován v souladu s cílem, jedná se pravděpodobně o důsledek neochoty žadatelů zavazovat se předem k rozdělení pracovních míst na muže/ženy/znevýhodněné skupiny. Říjen

35 První specifický cíl ROP SV, resp. prioritní osa 1, vykazuje na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot většiny hlavních indikátorů optimálního poměru finančního a věcného pokroku. Na úrovni dosaženého pokroku je několik indikátorů, které vykazují kritické hodnoty, a tedy rizika jak nesplnění cílů, tak jejich výrazné překročení. V případě doplňkových indikátorů lze konstatovat předpoklad dosažení většiny cílových hodnot. Výjimku představuje indikátor Délka rekonstruovaných cyklostezek. Určitým negativem je také naplňování velkého počtu indikátorů nízkým počtem projektů. Konkrétně je 6 z 13 aktivně naplňovaných doplňkových indikátorů realizováno pouze 1 nebo 2 projekty. Nicméně i přes to předpokládaný vývoj ukazuje na zlepšení dopravní dostupnosti regionu a snažší dostupnost pracovích sil a tedy úspěšné naplnění specifického cíle 1 Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí, který tak pozitivně napomůže naplnění globálního cíle ROP SV. Druhý specifický cíl ROP SV, resp. prioritní osa 2, vykazuje na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot hlavních indikátorů největší rozdíly ve finančním a věcném pokroku ze všech specifických cílů. Zatímco 3 indikátory vykazují výrazné překročení stanovených cílů, jeden indikátor ( Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) vybraných měst) vykazuje také kriticky nízké naplňování cílových hodnot. Vzhledem k charakteru tohoto indikátoru, který zároveň nemá negativní vliv na naplňování ostatních hlavních indikátorů, lze konstatovat, že to nebude mít negativní vliv na naplňování specifického cíle ROP SV. Naopak rozhodně negativní vliv bude mít nenaplnění hlavního indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města) na úrovni oblasti podpory 2.1 a 2.2. Tento stav dále dokresluje nízké plnění velkého počtu doplňkových indikátorů. Jedná se o indikátory Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (města), Počet vzdělávacích zařízení s novým nebo modernizovaným vybavením, Plocha nově vybudovaných objektů pro vzdělávání a Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části venkovské obce. Poslední dva indikátory jsou navíc naplňovány vždy pouze jedním projektem. Vlivem nenaplnění uvedených hlavních indikátorů a nízkého plnění vybraných doplňkových indikátorů by nemuselo dojít k odpovídajícímu zlepšení stavu životních podmínek obyvatel měst a venkovských oblastí, což by způsobilo částečné nenaplnění specifického cíle 2 Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit a související částečné naplnění globálního cíle ROP SV. Třetí specifický cíl ROP SV, resp. prioritní osa 3, dosahuje na obou sledovaných úrovních optimálního nebo mírně vyššího tempa věcného pokroku při porovnání s finančním a to u všech hlavních indikátorů. Také na úrovni doplňkových indikátorů lze konstatovat úspěšné plnění, resp. překračování stanovených cílů. Jedinou výjimkou je nízký pokrok indikátoru Počet nově vzniklých subjektů zabývajících se službami v cestovním ruchu, který je naplňován pouze 2 projekty. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze proto konstatovat, že dojde ke zvýšení atraktivity fyzického prostředí a vytvářením příznivých podmínek pro podnikání v cestovním ruchu a tedy k úspěšnému naplnění specifického cíle 3 Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu, který tak pozitivně napomůže naplnění globálního cíle ROP SV. Čtvrtý a poslední specifický cíl ROP SV, resp. prioritní osa 4, vykazuje na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot většiny hlavních indikátorů optimálního poměru finančního a věcného pokroku. Obdobný optimální vývoj platí také pro naplňování doplňkových indikátorů. Naopak negativní vliv bude mít kriticky nízké věcné plnění hlavního indikátoru Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields. Tento stav dále dokresluje Říjen

36 nulové plnění doplňkových indikátorů Počet nově vytvořených pracovních míst pro učně a Plocha nově vytvořených a zainvestovaných průmyslových zón. Vlivem nenaplnění uvedeného hlavního indikátoru a nízkého plnění vybraných doplňkových indikátorů by nemuselo dojít k odpovídajícímu zvýšení fyzické atraktivity objektů a areálů pro investory a vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit, což by způsobilo částečné nenaplnění specifického cíle 4 Zvýšit atraktivitu pro podnikání a inovace a související částečné naplnění globálního cíle ROP SV. Globální cíl ROP SV tak z hlediska finančního a věcného pokroku hlavních indikátorů programu a prostřednictvím naplňování specifických cílů dosahuje relativně dobré úroveň naplňování. V průběhu závěrečné fáze programového období by dle předpokládaného vývoje mělo dojít k určitému zrychlení věcného pokroku oproti pokroku finančnímu. Tento předpoklad je způsoben předpokládaným zvýšením počtu indikátorů s rizikovými hodnotami plnění. Jedná se o zvýšení počtu indikátorů s rizikovým až kritickým převýšením cílové hodnoty z 12 na 15. Zároveň by mělo dojít ke snížení počtu indikátorů s optimálním vývojem pokroku z 13 na 9 z celkového počtu 27 hlavních indikátorů prioritních os. Zároveň je potřeba upozornit na extrémně vysoké převýšení dosažené hodnoty indikátoru Počet zapojených partnerů u projektu Modernizace tramvajové trati v úseku Fügnerova Mlýnská Klicperova z cílové hodnoty 1 na 68 partnerů. Dosažené hodnota je neadekvátně vysoká i ve srovnání s ostatními projekty s tímto indikátorem. ZAPRACOVÁNÍ DOPORUČENÍ Z INTERIM EVALUACE ROP SV 2009 Vzhledem k tomu, že předkládaná evaluace deklaruje přímou metodickou návaznost na Interim evaluaci ROP SV dokončenou v listopadu 2009 (z hlediska hodnocení finančního a věcného pokroku), zpracovatel považuje za důležité uvést, jak byla zohledněna i zde formulovaná doporučení. Tato kapitola současně vyhodnocuje jejich dopad na věcný a finanční pokrok ROP SV. Způsob zapracování relevantních doporučení z Interim evaluace ROP SV je uveden v následující tabulce. Tabulka 25: Způsob zapracování doporučení z Interim evaluace ROP SV Doporučení Způsob zapracování Důsledky pro ROP SV Změnit cílové hodnoty CORE indikátorů v oblasti podpory 1.1 Snížení cílové hodnoty indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy ve prospěch cílové hodnoty indikátoru Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy. Vyhlásit řízené výzvy v oblasti podpory 1.2 Důvodem byly nulové hodnoty indikátoru Počet nově Zapracováno Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy z 30 km na 3 km Došlo k navýšení cílové hodnoty indikátoru Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy z 120 km na 215 km Zapracováno Od ledna do března 2010 byla vyhlášena řízená výzva č. 17 zaměřená na podporu Pozitivní Změnou cílových hodnot indikátorů bylo dosaženo souladu věcného a finančního pokroku. Pozitivní V případě úspěšné realizace podpořených projektů v rámci výzvy č. 17 bude dosaženo Říjen

37 pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě a riziko nenaplnění jednoho z cílů oblasti podpory souvisejí se zpožděním ve vyhlašování výzev pro projekty, které přispívají k naplňování výše uvedeného indikátoru a cíle. ekologické veřejné dopravy. cílové hodnoty daného indikátoru. Změnit cílové hodnoty CORE indikátorů a podpora žadatele v oblasti podpory 1.3 Bylo doporučeno poskytnout v rámci posílení absorpční kapacity dostatečnou podporu žadateli při přípravě projektu, a to tak, aby projekt byl předložen během roku Zároveň bylo doporučeno upravit hodnoty indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) na úrovni oblasti podpory 1.3 (a v logické návaznosti i na úrovni prioritní osy 1). Zvýšit absorpční kapacitu a vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 2.2 Za účelem dosažení uspokojivých hodnot CORE indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči bylo doporučeno ŘO podniknout opatření na posílení absorpční kapacity u žadatelů, a to zejména u NNO. V návaznosti bylo doporučeno vyhlásit výzvu pouze na odpovídající typy projektů. Změnit cílové hodnoty indikátorů v oblasti podpory 2.2 Bylo doporučeno změnit cílové hodnoty indikátoru Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem s ohledem na reálný stav poptávky, a to jak na úrovni oblasti podpory 2.2, tak v logické návaznosti na úrovni prioritní osy 2. Změnit cílové hodnoty indikátorů v oblasti podpory 2.3 Vzhledem k plnému zasmluvnění prostředků bylo doporučeno upravit Zapracováno Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) z 3 na 1 Navíc došlo k: - snížení cílové hodnoty indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na dopravní dostupnost z 8 na 2 - snížení cílové hodnoty indikátoru Počet odbavených cestujících na regionálních letištích změna počtu v čase v % z 20 % na 0 % Částečně zapracováno Došlo k vyhlášení výzvy č. 28 zaměřené prioritně na rozvoj vzdělávání a sociální služby + zdravotnictví. Dle naplňování indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči výzva neměla odpovídající dopad. Zapracováno Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem z 11,5 ha na 2 ha Zapracováno Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru Plocha regenerovaných a Pozitivní Změnou cílových hodnot indikátorů bylo dosaženo souladu věcného a finančního pokroku. Částečně pozitivní Vyhlášením řízené výzvy č. 28 došlo ke zlepšení věcného pokroku daného indikátoru. Nicméně i přesto nebude pravděpodobně dosažena jeho cílová hodnota. Pozitivní Změnou cílové hodnoty indikátoru bylo dosaženo souladu věcného a finančního pokroku. Pozitivní Změnou cílových hodnot indikátorů bylo dosaženo souladu věcného a finančního Říjen

38 cílové hodnoty indikátorů Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (venkov), Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem a Počet podporovaných projektů na rozvoj venkovských oblastí (obcí) celkem. Posílit publicitu a zvýšit projektovou připravenost podnikatelských subjektů v oblasti podpory 4.1 Bylo doporučeno učinit opatření v oblasti publicity a komunikace s žadateli, zejména jasně definovat možnosti využití této oblasti podpory a její vymezení ve vztahu k OPPI. Zvýšit absorpční kapacitu statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1 Jednalo se doporučení ke zvýšení podpory přípravy a čerpání projektů v rámci oblasti podpory 2.1. Upravit strukturu finančních alokací v rámci ROP SV Bylo doporučeno finanční posílení priorit 2 (bez 2.1) a 5, na úkor priorit 1 a 4. revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (venkov) z 4 tis. m 2 na 1,5 tis. m 2 Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem z 4 ha na 1 ha Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru Počet podporovaných projektů na rozvoj venkovských oblastí (obcí) celkem z 240 na 100 Pravděpodobně zapracováno Vzhledem k tomu, že došlo k výraznému navýšení zájmu a čerpání z oblasti podpory 4.1, lze předpokládat, že se jedná o důsledek zlepšení publicity a komunikace s žadateli. Pravděpodobně zapracováno Došlo ke zvýšení absorpční kapacity oblasti podpory 2.1, čímž bylo dosaženo optimální úrovně předpokládaného čerpání. Stále se však jedná o rizikovou oblast podpory. Částečně zapracováno Došlo k navýšení alokace prioritní osy 2, resp. oblasti podpory 2.2 o 28,8 mil. EUR, a to na úkor prioritní osy 1, 3 a 4. pokroku. Pozitivní I přesto, že zapracování nelze explicitně ověřit, došlo k výraznému zlepšení na úrovni předpokládaného finančního pokroku dané oblasti podpory. Pozitivní Zvýšením absorpční kapacity oblasti podpory 2.1 došlo ke zlepšení předpokládaného čerpání. I přes pozitivní dopad je čerpání stále nejnižší v rámci ROP SV a potenciálně rizikové. Částečně pozitivní Upravená struktura finančních alokací má pozitivní dopad na finanční pokrok prioritní osy 2 a 4. V případě ostatních prioritních os je dopad neutrální. HLOUBKOVÁ ANALÝZA FINANČNÍHO A VĚCNÉHO POKROKU V REALIZACI PROGRAMU Fáze hloubkové analýzy finančního a věcného pokroku je zaměřena na detailnější analýzu příčin vybraných hlavních problémů v realizaci ROP SV. V základní analýze byly identifikovány celkem 3 hlavní problémy (problémové oblasti) ROP SV. Detailnější analýza těchto problémů umožní lépe zacílit doporučení. Oblasti hodnocení pro hloubkovou analýzu: Finanční pokrok oblasti podpory 2.1 a 4.2, Říjen

39 Extrémně vysoké naplňování indikátoru Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem, Analýza příčin dosahování kritických hodnot indikátorů. Finanční pokrok oblasti podpory 2.1 a 4.2 Realizace oblasti podpory 2.1 probíhá odlišně od zbytku ROP SV, a to prostřednictvím Integrovaných plánů rozvoje měst (dále jen IPRM). Již při vyjednávání operačního programu s EK byl na tuto formu čerpání kladen zvláštní důraz. Po spuštění ROP SV musely být nejprve připraveny vlastní IPRM pro města Hradec Králové, Liberec a Pardubice. Do byly předloženy a schváleny čtyři IPRM. Vlastní příjem projektů probíhá v rámci samostatných výzev (4 výzvy jsou ukončené, 1 výzva probíhá). Celý průběh realizace a naplňování oblasti podpory 2.1 je tedy zásadně ovlivněn komplikovanější a časově náročnější formou implementace. Z toho důvodu vykazuje oblast podpory nejnižší úroveň dosaženého čerpání alokace. Úroveň předpokládaného čerpání je sice již v ideálním spektru, dosahuje však také velice nízkých hodnot. Oblast podpory 4.2 dosahuje na úrovni předpokládaných hodnot podobně nízké úrovně finančního pokroku a společně s oblastí podpory 2.1 představují oblasti s nejnižší úrovní předpokládaného čerpání s rizikem nedosažení stanovených alokací. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast podpory s klasickou formou implementace a první výzva k předkládání projektů byla vyhlášena v první polovině roku 2008, tedy relativně brzo po schválení ROP SV, lze usuzovat, že se jedná o důsledek nižšího zájmu žadatelů o tuto specificky a úzce zaměřenou oblast podpory. Tuto skutečnost potvrzuje počet předložených a schválených projektů: 47 předložených a 36 schválených projektů, tj. vysoká 77 % úspěšnost. Finanční pokrok oblasti podpory 4.2 může zlepšit a riziko jejího nevyčerpání odstranit aktuálně administrovaná výzva č. 32 ukončená v červnu 2012, která nebyla součástí této evaluace. V této výzvě bylo předloženo 22 projektů s celkovou požadovanou výší dotace z EU 104 mil. Kč, s tím, že vyhlášená alokace této výzvy je 85 mil. Kč. Extrémně vysoké naplňování indikátoru Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem V rámci oblasti podpory 1.2 došlo k předložení, schválení a úspěšnému ukončení a proplacení dvou projektů Odbavovací systém MHD 2. etapa a Terminál MHD Fügnerova modernizace tramvajové trati - předložených Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. zaměřených na rozvoj městské hromadné dopravy. Oba projekty měly nastavenu výchozí a cílovou hodnotu indikátoru Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem 0 a 1 tis. osob. U obou projektů však došlo k výraznému překročení stanovené cílové hodnoty indikátoru a dosažení hodnoty vždy 68 tis. osob. Tato hodnota výrazně překračuje stanovené cílové i dosažené hodnoty tohoto indikátoru u ostatních realizovaných projektů. Vlivem tohoto překročení vykazuje indikátor kriticky vysoké překročení cílové hodnoty o více než 4,5x násobek. Analýza příčin dosahování kritických hodnot indikátorů V rámci této oblasti dochází k hlubší analýze těch indikátorů, u kterých tempo věcného pokroku velice významně převyšuje finanční pokrok nebo naopak tempa finančního pokroku kriticky nedosahuje a tato odchylka může mít vliv na naplňování cílů ROP SV. 1) Oblasti podpory 2.1 a 2.2 Říjen

40 V oblastech podpory 2.1 a 2.2 se objevuje shodný problém s nízkým tempem věcného pokroku indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města). Na úrovni oblasti podpory 2.1 se jedná o důsledek nízkého zájmu žadatelů (dosud byly předloženy pouze dvě žádosti o dotaci s tímto indikátorem). V oblasti podpory 2.2 je situace odlišná. Počet předložených projektů a tedy zájem žadatelů je relativně vysoký (předloženo 35 žádostí o dotaci s tímto indikátorem, ale pouze 12 žádostí bylo úspěšných). Jedná se tak na jedné straně o důsledek nízké úspěšnosti těchto projektů v konkurenci ostatních projektů oblasti podpory 2.2. Na straně druhé také výrazný počet úspěšných projektů zaměřených na sociální oblast nebo zdravotnictví volil jako indikátor výsledku nadřazený Plochu regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem. Jedná se tedy také o určitou metodickou nejednoznačnost nastavení soustavy indikátorů pro žadatele. V oblasti podpory 2.1 dále kriticky převyšuje tempo finančního pokroku pět indikátorů výsledku. Vysoké naplňování těchto indikátorů však nemá negativní vliv na naplňování prvního specifického cíle oblasti podpory 2.1 Posílit pozici a rozvoj regionálních městských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury. 2) Oblast podpory 2.3 V oblasti podpory 2.3 výrazně převyšuje tempo finančního pokroku naplňování dvou indikátorů výsledku Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem a Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem. Vysoké naplňování však nemá vliv na naplňování ostatních indikátorů v této oblasti podpory. Proto je možno konstatovat, že tento stav nemá vliv na naplňování třetího specifického cíle prioritní osy 2 Posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostředí a zajištěním vysoké kvality života obyvatel. Obecně je zde nutno konstatovat pozitivní dopad relativně rozsáhlé úpravy indikátorů v rámci obou uskutečněných revizí ROP SV (dotkla se pěti ze sedmi indikátorů této oblasti podpory). 3) Oblast podpory 4.1 V oblasti podpory 4.1 kriticky nedosahuje tempa finančního pokroku indikátor výstupu Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields. Tento stav je částečně způsobem charakterem jeho výpočtu. Nicméně i po modelaci budoucího vývoje jeho naplňování zůstává úroveň jeho předpokládaného naplňování na kriticky nízké úrovni pokroku. Vzhledem k riziku nedosažení cílové hodnoty také u indikátoru Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem a úrovni předpokládaného finančního pokroku oblasti podpory, reálně hrozí nedosažení cílových hodnot obou indikátorů. Existuje tak reálné riziko částečného nesplnění prvního specifického cíle prioritní osy 4 Zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostřednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí. Říjen

41 2.2 PŘÍSPĚVEK ROP SV K CÍLŮM NSRR A LISABONSKÉ STRATEGII METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem analýzy bylo vyhodnocení příspěvku ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategie a zodpovězení evaluační otázky: Přispívají intervence ROP SV adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie? Analýza měla tyto základní postupové kroky: 1. Zhodnocení aktuálního příspěvku ROP SV k cílům NSRR 2. Zhodnocení aktuálního finančního a věcného příspěvku ROP SV k cílům Lisabonské strategie 3. Hloubková analýza příspěvku ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii 1. Zhodnocení aktuálního příspěvku ROP SV k cílům NSRR Zhodnocení příspěvku ROP SV bylo založeno primárně na analýze indikátorů, které vyjadřují příspěvek ROP SV k realizaci NSRR. V aktuální verzi programovém dokumentu ROP SV není uvedena vazba na indikátory NSRR, neboť to nebylo v souladu s NČI. NOK posuzuje pokrok NSRR na základě vlastních analýz z dat předávaných z IS ŘO do MSC2007 prostřednictvím indikátorů, které si pro tento účel vybral z NČI tak, aby se vázaly k cílům NSRR a současně aby je vykazovaly ŘO. Tyto analýzy Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR 1 jsou aktualizovány s měsíční frekvencí. Kromě zohlednění informací uvedených v analýzách NOK byl příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR posouzen z hlediska podílu ROP SV na plnění vybraných indikátorů NSRR. Základním údajem je podíl cílové hodnoty daného indikátoru ROP SV na cílové hodnotě indikátoru za NSRR. S tímto údajem byl srovnáván podíl zazávazkovaných hodnot daného indikátoru za ROP SV na zazávazkovaných hodnotách daného indikátoru za NSRR a podíl dosažených hodnot daného indikátoru za ROP SV na dosažených hodnotách daného indikátoru za NSRR. Jsou tedy zjišťovány tři základní hodnoty: Cílová hodnota indikátoru ROP SV / cílová hodnota indikátoru NSRR = X Zazávazkovaná hodnota indikátoru ROP SV / zazávazkovaná hodnota indikátoru NSRR = Y Dosažená hodnota indikátoru ROP SV / dosažená hodnota indikátoru NSRR = Z V principu mohou nastat tři základní situace: 1 Pro potřeby této evaluace byla využita nejaktuálnější dostupná zpráva: NOK (2012): Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR, července 2012, 21 stran, Říjen

42 1) Podíl plnění daného indikátoru v rámci ROP SV odpovídá podílu základního nastavení cílových hodnot ROP / NSRR (X = Y; X = Z, přičemž do této kategorie jsou zařazeny hodnoty nejen rovny hodnotě X, ale i s rozdílem menším než 2 procentní body) V případě zcela vyrovnaného plnění daného indikátoru je podíl zazávazkovaných, resp. dosažených hodnot srovnatelný s podílem cílovými hodnotami, to znamená, že tempo pokroku ROP SV z hlediska daného indikátoru je obdobné jako pokrok NSRR (plnění daného cíle ROP SV i NSRR probíhá obdobným tempem a příspěvek ROP SV tudíž odpovídá nastaveným hodnotám). 2) Podíl plnění daného indikátoru v rámci ROP SV je menší než podíl základního nastavení cílových hodnot ROP / NSRR (Y < X; Z < X, přičemž do této kategorie jsou zařazeny hodnoty s rozdílem větším než 2 procentní body) V případě pomalejšího plnění daného indikátoru je podíl zazávazkovaných, resp. dosažených hodnot menší než podíl cílových hodnot, to znamená, že tempo pokroku ROP SV z hlediska daného indikátoru je nižší než pokrok NSRR. Plnění daného cíle ROP SV i NSRR probíhá pomaleji a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze tudíž v současné situaci chápat jako nižší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. 3) Podíl plnění daného indikátoru v rámci ROP SV je větší než podíl základního nastavení cílových hodnot ROP / NSRR (Y > X; Z > X, přičemž do této kategorie jsou zařazeny hodnoty s rozdílem větším než 2 procentní body) V případě rychlejšího plnění daného indikátoru je podíl zazávazkovaných, resp. dosažených hodnot vyšší než podíl cílových hodnot, to znamená, že tempo pokroku ROP SV z hlediska daného indikátoru je vyšší než pokrok NSRR. Plnění daného cíle ROP SV i NSRR probíhá rychleji a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze tudíž v současné situaci chápat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. Tento přístup představuje pouze velmi hrubý odhad aktuálního stavu příspěvku ROP SV k plnění cílů NSRR, neboť má některá metodická úzká místa. Jedním z nich je i dostupnost srovnatelných údajů. Analýza je založena na údajích z IS MONIT 7+ a IS MSC2007, přičemž za cíle NSRR byly k dispozici údaje za projekty ve stavu P4+ (v případě závazků) a P45+ (v případě dosažených hodnot). Za ROP SV se pracovalo se závazky i dosaženými hodnotami u projektů ve stavu P3+. Stav P4 nebyl k dispozici, neboť, podle našich informací, po přepnutí ze stavu P3 na P4 se systém automaticky přepíná do stavu P45. V případě dosažených hodnot není, podle názoru zpracovatele, až tak důležitý přesný stav projektů jako právě skutečnost, že daného indikátoru bylo dosaženo. Pro srovnatelnost údajů se proto dosažené hodnoty načítaly rovněž z projektů stavu P3+ s tím, že lze považovat údaje za ROP SV a NSRR v principu za srovnatelné, neboť projekty přímo ze stavu P3 nemohou mít žádné dosažené hodnoty. 2. Zhodnocení aktuálního finančního a věcného příspěvku ROP SV k cílům Lisabonské strategie Zhodnocení příspěvku ROP SV bylo založeno na posouzení věcného a finančního pokroku. Pokud jde o věcný pokrok, vazba relevantních indikátorů na Lisabonskou strategii je označena v Národním číselníku indikátorů a je deklarována v programovém dokumentu ROP SV. Doplňkově je tento aspekt posouzen prostřednictvím vazeb cílů ROP SV na cíle Národního programu reforem. Finanční pokrok je vyhodnocen na základě čerpání prostředků vyhrazených v rámci ROP SV na témata, která se bezprostředně váží na Lisabonskou strategii, tj. na základě earmarkingu. Situace Říjen

