ČÍSLO. CENTRUM PRO ZJIäçOV NÕ V SLEDKŸ VZDÃL V NÕ. OBSAH

Transkript

1 CENTRUM PRO ZJIäçOV NÕ V SLEDKŸ VZDÃL V NÕ ČÍSLO ï Slovo z vïrem roku Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì bude mìt bïhem nïkolika t dn za sebou prvnì rok samostatnè existence. Proöli jsme si tak ÑdÏtsk mi nemocemiì, kterè jsou zpravidla se vznikem ñ nebo v naöem p ÌpadÏ moûn v stiûnïji vyj d eno ñ osamostatnïnìm, spjaty. NicmÈnÏ vöechny d leûitè projekty a dalöì aktivity p ech zejìcì z roku p edchozìho byly spïönï zavröeny, postupnï jsme p ipravili a nad le p ipravujeme programy a projekty pro rok p ÌötÌ ñ mezi nimi m dominantnì postavenì Maturita naneëisto TÏûiötÏ naöich aktivit tedy spoëìv v p ÌpravÏ na novou maturitnì zkouöku, jejìû souë stì je i vytv enì systèmu dalöìho vzdïl v nì pedagogick ch a organizaënìch pracovnìk ve spolupr ci s krajsk mi vzdïl vacìmi za ÌzenÌmi. Neust v me ani v p Ìprav ch program smï ujìcìch k z kladnìm ökol m, plynule pokraëujì vöechny pr ce v r mci systèmovèho projektu Kvalita I. Lapid rnï eëeno ñ dost pr ce za n mi, jeötï vìce p ed n mi. K tomu, aby Ëinnost Centra pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì p in öela oëek vanè v sledky, pot ebujeme spolupr ci vöech, jichû se naöe Ëinnost dot k. A nenì jich m lo. Proto bych r d na tomto mìstï vyj d il podïkov nì za celoroënì spolupr ci vöem editel m, uëitel m i û k m, kte Ì se z ËastÚovali naöich projekt, pracovnìk m krajsk ch ad i vzdïl vacìch institucì, vysokoökolsk m pedagog m i dalöìm expert m v oblasti vzdïl v nì, bez jejichû stanovisek, rad a n zor bychom se tïûko mohli pohnout kup edu, a v neposlednì adï i sv m spolupracovnìk m, jejichû ËinnostÌ vznik jako mozaika v sledn produkt, pro rok p ÌötÌ t eba pr vï Maturita naneëisto P eji vöem klidnè proûitì sv teënìch dnì z vïru roku letoönìho i mnoho spïch v roce n sledujìcìm. PhDr. Martin Chv l, Ph.D. editel Centra pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì OBSAH /2/ INFORMACE O PROJEKTECH 2007 /3/ DALäÕ VZDÃL V NÕ PEDAGOGICK CH A ORGANIZA»NÕCH PRACOVNÕKŸ V SOUVISLOSTI SE ZAVEDENÕM NOV MATURITNÕ ZKOUäKY /5/ OSOBNÕ PORTFOLIO é KA /6/ STÿEDNÕ ODBORN VZDÃL V NÕ NA STARTU KURIKUL RNÕ REFORMY /7/ JEäTÃ K V SLEDKŸM é KŸ V PROGRAMU MATURITA NANE»ISTO 2006 /9/ OHL DNUTÕ ZA LETOäNÕM PROJEKTEM 9. /9/ OHL DNUTÕ ZA LETOäNÕM PROJEKTEM 5. /10/ V BÃR Z NEJ»ASTÃJI POKL DAN CH DOTAZŸ K NOV MATURITNÕ ZKOUäCE /11/ PR VÃ VYD V ME /12/ INFORMA»NÕ SYST M CERTIS

2 ï Informace o projektech 2007 Maturita naneëisto 2007 Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì p ipravilo pro ökolnì rok 2006/2007 dalöì pokraëov nì cyklu program Krok za krokem k novè maturitï ñ program Maturita naneëisto V souëasnè dobï probìhajì paralelnï p Ìpravy na novou maturitnì zkouöku i na program Maturita naneëisto S vïdomìm zodpovïdnosti p Ìpravy na stranï CERMATu i na stranï ökol a s ohledem na efektivnì vynakl d nì finanënìch prost edk p ipravujeme tzv. minim lnì variantu programu Maturita naneëisto UpouötÌme tak od p vodnï