QH82249 SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

Transkript

1 QH82249 SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova MANUÁL ROZVOJE VENKOVA GaREP, spol. s r.o. Brno

2 2

3 Obsah Úvod... 4 Návod pro pouţití manuálu... 5 Rejstřík aktérů... 5 Vize rozvoje venkova ČR... 8 Východiska manuálu... 9 Struktura manuálu Postup k dosaţení vize a cílů Struktura priorit a opatření manuálu rozvoje venkova Specifikace priorit, opatření a aktivit Národní úroveň Regionální úroveň Lokální úroveň Implementace... ve webové verzi manuálu nezveřejněna Proces realizace aktivit manuálu... Monitoring realizace... 3

4 ÚVOD aneb k čemu manuál rozvoje venkova slouţí a jak s ním pracovat Manuál, který právě drţíte v ruce, vznikl v rámci řešení výzkumného projektu MZe ČR QH82249 Synergie v přístupu k rozvoji venkova: návrh strukturovaného komplexu postupů, opatření a nástrojů k podpoře vyšší kvality ţivota na venkově a podnikání v agrárním sektoru zkvalitněním činnosti institucí ovlivňujících tento rozvoj. Účelem manuálu je přispět k řešení poznaných problémů rozvoje venkova prostřednictvím identifikace typových aktivit, ţádoucích pro úspěšný rozvoj. Manuál úzce navazuje na model synergického působení aktérů rozvoje venkova. Klade si za cíl přehledně shrnout moţné činnosti jednotlivých aktérů, které prokazatelně povedou k rozvoji venkova. Vzhledem k tomu, ţe aktéři působící na jednotlivých prostorových úrovních mají odlišné nástroje, jimiţ mohou rozvoj venkova podpořit, byl manuál rozčleněn na tři základní hierarchické úrovně: lokální, regionální a národní. Na národní úrovni jde především o nastavení pravidel hry (tedy o aktivity koncepčního a koordinačního charakteru), na regionální úrovni se jedná především o krajské dotační programy a propagaci; skutečný rozvoj venkova se odehrává na lokální úrovni. Dále je manuál členěn podle jednotlivých rozvojových oblastí venkova: zemědělství, lesnictví, rybolov, podnikání 1, cestovní ruch, ţivotní prostředí, doprava, technická infrastruktura, veřejné sluţby, veřejná správa, občanská společnost. V rámci těchto oblastí jsou pak dílčí témata blíţe specifikována formou opatření a aktivit včetně podrobného popisu technicko-organizačního zajištění aktivit. Rejstřík slouţí jednotlivým aktérům k rychlému vyhledání typů činností, do nichţ se mohou v oblasti rozvoje venkova zapojit. 1 Oblast podnikání byla ve struktuře témat vyčleněna samostatně, a to z toho důvodu, ţe se jedná o poměrně specifickou oblast, téměř nezávislou na veřejných zdrojích. 4

5 NÁVOD PRO POUŢITÍ MANUÁLU Členění manuálu rozvoje venkova z hlediska prostorového a tematického umoţňuje aktérům jednodušší orientaci v soustavě rozvojových opatření a aktivit. Jednotlivé aktivity jsou podrobně charakterizovány z hlediska jejich obsahu i technického zajištění. V tabulkách, které představují konkrétní činnosti/aktivity, je zachycen zejména realizátor aktivity a spolupracující subjekty (včetně specifikovaných konkrétních činností), druh spolupráce a zdroje financování. Jako realizátor je definován hlavní aktér, který má danou aktivitu realizovat nebo její realizaci zajistit, je tedy jakýmsi jejím garantem. Spolupracujícími subjekty jsou aktéři, jiţ se na realizaci aktivity podílejí. Často se však role realizátora a spolupracujících subjektů prolínají nelze mezi nimi stanovit přesnou hranici, protoţe na řadě aktivit se podílejí společně a záleţí pouze na iniciativě konkrétních osob, který z aktérů se stane tím vůdčím. Struktura tabulky pro konkretizaci aktivit a vysvětlení pojetí jednotlivých kategorií Název aktivity (Komentář: specifikace činnosti, vhodný způsob spolupráce, příklady dobré praxe, cokoliv zajímavého nebo nic volitelná poloţka!) Realizátor: Subjekt přímo (vlastním jménem) realizující hlavní část dané aktivity; subjekt, který má danou aktivitu přímo v kompetenci. Subjekt 1 podporující realizátora, subjekty řešící dílčí části aktivity. Subjekt 2 podporující realizátora, subjekty řešící dílčí části aktivity. Co má dělat Co má dělat Zdroje financování: obecně obecní/krajský/státní rozpočet, evropské fondy, apod. Uţivatel manuálu má v zásadě dvě moţnosti, jak se v něm orientovat: buďto podle témat, nebo podle aktérů. Prvním způsobem je vybrat si určité téma, které aktéra zajímá, a nalézt v manuálu moţnosti jeho řešení. Nebo si můţe (v tabulce níţe) vyhledat všechny jemu příslušející aktivity 2, a získat tak celkovou informaci o moţnostech svého zapojení do rozvoje území. REJSTŘÍK AKTÉRŮ Aktér Národní úroveň Regionální úroveň Lokální úroveň Agrární komora A.1.5 BESIP G.3.1 Celostátní síť pro venkov A.2.2 Centrála cestovního ruchu C.1.1, C.2.1, C.3.1, C.3.2, C.4.1 C.1.1, C.1.2, C.1.3, C.2.1, C.2.2, C.3.1, C.3.2, C Pro přehlednost jsou uvedeny vţdy jen ty aktivity, u nichţ je daný aktér vymezen jako realizátor. 5