43 z hlediska earmarkingu je posouzena analogicky jako při posuzování finančního pokroku ET 1 optikou následujících stavů projektů, vždy kumulativně, tj. daný stav a vyšší: P3 Projekt doporučen/schválen (včetně navazujících pozitivních stavů a zahrnující i stav N6 Projekt pozastaven), P45 Projekt v realizaci (včetně navazujících pozitivních stavů), P6 Financování projektu ukončeno (včetně navazujících pozitivních stavů), P7 Výdaje projektu certifikovány (včetně navazujícího pozitivního stavu). Pro posouzení finančního pokroku byla využita stejná metodika a kategorie jako při hodnocení věcného a finančního plnění cílů ROP SV (viz předcházející kapitola). 3. Hloubková analýza příspěvku ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii Na základě výsledků prvních dvou kroků této analýzy budou identifikovány faktory, které ohrožují dosažení cílů ROP SV ve vazbě na NSRR a Lisabonskou strategii (např. nevhodně nastavené hodnoty indikátorů či výzvy, vnější faktory atp.). Tyto faktory budou jako možné příčiny diskutovány na fokusní skupině, které se budou účastnit jak zástupci zpracovatele, tak zadavatele a která bude součást 1. průběžné prezentace výsledků. Přehled použitých metod Vstupy Desk research Kvantitativní a kvalitativní analýza Fokusní skupina Programový dokument ROP SV Data a sestavy dat z monitorovacího IS (IS MONIT7+, IS MSC2007) Národní číselník indikátorů NSRR Národní program reforem Výroční zprávy o realizaci ROP SV Zprávy o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor Texty výzev Věcný pokrok vybraných monitorovacích indikátorů NSRR Říjen

44 2.2.2 VLASTNÍ HODNOCENÍ ZHODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO PŘÍSPĚVKU ROP SV K CÍLŮM NSRR Pokrok plnění cílů NSRR je analyzován každý měsíc na základě vybraných indikátorů z NČI, které se obsahově váží k cílům NSRR, v materiálu Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR 2. V programovém dokumentu ROP SV je deklarována vazba ROP SV na všechny čtyři priority NSRR, bezprostřední příspěvek ROP SV prostřednictvím naplňování indikátorů NSRR je však sledován u cíle 1 Konkurenceschopná česká ekonomika a cíle 4 Vyvážený rozvoj území. Cíl 1 Konkurenceschopná česká ekonomika je naplňován prostřednictvím regionálních operačních programů především aktivitami v cestovním ruchu, které se váží k prioritě 1.3 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství. Zpráva Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR poukazuje na obecně vyšší závazky v této oblasti, které byly částečně korigovány revizemi operačních programů, což byl i případ ROP SV (mj. indikátor Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem z původních 40 km na současných 120 km a indikátor Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem ze 450 na 1450 lůžek, tyto indikátory však nejsou zohledněny v této analýze). Stávající míru přezávazkování přičítá NOK snaze ŘO ponechat si rezervu v případě nedokončení některých projektů. Z následující tabulky je patrný pokrok v plnění vybraných indikátorů pro sledování cíle 1 NSRR jak z pozice NSRR, tak z pozice ROP SV. Detailní analýza pokroku ROP SV v těchto tématech je obsahem předcházející části evaluace, zde je kladen důraz na tempo, s jakým přispívá ROP SV k plnění daných cílů NSRR. Z hlediska hodnot zazávazkovaných projektů je u všech tří indikátorů tempo plnění v rámci ROP SV vyšší než v celém NSRR, resp. než by odpovídalo nastaveným hodnotám, v případě indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu je plnění překročeno pouze mírně a tempo lze proto považovat za rovnoměrné. Je zřejmé, že oba indikátory jsou z hlediska dosažených hodnot plněny výrazně rychleji, než je celkový postup NSRR a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze interpretovat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. V případě dosažených hodnot byl zaznamenán u indikátoru Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras pomalejší postup, než by odpovídalo pokroku NSRR, u ostatních dvou indikátorů je buď tempo plnění rovnoměrné vůči plnění NSRR nebo jej překračuje. Celkově je možné shrnout, že všechny sledované indikátory vykazují buď z hlediska dosažených hodnot nebo zazávazkovaných projektů rovnoměrné nebo vyšší tempo plnění, než byl zaznamenán příspěvek u NSRR. 2 Pro potřeby této evaluace byla využita nejaktuálnější dostupná zpráva: NOK (2012): Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR, července 2012, 21 stran, Říjen

45 Tabulka 26 Příspěvek ROP SV k Cíli 1 NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika prostřednictvím vybraných indikátorů (úroveň cílů) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras Počet zrekonstruovaných památkových objektů Jednotka Počet pracovních míst Cílová hodnota (NSRR) Závazek (NSRR) Dosažená hodnota (NSRR) Cílová hodnota (ROP SV) Závazek (ROP SV) Dosažená hodnota (ROP SV) Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% cílové hodnoty) Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% závazku) Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% dosažené hodnoty) 1 828, , , ,15 261,64 18,11 19,94 24,65 Počet km ,03 620, ,64 86,31 20,23 23,37 13,90 Počet objektů , , ,15 24,30 14,96 Pozn. Dosažená hodnota v případě NSRR vychází z údajů k , v případě ROP SV k Výchozí hodnota je ve všech případech 0. Indikátor Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras není samostatně sledován za ROP SV, jedná se o součet hodnot indikátorů Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras a Délka rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras. Zdroj: Programový dokument ROP SV, IS MONIT 7+, IS MSC2007, vlastní výpočty na základě údajů z IS MONIT 7+ a IS MSC2007.

46 K plnění Cíle 4 NSRR Vyvážený rozvoj území přispívá ROP SV ve všech třech prioritách, tj. 4.1 Vyvážený rozvoj regionů, 4.2 Rozvoj městských oblastí i 4.3 Rozvoj venkovských oblastí. Zpráva Věcný pokrok vybraných indikátor NSRR poukazuje rovněž obecně na přezávazkování ze strany regionálních operačních programů a celkově na uspokojivý stav implementace intervencí v rámci tohoto cíle. I v případě těchto indikátorů došlo v poslední revizi k některým modifikacím. Cílová hodnota u indikátorů Délka nových silnic II. a III. třídy a Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě byla snížena, naopak u indikátoru Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy byla zvýšena. Následující tabulka opět ilustruje pokrok v plnění vybraných indikátorů pro sledování cíle 4 NSRR jak z pozice NSRR, tak z pozice ROP SV. Detailní analýza pokroku ROP SV v těchto tématech je obsahem předcházející části evaluace, zde je kladen důraz na tempo, s jakým přispívá ROP SV k plnění daných cílů NSRR. Výsledky jednotlivých indikátorů podle výše nastíněné metodiky pokryjí všechny stanovené kategorie. Z hlediska zazávazkovaných projektů je tempo plnění v rámci ROP SV nižší, než je celkový postup NSRR, a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze interpretovat jako menší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám, pouze u indikátoru Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě. U ostatních indikátorů je tempo růstu závazků rychlejší nebo rovnoměrné vůči růstu závazků na úrovni NSRR. Podobně v případě dosažených hodnot jsou až na jednu výjimku všechny indikátory plněny buď rovnoměrně, nebo rychleji, než je celkový postup NSRR, a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze zde interpretovat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. Tou výjimkou je indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem, který vykazuje tempo naplňování nižší vůči růstu dosažených hodnot na úrovni NSRR. Celkově je však možné shrnout, že všechny sledované indikátory vykazují buď z hlediska dosažených hodnot nebo zazávazkovaných projektů rovnoměrné nebo vyšší tempo plnění, než byl zaznamenán příspěvek u NSRR, u žádného indikátoru nebyly zaznamenány problémy u obou sledovaných kategorií současně.

47 Tabulka 27 Příspěvek ROP SV k cíli 4 NSRR Vyvážený rozvoj území prostřednictvím vybraných indikátorů (úroveň cílů) Jednotka Cílová hodnota (NSRR) Závazek (NSRR) Dosažená hodnota (NSRR) Cílová hodnota (ROP SV) Závazek (ROP SV) Dosažená hodnota (ROP SV) Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% cílové hodnoty) Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% závazku) Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% dosažené hodnoty) Délka nových silnic II. a III. třídy Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem Počet km 57 42,99 22,48 3 2,96 2,96 5,26 6,89 13,17 Počet km ,05 626, ,58 180,84 18,33 27,36 28,85 Počet km , , ,54 183,80 13,37 18,75 18,23 Počet , ,00 30,00 8,42 12,28 9,62 Ha ,79 457, ,49 76,35 12,14 21,73 16,70 m² , , , ,28 12,87 13,03 9,68 m² , , , ,94 14,02 13,88 15,90 Pozn. Dosažená hodnota v případě NSRR vychází z údajů k , v případě ROP SV k Výchozí hodnota je ve všech případech 0. Zdroj: Programový dokument ROP SV, IS MONIT 7+, IS MSC2007, vlastní výpočty na základě údajů z IS MONIT 7+ a IS MSC2007.

48 ZHODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO FINANČNÍHO A VĚCNÉHO PŘÍSPĚVKU K CÍLŮM LISABONSKÉ STRATEGIE Před vyhodnocením finančního a věcného příspěvku ROP SV k cílům Lisabonské strategie je třeba uvést, že ROP SV stejně jako další ROP není na straně České republiky vzhledem k charakteru svých intervencí tím nejdůležitějším nástrojem z hlediska naplňování cílů Lisabonské strategie. Vliv ROP je z tohoto hlediska spíše nepřímý a význam těchto regionální programů lze spatřovat především v přípravě podmínek pro intervence s větším dosahem pro plnění Lisabonské strategie. Věcný příspěvek Výroční zpráva ROP SV poukazuje na to, že hlavní přínos ROP SV k naplňování Lisabonské strategie a k cílům uvedeným v čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006 spočívá ve zvýšení dopravní dostupnosti a kvality života obyvatel při respektování a naplňování udržitelného rozvoje. V této souvislosti by měl být akcentován zejména prvek modernizace dopravních sítí a zavádění dopravních systémů a prvků s vyšší přidanou hodnotou podporovaný z ROP SV a pak také podpora podnikatelského prostředí a jeho spolupráce se středními školami, učilišti a dalšími relevantními vzdělávacími institucemi a institucemi na trhu práce. Ačkoli právě v této druhé oblasti nelze ROP SV příliš přeceňovat, neboť alokace na tuto prioritu je velmi malá (z EU zdrojů EUR, tj. 1,8 % celkové alokace). Přímou vazbu na Lisabon má jediný indikátor ROP SV. Jedná se o dopadový indikátor s kódem Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 celkem. V roce 2010 dosáhla obecná míra nezaměstnanosti podle Výroční zprávy o realizaci ROP SV za rok ,0 %. Tento indikátor je velmi komplexní a nelze předpokládat, že by intervence ROP SV mohly překonat působení finanční a ekonomické krize a dalších aspektů, které za nárůstem nezaměstnanosti ve skutečnosti stojí. Bezprostřední příspěvek ROP SV k nezaměstnanosti představují vytvořená pracovní místa a nepřímo i zlepšování podmínek pro generování dalších pracovních míst. Z plánovaných 481 pracovních míst jich bylo vytvořeno ke konci roku ,14 a k 16. červenci 2012 vzniklo dalších více než 36 pracovních míst (na současných 386,73 pracovních míst). Tento ukazatel však má v principu nulovou vypovídací hodnotu z hlediska kvality pracovních míst, což je podstatné z hlediska plnění Lisabonské strategie, která si kladla za cíl vytvářet lepší pracovní místa. Lisabonská strategie byla aktualizována prostřednictvím Strategie Evropa 2020 (2010). Tento dokument definuje tři priority a pět kvantifikovaných cílů. Implementační dokument na národní úrovni představuje Národní program reforem, který je sice koncipován pro celé období , ale je každoročně aktualizován. Pro potřeby vyhodnocení příspěvku ROP SV k Lisabonské strategii, resp. Strategii Evropa 2020 jsou proto níže posouzeny vazby či předpokládaný příspěvek ROP SV k cílům Národního programu reforem 2012.

49 Tabulka 28 Vazba specifických cílů ROP SV a reformních opatření NPR 2012 Specifické cíle ROP SV / Reformní opatření NPR 2012 SC 1 Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí SC 2 Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit SC 3 Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu SC 4 Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice 1. Konsolidace veřejných financí X 2. Fungující trh práce a sociální X X X systém jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky - Národní plán zaměstnanosti 3. Vzdělání jako cesta ke XX XX konkurenceschopnosti 4. Podpora podnikání, digitalizace a X X rozvoj digitálního trhu 5. Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích 6. Podpora nízkouhlíkové Konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí X X X 7. Podpora konkurenceschopnosti X zlepšením dopravní infrastruktury Pozn.: x nepřímá vazba; xx přímá vazba Zdroj: vlastní zpracování Finanční příspěvek (earmarking) Finanční pokrok je vyhodnocen na základě čerpání prostředků vyhrazených v rámci ROP SV na témata, která se bezprostředně váží na Lisabonskou strategii, tj. na základě earmarkingu. Z celkové alokace ROP SV je 7,69 % určeno právě na tento typ intervencí, a to v absolutní výši EUR. Hodnota earmarkingu byla upravena v důsledku dvou revizí ROP SV, které s sebou nesly i přesun finančních prostředků mezi prioritními osami a tím i mezi prioritními tématy. V roce 2010 byla nejprve ponížena z původních 8,48 % na 7,29 % a při následné revizi v roce 2011 byla zvýšena na stávajících 7,69 %. Podíl prostředků ROP SV vyhrazených na témata s vazbou na Lisabonskou strategii je podle Zprávy o plnění Národního programu reforem z roku 2009, která tedy ještě pracuje s původní hodnotou 8,47 % před revizí, je ve srovnání s ostatními ROP SV poměrně vysoký. Staví ROP SV na pomyslné třetí místo po ROP MS s výrazně nejvyšším podílem (18,53 %) a ROP SČ, jehož podíl se však již blíží podílu ROP SV (9,37 %). Ostatní regionální operační programy však na témata spojená s Lisabonskou strategií vyhradily pouze okolo 5 %. Situace z hlediska earmarkingu byla hodnocena optikou tří stavů projektů, tj. projektů, které dosáhly stavu P45, P6 a P7, vždy kumulativně, tj. daný stav a pozitivní vyšší. Z hlediska finančně ukončených Říjen

50 projektů (stav P6 a pozitivní vyšší) a projektů s certifikovanými výdaji (stav P7 a pozitivní vyšší) bylo vyčerpáno k 16. červenci ,7 %, resp. 22 % z celkových prostředků vyhrazených na témata spojovaná s Lisabonskou strategií. Pro srovnání lze uvést, že k 31. prosinci 2011 bylo vyčerpáno formou projektů ve stavu P6 a vyšším 22 % prostředků (Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2011), tj. nárůst o téměř 13 procentních bodů. Výsledky analýzy ukázaly, že z jednotlivých prioritních témat pouze téma 3 vykazuje jak ve stavu P6+, tak ve stavu P7+ vyšší hodnoty čerpání, takže nespadá do kategorie kritického neplnění finančního plánu. Ve stavu P6+ do této skupiny spadá ještě prioritní téma 52. Oproti hodnocení ve Výroční zprávě je nejvýraznější pokrok zřejmý u prioritních témat 28, 52 a 72. Pozitivnější je situace z hlediska stavu P45 a pozitivním vyšším, neboť více než 78 % prostředků v rámci earmarkingu bylo k referenčnímu datu vyčerpáno formou realizovaných projektů nebo projektů v realizaci. Tato hodnota mírně převyšuje míru čerpání alokace stanovenou k referenčnímu datu jako ideální (76,39 %). V kategorii čerpání, která zachycuje interval okolo této ideální hodnoty, se nachází i většina prioritních témat a situace pouze dvou kategorií výdajů vykazuje jisté problémy. V zásadě lze vyčlenit 3 základní skupiny: v kategorii, která poukazuje na neplnění finančního plánu, je zařazeno jediné prioritní téma: 28 Inteligentní dopravní systém, v kategorii, která zachycuje oblast okolo ideální míry čerpání, se nachází prioritní témata: 3 Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.), 5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků, 9 Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích, 29 Letiště, 52 Podpora čisté městské dopravy, 68 Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků, 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systému vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku, v kategorii, která identifikuje překročení plánu, se nachází jediné prioritní téma: 8 Ostatní investice do podniků. Informace o celkovém finančním čerpání podle jednotlivých kategorií výdajů jsou uvedeny v následující tabulce. Říjen

51 Tabulka 29 Přehled finančního čerpání podle prioritních témat se vztahem k Lisabonské strategii (earmarking) Kód Název prioritního tématu prioritního tématu 3 Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.) 5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků Alokace (EUR) Alokace (CZK - kurz = 24,77) P3+ = P45 + (CZK) P45 + (%) P6 + (CZK) P6 + (%) P7 + (CZK) P7 + (%) , ,03 96, ,03 54, ,03 54, , ,56 95,54 0,00 0,00 8 Ostatní investice do podniků , ,15 104, ,52 49, ,52 49,22 9 Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a ,00 96,89 0,00 0,00 podnikavost v malých a středních podnicích 28 Inteligentní dopravní systém ,67 47, ,67 31, ,28 16,19 29 Letiště , ,62 99,53 0,00 0,00 52 Podpora čisté městské dopravy , ,91 77, ,01 56, ,18 28,98 68 Podpora samostatné výdělečné činnosti a , ,80 96,89 0,00 0,00 zakládání podniků 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systému vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku , ,82 78, ,19 17, ,40 10,65 Celkem za všechny prioritní osy - earmarking ,66 78, ,87 34, ,41 22 Zdroj: Programový dokument ROP SV, IS MONIT 7+, vlastní výpočty na základě údajů z IS MONIT 7+. Pozn.: Jednotlivé stavy představují kumulativní hodnotu do a zahrnují údaje za projekty s daným stavem a vyšším. Ve stavu P3 se nevyskytuje žádný projekt, proto jsou sloučeny údaje za tento stav a stav P45 +

52 IDENTIFIKACE FAKTORŮ OHROŽUJÍCÍCH DOSAŽENÍ CÍLŮ ROP SV VE VAZBĚ NA NSRR A LISABONSKOU STRATEGII Jak vyplynulo z provedené analýzy, z hlediska příspěvku ROP SV vůči cílům NSRR prostřednictvím vybraných indikátorům se nevyskytují v principu žádné problémy, neboť všechny sledované indikátory vykazují v dosažených hodnotách buď rychlejší nebo rovnoměrný postup ve srovnání s celkovým postupem NSRR a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze interpretovat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. Toto zjištění je v souladu se zjištěním v rámci předcházející kapitoly, neboť věcný pokrok všech sledovaných indikátorů překročil cílové hodnoty, s výjimkou indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy, kde jsou však již rovněž prakticky naplněny. Jinou otázkou jsou rizika přeplnění těchto indikátorů ve vazbě na finanční čerpání, tato problematika je však řešena podrobněji v rámci evaluačního tématu 1. Pokud jde o prioritní témata navázaná na Lisabonskou strategii, současný stav naplnění čerpání prostředků vyhrazených na tato prioritní témata zajistily v principu čtyři oblasti podpory, jejichž výčet a vazba na daná prioritní témata specifikuje následující tabulka. Z této tabulky je rovněž patrné, že jednotlivá prioritní témata, resp. dosažený finanční pokrok v nich často koresponduje s dosaženou hodnotou čerpání dané relevantní oblasti podpory. Zcela shodný finanční pokrok je u oblasti podpory 1.3 a prioritního tématu 29, což je dáno jediným podpořeným projektem této prioritní oblasti a současně i prioritního tématu. Oblast podpory 1.2 vykazuje optimální kategorii čerpání, kategorie výdajů 28 vykazuje nízké čerpání a kategorie 52 optimální stav. Znamená to, že v obou prioritních tématech je prostor pro další projekty a současný stav čerpání v oblasti podpory ještě umožňuje jejich podporu. Již nyní jsou v procesu schvalování některé další projekty. Kategorie výdajů 28 vykazuje nízký finanční pokrok mimo jiné jako důsledek poslední revize ROP SV, se kterou bylo spojeno i navýšení prostředků pro toto prioritní téma. Oblast podpory 4.1 poměrně těsně spadá do kategorie překročení finančního plánu a v podstatě tytéž hodnoty byly identifikovány i u relevantních prioritních témat. Prioritní téma rovněž mírně překračuje hranici stanovenou pro optimální stav čerpání, ostatní ji poměrně těsně dotahují, to znamená, že jsou prakticky plně vyčerpány a tato oblast podpory by měla být již v podstatě uzavřena. Oblast podpory 4.2 se blíží ideální hodnotě čerpání a obě relevantní earmarkingová témata ji převyšují, byť ještě nepřesáhla hranici pro přečerpání finanční alokace. Prioritní téma 3 je již prakticky vyčerpáno a téměř optimální současná situace u prioritního tématu 72 směřuje k celkovému vyčerpání v závislosti na výsledcích 32. výzvy. Pro informaci lze uvést, že bez revize ROP SV by byly hodnoty čerpání earmarkingu obecně zhoršené, neboť prioritní témata 3, 5, 68 by se dostala do kategorie kritického neplnění finančního plánu a prioritní téma 9 by vykazovalo velmi výrazné, více než trojnásobné přečerpání. Září

53 Tabulka 30 Srovnání finančního pokroku relevantních oblastí podpory a prioritních témat s vazbou na earmarking Oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Finanční pokrok oblasti podpory (stav Prioritní téma Finanční pokrok prioritního P3 a vyšší) tématu (stav P3 a vyšší) 86,62 28 Inteligentní dopravní systém 47,63 52 Podpora čisté městské dopravy 77,77 99,53 29 Letiště 99,53 103,73 5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků 8 Ostatní investice do podniků 9 Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích 68 Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků 68,85 3 Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.) 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systému vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku 95,54 104,53 96,89 96,89 96,23 78,16 Zdroj: Vlastní výpočty na základě údajů z IS MONIT 7+. K 16. červenci 2012 nebyl žádný projekt se sledovanými prioritními tématy doporučen nebo schválen k financování. V procesu schvalování je 11 projektů, které se vztahují k prioritním tématům 28, 52 a 72, to znamená témat nacházejících se v kategorii ideální míry čerpání. Podle plánu výzev ROP Severovýchod na rok 2012 schváleného na 32. zasedání Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod už se v letošním roce nechystá vyhlášení žádné výzvy. Říjen

54 2.3 EFEKTIVITA INTERVENCÍ A DOPADY ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem tohoto kroku analýzy bylo vyhodnocení efektivity a dopadů ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu a zodpovězení následujících evaluačních otázek: Jsou zdroje poskytnuté z ROP SV využívány účelně, účinně a hospodárně? Jsou doposud dosažené výsledky intervencí adekvátní vynaloženým prostředkům? Bylo by možné při stejné výši poskytnutých zdrojů dosáhnout lepších výsledků, resp. vyšších socioekonomických přínosů? Pokud ano, tak jakým způsobem? Jakých pozitivních výstupů, výsledků a dopadů bylo celkově dosaženo prostřednictvím intervencí ROP SV? Přinášejí intervence ROP SV významné pozitivní efekty z pohledu dopadů na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti? Do jaké míry intervence ROP SV do této chvíle přispěly k eliminaci problémů regionu (uvedených ve stromu problémů v programovém dokumentu)? Jaké intervence se prokázaly z hlediska vlivu na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti jako nejprospěšnější? Existují některé intervence, které se prokázaly jako neúspěšné, resp. nemající dostatečný dopad? O jaké intervence se jedná a co je příčinou jejich neúspěchu? Analýza bude mít tyto základní postupové kroky: 1) Příprava podkladů pro hodnocení 2) Expertní posouzení hospodárnost poskytování prostředků z ROP SV 3) Expertní posouzení multikriteriální analýza 4) Syntéza Na úvod podrobnějšího popisu metodického přístupu je vhodné definovat termíny, které se objevují v evaluačních otázkách této evaluace. Vycházejí z konceptu 3E, tj. efficiency, effectiveness, economy a v češtině se s nimi někdy pracuje také pod označením 3Ú, tedy účinnost, účelnost, úspornost 3. Širší rámec doplňuje ještě posouzení vlivu na socioekonomický rozvoj regionu (tedy socioekonomické dopady). Účinnost (efficiency) hodnotí, jak účinně jsou převáděny zdroje na výsledky, tj. zda byly intervence provedeny správně např. za použití vhodných nástrojů, směřovány pro vhodné příjemce či za použití adekvátní alokace. 3 Např. Evaluační plán OPLZZ Říjen