pl novanè gener lnì zkouöky a soust edìme se zejmèna na dosud nezad vanou souë st pìsemnè Ë sti maturitnì zkouöky z mate skèho jazyka a cizìch jazyk ñ strukturovanou pìsemnou pr ci (SPP). PoprvÈ bude takè v jeden den organizov na voliteln zkouöka. Zkouöky spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky se budou konat v celè»r v pr bïhu 4 dn, tj. od 26. do 29. b ezna 2007 podle jednotnèho testovacìho schèmatu: JednotnÈ testovacì schèma Datum kon nì Zkouöka ñ DOPOLEDNE Zkouöka ñ ODPOLEDNE PondÏlÌ ter St eda »tvrtek SPP ñ Ëesk jazyk Voliteln zkouöka ñ MA1, OZ, ITZ, PTZ (90 minut) SPP ñ francouzsk jazyk 1 SPP ñ öpanïlsk jazyk SPP ñ anglick jazyk 1 SPP ñ nïmeck jazyk 1 SPP ñ rusk jazyk 1 SPP ñ italsk jazyk 1 NabÌdka zkouöek spoleënè Ë sti: ï Ëesk jazyk ñ strukturovan pìsemn pr ce ï cizì jazyk 1 ñ strukturovan pìsemn pr ce ï voliteln zkouöka ñ didaktick test (v bïr z matematiky 1, obëanskèho z kladu, informaënï technologickèho z kladu, p ÌrodovÏdnÏ technickèho z kladu)» st zkouöky z informaënï technologickèho z kladu bude probìhat na poëìtaëi. Zkouöky profilovè Ë sti maturitnì zkouöky budou probìhat od 28. b ezna do 4. dubna 2007 ve volnèm reûimu ñ dle pot eb ökol. NabÌdka zkouöek profilovè Ë sti: ï cizì jazyk 1 a 2 ñ strukturovan pìsemn pr ce ï polsk jazyk ñ strukturovan pìsemn pr ce (pro û ky ökol s vyuëovacìm jazykem n rodnostnì menöiny) é ci, kte Ì si v profilovè Ë sti zvolì zkouöku z cizìho jazyka 1, konajì tuto zkouöku v termìnu zkouöek spoleënè Ë sti, tj. od 26. do Vöechny zkouöky budou jako kaûd rok p ipravov ny i pro û ky se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami. Ëast st ednìch ökol v programu je dobrovoln. P ihl öen m ökol m jsou testovè materi ly vëetnï zpracov nì v sledk poskytnuty zdarma. V raznou novinkou v programu Maturita naneëisto 2007 a takè dalöìm krokem k re lnè podobï novè maturitnì zkouöky je hodnocenì strukturovanè pìsemnè pr ce ve ökol ch. UËitelÈ budou strukturovanou pìsemnou pr ci hodnotit na z kladï kritèriì hodnocenì. Od ledna 2007 budou takè probìhat ve vöech krajìch prost ednictvìm krajsk ch vzdïl vacìch za ÌzenÌ ökolenì pro hodnotitele ñ bliûöì informace najdete v Ël nku DalöÌ vzdïl v nì pedagogick ch a organizaënìch pracovnìk v souvislosti se zavedenìm novè maturitnì zkouöky. V r mci popisovanèho programu budou na webov ch str nk ch k dispozici testy programu Maturita naneëisto 2006 obohacenè o n vrhy hodnocenì tak, jak se p ipravujì pro novou maturitnì zkouöku. Po zpracov nì v sledk vöech zkouöek v CERMATu obdrûì û ci Protokol o v sledcìch û ka ze zkouöek zad van ch ministerstvem, kter bude û ky informovat o jejich v konech ve zkouök ch programu Maturita naneëisto äkol m budou poskytnuty pouze v sledky û k p ÌsluönÈ ökoly. Individu lnì data a v sledky danè ökoly nejsou ve ejnè. Odbor m ökolstvì budou p ed ny pouze agregovanè v sledky ökol p ÌsluönÈho kraje. DÏkujeme vöem ökol m, kterè se do programu Maturita naneëisto 2007 p ihl sily, a svou ËastÌ tak pomohou k dalöìmu p iblìûenì k