Analýza pokroku realizace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Transkript

1 Analýza pokroku realizace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Finální evaluační zpráva Zhotovitel: SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/ Ústí nad Labem IČ: DIČ: CZ Datum: listopad 2009

2 2

3 Obsah OBSAH STRUKTURA DOKUMENTU METODICKÝ POSTUP Logický rámec evaluace Evaluační otázky Postup při realizaci evaluace programu Popis metod evaluace Informační zdroje a jejich využití pro zpracování evaluace ZÁKLADNÍ ANALÝZA - FINANČNÍ A VĚCNÝ POKROK PROGRAMU Cíl hodnocení, evaluační otázky a metody hodnocení Hodnocení finančního a věcného pokroku na úrovni prioritních os a oblastí podpory Pokrok realizace ROP SV z hlediska plnění pravidla n+2/n ZÁKLADNÍ ANALÝZA - ABSORPČNÍ KAPACITA (STRANA POPTÁVKY) Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení Hodnocení absorpční kapacity na úrovni prioritních os a oblastí podpory Souhrnné průřezové hodnocení ZÁKLADNÍ ANALÝZA - IMPLEMENTAČNÍ SYSTÉM Cíl hodnocení, evaluační otázky a metody hodnocení Hodnocení implementačního systému ZÁKLADNÍ ANALÝZA - RELEVANCE PROGRAMU Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení Hodnocení relevance ROP SV ZÁKLADNÍ ANALÝZA - HORIZONTÁLNÍ KRITÉRIA Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení Hodnocení horizontálních kritérií ZÁKLADNÍ ANALÝZA ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY HLAVNÍ PROBLÉMY HLOUBKOVÁ ANALÝZA Úvod Analýza příčin kritických hodnot indikátorů Analýza realizace IPRM Analýza rizik v oblasti absorpční kapacity žadatelů a udržitelností podpořených projektů v kontextu hospodářské krize ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY V HLOUBKOVÉ ANALÝZE DOPORUČENÍ

4 1 Struktura dokumentu Předkládaná závěrečná evaluační zpráva představuje dokument, který shrnuje výstupy z evaluace pokroku Regionálního operačního programu pro NUTS II Severovýchod. Uvedená zpráva je rozdělena do následujících čtyř částí: 1. Metodický postup zde je představena metodika zpracování evaluační zprávy ROP SV, 2. Základní analýza zodpovídá na evaluační otázky v navržených 5 oblastech hodnocení a vyhodnocuje hlavní problémy při realizaci programu, 3. Hloubková analýza poskytuje odpovědi na doplňující evaluační otázky v navržených 4 oblastech hodnocení definovaných na základě klíčových problémů, 4. Doporučení zde je uveden kompletní přehled doporučení k odstranění hlavních problémů realizace ROP SV. 4

5 2 Metodický postup Evaluace pokroku v realizaci ROP SV vychází z Nařízení EK 1083/2006. Jejím obecným cílem je zdokonalit strategii a zefektivnit implementaci programu a zároveň zvýšit kvalitu a efektivitu jeho intervencí zaměřených na zlepšení podmínek pro sociálněekonomický rozvoj regionu. Základním cílem evaluace pokroku v realizaci operačního programu (mid-term/on-going evaluation) je kriticky analyzovat první výstupy a výsledky programu, jeho finanční řízení a monitoring a ověřit jeho relevanci v kontextu sociálně-ekonomického vývoje. Z hlediska zdrojů informací jsou pro evaluaci pokroku klíčová data z monitorovacího systému programu a zkušenosti administrátorů programu, jakož i žadatelů a příjemců podpory. Evaluace pokroku má primárně formativní povahu a měla by tedy poskytnout zpětnou vazbu řídícímu orgánu programu o aktuální situaci v pokroku programu a navrhnout doporučení ke zvýšení efektivity intervencí. 2.1 Logický rámec evaluace Klíčovým aspektem při návrhu rozsahu a zaměření evaluace (evaluation design) je správná formulace evaluačních otázek. Při formulaci evaluačních otázek vycházel zpracovatel z jejich návrhu v zadávací dokumentaci. Na základě jejich posouzení zpracovatel navrhl jejich částečnou modifikaci a rozšíření baterie evaluačních otázek (eliminace duplicit, provázání otázek s evaluačními kritérii, uspořádání otázek do logické matice viz dále). Tyto změny nicméně nemění zaměření a obsah evaluace tak, jak byl předpokládán v zadávací dokumentaci. Základní kostru a strukturaci evaluačních otázek definuje zpracovatelem navržený logický rámec evaluačních otázek, který člení otázky podle dvou třídících kritérií: a) Podle vazby na oblast hodnocení, resp. evaluační kritérium b) Podle typu otázky Ad a) Na základě zaměření evaluačních otázek stanovených v zadávací dokumentaci je navrženo 5 základních oblastí hodnocení (resp. evaluační kritéria): Finanční a věcný pokrok programu Absorpční kapacita stran příjemců Implementační systém Relevance programu Horizontální kritéria Ad b) V každé z výše uvedených oblastí hodnocení jsou nejprve formulovány deskriptivní otázky (otázky typu CO?), jejichž zodpovězení umožní evaluačnímu týmu provést analýzu pokroku v implementaci programu, a následně identifikovat jeho kritická místa/hlavní problémy. Následně budou pro oblasti hodnocení, kde byly identifikovány kritická místa/hlavní problémy, formulovány kauzální otázky (otázky typu PROČ). Jejich zodpovězení umožní detailnější analýzu příčin identifikovaných problémů. Odpovědi na kauzální otázky jsou zároveň východiskem pro formulaci formativních otázek (otázky typu JAK?) a návrh doporučení k případným úpravám operačního programu (vč. úprav indikátorové soustavy či přesunu alokovaných finančních částek mezi prioritními osami, příp. oblastmi podpory). 5

6 Oblasti hodnocení Kombinací obou kritérií (oblast hodnocení vs typ otázky) vzniká logický rámec evaluačních otázek, který je ilustrován níže uvedeným schématem: Schéma 1: Logický rámec evaluace Věcný a finanční pokrok Implementační systém AbCap příjemců podpory Relevance a horizontální kritéria Incepční fáze Vyhodnocení kritických míst Řešení kritických míst Fáze evaluace 2.2 Evaluační otázky V rámci základních oblastí evaluace viz kap. 2.1 bylo formulováno 11 základních evaluačních otázek, na jejichž zodpovězení je zaměřena základní analýza programu 1. Věcný a finanční pokrok 1. Jakého finančního pokroku bylo dosaženo v porovnání s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze SF? 2. Směřuje program k naplňování globálních a specifických cílů programu? Jak jsou naplňovány cíle/indikátory v jednotlivých prioritách a oblastech podpory programu ve vztahu k finančnímu pokroku? 1 Při formulaci evaluačních otázek vycházel zpracovatel z jejich návrhu v zadávací dokumentaci. Na základě jejich posouzení uchazeč byly částečně upraveny. Tyto úpravy nicméně nemění zaměření a obsah evaluace tak, jak je předpokládán v zadávací dokumentaci. Návrh struktury a obsahu evaluačních otázek byl diskutován na úvodní schůzce zadavatel-konzultant a po zapracování připomínek byl odsouhlasen ze strany zadavatele v rámci incepční fáze. Návrh kauzálních a normativních otázek byl zpracován na počátku hloubkové analýzy a to s ohledem na výsledky předchozí fáze základní analýzy. 6

7 3. Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3? AbCap 4. Ve kterých oblastech podpory byl identifikován nadbytek a ve kterých naopak nedostatek projektových žádostí odpovídajících minimálně kritériím přijatelnosti? 5. Je dostatečně zajištěna absorpční kapacita programu v návaznosti na plnění stanovených indikátorů programu? 6. Jaká je úspěšnost jednotlivých kategorií příjemců podpory při získávání dotací z programu? Lze identifikovat kategorie příjemců s velmi nízkou úspěšností při získávání dotací? Implementace 7. Objevily se v dosavadním průběhu implementace ROP SV systémové prvky s negativním dopadem na dosahování formulovaných cílů ROP SV, respektive čerpání alokovaných finančních prostředků a jaké opravné prostředky by bylo vhodné přijmout k pro eliminaci jejich negativních dopadů? Relevance 8. Jaký je vliv současného socioekonomického vývoje na realizaci ROP SV a čerpání finančních prostředků ze SF? 9. Jsou alokace finančních prostředků na jednotlivé prioritní osy nastaveny vhodně s ohledem na současnou socioekonomickou situaci? Horizontální kritéria 10. Jsou horizontální témata úspěšně začleňována do implementace programu? 11. Je systém indikátorů vhodným nástrojem pro sledování postupu začleňování horizontálních témat do programu? 2.3 Postup při realizaci evaluace programu Postup při zpracování evaluace se skládal ze čtyř níže uvedených fází/postupových kroků. 1) Incepční fáze V této úvodní fázi hodnocení bylo hlavním cílem schválení celkového designu evaluace ze strany zadavatele. Za tímto účelem bylo na úvodní schůzce zadavatel-konzultant prezentována navržená metodika hodnocení a následně diskutovány klíčové části navržené metodiky, zejména: Evaluační otázky Použité metody hodnocení Identifikace stakeholderů a způsob komunikace Informační zdroje (dostupnost, způsob zajištění) Vymezení časového období, které je předmětem evaluace Obsah a struktura evaluačních zpráv, forma jejich prezentace Harmonogram evaluace 7

8 Po odsouhlasení metodiky evaluace a organizace celého procesu hodnocení ze strany zadavatele byla zpracována úvodní zpráva, ve které byl popsán schválený metodický postup evaluace. 2) Základní analýza Hlavním cílem analytické fáze bylo zodpovězení deskriptivních otázek v navržených 5 oblastech hodnocení, tzn. provedení analýzy a vyhodnocení postupu implementace programu v každé oblasti hodnocení a následná identifikace a vyhodnocení hlavních problémů při realizaci programu. Výstupem této fáze je průběžná zpráva č. 1, která byla prezentována na pracovní schůzce zadavatelkonzultant. 3) Hloubková analýza Fáze hloubkové analýzy je zaměřena na detailnější analýzu příčin vybraných problémů/úzkých míst ROP SV. V základní analýze bylo identifikováno celkem 8 hlavních problémů (problémových oblastí) programu. Oblasti hodnocení pro hloubkovou analýzu se vztahují k vybraným problémům identifikovaným v základní analýze, které jsou buď šířeji podmíněné (mají více komplexní povahu a širší spektrum příčin) nebo mohou být pro další realizaci programu kritické. Detailnější analýza příčin těchto problémů pak umožní lépe zacílit doporučení v návrhové části evaluace. K nalezení návrhů na řešení těchto problémů byly formulovány tři další evaluační otázky. Samostatně proběhla hloubková analýza IPRM, pro kterou bylo definováno 10 evaluačních otázek. Tato skupina evaluačních otázek byla řešena v rámci 4 oblastí hodnocení. 4) Návrh doporučení V poslední fázi zpracovatel vyhodnotil na základě závěrů předchozích analýz pokrok, který přinesla dosavadní realizace ROP NUTS II Severovýchod, identifikoval slabé stránky programu a hrozby související s jeho realizací a navrhl 12 doporučení k dalšímu postupu v realizaci programu včetně návrhů na jeho revizi a další opatření. Výstupem této fáze je závěrečná evaluační zpráva, jejíž návrh byl prezentován zadavateli na pracovní schůzce. Po zapracování připomínek ze strany zadavatele byla schválená závěrečná evaluační zpráva prezentována zadavateli a zástupcům dalších klíčových subjektů zapojených do realizace ROP SV na diseminačním semináři. 2.4 Popis metod evaluace Na základě členění evaluačních otázek podle oblasti hodnocení a typu otázky (viz logický rámec schéma č. 1) byl připraven pro každou skupinu otázek individuální postup vycházející ze základního schématu analytického procesu, tedy získání potřebných údajů a dostupných dat, práce s těmito daty a interpretace získaných výsledků. Do každé z těchto fází byl začleněn proces verifikace zjištění prostřednictvím průběžného kontaktu s představiteli jak zadavatele, tak i dalších stakeholderů. Celý projekt byl v souladu s požadavky zakončen prezentací výstupů evaluace na Monitorovacím výboru ROP pro NUTS II SV. Hlavní navržené metody hodnocení, které jsou detailněji popsány níže, ilustruje následující schéma: 8

