Manažerské shrnutí evaluace Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Transkript

1 Příloha č. 2, bod 17-6/2012 Manažerské shrnutí evaluace Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod 17. zasedání Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod

2 HODNOCENÍ EFEKTIVITY INTERVENCÍ/ANALÝZA POKROKU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS 2 SEVEROVÝCHOD MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Zpracovatel:SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/ Ústí nad Labem Datum: Říjen 2012

3 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Projekt Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS 2 Severovýchod byl zpracován společností SPF Group, v.o.s. v období červenec až říjen Zadavatelem veřejné zakázky je Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Manažerské shrnutí je strukturováno následujícím způsobem: Způsob řešení rámcový metodický přístup, Evaluační témata, tj. specifický metodický přístup a klíčová zjištění, Doporučení. ZPŮSOB ŘEŠENÍ RÁMCOVÝ METODICKÝ PŘÍSTUP Zadávací dokumentace definovala celkem 15 evaluačních otázek, které zpracovatel rozdělil do 6 evaluačních témat, jejichž přehled podává následující tabulka. Evaluační témata navržená zpracovatelem 1. Věcné a finanční plnění cílů ROP SV 2. Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii 3. Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti Evaluační otázky dle znění zadávací dokumentace Jaký je stávající rozsah plnění stanovených cílů ROP SV? Jakých cílů již bylo dosaženo nebo k naplnění směřuje? Existují některé ze stanovených cílů ROP SV, jejichž plnění je ohroženo? Pokud ano, které to jsou a jaké jsou příčiny tohoto vývoje? Jakým způsobem je možné eliminovat případné faktory bránící v dosažení stanovených cílů ROP SV? Jaká existují opatření pro zajištění naplnění stanovených cílů? Přispívají intervence ROP SV adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie? Jsou zdroje poskytnuté z ROP SV využívány účelně, účinně a hospodárně? Jsou doposud dosažené výsledky intervencí adekvátní vynaloženým prostředkům? Bylo by možné při stejné výši poskytnutých zdrojů dosáhnout lepších výsledků, resp. vyšších socioekonomických přínosů? Pokud ano, tak jakým způsobem? Jakých pozitivních výstupů, výsledků a dopadů bylo celkově dosaženo prostřednictvím intervencí ROP SV? Přinášejí intervence ROP SV významné pozitivní efekty z pohledu dopadů na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti? Do jaké míry intervence ROP SV do této chvíle přispěly k eliminaci problémů regionu (uvedených ve stromu problémů v programovém dokumentu)? Jaké intervence se prokázaly z hlediska vlivu na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti jako nejprospěšnější? Existují některé intervence, které se prokázaly jako neúspěšné, resp. nemající dostatečný dopad? O jaké intervence se jedná a co je příčinou jejich neúspěchu? 4. Udržitelnost projektů Jsou výstupy a dopady projektů podpořených z ROP SV dlouhodobě udržitelné? Existují nějaké faktory ohrožující udržitelnost projektů? Pokud ano, jaké? Říjen