novè maturitnì zkouöce. HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 9. t Ìd Zä a odpovìdajìcìch roënìk vìcelet ch gymn ziì 2007 Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì p ipravilo pro ökolnì rok 2006/2007 projekt HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 9. t Ìd Zä a odpovìdajìcìch roënìk vìcelet ch gymn ziì 2007, kter navazuje na realizovanè projekty v letech 2004ñ2006. Tento projekt je eöen v r mci systèmovèho projektu Kvalita I s finanënì spolu ËastÌ EvropskÈho soci lnìho fondu (ESF). Je zamï en na vytv enì systèmu monitorov nì a hodnocenì v sledk vzdïl v nì v ËeskÈm ökolskèm systèmu. Nutnost jeho vytvo enì je uv dïna ve ökolsk ch dokumentech a doporuëov na i v mezin rodnìch expertnìch hodnocenìch ËeskÈ vzdïl vacì soustavy. JednÌm z cìl SP Kvalita I je zavèst n rodnì hodnotìcì zkouöku ovï ujìcì v sledky vzdïl v nì û k na v stupu ze z kladnìho vzdïl v nì. CERMAT p ipravil testy pro hodnocenì dovednostì v ËeskÈm jazyce, matematick ch dovednostì a studijnìch dovednostì. SouË stì testov nì je vyplnïnì û kovskèho dotaznìku. Testov nì probïhne souëasnï ve vöech krajìch»r (kromï Prahy) ve Ëtvrtek dne 1. nora 2007 podle jednotnèho testovacìho schèmatu. Ve ökol ch s polsk m vyuëovacìm jazykem bude dne 5. nora 2007 zad n test dovednostì v polskèm jazyce. Projektu se mohou z Ëastnit i û ci se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami (SVP), kte Ì jsou integrov ni ve ökol ch bïûnèho typu nebo navötïvujì speci lnì ökoly. Projekt nenì urëen pro û ky s ment lnìm postiûenìm, kte Ì se vzdïl vajì ve t Ìd ch nebo ökol ch s upraven m vzdïl vacìm programem. Ëast z kladnìch ökol a vìcelet ch gymn ziì v projektu HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 9. t Ìd Zä a odpovìdajìcìch roënìk vìcelet ch gymn ziì 2007 je dobrovoln, testov nì i zpracov nì v sledk jsou pro z ËastnÏnÈ ökoly zdarma. Testy ve ökol ch zadajì uëitelè ökol, kte Ì budou editeli ökol urëeni jako zadavatelè. Zpracov nì a vyhodnocenì v sledk testov nì bude provedeno v CERMATu. Na z kladï Ëasti v projektu obdrûì û ci OsvÏdËenÌ obsahujìcì v sledky û ka v testech. äkol m bude poskytnuta souhrnn zpr va obsahujìcì v sledky û k p ÌsluönÈ ökoly, porovn nì v sledk t Ìd v r mci ökoly, porovn nì v sledk û k ökoly s pr mïrn mi v sledky û k ostatnìch ökol v kraji, porovn nì v sledk û k ökoly s pr mïrn mi v sledky û k vöech z ËastnÏn ch ökol v»r, anal zu v sledk û k s vazbou na informace zìskanè z û kovsk ch dotaznìk. O projektu jsou rovnïû informov ni editelè st ednìch ökol v kraji, kte Ì mohou zohlednit v sledky testov nì û k Zä v p ijìmacìm ÌzenÌ na st ednì ökoly. Informace o projektu obdrûeli takè z stupci odbor ökolstvì krajsk ch ad a obcì s rozöì enou p sobnostì. HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 5. roënìk Zä 2007 Pro ökolnì rok 2006/2007 p ipravuje Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì (CERMAT) ve spolupr ci s odbory ökolstvì krajsk ch ad a za 2