9 Schéma 2: Metody hodnocení V rámci evaluace programu byl využíván široký rejstřík metod vhodných pro získání dat nezbytných pro formulaci odpovědi na jednotlivé evaluační otázky. V návaznosti na znění příslušného evaluačního úkolu byla vybrána nejvhodnější metoda pro sběr potřebných informací. V rámci přípravy metodiky projektu byly vytipovány následující metody sběru a ověřování potřebných dat, respektive formulace návrhu: Desk research (výzkum od stolu) je metodou rychlého získávání informací z veřejných i neveřejných zdrojů, která je založena na analýze a porovnání dat uvedených v těchto zdrojích. Tato metoda bude využita zejména tam, kde se jedná buď o porovnání dat kvantitativního charakteru či zmapování změn v relevantních dokumentech. Uchazeč předpokládá její využití zejména ve fázi základní analýzy, ve které budou analyzovány mj. programové dokumenty, data z monitorovacího systému (zejména data a sestavy dat z informačního monitorovacího systému a data z monitorovacích zpráv) a socioekonomický kontext programu. Expertní panel sestavený ze skupiny odborníků v čele s předsedou nominovaným zadavatelem evaluace byl využit k formulaci odpovědí na specifické evaluační otázky, jež je obtížné získat jinými metodami, v tomto případě zejména u otázek vztahujících se k dopadům změn v socioekonomické situaci na implementaci ROP NUTS II Severovýchod. Formulace výstupů expertního panelu byla konsenzuálním výsledkem účastníků panelu. Zpraovatel využil této metody zejména ve fázi základní analýzy. Interview (řízený rozhovor) sloužil ke zjištění informací, které není možné získat prostřednictvím desk research. Výhodou této metody je možnost získání komplexního pohledu na zkoumaný problém včetně kvalitativních dat vycházejících z hodnocení respondenta postaveného na základě jednotných kritérií pro danou oblast evaluace. V případě přímých rozhovorů v rámci této evaluace zpracovatel využil strukturované rozhovory s klíčovými aktéry zejména ve fázi in-depth analýzy. Metoda focus groups jako forma účastnické evaluace zahrnující reprezentanty zainteresovaných subjektů programu jako spoluúčastníky hodnocení byla využita zejména v okamžiku, kdy bylo třeba v rámci realizace evaluačního projektu ověřit některá ze zjištění vyplývajících z provedených analýz, zejména v oblastech souvisejících s vyhodnocením 9

10 klíčových problémů s vazbou na účinnost a hospodárnost programu a záležitostí týkajících se implementačního a monitorovacího systému. Účelem dotazníkového šetření obecně je shromáždit názory prostřednictvím předem formulovaného souboru otázek kladených vybranému vzorku respondentů. Otázky mohou být popisné, normativní nebo kauzální, přičemž pravidla pro tvorbu dotazníku (otázky uzavřené, polozavřené, otevřené, kombinace, apod.) stejně jako pro výběr vzorku respondentů jsou exaktně stanovena. V rámci evaluace ROP NUTS II Severovýchod byla tato metoda využita v in-depth fázi k získání relevantních dat od předkladatelů a realizátorů projektů, pro získání informací k otázkám vztahujícím se k oblasti absorpční kapacity (vč. bariér ovlivňujících absorpční kapacitu). 2.5 Informační zdroje a jejich využití pro zpracování evaluace Pro dosažení deklarovaného cíle projektu, kterým bylo zhodnocení výsledků dosažených v rámci implementace jednotlivých oblastí podpory a prioritních os ROP SV i ROP SV jako celku, bylo také nezbytné využít všechny dostupné zdroje, jež mohli poskytnout informace o pokroku realizace programu. Proto zhotovitel využil všechny druhy dostupných informačních zdrojů, u nichž předpokládal přínos k dosažení cílů projektu. Zhotovitel využil následující dokumenty a informační zdroje: WORKING PAPER n 5: Evaluation during the programming period: on-going evaluation - An integrated management tool; DG REGIO; Brussels, 06/2006, Metodiky a manuály vydané NOK či PCO, a to zejména: o Zajištění evaluace řídícími orgány operačních programů - Dodatek k Metodice pro přípravu programových dokumentů pro období , příloha č. 5 Pokyny pro evaluaci, o Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, MMR ČR, březen 2006, Regionální operační program NUTS II Severovýchod, Prováděcí dokument ROP NUTS II Severovýchod, Operační manuál ROP NUTS II Severovýchod a související metodiky, Pokyny pro žadatele a příjemce a související metodiky, Pokyny pro hodnotitele a související metodiky, Ex-ante hodnocení ROP NUTS II Severovýchod, Hodnocení SEA ROP NUTS II Severovýchod Informační monitorovací systém strukturálních fondů, Monitorovací zprávy na úrovni ROP NUTS II Severovýchod (tj. výroční monitorovací zprávy o implementaci ŘO NUTS II Severovýchod, zprávy o realizaci programu pro MV ROP NUTS II Severovýchod, ad-hoc zprávy o realizaci podpory ze SF) Monitorovací zprávy na úrovni příjemců, Zápisy z jednání Rady regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod, Texty výzev vyhlášených v rámci ROP Severovýchod včetně příloh Integrované programy rozvoje měst schválených v rámci ROP NUTS II Severovýchod, Statistická data za region NUTS II Severovýchod 10

11 3 Základní analýza - finanční a věcný pokrok programu 3.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metody hodnocení Cílem analýzy je zhodnotit finanční a věcný pokrok v realizaci intervencí a v plnění cílů programu, prioritních os a oblasti podpory a identifikovat případné problematické oblasti. Analýza finančního a věcného pokroku programu je zaměřena na zodpovězení následujících evaluačních otázek: Jakého finančního pokroku bylo dosaženo v porovnání s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze SF? Směřuje program k naplňování globálních a specifických cílů programu? Jak jsou naplňovány cíle/indikátory v jednotlivých prioritách a oblastech podpory programu ve vztahu k finančnímu pokroku? Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3? Vzhledem ke stavu programu, kdy většina projektů je zatím ve fázi realizaci a finanční prostředky začínají být teprve postupně čerpány, jsou předmětem analýzy hodnoty za soubor projektů schválených k podpoře, a to v aktuálním stavu k Hodnoty vztahující se k finančnímu čerpání a plnění indikátorů těchto projektů je nutné proto považovat za předpokládané. Analýza je prováděna na úrovni prioritních os a oblastí podpory programu. V rámci analýzy jsou srovnávány předpokládané hodnoty schválených projektů s cílovými hodnotami plánu programu. Hodnoceny jsou dva parametry/kritéria, přičemž u každého parametru jsou stanoveny referenční/srovnávací hodnoty: a) Finanční pokrok Vzhledem k tomu, že evaluátorům zatím nejsou k dispozici plánované hodnoty pro finanční čerpání na úrovni prioritních os a oblastí podpory, byl stanoven následujícího postupu: za ideální míru plnění finančního plánu je k považováno 32,2 % z plánované cílové hodnoty, tj. z alokace na období (uvedené procento vyjadřuje poměrné rozložení čerpání celkové alokace či plnění cílových hodnot v rámci 7 let trvání programu, a to k ; zároveň je zohledněno tempo náběhu čerpání během prvních let). Za kritickou míru plnění jsou považovány hodnoty pod 21,6 % (kritické neplnění plánu) a hodnoty nad 64,4% (výrazné překročení plánu). V tabulce jsou kritické hodnoty vyznačeny červenou barvou). b) Věcný pokrok Věcný pokrok je hodnocen ve vztahu k finančnímu pokroku. V rámci hodnocení je porovnáván finanční pokrok v dané prioritní ose/ oblasti podpory (vyjádřen v procentech na základě plnění finančního plánu) s věcným pokrokem (vyjádřeno v procentech na základě plnění jednotlivých indikátorů), přičemž jsou stanoveny optimální, rizikové a kritické hodnoty. Hodnocení je prováděno dle níže uvedené metodiky. 11

12 Tabulka 1: Metodika pro hodnocení věcného pokroku Zdrojem dat a informací pro prováděnou analýzu je Prováděcí dokument ROP NUTS II Severovýchod verze 4.0, Měsíční analýza ROP Severovýchod (červen 2009), texty výzev a IS MONIT Hodnocení finančního a věcného pokroku na úrovni prioritních os a oblastí podpory Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury A. Popis stavu Globálním cílem této prioritní osy je zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: zkvalitnit stav regionální silniční dopravní infrastruktury, především její páteřní sítě s důrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnější připojení území na nadřazenou dopravní síť (silniční síť TEN-T) a zvýšení bezpečnosti provozu zlepšit dopravní obslužnost území zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veřejných mezinárodních letišť Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 9 indikátorů (6 indikátorů výstupu a 3 indikátorů výsledku). Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 3 oblastí podpory: Oblast podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Globálním cílem oblasti podpory 1.1. je modernizací regionální silniční sítě silnic II. a III. třídy zvýšit kvalitu dopravního spojení uvnitř regionu a jeho připojení na nadregionální dopravní síť (silniční síť TEN-T). Operační cíle pro oblast podpory 1.1. byly stanoveny: kvalitní propojení regionu v dopravních osách napojení regionu na nadřazenou silniční síť (TEN-T) uvedení silnic II. a III. tříd do normového stavu zvýšit bezpečnost provozu a tím snížit nehodovost snížit negativní vlivy dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví 12