6 ČEZ, ČEPS, operátoři, česká pošta F.4.1 Dopravci E.2.2 Evropské vzdělávací fórum pro rozvoj venkova (ECEAT) C.2.1, C.3.1 Hospodářská komor B.2.1 KIS A.1.5 Koordinátor integrovaného dopravního systému E.2.1, E.2.3 Kraj A.1.5, B.1.3, B.2.3, C.1.2, C.1.3, C.3.2, D.1.1, D.1.2, D.2.1, D.2.3, E.1.2, E.1.3, E.1.4, E.2.1, F.1.1, F.1.2, F.2.1, F.2.2, F.3.1, F.3.2, F.4.1, G.1.2, G.1.3, G.2.1, G.2.2, G.3.1, H.1.1, H.1.2, H.1.3, H.2.1, H.2.2, H.2.3, H.2.4, I.1.1, I.1.2, I.1.3, I.1.4, I.2.1, I.2.2, I.2.3, I.2.4 F.4.1 Lesy ČR, s. p. A.2.4 A.3.1 Ministerstvo dopravy E.1.1, E.1.2 Ministerstvo financí Ministerstvo informatiky F.3.1 Ministerstvo kultury H.1.1, H.1.2, H.1.3, H.2.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí B.2.1, B.2.2, G.2.2, G.3.1 Ministerstvo pro místní rozvoj C.1.1, C.2.1, G.1.1, I.2.2, I.2.4 Ministerstvo průmyslu a obchodu B.1.2, B.1.3 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy G.2.1 Ministerstvo vnitra I.1.1, I.1.2 Ministerstvo zdravotnictví G.2.2, G.3.1 Ministerstvo zemědělství A.1.1, A.1.2, A.1.3, A.1.5, A.1.6, A.2.1, A.2.3, B.1.1, C.1.1, C.2.1, C.4.1, D.1.3, D.1.6, D.2.1, H.2.2, I.2.1, I.2.3 A.1.6 Ministerstvo ţivotního prostředí D.1.1, D.1.2, D.1.4, D.1.5, F.2.1 Myslivecké spolky A.2.3 Národní památkový ústav H.1.4 Národní síť MAS Nestátní neziskové organizace C.3.2 D.2.5 A.1.1, B.1.1, B.1.2, B.3.1, B.3.2, C.1.1, C.2.1, C.2.3, C.3.2, C.3.3, C.3.4, D.1.1, D.1.2, D.1.3, D.1.4, D.2.1, E.1.1, E.1.2, E.2.1, E.2.2, E.2.3, E.2.4, Obec F.1.1, F.1.2, F.2.1, F.4.1, 6