3 podpory MäMT projekt HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 5. roënìk Zä Projekt navazuje na pilotnì projekty, kterè se v omezenèm rozsahu realizovaly v letech 2005 a Realizace projektu a rozsah testov nì jsou z vislè na p idïlen ch finanënìch prost edcìch v roce Testov nì je pl nov no na 25.ñ26. dubna 2007 podle jednotnèho testovacìho schèmatu. V souëasnè dobï p ipravuje CERMAT test dovednostì v ËeskÈm jazyce, matematick ch dovednostì, studijnìch dovednostì a û kovsk dotaznìk, kter slouûì k doplnïnì daj o testovan ch û cìch. Testy ve t Ìd ch zadajì uëitelè danè z kladnì ökoly. Projekt umoûúuje Ëast û k m se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami, kromï û k s ment lnìm postiûenìm. Osloveny budou takè ökoly s polsk m vyuëovacìm jazykem, pro kterè budou testovè materi ly p ipraveny v jejich mate skèm jazyce. Pro û ky polskè n rodnostnì menöiny bude navìc p ipraven test dovednostì v polskèm jazyce. P ihlaöov nì ökol do projektu se uskuteënì elektronicky na naöich internetov ch str nk ch od 19. do 28. nora Zp sob p ihl öenì a dalöì pot ebnè daje o projektu obdrûì ökoly v p edstihu. ObdobnÈ informace budou zasl ny takè odbor m ökolstvì krajsk ch ad a obcì s rozöì enou p sobnostì. Ëast ökol v projektu HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 5. roënìk Zä 2007 je dobrovoln, testov nì i zpracov nì v sledk budou z ËastnÏn m ökol m poskytnuty zdarma. Na z kladï Ëasti v projektu bude pro kaûdèho û ka p ipraveno OsvÏdËenÌ o dosaûen ch v sledcìch. Pro kaûdou ökolu budou zpracov ny v stupy, kterè jim poskytnou jmenn p ehled v sledk vöech û k ökoly, porovn nì v sledk t Ìd v r mci ökoly, porovn nì v sledk û k ökoly s v sledky û k ostatnìch ökol v kraji a»r. SouhrnnÈ v stupy spolu s osvïdëenìm pro û ky budou ökol m zasl ny do 22. Ëervna AgregovanÈ v sledky û k a ökol jednotliv ch kraj, tzn. bez identifikace û k a ökol, budou p ed ny p Ìsluön m Oä krajsk ch ad. Na z vïr projektu bude pro MäMT zpracov na z vïreën zpr va. Mgr. Iva Kabel Ëov a vedoucì projekt ï DalöÌ vzdïl v nì pedagogick ch a organizaënìch pracovnìk v souvislosti se zavedenìm novè maturitnì zkouöky Z konem Ë. 561/2004 Sb., o p edökolnìm, z kladnìm, st ednìm, vyööìm odbornèm a jinèm vzdïl v nì (ökolsk z kon) je stanovena podoba novè maturitnì zkouöky. Z kladnì parametry novè maturitnì zkouöky jsou vymezeny v ustanovenìch ß 77ñ82 tohoto z kona a budou konkretizov ny v navazujìcì vyhl öce MäMT UkonËov nì vzdïl v nì ve st ednìch ökol ch maturitnì zkouökou. Uveden mi ustanovenìmi se musì Ìdit vöechny st ednì ökoly, jejichû studium je zakonëeno maturitnì zkouökou. Ze z kona Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì (CERMAT) zajiöùuje odbornou p Ìpravu pedagogick ch pracovnìk k v konu funkcì komisa a hodnotitel a je spr vcem registru pedagogick ch pracovnìk opr vnïn ch k v konu funkce komisa a hodnotitel. spïön pr bïh vzdïl v nì vöech pedagogick ch a organizaënìch pracovnìk v souvislosti s novou podobou maturitnì zkouöky ñ s jejì organizacì, pr bïhem a hodnocenìm ñ je nezbytn m p