13 Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 indikátorů (3 indikátorů výstupu a 1 indikátoru výsledku). Oblast podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Globálním cílem oblasti podpory 1.2. je zajistit kvalitní standard dopravní obslužnosti v regionu integrací jednotlivých druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí. Jako operační cíle byly stanoveny následující: zlepšit dopravní obslužnost v regionu veřejnou hromadnou dopravou zvýšit podíl ekologické veřejné dopravy zvýšit atraktivitu veřejné hromadné dopravy zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace zvýšit bezpečnost provozu cyklistické dopravy Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 indikátorů (4 indikátorů výstupu a 1 indikátoru výsledku). Oblast podpory 1.3. Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Globálním cílem oblasti podpory 1.3. je zajistit kvalitní letecké spojení v regionu z hlediska zvýšení dopravní dostupnosti na regionální i národní úrovni a dalšího ekonomického a sociálního rozvoje. Jako operační cíle této oblasti podpory byly stanoveny následující: vybudovat dostatečně kapacitní veřejné mezinárodní letiště v regionu zvýšit kvalitu podmínek leteckého provozu na veřejném mezinárodním letišti v regionu Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 3 indikátorů výsledku. K byly v této prioritní ose vyhlášeny 3 výzvy, z toho dvě pro oblast podpory 1.1. a jedna pro oblast podpory 1.2. Obě výzvy v oblasti podpory 1.1. byly vyhlášeny na všechny podporované aktivity v rámci oblasti podpory. Výzva v oblasti podpory 1.2. nebyla zaměřena na všechny podporované aktivity, přičemž byly vyloučeny aktivity, u nichž je potřebná notifikace v oblasti veřejné podpory. Ve všech uvedených výzvách došlo již k schválení projektů VRR. Pro oblast podpory 1.3. nebyla k sledovanému datu vyhlášena žádná výzva. V rámci 3 výzev bylo na prioritní osu 1 alokováno Kč (z toho alokace pro oblast podpory 1.1. činila Kč, pro oblast podpory Kč), přičemž aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí ,23 Kč (z toho u oblasti podpory ,58 a u oblasti podpory ,65 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 1 a na úrovni jejích 3 oblastí podpory k znázorňují následující tabulky. 13

14 Tabulka 2: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy Tabulka 3: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblasti podpory 1.1., 1.2. a 1.3 B. Hlavní zjištění Finanční pokrok Věcný pokrok V této prioritní ose k dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období ,59 %. Předpokládaný finanční pokrok je v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. plán mírně převyšuje (o 10,39 procentních bodů). Zároveň je ale nutné poukázat na nepoměr v realizaci čerpání uvnitř prioritní osy (tj. na úrovni jednotlivých oblastí podpory). Z 80,5 % se na předpokládaném čerpání alokace prioritní osy podílejí projekty oblasti podpory 1.1., zatímco oblast podpory 1.3. se na předpokládaném čerpání dosud nepodílí vůbec (tj. vykazuje 0 % čerpání). Nepoměr ukazují i následující data: zatímco v oblasti podpory 1.1. předpokládané čerpání alokace plán překračuje (o 24,14 procentních bodů), v oblasti podpory 1.2. finanční pokrok mírně zaostává za plánem (je o 7,91 procentních bodů nižší) a v oblasti podpory 1.3. nedošlo dosud k žádnému předpokládanému čerpání (tzn. kritický stav). Srovnání věcného pokroku ve vztahu k pokroku k finančnímu poukazuje na nepoměr ve věcném a finančním plnění jednotlivých cílů prioritní osy. U 4 indikátorů (z toho 2 typu CORE) lze konstatovat výrazné zaostávání věcného pokroku za pokrokem finančním, přičemž dosažené hodnoty jsou kritické a při dodržení tempa plnění hrozí nedosažení cílových hodnot indikátorů. Naopak 4 indikátory (z toho 2 typu CORE) na úrovni prioritní osy vykazují rychlejší věcný pokrok než je pokrok finanční, přičemž u 2 indikátorů existuje hrozba výrazného překročení plánu na úkor jiných indikátorů, resp. cílů prioritní osy (Délka rekonstruovaných silnic II. a III.třídy, Délka nově vybudovaných cyklotras a cyklostezek celkem) a u dalších dvou se jedná pravděpodobně o důsledek nadhodnocení cílových hodnot indikátorů /Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost), Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic/. 14

15 Kritická je situace v prvním specifickém cíli prioritní osy, resp. v oblasti podpory 1.1. (u CORE indikátoru Délka rekonstruovaných silnic II. a III.třídy věcný pokrok kriticky převyšuje pokrok finanční a cílové hodnoty indikátoru jsou již nyní překročeny, zatímco plnění CORE indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy kriticky nedosahuje úrovně finančního pokroku). Při zachování dosavadního tempa věcného pokroku u zmíněných indikátorů hrozí nesplnění některých cílů oblasti podpory, resp. pouze částečné splnění prvního specifického cíle prioritní osy. Obdobně kritické hodnoty jsou identifikovány v plnění druhého specifického cíle prioritní osy, resp. v oblasti podpory 1.2. (u indikátoru Délka nově vybudovaných cyklotras a cyklostezek celkem věcný pokrok kriticky převyšuje pokrok finanční, zatímco plnění indikátoru Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě kriticky nedosahuje úrovně finančního pokroku, resp. jeho plnění je nulové). Při zachování dosavadního tempa věcného pokroku u zmíněných indikátorů hrozí nesplnění některých cílů oblasti podpory, resp. pouze částečné splnění druhého specifického cíle prioritní osy. V rámci třetího specifického cíle, resp. oblasti podpory 1.3. lze konstatovat soulad finančního pokroku s věcným ovšem s poukázáním na skutečnost, že v této oblasti podpory dosud nedošlo k žádnému předpokládanému finančnímu čerpání Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí A. Popis stavu Globálním cílem této prioritní osy je zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: posílit pozici a rozvoj regionálních městských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury posílit rozvoj a zvýšit kvalitu života v městském prostředí, zejména jejich sociální a fyzické struktury posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostředí a zajištěním vysoké kvality života obyvatel Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 10 indikátorů (4 indikátorů výstupu a 6 indikátorů výsledku). Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 3 oblastí podpory: Oblast podpory 2.1. Rozvoj regionálních center Globálním cílem oblasti podpory 2.1, je posílení vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst jako regionálních center. Operační cíle pro oblasti podpory 2.1. byly stanoveny: regenerovat a revitalizovat městské prostředí rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí 15

16 Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 8 indikátorů (2 indikátorů výstupu a 6 indikátoru výsledku). Oblast podpory 2.2. Rozvoj měst Globálním cílem oblasti podpory 2.2. je posílit ekonomický a společenský rozvoj měst. Jako operační cíle byly stanoveny následující: regenerovat a revitalizovat městské prostředí rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 8 indikátorů (6 indikátorů výstupu a 2 indikátorů výsledku). Oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova Globálním cílem oblasti podpory je zvýšit atraktivitu venkova pro život obyvatel. Operační cíle byly stanoveny následovně: regenerovat a revitalizovat venkovské prostředí, včetně kulturního dědictví rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání,a sociálních věcí Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 8 indikátorů (1 indikátoru výstupu a 7 indikátorů výsledku). K bylo v této prioritní ose vyhlášeno 6 výzev, z toho 5 bylo k danému datu uzavřeno (tj. projekty byly schváleny k financování). V oblasti podpory 2.1. proběhla jedna výzva na předkládání IPRM. K danému datu probíhala výzva na předkládání dílčích projektů v rámci IPRM, přičemž žádný dílčí projekt nebyl zatím schválen. V oblasti podpory 2.2. byly ukončeny dvě výzvy, v oblasti podpory 2.3. byly ukončeny taktéž dvě výzvy. Ve všech oblastech podpory byly výzvy vyhlášeny na všechny podporované aktivity. V rámci 5 ukončených výzev bylo na prioritní osu 2 alokováno Kč (z toho alokace pro oblast podpory 2.1. činila Kč, pro oblast podpory Kč a pro oblast podpory ), přičemž aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí ,31 Kč (z toho u oblasti podpory Kč, u oblasti podpory ,35 a oblasti podpory ,96 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 2 a na úrovni jejích 3 oblastí podpory k znázorňují následující tabulky. Tabulka 4: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 2 16

17 Tabulka 5: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.1.,2.2 a 2.3. * Plnění věcného pokroku vzhledem k finančnímu je na základě metodiky hodnocení označeno jako rizikové, ale vzhledem ke skutečnosti vyčerpání plánované finanční alokace v dané oblasti podpory je nutné na tyto hodnoty pohlížet jako na kritické. B. Hlavní zjištění Finanční pokrok Věcný pokrok V této prioritní ose k dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období ,56 %. Předpokládaný finanční pokrok tak kriticky překračuje plán předpokládaného čerpání (o 50,36 procentních bodů). K překračování plánu přispívá tempo předpokládaného finančního čerpání v oblastech podpory 2.2. (překročení plánu o 56,93 procentních bodů) a 2.3. (překročení plánu o 78 procentních bodů, resp. překročení celkové alokace na období o 10,2%). Vzhledem k nerovnoměrnému vývoji ve srovnání s věcným pokrokem (viz níže) je nutné tento jev hodnotit jako negativní, tj. jako kritický stav. V oblasti podpory 2.1. na úrovni IPRM lze na jedné straně konstatovat, že předpokládané finanční čerpání je v souladu s plánem. Na druhé straně je ale nutno uvést fakt, že dílčí projekty, které vedou k naplnění indikátorů uvedených v rámci IPRM, vykazují kritickou míru čerpání 0%. Na úrovni prioritní osy 2 lze konstatovat kritický nepoměr mezi finančním čerpáním a věcným pokrokem. Na jedné straně 5 indikátorů (z toho 3 typu CORE) vykazují zaostávání věcného pokroku za finančním a existuje zde hrozba nesplnění jejich cílových hodnot. Na straně druhé 4 indikátory (z toho 1 typu CORE) vykazují rychlejší tempo věcného pokroku před finančním, resp. překročení cílových hodnot indikátoru. Zde lze ovšem konstatovat, daný stav je způsoben nejen rychlým tempem finančního pokroku, ale i stanovením nízkých cílových hodnot indikátorů, a proto by neměl mít negativní vliv na plnění cílů prioritní osy. 17