7 F.5.1, G.1.1, G.2.1, G.2.2, G.2.3, G.3.1, G.3.2, G.4.1, G.4.2, G.4.3, G.4.4, G.5.1, G.5.2, H.1.1, H.1.2, H.1.3, H.1.4, H.1.5, H.1.6, H.2.1, H.2.2, H.2.3, H.2.4, H.3.1, H.3.2, H.4.1, H.4.2, H.4.3, H.4.4, H.4.5, I.1.1, I.2.1, I.2.2 Obyvatelé F.4.1 Organizace cestovního ruchu C.1.1, C.1.2, C.1.3, C.2.2, C.3.3 C.2.3, C.3.2, C.3.3, C.3.4 PO kraje I.2.2 Podnikatelské subjekty B.1.1, B.1.2, B.2.2 C.2.1, C.2.3, C.3.1, C.3.2, C.3.3, C.3.4, F.4.1 Rybníkáři A.3.1, A.3.2 Ředitelství silnic a dálnic E.1.1 Specializované firmy A.1.2, F.3.1, F.3.2 Spolek obnovy venkova Správa a údrţba silnic E.1.2 Správa povodí F.1.1 D.2.2 A.4.1 Správa ZCHÚ D.2.4, D.2.5 Státní zemědělský intervenční fond A.1.4 C.3.1 Svaz venkovské turistiky C.2.1, C.3.1, C.3.2, C.4.1 Svazek obcí C.2.2, E.1.4, I.2.4 Svazy producentů TIC C.2.3, C.3.4 Úřad práce B.2.1 Ústřední pozemkový úřad D.1.6, D.2.2 Vinaři C.2.2 Vlastníci lesů, osoby hospodařící v lesích A.2.1, A.2.2 Vlastníci pozemků D.2.4 Vysoké školy (zemědělské obory, regionální rozvoj, rozvoj venkova) Výzkumné ústavy Vzdělávací instituce D.2.5, G.1.1 Zemědělské subjekty A.2.2 A.1.1, A.1.2, A.1.3, A.1.4, A.1.6 A.1.3, A.1.4, A.1.5, A.2.1 Zelená veřejná správa (zájmová, světlejší zelená) Modrá podnikatelská sféra Červená nezisková sféra 7

8 VIZE ROZVOJE VENKOVA ČR Strategie rozvoje venkova České republiky vychází z této rozvojové vize: Do roku 2013 se změní tvář venkova České republiky a jeho hospodářská struktura v míře vedoucí k výraznému zlepšení životního prostředí, životní úrovně a životních podmínek jeho obyvatel, k posílení nosných oborů a diverzifikaci ekonomických aktivit zemědělství, lesního a vodního hospodářství, cestovního ruchu a dalších odvětví zabezpečujících hospodářskou a společenskou stabilitu venkova a k dosažení úrovně srovnatelné s venkovskými regiony vyspělých zemí Evropské unie. Komparativní výhody života na venkově zvýší atraktivitu venkova pro bydlení, práci a podnikání. Česká republika chce realizací Národního strategického plánu rozvoje venkova dosáhnout, aby se deklarovaná strategická vize podoby českého venkova k roku 2013 stala skutečností. K tomu si stanovuje globální cíl, jehoţ naplnění má tři dimenze. Dimenzi prosperující ekonomiky (konkurenceschopného hospodaření), dimenzi kvalitního ţivotního prostředí a dimenzi dobrého pracovního uplatnění obyvatel venkova. Globální cíl strategie rozvoje venkova České republiky do roku 2013: Rozvoj venkovského prostoru České republiky založit na dodržování principů udržitelného rozvoje, systematickém zlepšování stavu životního prostředí, péči o přírodu a krajinu a snižování negativních vlivů intenzivního zemědělského a lesního hospodaření. Vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních zemědělských a potravinářských komoditách s přednostní orientací na kvalitní potraviny, zvýšit podíl produkce uplatnitelné na zahraničních trzích a zvýšit HDP na obyvatele a příjmy venkovského obyvatelstva. Rozšiřovat a diverzifikovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru České republiky vedoucí k rozvoji podnikání, tvorbě nových pracovních míst, hospodářskému růstu a ke snížení míry nezaměstnanosti na venkově. Posílit sounáležitost obyvatel na venkově a stabilizovat jeho společenskou strukturu. Národní strategický plán rozvoje venkova je naplňován pomocí Programu rozvoje venkova ČR na období (PRV), který je však zaměřen především na podporu zemědělství, rozvoj venkova je v ČR upozaděn a jeho efekty nejsou tak výrazné, jako by být měly. Proto je snahou Manuálu rozvoje venkova je formulovat konkrétní kroky, které povedou k dlouhodobému rozvoji venkova (nejen do roku 2013) ve všech jeho oblastech. Strategické plánování, resp. v konkrétním případě proces tvorby manuálu rozvoje venkova ČR na třech hierarchických úrovních, můţeme označit jako proces zahrnující výběr cílů (na základě analýzy minulého vývoje, současné situace a moţných vývojových trendů), úkolů a činností potřebných k jejich dosaţení (aktivity A901, A902). Limitem jsou přitom disponibilní finanční prostředky z národního rozpočtu, rozpočtů kraje a obcí i dotačních programů. 8