edpokladem zd rnè realizace novè maturitnì zkouöky. Je nutnè, aby toto vzdïl v nì bylo zah jeno co nejd Ìve, protoûe je z roveú d leûitou zpïtnou vazbou prokazujìcì skuteënou p ipravenost ökol na novou maturitnì zkouöku. CelkovÏ se jedn o proökolenì asi organizaënìch a pedagogick ch pracovnìk, kte Ì budou zajiöùovat maturitnì zkouöku na p ibliûnï ökol ch. Ze z kona musì b t proökoleni a certifikov ni komisa i a hodnotitelè. Je nutnè proökolit rovnïû zadavatele. Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì na eöenì tohoto rozs hlèho kolu intenzivnï spolupracuje s odbory ökolstvì krajsk ch ad a krajsk mi vzdïl vacìmi za ÌzenÌmi v jednotliv ch krajìch. V kaûdèm kraji byl sestaven krajsk lektorsk sbor, kter ÌdÌ krajsk koordin tor (povï en pracovnìk Oä K ) ve spolupr ci s krajsk m koordin torem DVPP (povï en pracovnìk spolupracujìcìho krajskèho vzdïl vacìho za ÌzenÌ). Zpracovan systèm vzdïl v nì tvo Ì t i z kladnì moduly: 1. Koncepce maturitnì zkouöky a prov dïcì pr vnì p edpisy 2. Evaluace A) obecn B) speci lnì ñ p edmïtov 3. Organizace a logistika maturitnì zkouöky NedÌlnou souë stì je takè problematika û k se zdravotnìm postiûenìm a zdravotnìm znev hodnïnìm. Moduly jsou rozdïleny na obecnè Ë sti modul ñ modul 1, 2A, 3 a velmi rozs hlou a specifickou Ë st speci lnì ñ p edmïtovou ñ modul 2B. Tomu odpovìd sloûenì krajskèho lektorskèho sboru, kter je tvo en dvïma krajsk mi lektory obecnè Ë sti modul ñ modul 1, 2A, 3 (vybranì editelè nebo z stupci Sä) a zhruba 30 krajsk mi lektory specialisty ñ modul 2B (asi 2 vybranì praktikujìcì uëitelè na kaûdou zkouöku maturitnì zkouöky zad vanou MäMT). Nezbytnou evaluaci projektu dalöìho vzdïl v nì pedagogick ch pracovnìk (DVPP) k novè maturitï bude zajiöùovat Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì ve spolupr ci s krajsk mi koordin tory. EvaluacÌ se zde rozumì Ëinnost metodologick, monitorovacì, analytick, vyhodnocovacì a zpïtnovazebn. Tento systèm DVPP k novè maturitnì zkouöce m jednak efekt informaënì ñ pro pedagogickè a organizaënì pracovnìky, kte Ì se budou podìlet na realizaci novè maturitnì zkouöky, jednak efekt zpïtnovazebn pro CERMAT ñ moûnost efektivnìho zapracov nì zmïn pro maturitnì zkouöku v n sledujìcìm roce. Mechanizmus DVPP k novè maturitnì zkouöce je zaloûen na vìcestupúovèm proökolov nì ñ st ednì lektorsk sbor (pracovnìci CERMATu, kte Ì ökolì tuto problematiku v souvislosti s programem Krok za krokem k novè maturitï od roku 2001) proökolì krajskè lektory vöech modul. KrajötÌ lekto i budou d le ökolit pedagogickè a organizaënì pracovnìky v jednotliv ch krajìch ve spolupr ci s krajsk mi vzdïl vacìmi za ÌzenÌmi. Tato za ÌzenÌ jsou akreditovanè vzdïl vacì instituce z izovanè krajem jako p ÌspÏvkovÈ organizace, nebo nez vislè neziskovè organizace spolupracujìcì s krajem. V obou p Ìpadech se jedn o za ÌzenÌ s p sobnostì na celèm zemì kraje, kter jsou schopna ploönï zajistit organizaci ökolenì. Lekto i spolupracujì s tïmito vzdïl vacìmi za ÌzenÌmi formou dohody o provedenì pr