18 Situace na úrovni prioritní osy odráží zejména kritický stav na úrovni jednotlivých oblastí podpory. V oblasti podpory 2.1. na úrovni IPRM 3 indikátory (všechny typu CORE) vykazují nepoměr mezi věcným a finančním pokrokem, přičemž zde existuje riziko nenaplnění cílových hodnot. Na straně druhé u 4 indikátorů (všechny typu CORE) tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, přičemž u 3 indikátorů by nepoměr ve věcném a finančním pokroku neměl mít negativní vliv na plnění cílů oblasti podpory (jedná se pravděpodobně o důsledek stanovení nízkých cílových indikátorů). V případě indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání ovšem další prohlubování zmiňovaného nepoměru finančního a věcného pokroku by mohlo negativně přispět k zvyšování rizika nenaplnění cílových hodnot ostatních indikátorů (zejm. indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči). V oblasti podpory 2.2. u 4 indikátorů je nutné konstatovat zaostávání věcného pokroku za finančním plněním, z toho u jednoho indikátoru typu CORE existuje riziko nenaplnění cílových hodnot a 3 indikátory (jeden typu CORE) dosahují kritických hodnot (tj. hrozba nedosažení jejich cílových hodnot). Naopak u 3 indikátorů tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání. Zatímco u 2 z nich se jedná pravděpodobně o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů a neměl by se projevit negativní vliv na plnění cílů oblastí podpory, v případě indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání lze hovořit o důsledku plnění daného indikátoru na úkor ostatních indikátorů /Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči, Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem/. Další prohlubování nepoměru finančního a věcného pokroku u daného indikátoru by tak negativně přispívalo k zvyšování rizika nenaplnění cílových hodnot těchto 2 indikátorů. Nejvíce kritická je situace v oblasti podpory 2.3. Zde již došlo k vyčerpání plánované finanční alokace (resp. byly schváleny projekty s finančním objemem převyšujícím stanovenou alokaci), zároveň ale tomuto faktu neodpovídá věcný pokrok. U 3 indikátorů (z toho jednoho typu CORE) lze konstatovat nenaplnění cílových hodnot indikátoru při vyčerpání plánované finanční alokace. Naopak další 3 indikátory (z toho 2 typu CORE) ve stavu vyčerpání finanční alokace výrazně překračují cílové hodnoty. Zatímco u 2 indikátorů lze konstatovat, že překročení cílových hodnot je pravděpodobně důsledkem stanovení nízkých cílových hodnot indikátorů a nemělo by mít negativní vliv na plnění cílů oblastí podpory, vysoké předpokládané hodnoty indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (venkov) odráží nepoměr v plnění jednotlivých cílů oblasti podpory /resp.nepoměr v podpoře projektů na podporu rozvoje vzdělávání na jedné straně a projektů pro rozvoj sociálních služeb a zdravotnictví a projektů na revitalizaci nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) na straně druhé/. Tento kritický stav tak vede k nesplnění některých cílů na úrovni oblasti podpory, resp. jen k částečnému splnění druhého a třetího specifického cíle prioritní osy Prioritní osa 3: Cestovní ruch A. Popis stavu Globálním cílem této prioritní osy je zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: zvýšit kvalitu a rozšířit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinace 18

19 Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 6 indikátorů (2 indikátorů výstupu a 4 indikátorů výsledku). Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 2 oblastí podpory: Oblast podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Globálním cílem oblasti podpory je kvalitní infrastruktura a široké spektrum služeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Operační cíle pro oblast podpory 3.1. byly stanoveny následovně: vysoká kvalita a dostačující kapacita základní infrastruktury cestovního ruchu rozvinutá doprovodná infrastruktura pro cestovní ruch na území regionu dobrá dostupnost turisticky atraktivních míst a památek pro návštěvníky využití atraktivit a specifik regionu prostřednictvím široké nabídky produktů cestovního ruchu Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 6 indikátorů (2 indikátorů výstupu a 4 indikátoru výsledku). Oblast podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Globálním cílem oblasti podpory je trvalý zájem turistů o region zajištěný koordinovaným rozvojem a propagací místních produktů cestovního ruchu. Operační cíle oblasti podpory 3.2. byly stanoveny následovně: kvalitní marketing a propagace produktů cestovního ruchu v regionu funkčně provázané informační systémy a koordinace cestovního ruchu v regionu efektivní zavádění nových atraktivních produktů cestovního ruchu Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 3 indikátorů (1 indikátoru výstupu a 2 indikátorů výsledku). K byly v této prioritní ose vyhlášeny 2 výzvy, z toho jedna pro oblast podpory 3.1. a jedna pro oblast podpory 3.2. V obou oblastech podpory byly výzvy vyhlášeny na všechny podporované aktivity. V rámci 2 výzev bylo na prioritní osu 3 alokováno Kč (z toho alokace pro oblast podpory 3.1. činila Kč, pro oblast podpory Kč), přičemž aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí ,86 Kč (z toho u oblasti podpory ,70 a u oblasti podpory ,16 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 3 a na úrovni jejích 2 oblastí podpory k znázorňují následující tabulky. 19

20 Tabulka 6: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 3 * Na základě údajů poskytnutých z ČSÚ nesprávně stanovená počáteční a cílová hodnota indikátoru v ROP, bude upraveno při revizi programu.hodnoty lze získat pouze roční. Tabulka 7: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 3.1. a 3.2. * Na základě údajů poskytnutých z ČSÚ nesprávně stanovená počáteční a cílová hodnota indikátoru v ROP, bude upraveno při revizi programu.hodnoty lze získat pouze roční. B. Hlavní zjištění Finanční pokrok Věcný pokrok V této prioritní ose k dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období ,48 %. Předpokládaný finanční pokrok je v souladu s předpokládaným čerpáním. Uvnitř prioritní osy lze konstatovat rovnoměrné čerpání: v oblasti podpory 3.1. finanční pokrok je v souladu s předpokládaným čerpáním, v oblasti podpory 3.2. finanční pokrok mírně zaostává za plánem, nejedná se ale o kritické hodnoty (zaostávání pouze o 2,94 procentních bodů). Na úrovni prioritní osy 3 u 4 indikátoru (z toho 1 typu CORE) lze konstatovat výrazně rychlejší tempo věcného pokroku ve srovnání s pokrokem finančním, které vede ke kritickým hodnotám. K obdobnému jevu dochází u těchto indikátorů i u oblasti podpory 3.1. Rychlejší tempo věcného pokroku ale není nutné v tomto případě ale považovat za vysoce kritické, jedná se pravděpodobně spíše o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů. Naopak předpokládané plnění CORE indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu na úrovni prioritní osy zaostává za finančním pokrokem a pohybuje se v rizikových hodnotách. Podíl na tomto stavu mají kritické hodnoty na úrovni oblasti podpory 3.2. Tento stav pravděpodobně souvisí se stanovením nereálné cílové hodnoty indikátoru na úrovni oblasti podpory 3.2., resp. v případě zachovaní dosavadního vývoje se cílová hodnota indikátoru jeví jako nereálná. Schválené projekty zatím vykazují vyšší průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno při stanovení cílové hodnoty indikátoru. 20

21 Plnění indikátoru Návštěvníci v regionu - počet přenocování nelze zhodnotit. Na základě údajů poskytnutých z ČSÚ byla nesprávně stanovená počáteční a cílová hodnota tohoto indikátoru a bude upravena při revizi programu Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostředí A. Popis stavu Globálním cílem této prioritní osy je zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostřednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí zlepšit pracovní uplatnění absolventů škol, lépe využít potenciál regionu v oblasti komercionalizace výstupů výzkumu a vývoje Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 4 indikátorů (2 indikátorů výstupu a 2 indikátorů výsledku). Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 2 oblastí podpory: Oblast podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Globálním cílem oblasti podpory je rozšíření a zlepšení využitelnosti nemovitostí určených pro podnikatelské aktivity. Operační cíle pro oblast podpory 4.1. byly stanoveny následovně: napojit lokality určené pro podnikatelské využití na dopravní a tzv. síťovou infrastrukturu využít zanedbané a nevyužité objekty a plochy pro podnikání a inovační aktivity MSP Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 indikátorů (2 indikátorů výstupu a 2 indikátorů výsledku). Oblast podpory 4.2. Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Globálním cílem oblasti podpory je zlepšit spolupráci regionálních aktérů v oblasti vytváření příznivých podmínek pro úspěšné uplatnění absolventů škol na trhu práce a vytvářet příznivé prostředí pro rozvoj inovačních aktivit Operační cíle byly stanoveny následovně: zlepšit fyzické podmínky pro výuku a získávání praktických dovedností absolventů škol zvýšit účast veřejné správy a dalších klíčových aktérů na inovačních aktivitách v regionu Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů (1 indikátoru výstupu a 1 indikátoru výsledku). K byly v rámci prioritní osy 4 vyhlášeny 3 výzvy, přičemž 2 z nich byly ukončeny. V oblasti podpory 4.1. byly vyhlášeny k danému termínu 2 výzvy, z toho jedna byla ukončena. V oblasti podpory 4.2. byla vyhlášena a zároveň ukončena jedna výzva. V obou oblastech podpory byly výzvy vyhlášeny na všechny podporované aktivity. 21

22 V rámci 2 ukončených výzev bylo na prioritní osu 4 alokováno Kč (z toho alokace pro oblast podpory 4.1. činila Kč, pro oblast podpory Kč), přičemž aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí ,66 Kč (z toho u oblasti podpory ,61 a u oblasti podpory ,05 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 4 a na úrovni jejích 2 oblastí podpory k znázorňují následující tabulky. Tabulka 8: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 4 Tabulka 9: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 4.1. a 4.2. B. Hlavní zjištění Finanční pokrok V této prioritní ose k dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období ,49%. Předpokládaný finanční pokrok tak zaostává za plánem předpokládaného čerpání a stav čerpání lze nazvat kritickým. Vyšší podíl na čerpání přitom vykazuje oblast podpory 4.2., ve které hodnoty čerpání překračují plán (o 15,63 procentních bodů), zatímco v oblasti podpory 4.1. nebyla v rámci první výzvy vyčerpána kvůli nízkému počtu projektů alokace na danou výzvu a čerpání dosahuje kritických hodnot (15,67 %, tj. 16,53 procentních bodů pod plánem). Věcný pokrok V rámci prioritní osy 4 je nutné konstatovat kritický stav v tempu věcného pokroku u 2 indikátorů, které se vztahují k prvnímu specifickému cíli, tj. které jsou naplňovány v rámci oblasti podpory 4.1 /Celkové realizované výdaje na vytváření průmyslových zón, Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem/. Tempo věcného pokroku výrazně zaostává za tempem finančního čerpání jak na úrovni prioritní osy, tak na úrovni oblasti podpory, a při jeho zachování hrozí nesplnění prvního specifického cíle. Zároveň existuje riziko překročení cílových hodnot indikátoru před naplněním finančního plánu u jednoho CORE indikátoru (Počet podpořených projektů na rozvoj podnikatelského prostředí) a to jak na úrovni prioritní osy, tak na úrovni oblasti podpory 4.2. dochází v případě obou indikátorů k rychlejšímu tempu věcného pokroku před pokrokem finančním. Tuto situaci ale není nutné považovat za kritickou, jedná se pravděpodobně o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů. 22