55 Účelnost (effecitveness) lze definovat jako míru, po kterou se podařilo splnit vytčené cíle, resp. naplnit účel dané intervence. Ve vazbě na ROP SV lze takto označit míru, po kterou měly intervence smysl v kontextu problémů regionu Severovýchod. Hospodárnost (economy) posuzuje, zda bylo dosaženo požadovaných výsledků za nejnižších nákladů. Socioekonomické dopady pak představují komplexnější parametr a sledují vliv dané intervence na socioekonomický rozvoj regionu. Všechny tyto čtyři aspekty jsou zohledněny v níže popsané metodice. Zpracování tohoto evaluačního tématu je založeno na expertním multikriteriálním hodnocení. Z tohoto základního přístupu je poněkud vyčleněno posouzení hospodárnosti, neboť expertní hodnocení této oblasti se opírá o přístup ŘO k zajištění hospodárného poskytování prostředků z ROP SV. 1. Příprava podkladů pro hodnocení Na základě metody desk research byla připravena souhrnná informace pro experty, kteří provedli následnou kvalitativní analýzu. Tento podklad obsahoval především následující údaje: cíle a stručný popis intervencí, a to včetně jejich alokace, indikátorů, typů příjemců, cílových skupin apod., shrnutí výsledků hodnocení finančního a věcného pokroku, souhrnná data o podpořených projektech, 2-3 typové projekty (primárně za oblast podpory) a jejich resumé, konkrétně: název, zaměření cíle, náklady, typ příjemce, indikátory a jejich plnění. Součástí přípravy podkladů pro expertní posouzení byla i identifikace problémů ze stromu problémů s největší relevancí pro danou intervenci (primárně na úrovni oblasti podpory), tj. byly přiděleny váhy jednotlivým problémům v kontextu daných intervencí (viz následující matice). Tyto problémy vycházejí ze stromu problémů prezentovaného v programovém dokumentu ROP SV 4 s tím, že vazba intervencí byla zvolena k problémům ve dvou úrovních podle použité kategorizace ve stromu problémů. Jednak z pozice identifikovaných problémových oblastí (špatná dopravní infrastruktura, disparity mezi městem a venkovem, nízká kvalita veřejných služeb, nevyužitý potenciál CR v regionu, nízká konkurenceschopnost podnikatelského sektoru), kde jsou zohledněny i uvedené příčiny těchto problémů, ve druhém stupni pak vztah k ústřednímu problému (Region s nízkou úrovní konkurenceschopnosti ekonomiky, vysokou nezaměstnaností, s územními disparitami, s nižší kvalitou života obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy), který je nicméně rozčleněn na dílčí aspekty tak, jak to vyplývá z jeho znění. Pro samotné posouzení byla použita škála se čtyřmi kategoriemi: 0 - problém je pro danou intervenci nevýznamný, 4 Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod, str. 95. Říjen

56 1 problém je pro danou intervenci málo významný, 2 problém je pro danou intervenci středně významný, 3 problém je pro danou intervenci velmi významný. Do další úrovně hodnocení pak postupují problémy, které jsou pro danou intervenci středně a velmi významné, tj. kategorie 2 a 3. Intervence/problémy Problém 1 (ze stromu problémů) Problém 2 (ze stromu problémů) atd. Intervence Intervence Expertní posouzení hospodárnost poskytování prostředků z ROP SV Zpracovatel považuje hospodárnost za významný aspekt, který je nicméně předmětem mnoha samostatných hodnocení a zejména kontrol. Z tohoto důvodu byla hospodárnost posouzena z hlediska přístupu ŘO k zajištění hospodárného poskytování prostředků z ROP SV. Tento přístup byl analyzován na základě realizačních dokumentů ROP SV, přičemž cílem bylo zjistit, jak jsou nastaveny a jak fungují postupy, které zajišťují hospodárnost projektů, a postupy určené pro vyloučení projektů, jež nejsou hospodárné. Součástí tohoto posouzení byl i hloubkový rozhovor realizovaný na ŘO. 3. Expertní posouzení multikriteriální analýza Expertní multikriteriální posouzení mělo celkem 3 dimenze (i) účelnost, (ii) efektivita (účinnost), (iii) vliv na socioekonomický rozvoj na region. Každá intervence byla posouzena třemi nezávislými experty a jejich hodnocení znamenalo podklad pro syntézu. Tito experti zvolili jednu z možných kategorií v posuzovaném tématu a svoji volbu zdůvodnili. Jednotlivé intervence jsou z hlediska svého vlivu na dané kritérium ohodnoceny na pětibodové škále, přičemž význam jednotlivých stupňů je pro dané posuzované aspekty definován dále. Na tomto místě je vhodné uvést, že na žádost zadavatel byly akcentovány přínosy, tedy pozitivní strana posuzovaných témat, a to formou podrobnějšího členění pozitivních kategorií. Hodnotitelé mají nicméně přirozeně možnost zvolit pozitivní, neutrální i negativní kategorii. i) Účelnost Každá intervence byla posouzena z hlediska své účelnosti, tedy významu, který měly intervence na řešení problémů regionu Severovýchod. Posouzení každé intervence se vztahuje k relevantním problémům ze stromu problémů definovaného v ROP SV. Relevance problémů (ve smyslu jejich významu pro danou intervenci) byla posouzena v předchozím kroku pro každou oblast podpory. Oproti předchozímu posouzení vazby problémů a intervencí je v tomto bodě zohledněno již i provádění dané intervence, to znamená nikoli pouze nastavení oblastí podpory tak, jak je uvedeno v programovém dokumentu (neboť to měla za úkol již ex-ante evaluace), ale i implementace intervence z hlediska podpořených projektů. Jednotlivé intervence z hlediska svého vlivu na konkrétní problém byly ohodnoceny na pětibodové škále: A (- 1) provádění intervence mělo / má na řešený problém spíše negativní vliv, Říjen

57 B (0) provádění intervence mělo / má na řešený problém neutrální vliv, C (1) provádění intervence mělo / má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) provádění intervence mělo / má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) provádění intervence mělo / má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Posouzení bylo provedeno pro všechny problémy, které byly v předchozím kroku vyhodnoceny pro danou intervenci jako středně a málo významné. ii) Efektivita intervencí ROP SV Toto kritérium je definováno jako posouzení toho, zda byl způsob provedení intervence adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částce). Toto hodnocení bylo rovněž založeno na expertním posouzení podle pětibodové škály: A (- 1) intervence byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita intervence byla / je velmi nízká, C (1) efektivita intervence byla / je nízká, D (2) efektivita intervence byla / je střední, E (3) - efektivita intervence byla / je velmi vysoká. iii) Intervence ROP SV a jejich vliv na socioekonomický rozvoj regionu Posledním kritériem bylo posouzení intervencí ROP SV z hlediska jejich vlivu na socioekonomický rozvoj regionu. Hodnocení zdůrazňuje přínosy pro region. A (- 1) realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. 4. Syntéza Posledním krokem byla syntéza posouzení jednotlivých expertů, a to mimo jiné formou křížového hodnocení kombinujícího vliv na socioekonomický rozvoj a efektivitu. Říjen

58 Přehled použitých metod Desk research Kvalitativní analýza Hloubkový rozhovor Multikriteriální analýza Expertní hodnocení Vstupy Programový dokument ROP SV Data a sestavy dat z monitorovacího IS (IS MONIT7+) Výroční monitorovací zprávy ROP SV Zprávy o realizaci ROP SV VLASTNÍ HODNOCENÍ Jak bylo uvedeno, multikriteriální analýze, jejíž výstupy jsou prezentovány nejprve podle jednotlivých prioritních os, resp. oblastí podpory, předchází expertní posouzení hospodárnosti. EXPERTNÍ POSOUZENÍ HOSPODÁRNOST POSKYTOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z ROP SV Jedním ze zásadních principů, který by měl být uplatňován při vynakládání veřejných prostředků ROP SV, je princip 3E tj. princip hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Přitom principem hospodárnosti se rozumí, jak již bylo uvedeno dříve, že výdaje jsou přiměřené a jsou minimalizovány při současném respektování cílů projektu. V rámci ověření principu účelnosti je posuzována přímá vazba výdaje na projekt a nezbytnost takového výdaje pro realizaci projektu. Uplatňování principu efektivnosti by pak mělo zajistit maximalizaci poměru mezi vstupy/vynaloženými prostředky a výstupy. Tato kapitola se primárně zaměřuje na vyhodnocení uplatňování principu hospodárnosti, přičemž posouzení se snaží odpovědět na evaluační otázku: Jsou zdroje poskytnuté z ROP SV využívány účelně, účinně a hospodárně? Tato základní evaluační otázka je pak pro účely tohoto hodnocení modifikována na otázky: Jakým způsobem je implementován princip hospodárnosti do celého procesu vynakládání prostředků ROP SV? Je tento způsob adekvátní tak, aby zdroje byly poskytovány hospodárně? Jak již bylo uvedeno ve vstupní zprávě, pro vyhodnocení hospodárnosti byl po dohodě se zadavatelem zvolen procesní přístup tj. hospodárnost je v rámci evaluace posouzena z hlediska přístupu ŘO k zajištění hospodárného poskytování prostředků z ROP SV. Tento přístup je analyzován na základě realizačních dokumentů ROP SV, především Operačního manuálu a Příručky pro žadatele a příjemce, přičemž cílem bylo zjistit, jak jsou nastaveny a jak v praxi fungují postupy, které zajišťují hospodárnost projektů. Součástí analýzy byl rovněž hloubkový rozhovor s pracovníkem ŘO. Řídicí orgán má možnost využít různé mechanismy a nástroje, které zajistí, aby realizované projekty respektovaly princip 3E, resp. konkrétně naplňovaly princip hospodárnosti. Tyto mechanismy a nástroje spočívají ve stanovení pravidel pro žadatele a příjemce a samozřejmě v následné kontrole Říjen

59 jejich dodržování. Výčet těchto mechanismů pravděpodobně není úplný, ale představuje hlavní způsoby. Mezi tyto mechanismy a nástroje patří: Stanovení limitů minimálních a maximálních způsobilých výdajů Stanovení pravidel pro zadávání veřejných zakázek Aplikace mechanismu projektů vytvářejících příjmy Posouzení způsobilosti a přiměřenosti výdajů v rámci jednotlivých fází projektu Stanovení pravidel pro financování vícenákladů Stanovení pravidel pro schvalování změn indikátorů Kontrolní mechanismy V rámci evaluace jsme se pokusili ověřit využívání jednotlivých nástrojů v praxi a případně jsme zjištěné skutečnosti diskutovali v souvislosti s určitým ideálním stavem, jakým by měly být tyto nástroje využívány. STANOVENÍ LIMITŮ MINIMÁLNÍCH A MAXIMÁLNÍCH ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ V rámci Prováděcího dokumentu a případně v rámci jednotlivých výzev dochází ke stanovení minimálních celkových způsobilých výdajů projektu. K tomuto omezení však nedochází za účelem zajištění principu hospodárnosti. Primárním účelem je eliminace přijímání velkého počtu malých projektů, jejichž kontrola a hodnocení by příliš zatížila celý administrativní aparát. Kontrola naplnění těchto požadavků je prováděna v rámci kontroly přijatelnosti. Zároveň dochází ke stanovení limitů pro hlavní a vedlejší způsobilé výdaje a dále pak limitů pro některé typy výdajů v rámci hlavních způsobilých výdajů (např. omezení pro nákup nemovitostí, omezení výdajů na projektovou dokumentaci apod.). Toto omezení má za cíl především zamezit tříštění finančních prostředků na aktivity, které nejsou hlavním předmětem a smyslem projektu a zajistí tak účelnost vynaložených prostředků. Vedlejším efektem tohoto opatření pak je rovněž zajištění hospodárnosti výdajů. Zjištění a doporučení Stanovení limitů může ovlivnit hospodárnost spíše okrajově a to především formou stanovení maximálního limitu celkových způsobilých výdajů. Tento institut není ŘO využíván. Nicméně vzhledem k jeho omezenému vlivu na hospodárnost prostředků, nepovažujeme využívání tohoto nástroje za nutné. Zajištění účelnosti vynakládání prostředků formou stanovení limitů pro hlavní a vedlejší způsobilé výdaje je ŘO ROP SV zajištěno v dostatečné míře. STANOVENÍ PRAVIDEL PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Hospodárné vynakládání finančních prostředků by měla zajistit aplikace soutěžních principů transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen Zákon ). Obecně lze konstatovat, že postupy pro transparentní zadávání veřejných zakázek zajišťují základní zohlednění principu 3E. Mechanismus soutěže v rámci procesu výběrového řízení v podstatě zajistí Říjen

60 realizaci zakázky za nejnižší možnou cenu v místě plnění, případně realizaci zakázky v nejlepším poměru ceny, kvality a dalších hodnoticích kritérií a je určitou základní zárukou hospodárného a efektivního využití prostředků ROP SV. Za účelem transparentního, rovného a nediskriminačního přístupu při zadávání zakázek vydal ŘO Pokyn pro zadávání veřejných zakázek, kterými se musí příjemci řídit. Pokyny stanovují povinnosti pro zadavatele dle Zákona (veřejné zadavatele, dotované zadavatele nebo sektorové zadavatele) a povinnosti pro ostatní příjemce, kteří se s ohledem na svůj status nemusí Zákonem řídit. Pro zadavatele dle zákona Pokyny stanovují závazné postupy při zadávání zakázek malého rozsahu tj. zakázek, které nejsou zákonem explicitně řešené a řídí se pouze 6 Zákona. Pro ostatní příjemce jsou upraveny závazné postupy jak při zadávání zakázek malého rozsahu, tak při zadávání zakázek podlimitních a nadlimitních. Závazné postupy upravují: Hlavní zásady zadávání zakázek Povinnosti zadavatele vůči ŘO Obsah výzvy, zadávací dokumentace a formu jejího zveřejnění Postupy pro otevírání obálek a posouzení a hodnocení nabídek Pravidla pro sestavení hodnotící komise Postupy výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem Významnou pomocí pro příjemce je seznam dokumentace veřejné zakázky, který je zadavatel povinen uchovávat a který podléhá kontrole ŘO. Kontrola ŘO v souvislosti se zadávání veřejných zakázek je upravena následovně: Kontrola VŘ ve fázi kontroly přijatelnosti - v této fázi je kontrolováno pouze, zda a jaké zakázky jsou v rámci projektu plánovány. Není kontrolována správnost postupu. Kontrola dokumentace VZ před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace (pokud je VŘ již ukončeno) - předmětem kontroly dokumentace je správnost postupu zadání veřejné zakázky. Kontrola dokumentace VZ jako součást kontroly související s předložením Monitorovací zprávy a ŽOP (pokud je VŘ ukončeno až po podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace) - předmětem kontroly dokumentace je správnost postupu zadání veřejné zakázky. Účast pracovníka URR na jednání hodnotící komise jako pozorovatele tento institut není ŘO příliš využíván. V případě nezpůsobilých výdajů je prováděna pouze částečná kontrola s ohledem na prověření, zda nedochází k dělení zakázky. Kromě těchto základních kontrol, může příjemce využít možnost nechat si zkontrolovat dosavadní průběh výběrového řízení ještě před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem. V takovém případě je příjemce povinen informovat URR o vyhlášení takového zadávacího řízení a předpokládaném termínu rozhodnutí o vítězném dodavateli. Na základě těchto informací URR plánuje kapacity příslušných kontrolorů. Toto opatření má s účinností od povinný charakter u nadlimitních VZ zadávaných dle Pokynů pro zadávání veřejných zakázek, pro ostatní projekty je nepovinné. Ačkoliv toto opatření nemá povinný charakter pro zakázky nespadající pod zákon, zakázky malého rozsahu a zakázky podlimitní zadávané dle Pokynů, je příjemcům vždy doporučováno, aby možnosti kontroly před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem využívali. Chybovost v zadávacích řízeních je značná Říjen

61 a kontrola postupů zadavatele může předejít případným již nevratným chybám a následným nesrovnalostem. Na základě těchto doporučení tak ke kontrole dokumentace před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem dochází u většiny projektů. Doporučující charakter je ponechán především z toho důvodu, aby případné neplnění těchto povinností ze strany příjemců nevyvolávalo nutnost jejich sankcionování a zůstal ponechán především preventivní charakter tohoto opatření. Zjištění a doporučení Mechanismus zadávání veřejných zakázek zajišťuje jeden ze základních prvků kontroly hospodárnosti vynaložených prostředků ROP SV a v případě, že je zadávání zakázek praktikováno dle stanovených Pokynů, zajišťuje tento mechanismus dostatečnou záruku, že výdaje jsou vynakládány za v místě nejvýhodnějších podmínek. Je však třeba konstatovat, že ačkoliv Pokyny pro zadávání veřejných zakázek jsou přehledné a dostatečně návodné, pochybení při zadávání zakázek především formálního charakteru jsou četná a z toho důvodu jsou preventivní opatření na místě. Velmi oceňujeme možnost kontroly veškeré dokumentace před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem, jakož i jeho postavení na principu dobrovolnosti. Toto opatření má především preventivní charakter a není tak žádoucí vytvářením dalšího závazného pravidla zmnožovat potenciální důvody sankcionování příjemců v případě nedodržování takto stanovených závazných pravidel. V kontrolních nástrojích není stanovena kontrola zadávací dokumentace veřejné zakázky před vyhlášením veřejné zakázky. 5 Zadávací dokumentace je přitom základním dokumentem, který nastavuje celý systém zadání veřejné zakázky a který pak ovlivňuje i další proces výběrového řízení. Četnost formálních i zcela zásadních chyb ovlivňujících transparentní a nediskriminační postup zadání v zadávací dokumentaci přitom bývá rovněž značná. Z toho důvodu doporučujeme do kontrolních nástrojů zařadit i povinnou případně dobrovolnou kontrolu zadávací dokumentace ještě před zahájením samotného zadávacího řízení. V Pokynech pro zadávání veřejných zakázek není explicitně řešeno zadávání dodatečných pracích. Veškeré výklady k posuzování dodatečných prací, definice vícenákladů a méněnákladů, víceprací a méněprací jsou obsaženy v metodických pokynech a informacích (Metodický pokyn č. 8, 13, 18 a 36, Metodická informace č. 14), které byly následně zapracovány do Příručky pro žadatele a příjemce. Metodické pokyny resp. kapitola PPŽP řeší mimo jiné i pojem chyby v projektu a zpřesňují podmínky změn materiálů, které nemají charakter vícepráce a méněpráce. Metodické pokyny řeší uvedené termíny především z hlediska způsobilosti, je v nich i stručněji řešena provazba na zadávání dodatečných prací dle zákona. Dodatečné práce musí být vždy oznamovány ŘO jako změna a jejich zadání jakož i způsobilost jsou řešeny v rámci projednání této změny s příslušným pracovníkem ŘO. Jako způsobilé jsou uznávány pouze dodatečné práce 6, které mají charakter víceprací tj. vznikly z důvodu objektivně nepředvídatelných okolností. Takové vícepráce je rovněž možné zadat dle Zákona formou jednacího řízení bez uveřejnění. Ostatní dodatečné práce a s tím související vícenáklady nejsou obecně uznávány jako způsobilé. Tyto dodatečné práce je třeba dle Zákona zadat jako samostatnou zakázku dle předpokládané hodnoty dodatečných prací. 5 Kontrola ZD je součástí kontroly veřejné zakázky ve fázi před podpisem smlouvy s vítězným uchazečem (u většiny projektů) a po ukončení zadávacího řízení (u všech projektů). 6 Jedná se o dodatečné práce mající charakter vícepráce max. do výše 5 % původní ceny zakázky. Dále je možné zahrnout do ZV dodatečné práce mající charakter vícepráce formou zápočtu s méněpracemi také max. do výše 5 % původní VZ. Říjen

62 Obecně lze říci, že problematika zadávání dodatečných prací je značně komplikovaná, protože na národní ani evropské úrovni neexistuje jednoznačná legislativa a právní výklady, které by postihovaly veškeré případy změn na stavbě či jiných dodávkách a s tím související vznik dodatečných prací. Nejednoznačné je rovněž posouzení objektivní nepředvídatelnosti a v tomto ohledu tak příjemci nemají právní jistotu. Způsob, jakým Metodické pokyny problematiku řeší, je správný, nicméně pro běžné příjemce může být obtížné informace vstřebat a aplikovat na konkrétní situace vzniklé u jednotlivých projektů. Významný důraz proto přisuzujeme i osobnímu projednání změn projektu mezi příjemci a URR. Velmi pozitivní vliv také mají semináře pro příjemce pořádané URR, kde je problematika zadávání a uznávání způsobilosti dodatečných prací příjemcům dopodrobna vysvětlena včetně praktických příkladů. Pro nové programovací období proto doporučujeme vytvořit pro problematiku jeden společnou Metodiku, která by kromě základních definicí a pravidel vysvětlovala problematiku rovněž v určité návodné formě a obsahoval konkrétní příklady. Na závěr bychom chtěli upozornit na určitý rozpor mezi mechanismem zadávání veřejných zakázek a níže zmíněnou cenovou kontrolou jednotlivých položek. Mechanismus zadávání veřejných zakázek totiž zajistí realizaci celé zakázky v souhrnu za nejvýhodnějších podmínek v daném místě a čase, tzn., pokud je jediným kritériem nejnižší cena, je zakázka vysoutěžená za nejvýhodnější cenu. Jedná se však o cenu souhrnnou za celé dílo. Proces hodnocení nabídek umožňuje posuzovat jednotlivé nabídkové ceny za dílčí plnění pouze v případě, že si zadavatel vyhradil maximální přípustné ceny za dílčí plnění v zadávací dokumentaci. 7 Toto se však zpravidla se týká ucelenějších celků dílčích plnění a nebývá aplikováno na úrovni nabídkových cen za dílčí položky na úrovni například jednolitých kusů zařizovacích předmětů. Například v zakázce na dodávku stavebních prací není možné posuzovat, zda nabídka obsahuje výhodně naceněné svislé konstrukce a naopak předraženou sanitární techniku apod. Zakázka je posouzena jako nejvýhodnější proto, že v souhrnu nabízí nejnižší cenu. Přitom však může nastat situace, že vítězná nabídka je v dílčí položce výrazně dražší než jiné nabídky, ale naopak nízko jsou naceněny jiné položky. V takovém případě pak cenová kontrola dílčích položek jde v podstatě proti mechanismu zadávání veřejných zakázek, jelikož se dá předpokládat, že celková vysoutěžená cena představuje v souhrnu ceny v místě a čase obvyklé. Tento mechanismus nicméně neřeší přiměřenost nákladů v souvislosti s financováním určitého standardu (tzn. ve smyslu teze, že z dotačních prostředků by neměly být financovány nadstandardní záležitosti, viz kapitola níže). V tomto ohledu je pak cenová kontrola stále na místě. APLIKACE MECHANISMU PROJEKTŮ VYTVÁŘEJÍCÍCH PŘÍJMY Mechanismus pro projekty vytvářející příjmy zabraňuje poskytnutí nenáležitých výhod příjemci resp. nadměrnému financování projektu. Mechanismus zajišťuje, aby příjemce obdržel pouze takovou výši prostředků, která je nutná k úspěšné realizaci projektu. Výpočtem finanční mezery dochází ke snížení dotace (v případě započtení tzv. jiných příjmů dochází ke snížení způsobilých výdajů) u ziskových projektů, které však nezakládají veřejnou podporu. Tímto způsobem dochází k eliminaci financování ziskových projektů ve větší než potřebné míře, tzn. mechanismus je jedním z nástrojů pro naplnění principu hospodárnosti vynakládání prostředků SF. Mechanismus spočívá ve výpočtu příjmů projektu během jeho realizace a provozní fáze a následně pomocí určitého algoritmu jsou o tyto příjmy sníženy způsobilé výdaje resp. snížena dotace. Mechanismus vychází z čl. 55 Obecného nařízení č. 1083/2006. Na uvedené nařízení pak navazuje Metodická příručka pro projekty vytvářením příjmy vydaná v březnu 2011 Ministerstvem pro místní 7 Kromě toho je součástí posouzení nabídek i posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu plnění ve smyslu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ( 77 ZVZ) Říjen