ce. RolÌ tïchto vzdïl vacìch institucì je organizovat kurzy DVPP podle akreditovan ch vzdïl vacìch program, kterè byly p ipraveny ve spolupr ci s CERMATem. V souëasnè dobï (z Ì aû prosinec 2006) probìhajì ökolenì vybran ch krajsk ch lektor specialist a lektor obecnè Ë sti modul. Od novèho roku zaënou v r mci DVPP v krajìch probìhat ökolenì hodnotitel k novè maturitnì zkouöce. Tato ökolenì byla p ipravena krajsk mi vzdïl vacìmi za ÌzenÌmi (KVZ) ve spolupr ci s CERMATem, jsou akreditovan pro dalöì vzdïl v nì pedagogick ch pracovnìk (DVPP) a jejich kvalita a cena je garantov na CERMATem. spïönì absolventi tïchto 3

4 ökolenì dostanou osvïdëenì, kterè vyd v spoleënï KVZ a CERMAT, a budou zaps ni do krajskè datab ze hodnotitel. Pouze ökolenì garantovan CERMATem (z kon Ë. 561/2004 Sb., ß 80 odst. 10) a po dan KVZ opravúujì absolventy k v konu funkce hodnotitele. äkol m doporuëujeme sledovat aktu lnì nabìdku ökolenì k novè maturitï ze strany krajsk ch vzdïl vacìch za ÌzenÌ. DalöÌ informace o DVPP k novè maturitnì zkouöce najdete na odkaz DVPP v hornì liötï. Mgr. Jana Frischmannov GrafickÈ zn zornïnì modelu DVPP k novè maturitnì zkouöce: STÿEDNÕ LEKTORSK SBOR (pracovnìci CERMATu) KRAJSK LEKTORSK SBOR (v kaûdèm kraji) KRAJäTÕ KOORDIN TOÿI (pracovnìci K ) KRAJäTÕ KOORDIN TOÿI (pracovnìci z KVZ k DVPP) cca 30 osob KRAJäTÕ LEKTOÿI ( editel, z stupce Sä) OBECN CH» STÕ MODULU (1, 2A, 3) KRAJäTÕ LEKTOÿI SPECIALIST (vybranì uëitelè Sä jednotliv ch maturitnìch zkouöek/p edmït ) cca 400 osob ObecnÈ informace modul 1, 2A, 3 Speci lnì (p edmïtov ) Ë st modul 2B cca 3200 osob ÿeditelè ökol a potencion lnì komisa i VybranÌ uëitelè jednotliv ch p edmït PedagogiËtÌ pracovnìci v jejich ökol ch - tj. vöichni uëitelè Sä OstatnÌ uëitelè jednotliv ch p edmït na jejich ökole Studenti, rodiëe... 4

5 ï OsobnÌ portfolio û ka PedagogickÈ portfolio je v souëasnè dobï velmi rychle se rozöi ujìcìm zp sobem ökolnìho hodnocenì. Setk v me se s nìm zejmèna na prvnìm stupni z kladnìch ökol, nicmènï zajìmav m a uûiteën m n strojem m ûe b t i u vyööìch stupú. Obecnou v hodou portfoliì je, ûe dovolujì relativnï snadno skloubit vìce funkcì, kterè by kaûdè ökolnì hodnocenì mïlo naplúovat. P edevöìm umoûúujì podrobnè informov nì o rovni û kovsk ch znalostì a dovednostì, na jejichû z kladï dïti, vyuëujìcì i rodiëe zìsk vajì zpïtnou vazbu ke sv m aktivit m a pl nujì sv j dalöì postup. Z roveú portfolia napom hajì vytv et pozitivnì a podporujìcì kontext ökolnìmu uëenì tìm, ûe û ky motivujì a podporujì efektivnì, nad konkrètnìm v stupem probìhajìcì komunikaci mezi uëitelem, û kem a rodiëi. Navzdory uveden m spoleën m funkcìm mohou pedagogick portfolia nab vat ady r zn ch podob. RozliöujÌ se portfolia sbïrn, portfolia uk zkov Ëi portfolia diagnostick atd. Jejich cìle a jejich charakter se liöì. Vöechna vöak vedou k dlouhodobèmu a komplexnìmu hodnocenì û k. Zkuöenosti ze ökol, kterè se rozhodly pouûìvat pedagogickè portfolio, jsou veskrze dobrè. VyuËujÌcÌ uv dïjì, ûe zavedenìm portfolia se