23 3.2.5 Prioritní osa 5: Technická pomoc A. Popis stavu Globálním cílem této prioritní osy je zajistit aktivity spojené s realizací a řízením regionálního operačního programu a posílit absorpční kapacitu území NUTS II Severovýchod. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: zajistit optimální administrativní kapacitu za účelem efektivní a bezproblémové realizace programu zajistit dostatečnou absorpční kapacitu v regionu Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 4 indikátorů výstupu. Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 2 oblastí podpory: Oblast podpory 5.1. Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP Globálním cílem oblasti podpory je efektivní a výkonná správa programu, jejím účelem bude úspěšná realizace programu. Operační cíle byly stanoveny následovně: pořízení vybavení potřebného pro řízení a implementaci operačního programu tvorba dokumentů potřebných pro řízení operačního programu vyhodnocení dobrých praktik a mezinárodní výměna zkušeností relevantních k řízení a implementaci operačního programu příprava a rozvoj lidských zdrojů pro implementaci operačního programu zajištění administrace operačního programu zajištění publicity programu zpracování studií a průzkumů nutných pro řízení, monitorování a hodnocení regionálního operačního programu příprava budoucího programového období Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 indikátorů výstupu. Oblast podpory 5.2. Podpora absorpční kapacity regionu NUTS II Severovýchod Globálním cílem oblasti podpory je vysoká absorpční kapacita regionu umožňující splnění cílů a plánovaných dopadů programu Operační cíle byly stanoveny následovně: podpora iniciace a přípravy projektů v regionu pro úspěšné čerpání evropských fondů prostřednictvím realizace pilotních projektů podpora realizace, řízení a úspěšného vyúčtování projektů v souvislosti s realizací pilotních projektů rozvoj lidských zdrojů související s přípravou, realizací a vyúčtováním projektů v souvislosti s realizací pilotních projektů pořádání vzdělávacích programů v souvislosti s realizací pilotních projektů vyhotovení analýz absorpční kapacity 23

24 Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů výstupu. K byly v rámci prioritní osy 5 vyhlášeny 4 výzvy, přičemž 3 z nich byly ukončeny. V oblasti podpory 5.1. byly vyhlášeny k danému termínu tři výzvy, z toho dvě byly ukončeny. Vzhledem k tomu, že výzvy mají charakter kontinuální výzvy, byly ve výzvě, která nebyla k ukončena, schváleny VRR již tři projekty. Tyto jsou zahrnuty také do analýzy. V oblasti podpory 5.2. byla vyhlášena a zároveň ukončena jedna výzva. V obou oblastech podpory byly výzvy vyhlášeny na všechny aktivity podporované v rámci této oblasti podpory. V rámci 3 ukončených výzev a jedné otevřené výzvy bylo na prioritní osu 5 alokováno Kč (z toho alokace pro oblast podpory 5.1. činila Kč, pro oblast podpory Kč), přičemž aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí ,42 Kč (z toho u oblasti podpory ,65 a u oblasti podpory ,77 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 5 a na úrovni jejích 2 oblastí podpory k znázorňují následující tabulky. Tabulka 10: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 5 Tabulka 11: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 5.1. a 5.2. B. Hlavní zjištění Finanční pokrok V této prioritní ose k dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období ,64 %. Předpokládaný finanční pokrok je v souladu s předpokládaným čerpáním (resp. jej velmi mírně překračuje). Uvnitř prioritní osy je nutné ovšem konstatovat nerovnoměrné čerpání: zatímco v oblasti podpory 5.1. probíhá čerpání finančních prostředků v souladu s plánem, v oblasti podpory 5.2. tempo čerpání plán výrazně převyšuje (o 43,65 procentuálních bodů) a dosahuje tak kritických hodnot. Věcný pokrok Na úrovni prioritní osy lze konstatovat u 2 indikátorů vyšší tempo věcného pokroku před pokrokem finančním. V tomto případě ale není ohroženo naplnění cílů prioritní osy, jedná se pravděpodobně o důsledek stanovení nízké cílové hodnoty u daného indikátoru. Zároveň je ale nutné upozornit na skutečnost, že k rychlejšímu tempu plnění CORE indikátoru Počet podpořených projektů přispívají z 97 % projekty z oblasti podpory 5.1 (taktéž na úrovni oblasti podpory dochází k riziku překročení cílové hodnoty indikátoru před splněním 24

25 finančního plánu z důvodu stanovení nízké cílové hodnoty u daného indikátoru). Naopak v oblasti podpory 5.2. vykazuje tento indikátor kritické hodnoty plnění ve vztahu k finančnímu pokroku, kdy věcný pokrok výrazně zaostává za finančním a existuje zde hrozba nesplnění cílových hodnot indikátoru. Tento stav pravděpodobně souvisí se stanovením nereálné cílové hodnoty indikátoru na úrovni oblasti podpory (resp. s ohledem na dosavadní vývoj se cílová hodnota indikátoru jeví jako nereálná). Schválený projekt vykazuje vyšší průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno při stanovení cílové hodnoty indikátoru Souhrnné hodnocení finančního a věcného pokroku Na základě provedené analýzy finančního a věcného pokroku lze provést následující kategorizaci oblastí podpory: 1. Oblasti podpory s kritickými disparitami v plnění cílů: 1.1, 2.2, Oblasti podpory s rizikem disparit v plnění cílů: Oblasti podpory s kritickou tendencí k nesplnění cílů: 1.3, 2.1, Oblasti podpory s nižším rizikem v plnění cílů: 3.2, 4.2, 5.1, Oblasti podpory s tendencí k předčasnému naplnění cílů: Pokrok realizace ROP SV z hlediska plnění pravidla n+2/n+3 A. Popis stavu V rámci Programového dokumentu ROP SV jsou stanoveny roční alokace finančních prostředků ze SF, které má ROP SV k dispozici a tyto roční alokace jsou zohledňovány i při naplňování pravidla n+2/n+3. Konkrétně je pro finanční alokace let 2007 až 2010 platné pravidlo n+3 a pro finanční alokace let 2011 až 2013 pravidlo n+2. Čerpání příslušné alokace musí být uzavřeno vždy k příslušného roku. K byla kumulovaná částka proplacených žádostí o platbu ze SF ve výši ,41 Kč. Tato částka je o ,21 Kč, resp. o 24,86 %, nižší než byla plánovaná výše čerpání vycházející z finančních plánů jednotlivých schválených projektů. Dle uvedeného plánu čerpání alokace ROP SV by mělo do dojít k navýšení proplacených finančních prostředků na ,01 Kč. B. Hlavní zjištění K dosahuje čerpání alokace celého operačního programu vzhledem k alokaci na celé programové období ,7% a vzhledem k alokaci roku ,8%. Skutečné čerpání alokace je, i přes uvedené snížení oproti plánované výši, na takové úrovni, že lze v současné době tento stav nazvat optimálním. I přes nižší skutečné čerpání než byl předpoklad vycházející z finančních plánů jednotlivých schválených projektů, ale vzhledem k očekávanému výraznému nárůstu čerpání do , dojde k plnému vyčerpání alokace roku 2007 a s vysokou pravděpodobností také alokace roku V čerpání alokací dalších let však může dojít k problémům. Rizikem bude čerpání alokace roku 2010 a 2011, které vzhledem k souběhu pravidel n+3 a n+2, musí být obě vyčepány k

26 4 Základní analýza - absorpční kapacita (strana poptávky) 4.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení Termín absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu (regionů) využít prostředky poskytované z fondů EU. Absorpční kapacita se skládá ze strany nabídky (schopnost řídit programy hrazené z fondů EU v souladu s příslušnými pravidly a předpisy EU) a strany poptávky (schopnost potenciálních příjemců předkládat kvalitní projekty naplňující cíle programu a tyto projekty kofinancovat). V této oblasti hodnocení je evaluace zaměřena na vyhodnocení vztahu nabídka-poptávka v jednotlivých oblastech podpory a dále na vyhodnocení poptávky a úspěšnosti jednotlivých typů žadatelů. Posouzení poptávky a úspěšnosti jednotlivých typu žadatelů může naznačit nebo vysvětlit některé problémy, které se týkají plnění cílů a indikátorové soustavy programu. V neposlední řadě může poskytnout argumenty pro realokaci zdrojů v rámci operačního programu. Hodnocení absorpční kapacity bylo zaměřeno na následující problémové okruhy: Poptávka jednotlivých oprávněných žadatelů Převis poptávky na úrovni jednotlivých oblastí podpory a jednotlivých typů příjemců Geografické rozmístění poptávky Ve vazbě na tyto problémové okruhy byly formulovány následující otázky: Ve kterých oblastech podpory byl identifikován nadbytek a ve kterých naopak nedostatek projektových žádostí odpovídajících minimálně kritériím přijatelnosti? Je dostatečně zajištěna absorpční kapacita programu v návaznosti na plnění stanovených indikátorů programu? Jaká je úspěšnost jednotlivých kategorií příjemců podpory při získávání dotací z programu? Lze identifikovat kategorie příjemců s velmi nízkou úspěšností při získávání dotací? Hodnocení absorpční kapacity bylo založeno zejména na analýze relevantních dokumentů souvisejících s ROP SV. Především se jedná o programový a prováděcí dokument, Měsíční analýzy ROP SV a data z monitorovacího systému Monit. Základní data o poptávce byla zpracována v tabulkové formě. Pro analýzu prostorového rozložení poptávky byla využita GIS aplikace. Analýza absorpční kapacity byla provedena pouze pro vybrané oblasti podpory. Do hodnocení nebyly zařazeny: a) Oblasti podpory s nulovým nebo velmi nízkým stavem schválených projektů (1.3, 4.1) b) Oblast podpory 2.1, která je realizována prostřednictvím integrovaných plánů c) Specifické oblasti podpory v prioritě Technická pomoc 26

27 Registrované Schválené Registrované Schválené Registrované Schválené Registrované Schválené Registrované Schválené 4.2 Hodnocení absorpční kapacity na úrovni prioritních os a oblastí podpory Absorpční kapacita pro potřeby této kapitoly byla hodnocena dle následujících parametrů: Tabulka 11: Počet projektů obec mikroregion kraj NNO Podnikatel Oblast podpory/příjemce Tabulka 12: Finanční objem projektů Oblast podpory/příjemce obec mikroregion kraj NGO Podnikatel REG SCHV REG SCHV REG SCHV REG SCHV REG SCHV Tabulka 13: Hodnocený soubor počtu registrovaných a schválených projektů Oblast podpory Registrované Schválené Úspěšnost % % % % % % % celkem % 27

28 Tabulka 14: Úspěšnost podle počtu schválených projektů Oblast podpory/příjemce obec mikroregion kraj NNO podnikatel % % 75% - - 0% % 0% 61% 4% % 6% 57% 42% % 100% 100% 10% 29% % 33% 100% 34% % 100% 100% Tabulka 15: Úspěšnost podle finančních objemů podle oblastí podpory (Kč) Oblast podpory Registrované Schválené Úspěšnost % % % % % % % Tabulka 16: Úspěšnost podle finančních objemů schválených projektů Oblast podpory/příjemce obec mikroregion kraj NNO podnikatel % % 64% - - 0% % - 43% 4% % 17% 58% 26% % 100% 100% 4% 37% % 19% 100% 34% % 100% 100% 28