63 rozvoj. Pravidla pro projekty vytvářející příjmy jsou následně zapracovávána do pravidel jednotlivých operačních programů. ROP SV za tímto účelem vydal Metodiky projektů generujících příjmy, která je nedílnou součástí Příručky pro žadatele a příjemce. Zjištění a doporučení Metodika pro projekty generující příjmy vydaná ROP SV je zpracována na základě Metodické příručky MMR a jako taková zcela využívá tento mechanismus za účelem zajištění hospodárnosti vynaložených prostředků. Kromě zajištění hospodárnosti má však Metodika další aspekty, které se projeví především v provozní fázi projektů. Tyto aspekty jsou diskutovány v kapitole č POSOUZENÍ ZPŮSOBILOSTI A PŘIMĚŘENOSTI VÝDAJŮ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ PROJEKTU Posouzení způsobilosti a přiměřenosti je jedním z hlavních způsobů zajištění hospodárnosti vynaložených prostředků. Způsobilost je posuzována na základě porovnání výdajů s obecně stanovenými pravidly pro celý program ROP SV a pro jednotlivé oblasti podpory. Posouzení přiměřenosti nákladů by mělo posoudit: a) zda cena jednotlivých plnění je v místě a čase obvyklá, b) zda cena i přesto, že je v místě a čase obvyklá, nepřesahuje určitý standard, který je žádoucí z prostředků ROP financovat. Realizace projektu za ceny v místě a čase obvyklé je zajištěna jednak mechanismem zadávání veřejných zakázek (viz výše) a dále pak cenovým posouzením plánovaných či skutečných dílčích výdajů. Toto posouzení je možné provádět expertně, a nebo na základě mechanického posouzení dílčích výdajů vůči předem stanoveným standardním jednotkovým cenám. Zatímco expertní posouzení vychází z odbornosti a zkušenosti expertů v dané oblasti, posouzení jednotkových výdajů se musí opírat o určité předem stanovené katalogy jednotkových cen. Takové katalogy jsou běžně k dispozici v případě stavebních nákladů případně výkonu inženýrských a projekčních činností, problematické je však stanovení jednotkových cen u ostatních nákladů např. vnitřního vybavení, poradenství apod. V této souvislosti pak nastává otázka stanovení určitého standardu, ačkoliv cena plnění může být posouzena jako v místě a čase obvyklá. Například vnitřní vybavení (židle, postele apod.) 4 hvězdičkového hotelu budou pořízeny za jinou cenu než vybavení turistické ubytovny. Zde pak může být na místě i stanovení určitých standardních cen, do jejichž výše program ještě uvedené vybavení či služby financuje. Příjemce pak má možnost si pořídit vybavení či služby dražší, nicméně rozdíl standardní a pořizovací ceny musí zafinancovat sám v rámci nezpůsobilých výdajů. Katalogy jednotkových cen by tak v sobě musely zahrnovat kombinaci zohlednění situace na trhu formou cen v místě a čase obvyklých a zohlednění cen standardních, do jejichž výše dotační program na danou položku přispívá. Stanovení takovýchto cen je nicméně značně komplikované. Otázkou je, zda je možno v takovémto katalogu vystihnout všechny typy výdajů, které se u projektů mohou objevit a jak řešit typy výdajů, které v katalogu nejsou. Vyřešit by se musela například i otázka, zda ceny vybavení určitým způsobem odstupňovat (např. maximální cena židle pro jednotlivé úrovně ubytovacích zařízení) nebo stanovit standardní cenu pro všechny typy zařízení apod. Posouzení způsobilosti a přiměřenosti výdajů probíhá ze strany ŘO následujícím způsobem: Způsobilost výdajů posuzována v rámci kontroly formálních náležitostí při přijetí žádosti o dotaci Prováděna je pouze rámcová kontrola způsobilosti výdajů dle ustanovení Příručky pro žadatele a příjemce a případně výzvy. V rámci posouzení není řešena výše výdajů. Říjen

64 V rámci hodnocení projektu podle bodových kritérií je projekt posuzován ze tří hledisek o Hodnocení projektu jako celku - hodnotí 2 administrátoři o Posouzení technické kvality projektu - hodnotí 2 experti (např. experti s odborností ve stavebnictví, soudní znalci apod.) V rámci tohoto posouzení je posuzována i hospodárnost výdajů, rozpočet projektu a je vyhodnoceno finanční a ekonomické hodnocení projektu. Rozpočet projektu v této fázi může být již skutečný, tj. ocenění výdajů vzešlo z výběrového řízení dle pravidel ROP, nebo pouze plánovaný. Z Operačního manuálu vyplývá, že posouzení hospodárnosti je součástí prováděné ex-ante analýzy rizik. Proces probíhá tak, že posouzení hospodárnosti provádí expert v rámci posouzení technické kvality projektu, toto posouzení se pak promítne do ex-ante analýzy rizik zpracovávané administrátorem. Experti v rámci svého posouzení zodpovídají na otázku, zda položky rozpočtu odpovídají cenám v místě a čase obvyklým, což představuje zároveň jeden z klíčových rizikových faktorů analýzy rizik. o Vyhodnocení potřeby a relevance projektu - hodnotí expertní komise jmenovaná RR V případě, že v rámci projektu již proběhlo výběrové řízení ještě před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace, je příjemce povinen předložit vítězný položkový rozpočet v tištěné i elektronické podobě. Elektronický rozpočet je pak převeden do programu KROS Plus, který slouží ke sledování čerpání rozpočtů projektů. Kromě sledování čerpání má program i funkci cenové kontroly. Dle příslušných kapitol Operačního manuálu se tato cenová kontrola ve fázi schvalování projektu provádí v tom případě, že z hodnocení experta vyjde, že ceny nejsou v místě a čase obvyklé. V tomto případu je cenová kontrola provedena na dosud předloženém podrobném položkovém rozpočtu a výstup z této cenové kontroly bude brán jako podklad na následnou fyzickou ex-ante kontrolu, ke které bude přizván i příslušný expert. V dalších fázích projektu již není cenová kontrola podmíněna hodnocením experta a je vždy součástí kontrol monitorovací zprávy s ŽOP. Fyzická ex-ante kontrola na místě Kontrola je provedena v případě, kdy expert a následně i cenová kontrola označila některé položky v rozpočtu za ceny, které nejsou v místě a čase obvyklé. Příjemce má v takových případech možnost na místě průkazně doložit opak (zdůvodnění jsou nejčastěji opřena o vnější okolnosti mající vliv na cenu vstupů lokalizace v chráněném území, požadavky památkářů v případě NKP, vnějšími přírodními vlivy apod., případně je argumentace opřena o průzkum trhu). V případě, že se příjemci nepodaří doložit, že ceny jsou cenami v místě a čase obvyklými, jsou v rozpočtu problematické položky kráceny a dochází tak ke snížení celkových způsobilých výdajů projektu. Krácení vychází buďto z existujících ceníků (např. cena je pokrácena na cenu stavebních prací dle soustavy URS) nebo o krácení rozhodne kontrolor na základě posudku experta případně na základě ověření nabídky na trhu. Kontrola Monitorovací zprávy/závěrečné monitorovací zprávy a ŽOP V průběhu kontroly Monitorovací zprávy a Žádosti o platbu dochází ke konečnému posouzení výdajů projektu vzhledem k jejich způsobilosti k financování z ROP SV. Tato kontrola je prováděna na základě žadatelem předložených faktur a dalších příloh. Je prováděna kontrola administrativní věcná a finanční i formální kontrola předložených dokumentů. V rámci kontroly je ověřeno čerpání pomocí SW KROS Plus a je standardně provedena rovněž cenová Říjen

65 kontrola, která potvrdí, že nedošlo k zjevnému narušení principu účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti výdajů. V případě, kdy cenová kontrola objeví zjevné cenové disproporce, je možné si vyžádat expertní posudek. Prováděna je rovněž průběžná analýza rizik, ze které může vzejít potřeba provést interim kontrolu na místě. Fyzická interim a ex-post kontrola na místě s žádostí o platbu V rámci interim a ex-post kontroly na místě je zjišťováno, zda nárokované výdaje jsou opravdu zrealizovány v deklarované kvantitě a kvalitě. Operační manuál ani kontrolní list explicitně neuvádí ověřování cenové kontroly na místě tak, jako je tomu u kontroly ex-ante na místě. Nicméně v případě, kdy analýza rizik vyhodnotila jako rizikový faktor hospodárnost, případně kdy podnět vzešel z administrativní kontroly interim, je tato problematika ověřena na místě, přičemž k danému ověření je možné přizvat i experta. Zjištění a doporučení Z hlediska procesního je možné vytknout určitou neprovázanost Operačního manuálu v dílčích kapitolách, kdy jednotlivé druhy kontrol nejsou řazeny dle časové posloupnosti fází projektu, ale jsou tematicky rozčleněny do kapitol Řízení rizik, Administrativní postupy a Finanční kontrola. Tato úprava je vedena snahou o co nejstručnější obsah manuálu tak, aby se v něm neopakovaly některé věci ve více kapitolách a zároveň byl text pro pracovníky stravitelný. Tímto způsobem však ve výsledku systém provádění cenové kontroly, analýzy rizik a expertních posudků v jednotlivých fázích projektu není v Operačním manuálu popsán dostatečně jednoznačně, obsah manuálu a kontrolních listů není v některých případech konsistentní. V praxi jsou kontroly prováděny uspokojivě, kontrola principů 3 E, resp. cenová kontrola, je standardně součástí kontroly ŽoP, ve které příjemce předmětné výdaje uplatňuje. K cenové kontrole mohou být využity různé nástroje: SW KROS Plus pro vysoutěžená rozpočty u stavebních rozpočtů vyjma dopravních staveb, expertní posudek, průzkum trhu, zkušenosti kontrolorů nebo porovnání s obdobnými V OM není řešena explicitní provázanost na systém kontroly veřejných zakázek 8 a cenové kontroly. K té dochází v podstatě až u výdajů uplatněným příjemcem v rámci ŽOP. K určité provázanosti principů 3E a kontroly veřejných zakázek existuje v rámci posouzení předpokládané hodnoty VZ. K jedinému plošnému expertnímu posouzení hospodárnosti výdajů dochází pouze ve fázi posouzení technické kvality projektu a to na základě expertního posouzení 2 nezávislých expertů. V dalších fázích pak již je prováděna cenová kontrola administrátory projektu vždy v rámci kontroly Monitorovací zprávy s ŽOP. V rámci administrace projektů tak tedy dochází k tomu, že rozpočty vzešlé z výběrových řízení provedených před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace, jsou hloubkově posouzeny experty a případně je i provedena jejich cenová kontrola v programu KROS Plus, a na druhé straně rozpočty vysoutěžené až po podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace nejsou již plošně posuzovány experty a ukončené VŘ je bráno jako dostatečná záruka hospodárnosti vynaložených prostředků. Cenová kontrola je provedena vždy v rámci kontroly MZ s ŽOP, nicméně kontrola již pravděpodobně nejde tak do hloubky. Pouze u projektů s nejkřiklavějšími případy cenových disproporcí je vyžádáno opětovné nezávislé expertní posouzení. Jako rizikovější jsou sledovány rovněž projekty, u nichž ceny vzešly z VŘ, při kterém byla obdržena pouze jedna nabídka. 8 ŘO tuto provázanost cenové kontroly vysoutěženého rozpočtu s kontrolou VZ nepovažuje za efektivní, vzhledem ke skutečnosti, že na základě rozpočtu vzešlého z VŔ nemusí být zřejmé, zda příjemce tyto výdaje nakonec uplatní do ŽoP (např. NZV). Říjen

66 Toto posouzení hospodárnosti se jeví jako dostačující v případě stavebních nákladů, pro které existují cenové soustavy ÚRS jako součást programu KROS Plus. V případě ostatních výdajů, pro které není možné provádět cenovou kontrolu v daném SW a jejich posouzení je tak možné provést pouze expertně, lze považovat za kontrolu za dostatečnou pouze v případě, že administrátoři projektu oplývají dostatečnou odborností a zkušenostmi a orientují se v tržních cenách dílčích služeb a dodávek. V každém případě u takovéhoto posouzení stejně jako posouzení expertem vždy hrozí riziko subjektivity. Nicméně v situaci, kdy neexistuje ceník jednotkových nákladů (kromě stavebních prací), je tak alespoň částečně zajištěna hospodárnost vynakládaných prostředků. Jak již jsme zmínili, sestavení určité databáze jednotkových nákladů je úkol značně komplikovaný a není tedy možno vytýkat ŘO, že takovouto databázi v současném plánovacím období nevyužívá. Dle názoru hodnotitele je však situace absencí určité Národní databáze jednotkových nákladů typických veřejných intervencí značně ztížená. Stávající zahrnutí jednotkových nákladů do systému formálního posuzování a hodnocení projektů v rámci ROP SV i dalších operačních programů a jejich provázání na vstupy analýzy nákladů a přínosů projektů je tak pouze polovičaté. Systém pouze expertního posuzování přitom vytváří i potenciální prostředí pro korupci. I přes veškerá úskalí, která by tvorba databáze jednotkových nákladů musela překonat, a pravděpodobně vysoké náklady na její tvorbu a aktualizaci, lze její vytvoření pro nové programovací období doporučit. ŘO by v tomto smyslu měl vznést požadavek na NOK. Databázi lze považovat za nejúčinnější nástroj k eliminaci rizika nepřiměřenosti výdajů a umožnila by například i vzájemnou komparaci projektů. STANOVENÍ PRAVIDEL PRO FINANCOVÁNÍ VÍCENÁKLADŮ Jedním z dalších ustanovení majících vliv na hospodárnost projektů jsou pravidla pro financování vícenákladů. Dle Příručky pro příjemce a žadatele veškeré vícenáklady projektu je příjemce povinen hradit ze svých vlastních zdrojů. Vícenáklady jsou veškeré náklady, které nejsou v souladu se způsobilými výdaji projektu nebo náklady vzniklé v průběhu realizace projektu, které mají charakter způsobilých, avšak jsou nad rámec ceny vzešlé z výběrových řízení a obsažených ve smlouvách s vítěznými dodavateli. Výjimku tvoří vícepráce, což jsou dodatečné práce vzniklé na základě objektivně nepředvídatelných okolností. V tomto případě je možné i tyto vícepráce započítat vůči méněpracem. Vícenáklady vzniklé v souvislosti s povolenými vícepracemi, je možné uhradit z v rámci 5% rezervy, která vniká v případě, kdy v některé rozpočtové položce je vysoutěžená cena díla nižší než byla předpokládaná cena a v rozpočtu tak vzniká v této položce úspora. Zjištění a doporučení Systém omezení financování vícenákladů je možno hodnotit jako přínosný a zabraňující zneužívání finančních prostředků ROP. Především dochází k eliminaci neopodstatněného růstu nákladů oproti původní nabídkové ceně. Je však třeba konstatovat, že během realizace projektů vznikají zcela běžně vícenáklady, které nemají charakter víceprací, tj. nevznikají v důsledku objektivně nepředvídatelných situací. Takovéto vícenáklady pak jsou na základě výše zmíněného pravidla posouzeny jako nezpůsobilé, ačkoliv mají přímý vztah k projektu, naplňují jeho cíle a aktivity, jsou věcně způsobilé i přiměřené. V tomto ohledu jsou pak příjemci poškozovány striktním výkladem pravidel pro financování vícenákladů pouze ve formě víceprací. Na druhou stranu posuzování změn může být ŘO vnímáno jako velmi problematická oblast, a to z toho důvodu, že rozšiřování a specifikace podmínek pro další kategorii způsobilých změn by mohlo způsobit nejednotnost výkladu a postupů příjemců. I přesto je možné ŘO doporučit provádění hlubšího posouzení takovýchto vícenákladů především z hlediska jejich opodstatněnosti a přiměřenosti a v určitých případech povolit jejich zahrnutí do Říjen

67 způsobilých výdajů resp. umožnit využití rezervy. Zároveň však souhlasíme s tím, že stanovení určitých limitů tak, aby se zamezilo vzniku sporných případů, může být komplikované. STANOVENÍ PRAVIDEL PRO SCHVALOVÁNÍ ZMĚN INDIKÁTORŮ Během realizace projektů může v některých případech dojít k nutnosti změny/snížení závazných indikátorů. K této nutnosti dochází většinou v souvislosti se špatným výpočtem výše indikátoru v přípravné fázi projektu, ale i z jiných důvodů. Z Operačního manuálu i Příručky pro žadatele a příjemce vyplývá, že změna indikátoru do 10% je posouzena z hlediska vlivu na cíl projektu, bodové hodnocení projektu a naplňování indikátoru na úrovni programu a prioritní osy. Administrátor daného projektu musí vždy zamítnout každou změnu, která by měla vliv na výběr projektu. V případě, že změna indikátoru nemá vliv na jeho cíl, výběr a naplňování indikátoru na úrovni programu a prioritní osy, je změna ŘO odsouhlasena a nevyplývá z ní úměrné snížení celkových způsobilých výdajů. Změna větší než 10% je pak posuzována jako nesrovnalost, tzn. je doprovázena i finanční korekcí. Je třeba si uvědomit, že snížení indikátoru však může mít vliv na efektivitu projektu tj. na výsledný poměr vstupů a výstupů. Takovéto posouzení však není standardně prováděno na projektové úrovni u žádného Operačního programu v ČR (bývá součástí evaluací programů). Vzhledem k tomu, že posouzení efektivity intervence ve smyslu posouzení poměru vstupů a výstupů není v rámci schvalovacího procesu projektů prováděno, není efektivita posuzována ani v souvislosti se schválením změny indikátoru. Zjištění a doporučení Vzhledem k tomu, že 10% odchylka pravděpodobně odráží možnou chybovost v nastavení indikátoru z důvodu špatného výpočtu na počátku projektu, považujeme uvedené nastavení z hlediska hospodárnosti za adekvátní, jakož i provádění finančních korekcí u projektů se změnou indikátoru větší než je 10% KONTROLNÍ MECHANISMY Operační manuál definuje administrativní kontroly a fyzické kontroly na místě. Administrativní kontroly jsou prováděny v rámci posouzení a hodnocení žádosti o dotaci a dále při předkládání monitorovacích zpráv a ŽOP. Fyzické kontroly na místě jsou prováděny dle souhrnného plánu kontrol na vzorku projektů sestaveném na základě informací koordinátorů administrace o provedených analýzách rizik v jednotlivých fázích projektu (ex-ante, interim a ex-post). Pravidla ROP SV stanovují, že kontrola na místě je prováděna u všech projektů plošně u Závěrečné monitorovací zprávy s ŽOP. Kromě toho jsou kontroly prováděny operativně na základě podnětu z administrativní kontroly. Operační manuál rovněž definuje institut nezávislého ověřování rizikových projektů. Za tímto účelem byla vytvořena metodika pro nezávislé ověřování rizikových projektů, která stanovuje postupy takovýchto kontrol projektů. Nezávislé ověřování je prováděno na základě identifikace rizik. Prověřována je hospodárnost nakládání s majetkem pořízeným z dotace, jakož i přiměřenost výdajů. Prověřovány jsou rovněž příjmy u projektů, kde je to relevantní. Dle vyjádření pracovníků ŘO, je nezávislé ověřování prováděno, avšak spíše okrajově. Zjištění a doporučení Kontroly ex-ante, interim a ex-post jsou popsány výše. V rámci fyzické kontroly ex-ate na základě hodnocení technické kvality projektu a dále v rámci kontroly MZ s ŽOP probíhá vždy cenová kontrola. Operační manuál pro kontrolu hospodárnosti nestanovuje žádné přesné postupy. Stejně tak není zcela zřejmý algoritmus, jakým je provedeno krácení v případě, že ceny nejsou shledány cenami Říjen

68 v místě a čase obvyklými. Předpokládáme, že krácení v praxi probíhá tak, že je expertně stanovena přiměřená cena a rozdíl vůči nadhodnocené ceně je pak označen za nezpůsobilý. Doporučujeme tyto detaily v dokumentaci ROP SV doladit. Na druhou stranu velmi podrobně je propracovaná metodika nezávislého ověřování projektů a v případě, že se tento typ ověřování osvědčil (po věcné i finanční stránce), je možné využívání tohoto institutu doporučit ve větší míře. ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Z HLEDISKA PRIORITNÍ OSY 1 ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Oblast podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A Důvody pro zvolenou kategorii E) Špatný stav komunikací a souvisejících staveb Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost území Nedostatečné napojení na nadregionální dopravní sítě Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,7) konkurenceschopnosti regionu D-E (2,3) Cílem oblasti podpory 1.1 je především řešení identifikovaných závad ve stavu silnic II. a III. třídy. Jejich modernizace a rekonstrukce je v působnosti krajů, pro něž jsou investice z ROP jednoznačně navýšením objemu financí alokovaných na řešení tohoto problému. C Projekty podpořené v rámci oblasti podpory 1.1 mohou odstranit lokální problémy, na celkový stav však mají omezený vliv. Projekty neřeší zkvalitnění napojení, rozdíly v dostupnosti a mj. i jízdních dobách před a po ukončení jejich realizace jsou minimální. C Ve vybraných projektech řeší oblast podpory 1.1 také napojení na silnice I. třídy a rychlostní silnice. Realizované projekty však celkově nemohou mít na řešení uvedeného problému výraznější vliv. Realizované projekty v podstatě nemají praktický vliv na konkurenceschopnost regionu. Dotčené komunikace ovlivňují zejména vnitřní diferenciaci regionu, na vnější konkurenceschopnost působí spíše dopravní komunikace nejvyššího řádu ve spojení s geografickou polohou. Říjen

69 Vysoká nezaměstnanost B-C (0,7) Velmi omezený pozitivní vliv lze odhadovat na základě skutečnosti, že zlepšená dostupnost zpravidla podporuje mobilitu pracovních sil, která může mít kladný dopad na zaměstnanost. Územní disparity B-C (0,7) Velmi malý vliv může být dán pouze u souvisle rekonstruovaných a modernizovaných delších úseků. Takových projektů bylo ovšem realizováno minimum. Vzhledem k nezměněné síti silnic II. a III. tříd a dlouhodobě velké stabilitě územních disparit nelze jejich podstatnou změnu očekávat. Nižší kvalita života B-C (0,7) Zkvalitnění dopravy, která je na dotčených silnicích pro obyvatel ve srovnání obyvatele regionu každodenní záležitostí, může mít s vyspělými regiony velmi mírný dopad na zlepšení kvality života. Evropy 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 1.1 podporuje potřebné investice do veřejného (krajského) majetku, které vedou k jeho zhodnocování. Silniční majetek krajů je dlouhodobě podfinancovaný, přínos oblasti podpory je tedy spíše v přílivu dodatečného množství finančních zdrojů do modernizace a rekonstrukce tohoto majetku než v jeho systematické modernizaci. Projekty podpořené v rámci oblasti podpory 1.1 jsou obvykle zaměřeny na silnice, kde je modernizace a rekonstrukce nejvíc naléhavá, ačkoli ne vždy jde o dopravní a územní prioritu. Některé projekty řeší také významné dopravní závady, např. kapacitní a bezpečné napojení na silnici I/35 v Liberci. Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 2.1, vyjadřuje následující schéma. Říjen

70 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: D-E (2,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Efektivita v této oblasti podpory byla označena za poměrně vysoce efektivní. Přirozeně jedná se o potřebné navýšení finančních zdrojů na modernizaci a rekonstrukci dopravní infrastruktury, ke které by jinak došlo s mnohem větším zpožděním, jednak jde o činnosti, které vedou ke zkvalitnění stávající sítě bez vkládání nových komunikací (až na úseky obchvatů sídel), tedy i bez výraznějších environmentálních dopadů. Modernizované a rekonstruované komunikace pak vykazují vesměs pozitivní následné nepřímé efekty. Rekonstrukce krajských silnic by měly výraznější dopad, pokud by se k nim přistupovalo koncepčněji a bylo by lépe koordinováno přidělování projektů například na základě naléhavosti modernizace a rekonstrukce, návaznosti komunikací za hranice regionu NUTS 2 apod. Dala by se využít například multikriteriální analýza hodnotící mj. stavební stav, dopravní význam, dopady na území apod., jejímž výsledkem by byl seznam prioritních úseků, a ty by následně byly modernizovány a rekonstruovány ve stanoveném pořadí. 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Projekty až na výjimky nepřinášejí nové stimuly pro socioekonomický rozvoj, odstraňují však zásadní hrozby pro zhoršení dostupnosti a koheze. V řadě ekonomických teorií (zejména neoklasických) je zdůrazňována mobilita pracovních sil jako jeden z klíčových faktorů efektivního využití pracovních sil. Podpořené projekty jednoznačně odstraňují bariéry mobility obecně. Oblast podpory 1.1 může mít reálný vliv na socioekonomický rozvoj pouze v případě modernizací a rekonstrukcí delších souvislejších úseků a v lokálním měřítku. Například souvislá modernizace a rekonstrukce silnice Vrchlabí Strážné se zcela jistě projeví na socioekonomickém rozvoji malé obce Strážné. Říjen