4 5. ROP jako nástroj podpory rozvoje regionu soudržnosti 6. Typy intervencí vhodné pro období Osvědčuje se ROP SV jako optimální nástroj pro podporu rozvoje regionu soudržnosti? Jaké typy intervencí realizované v současném programovém období prostřednictvím ROP SV by měly být podporovány i v období ? Jaké intervence budoucího operačního programu by měly být stěžejní a to i v kontextu pozitivních dopadů pro naplnění cílů strategie Evropa 2020 a zvýšení konkurenceschopnosti regionu v návaznosti na studii Regionální index konkurenceschopnosti? Pro řešení každého evaluačního tématu byl aplikován specifický metodický přístup, který je prezentován dále, stejně jako klíčová zjištění. EVALUAČNÍ TÉMATA METODICKÝ PŘÍSTUP A HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ EVALUAČNÍ TÉMA 1 VĚCNÉ A FINANČNÍ PLNĚNÍ CÍLŮ ROP SV Metodický přístup Cílem analýzy bylo vyhodnocení realizace ROP SV v kontextu navržených cílů programu. Analýza se zaměřila na posouzení aktuálního finančního pokroku, který sleduje plnění finančních cílů, tedy čerpání finančních alokací, a věcného pokroku, zaměřeného na věcné cíle, tedy na plnění indikátorů. Oba aspekty byly sledovány na úrovni oblastí podpory, součástí hodnocení bylo také posouzení plnění globálního cíle a specifických cílů ROP SV. Zpracování věcného a finančního plnění cílů ROP SV bylo metodicky založeno na těchto postupových krocích: 1) Základní analýza finančního a věcného pokroku v realizaci programu Hodnoceny byly dva parametry/kritéria, a to finanční pokrok a věcný pokrok, resp. věcný pokrok ve vztahu k finančnímu. Pro posouzení míry rizikovosti byl porovnáván finanční pokrok dané intervence (vyjádřen v procentech na základě plnění finančního plánu) s věcným pokrokem (vyjádřeno v procentech na základě plnění jednotlivých indikátorů), přičemž byly stanoveny optimální, rizikové a kritické hodnoty. V rámci hodnocení byly zohledněny i změny v nastavení cílových hodnot indikátorů a další doporučení vyplývající z Interim evaluace ROP SV z roku Předmětem posouzení byly současně hlavní a core indikátory navázané na úroveň ROP SV, prioritní osy a oblasti podpory. V případě analýzy úrovně naplňování globálního cíle a specifických cílů bylo zohledněno i naplňování doplňkových indikátorů za prioritní osy a celý program. 2) Hloubková analýza finančního a věcného pokroku v realizaci programu Na základě výsledků základní analýzy byly identifikovány faktory, které ohrožují dosažení cílů ROP SV, a tyto identifikované problémy se staly předmětem hloubkové analýzy. Pro identifikaci příčin těchto problémů a současně pro hledání vhodných způsobů řešení bylo mimo jiné zohledněno: nastavení výzev a jejich frekvence, nastavení výběru kritérií, poptávka ze strany potenciálních příjemců a kvalita projektů, nastavení cílových hodnot indikátorů s rizikovými a kritickými hodnotami plnění. Výsledky této analýzy byly diskutovány na fokusní skupině, které se účastnili jak zástupci zpracovatele, tak zadavatele. Říjen

5 Hlavní zjištění Na základě analýzy věcného a finančního pokroku hlavních a doplňkových indikátorů prioritních os a oblastí podpory lze k plnění specifických cílů a globálního cíle konstatovat: Globální cíl ROP SV dosahuje relativně dobré úrovně naplňování. První specifický cíl ROP SV vykazuje optimální poměr finančního a věcného pokroku a lze proto předpokládat jeho úspěšné naplnění. Druhý specifický cíl ROP SV vykazuje největší rozdíly ve finančním a věcném pokroku ze všech specifických cílů. Negativně se projevuje především nízký pokrok několika hlavních i doplňkových indikátorů na úrovni prioritní osy i oblastí podpory. Tento vývoj by mohl způsobit částečné nenaplnění tohoto specifického cíle. Konkrétně je ohroženo naplnění cílů oblasti podpory 2.1 a 2.2 v souvislosti s hrozbou nedosažení cílových hodnot indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města). Třetí specifický cíl ROP SV vykazuje optimální nebo mírně vyšší tempo věcného pokroku ve srovnání s finančním a lze proto předpokládat jeho úspěšné naplnění. Čtvrtý specifický cíl ROP SV vykazuje optimální poměr finančního a věcného pokroku většiny indikátorů. Nicméně nízké plnění několika