29 4.2.1 Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury A. Popis stavu Oblast podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Oblast podpory 1.1 je z pohledu hodnocení Abcap velmi atypická neboť jde o oblast podpory, kde jediným možným žadatelem mohou být kraje, jako vlastníci silnic II a III třídy. Z dosavadních 2 kol výzev bylo předloženo 51 projektů v úhrnné hodnotě KČ. Vzhledem k tomu, že se jedná o nesoutěžní oblast podpory je vysoká úspěšnost, jak finančního objemu projektů 92%, tak i počtu schválených projektů 94%. Oblast podpory 1.2: Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Zatím k proběhlo první kolo výzvy ve, které bylo předloženo 23 projektů v úhrnné hodnotě Nejvíce projektů předložili obce 18 při úspěšnosti schválených projektů 83% následované mikroregiony 4 projekty 75% úspěšnost. Oblast podpory 1.3: Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Tato oblast podpory nebyla hodnocena vzhledem k tomu, že nebyl doposud podán žádný projekt. B. Hlavní zjištění Z hlediska absorpční kapacity, lze konstatovat, že tato oblast podpory je téměř bez problémů. Nelze přepokládat, že i přes nesoutěžní charakter této oblasti podpory budou veškeré zjištění vykazovat 100% úspěšnost. Nicméně je dobré identifikovat příčiny neúspěchu 3 projektů v dané oblasti podpory, jelikož jde o celkem vysoké finanční objemy neschválených projektů. V oblasti podpory 1.2 nedochází k zásadním diskrepancím z hlediska velkého převisu poptávky projektů na přidělenou alokaci. Celková úspěšnost je 78 % což je z hlediska hodnocení celého programu značně nadprůměrná hodnota. Nutno vyhlásit oblast podpory 1.3 až bude dokončena notifikace. Pro oblast podpory 1.2 okres Liberec a Okres Ústí nad orlicí jako nejúspěšnější z hlediska počtu (3 a více schválených projektů) tak i velikosti finančního objemu (více jak 100 mil Kč). (viz mapová příloha) Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí A. Popis stavu Oblast podpory 2.1: Rozvoj regionálních center Oblast podpory nebyla hodnocena, protože jde o specifickou záležitost řízenou v ROP SV skrze Integrované plány rozvoje měst (Liberec, Hradec králové a Pardubice). Této zvláštní oblasti podpory bude věnována speciální kapitola. Oblast podpory 2.2: Rozvoj měst Je z hlediska celého programu velmi využívanou oblastí podpory i pro svoji širokou variabilitu možností zacílení jednotlivých projektů (volnočasové aktivity, zdravotnictví, revitalizace center atd.). Prozatím byly vyhlášeny 2 výzvy z celkovým finančním nárokem na dotace Kč, což je nejvíce v celém programu. Při alokované částce na schválené projekty je úspěšnost žadatelů pouze 38%. 29

30 Oblast podpory 2.3: Rozvoj venkova Velmi obdobně jako oblast podpory 2.2 lze hodnotit i oblast podpory 2.3: Rozvoj venkova, kde též proběhly 2 výzvy a byl zaregistrován vůbec nejvyšší počet zaregistrovaných projektů 268 (zaregistrovaný) 101 (schválených) při celkovém nároku byla úspěšnost projektů též 38%, ale dle objemu schválených financí pouze 31% což naznačuje velké množství menších projektů. B. Hlavní zjištění Jak již bylo naznačeno, Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí je z hlediska celého programu jasně spolu s oblastí podpory 3.1 nejvíce využívanou žadateli. Dochází zde k značným rozdílům co do úspěšnosti jednotlivých tipů žadatelů. Je možno spatřovat potenciální úzká hrdla programu ve velmi málo úspěšných projektech ze strany (mikroregionů a NNO). Pro tuto prioritní osu lze indikovat velký převis poptávky a relativně nízké procento úspěšnosti projektu 38%. To vše jsou aspekty, které v další části evaluace mohou být klíčové pro možné parciální návrhy změn v operačním programu. Z hlediska geografického rozmístění jsou nejúspěšnější okresy co do počtu schválených projektů (více než 8) Ústí nad Orlicí, a Svitavy, co do velikosti investic i okresy Trutnov a Semily (mají více než 250 mil Kč). Zbytek investic i počtu projektů je celkem rovnoměrně rozmístěn v rámci celého NUTS II. U oblasti podpory 2.3 je obdobná situace: opět Svitavy a Ústí nad Orlicí mají největší počet schválených projektů (více než 10). Z hlediska počtu schválených projektů je také velmi úspěšný okres Jičín (více než 10) a z hlediska velikosti schválených dotací okres Česká Lípa (více jak 200 mil Kč). (viz mapová příloha) Prioritní osa 3: Cestovní ruch A. Popis stavu Oblast podpory 3.1: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Doposud proběhlo 1 kolo výzvy s celkovou požadovanou částkou v úhrnu Kč. Tato oblast podpory se vyznačuje velkým zájmem o projekty ze strany malých a středních podnikatelů 87 registrovaných projektů ovšem pouze s 29 % úspěšností. Lze také vysledovat velmi malou úspěšnost ze strany NNO 10% a naopak relativně vysokou úspěšnost podávaných projektů ze strany obcí 48% což je při vysokém počtu 33 podávaných projektů velmi zajímavé zjištění. Oblast podpory 3.2: Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Pro další sledovanou oblast podpory, lze konstatovat, že proběhlo zatím pouze 1 kolo a celková požadovaná částka činila Kč. Bylo podáno 28 žádostí s 54% úspěšností. B. Hlavní zjištění Z výše uvedených dat pro prioritu 3 Cestovní ruch můžeme indikovat velký zájem o projekty infrastrukturní v oblasti 3.1, hlavně ze strany MSP. Celková úspěšnost projektů je pouze 35 %, což při celkovém počtu 135 podaných žádostí naznačuje velkou konkurenci, a to hlavně v turisticky atraktivních oblastech. Oblast podpory 3.2 vykazuje menší zájem, což může být dáno dobrou koordinací marketingových aktivit v rámci rozvoje CR v NUTS II Severovýchod či dalšími možnými aspekty, které budou ověřovány v další části evaluace. U oblasti podpory 3.1 opět co do počtu schválených projektů vyniká Ústí nad Orlicí a Chrudim (více než 6 schválených projektů). Velmi zajímavý je fakt, že relativně turisticky atraktivní 30

31 okres Náchod nedisponuje žádným schváleným projektem a okres Trutnov spolu s Libereckým okresem vykazují největší přetlak projektových žádostí (registrované vs. schválené). (viz mapová příloha) Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostředí A. Popis stavu Oblast podpory 4.1: Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Vzhledem k tomu, že pro danou oblast podpory 4.1: Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání je velmi malý počet podaných projektů a v současné době probíhá vyhodnocování další výzvy, nebyla tato oblast podpory podrobněji analyzována. Oblast podpory 4.2: Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu. Zde byla ukončena jedna výzva s celkovým počtem 16 projektů při požadované alokaci Kč a úspěšnosti 81 %. B. Hlavní zjištění U této oblasti podpory lze indikovat dvě hlavní zjištění a to nedostatečná zásoba projektů pro oblast 4.1 A vysokou úspěšnost projektů u oblastí podpory 4.2, což je dáno značnou koordinací projektů ze strany krajů jakožto nejvíce zastoupených žadatelů (14). U oblasti podpory 4.2 lze pouze okres Jablonec nad Nisou označit jako nadprůměrně úspěšný (3 schválené projekty). (viz mapová příloha) Prioritní osa 5: Technická pomoc Bude též hodnocena zvlášť v návaznosti na zjištění dostatečné (vyvážené) kapacity pracovníků ŘO pro jednotlivé oblasti podpory resp. procesy řízení programu. 4.3 Souhrnné průřezové hodnocení U všech prioritních os s výjimkou specifických oblastí podpory 2.1 Integrované plány měst a 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání dochází vcelku k uspokojivému naplňování programu z pohledu připravenosti projektů. Největší úspěšnost 94% projektů je logicky pro oblast podpory 1.1, kde není přirozená konkurence projektů z důvodu jediného možného tipu žadatele (kraje). I zde je, ale třeba dbát na kvalitní plnění cílů programu. To samé lze konstatovat i pro oblast podpory 4.2, kde je míra úspěšnosti projektů 69% hlavně díky dobré koordinaci v přípravě krajských školských projektů. Největší převis projektů je u oblastí podpory 2.2 Rozvoj měst a 2.3 Rozvoj venkova, kde je úspěšnost žadatelů pouze 38%. Velmi malé procento úspěšnosti je zvláště u projektů NNO u oblasti podpory 2.2 a u oblasti podpory u projektů mikroregionů. Může to být dáno především velkou variabilitou možných témat pro jednotlivé žadatele, kde určité tipy aktivit projektů nejsou tolik v porovnání s ostatními naplňovány (sociální oblast, zdravotnictví). Velký zájem je i o oblast podpory 3.1, kde hlavně ze strany MSP je velký přetlak a tomu také odpovídající velmi malá úspěšnost MSP 29%. 31

32 Jak bylo naznačeno, oblast 2.1 je zatím počtem projektů slabší, a to i z důvodu, že IPRM mohou být realizovány v jiných časových horizontech než ostatní soutěžní výzvy. Pro oblast 4.1 je aktuálně hodnoceno další kolo výzvy, které ovšem není předmětem této evaluace. Lze konstatovat, že Regionální operační program Severovýchod je z hlediska absorpční kapacity bez závažnějších problémů a má velkou šanci být vyčerpán relativně brzy a s vysokým procentem celkových utracených prostředků z rozpočtu EU. 32

33 5 Základní analýza - implementační systém 5.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metody hodnocení Cílem této analýzy je zhodnotit je zhodnotit účinnost nastavení zvoleného implementačního systému ROP SV se záměrem identifikovat případné negativních dopady současného nastavení na dosahování cílů formulovaných v ROP SV. Zadávací dokumentace žádnou evaluační otázku zaměřenou přímo na systém implementace neobsahovala, přesto se zpracovatel domnívá, že by součástí celkového hodnocení pokroku dosaženého v dosavadní implementace programu měla být i evaluace implementačního schématu jako takového a posouzení jeho dopadu na cíle programu. Z tohoto důvodu zpracovatel navrhnul zadavateli doplnění souboru evaluačních otázek o níže uvedenou otázku, kterou členové Řídící skupiny pro evaluaci ROP SV na zasedání dne schválili. Otázka vztahující se k hodnocení implementačního systému ROP SV zní: Objevily se v dosavadním průběhu implementace ROP SV systémové prvky s negativním dopadem na dosahování formulovaných cílů ROP SV, respektive čerpání alokovaných finančních prostředků a jaké opravné prostředky by bylo vhodné přijmout k pro eliminaci jejich negativních dopadů? Evaluace systému implementace ROP SV je provedena na základě studia materiálů postoupených zpracovateli, a to zejména 1. Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období , 2. Prováděcího dokumentu pro Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období , 3. Operačního manuálu ROP SV (verze 2.0 z ), nejnovější verzi OM (verze 7.0) neměl zpracovatel k dispozici, 4. Výroční zprávy o realizaci ROP SV za rok 2008, 5. Zprávy o realizaci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod pro Monitorovací výbor za sledované období , 6. Výstupy evaluačního projektu Hodnocení systému implementace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, 7. Výstupy evaluačního projektu Hodnocení indikátorové soustavy Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod, 8. Výstupy evaluačního projektu Výzkum povědomí cílových skupin v regionu soudržnosti Severovýchod o Regionálním operačním programu NUTS II Severovýchod a analýza absorpční kapacity regionu soudržnosti Severovýchod, 9. Výstupy evaluačního projektu Hodnocení monitorovacích informačních systémů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, 10. Souhrnné zprávy o řízení rizik za 1. pololetí 2009, 11. Návrhu závěrečné auditní zprávy Pověřeného auditního subjektu ref. č. PAS/02/2008, 12. Návrhu závěrečné auditní zprávy Pověřeného auditního subjektu ref. č. PAS/01/2009, 33