71 Oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A Důvody pro zvolenou kategorii E) Špatný stav komunikací a souvisejících staveb Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost území Nedostatečné napojení na nadregionální dopravní sítě Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,3) konkurenceschopnosti regionu B-C (0,7) Oblast podpory 1.2 má minimální vliv, výraznější dopad lze vnímat pouze v kategorii přestupních uzlů veřejné dopravy. Cyklostezky zvyšují bezpečnost dopravy a připívají k celková kvalitě dopravní sítě. C-D (1,7) Několik projektů je zaměřeno na nákup nízkopodlažních vozidel, zároveň projekty výstavby či přestavby dopravních terminálů počítají s odstraněním fyzických bariér pro pohyb osob se sníženou pohyblivostí. Tato skutečnost má pozitivní vliv na obslužnost regionu z hlediska specifických skupin osob, ale i osob staršího věku, cestujících s dětskými kočárky apod. Významné je zvýšení kvality vozového parku tam, kde byla podřadná. Důležitá je též podpora integrace dopravy. B Projekty se netýkají napojení na nadřazené sítě. Zlepšení plynoucí z realizovaných projektů nevytvářejí konkurenční výhodu z hlediska srovnání s ostatními regiony NUTS2, mobilita sice přispívá konkurenceschopnosti, ale vliv této oblasti podpory není v tomto ohledu příliš významný. Vysoká nezaměstnanost B-C (0,3) Zlepšení plynoucí z realizovaných projektů (tj. nové či rekonstruované terminály, integrace dopravních systémů, nové cyklostezky) samy o sobě neovlivňuji tvorbu pracovních míst. Může se pouze mírně zlepšit dojížďka za prací. Územní disparity B Realizované projekty neovlivňují změnu vnitřní diferenciace kraje, která je dlouhodobě stabilní a ovlivnitelná spíše mírou propojení území nežli kvalitou dopravních uzlů a dopravních prostředků. Vliv by měla pouze nabídka rychlejších a častějších spojů z periferních oblastí do center. Nižší kvalita života C - D(1,7) Zkvalitnění v oblasti přestupu mezi různými druhy Říjen

72 obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy veřejné dopravy na dopravních terminálech, pořízení vozidel snadno přístupných občanům se sníženou pohyblivostí či integrace systémů hromadné dopravy výrazně zpřístupňuje, zatraktivňuje a zefektivňuje hromadnou dopravu. Vzhledem k tomu, že hromadná doprava je využívána velkou části populace a pro určité skupiny obyvatelstva je dokonce jedinou možností, dopad na kvalitu života bude zřetelný. Kvalitu života ovlivňuje pozitivně také zlepšení infrastruktury pro cyklisty. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Projekty podpořené v rámci oblasti podpory 1.2 lze považovat za účelné mj. proto, že kopírují trendy ve vyspělých zemích (tzn. podpora integrace hromadné dopravy, odstraňování bariér pro znevýhodněné občany, rozvoj cyklodopravy jako zdravé alternativy přepravy atd.). Realizované projekty mají měřitelný dopad v oblasti veřejné dopravy a cyklistiky, což je ale zčásti dáno i nižší výchozí srovnávací základnou. Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 1.2, vyjadřuje následující schéma. Říjen

73 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: D-E (2,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Oblast podpory je poměrně vysoce efektivní z hlediska rozvoje přestupních uzlů veřejné dopravy v potřebných lokalitách, z hlediska modernizace vozového parku a rozvoje bezpečné sítě cyklistických cest. K vyšší efektivitě by rozhodně přispěl koncepčnější přístup při výběru terminálů, jejich rozsahu a obnovy vozového parku či rozvoje sítě cyklostezek. Navíc některé stavby pro veřejnou dopravu působí jako předimenzované (například dopravní terminál v České Třebové, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení), jejichž potřebnost nebo rozsah patrně nezohledňuje zcela reálné podmínky, což bude mít za následek i vysoké provozní náklady přestupních uzlů. 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C D (1,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Kvalitní hromadná doprava zajišťuje srovnatelnou mobilitu obyvatelům různých sociálních vrstev, navíc má oproti individuální automobilové pozitivní dopady na životní prostředí. Realizace oblasti podpory může mít i pozitivní environmentální dopady (realizace projektů může posílit (či udržet) využití a význam hromadné a cyklistické dopravy na úkor dopravy individuální automobilové) a dopady z hlediska rovných příležitostí (kvalitní hromadná doprava zajišťuje srovnatelnou mobilitu obyvatelům různých sociálních vrstev). Přímé ekonomické dopady na region jsou naopak nízké, vliv na mobilitu pracovních sil je sice pozitivní, ačkoli ve srovnání s flexibilní automobilovou dopravou pouze omezený. Říjen

74 Oblast podpory 1.3 Rozvoj mezinárodních veřejných letišť 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A Důvody pro zvolenou kategorii E) Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost území B-C (0,3) Nedostatečné napojení B-C (0,7) na nadregionální dopravní sítě Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,3) konkurenceschopnosti regionu Dotčené letiště bude sloužit zejména pro charterové lety pro cestovní kanceláře v letních měsících. Tím se zvýší dostupnost letních zahraničních letovisek pro obyvatele zejména Královéhradeckého a Pardubického kraje. Vzhledem k relativní blízkosti pražského ruzyňského letiště a pravděpodobnosti vzniku pražského nízkonákladového letiště ve Vodochodech nebude mít pardubické letiště další efekt na dostupnost regionu. Zlepšení pravděpodobně nastane pouze v případě relativně specifické a minoritní dostupnosti letních zahraničních destinací. Přítomnost kvalitního letiště splňujícího mezinárodní parametry může představovat rozvojový potenciál (i když v kontextu poměrně blízkého pražského letiště lze očekávat dopad na konkurenceschopnost spíše nižší). Vysoká nezaměstnanost B-C (0,3) V případě růstu výkonů se letiště může stát významným mikroregionálním zaměstnavatelem. Územní disparity B Vzhledem k zaměření na charterové lety neutrální vliv. Nižší kvalita života obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy B-C (0,3) Dochází ke zlepšení dostupnosti na nadnárodní úrovni pro obyvatele regionu, zároveň však případné zvýšení provozu může mít negativní dopady na obyvatele v lokalitě letiště a blízkém okolí. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Jediný podpořený projekt má vzhledem ke krátké vzdálenosti od pražského letiště nízký význam. Letiště Pardubice má zcela specifické využití pro charterové lety a malý počet letů do Ruska, jeho rozvoj však regionu nepřináší lepší dopravní obslužnost ani významně neovlivňuje konkurenceschopnost či kvalitu života. Ani v době boomu nízkonákladových společností se nestalo levnější alternativou pražského letiště s vysokými letištními poplatky. Významný je handling soukromých letadel a zajištění dostupnosti především dvou krajů pro privátní letadla a zvláštní příležitosti. Říjen

75 Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 1.3, vyjadřuje následující schéma. 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Projekt bylo potřebné realizovat z důvodu udržení alespoň stávající míry konkurence, neboť hlavní letiště v regionu se tak dostalo na standardní úroveň. Provedení lze považovat za poměrně efektivní. Na druhou stranu mezinárodní letiště vyžaduje rozsáhlé investice a má současně poměrně malý dopad. 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Říjen

76 Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. B-C (0,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Na obyvatelstvo regionu má existence letiště nepatrný pozitivní vliv, významnější je dostupnost mezinárodního letiště v Praze. V tomto případě nejspíš nelze pominout určitý pocitový dopad na obyvatele u některých mohou převládat obavy ze zhoršeného životního prostředí v důsledku zvýšeného provozu a u jiných pocit zvýšení prestiže. Významnější socioekonomický dopad bude patrný zejména v lokalitě letiště z hlediska příležitostí k rozvoji, které se zde nabízejí. ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Z HLEDISKA PRIORITNÍ OSY 2 ROZVOJ MĚSTSKÝCH A VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A E) Nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields Nedostatečné služby občanské vybavenosti C-D (1,3) C-D (1,3) Jeden z cílů realizace oblasti podpory 2.1 spočívá ve využití zanedbaných objektů a ploch, jen menší část projektů přináší však v tomto směru přímý efekt. Přesto je v řešení problému dosažen jistý pokrok. Rozvoj služeb občanské vybavenosti je v oblasti podpory 2.1 bezprostředně realizován jen v rozvoji vzdělávací a sportovní infrastruktury, nepřímo se ho dotýká i část projektů orientovaných na celkovou revitalizaci vybraných území. V rámci ROP SV podporovaného z ERDF však šlo primárně o infrastrukturu pro tyto služby, nikoli o služby samotné. Přesto lze hodnotit vliv ROP jako pozitivní, Říjen

77 Zastaralá infrastruktura v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí Zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání Neprovázanost zdravotnických sociálních služeb Existence sociálně patologických jevů Narušené prostředí a životní Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,7) konkurenceschopnosti regionu protože lze předpokládat zkvalitnění služeb díky modernizované infrastruktuře a vybavení. Byl dosažen jistý pokrok. C Přestože oblast podpory 2.1 umožňuje i rozvoj zdravotnické a sociální infrastruktury, je tato možnost v projektech dosud v podstatě opomíjena, vliv je proto pouze mírně pozitivní. C-D (1,3) Část projektů z oblasti podpory 2.1 (konkrétně 3 projekty zaměřené na rekonstrukci budov či úpravy vnějšího prostředí) je zaměřena na zlepšení infrastruktury pro vzdělávání, byl dosažen jistý pokrok. B-C (0,3) Přestože oblast podpory 2.1 umožňuje i rozvoj zdravotnické a sociální infrastruktury, je tato možnost v projektech dosud opomíjena včetně řešení provázanosti obou služeb. Určité náznaky se objevují v případě u některých projektů typicky sociální služby pro zdravotně postižené. B-C (0,7) Pokrok v řešení sociálně patologických jevů přináší realizace oblasti podpory 2.1 jen nepřímo a zpravidla ne záměrně. Několik projektů v oblasti sociálních služeb pravděpodobně má charakter prevence sociálně patologických jevů a zvýšení bezpečnosti. Přesto ROP SV toto téma zásadním způsobem neřeší. B-C (0,3) Vliv je spíše neutrální, neboť podpořené projekty řeší jiná témata než ŽP. Posun v řešení problému přináší (nepřímo a málo intenzivně) jen realizace projektů celkové revitalizace vybraných území. Celková realizace oblasti podpory 2.1 má jen nepřímý a málo intenzivní vliv na růst ekonomické konkurenceschopnosti měst většina projektů je zaměřena na celkové zkvalitnění městského prostředí, na řešení daného problému tak není explicitně orientována. Vysoká nezaměstnanost B Podpořené projekty nejsou zaměřeny na zvýšení míry zaměstnanosti. Primárně šlo o rekonstrukci budov a prostranství a o pořízení vybavení, čímž mohlo dojít v některých případech dokonce i k úbytku pracovních příležitostí (neboť nové vybavení mnohdy snižuje personální náročnost a náklady). V některých případech sice mohlo dojít i ke vzniku několika málo pracovních míst, ale celkový dopad je pravděpodobně neutrální. Územní disparity B Projekty neřeší územní disparity, resp. v kontextu ostatních oblastí podpory této prioritní osy je jejich vliv neutrální. Nižší kvalita života C Projekty řeší zvýšení kvality života pouze zprostředkovaně, obyvatel ve srovnání např. opravy veřejných budov, opravy škol, veřejného s vyspělými regiony prostranství apod. Evropy 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 2.1 je založena velmi široce, projekty jsou kvůli tomu rozdrobené a nemohou významněji ovlivnit hlavní cíl oblasti podpory, tj. posílení rozvoje měst jako regionálních center. Obsahové zaměření projektů nekoresponduje zcela s identifikovanými problémy. Prakticky pominuto zůstalo téma brownfieldů, které je jedním z definovaných problémů, naopak poměrně intenzivní podpora byla směřována na téma volnočasových sportovních a kulturních aktivit (mj. plavecký areál a sportovní areál Sokol v Pardubicích, bazén Říjen

78 Liberec, sportovní centra Dašická (Pardubice) a Harcov (Liberec), několik multifunkčních hřišť a sportovišť a několik dalších projektů), které však nereagují na žádný zjištěný problém, resp. pouze okrajově na nedostatečné služby občanské vybavenosti. Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 2.1, vyjadřuje následující schéma. 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Efektivita provedení této oblasti podpory byla vyhodnocena jako spíše nižší. Aplikovaný integrovaný přístup určitě má smysl a v zásadě ho bylo dosaženo, byť v nepříliš inovativní podobě. Témata pro IPRM jsou příliš Říjen

79 široká. Podpořit bylo možné deprivované i centrální části města a v rámci nich prakticky všechny myslitelné aktivity. Zcela bezbřehá pak je možnost tematických IPRM (do tematického IPRM zaměřeného na kvalitu života/atraktivitu města lze opravdu dát cokoli). Téma IPRM by bylo vhodné zúžit buď omezením podpořitelných aktivit obecně, nebo ponecháním možnosti výběru aktivit, které však budou opět jasně omezené. Jako příklad může sloužit Liberec (výstavba/modernizace základních škol, bazénu, sportovišť, hřišť, parků, muzeí) a Hradce Králové (výstavba/rekonstrukce hradeb a památek, kulturních zařízení, škol), kde je integrovanost a vzájemná souvislost takto širokého okruhu témat velmi slabá a v žádném z nich nebylo významných tematických synergií reálně dosaženo. Častěji naopak bylo dosaženo synergií územních, tedy zásadnějších změn vzhledu a atraktivity rozsáhlejších částí území (čtvrtí) v příslušném městě. I přes deklarovaný integrovaný přístup byla realizace projektů přirozeně vedena hlavně organizační snadností. Realizovány tedy byly rutinní projekty s vyjasněnými majetkovými vztahy (vlastníkem budovy byl typicky obec nebo kraj) a jednoduchým způsobem řešení (rekonstrukce budovy, nákup vybavení). Naopak nebyly realizovány náročné projekty (brownfields) s obtížnými vlastnickými vztahy, což je dáno i nemožností financovat brownfields v soukromém majetku (tato podmínka většinu brownfields z podpory diskvalifikuje. Nástroj IPRM je obecně aplikovatelný i v jiných případech (byť v modifikované podobě) rozvoje měst, ale i regionů. Inspirativní je de facto předem daná alokace na jednotlivá města, která si následně volí, co chtějí řešit. Možnosti zaměření IPRM je však třeba zásadně upřesnit v současné podobě je reálně podpořitelné vše. Lze doporučit, aby se intervence zaměřila obecně více na veřejný prostor (tedy prostranství, zeleň, plochy, mobiliář, životní prostředí), kde mají řešení z podstaty integrovanější povahu a zpravidla je logické uplatnit zónový přístup, a méně na budovy (školy, nemocnice, divadla ), kde je integrovanost v zónových IPRM spíše okrajová. V takovém případě je zpravidla vhodnější uplatnit tematický přístup a integrovanost hledat zde (např. integrované řešení zdravotnické péče ve městě, školství ve městě apod.). 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C (0,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv realizace oblasti podpory 2.1 na sociálně ekonomický rozvoj regionu je nepochybně kladný. Důraz je však kladen spíše na zlepšování celkové kvality městského prostředí, které se (budoucího) rozvoje regionu dotýká jen zprostředkovaně. Význam revitalizace prostranství a budov z hlediska dopadů na socioekonomický rozvoj nelze přeceňovat. Toto téma obecně neskýtá příliš mnoho prostoru především pro zvýšení hospodářské výkonnosti a inovace. Na druhé straně je velmi pravděpodobné, že realizace projektů skutečně ke zvýšení kvality života, a tím i k socioekonomickému rozvoji regionu přispěla. Říjen

80 Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A E) Nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields Nedostatečné služby občanské vybavenosti Zastaralá infrastruktura v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí Zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání Neprovázanost zdravotnických sociálních služeb a C-D (1,3) D C-D (1,3) C-D (1,3) B-C (0,3) Jeden z cílů realizace oblasti podpory 2.2 spočívá ve využití zanedbaných objektů a ploch, jen menší část projektů přináší však v tomto směru přímý efekt. Přesto je v řešení problému dosažen jistý pokrok, který je poněkud zřetelnější než v případě oblasti podpory 2.1, neboť brownfields byly v menších městech revitalizovány o něco častěji. Je to patrně dáno menší plochou, jednoduššími majetkovými vztahy a snadnějším řešením. Celkově však zůstalo téma revitalizace BF i zde pod očekáváním a bylo zastíněno výstavbou a rekonstrukcemi budov škol, nemocnic, zařízení soc. služeb, kulturních a sportovních zařízení. Rozvoj služeb občanské vybavenosti je v oblasti podpory 2.2 podpořen jednak prostřednictvím projektů přímo zaměřených na rozvoj této oblasti, nepřímo se ho dotýká i část projektů orientovaných na celkovou revitalizaci vybraných území. V rámci ROP SV podporovaného z ERDF šlo primárně o infrastrukturu pro tyto služby, nikoli o služby samotné. Přesto lze hodnotit vliv ROP jako pozitivní, protože lze předpokládat zkvalitnění služeb díky modernizované infrastruktuře a vybavení. Pokrok řešení daného problému je znatelný. Oblast podpory 2.2 umožňuje i rozvoj zdravotnické a sociální infrastruktury a tuto možnost část projektů využívá. Pokrok je však jen mírně pozitivní. Část projektů z oblasti podpory 2.2 je zaměřena na zlepšení infrastruktury pro vzdělávání, intenzita pokroku je však nízká (mj. s ohledem na celkový objem prostředků). Projektů bylo podpořeno celkem velké množství, zvláště pak pokud by bylo vzdělávání chápáno v širším smyslu (tj. i neformální vzdělávání typu kultura, volný čas). Byl alokován malý objem prostředků a není řešena provázanost zdravotních a sociálních služeb. Byly podpořeny v podstatě pouze individuální projekty, pouze u některých projektů se objevují určité náznaky vazeb Říjen

81 (typicky sociální služby pro zdravotně postižené apod.). Existence sociálně B-C (0,7) Pokrok v řešení sociálně patologických jevů přináší patologických jevů realizace oblast podpory 2.2 jen nepřímo a zpravidla ne zcela záměrně. Několik projektů v oblasti sociálních služeb pravděpodobně má charakter prevence sociálně patologických jevů a zvýšení bezpečnosti. Do této kategorie lze zařadit i zvýšení bezpečnosti (několik projektů zaměřených na bezpečnostní a kamerové systémy). Narušené životní B-C (0,3) Vliv je spíše neutrální, neboť podpořené projekty řeší jiná prostředí témata než ŽP. Posun v řešení problému přináší (nepřímo a málo intenzivně) jen realizace projektů celkové revitalizace vybraných území. Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,7) Celková realizace oblasti podpory 2.2 má jen nepřímý a konkurenceschopnosti málo intenzivní vliv na růst ekonomické regionu konkurenceschopnosti měst většina projektů je zaměřena na celkové zkvalitnění městského prostředí, na řešení daného problému tak není explicitně orientována. Vysoká nezaměstnanost B-C (0,3) Podpořené projekty nejsou zaměřeny na zvýšení míry podpory nezaměstnanosti. Územní disparity B Projekty realizované v oblasti podpory 2.2 fakticky nijak nemění územní disparity regionu, hlavně v kontextu ostatních oblastí podpory této prioritní osy je jejich vliv neutrální. Nižší kvalita života C Oblast podpory 2.2 přispívá mírně k růstu kvality života v obyvatel ve srovnání regionu. Velmi omezený dopad má především při řešení s vyspělými regiony zkvalitnění sociální infrastruktury a škol, které posilují Evropy kvalitu života. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 2.2 je založena velmi široce a projekty jsou kvůli tomu rozdrobené. Intenzivně bylo podpořeno téma volnočasových sportovních a kulturních aktivit (sportovní areály v Přelouči, Moravské Třebové, Jaroměři, Jilemnici, Chrudimi, Nové Pace, Velkých Hamrech, Lanškrouně atd., bazény a koupaliště v Litomyšli, České Skalici, Chlumci n. C., Frýdlantu, Turnově a řada dalších projektů) a revitalizace rekreačních zón a parků, které nereaguje na žádný zjištěný problém, resp. pouze okrajově na nedostatečné služby občanské vybavenosti. Říjen

82 Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 2.2, vyjadřuje následující schéma. 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C-D (1,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Zdroje byly převáděny na výsledky vesměs efektivně, a to jak volbou použitých nástrojů, tak i volbou příjemců a alokovaných částek. Na druhou stranu jsou podpořené projekty zaměřeny především na rekonstrukce a stavební obnovu buď veřejných prostranství v majetku obcí, nebo budov, které jsou v majetku nebo ve správě subjektů zřizovaných nebo provozovaných orgány veřejné správy. Realizace projektů byla přirozeně vedena hlavně organizační snadností. Podpořeny tedy byly rutinní projekty s vyjasněnými majetkovými vztahy (vlastníkem budovy typicky obec nebo kraj) a jednoduchým způsobem řešení (rekonstrukce budovy, nákup vybavení). Naopak nebyly realizovány náročné projekty (brownfields) s obtížnými vlastnickými vztahy, což je dáno i nemožností financovat brownfields v soukromém majetku (tato podmínka většinu brownfields z podpory diskvalifikuje), a realizováno bylo jen minimum projektů inovativních. Zkušenosti ukazují, že podpora veřejného prostoru (tedy prostranství, zeleň, plochy, mobiliář, životní Říjen

83 prostředí) může mít integrovanější povahu a vyšší veřejný užitek oproti rekonstrukci budov, kde se navíc v některých případech může narážet i na otázku veřejné podpory. 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: B-C (0,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv realizace oblasti podpory 2.2 na sociálněekonomický rozvoj regionu je spíše kladný, i když obecně význam revitalizace prostranství a budov v socioekonomickém rozvoji nelze přeceňovat. Toto téma neskýtá příliš mnoho prostoru především pro zvýšení hospodářské výkonnosti a inovace. Na druhé straně je velmi pravděpodobné, že realizace projektů skutečně ke zvýšení kvality života, a tím i k socioekonomickému rozvoji regionu přispěla. Oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A E) Nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields Nedostatečné služby občanské vybavenosti C C-D (1,5) Jeden z cílů realizace oblasti podpory 2.3 spočívá ve využití zanedbaných objektů a ploch. Ačkoli se tomuto tématu věnuje jen menší část projektů, je zde patrný určitý pozitivní efekt. V rámci oblasti podpory 2.3 bylo realizováno poměrně značné množství projektů zaměřených na zlepšení služeb občanské vybavenosti, zvláště té základní (informační a komunitní centra, základní školy, malá zařízení zdrav. a Říjen

84 Zastaralá infrastruktura v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí Zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání Neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb Existence sociálně patologických jevů Narušené prostředí životní C-D (1,3) soc. služeb). V rámci ROP SV podporovaného z ERDF však šlo primárně o infrastrukturu pro tyto služby, nikoli o služby samotné. Přesto lze hodnotit vliv ROP jako pozitivní, protože lze předpokládat zkvalitnění služeb díky modernizované infrastruktuře a vybavení. Oblast podpory 2.3 umožňuje i rozvoj zdravotnické a sociální infrastruktury, tuto možnost část projektů využívá. C-D (1,3) Projektů bylo celkem velké množství, zvláště pak pokud bychom vzdělávání chápali v širším smyslu (tedy bychom zahrnovali i neformální vzdělávání typu kultura, volný čas). B-C (0,3) Řešení provázanosti obou služeb je v projektech opomíjeno, mezi žadateli o ně nebyl patrně zájem. B-C (0,7) B-C (0,3) Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,3) konkurenceschopnosti regionu Vysoká nezaměstnanost Územní disparity B B Oblast podpory má spíše nepřímý vliv na toto téma. Několik projektů v oblasti sociálních služeb má charakter prevence sociálně patologických jevů. Do této kategorie lze zařadit i projekty zaměřené na zvýšení bezpečnosti. Přestože oblast podpory 2.3 umožňuje i realizaci projektů explicitně zaměřených na zlepšování životního prostředí, je tato možnost v projektech opomíjena. Posun v řešení problému tak přináší (nepřímo a málo intenzivně) jen realizace projektů celkové revitalizace vybraných území obcí. Celková realizace oblasti podpory 2.3 má jen nepřímý a málo intenzivní vliv na růst ekonomické konkurenceschopnosti obcí většina projektů je zaměřena na celkové zkvalitnění prostředí obcí, na řešení daného problému tak není explicitně orientována. Podpořené projekty nejsou zaměřeny na zvýšení míry podpory nezaměstnanosti. Projekty realizované v oblasti podpory 2.3 fakticky nijak nemění územní disparity regionu, hlavně v kontextu ostatních oblastí podpory této prioritní osy je jejich vliv neutrální. Oblast podpory 2.3 přispívá k růstu kvality života v regionu. Velmi omezený dopad má především při řešení zkvalitnění sociální infrastruktury a škol, které posilují kvalitu života. Nižší kvalita života obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy C 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 2.3 je založena velmi extenzivně, projekty jsou velmi rozdrobené. Intenzivně bylo podpořeno téma volnočasových sportovních a kulturních aktivit (sportovní areály v Zaječicích, Starém Městě, Osíku, Černilově, Horní Heřmanici, Dolní Čermné, Rybníce, Heřmanově Městci, Janově n. N. aj., volnočasová centra ve Žďáře nad Metují, Českém Dubě, České Heřmanici, Cvikově aj. a řada dalších projektů) a revitalizace rekreačních zón a parků), které nereaguje na žádný zjištěný problém, resp. pouze okrajově na nedostatečné služby občanské vybavenosti. V případě malých obcí na má sice podpora těchto aktivit velký společenský užitek (samy by často nevznikly), avšak na druhou stranu se může dostat až na hranu veřejné podpory, a to zvláště v podmínkách menších měst a obcí, kde jeden nově vzniklý nebo zmodernizovaný objekt může zásadně ovlivnit konkurenci v daném oboru v celém městě i v jeho okolí. Říjen