významných a vzájemně provázaných indikátorů může způsobit částečné nenaplnění tohoto specifického cíle. Konkrétně je ohroženo naplnění cílů oblasti podpory oblasti podpory 4.1 v souvislosti s hrozbou nedosažení cílových hodnot indikátorů Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields a Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem. EVALUAČNÍ TÉMA 2 PŘÍSPĚVEK ROP SV K CÍLŮM NSRR A LISABONSKÉ STRATEGII Metodický přístup Cílem analýzy bylo vyhodnocení příspěvku ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategie. Analýza měla tyto postupové kroky: 1) Zhodnocení aktuálního příspěvku ROP SV k cílům NSRR Zhodnocení příspěvku ROP SV bylo založeno primárně na analýze indikátorů, které vyjadřují příspěvek ROP SV k realizaci NSRR. Kromě zohlednění informací uvedených v analýzách NOK byl příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR posouzen z hlediska podílu ROP SV na plnění vybraných indikátorů NSRR. Základním údajem byl podíl cílové hodnoty daného indikátoru ROP SV na cílové hodnotě indikátoru za NSRR. S tímto údajem byl srovnáván podíl zazávazkovaných hodnot daného indikátoru za ROP SV na zazávazkovaných hodnotách daného indikátoru za NSRR a podíl dosažených hodnot daného indikátoru za ROP SV na dosažených hodnotách daného indikátoru za NSRR. 2) Zhodnocení aktuálního finančního a věcného příspěvku ROP SV k cílům Lisabonské strategie Zhodnocení příspěvku ROP SV bylo založeno na posouzení věcného a finančního pokroku. Pokud jde o věcný pokrok, vazba relevantních indikátorů na Lisabonskou strategii je označena v Národním číselníku indikátorů a je deklarována v programovém dokumentu ROP SV. Doplňkově byl tento aspekt posouzen prostřednictvím vazeb cílů ROP SV na cíle Národního programu reforem. Říjen

6 Finanční pokrok byl vyhodnocen na základě čerpání prostředků vyhrazených v rámci ROP SV na témata, která se bezprostředně váží na Lisabonskou strategii, tj. na základě earmarkingu. Situace z hlediska earmarkingu byl posouzena analogicky jako při posuzování finančního pokroku v rámci evaluačního tématu 1. 3) Hloubková analýza příspěvku ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii Na základě výsledků prvních dvou kroků této analýzy byly identifikovány faktory, které ohrožují dosažení cílů ROP SV ve vazbě na NSRR a Lisabonskou strategii (např. nevhodně nastavené hodnoty indikátorů či výzvy, vnější faktory atp.). Tyto faktory byly jako možné příčiny diskutovány na fokusní skupině za účasti zástupců zpracovatele i zadavatele. Hlavní zjištění Z provedené analýzy vyplynulo, že intervence ROP SV přispívají adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie. Z hlediska příspěvku ROP SV vůči cílům NSRR prostřednictvím vybraných indikátorů se nevyskytují v principu žádné problémy, neboť všechny sledované indikátory vykazují v dosažených hodnotách buď rychlejší nebo rovnoměrný postup ve srovnání s celkovým postupem NSRR a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze interpretovat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. Pokud jde o prioritní témata navázaná na Lisabonskou strategii, současný stav naplnění čerpání prostředků vyhrazených na tato prioritní témata v podstatě koresponduje s dosaženou hodnotou čerpání dané relevantní oblasti podpory. Určité problémy vykazuje kategorie výdajů 28. Oblast podpory 1.2, kam kategorie výdajů 28 spadá, však vykazuje optimální čerpání, je zde tedy ještě prostor pro další projekty. EVALUAČNÍ TÉMA 3 EFEKTIVITA INTERVENCÍ A DOPADY ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Metodický přístup Cílem tohoto kroku analýzy bylo vyhodnocení efektivity a dopadů ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu. Analýza měla tyto základní postupové kroky: 1) Příprava podkladů pro hodnocení Na základě metody desk research byla připravena souhrnná informace pro experty, kteří provedli následnou kvalitativní analýzu. 