9 VÝCHODISKA MANUÁLU Manuál rozvoje venkova se opírá především o poznané potřeby venkovského prostoru (objektivně zjištěné skutečnosti, doplněné o poznatky z dotazníkových šetření). Získané poznatky je ovšem ţádoucí konstruktivně konfrontovat se směry rozvoje ČR jako celku i se zájmy na úrovni krajů, mikroregionů a obcí, specifikovanými v příslušných strategických dokumentech. Zohlednit je potřeba také finanční moţnosti realizace navrţených aktivit, a to ze zdrojů evropských (z různých dotačních programů), národních, krajských i obecních. Manuál je specifikován takovým způsobem, aby byla efektivně a konstruktivně naplněna vize rozvoje venkova a formulovaný globální cíl. Konkrétními východisky pro specifikaci Manuálu jsou zejména: Strategické dokumenty na evropské úrovni. Nastavení rozvojových oblastí a opatření musí respektovat určitý rámec, vymezený ve strategických a koncepčních dokumentech vyšších hierarchických úrovní. Manuál musí odpovídat trendům reflektovaným v evropských a národních strategických dokumentech. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období , Program rozvoje venkova ČR na období Zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíţe specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Výsledky analýz provedených v průběhu řešení aktivit A901 a A902 projektu SYNERGIE. Zpracované analýzy se týkaly všech oblastí ţivota na venkově rozdělených do tří pilířů ekonomického, sociálního a environmentálního, které jsou dále rozděleny do rozvojových oblastí. Výsledků dotazníkových šetření provedených v rámci projektu SYNERGIE v letech 2008 a V průběhu řešení projektu byla provedena dvě rozsáhlá terénní šetření zaměřená na specifika venkovského prostředí. První proběhlo v květnu 2008 a týkalo se zemědělství a jeho roli v rozvoji venkova. Šetření bylo provedeno v modelových regionech mikroregionů Hrotovicko a Boskovicko. Druhé šetření proběhlo v květnu 2009 pouze v mikroregionu Boskovicko a bylo zaměřeno na poznání názorů obyvatel venkovských obcí na rozvoj jejich regionu. Prohlášení vlády a podobné dokumenty (např. Vize českého zemědělství po roce 2010). Dokument Vize českého zemědělství po roce 2010 představuje nejaktuálnější dokument s nastíněním poţadovaného stavu, kterého má být dosaţeno pro budoucnost českého zemědělství a souvisejících oborů. K jejich realizaci mohou přispět všichni, kterým záleţí na budoucnosti českého zemědělsko-potravinářského komplexu bez ohledu na to, zda jsou zapojeni do prvovýroby, zpracování primární produkce nebo působí v jiných oblastech. Model aktérů rozvoje venkova. Model aktérů rozvoje venkova vychází z poznatků získaných v průběhu řešení aktivit projektu Synergie v letech 2008 a Klíčovými institucemi (aktéry jsou chápány subjekty, které se aktivně podílí na rozvoji venkova resp. zemědělství). Jsou to subjekty, které mají přímý dopad na placeholdery v území. Dopady vedou ke zlepšení kvality ţivota obyvatel, podmínek pro podnikání, přispějí ke zlepšení vybavenosti apod. 9

10 10

11 Jiţ realizované či připravované aktivity (projekty) vedoucí k postupnému naplňování Národního strategického plánu pro rozvoj venkova. Strategie je dokumentem relativně dlouhodobým (na sedm let), konkretizována je Programem rozvoje venkova, který je členěn do čtyř os. Naplňování jednotlivých cílů a přispívá významně k rozvoji venkova. Moţnosti financování navrţených aktivit z rozpočtu obcí, krajů, fondů EU a státního rozpočtu ČR. V aktuálním programovém období EU má Česká republika moţnost čerpat značný objem financí z operačních programů, v následujícím období bude příliv financí pravděpodobně výrazně niţší., Kromě toho existují i národní a krajské dotační zdroje. Ve srovnání s evropskými programy je jejich objem výrazně menší přesto však můţe být jejich vliv na rozvoj venkova velmi významný. Jedním důvodem je to, ţe tyto zdroje umoţňují financování i jiných typů aktivit neţ zdroje evropské. Zároveň je také podávání ţádostí o podporu z národních a krajských zdrojů ve srovnání s evropskými ţádostmi značně jednodušší, takţe jsou více dostupné i pro menší obce, jeţ mají pro zpracování ţádostí omezené personální i finanční kapacity. Faktické moţnosti a svěřené pravomoci ministerstev ČR, krajů, obcí a dalších aktérů rozvoje venkova, na základě kterých mohou pečovat o vyváţený rozvoj svého území. Rozvoj venkova není na rozdíl od regionálního rozvoje zakotven v zákoně, avšak rozvoj venkova lze povaţovat za nedílnou součást rozvoje regionů. Jednotlivá ministerstva, kraje, obce i další aktéři rozvoje venkova disponují řadou pravomocí v samostatné a přenesené působnosti, které mohou vyuţívat k podpoře rozvoje svého území. STRUKTURA MANUÁLU Na základě výše uvedených východisek je formulována struktura manuálu. Po obsahové stránce je manuál členěn následujícím způsobem: Vize, strategické cíle ROZVOJOVÁ OBLAST (témata) (témata) OPATŘENÍ (bliţší vymezení témat) AKTIVITY (konkrétní činnosti) Vize ČR v oblasti rozvoje venkova reprezentuje podobu budoucího stavu venkova, je stanovena na následující sedmileté období (do roku 2013). Vizi konkretizuje tematicky zaměřený globální cíl. 11