34 13. Protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly na místě, konané ve dnech Protokolu o výsledku kontroly na místě konané dne 25. září 2008 a zaměřené na kontrolu hodnocení a výběru projektů, 15. příloh výše uvedených materiálů. Zjištění učiněná na základě studia uvedených dokumentů byla doplněna informacemi získanými prostřednictvím telefonických rozhovorů s relevantními pracovníky implementace ROP SV, kteří byli zadavatelem evaluace doporučeni s ohledem na jejich pozici v systému implementace a pracovní náplň. Jednalo se o následující pracovníky Úřad regionální rady - úsek metodického řízení Mgr. Daniel Jankovič, - úsek řízení rizik a nesrovnalostí Ing. Zdeňka Bartošková, - útvaru interního auditu Ing. Iveta Becková, - úseku publicity a absorpční kapacity Ing. Josef Čižmár, Mgr. Eva Jouklová, Bc. Jana Šoutová, územní odbory Úřadu regionální rady - úsek administrace Bc. Romana Dörnerová, - úsek kontroly Ing. Martina Pipková Uvedené telefonické rozhovory proběhly ve dnech (kromě Ing. Pipkové, zde byl rozhovor realizován až ) a jejich obsahem byly soubory otázek vycházející ze zjištění učiněných v rámci studia výše uvedené dokumentace a soustředěné na následující oblasti implementačního systému ROP SV: 1. mezery v implementačním schématu s dopadem na plnění cílů ROP SV, 2. slabá místa v oblasti řízení lidských zdrojů, 3. ohrožení pravidla n+2, n+3, 4. rozvoj a funkčnost informačního systému, 5. nastavení systému kontroly a auditu, 6. systém řízení ROP SV. 5.2 Hodnocení implementačního systému A. Popis stavu V souladu s příslušnou legislativou související s realizací pomoci SF EU (s čl. 59 Nařízení Rady ES č.1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1260/1999) a na základě 16, odst.1) zákona č. 248/2006 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. (dále jen Zákon) je Řídícím orgánem Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Regionální rada nese 34

35 celkovou odpovědnost za realizaci a řízení Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Sídlo Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod je dle zákona v Hradci Králové. Dalšími orgány Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod jsou Výbor Regionální rady, Předseda Regionální rady, Úřad Regionální rady. Pro potřeby schvalování kritérií pro výběr projektů a monitorování na úrovni programu je ustaven v souladu s článkem č. 63 Obecného nařízení Monitorovací výbor ROP NUTS II Severovýchod. Organizační struktura Úřadu regionální rady NUTS II Severovýchod je členěna tak, aby došlo k funkčnímu oddělení funkce řídící, kontrolní a platební mezi odbory Úřadu. Za účelem zabezpečení efektivní a uživatelsky příznivé implementaci programu plní důležitou funkci v implementační struktuře Územní odbory realizace programu v jednotlivých krajích v rámci NUTS II Severovýchod. Dalšími subjekty zapojenými do systému implementace ROP SV jsou Auditní orgán (AO) - Ministerstvo financí - útvar Centrální harmonizační jednotky zajišťující provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému operačního programu, Platební a certifikační orgán (PCO) - odbor Národní fond Ministerstva financí ČR, ověřující výkazy výdajů a žádostí o platby před jejich odesláním EK a předkládající EK certifikované výkazy výdajů a žádostí o platbu, Národní orgán pro koordinaci (NOK) odborný útvar MMR, zodpovídající celkovou koordinaci NSRR, oficiální partner vůči EK pro NSRR, Česká národní banka (ČNB) - vede účet Platebního orgánu (MF), Česká spořitelna - vede účet Úřadu regionální rady NUTS II Severovýchod. Systém implementace ROP SV a úlohy jednotlivých subjektů jsou detailně popsány v Operačním manuálu ROP SV a souvisejících interních předpisech Úřadu regionální rady ROP SV, jeho jednotlivé části byly podrobeny řadě zkoumání jak ze strany nadřízených orgánů, tak i ze strany Útvaru interního auditu. Pro zefektivnění celého systému implementace ROP SV jsou v rámci technické pomoci programu zadávány projekty směřující k identifikaci úzkých míst celého systému a formulaci kroků k jejich odstranění. V souladu s evaluačním plánem ROP Severovýchod a evaluačním plánem pro rok 2008 a 2009 byl 15. října 2008 zahájen evaluační projekt s názvem Hodnocení systému implementace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Cílem tohoto projektu je zhodnocení nastavení organizační struktury a postupu implementace na úrovni ROP SV. Cílem tohoto projektu je zhodnocení náročnosti, srozumitelnosti a celkové efektivity implementačních procesů ROP SV. Projekt je rozčleněn do 4 částí, které odpovídají fázím projektového cyklu: 1. Posouzení systému implementace do fáze podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, 2. Posouzení systému implementace do fáze kontrol projektů, změny v průběhu administrace, proplácení žádosti o platbu, 3. Implementační mechanismy a nástroje pro sledování udržitelnosti projektu 4. Celkové zhodnocení systému implementace na úrovni ROP SV. 35

36 Finální zpráva projektu měla být předána zadavateli v květnu 2009, její znění však zpracovatel této evaluační zprávy neměl k dispozici. Dalším z této skupiny projektů je evaluační projekt Hodnocení monitorovacích informačních systémů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, zpracovaný v období od do firmou Akses, spol. s. r. o. jako dodavatelem díla a firmou DC Vision, s.r.o. jako subdodavatelem. 3. dubna 2009 byly zadavateli prezentovány finální závěry a hlavní doporučení projektu a předložena kompletní závěrečná zpráva. Výsledky a vhodná doporučení této evaluační studie jsou podle zadavatele v současnosti postupně využívány nebo je jejich další využití v jednání. Funkčnost a účinnost jednotlivých částí implementačního systému je průběžně vyhodnocována formou aktualizace analýzy rizik a zaznamenáváním zjištěných a provedených změn do tzv. karty rizika. Cílem je snaha o zavedení systematického přístupu k identifikaci, měření, vykazování, monitorování, vyhodnocování a zvládnutí všech významných rizik jednotným a integrovaným způsobem tak, aby byly pokryty všechny rizikové oblasti činnosti související s implementací ROP. Každé identifikované riziko je pojmenováno a ohodnoceno z pohledu pravděpodobnosti jeho výskytu a jeho dopadu na implementaci programu v rozsahu 1 5 (1=nejnižší, 5 = nepřijatelný/hraničící s jistotou), vynásobením uvedených hodnot zadavatel získal význam rizika. Riziko s hodnotou významu vyšší než 15 je hodnoceno jako klíčové. Rizika jsou v očíslována, zařazena do rizikové oblasti a jednotlivé oblasti jsou seskupeny do skupin rizikových oblastí. V rámci tohoto systému zadavatel vede následující karty rizik: 1. Nedostatečná podpora implementace ze strany I(nformačního) S(ystému), 2. Dostupnost a kvalita expertů, 3. Nastavení podmínek ROP SV směrem k žadatelům, 4. Metodické řízení programu ROP SV, 5. Nedostatečná četnost zasedání VRR, MV, hrozba neusnášeníschopnosti, 6. Kontroly a řešení nesrovnalostí, 7. Ohrožení pravidla n+2 a n+3, 8. Ohrožení rozpočtové kázně, vymáhání vyplacených prostředků, 9. Nenaplnění cílových hodnot monitorovacích indikátorů, 10. Lidské zdroje. Struktura karet vychází z vnitřní metodiky ŘO ke dni , jejich obsah je průběžně aktualizován v souladu s metodikou 1x za 3 měsíce. V rámcové analýze personálních kapacit úřadu, zpracované v rámci evaluace implementace ROP SV, zpracovatel konstatuje, že současné personální kapacity jsou schopny pokrýt administraci realizovaných a předložených žádostí. Ve srovnání s ostatními RR má ÚRR NUTS II Severovýchod mírně nadprůměrný stav. Vzhledem k očekávanému zvýšení náročnosti administrace projektů souvisejícímu se změnami systému plateb (urychlení proplácení ŽoP) bylo schváleno VRR navýšení počtu pracovníků, což bude vyžadovat možnou restrukturalizaci pracovních činností s cílem zvýšit efektivitu této části systému. K uvedenému lze dodat, že změny v počtu pracovníků a restrukturalizace jimi realizovaných činností budou mít nepochybně dopad také na finanční náklady nezbytné pro fungování tohoto článku implementačního systému. Spolu s postupným nárůstem aktivit nezbytných pro zajištění všech činností odpovídajících konečnému počtu realizovaných projektů včetně kontrol udržitelnosti zcela nepochybně hrozí riziko, že původní výše alokace ROP SV původně stanovená na oblast administrativního zabezpečení ROP SV, vycházející z odlišného směnného kurzu, bude nedostatečná. 36