2) Expertní posouzení hospodárnost poskytování prostředků z ROP SV Hospodárnost byla posouzena z hlediska přístupu ŘO k zajištění hospodárného poskytování prostředků z ROP SV. Tento přístup byl analyzován na základě realizačních dokumentů ROP SV, přičemž cílem bylo zjistit, jak jsou nastaveny a jak fungují postupy, které zajišťují hospodárnost projektů, a postupy určené pro vyloučení projektů, jež nejsou hospodárné. Součástí tohoto posouzení byl i hloubkový rozhovor realizovaný na ŘO. 3) Expertní posouzení multikriteriální analýza Expertní multikriteriální posouzení mělo celkem 3 dimenze (i) účelnost, (ii) efektivita (účinnost), (iii) vliv na socioekonomický rozvoj na region. Každá intervence byla posouzena třemi nezávislými experty a jejich hodnocení znamenalo podklad pro syntézu. Tito experti zvolili jednu z možných kategorií Říjen

7 v posuzovaném tématu a svoji volbu zdůvodnili. Jednotlivé intervence byly z hlediska svého vlivu na dané kritérium ohodnoceny na pětibodové škále. 4) Syntéza Posledním krokem byla syntéza posouzení jednotlivých expertů, a to mimo jiné formou křížového hodnocení kombinujícího vliv na socioekonomický rozvoj a efektivitu. Hlavní zjištění 1) Účelnost Z provedené analýzy vyplývá, že následující oblasti podpory měly na některý problém středně pozitivní vliv a vyšší, tzn. že je lze vyhodnotit ve srovnání se ostatními jako poměrně účelné z hlediska daného problému. Jedná se o oblasti podpory 1.1 ve vazbě na špatný stav komunikací a souvisejících staveb, 2.2 ve vazbě na nedostatečné služby občanské vybavenosti, 3.1 ve vazbě na nedostatečnou doprovodnou infrastrukturu, 4.1 ve vazbě na nepřipravené rozvojové plochy a nevyužité objekty a 4.2 ve vazbě na zastaralou infrastrukturu pro oblast vzdělávání. Sumarizace dosažených hodnot u jednotlivých problémů za všechny oblasti podpory poukazuje na problémy, na něž měl ROP SV nejvýraznější vliv, konkrétně na zastaralou infrastrukturu v oblasti vzdělávání, nedostatečné služby občanské vybavenosti a nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields. Naopak nejmenší vliv intervencí ROP SV byl zjištěn v případě neexistující vzájemné spolupráce firem, neprovázanosti zdravotnických a sociálních služeb a narušeného životního prostředí. To znamená, že žádná intervence je přímo neřešila, resp. že o tyto projekty nebyl mezi žadateli zájem. Z hlediska vlivu jednotlivých intervencí ROP SV na definované problémy ze stromu problémů je vhodné ještě poukázat na témata, která byla podpořena, přestože nemají přímou vazbu na tyto problémy, a na oblasti, které dosud byly podpořeny okrajově nebo vůbec, jakkoli by jejich vazba na stanovené problémy byla jednoznačná. Podrobněji jsou rozepsána v evaluačním tématu 3, například se jedná o opomíjenou problematiku brownfields v případě prioritní osy 2, zejména v oblasti podpory 2.1, neboť většina projektů se zaměřuje pouze na rekonstrukci a revitalizaci zchátralých objektů a nevyužitých ploch, dále volnočasové sportovní a kulturní aktivity intenzivně podpořené v rámci prioritní osy 2 ale bez vazby k některému z definovaných problémů, dále základní infrastruktura cestovního ruchu v rámci oblasti podpory 3.1, ačkoli strom problémů zmiňuje nedostatky v doprovodné infrastruktuře, projekty prakticky nepokrytá témata spolupráce (neexistující vzájemná spolupráce firem, absence spolupráce veřejného a soukromého sektoru a neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb) nebo produkty a služby s nízkou přidanou hodnotou a zhoršené životní prostředí. 