12 Jednotlivé oblasti, jejichţ rozvoj je potřeba podporovat, jsou specifikovány formou rozvojových oblastí. Ty představují relativně obecná rozvojová témata, tedy hlavní okruhy, jimţ by v rozvoji venkova měla být věnována pozornost. Rozvojová témata definovaná v rámci jednotlivých priorit jsou blíţe vymezena opatřeními. Opatření zuţují relativně široké pojetí priorit a specifikují stěţejní oblasti v jednotlivých prioritách. Nejniţší článek návrhové části představují aktivity. Jsou nejkonkrétnějším stupněm manuálu; jejich vymezení je formulováno jiţ jako konkrétní činnosti, které mají být pro dosaţení vize a globálního cíle uskutečněny. Na základě analýz jednotlivých rozvojových oblastí (aktivita A901) a doporučení aktérů zapojených do projektu Synergie (v rámci dotazníkových šetření, workshopů i neformálních setkání) byly pro Manuál rozvoje venkova zvoleny následující rozvojové oblasti: A. Zemědělství, lesnictví, rybolov B. Podnikání C. Cestovní ruch D. Ţivotní prostředí E. Doprava E. Veřejné sluţby F. Veřejná správa G. Technická infrastruktura H. Občanská společnost Rozvojové oblasti zahrnují všechny podstatné oblasti rozvoje venkova. První z nich je zaměřena na rozvoj, modernizaci a efektivitu zemědělské výroby včetně diverzifikace aktivit. Zohledněn je i vliv zemědělství na stav životního prostředí a vzdělávání. Další priorita na ni tematicky navazuje; jejím smyslem je podpořit podnikání a napomoci ke zvýšení zaměstnanosti. V rozvojové oblasti cestovní ruch je kladen důraz na posílení atraktivity českého venkova a dobudování infrastruktury pro cestovní ruch. V oblasti životního prostředí jsou zohledněny jak činnosti, které přímo zlepšují stav prostředí, tak i budování technické infrastruktury, jehož pozitivní vlivy na životní prostředí jsou spíše nepřímé. Oblast Doprava je věnována především obslužnosti a dostupnosti, a dále zlepšení dopravní infrastruktury. Oblast veřejné služby je zaměřena na zkvalitnění podmínek pro život v obcích, tj. na zlepšení vybavenosti a vzhledu obcí, podnícení vlastních aktivit obyvatel a vybudování či rekonstrukci potřebné infrastruktury (kulturní, sportovní atd.). Oblast veřejná správa se týká především efektivnosti činnosti orgánů veřejné správy, správy a hospodaření obcí i koncepčních dokumentů. Technická infrastruktura je zaměřena na rozvoj a inovaci technické infrastruktury, konkrétně na vodohospodářskou infrastrukturu, odpadové hospodářství apod. Poslední v pořadí nikoliv však významem je občanská společnost, která se týká společenských aktivit, propagace společenských a kulturních akcí i aktivizace venkovských obyvatel. 12

13 Cíle jednotlivých rozvojových oblastí: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV PODNIKÁNÍ Zvýšit efektivitu fungování centrálních orgánů. Zvýšit konkurenceschopnost zemědělství, lesnictví a rybářství. Vytvořit adekvátní podmínky pro podnikání. Zvýšit konkurenceschopnost podnikatelů ve venkovském prostoru. Sníţit míru nezaměstnanosti a zvýšit zaměstnatelnost obyvatel venkovského prostoru. CESTOVNÍ RUCH Zvýšit návštěvnost a prodlouţit dobu pobytu na venkově. Dobudovat adekvátní infrastrukturu pro cestovní ruch a udrţovat její kvalitu. Zlepšit kvalitu sluţeb. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DOPRAVA Sníţit negativní působení lidské činnosti na přírodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a přírodnímu prostředí. Ochrana vody, půdy, ovzduší. Zkvalitnit dopravní infrastrukturu. Podpořit budování páteřních komunikací. Zajistit obsluţnost území kraje veřejnou dopravou. VEŘEJNÉ SLUŢBY Zlepšit kvalitu a dostupnost hlavních veřejných sluţeb. Rozvinout zázemí pro kvalitní ţivot obyvatel. VEŘEJNÁ SPRÁVA Koncepčně řídit a spravovat území Rozvinout sluţby veřejné správy Spolupráce TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vybudovat a udrţovat kvalitu technické infrastruktury Nakládání s odpady Zdroje energie OBČANSKÁ SPOLEČNOST Vzdělávání Zdravotnictví a sociální péče Podporovat rozvoj bydlení 13