85 Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 2.3, vyjadřuje následující schéma. 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C-D (1,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Efektivita oblasti podpory byla vyhodnocena jako nízká až střední. Poměrně efektivní byla volbou použitých nástrojů i příjemců a alokovaných částek. Na druhou stranu se jedná hlavně o izolované projekty, řešené bez dopadu na širší zázemí nebo na mikroregion. Podpořené projekty jsou zaměřeny především na rekonstrukce a stavební obnovu buď veřejných prostranství v majetku obcí, nebo budov, které jsou v majetku nebo ve správě subjektů zřizovaných nebo provozovaných orgány veřejné správy. Realizace projektů byla přirozeně vedena hlavně organizační snadností. Realizovány tedy byly primárně rutinní projekty s vyjasněnými majetkovými vztahy (vlastníkem budovy typicky obec nebo kraj) a jednoduchým způsobem řešení (rekonstrukce budovy, nákup vybavení), na komplikované projekty například brownfields s obtížnými vlastnickými vztahy (což je dáno i nemožností financovat brownfields v soukromém majetku a tato podmínka většinu brownfields z podpory diskvalifikuje) se pozornost nezaměřila. Říjen

86 V podmínkách malých měst a obcí se nabízí řídit se něčím jako standard občanské vybavenosti, který umožní vyhodnotit potřebnost jednotlivých složek infrastruktury pro veřejné služby. Na druhou stranu projekty tohoto typu nesměřují primárně ke zvýšení konkurenceschopnosti, ale spíše k zachování životaschopnosti malých měst a obcí (mají tedy spíše pojišťovací než strategickou roli). 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: B-C (0,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv zlepšení občanské vybavenosti na socioekonomický rozvoj (tj. zejména na ekonomickou složku) nelze přeceňovat. Vliv na sociální soudržnost v malých obcích je naproti tomu výraznější, většina intervencí má pouze lokální vliv. ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Z HLEDISKA PRIORITNÍ OSY 3 CESTOVNÍ RUCH Oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury cestovního ruchu 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A Důvody pro zvolenou kategorii E) Absence spolupráce B-C (0,3) Ve většině projektů byl deklarován vznik partnerství při veřejného a vzniku a realizaci projektů (Indikátor počet zapojených soukromého sektoru partnerů). Z dostupných podkladů pro hodnocení ale nelze posoudit druh a kvalitu spolupráce mezi nositeli projektů a ostatními subjekty. Většina projektů ale působí tak, že nejsou založeny na partnerské Říjen

87 spolupráci a jedná se odděleně buď o projekty firem, nebo obcí, případně dalších organizací. Nerozvinutý informační B-C (0,7) Několik projektů k informačním službám a systém v cestovním infrastruktuře bylo podpořeno, ale v zásadě to není ruchu rozvoj systému, ale spíš rozvoj dílčích složek systému ve vazbě na projekty primárně zaměřené jiným směrem systém z toho v rámci této oblasti podpory nevzniká. IS je většinou podpořen jako doprovodná aktivita (např. rozvoj navigačního systému při značení cyklotras, cyklostezek apod. nebo v rámci rekonstruovaných památkových objektů. Špatný stav kulturních památek C-D (1,3) V rámci oblasti podpory 3.1 bylo vloženo poměrně značné množství prostředků do obnovy kulturních památek a byly realizovány významné investice do rekonstrukce památkových objektů za účelem jejich využití pro CR. Investice směřují do významných památkových objektů (jak s hlediska historické hodnoty, tak jejich potenciálu pro cestovní ruch). Pozitivem jsou také investice do zlepšení přístupnosti památkových objektů. Řešení tohoto problému však na úrovni celého regionu vyžaduje dlouhý čas a mnoho dalších finančních zdrojů. Nedostatečná doprovodná infrastruktura D Oblast podpory 3.1 má na tento problém významný vliv, protože doprovodná infrastruktura se evidentně zlepšila (když dominují služby základní (ubytování a v cestovním ruchu stravování)), byť z velké části pro poskytování komerčních služeb. V některých případech získaly podporu i projekty, u nichž může být poněkud sporný přínos investic pro cestovní ruch ve srovnání s přínosem pro místní obyvatele či pro profesionální sportovce. Nositeli těchto projektů jsou zejména obce (např. projekt na vybudování lyžařského vleku pro děti v Nové Pace, projekt obce Dolní Morava na vybudování doprovodné infrastruktury skatepark, hokejové hřiště, vodní svět u Kunětické hory aj.; vybudování víceúčelové rekreační sportovní dráhy v areálu Městského stadionu Liberec zde žadatelem soukromý subjekt). Špatný stav komunikací B-C (0,7) Spíše doplňkové aktivity, vliv tedy mírně pozitivní. a souvisejících staveb Převažují investice do zajištění dostatečných parkovacích míst v turistických střediscích, dále investice do zkvalitnění přístupových cest zejména pro pěší (pozitivum zajištění bezpečnosti pěších návštěvníků/turistů). Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost území B Oblast podpory má v podstatě neutrální vliv, byly pouze okrajově budovány přístupové cesty k některým turistickým atraktivitám. Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň C Podpořené projekty mají mírně pozitivní vliv pro region konkurenceschopnosti regionu z hlediska posílení konkurenceschopnosti. Často se jedná o projekty promyšlené, originální a inovativní, u nichž lze předpokládat pozitivní vliv na konkurenceschopnost regionu. Konkurenceschopnost regionu je však velmi komplexní charakteristikou, na niž realizace několika projektů v jedné oblasti nemůže Říjen

88 mít zásadní vliv. K posílení konkurenceschopnosti tak dochází na úrovni jednotlivých destinací, nikoli celkově na konkurenceschopnosti cestovního ruchu či celého regionu. Vysoká nezaměstnanost C D (1,3) Lze předpokládat, že podpořené projekty budou celkově generovat řádově několik stovek nových pracovních míst (v současné době přibližně 500), což v území o velikosti 3 krajů představuje mírné (nikoli však výrazné) pozitivum. Lepšímu hodnocení vlivu oblasti podpory na nezaměstnanost brání i předpoklad nejisté dlouhodobé udržitelnosti těchto míst a zvýšených nároků na veřejné rozpočty v případě projektů realizovaných veřejnými subjekty (města, obce, kraje ). Územní disparity B C (0,3) Z dostupných informací nevyplývá, že by zaostalejší či problémové oblasti byly při hodnocení zvýhodňovány, ani že by z jakýchkoli jiných důvodů byly častěji podporovány projekty s územním dopadem na zaostalé či problémové oblasti. Opatření tak v principu nemá územní dimenzi. Pokud bychom šli do důsledků, realizované projekty jsou lokalizovány především v místech turisticky atraktivních, což dále posiluje jejich dominanci (tedy spíše zvyšuje územní disparity ) v odvětví cestovní ruch. Nižší kvalita života C Kromě vlivu na zaměstnanost, podnikání apod. je obyvatel ve srovnání dopad na kvalitu života obyvatel regionu nepříliš s vyspělými regiony významný, neboť projekty jsou již z principu cíleny na Evropy návštěvníky, nikoli na obyvatele regionu. Na druhou stranu v některých případech však podpořená infrastruktura zlepší kvalitu života i místních obyvatel. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 3.1 umožnila podporu řady zajímavých projektů týkající se místních produktů nebo opravy památek. Poněkud paradoxní je, že nejvíce podpořených projektů (a nejvyšší investice) jde za projekty zaměřené na podporu zkvalitnění a rozšíření ubytovacích a stravovacích služeb, tj. na podporu zkvalitnění nedostatečné základní infrastruktury. Tento problém ale přitom není uveden ve stromu problémů ROP SV. Pokud jde o oblast památek, toto téma je poněkud účelově přiřazeno k cestovnímu ruchu, v důsledku čehož není primárně řešen problém jejich špatného (technického) stavu, ale problém jejich využití. Dokládá to skutečnost, že např. při výběru projektů nehraje roli míra zchátralosti objektu ani hodnotnost památky, ale kreativita a inovativnost jejího budoucího využití. To samozřejmě není a priori špatně, pouze to neřeší problém, který je v ROP SV identifikován. Přirozeně, obojí spolu souvisí a nalezení jejich nového využití umožňuje rekonstrukci příslušných památek a tedy zlepšení jejich stavu, ale jen jako vedlejší vliv. Řešení technického stavu památek je věc z podstaty nerozvojová (nemá smysl například počítat ekonomickou návratnost takových projektů či jejich vliv na konkurenceschopnost, památky nelze modernizovat, ale pouze udržovat, přičemž způsob jejich využití s tím nesouvisí). Říjen

89 Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 3.1, vyjadřuje následující schéma. 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C-D (1,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Efektivita oblasti podpory 3.1 byla vyhodnocena jako nízká až střední. Pozitivními rysy je objem alokovaných prostředků či velikost projektů a také to, že byla podpořena unikátní nabídka území. Negativně je vnímána výrazně převažující podpora směrem k soukromým subjektům, které mnohdy znamenaly vysoké investice do nových objektů, u nichž není jistá míra přínosu pro rozvoj CR (např. termální komplex Dům pohody v Chrastavě, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Podnikatelské subjekty čerpaly prostředky na 4x větší počet projektů, navíc s průměrnými náklady vyššími téměř 1,5x než v případě projektů veřejných subjektů, zejména obcí a měst. Veřejný užitek takové podpory je obecně považován za nižší a navíc tento způsob podpory je třeba pečlivě zvažovat i z hlediska zajištění volné soutěže. S tím souvisí i nepříliš vhodná forma podpory (dotace), v tomto případě by možná stálo za úvahu využít nové finanční nástroje, stejně jako se zaměřit na menší projekty. U některých podpořených soukromých subjektů je z hlediska efektivity diskutabilní také jejich omezená zkušenost v oblasti cestovního ruchu (př. Říjen

90 ADEVA zařízení školního stravování s.r.o., Odborový svaz zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu, Lesní družstvo Chvojno s.r.o. aj., ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Z hlediska efektivity lze diskutovat rovněž přínos a výši investic do většího počtu čtyřhvězdičkových hotelů ve velkých městech př. Hradec Králové. Z hlediska efektivity je namístě také zmínit, že podpora investic do některých ubytovacích zařízení patrně nemusela zcela reflektovat poptávku a turistický potenciál daného území, resp. přinejmenším nebyly jasně vymezeny cílové skupiny a nebyla jasně stanovena nabídka produktu (např. Rekonstrukce a dostavba hostince U Hubálků s ubytovacími kapacitami, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Kriticky lze přistoupit rovněž k výraznějšímu zastoupení (a patrně tak přecenění potenciálu území) pro kongresovou a incentivní turistiku a relaxační turistiku s welness službami a naproti tomu omezené podpoře projektů na rozvoj venkovské turistiky, hippoturistiky či agroturistiky zejm. v oblastech s potenciálem pro rozvoj CR, kde tato infrastruktura chybí. K vyšší efektivitě by přispělo i to, aby v oblastech, kde je to žádoucí, byl nositelem projektu spíše veřejný sektor než soukromý subjekt (případně byla vyžadována alespoň spolupráce obou). Jedná se zejména o vytváření a značení nových turistických tras, cyklotras, naučných stezek v rámci projektů zaměřených primárně na budování či zkvalitňování základní infrastruktury. U některých projektů lze tak vnímat jako hlavní důvod takových aktivit poněkud umělé vytváření doprovodné infrastruktury za účelem získání vyššího počtu bodů při hodnocení projektové žádosti. Realizaci této oblasti podpory lze také chybějící územní dimenzi, kterou by se dala případně zdůvodnit právě i podpora podnikatelských záměrů v problémových regionech. Problém slabé spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je v Česku v oblasti CR často zmiňován, avšak možnosti jeho řešení prostřednictvím intervencí z ROP SV jsou omezené. Obecně jsou nejspíš jádrem řešení neinvestiční, resp. nefinanční nástroje typu profesního vzdělávání, managementu/řízení rozvoje CR v rámci destinací, měst, obcí, krajů a státu apod. 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: B-C (0,8) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv oblasti podpory 3.1 byl vyhodnocen mezi stupni B-C, blíží se však výrazně ke kategorii C, tedy mírně pozitivní vliv. Nepochybně došlo k vytvoření infrastruktury stimulující návštěvnost a tím i zaměstnanost a ekonomický rozvoj, to může (i když také nemusí) dále přispívat k rozvoji MSP, ke zvyšování příjmů do místních a státního rozpočtu (díky odvodu daní a poplatků) apod. Na druhé straně je otázkou, zda dopady v podobě narušení volné soutěže poskytnutím podpory soukromým subjektům tento pozitivní vliv nerozmělňují, resp. zda nevytváří nové socioekonomické disparity, založené pouze na jiném principu. Říjen

91 Oblast podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A Důvody pro zvolenou kategorii E) Absence spolupráce B-C (0,8) Přinejmenším u těch projektů, které byly realizovány veřejného a sdruženími zahrnujícími soukromé i veřejné subjekty, soukromého sektoru nepochybně došlo k posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru obecně. Otázkou však je, do jaké míry se jedná o skutečné partnerství a do jaké míry pouze o deklaraci tohoto partnerství, která má spíše nízké reálné dopady na spolupráci na partnerství veřejného a soukromého sektoru. Problém této spolupráce představuje rovněž riziko přesunu projektu do režimu veřejné podpory, do něhož projekt podporující činnost soukromých subjektů spadá. Nerozvinutý informační C Oblast podpory 3.2 má v této oblasti velký potenciál, systém v cestovním který však nebyl dosud zcela využit. Problémem je ruchu zejména podpora parciálních systémů (např. v rámci jednotlivých měst nebo mikroregionů). To se projevuje i v absenci projektů na provázanost informačního systému v rámci TR a na zlepšení vnitřní komunikace mezi relevantními subjekty v CR v daném TR. Konstatovat lze také absenci komplexnějších projektů na rozšíření a zkvalitnění sítě TIC. Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B - C (0,8) Oblast podpory 3.2 sice nepochybně pozitivní dopady konkurenceschopnosti regionu pro region má, ale z hlediska celkové úrovně konkurenceschopnosti je její vliv pouze velmi malý. Vysoká nezaměstnanost B-C (0,3) Jednotlivé projekty generují minimum pracovních míst (propagační kampaně a marketingové projekty zpravidla žádné pracovní místo, projekty zaměřené na organizaci a řízení několik málo pracovních míst, které však mohly reálně znamenat pouze jejich redistribuci). Vliv na nezaměstnanost je tudíž zanedbatelný. Územní disparity B-C (0,3) Z dostupných informací nevyplývá, že by zaostalejší či problémové oblasti byly při hodnocení zvýhodňovány, byť reálně byly poněkud častěji podporovány projekty s územním dopadem na turisticky atraktivní oblasti, Říjen

92 které jsou často vnitřními či vnějšími periferiemi vyznačujícími se častými sociálně-ekonomickými problémy (např. Frýdlanstsko, Broumovsko). To na jedné straně může mírně (spíše zanedbatelně) oslabovat jejich zaostávání, ale na straně druhé to dále posiluje jejich dominanci v odvětví cestovního ruchu (tedy zvyšuje územní disparity ). Nižší kvalita života B C (0,3) Kromě vlivu na zaměstnanost, podnikání apod. je obyvatel ve srovnání dopad na kvalitu života obyvatel regionu nepatrný či s vyspělými regiony žádný (projekty jsou cíleny na návštěvníky, nikoli na Evropy obyvatele regionu). Mohou vznikat některé nepřímé efekty, kdy účinná propagace atraktivní nabídky CR může přispívat k zvýšení návštěvnosti dané TR/TO a k zvýšení příjmů subjektů CR v daném území, které mohou dále investovat do rozvoje infrastruktury CR, ze které profituje i místní obyvatelstvo. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory je celkově nastavena adekvátně (finanční objem, okruh příjemců, výše podpory na 1 projekt, podporované aktivity ), avšak nikoli vzhledem ke stanoveným problémům. Oblast podpory se s identifikovanými problémy z velké části míjí, což však lze přičítat spíše ne zcela šťastné formulaci problémů, než špatnému nastavení oblasti podpory. Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 3.2, vyjadřuje následující schéma. Říjen

93 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: B-C (0,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Objem prostředků alokovaných na oblast podpory je poměrně vysoký a totéž platí i o průměrném objemu výdajů na 1 projekt. Použitý nástroj (dotace) je adekvátní. V rámci oblasti podpory bylo podpořeno několik zajímavých projektů (např. kvalitní projekt S Máchou za Máchou po Máchově kraji). Jako efektivní přístup je vhodné zmínit např. prezentaci památek ve vazbě na ostatní atraktivity daného TR/TO či v rámci produktové řady (např. podporu marketingových aktivit TR Jizerské hory a Český ráj, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Je však zřejmé, že podpora nevychází z jednotné marketingové koncepce, případně ze syntézy krajských marketingových koncepcí. Objevuje se propagace jak krajů, turistických regionů, turistických oblastí, tak i projekt na prezentaci celého NUTS 2, což je z hlediska návštěvníka ne zcela snadno pochopitelný koncept. Není zde patrná ani vertikální provázanost. Zejména může být matoucí, pokud není provázána propagace na úrovni turistických regionů a turistických oblastí, které pod ně spadají. Z informací o projektech se toto nedá zjistit, naznačují to však projekty propagace jednotlivých turistických regionů a turistických oblastí, z nichž není patrná žádná koordinace, navíc například webové stránky některých TO a TR nejsou vzájemně propojeny a někdy dokonce chybí informace o příslušnosti TO k danému TR či propojení nabídky s ostatními TO. Problém lze vnímat v definici způsobilých výdajů, resp. podporovaných aktivit, která je příliš obecná (reálně podporuje plošně jakýkoli marketing bez nutnosti inovací, jasného cílení, měřitelných dopadů jednotlivých kampaní ). Přestože část projektů v rámci organizace a řízení rozvoje CR podporuje spolupráci mezi subjekty (což je správné), jiné projekty naopak spíše posilují jejich individualizaci (žadateli jsou jednotlivé obce či města). Sporný je jednorázový charakter části podpořených projektů (propagační kampaně), kde lze očekávat problémy s udržitelností výsledků. Pokud jde o rozvoj informačních systémů, efektivitu snižuje i fakt, že se jedná o parciální systémy (v rámci jednotlivých měst nebo mikroregionů). Diskutabilní je rovněž podpora propagace na nižší úrovni než turistické regiony a turistické oblasti. Některé projekty obcí, mikroregionů zaměřené na propagaci působí tak, že byly vynaloženy prostředky v oblastech s poměrně omezeným potenciálem pro CR. Propagace takových projektů by byla účinnější v rámci propagace TO či určitého produktu. 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, Říjen

94 C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: B C (0,5) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Podpořené projekty obecně nemohou mít velký vliv na socioekonomický rozvoj regionu. Případný pozitivní dopad je pouze zprostředkovaný a bude sporné jej prokázat. ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Z HLEDISKA PRIORITNÍ OSY 4 ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ Oblast podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A E) Neexistující vzájemná B V rámci oblasti podpory 4.1 byly podpořeny pouze spolupráce firem individuální projekty a jednotlivé firmy, neobjevila se zde explicitní motivace ke spolupráci (ani v horizontálním ani vertikálním řetězci). V rámci výběru z podaných žádostí, jsou hodnoceny jiné parametry pro výběr projektu než spolupráce, navíc mezi žadateli patrně nebyl o toto téma zájem. Neprovázanost vzdělávací soustavy a trhu práce Nepřipravené rozvojové plochy a nevyužité objekty Produkty a služby s nízkou přidanou hodnotou B C-D (1,5) B-C (0,7) V rámci podpořených projektů oblasti podpory 4.1 není patrná žádná motivace k provázanosti vzdělávací soustavy a trhu práce. Těžiště realizace oblasti podpory 4.1 spočívá ve využití zanedbaných objektů a ploch (největší počet projektů orientován tímto směrem). Při řešení problému dosažen znatelný pokrok, ačkoli by byl třeba větší rozsah podpory, vyšší celkový počet podpořených prostředků a objem alokovaných prostředků ke komplexnějšímu řešení tohoto problému. Oblast podpory 4.1 v zásadě nerozlišuje projekty s vyšší či nižší (potenciální) přidanou hodnotou, část projektů přesto přináší jistý pokrok, ale celkově jejich cílem není vybudovat plochy nebo infrastrukturu pro výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Říjen

95 Špatný stav komunikací a souvisejících staveb B-C (0,7) Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost území B-C (0,5) Nevyužité plochy a D (1,8) zchátralé objekty včetně brownfields Nedostatečné služby občanské vybavenosti C (1) Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň C (1,2) konkurenceschopnosti regionu Přestože oblast podpory 4.1 počítá se zlepšováním stavu místních komunikací, je tímto směrem orientováno jen málo projektů. Přestože oblast podpory 4.1 počítá se zlepšováním stavu dopravní obslužnosti, je tímto směrem orientováno jen málo projektů. Těžiště realizace oblasti podpory 4.1 spočívá ve využití zanedbaných objektů a ploch (největší počet projektů orientován tímto směrem). Při řešení problému byl dosažen znatelný pokrok. Oblast podpory je na tento problém zaměřena, výběrem projektů ho aktivně řeší. Otázkou je objem prostředků, počet podpořených projektů a jejich skutečný dopad na celkový objem nevyužívaných ploch a brownfields v regionu NUTS 2. Přestože oblast podpory 4.1 explicitně nepočítá se zlepšováním služeb občanské vybavenosti, je tímto směrem orientována část projektů (např. sociální a sportovní infrastruktura). Oblast podpory se na řešení problému podílí významně, především díky zaměření na podnikatelskou oblast a její posilování. Samotný reálný dopad je však díky počtu podpořených projektů a objemu prostředků spíše nízký. Pokrok je také neúměrný vynaloženým nákladům. Vysoká nezaměstnanost C Oblast podpory se na řešení problému podílí nepřímo, ale lze předpokládat, že rozvoj podnikání v nově rekonstruované infrastruktuře umožní podnikatelům vytvoření nových pracovních míst. Dopad na zaměstnanost tedy lze předpokládat, ale v kontextu finanční a ekonomické krize a zejména vzhledem k počtu podpořených projektů bude nejspíš velmi malý. Územní disparity B-C (0,3) Projekty realizované v oblasti podpory 4.1 v principu nijak nemění územní disparity regionu, i když jsou regionální priority součástí hodnoticích kritérií. Nižší kvalita života C Podpora byla směřována i na projekty, jejichž cílem bylo obyvatel ve srovnání budování sociální a volnočasové infrastruktury, takže byla s vyspělými regiony orientována na růst kvality života v regionu. Výraznější vliv Evropy však vzhledem k počtu projektů nelze očekávat. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory je poměrně extenzivně zaměřená a zacílení některých podpořených projektů působí poněkud nahodile. Proto nejspíš nejsou některé identifikované problémy řešeny podpořenými projekty (například neexistující vzájemná spolupráce firem či produkce a služby s nízkou přidanou hodnotou), neboť o tyto projekty patrně nebyl ze strany příjemců projeven výraznější zájem. Pozitivním aspektem je veřejná podpora brownfields, neboť byly podpořeny projekty, které by jinak podporu z veřejných zdrojů nezískaly. Kladně byla hodnocena zejména podpora projektů, které mají neziskový charakter, jako například Revitalizace bývalých vojenských kasáren na občanskou vybavenost v Chrudimi a Rekonstrukce objektu pivovaru na školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory ve Vysokém Mýtě. Rovněž může být pro podnikatele významné, že se jedná o podporu oblastí, které doplňují i jiné dotační nástroje OPPI Nemovitosti, tzn. pro jiné oblasti než pro zpracovatelský průmysl. Říjen