2) Efektivita (účinnost) Provedená analýzy poskytuje rámcový obrázek o tom, které intervence jsou považovány za více a které za méně efektivní. Nominálně nejvyšší hodnotu získaly oblasti podpory 1.1, 1.2 (jako jediné překročily hranici středně efektivní kategorie), což jsou současně i intervence, které vykazují optimální poměr finančního a věcného pokroku. Poukazuje to na celkově bezproblémovou implementaci a celý stav lze vysvětlit i relativně nekomplikovanými projekty (například oproti revitalizaci brownfields) podpořenými v prostředí dopravní infrastruktury, jejíž absorpční kapacita je nezměrná. Hodnocení těchto dvou oblastí podpory se vyznačuje rovněž nejnižší mírou rozptylu názorů jednotlivých expertů, vyjádřenou směrodatnou odchylkou. Naopak do kategorie velmi nízká Říjen

8 efektivita byla zařazena oblast podpory 3.2, kde byl kritizován zejména nekoncepční přístup, který umožňuje financování propagace na různých úrovních bez vzájemných vazeb. 3) Vliv na socioekonomický rozvoj Socioekonomické přínosy jsou velmi komplexními parametry, které mohou být stěží ovlivněny programem velikosti ROP SV, a lze je tedy o to hůře hodnotit na úrovni oblastí podpory. Tím lze také zdůvodnit, proč dosahují hodnoty jednotlivých oblastí podpory tak nízkých hodnot. Pomyslná nejvyšší příčka patří oblasti podpory 4.2, hranici kategorie mírně pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj regionu překročily ještě oblasti podpory 4.1, 1.2 a hraničně ještě 1.1. Naopak nejnižších hodnot z hlediska posouzení tohoto kritéria dosáhly oblasti podpory 1.3 a 3.2, které jsou nejblíže neutrálnímu vlivu na socioekonomický rozvoj. Ostatní oblasti podpory se přibližují již kategorii mírně pozitivní vliv. Oblasti podpory 4.1 a 4.2 mají i poměrně malý rozptyl (vůči průměrné hodnotě) jednotlivých posouzení, což rovněž svědčí ve prospěch pozitivnímu hodnocení těchto intervencí. Socioekonomické přínosy prioritní osy 4 spočívají zejména v jejich pozitivním vlivu na podnikatelský sektor a vzdělávací infrastrukturu, u oblastí podpory 1.1 a 1.2 se kladné zdůvodnění expertů opírá především o posílení soudržnosti a mobility pracovních sil. Nízké hodnocení u oblasti podpory 1.3 bylo uděleno zejména z důvodu relativní blízkosti pražskému letišti, které má vzhledem k charakteru a míře využívanosti letiště Pardubice pro obyvatele regionu mnohem větší význam. 4) Efektivita versus vliv na socioekonomický rozvoj Křížové hodnocení vlivu na socioekonomický rozvoj a efektivity jednotlivých oblastí podpory ROP SV (resp. průměrných hodnot udělených experty) demonstruje následující graf. Je zde patrná korelace mezi oběma veličinami. Pozitivním faktorem je to, že všechny oblasti podpory byly hodnoceny na kladné části spektra. V jejich uspořádání lze identifikovat v zásadě tři skupiny (ačkoli rozdíly mezi jednotlivými intervencemi nejsou příliš velké): Poměrně vysoká míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj (oblasti podpory 1.1, 1.2, 4.1 a 4.2) Střední míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj (oblasti podpory 3.1, 2.1, 2.2 a 2.3) Nízká míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj (oblasti podpory 1.3 a 3.2) Graf 1 Socioekonomické dopady a efektivity oblastí podpory ROP SV Zdroj: vlastní zpracování. Říjen