14 Jednotlivé rozvojové oblasti byly věcně tematicky vymezeny provázáním řady dílčích tematických oblastí (viz níţe) tak, aby byly zachyceny důleţité souvislosti, určující nosný směr rozvoje v dané oblasti. Názvy jednotlivých okruhů byly navrţeny tak, aby bylo zdůrazněno vţdy hlavní téma pro další moţný rozvoj venkova. POSTUP K DOSAŢENÍ VIZE A CÍLŮ Manuál rozvoje venkova plní několik rozvojových funkcí a je z hlediska uchopení vícevrstevnatým dokumentem. V následujícím textu budou zdůrazněny základní kroky směřující k co nejúčinnějšímu vyuţití Manuálu, tak aby bylo dosaţeno maximálního plnění cílů. Klíčovou částí dokumentu je část Specifikace priorit, opatření a aktivit, kde jsou v členění podle věcných oblastí poměrně detailně rozpracovány jednotlivé aktivity směřující k dosaţení vize a cílů. Pojem aktivity zahrnuje konkrétní činnosti, které mají být pro naplnění Manuálu realizovány. Realizace mnohých aktivit vztahujících se svým charakterem či realizačními moţnostmi k delšímu časovému horizontu bude započata, nicméně nemusí být dosaţeno jejich kompletního naplnění. Důleţité je však s realizací alespoň započít a průběţně na těchto aktivitách pracovat. Aktivity Strategie jsou pojaty komplexně a zahrnují činnosti celé škály aktérů rozvoje venkova obcemi a spolky počínaje a krajem a na krajské úrovni působícími organizacemi pokračuje a ministerstvy konče. Aktivity jsou podle svého zaměření sdruţeny do opatření, která přísluší k jednotlivým tematickým prioritám. Hlavním smyslem tohoto obecně uplatňovaného pojetí je identifikovat veškeré potřebné rozvojové činnosti spojené s problematikou venkova a zemědělství a pojmenovat jejich nositele. Manuál dává signály a impulzy těmto nositelům a zařazuje jejich mnohdy izolovanou činnost a omezené vnímání širších dopadů do kontextu rozvoje venkova a zemědělství. Vedle zmíněného souboru aktérů, kteří by na základě Manuálu měli posílit své vazby a účelně spolupracovat, je v rámci dokumentu zásadní role obcí, krajů i ministerstev. 14

15 STRUKTURA PRIORIT A OPATŘENÍ MANUÁLU ROZVOJE VENKOVA Rozvojová oblast Lokální úroveň Regionální úroveň Národní úroveň Spolupráce Řízení a koordinace rozvoje rezortu Konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví modernizace, inovace a kvalita, vzdělávání Zemědělství, lesnictví, rybolov Rozvoj zemědělství a údrţba krajiny Rozvoj multifunkčního zemědělství Udrţitelné hospodaření v lesích Udrţitelné hospodaření v lesích Udrţitelné obhospodařování rybníků, tekoucích vod a vodních nádrţí Udrţitelné obhospodařování rybníků a vodních nádrţí Vytvoření vhodných podmínek pro podnikání Vytvoření vhodných podmínek pro podnikání Vytvoření vhodných podmínek pro podnikání Podnikání Spolupráce s místními podnikateli Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel Infrastruktura pro rozvoj podnikání Podpora rozvoje cestovního ruchu Vytvoření turistické infrastruktury Turistická infrastruktura a sluţby Podpora cestovního ruchu za účelem diverzifikace aktivit Turistická infrastruktura a sluţby Cestovní ruch Zpřístupnění a zkvalitnění informací o turistických atraktivitách v obci a blízkém okolí Marketing území Marketing a produkty cestovního ruchu Management cestovního ruchu Management cestovního ruchu Zkvalitnění prostředí obce Ochrana a revitalizace krajiny Ochrana a péče o ţivotní prostředí Životní prostředí Sniţování všech typů znečištění Ekologické vzdělávání a osvěta Ochrana ovzduší a nakládání s odpady Doprava Zlepšení dostupnosti venkovských regionů Kvalita dopravní infrastruktury 15