96 Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 4.1, vyjadřuje následující schéma. 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C-D (1,8) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Podpora podnikatelských projektů pro MSP jako motoru regionální ekonomiky je významná a tato oblast podpory ji jednoznačně napomáhá, podmínky realizace projektů s povinností řešit brownfields je jednoznačně správná a v rámci podpořených projektů určitě k naplnění podpory MSP došlo. V rámci realizovaných projektů budou zrevitalizovány některé brownfields, vytvořena pracovní místa, posíleny některé regiony, vzroste společenská prestiž a vnímání úspěchů podnikatelů. Většina projektů podpořených v rámci opatření by bez dotace/veřejné podpory nebyla realizována. Z tohoto hlediska lze tedy efektivitu hodnotit pozitivně. Problémem však je již zmíněné příliš široké zaměření oblasti podpory a spíše nahodilé zacílení podpořených projektů. Vyšší efektivitě z hlediska realizace oblasti podpory ze strany ŘO by prospěl vyšší počet výzev, které by měly časový přesah i za rok 2009, což by umožnilo podnikatelskému sektoru reagovat na dopady finanční a ekonomické krize. V případě podpory podnikatelského sektoru se nabízí rovněž zvážit možnost využití nových finančních nástrojů, neboť v příštím programovém období získá nejspíš tento způsob podpory na významu. Říjen

97 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C (1,2) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv realizace oblasti podpory 4.1 na sociálně ekonomický rozvoj regionu je nepochybně v principu kladný. Nicméně byl podpořen pouze malý počet projektů, jejichž realizace nemůže mít zásadní dopad na socioekonomický rozvoj regionu, ačkoli v malém měřítku na úrovni lokalit mohou tyto projekty přispět ke kultivaci prostředí a zvýšení jeho atraktivity pro podnikání. Oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A E) Neexistující vzájemná B Oblast podpory 4.2 sice prostřednictvím cílů má ambici spolupráce firem řešit oblast spolupráce středních škol, podniků, přenosy inovací, nicméně realizované projekty se zaměřují zejména na zázemí středoškolského vzdělávání, spolupráce s firmami se bezprostředně netýkají. Neprovázanost D Provázání vzdělávání a trhu práce je jedním z explicitních vzdělávací soustavy a cílů oblasti podpory 4.2 a většina projektů vede k vyššímu trhu práce uplatnění studentů odborných škol na trhu práce alespoň nepřímo, část realizovaných projektů skutečně k řešení tohoto problému přímo přispívá. Produkty a služby B-C (0,7) Oblast podpory 4.2 je sice explicitně zaměřena na podporu Říjen

98 s nízkou hodnotou přidanou Zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání Existence sociálně patologických jevů Absence spolupráce veřejného a soukromého sektoru Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň C-D (1,7) konkurenceschopnosti regionu inovací v regionu, většina realizovaných projektů však k tomuto cíli směřuje jen zprostředkovaně. Pro výraznější dopad na daný problém by bylo vhodné, kdyby oblast podpory podporovala více ty projekty, které zahrnují určitou inovační úroveň a mají perspektivu z hlediska podporovaných oborů s vyšší přidanou hodnotou. E Přestože zlepšování infrastruktury vzdělávání je spíše jen dílčím cílem oblasti podpory 4.2, fakticky velká část realizovaných projektů je tímto směrem orientována. Oblast podpory je jednoznačně zaměřena na pořizování modernějšího zázemí pro zlepšování krajského středoškolského vzdělávání dosažený pokrok je značný. B-C (0,7) Pokrok v řešení sociálně patologických jevů přináší projekty realizované v rámci oblasti podpory 4.2 jen nepřímo a zpravidla ne záměrně. B Část podpořených projektů byla směřována na podporu středních škol v oblasti cestovního ruchu, ale projekty neřeší oblast spolupráce. Přímá souvislost mezi tímto problémem a oblastí podpory tedy není. Oblast podpory 4.2 je orientována na rozvoj předpokladů pro vzdělávání a inovace, což lze interpretovat jako vytváření potenciálu k růstu konkurenceschopnosti regionu. Účelné by bylo podpořit více i jiné oblasti spolupráce, uplatnění absolventů na trhu práce atd. Projekty zaměřené na vybavování investičním majetkem konkurenceschopnost regionu nezvyšují. Vysoká nezaměstnanost C Oblast podpory nezaměstnanost přímo neřeší, kvalita absolventů středních škol a jejich uplatnitelnost na trhu práce ale může vzrůst. Otázkou je nastavení struktury krajského středního vzdělávání, zda produkuje absolventy uplatnitelné na trhu práce z hlediska poptávky po konkrétních oborech. Pokrok v řešení nezaměstnanosti přináší proto realizace oblasti podpory 4.2 jen nepřímo a zpravidla ne zcela záměrně. Územní disparity B-C (0,3) Projekty realizované v oblasti podpory 4.2 fakticky nemají žádný vliv na územní disparity regionu. Nižší kvalita života C Prostřednictvím lepšího uplatnění absolventů středních obyvatel ve srovnání škol a učilišť na trhu práce by mělo docházet také ke s vyspělými regiony zvyšování kvality života. Evropy 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Veřejná podpora této oblasti podpory je nepochybně smysluplná, na některé problémy má velmi významný vliv (např. neprovázanost vzdělávací soustavy a trhu práce nebo zastaralá infrastruktura ve vzdělávání, na jejíž obnovu se zaměřuje nemalá část projektů). Na druhou stranu vliv na jiné problémy by bylo třeba posílit, například téma spolupráce firem se školami. Je patrné, že se ve většině případů jedná o individuální projekty škol. Říjen

99 Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 4.2, vyjadřuje následující schéma. 2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C D (1,8) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Provedení oblasti podpory 4.2 bylo vyhodnoceno téměř jako středně efektivní. Investice do infrastruktury škol lze obecně považovat za efektivně vynaložené dotace. Realizované projekty přinášejí zamýšlené efekty, tj. přispívají k provázání trhu práce se středním školstvím, vytváření inovačního potenciálu atd. Pozitivním rysem je i to, že se podpora zaměřuje na prokazatelně slabé oblasti systému vzdělávání, tj. možnosti praktických dovedností studentů středních škol. Smysluplná provázanost s potřebami podnikatelského sektoru může přinést uplatnění studentů v daném oboru i regionu a zvýšit poptávku po studentech konkrétního oboru a školy. Bylo by možné doporučit zvážit větší provázanost s dalšími stupni vzdělávání (VŠ) a platformami rozvoje inovativního podnikání v regionu (podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky atd.) v souladu s regionálními inovačními strategiemi. Možnosti středních škol v oblasti inovací jsou omezené a i typy podporovaných projektů směřují spíše k pořizování nového vybavení, než k nějakým širším souvislostem spolupráce s podnikatelským sektorem. V případě zpracování inovačních strategií jednotlivých krajů (například RIS Libereckého kraje nebo Říjen

100 Královéhradeckého kraje) by bylo užitečné rozšířit je i o akční plán s konkrétními kroky a sledováním jeho implementace. Podporu by bylo možná vhodné více zaměřit na inovativní prvky, ne všechny projekty mají vždy jasně definovaný vztah k trhu práce, podnikatelskému prostředí v okolí školy nebo k uplatnění absolventů na trhu práce. 3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C D (1,5) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv realizace oblasti podpory 4.2 na sociálně ekonomický rozvoj regionu je nepochybně kladný a v dlouhodobějším horizontu přispívají investice do vzdělání a vzdělávací infrastruktury pozitivně ke konkurenceschopnosti regionu. Důraz je však kladen na vytváření předpokladů rozvoje vzdělávání a inovačních aktivit, nikoli přímo na jejich vlastní rozvoj. Pro vyšší socioekonomické dopady by bylo užitečné, aby projekty podpořené z této oblasti podpory sledovaly více potřeby místního podnikatelského sektoru, potřeby struktury vzdělávání a vytváření využitelných zkušeností pro studenty. Např. na zpracované regionální inovační strategie by měly navazovat i akční plány, dále by byla vhodná podpora inovačního podnikání a podnikatelského ducha obecně tj. mj. podnikatelské soutěže pro studenty, ocenění týmových projektů studentů SŠ a VŠ, grantové projekty pro získání zkušeností, stáže atd. Logicky by bylo užitečné navázat na dostupnou infrastrukturu platforem podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků, klastrů a samozřejmě regionálně silných oborů. V případě podpory podnikatelského sektoru se nabízí rovněž zvážit možnost využití nových finančních nástrojů, neboť v příštím programovém období získá nejspíš tento způsob podpory na významu. ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI SYNTETIZUJÍCÍ POHLED Syntetizující pohled je strukturován rovněž podle tří kritérií posuzovaných v celé analýze tohoto evaluačního tématu, tj. podle účelnosti, efektivity intervencí a socioekonomických dopadů, resp. vlivu na socioekonomický rozvoj. Jak je podrobněji popsáno v kapitole Metodický přístup, všechny hodnoty, které byly zjištěny jako průměr hodnot uvedených experty, jsou výsledkem kvalitativního hodnocení a názory expertů jsou poměrně subjektivní. Navzdory těmto metodickým aspektům, kvůli kterým je třeba na výsledky analýzy nahlížet s jistou dávkou obezřetnosti, může toto posouzení poskytnout jisté komparativní vodítko, neboť všichni pracovali se stejnými podklady a na základě jednotné metodiky. Říjen

101 1. Účelnost Míra, se kterou jednotlivé intervence přispěly k eliminaci problémů uvedených ve stromu problému v programovém dokumentu, byla uvedena vždy při hodnocení každé oblasti podpory. Tabulka 1 dává do souvislosti oblasti podpory a definované problémové oblasti a jejich příčiny (vychází ze stromu problémů ROP SV), tabulka 2 pak poukazuje na účelnost jednotlivých intervencí vůči ústřednímu problému rozloženému na dílčí aspekty. Z tabulky 1 jednoznačně vyplývá, že následující oblasti podpory měly na některý problém středně pozitivní vliv a vyšší, tzn. že je lze vyhodnotit ve srovnání se ostatními jako poměrně účelné z hlediska daného problému: 1.1 ve vazbě na špatný stav komunikací a souvisejících staveb, 2.2 ve vazbě na nedostatečné služby občanské vybavenosti, 3.1 ve vazbě na nedostatečnou doprovodnou infrastrukturu, 4.1 ve vazbě na nepřipravené rozvojové plochy a nevyužité objekty, 4.2 ve vazbě na zastaralou infrastrukturu pro oblast vzdělávání. Sumarizace dosažených hodnot u jednotlivých problémů za všechny oblasti podpory poukazuje na problémy, na něž měl ROP SV nejvýraznější vliv. Jedná se o: zastaralou infrastrukturu v oblasti vzdělávání, nedostatečné služby občanské vybavenosti, nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields. Naopak nejmenší vliv intervencí ROP SV byl zjištěn v případě těchto problémů, to znamená, že žádná intervence je přímo neřešila, resp. že o tyto projekty nebyl mezi žadateli zájem (bylo by přirozeně zajímavé podrobnější analýzu vyhodnotit, proč o tato témata nebyl zájem, případně jak jej více stimulovat.): neexistující vzájemná spolupráce firem, neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb, narušené životní prostředí. Nejvlivnějšími intervencemi (z hlediska jejich vlivu na alespoň některý z definovaných problémů) byly oblasti podpory 2.2, 2.1 a 4.2 naopak za nejméně účelné oblasti podpory lze v této chvíli označit oblasti podpory 1.3, 3.2. V případě oblastí podpory 2.1 a 2.2 je to však dáno hlavně množstvím problémů, které se dané intervence snaží vyřešit, což v součtu dává poměrně vysoký údaj. Říjen

102 Špatný stav komunikací a souvisejících staveb Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost území Nedostatečné napojení na nadregionální dopravní sítě Nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields Nedostatečné služby občanské vybavenosti sociální ch věcí Zastaralá infrastruktura v oblasti zdravotnictví a Narušené životní prostředí Zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání Existence sociálně patologických jevů Neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb Absence spolupráce veřejného a soukromého sektoru Nerozvinutý informační systém Špatný stav kulturních památek Nedostatečná doprovodná infrastruktura Neexistující Vzájemná spolupráce firem Neprovázanost vzdělávací soustavy a trhu práce Nepřipravené rozvojové plochy a nevyužité objekty Produkty a služby s nízkou přidanou hodnotou Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS 2 Severovýchod Tabulka 31 Vliv intervencí ROP SV na problémové oblasti a jejich příčiny definované ve stromu problémů ROP SV Intervence / problémy Špatná infrastruktura dopravní Disparity mezi městem a venkovem, nízká kvalita veřejných služeb Nevyužitý potenciál CR v regionu Nízká konkurenceschopnost podnikatelského sektoru 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní 2,3 1 1 infrastruktury 4,3 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní 0,7 1,7 0 obslužnost území 2,4 1.3 Rozvoj veřejných 0,3 0,7 mezinárodních letišť Rozvoj regionálních center 1,3 1,3 1 0,3 1,3 0,7 0,3 6,2 2.2 Rozvoj měst 1,3 2 1,3 0,3 1,3 0,7 0,3 7,2 2.3 Rozvoj venkova 1 1,5 1,3 0,3 1,3 0,7 0,3 6,4 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního 0,7 0 0,3 0,7 1,3 2 ruchu Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního 0,8 1 ruchu 1,8 Září

103 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu 0,7 0,5 1, ,5 0,7 3 0, ,7 4,4 3,5 1,7 5,4 5,8 3,6 0,9 6,9 2,8 0,9 1,1 1,7 1, ,5 1,4 6,2 6,4 Zdroj: vlastní zpracování. Říjen

104 Z přehledu hodnot vlivu oblastí podpory ROP SV na ústřední problém a jejich komponenty regionu Severovýchod je zřejmé, že jednotlivé intervence samy o sobě příliš významný dopad nemají. Přirozeně to souvisí i s charakterem zkoumaných problémů, neboť se vesměs jedná o velmi komplexní charakteristiky, na které může částečně působit program typu ROP jako celek. V této souvislosti je ostatně vhodné poukázat i na očekávané změny pro příští období, kdy se předpokládá, že úroveň dopadů nebude na úrovni programů vůbec sledována. Každopádně souhrnně nejvýznamnější přínos byl zaznamenán z hlediska kvality života obyvatel, naopak nejméně významný vliv mají jednotlivé intervence na územní disparity, které prakticky nejsou žádnou oblastí podpory zohledňovány. Nejvlivnějšími intervencemi z hlediska těchto komplexních problémů se ukazují být obě oblasti podpory prioritní osy 4 a oblast podpory 3.1. Tabulka 32 Vliv intervencí ROP SV na ústřední problém a jeho komponenty definovaný ve stromu problémů ROP SV Intervence/problémy Region S nízkou úrovní konkurenceschop nosti ekonomiky Vysokou nezaměstnaností S územními disparitami S nižší kvalitou života obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 0,7 0,7 0,7 0,7 2,8 0,3 0,3 0 1,7 2,3 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť 0,3 0,3 0 0,3 0,9 2.1 Rozvoj regionálních center 0, ,7 2.2 Rozvoj měst 0,7 0, Rozvoj venkova 0, ,3 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu 1 1,3 0,3 1 3,6 0,8 0,3 0,3 0,3 1,7 1,2 1 0,3 1 3,5 1,7 1 0, ,7 5,2 1,9 9 Zdroj: vlastní zpracování. Říjen

105 Z hlediska vlivu jednotlivých intervencí ROP SV na definované problémy ze stromu problémů je vhodné ještě poukázat na témata, která byla podpořena, přestože nemají přímou vazbu na tyto problémy, a na oblasti, které dosud byly podpořeny okrajově nebo vůbec, jakkoli by jejich vazba na stanovené problémy byla jednoznačná. Problematika brownfields v případě prioritní osy 2, zejména v oblasti podpory 2.1 z provedené analýzy vyplynulo, že většina projektů se zaměřuje na rekonstrukci a revitalizaci zchátralých objektů a nevyužitých ploch a problematika skutečných brownfields spíše řešena není. Není to v rozporu se zaměřením prioritní osy, oblastí podpory nebo definicí problému, spíše to poukazuje na podporu jednodušších projektů. Volnočasové sportovní a kulturní aktivity podpořené v rámci prioritní osy 2 z provedené analýzy vyplynulo, že poměrně intenzivní podpora je směřována právě na tuto oblast, a to navzdory skutečnosti, že se bezprostředně nevztahuje k žádnému z definovaných problémů (okrajově patrně na nedostatečné služby občanské vybavenosti). Oblast podpory 3.2 z analýzy vyplynulo, že tato intervence sice přináší zajímavé projekty, nicméně nestřetává příliš s definovanými problémy. Základní infrastruktura cestovního ruchu v rámci oblasti podpory 3.1 z analýzy vyplynulo, že nejvíce podpořených projektů se zaměřilo na podporu zkvalitnění a rozšíření ubytovacích a stravovacích služeb, tj. na podporu zkvalitnění základní infrastruktury. Tento problém však nebyl zmíněn ve stromu problémů. Témata spolupráce neexistující vzájemná spolupráce firem, absence spolupráce veřejného a soukromého sektoru a neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb tyto problémy nejsou podpořenými projekty prakticky řešeny. Další problémy, které nejsou reálně řešeny podpořenými projekty, nebo jen velmi okrajově: produkty a služby s nízkou přidanou hodnotou a zhoršené životní prostředí. 2. Efektivita (účinnost) Následující tabulka podává informaci o průměrných hodnotách udělených experty jednotlivým oblastem podpory za efektivitu. Ačkoli je toto srovnání třeba brát velmi obezřetně, můžeme si vytvořit přibližný obrázek o tom, které intervence jsou považovány za více a které za méně efektivní. Nominálně nejvyšší hodnotu získaly oblast podpory 1.1, 1.2 (jako jediné překročily hranici středně efektivní kategorie), což jsou současně i intervence, které vykazují optimální poměr finančního a věcného pokroku. Poukazuje to na celkově bezproblémovou implementaci a celý stav lze vysvětlit i relativně nekomplikovanými projekty (například oproti revitalizaci brownfields) podpořenými v prostředí dopravní infrastruktury, jejíž absorpční kapacita je nezměrná. Hodnocení těchto dvou oblastí podpory se vyznačuje rovněž nejnižší mírou rozptylu názorů jednotlivých expertů, vyjádřenou směrodatnou odchylkou. Naopak do kategorie velmi nízká efektivita byla zařazena oblast podpory 3.2, kde byl kritizován zejména nekoncepční přístup, který umožňuje financování propagace na různých úrovních bez vzájemných vazeb. Velmi vysokou míru směrodatné odchylky vůči průměrné hodnotě zapříčiňuje zejména hodnocení jednoho z expertů, který provádění této intervence označil dokonce za neefektivní (tj. kategorie A (-1)) zejména z výše uvedených důvodů. Říjen

106 Z hodnocení efektivity jednotlivých oblastí podpory vyplývají zejména následující doporučení, která by vedla k vyšší efektivitě: Zajistit koncepční přístup, který by umožnil lepší zacílení projektů a především by usnadnil výběr takových akcí, které budou mít podloženě silný dopad na region. Současně to bude jeden z nástrojů, který může zabránit výběru předimenzovaných projektů. Nezbytnou podmínkou je vytvářet strategie a koncepce jasně uchopitelné, s jednoznačnými cíli a sledovat jejich plnění. Ačkoli toto doporučení bylo zmíněno zejména u oblastí podpory 1.1, 1.2 a 3.2, lze jej aplikovat mnohem šířeji. Například v případě podpory cestovního ruchu by zase bylo přínosné vázat podporu na analýzu cílových skupin a jejich poptávky nebo u oblasti podpory 4.2 stimulovat přípravu akčních plánů u investičních strategií. Aplikace inovativních přístupů a snaha využít prostředků i na komplikovanější projekty například podpora brownfields či projektů spolupráce (veřejného a soukromého sektoru v cestovním ruchu, zdravotnických a sociálních služeb, mezi podnikatelským sektorem a vzdělávacími institucemi) samozřejmě souvislost je třeba spatřovat i v chápání absorpční kapacity v tomto programovém období) absorpční kapacity, která spíš nahrává podpoře jednodušších projektů, které mohou zajistit adekvátní míru čerpání. V tomto ohledu je však vhodné zmínit již v současnosti zřejmý posun v politice soudržnosti ve vnímání výkonnosti a přístupu založeného na výsledcích. V příštím programovém období se předpokládá větší důraz na dosažení cílů spíš než na pouhé zdůrazňování čerpání a vnímání absorpční kapacity zejména ve vztahu k finančnímu řízení. Tento typ projektů by také mohl být vhodný pro zapojení akcentované regionální či městské dimenze. Zúžení zaměření jednotlivých oblastí podpory často kritizovaným aspektem byl právě velmi široký záběr některých oblastí podpory (zejména se to vztahovalo ke všem třem intervencím prioritní osy 2, dále mj. oblast podpory 4.1). Ostatně právě poměrně jednoznačné zacílení a nepříliš rozdrobená struktura může být důvodem pozitivního hodnocení z hlediska efektivity u oblastí podpory 1.1 a 1.2. I toto doporučení lze dát do souvislosti s trendy pro příští programové období. Návrh Evropské komise bude tlačit členské státy mj. k tematické koncentraci tak, aby bylo možné dosáhnout viditelnějších cílů (viz 11 tematických cílů). Směřovat podporu i v oblasti cestovního ruchu více na veřejný sektor a zvážit rozsah a zaměření podpory vůči soukromým podnikatelům (oblast podpory 3.1). Podporovat posilování spolupráce a partnerského přístupu, ale ne pouze formálního charakteru. Tabulka 33 Přehled hodnocení efektivity Intervence/problémy Průměrná hodnota posouzení expertů Směrodatná odchylka hodnocení jednotlivých expertů 2,7 0,6 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní 2,3 0,6 obslužnost území 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Rozvoj regionálních center Rozvoj měst 1,3 0,9 Říjen

107 2.3 Rozvoj venkova 1,3 1,5 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Zdroj: vlastní zpracování. 1,7 0,6 0,7 0,7 1,8 0,8 1,8 0,8 3. Vliv na socioekonomický rozvoj Posuzovat socioekonomické přínosy je poměrně náročné, neboť se obecně jedná o velmi komplexní parametry, které mohou být nejspíš stěží ovlivněny programem velikosti ROP SV, a lze je tedy o to hůře hodnotit na úrovni oblastí podpory. Proto také dosahují hodnoty jednotlivých oblastí podpory tak nízkých hodnot. Průměrné hodnoty posouzení expertů vlivu jednotlivých oblastí podpory na socioekonomický rozvoj jsou uvedeny v následující tabulce. Pomyslná nejvyšší příčka patří oblasti podpory 4.2, hranici kategorie mírně pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj regionu překročily ještě oblasti podpory 4.1, 1.2 a hraničně ještě 1.1. Naopak nejnižších hodnot z hlediska posouzení tohoto kritéria dosáhly oblasti podpory 1.3 a 3.2, které jsou nejblíže neutrálnímu vlivu na socioekonomický rozvoj. Ostatní oblasti podpory se přibližují již kategorii mírně pozitivní vliv. Oblasti podpory 4.1 a 4.2 mají i poměrně malý rozptyl (vůči průměrné hodnotě) jednotlivých posouzení, což rovněž svědčí ve prospěch pozitivnímu hodnocení těchto intervencí. Socioekonomické přínosy prioritní osy 4 spočívají zejména v jejich pozitivním vlivu na podnikatelský sektor a vzdělávací infrastrukturu. Nejkladněji byly hodnoceny právě investice do vzdělávání, které pozitivně přispívají k vyšší konkurenceschopnosti regionu. K ještě vyšším pozitivním dopadům by přispěl rozvoj inovačních aktivit a vzdělávání (nikoli jen podpora předpokladů k jejich rozvoji), příprava jednoznačných koncepcí a jejich naplňování (vytváření i akčních plánů) a intenzivnější spolupráce s dalšími aktéry podnikatelského sektoru, trhu práce a institucí výzkumu a vývoje. Prioritní osa 1 má své zástupce na obou koncích pomyslného spektra. Spíše vyšších hodnot dosáhly oblasti podpory 1.1 a 1.2, v těchto případech se zdůvodnění expertů opírá především o posílení soudržnosti a mobility pracovních sil. Současně se však objevuje i argument, že nelze očekávat vyšší dopady bez většího rozsahu podpory (zejména v případě regionální silniční infrastruktury) a zejména bez koncepčnějšího přístupu k řešení tohoto problému. U oblasti podpory 1.3 bylo nízké hodnocení socioekonomických přínosů uděleno zejména z důvodu relativní blízkosti pražskému letišti, které má vzhledem k charakteru a míře využívanosti letiště Pardubice pro obyvatele regionu mnohem větší význam. Říjen