9 EVALUAČNÍ TÉMA 4 UDRŽITELNOST PROJEKTŮ Metodický přístup Cílem tohoto evaluačního úkolu byla analýza realizace aktivit podpořených z ROP SV v jednotlivých intervencích po ukončení financování projektu ROP SV, vč. zdrojů financovaní pokračování těchto aktivit. Zpracování tohoto evaluačního tématu bylo založeno na těchto postupových krocích: 1) Příprava a realizace dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na vyhodnocení stavu realizace aktivit podpořených z ROP SV po ukončení financování projektu, analýzu zdrojů financování realizace aktivit, pokud tyto pokračují i po ukončení financování projektu z ROP SV, a potenciální i reálné problémy spojené s udržitelností projektů. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 100 % příjemců dotace ve stavu P6 Financování projektu ukončeno a vyšším pozitivním stavu. 2) Vyhodnocení a interpretace výsledků dotazníkového šetření Získaná data z dotazníkového šetření byla dále vyhodnocena. 3) Expertní posouzení vybraných metodických problémů majících vliv na projekty v době udržitelnosti Hlavní zjištění Provedená analýza ukázala, že výstupy a dopady projektů podpořených z ROP SV se zdají být dlouhodobě udržitelné. Velká část projektů probíhá sice s určitými problémy, jedná se ale o problémy dílčí, které se daří rychle vyřešit. Pouze malá část realizovaných projektů má významnější problémy v době udržitelnosti. V takovém případě ohrožují projekty nejčastěji následující faktory (seřazeno podle významnosti): (i) zajištění financování provozní fáze projektu, (ii) nízký zájem cílových skupin o výstupy projektu a (iii) vytvoření a udržení nových pracovních míst. Dva nejvýznamnější faktory ohrožující udržitelnost projektů, tedy zajištění financování provozní fáze projektu a nízký zájem cílových skupin o výstupy projektu, souvisí primárně se změnami nabídky a poptávky na trhu. Vývoj trhu je v současné době negativně ovlivňován probíhající finanční a ekonomickou krizí. Ta se negativně projevuje u zhruba pětiny příjemců (bez ohledu na typ příjemce), a to právě nižší poptávkou po výstupech projektu a souvisejícími nižšími tržbami. Pokud jde o zdroje financování těchto aktivit, ve většině případů financují příjemci provozní výdaje projektů z více zdrojů. Nejvýznamnějším zdrojem jsou vlastní zdroje příjemců, a to bez ohledu na typ příjemce. Vlastní zdroje příjemců jsou nejčastěji doplňovány zisky z provozu projektů. Tato kombinace financování je nejčastěji využívána u neziskových organizací a soukromého sektoru, ale objevuje se u všech typů příjemců. Neziskové organizace ještě relativně často využívají k financování provozu jiné dotační tituly. EVALUAČNÍ TÉMA 5 ROP JAKO NÁSTROJ PODPORY ROZVOJE REGIONU SOUDRŽNOSTI Metodický přístup Cílem evaluačního úkolu je analýza toho, zda lze ROP vnímat jako vhodný nástroj pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů v kontextu jiných alternativních způsobů implementace. Analýza měla tyto základní postupové kroky: Říjen

10 1) Shrnutí úspěchů a problémů v implementaci ROP SV ze všech aspektů analyzovaných v rámci této evaluace Na základě výsledků jednotlivých evaluačních témat, ale i zjištění dříve provedených evaluací byly sumarizovány hlavní úspěchy a problémy při využívání strukturálních fondů formou ROP SV. 2) Komparativní analýza možných nástrojů pro implementaci strukturálních fondů pro regiony soudržnosti V rámci tohoto kroku byla provedena komparativní analýza ROP i alternativních způsobů implementace strukturálních fondů pro regionální úroveň, do hodnocení byli zapojeni čtyři experti zpracovatele. Hlavní zjištění Z hlediska implementace ROP SV bylo dosaženo některých úspěchů, ROP má viditelné výsledky, intervence byly v principu vyhodnoceny jako účelné a účinné (byť tedy účinnost byla spíše nižší). Na druhou stranu bylo dosaženo jen velmi mírných socioekonomických