37 Dalším nástrojem pro mapování efektivity implementačního systému jsou kromě evaluačních studií a projektů také zprávy z auditů systému ve smyslu čl. 62 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále jen Obecné nařízení) a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále jen zákon o finanční kontrole), zpracovávané Útvarem interního auditu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Zjištění učiněná v rámci těchto auditů jsou ve značné míře efektivním podkladem pro odstraňování úzkých míst v jednotlivých oblastech systému implementace a zvyšování jeho efektivity jako celku. V poslední auditní zprávě (z ) věnované hodnocení řídícího a kontrolního systému, postupům pro výběr operací a audit trail auditor konstatuje, že identifikoval při auditu celkem 2 zjištění střední závažnosti, 4 zjištění nízké závažnosti a 2 pozorování. Konstatuje i přiměřenost vymezení, rozdělení a oddělení funkcí v rámci řídícího orgánu ROP SV. Jako závěr uvádí, že auditovaný systém funguje, ale je potřeba provést několik zlepšení. Doporučení, formulovaná auditním týmem, jsou průběžně zapracovávána do systému implementace, a to jak do dokumentové části (změny zejména v Operačním manuálu a navazujících dokumentech), tak i v části realizační. V rámci systému kontroly a monitoringu slouží i posílení systému implementace také kontroly realizované vyššími úrovněmi systému implementace pomoci SF EU. Jako příklad je možno uvést údaje o výsledku kontroly na místě provedené Platebním a certifikačním orgánem na základě 7 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a v rámci plnění úkolů stanovených v čl. 61 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 s odkazem na 15 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (dále jen kontrola ) realizované 25. září Ve zprávě z této kontroly členové kontrolního týmu identifikovali kromě formálních pochybení také porušení principu transparentnosti v procesu výběru projektů a nedostatečné požadavky na audit trail, stejně jako nedostatky v systému nominace expertní komise. Formulovaná zjištění vedla k zapracování opravných prostředků do příslušných částí systému implementace ROP SV. V rámci doplňovacích pohovorů s pracovníky zadavatele, zaměřených zejména na začleňování doporučení vzešlých z již zpracovaných evaluačních studií do systému implementace ROP SV a na řízení rizik v rámci celého systému, bylo na jedné straně konstatováno, že celý implementační systém naplňuje všechny znaky učící se organizace, tedy že průběžně v rámci činnosti svých jednotlivých článků identifikuje problémová místa v systému a na zjištěné problémy reaguje postupy směřujícími k eliminaci těchto míst. Jako výrazně pozitivní prvek bylo hodnoceno využití celorepublikových pracovních skupin pracovníků úřadů regionálních rad a zástupců NOK zaměřených zejména na sjednocování metodických postupů v rámci implementačních systémů jednotlivých ROP. Na druhé straně byly identifikovány některé oblasti, které, přestože se jim v rámci zvyšování účinnosti věnuje zvýšená pozornost, vykazují zvýšenou míru rizikovosti s dopadem na efektivitu celého systému implementace. Mezi tyto rizikové faktory je možno zařadit neuspokojivý stav informačního systému MONIT, odchody zkušených pracovníků Úřadu regionální rady a jejich nahrazení lidmi s nižším povědomím o problematice a fungování systému, přetrvávající nejednotnost ve výkladech nejasných prvků implementace ROP SV či časté změny v prioritách Regionální rady mající dopady nejenom na chod ÚRR, ale také na implementaci celého ROP SV. V oblasti metodické se jako limitující faktor s dopady na absorpční kapacitu regionu jeví časté změny v dokumentaci související se zpracováním a realizací projektů, jistou eliminaci dopadů na žadatele představují profesionální zpracovatelé projektů, kteří většinou mají kapacitu změny v dokumentaci průběžně vyhodnocovat a reagovat na ně. 37

38 B. Hlavní zjištění V oblasti fungování implementačního systému ROP SV byla identifikována následující zjištění : Celkové nastavení systému implementace odpovídá požadavkům kladeným na systém strukturou i obsahem ROP SV, samotná implementace ROP SV je zajištěna dostatečným způsobem ve všech stěžejních oblastech. Zároveň je systém implementace průběžně optimalizován, a to jak prostřednictvím vlastních kontrolních mechanismů, tak i neformálními nástroji založenými na spolupráci s ostatními ROP, Jako potenciálně rizikové faktory v systému implementace je možno kvalifikovat např. o o o o o o o změny v personálním obsazení ÚRR spojené s nutností co nejrychleji zabezpečit odpovídající profesionální kvalitu u nových pracovníků, potenciální nedostatek pracovníků v implementačním systému, zejména v období kumulovaných výzev k předkládání projektů, ohrožení funkčnosti celého systému implementace nedostatkem finančních prostředků vyplývající z kombinace zvýšené personální náročnosti oproti původním předpokladům a kurzových změn, přetrvávající problémy s IS MSSF Monit, ne vždy dostatečná rychlost a adresnost vyžadované metodické podpory z vyšší úrovně implementačního systému, ne vždy dostatečně fungující komunikace mezi jednotlivými odbory či úrovněmi ÚRR, která v některých případech vede k rozdílným výkladům v rámci úřadu, dopady zapracovávání změn v prioritách Regionální rady do systému implementace ROP SV včetně nároků na personální, časové i metodické zdroje ÚRR. 38

39 6 Základní analýza - relevance programu 6.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení Obecné cíle hodnocení relevance programu jsou v systému programování EU následující: zhodnotit vhodnost/přiměřenost cílů programu s ohledem na socioekonomické problémy regionu NUTS 2, které má program řešit, posoudit zdůvodnění stávajících prioritních os a jejich návaznost na globální cíle hospodářské a sociální soudržnosti (v tomto případě zejména zaměstnanost a konkurenceschopnost na úrovni regionu NUTS 2 Severovýchod). Přestože nejvhodnější období pro evaluaci relevance programu bývá přibližně polovina programovacího období, rozhodl se zadavatel vzhledem k dopadům finanční krize a hospodářské recese zařadit do zadávací dokumentace i otázky týkající se právě dopadů změn vyvolaných uvedenými ekonomickými faktory na implementaci ROP SV. Zadavatel formuloval v oblasti relevance programu následující otázky: Jaký je vliv současného socioekonomického vývoje na realizaci ROP SV a čerpání finančních prostředků ze SF? Jsou alokace finančních prostředků na jednotlivé prioritní osy nastaveny vhodně s ohledem na současnou socioekonomickou situaci? Vzhledem ke stavu programu, kdy na jedné straně chybí makroekonomická data potřebná pro odpovědné hodnocení negativních ekonomických faktorů na základní prvky systému v rámci ROP SV (ať už se jedná o oblast čistě finanční pokles úrovně finanční hotovosti nutné k realizaci projektů nebo ekonomické změna trendů ve směrování ekonomických aktivit v regionu) a na straně druhé je většina projektů zatím pouze ve stádiu realizace, je velice obtížné posoudit, nakolik bude nutné regulovat současné nastavení celého systému ROP SV. Jako východiska pro formulování strategie a zaměření jednotlivých prioritních os ROP Severovýchod byly využity následující strategické dokumenty na úrovni: Evropské unie Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), Pracovní dokument pro rozvoj měst. České republiky: Strategie udržitelného rozvoje ČR; Národní rozvojový plán/národní strategický referenční rámec ČR , Strategie regionálního rozvoje ČR, Strategie hospodářského růstu ČR , Národní program reforem ČR (Národní lisabonský program ). 39

40 Regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod: Strategické a rozvojové programy na úrovni krajů, regionu soudržnosti, měst atd., zejména Strategie rozvoje Libereckého kraje (aktualizace 2006), Program rozvoje Libereckého kraje (aktualizace 2006), Strategie rozvoje Libereckého kraje (2002), Program rozvoje Libereckého kraje (2004), Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (1999), Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (aktualizace 2005/2006), Program rozvoje Královéhradeckého kraje (2001), Program rozvoje Královéhradeckého kraje (aktualizace 2003), Program rozvoje Královéhradeckého kraje (aktualizace 2006), Strategie rozvoje Pardubického kraje (1999), Program rozvoje Pardubického kraje (2001), Program rozvoje Pardubického kraje (aktualizace 2003), Program rozvoje Pardubického kraje (aktualizace 2005/2006), Analýza podnikání - podnikatelské prostředí (2002), Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje pracovní verze (2005), Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje (2003), Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje (2002), Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2005), Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (2003), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004), Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (2003), Program obnovy venkova transformovaný na podmínky Královéhradeckého kraje (2004), Organizace a financování veřejné hromadné dopravy osob v Královéhradeckém kraji (2003), Koncepce rozvoje cestovního ruchu (2002), Územní energetická koncepce Pardubického kraje (2004), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (2004), Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy (2003), jiné méně relevantní dokumenty. Socioekonomická analýza tvořící strategické východisko pro formulaci současného znění ROP SV je založena na výše uvedených strategických či tematicky zaměřených koncepčních dokumentů zpracovaných všemi kraji tvořícími region soudržnosti Severovýchod. 40

41 Analýza relevance programu ROP SV bude realizována dvěma směry: 1. zjištění výskytu aktualizací základních strategických dokumentů na úrovni regionu NUTS 2, respektive jednotlivých krajů do NUTS 2 Severovýchod, a vyhodnocení dopadů základních změn v těchto dokumentech na cíle a prioritní osy ROP SV, 2. posouzení dopadů socioekonomických změn na cíle a prioritní osy programu ROP SV na základě zejména statistických údajů, jež je možné v době zpracování této zprávy získat pro úroveň NUTS 3 (tedy krajů). Základními metodami, kterými budou získána data potřebná pro formulaci předběžných závěrů a doporučení, budou - desk research pro zjištění změn v okruhu strategických a koncepčních materiálů na úrovni jednotlivých krajů a pro sběr dostupných dat v socioekonomické oblasti, - interview se zástupci subjektů implementačního systému ROP SV pro získání doplňujících údajů v jednotlivých prioritních osách, - focus group pro ověření předběžných zjištění a formulaci závěrů. 6.2 Hodnocení relevance ROP SV A. Popis stavu Změny v makroekonomických ukazatelích za rok 2008 na úrovni jednotlivých krajů potřebné pro hodnocení změn vyvolaných protichůdnými tendencemi současného působení intervencí regionálního operačního programu a dopadů finanční krize a s ní související hospodářské recese zatím nejsou k dispozici, tento stav vyplývá z ročního období, kdy je tato analýza zpracovávána. Při posílení nedostatku ekonomických dat krátkou dobou od zahájení implementace ROP SV proto není možné posoudit, nakolik došlo ke změnám v rozložení disparit v regionu a jaké jsou skutečné dopady zatím realizovaných projektů. Není možno vyhodnotit perspektivu dalších intervencí do jednotlivých krajů. Graf 1: Vývoj hrubého domácího produktu NUTS 2 Severovýchod v letech po krajích 41

42 Graf 2: Vývoj HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100) v NUTS 2 Severovýchod v letech po krajích Podle údajů uváděných úřady práce došlo také k nárůstu regionální nezaměstnanosti, což souvisí s celkovou ekonomickou situací v ČR. Lze oprávněně předpokládat, že posílení stávajících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti půjde na úkor dalších finančních aktivit státního rozpočtu. Graf 3: Míra registrované nezaměstnanosti) v NUTS 2 Severovýchod v letech po krajích Přestože makroekonomická a statistická data tomu zatím nenasvědčují (i za rok 2008 příjmy územních rozpočtů v NUTS 2 Severovýchod rostly viz graf č. 4), dopady na vývoj regionu je nutno očekávat také v souvislosti s avizovaným a již také registrovaným výrazným poklesem v příjmech územních rozpočtů v roce 2009 (celorepublikově cca 12% - údaj ke konci července 2009). Tento pokles nutí územní samosprávy (kraje i obce) přehodnocovat jejich investiční záměry, takže se u některých samospráv nedostatek finančních prostředků na zajištění povinné spoluúčasti stane limitujícím faktorem ovlivňujícím předkládání projektů. 42

43 Graf 4: Celkové příjmy územních rozpočtů (mil. Kč) v NUTS 2 Severovýchod v letech po krajích O tom, že příjmy územních rozpočtů mohou hrát v další implementaci ROP SV významnou roli, svědčí kolísání v saldu příjmů a výdajů těchto rozpočtů v minulých letech (viz graf 5), přičemž se s ohledem na výše uvedené problémy dá očekávat pokles jak v absolutních částkách těchto rozpočtů, tak i nárůst negativního salda z důvodu nezbytnosti zajišťovat služby vyplývající z příslušné legislativy a dlouhodobých závazků uzavřených územními celky v minulých letech. Graf 5: Rozdíl příjmů a výdajů územních rozpočtů (mil. Kč) v NUTS 2 Severovýchod v letech po krajích 43