16 Zlepšení obsluţnosti a dostupnosti Zajištění dopravní obsluţnosti Úprava a zkvalitnění prostředí pro cestování Technická infrastruktura Budování a obnova vodohospodářské infrastruktury Vyuţití obnovitelných zdrojů energie Rozvoj telekomunikační a informační infrastruktury Budování a obnova vodohospodářské infrastruktury Zásobování energií, vyuţití obnovitelných zdrojů energie Řešení vodohospodářské infrastruktury Obnovitelné zdroje energie Podpora zavádění moderních informačních a komunikačních technologií Údrţba technické infrastruktury Rozvoj telekomunikační a informační infrastruktury Rozvoj ostatní infrastruktury Odpadové hospodářství Nakládání s odpady Podpora rozvoje příleţitostí pro bydlení Podpora bydlení Zvýšení kvality a provázanosti vzdělávacího systému Zajištění kvality veřejných sluţeb Veřejné služby Zajištění mobilních sluţeb Zvýšení kvality a provázanosti vzdělávacího systému Zkvalitnění zdravotní a sociální péče Zvýšení bezpečnosti obyvatel Podpora prevence Informační a komunikační servis obce Budování a modernizace kulturní a sportovní infrastruktury Rozvoj a podpora kultury Občanská společnost Podpora občanských aktivit Propagace a prezentace obce Podpora aktivního ţivota v obcích Podpora aktivit občanů Zapojení občanů do zlepšování prostředí v obci Zlepšení prostředí obce Veřejná správa Koncepční řízení obce Rozvoj informačních, komunikačních a správních sluţeb veřejné správy Zefektivnění činností veřejné správy Podpora rozvoje specifických regionů Spolupráce s mikroregiony Vnější vztahy a spolupráce 16

17 SPECIFIKACE PRIORIT, OPATŘENÍ A AKTIVIT 17

18 18

19 NÁRODNÍ ÚROVEŇ 19

20 20

21 NÁRODNÍ ÚROVEŇ A. ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV A.1 Řízení a koordinace rozvoje rezortu A.1.1 Koordinace řízení rozvoje venkova s ostatními resorty a sladění přístupů ministerstev Spolupráce s ostatními ministerstvy, vyjasnění kompetencí. Činnosti ministerstev se nesmí nepřekrývat, popř. stát proti sobě; více ministerstev by nemělo podporovat jednu oblast. Roztříštění kompetencí mezi ministerstvy můţe znamenat horší orientaci aktérů na niţších úrovních. Realizátor: MZe MMR MŢP Další ministerstva ČR Zdroje financování: - Monitorovací indikátor: A.1.2 Vytváření koncepčních dokumentů pro rozvoj venkova. Realizátor: MZe MMR MŢP Převzít veškeré kompetence týkající se rozvoje venkova. Sladění činností s MZe, MMR, MŢP a dalšími ministerstvy. Koordinace vytváření dokumentů. Spolupráce při tvorbě dokumentů. Zdroje financování: státní rozpočet Monitorovací indikátor: vytvořený kvalitní dokument pro rozvoj venkova se zapojením odborné i laické veřejnosti a organizací. A.1.3 Odborné metodické vedení ze strany ministerstev a dalších úřadů. Poskytovat odbornou a efektivní pomoc pro obce, kraje a další subjekty. Sjednotit metodiky a nevypracovávat neustále nová pravidla. Realizátor: MZe MMR SZIF Zdroje financování: - Kvalitní metodické vedení. Zejména podpora a metodické vedení při přípravě ţádostí o dotace. Monitorovací indikátor: zpětná vazba od subjektů (zjišťování dotazníkovým šetřením) A.1.4 Sniţování formální náročnosti ţádostí o platby/projekty. Sníţení administrativy při ţádostech o dotace (pro zemědělce, obce, MAS). Realizátor: SZIF Sniţování náročnosti ţádostí. 21

22 MZe MF Zdroje financování: - Monitorovací indikátor: počet úspěšných projektů Spolupráce při zjednodušení administrativy ţádostí o dotace. A.1.5 Koordinace spolupráce s EU a jejími orgány, prosazování národních zájmů. Účelná spolupráce MZe a dalších ministerstev s orgány EU, prosazování národních zájmů ve prospěch rozvoje českého venkova a agrárního sektoru. Realizátor: MZe Spolupráce s EU. Evropská komise MMR SMO AK Zdroje financování: - Monitorovací indikátor: Sladění zájmů s MZe, tlak na prosazování národních zájmů. A.1.6 Koordinace systému výkaznictví zemědělské výroby (veterinární a hygienické normy, výkaznictví apod.). Zavést jednotný a jednoduchý systém výkaznictví statistických údajů (nevykazovat stejné věci jinak). Realizátor: MZe AK Agentury pro rozvoj venkova a zemědělství hygienické stanice veterinární správa Zdroje financování: - Monitorovací indikátor: počet sledovaných indikátorů Vypracování metodiky výkaznictví. Spolupráce na vypracování jednotné metodiky. A.2 Konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví modernizace, inovace a kvalita, vzdělávání A.2.1 Základní sluţby pro efektivní fungování hospodářství. Poradenství, vytváření sítí poradenských institucí, informace Realizátor: MZe AZV Celostátní síť pro rozvoj venkova AK Zdroje financování: EAFRD + rozpočet MZe Vytváření sítí poradenských institucí pro zemědělské subjekty, venkovské obce a MAS Poskytovat poradenské sluţby zemědělským subjektům, venkovským obcím a MAS. 22