dopadů, v některých oblastech podpory se objevují problémy s čerpáním prostředků (zejména oblast podpory 2.1). To však neznamená, že by situace byla jiná, pokud by byla podpora pro regiony implementována jiným způsobem. EVALUAČNÍ TÉMA 6 TYPY INTERVENCÍ VHODNÉ PRO OBDOBÍ Metodický přístup Cílem analýzy bylo naznačit vhodné tematické zacílení pro podporu ze strukturálních fondů v programovém období Analýza měla tyto základní postupové kroky: 1) Shrnutí výsledků předchozích kroků evaluace z hlediska budoucí implementace ROP SV Na základě výsledků jednotlivých evaluačních témat, ale i zjištění dříve provedených evaluací byly identifikovány intervence, které lze doporučit pro implementaci ROP SV v příštím programovém období. 2) Analýza vhodného tematického směřování regionu soudržnosti SV Tento krok zahrnoval analýzu vybraných strategických dokumentů relevantních pro plánování tematického směřování podpory v regionu soudržnosti SV v příštím programovém období, a to jak na regionální, tak na nadregionální úrovni. 3) Verifikace zjištění Zjištění předchozích dvou kroků bylo podrobeno expertnímu posouzení při fokusní skupině uspořádané jako součást závěrečné prezentace výstupů, které se účastnili zástupci zpracovatele a zástupci zadavatele. Hlavní zjištění Z provedené analýzy vyplývá, že nejlepších výsledků bylo dosaženo v oblastech podpory 1.1, 1.2, poměrně dobrých výsledků i 4.1 a 4.2, a to prakticky ve všech sledovaných parametrech. V případě více diverzifikovaných oblastí podpory, tj. z výše uvedených kromě 1.1, lze zmínit i konkrétnější pozitivněji hodnocené aspekty zaměření těchto intervencí. U 1.2 se jedná o kladné hodnocení rozvoje přestupních uzlů veřejné dopravy v potřebných lokalitách, modernizace vozového parku a rozvoje bezpečné sítě cyklistických cest. Oblast podpory 4.1 byla oceňována zejména díky podpoře projektů, které mají neziskový charakter, a také podpoře brownfields, v případě oblasti podpory 4.2 pak byly Říjen

11 pozitivně posuzovány především investice do infrastruktury škol, které navíc přispívají k provázání trhu práce se středním školstvím a k vytváření inovačního potenciálu. Pozitivním rysem je i to, že se podpora zaměřuje i na posílení praktických dovedností studentů středních škol. Naopak nejhorší jsou oblasti podpory 1.3, 2.1 a 3.2, přičemž v případě oblasti podpory 1.3 je to dáno zejména negativním hodnocením účelnosti a socioekonomických dopadů, ale shodly se na tom i názory expertů ohledně pokračování této intervence v programovém období Oblast podpory 2.1 má nejvýraznější problémy z hlediska finančního, resp. věcného pokroku, což lze vnímat v podstatě jako procesní záležitost, neboť se týká především těžkostí při implementaci IPRM. V případě oblasti podpory 3.2 názory expertů nebyly jednoznačně záporné, celkové skóre zavinila negativní bilance z hlediska účelnosti, efektivity a socioekonomických dopadů. Nejvíce kritiky si vysloužil nekoncepční přístup a velmi široké zaměření marketingu. Z regionálních i nadregionálních dokumentů, které byly zahrnuty do analýzy vhodného tematického směřování regionu soudržnosti SV, vyplývá jednoznačný nárůst významu intervencí s vyšší přidanou hodnotou zaměřených na inovace, vzdělávání, růst konkurenceschopnosti apod. Tuto linku by bylo vhodné v příštím programovém období posílit. Přesto by však nejspíš bylo možné většinu v současnosti podporovaných intervencí podporovat i v příštím období, s výjimkou cestovního ruchu, který nejspíš bude možné zahrnout pouze pod podporu podnikání. Doporučení Jednotlivá doporučení lze rozdělit z hlediska míry komplexnosti a tím obvykle i primárního dosahu