108 Tabulka 34 Přehled hodnocení vlivu na socioekonomický rozvoj Intervence/problémy Průměrná hodnota posouzení expertů Směrodatná odchylka hodnocení jednotlivých expertů Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní 1,3 1,2 obslužnost území 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť 0,3 0,6 2.1 Rozvoj regionálních center 0,7 0,6 2.2 Rozvoj měst 0,7 0,6 2.3 Rozvoj venkova 0,7 0,6 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Zdroj: vlastní zpracování. 0,8 0,3 0,5 0,6 1,2 0,3 1,5 0,5 Efektivita versus vliv na socioekonomický rozvoj Křížové hodnocení vlivu na socioekonomický rozvoj a efektivity jednotlivých oblastí podpory ROP SV (resp. průměrných hodnot udělených experty) demonstruje graf č. 1. Je zde patrná korelace mezi oběma veličinami. Pozitivním faktorem je to, že všechny oblasti podpory byly hodnoceny na kladné části spektra. V jejich uspořádání lze identifikovat v zásadě tři skupiny (ačkoli rozdíly mezi jednotlivými intervencemi nejsou příliš velké): Poměrně vysoká míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj Tato kategorie zahrnuje oblasti podpory 1.1, 1.2, 4.1 a 4.2. Zde lze vyčlenit ještě dvě subkategorie oblasti podpory 1.1 a 1.2, které v podstatě nevytvářejí nové stimuly pro socioekonomický rozvoj, lze tam však spatřovat prvek posílení soudržnosti a zlepšení kvality života, a oblasti podpory 4.1 a 4.2, které jsou naopak více (v porovnání s ostatními intervencemi) orientovány právě na inovace. Všechny čtyři oblasti podpory jsou navíc v komparaci s ostatními oblastmi podpory poměrně efektivní. Střední míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj Tato kategorie zahrnuje oblasti podpory 3.1, 2.1, 2.2 a 2.3. Hlavní problém prioritní osy 2 spočívá nejspíš ve velké rozdrobenosti a širokém záběru. U oblasti podpory 3.1 byla kritizována především intenzivní podpora směřovaná na podnikatelský sektor. Nízká míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj Říjen

109 Tato kategorie zahrnuje oblasti podpory 1.3 a 3.2. V případě oblasti podpory 3.2 jsou hlavní kritizované faktory zejména již zmíněná nekoncepčnost, široce definované způsobilé výdaje, parciální podpora jak propagace, tak informačních systémů, což v kombinaci s očekávaným takřka neutrálním vlivem na socioekonomický rozvoj staví tuto oblast podpory do této skupiny. Oblast podpory 1.3 je na tom z hlediska efektivity stejně jako oblasti podpory 2.1, nízké očekávané socioekonomické dopady ji však posunuly do této nejspodnější skupiny. Jako nejvýznamnější aspekt z hlediska socioekonomických přínosů byl zmíněn pocit zvýšení prestiže regionu. Graf 3 Socioekonomické dopady a efektivity oblastí podpory ROP SV Zdroj: vlastní zpracování. Říjen

110 2.4 UDRŽITELNOST PROJEKTŮ METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem tohoto evaluačního úkolu byla analýza realizace aktivit podpořených z ROP SV v jednotlivých intervencích po ukončení financování projektu ROP SV, vč. zdrojů financovaní pokračování těchto aktivit. Analýza udržitelnosti aktivit podpořených z ROP SV byla zaměřena na zodpovězení následujících evaluačních otázek: Jsou výstupy a dopady projektů podpořených z ROP SV dlouhodobě udržitelné? Existují nějaké faktory ohrožující udržitelnost projektů? Pokud ano, jaké? Jaké jsou zdroje financování těchto aktivit? Zpracovatel si pro potřeby analýzy definovat tyto hypotézy: Zkušenější příjemci dotací (ti, kteří administrují 2 a více projektů) mají spíše menší problémy s udržitelností, tj. například přínosy projektu spíše odpovídají jejich představám. Současně byla udržitelnost pro ně významným tématem od počátku přípravy projektu a byli na ni lépe připraveni než méně zkušení příjemci administrující jeden projekt. Nejvýznamnější problémy projektů v době udržitelnosti se týkají zajištění financování provozu, udržení zájmu cílových skupin a udržení stanovených cílových hodnot indikátorů. Příjemci, co měli problémy už v průběhu realizace projektu, budou mít nejspíš potíže i v době udržitelnosti. Pro zkušenější příjemce bylo pravděpodobně téma udržitelnosti projektu důležité pro rozhodnutí, zda žádat o podporu. Zpracování tohoto evaluačního tématu bude založeno na těchto postupových krocích: 1) Příprava a realizace dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo získání informace od respondentů z následujících oblastí: stav realizace aktivit podpořených z ROP SV po ukončení financování projektu, zdroje financování realizace aktivit, pokud tyto pokračují i po ukončení financování projektu z ROP SV, potenciální i reálné problémy spojené s udržitelností projektů. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 100 % příjemců dotace ve stavu P6 Financování projektu ukončeno a vyšším pozitivním stavu. Dotazník je uveden v příloze č. 1. 2) Vyhodnocení a interpretace výsledků dotazníkového šetření Získaná data z dotazníkového šetření byla dále vyhodnocena. Při analýze výsledků bylo zohledněno mimo jiné: Říjen

111 členění dle typu podporovaných aktivit, členění dle typu příjemce. 3) Expertní posouzení vybraných metodických problémů majících vliv na projekty v době udržitelnosti Přehled použitých metod Dotazníkové šetření VLASTNÍ HODNOCENÍ STRUKTURA RESPONDENTŮ Dotazníkové šetření proběhlo od do a bylo osloveno 100 % příjemců dotace, kteří byli minimálně ve stavu P6 Financování projektu ukončeno. Celkem tak bylo obesláno 230 respondentů. Dotazník vyplnilo a odevzdalo 122 příjemců. Návratnost dotazníků tak dosáhla vysokých 53 % a dotazníkové šetření lze z tohoto hlediska hodnotit jako úspěšné. Celkem 57 % respondentů realizuje jeden projekt podpořený z ROP SV, zbývajících 43 % respondentů má zkušenost s realizací 2 a více podpořených projektů. Z územního hlediska jsou respondenti rovnoměrně rozloženi mezi všechny tři kraje. V následujících grafech je zobrazena struktura respondentů podle oblastí podpory a podle typů příjemce. Říjen

112 Graf 4: Struktura respondentů podle oblasti podpory Říjen

113 Graf 5: Struktura respondentů podle typu příjemce Naprostá většina respondentů (86 %) má projekt 1 až 3 roky ve fázi udržitelnosti. Zbývající respondenti (13 %) mají projekt ve fázi udržitelnosti kratší dobu než 1 rok a pouze 1 % projektů je v poslední fázi udržitelnosti, tedy v období 4 5 let. Pouze 16 % z těchto příjemců má pracovníka, který se výhradně věnuje řízení a administraci projektu. Naopak téměř 90 % respondentů spolupracovalo s externími poradci při přípravě a realizaci projektu/projektů. Z toho vyplývá, že malá část respondentů má jak vlastního pracovníka pro řízení a administraci projektu, tak externího poradce. Většina příjemců (83 %) s projektem ve fázi udržitelnosti zajišťuje jeho provoz samostatně. U zbývajících 17 % příjemců se na provozu podílí také další subjekty. Jedná se nejčastěji o projekty obcí a měst, kterým pomáhají s provozem jejich příspěvkové organizace. SPOKOJENOST SE ZAMĚŘENÍM PODPORY Současné zaměření podporovaných aktivit vyhovuje nebo spíše vyhovuje 84 % respondentů. Mezi jednotlivými skupinami příjemců jsou však relativně významné rozdíly (viz následující graf). Tyto rozdíly vyplývají pravděpodobně z charakteru příjemců. Zatímco soukromý sektor standardně nemá příliš možností pro získání dotací na svoje projekty, pro ostatní subjekty je získávání dotací významným zdrojem pro investiční i neinvestiční záměry. Soukromý sektor je tak spokojen se stávající nabídkou ROP SV, oproti tomu se u ostatních subjektů vyskytují i kritická hodnocení. Říjen

114 Graf 6: Vyhovuje Vám (instituci / organizaci, kterou zastupujete) zaměření podpory (ve smyslu podporovaných aktivit v programovém období )? Z uváděných námětů na rozšíření či úpravu podporovaných aktivit ROP SV se nejčasteji objevují: opravy a výstavba místních komunikací v majetku obce a posílení alokace oblastí podpory 1.1, 2.2 a 2.3. PRŮBĚH REALIZACE PROJEKTU V průběhu realizační fáze projektu se příjemci dotace setkávali nejčastěji s problémy týkajícími se výběrových řízení a stavebních prací. Ostatní skupiny problémů se vyskytují mnohem méně. Zároveň se začínají objevovat problémy vztahující se k indikátorům (nerealisticky nastavené cílové hodnoty indikátorů a problémy spojené s vytvořením pracovních míst). S vyšším počtem realizovaných projektů se zvyšuje také pravděpodobnost výskytu všech problémů, nicméně zastoupení jednotlivých problémů se nemění. Příliš velké rozdíly v zaznamenávaných problémech se nevyskytují ani mezi jednotlivými skupinami příjemců. Významnější rozdíl je pouze v nižším zastoupení problémů spojených s výběrovým řízením u obcí než u ostatních příjemců. Jde pravděpodobně o důsledek větší zkušenosti obcí a měst s realizací výběrových řízení než je tomu především u podnikatelů a NNO. Říjen

115 Graf 7: S jakými problémy se respondenti setkali v realizační fázi projektu Říjen

116 Graf 8: S jakými problémy se respondenti setkali v realizační fázi projektu Podle počtu administrovaných projektů Z ostatních problémových okruhů uváděli příjemci nejčastěji téma administrativní náročnosti při přípravě žádosti i v průběhu realizace projektu. Jedná se o širokou oblast zahrnující problémy od administrativní náročnosti přípravy projektu, jeho realizace (náročnost monitorovacích zpráv a žádostí o platbu) a změn v projektu, přes složitost příruček, jejich příloh a metodických pokynů a sledování jejich neustálé aktualizace po časovou náročnost vyřizování jednotlivých administrativních kroků. V průběhu realizace projektu žádalo 40 % příjemců o změnu projektu související se změnou výstupů projektu nebo nastavením cílových hodnot indikátorů, z nichž bylo 96 % kladně vyřízeno. Vyšší počet realizovaných projektů sebou logicky nese vyšší počet změn. Zatímco u respondentů realizujících 1 projekt to je 34 %, u příjemců s 2 a více projekty to je 49 %. Respondenti obecně hodnotí průběh realizace jako bezproblémový nebo pouze s dílčími problémy (74 % respondentů). Zbývající necelá čtvrtina příjemců hodnotí realiazaci jako problémovou. Následující graf dokládá, že s vyšším počtem realizovaných projektů se snižuje pravděpodobnost bezproblémové realizace projektů a naopak rostoucí počet zásadnějších problémů v jejich realizaci. Říjen

117 Graf 9: Do jaké míry hodnotíte průběh realizace projektu / projektů po manažerské a administrativní stránce z Vašeho pohledu jako bezproblémový? Podle počtu administrovaných projektů S problémy, které zaznamenávají respondenti v průběhu realizace projektů, souvisí také to, v jakých rizikových oblastech by uvítali intenzivnější poradenskou podporu ze strany Řídícího orgánu ROP SV. Podněty od respondentů směřují především k intenzivnější a systematičtější podpoře administrace projektu (před samotným zahájením, v průběhu změn a zpracování monitorovacích zpráv) a především v oblasti administrace a kontrol výběrových řízení. UKONČENÍ PROJEKTU A PROVOZOVÁNÍ AKTIVIT V DOBĚ UDRŽITELNOSTI PROJEKTU Naprostá většina respondentů uvádí, že přínosy projektu / projektů odpovídají jejich představám před podáním žádosti o dotaci. Uvádí to více než 95 % respondentů, a to bez ohledu na počet realizovaných projektů nebo typ žadatele. Příjemci obecně hodnotí jako výrazně složitější projekt realizovat než udržet výstupy, případně, že se jedná o stejně složité fáze. S vyšším počtem realizovaných projektů zaznamenáváme významné snížení podílu nerozhodnutých respondentů, kteří považují obě fáze za stejně složité a jejich postupné vyprofilování. Mezi příjemci s 2 a více projekty se tak relativně významně zvyšuje podíl těch, co považují za složitější období udržitelnosti. Jedná patrně o důsledek větších rozdílů mezi indikátory v náročnosti na udržitelnost, když např. indikátory zaměřené na vytvoření pracovních míst jsou v současné době pro žadatele složitější k udržení. Říjen

118 Graf 10: Co je podle Vašeho názoru složitější - udržet výstupy projektu nebo zrealizovat projekt samotný? Říjen

119 Graf 11: Co je podle Vašeho názoru složitější - udržet výstupy projektu nebo zrealizovat projekt samotný? Podle počtu administrovaných projektů Mezi hlavní důvody větší složitosti realizace projektu než je udržení jeho výstupů patří především: náročná administrace související s přípravou, realizací a změnami projektu, celková náročnost koordinace a řízení projektového týmu a prací na projektu nebo složitost výběrových řízení. Částečně jde také o důsledek stanovení rozumných hodnot indikátorů při přípravě projektu. Ty jsou pak pro příjemce splnitelné a udržitelné a nepředstavují pro něj problém v dalších fázích projektového cyklu. Naopak změnám v realizaci především rozsáhlejších investičních projektů se nedá plně předcházet. Naopak jako hlavní důvody větší složitosti udržitelnosti projektů uvádí respondenti následující: dlouhé období udržitelnosti projektů, a to především v kombinaci s udržením vytvořených pracovních míst a zajištěním zájmu cílových skupin o výstupy projektu. Následující graf dokládá, že udržitelnost výstupů projektu byla pro většinu respondentů významným tématem již v jeho přípravné fázi. Říjen

120 Graf 12: Jak významným tématem pro Vás bylo zajištění udržitelnosti ve smyslu pravidel ROP SV ve fázi příprav projektu? Zajištění udržitelnosti bylo téměř shodně vnímáno respondenty i v realizační fázi projektu a rozdíly v jeho vnímání nezaznamenáváme ani pri zohlednění počtu realizovaných projektů. Z hlediska vlastního rozhodnutí respondentů o podání žádosti o dotaci z ROP SV bylo téma udržitelnosti klíčové pro nadpoloviční většinu příjemců. Silněji bylo toto téma zastoupeno u příjemců s jedním realizovaným projektem. S vyšším počtem administrovaných projektů se význam udržitelnosti na rozhodnutí o podání žádosti o dotaci snižuje. Nicméně i u této skupiny má téma udržitelnosti mírnou většinu. HODNOCENÍ PROJEKTU V DOBĚ UDRŽITELNOSTI Z otázek zaměřených na hodnocení projektu v době udržitelnosti vyplývá, že 60 % příjemců s jedním ukončeným projektem s ním nemá žádné problémy a pouze 3 % respondentů uvedli, že jejich projekt probíhá s některými problémy. Říjen

121 Graf 13: Jak hodnotíte průběh Vašeho projektu v době udržitelnosti? Administrátoři 1 projektu U respondentů s více projekty se potvrzuje předpoklad výrazného poklesu projektů probíhajících bez problémů a související nárůst výstytu problémů u projektů. Jedná se ale především o problémy dílčí, které lze jednoduše vyřešit. Tyto problémy souvisí nejčastěji s vytvářením a udržením pracovních míst, finanční udržitelností projektu v případě poklesu poptávky a běžnou údržbou. Graf 14: Jak hodnotíte průběh většiny projektů v době udržitelnosti? Administrátoři více projektů Dle respondentů patří mezi dvě nejvýznamnější potenciální rizika projektů v době udržitelnosti zajištění financování provozu a nízký zájem cílových skupin. Říjen

122 Graf 15: Které z níže uvedených problémů by mohly v době udržitelnosti na základě Vašich zkušeností ohrozit naplnění cílů nebo hodnot indikátorů projektu / projektů? Při zohlednění počtu realizovaných projektů vnímají respondenti s 2 a více projekty u všech uvedených potenciálních problémů vyšší riziko jejich výskytu. Z pohledu jednotlivých typů příjemců obecně platí, že nejintenzivněji vnímají rizika neziskové organizace. U ostatních skupin (obce/kraj; organizace zřízená / založená krajem nebo obcí; soukromý sektor) jsou rizika možného vzniku jednotlivých problémů vnímaná slaběji a na přibližně stejné úrovni. Samostatně byl vyhodnocen vliv ekonomické krize na udržitelnost projektu. Vliv ekonomické krize na projekt deklaruje 20 % respondentů. Vyšší vliv zaznamenáváme u respondentů s 2 a více projekty, i tak ale neovlivňuje více než čtvrtinu z nich. Říjen

123 Graf 16: Ovlivnila realizaci či udržitelnost Vašeho projektu / Vašich projektů finanční a ekonomická krize? Z pohledu jednotlivých typů příjemců platí, stejně jako v přechozím případě, že ovlivnila nejvíce příjemce ze skupiny neziskových organizací. Ostatní typy příjemců jsou ekonomickou krizí ovlivněny výrazně méně. Za zmínku stojí ještě rozdíl mezi soukromým sektorem a obcemi/krajem, resp. organizacemi zřízenými / založenými krajem nebo obcí v rozdílném vnímání negativních odpovědí na tuto otázku. Zatímco pouze 10 % příjemců ze soukromého sektoru uvádí, že jejich projekt ekonomická krize vůbec neovlivnila, u obcí/krajů a jimi zřízených/založených organizací to je více než třetina. Jako hlavní způsob, kterým ekonomická krize ovlivnila realizaci či udržitelnost je uváděna téměř výhradně nižší poptávka cílových skupin a s tím související nižší tržby. Pobrobnější analýza tří hlavních problémů příjemců v době udržitelnosti I. Zajištění financování projektu v době udržitelnosti Zdroje financování projektů v době udržitelnosti dokládá následující tabulka. Jedná se nejčastěji o zisky z provozu, které však u naprosté většiny projektů nepokryjí ani provozní výdaje, a dochází tak k jejich kombinaci s vlastními zdroji respondenta. Neziskové organizace se také často snaží zajistit finanční udržitelnost formu dotace na navazující, nejčastěji neinvestiční, projekt. Výjimku představují projekty obcí/krajů. Tyto projekty jsou dominantně financovány z vlastních zdrojů příjemců. Důvodem vysoký podíl projektů bez přímých finančních příjmů. Říjen

124 Tabulka 35: Ze kterých zdrojů je projekt financován/jsou projekty financovány v době udržitelnosti? % subjektů, které daný zdroj financování využívají Typ příjemce Vlastní zdroje Zisky z provozu Jiné dotační tituly Obec / Kraj 98% 9% 2% 1% Jiné zdroje Organizace zřízená / založená krajem nebo obcí 93% 29% 7% 0% Nezisková organizace 88% 63% 25% 0% Soukromý sektor 80% 55% 0% 5% Zdroj: SPF Group (2012), n=122 Vytvoření a udržení nových pracovních míst Vytvoření nových pracovních míst bylo součástí 45 % projektů. Důvodem tohoto vysokého podílu je pravděpodobně možnost vyššího bodového zisku v rámci hodnocení projektů a tedy i vyšší šance na zisk dotace. Projekty vytvářející nová pracovní místa mají vyšší zastoupení v Prioritní ose 3 Cestovní ruch a 4 Rozvoj podnikatelského prostředí, kde dosahují více než 60 %. Nižšího zastoupení, shodně lehce nad 40 %, dosahují tyto projekty v Prioritní ose 1 Rozvoj dopravní infrastruktury a 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí. Důvody vyplývají z charakteru zaměření jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Tato skutečnost se projevuje v rozdílech mezi jednotlivými typy příjemců, jak dokládá následující graf. Graf 17: Bylo součástí Vašeho projektu / některého z Vašich projektů vytvoření pracovních míst? Podle typu příjemce Říjen

125 Téměř 90 % respondentů uvádí, že se jim daří vytvořená pracovní místa udržet. Z jednotlivých typů příjemců mají překvapivě nejčastěji problémy s udržením pracovním míst obce/kraje nikoliv podnikatelé, u kterých bychom to spíše předpokládali. Kromě samotného udržení pracovních míst a souvisejícího zajištění finančních prostředků na jejich mzdy se příjemci samozřejmě setkávají i s dalšími problémy, které souvisí s udržením vytvořených pracovních míst. Nejčastěji se jedná o samotné získání dostatečně kvalifikované pracovní síly (včetně souvisejícího naplnění kvót muži/ženy/znevýhodněné skupiny) a její následné udržení, resp. vysokou fluktuaci zaměstnanců na vytvořených místech. V průběhu doby udržitelnosti dochází také změnami poptávky po výstupech projektu k problému dodržet stanovenou náplň práce pro vytvořená pracovní místa. Poptávka cílových skupin Většina projektů podporovaných v rámci ROP SV vyžaduje aktivní propagaci mezi cílovými skupinami k zajištění zájmu o jejich výstupy a související zajištění jejich udržitelnosti. Jak dokládá následující graf, žadatelé si tuto skutečnost plně uvědomují a propagují svoje projekty mezi cílovými skupinami, a to často již od jejich realizační fáze. Z necelé pětiny respondentů, která nepovažuje za důležité stimulovat zájem cílových skupin, jde převážně o příjemce z prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury. Zaměření většiny projektů v této prioritní ose totiž nevyžaduje přímou stimulaci poptávky cílových skupin. Graf 18: Považujete za důležité stimulovat zájem cílových skupin, kterým jsou určeny výstupy projektu a v jakých fázích projektu? Příjemci využívají široké spektrum forem publicity a propagace. Patří sem letáky, články v tisku, informace na webových stránkách, dny otevřených dveří a další akce pro veřejnost v místě realizace projektu, ale také televizní nebo rozhlasové spoty. Nicméně jak respondenti uvádějí, formu propagace a stimulace zájmu cílových skupin je potřeba přizpůsobit konkrétnímu projektu. Říjen

126 INFORMOVANOST O POVINNOSTECH SPOJENÝCH SE ZAJIŠTĚNÍM UDRŽITELNOSTI Závěrečná část dotazníkového šetření se týkala informovanosti příjemců dotace o povinnostech spojených se zajištěním udržitelnosti. Graf 19: Domníváte se, že jste dostatečně informováni o povinnostech spojených se zajištěním udržitelnosti? I přes to, že naprostá většina respondentů je dostatečně informována o povinnostech spojených se zajištěním udržitelnosti, objevuje se zde pravidelně několik námětů na zlepšení při výměně informací mezi příjemci a Úřadem Regionální rady: celkové zjednodušení administrace, elektronické upozornění ( ) na blížící se povinnost zaslat zprávu o udržitelnosti projektu a o změnách metodiky, neměnit podmínky projektů zpětně, projektový manažer/ka by mohl/a více sledovat průběh projektu a případně upozorňovat na možná úskalí, tak jak to funguje např. v Centrech pro regionální rozvoj, odstranění duplicity požadovaných informací v monitorovacích zprávách o zajištění udržitelnosti mezi webovým formulářem a přílohami, jednotnou a neměnou metodiku po celou dobu udržitelnosti projektu včetně formulářů, u projektů negenerujících příjmy (krom drobných nahodilostí) vynechat nesmyslné propočty návratnosti. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI PROJEKTŮ Vysoký počet vyplněných dotazníků umožňuje získat representativní odpovědi na stanovené hypotézy a evaluační otázky. Odpovědi na definované hypotézy jsou uvedeny v následující tabulce. Říjen