23 Monitorovací indikátor: A.2.2 Modernizace zemědělských podniků; Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům; Seskupení producentů. Restrukturalizace a modernizace agrárního sektoru ČR znovu vybudování vazeb na potravinářský průmysl, omezení dovozů, vyuţití vlastních zdrojů. Realizátor: zemědělské subjekty - - Zdroje financování: fond EAFRD prostřednictvím PRV Monitorovací indikátor: Viz název aktivity. A.2.3 Další odborné vzdělávání a informační činnost; Zahájení činnosti mladých zemědělců; Předčasný odchod do důchodu; Vzdělávání a informace. Restrukturalizace a modernizace agrárního sektoru ČR vzdělávání zemědělců, zatraktivnění zemědělství pro mladé apod. Realizátor: MZe SŠ VŠ AK AZV Udrţení sítě zemědělských škol, podpora vzdělávání. Kvalitní vzdělávání, zvýšení atraktivity zemědělských škol, vzdělávání (semináře, školení), poradenství. Zdroje financování: fond EAFRD prostřednictvím PRV Monitorovací indikátor: počet proškolených zemědělců; počet mladých zemědělců, kteří zahájili činnost; počet zemědělců, kteří odešli předčasně do důchodu A.2.4 Investice do lesů, Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření, Neproduktivní investice v lesích. - Realizátor: Lesy ČR MZe soukromí vlastníci lesů Zdroje financování: fond EAFRD prostřednictvím PRV Monitorovací indikátor: viz název aktivity. Nastavení dotačních titulů. viz název aktivity. B. PODNIKÁNÍ B.1 Vytvoření vhodných podmínek pro podnikání B.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy. Zemědělství po roce 1990 ztratilo svůj původní rozměr, výrazně se sníţil pročet zaměstnanců. Pro obyvatele venkova je tedy nutné hledat nové uplatnění a rozvíjet činnosti nezemědělské povahy. Realizátor: MZe Podpora aktivit vedoucích k diverzifikaci, 23

24 Zemědělské subjekty Podnikatelské subjekty Zdroje financování: fond EAFRD prostřednictvím PRV Monitorovací indikátor: počet nově zaloţených činností B.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. minimální administrativní zátěţ, poradenství. Rozšíření a diverzifikace podnikatelských aktivit. Malé a střední podnikání je pro rozvoj venkova klíčové. Nejen ţe vytváří pracovní místa pro obyvatele, kteří nemusí za zaměstnání dojíţdět, ale také přináší do lokality finance. V neposlední řadě bývají podnikatelské subjekty důleţitými spolupracovníky obce. Realizátor: MPO Malé a střední podniky Obec Vytvořit vhodné podmínky pro zakládání podniků, např. minimální administrativa. Zvýšení podnikatelské aktivity. Příprava pozemků, prostorů, apod. Zdroje financování: dotační programy (národní, krajské, obecní) Monitorovací indikátor: počet nově zaloţených podniků B.1.3 Podpora zvyšování konkurenceschopnosti MSP ve venkovských obcích. Rozvoj a prosperita venkovských obcí se mimo jiné odvíjí i od podnikatelské aktivity a konkurenceschopnosti místních podnikatelů. Realizátor: MPO Malé a střední podniky Zdroje financování: národní zdroje Monitorovací indikátor: Vytvořit vhodné podmínky pro podniky, např. minimální administrativa, daňové úlevy apod. Zvyšování konkurenceschopnosti. B.2 Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel B.2.1 Podpora tvorby pracovních míst ve venkovských obcích. - Realizátor: MPSV ÚP MPO MZe Zdroje financování: národní zdroje Vytvořit vhodné podmínky pro podniky, např. minimální administrativa, daňové úlevy apod. Efektivnější uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti. Podpora začínajících podnikatelů a projektů. Podpora začínajících podnikatelů a projektů prostřednictvím PRV. 24