na programové období nebo , ačkoli v některých případech je patrný vliv na obě programová období. Doporučení buď zohledňují spíše parciální aspekty, které se primárně váží na dané evaluační téma, nebo se jedná o doporučení komplexnějšího charakteru, která sice také vycházejí z konkrétního evaluačního tématu, mají však širší dosah. Obecně se doporučení komplexnějšího charakteru váží spíše k programovému období a lze mezi ně zařadit zejména následující aspekty: posílení koncepčního přístupu, neboť důsledná aplikace koncepčního přístupu založeného na strategii s konkrétními a měřitelnými cíli, odpovědnostmi, časovým a finančním plánem (například i formou Akčních plánů) umožní lepší zacílení projektů a především usnadní výběr takových akcí, které budou mít podloženě silný dopad na region; současně to bude jeden z nástrojů, který může zabránit výběru předimenzovaných projektů (podrobněji viz evaluační téma 3), zúžení zaměření jednotlivých oblastí podpory, neboť větší koncentrace podpory může mít výraznější socioekonomické dopady a může mít větší dopad na řešené problémy (podrobněji viz evaluační téma 3), výraznější provázání intervencí a problémů tak, aby podporované intervence mohly přímo přispívat k řešení identifikovaných problémů (podrobněji viz evaluační téma 3), podpora aktivit s vyššími socioekonomickými dopady, s vyšší přidanou hodnotou, tj. zaměřené na inovace, vzdělávání, růst konkurenceschopnosti apod. (podrobněji viz evaluační téma 6), zohlednění změn přístupu nového programového období, tj. změn, které s sebou nese nadcházející programové období. V některých případech znamenají zcela odlišný koncepční přístup oproti období , což se týká mj. již v současnosti zřejmého posunu ve Říjen

12 vnímání výkonnosti a přístupu založeného na výsledcích v politice soudržnosti, neboť se předpokládá větší důraz na dosažení cílů, koncentrace na vyjednávání konkrétního nastavení podpory pro regiony (konkrétní a dobře odůvodněné priority, příprava vhodných projektů) spíše než na způsoby implementace, které se zdají být již v podstatě dojednané (podrobněji viz evaluační téma 5), některé procesní záležitosti, které by bylo vhodné upravit i pro příští programové období (např. systémové řešení cenové kontroly výdajů na základě předem stanovených standardů (podrobněji viz evaluační téma 4). Bezprostředně k programovému období se váží především následující doporučení: posílení absorpční kapacity (poměrně průřezový charakter, podrobněji viz evaluační témata 1, 2, 3 a 6), což se váže buď ke konkrétním oblastem podpory ve vazbě na hodnocení finančního a věcného pokroku, případně ve vazbě na earmarkingová témata, posílení absorpční kapacity se však vztahuje rovněž k projektům, které by mohly pomoci řešit zjištěný deficit z hlediska účelnosti, tj. dosud nepokryté problémy ze stromu problémů, úprava některých procesních prvků (podrobněji viz zejména evaluační téma 1, 4), konkrétně zejména prověření extrémně vysokého naplňování indikátoru Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem, úprava indikátorů u příjemců v oblasti podpory 2.2, změna cílové hodnoty indikátorů v oblasti podpory 4.1, dílčí procesní změny, případně úpravy Operačního manuálu a jeho příloh, např. úprava kontrolních mechanismů v oblasti zadávání veřejných zakázek, systémové řešení cenové kontroly výdajů systémově na základě předem stanovených standardů (podrobněji viz evaluační téma 4), posílení informovanosti o povinnostech spojených se zajištěním udržitelnosti, v otázkách veřejné podpory, projektů vytvářejících příjmy a nakládání s majetkem pořízeným z dotace (podrobněji viz evaluační téma 4). Říjen