koneënï hodnocenì stalo skuteënou integr lnì souë stì procesu uëenì. Vöichni aktè i ökolnìho vzdïl v nì zaëali hodnocenì ch pat nikoli jako okamûik, kter p ich zì aû po tom, co se dïti uëì, a jako okamûik ob van a ze svè podstaty negativnì, protoûe je zamï en na vyhled v nì chyb, n brû k hodnocenì p istupujì jako k Ëinnosti, kter se vyskytuje v kaûdè f zi procesu uëenì, kter nenì hrozbou a kter p ich zì nejen od uëitele, ale takè od dìtïte samotnèho Ëi jeho spoluû k. SouËasnÏ si vöak ökoly uvïdomujì, ûe zavedenì portfoliì p edpokl d velkè investice, zejmèna ËasovÈ. Je n roënè najìt v pr bïhu vyuëov nì Ëas k zakl d nì û kovsk ch pracì do portfoliì a jeötï n roënïjöì je nauëit sebe i dïti s tïmito nashrom ûdïn mi v tvory d le pracovat ñ t Ìdit je, komentovat, vyvozovat z nich z vïry o uëebnìm posunu a pl novat jeho dalöì v voj. Na tïch ökol ch, kde se vyuëujìcì rozhodli tìmto smïrem vydat, se vöak ukazuje, ûe n roënost portfoliovèho hodnocenì se mnohon sobnï vracì ve zkvalitnïnì samotnèho vyuëov nì a ve vïtöìm zapojenì û k i jejich rodië do v uky. I proto Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì (CERMAT) p ipravilo projekt, v jehoû r mci bude ökol m nabìdnuta podpora p i zav dïnì pedagogickèho portfolia. Tento projekt byl nazv n OsobnÌ portfolio û ka a byl jako jeden z dìlëìch kol za azen do systèmovèho projektu ESF Kvalita I. Vznik tohoto projektu byl souëasnï motivov n snahou o rozvoj jin ch forem pedagogickèho hodnocenì, neû jsou didaktickè testy. Pozornost, kterou odborn ve ejnost v poslednìch letech test m vïnuje, je sice d leûit a pot ebn, avöak zd se b t ponïkud jednostrann. Testy p edstavujì klìëov, velmi uûiteën n stroj pedagogickèho hodnocenì. MajÌ vöak svè limity, kterè je nutno mìt neust le na pamïti. OmezenÌ test se nicmènï m ûe st t jejich v hodou, pokud jsou zkombinov ny s jin mi n stroji hodnocenì. A pr vï toto spojenì r zn ch zdroj a forem hodnocenì pedagogick portfolia nabìzejì. SystÈmov projekt Kvalita I tak v sobï vedle aktivity, kter se zamï uje na rozvoj n rodnì hodnotìcì zkouöky (tj. hodnocenì prost ednictvìm ploön ch didaktick ch test ), a vedle aktivity vyvìjejìcì pr bïûnè didaktickè testy, zahrnuje kol OsobnÌ portfolio û ka. CÌlem kolu je p ipravit koncepci osobnìho portfolia û ka, kter by vych zela z jednotliv ch typ portfoliì a kombinovala jejich nejp ÌnosnÏjöÌ str nky. Koncepce je v souëasnè dobï jiû vytvo en. PodÌlel se na nì öirok expertnì t m zahrnujìcì jak odbornìky z institucì podporujìcìch ökolsk systèm (nap. CERMAT,»äI, V P, N OV), tak i odbornìky p Ìmo ze ökolnì praxe. Koncepce d le proöla posouzenìm ze strany 12 odbornìk z r zn ch oblastì resortu ökolstvì, kte Ì se z odliön ch hledisek vyj d ili k navrhovanè formï a obsahu osobnìho portfolia û ka. V souëasnè dobï bychom r di odbornou diskusi rozöì ili a vyzvali k zapojenì do nì vïtöì mnoûstvì vyuëujìcìch z praxe. Za tìmto Ëelem je st vajìcì koncepce osobnìho portfolia û ka zve ejnïna na webov ch str nk ch Koncepce osobnìho portfolia û ka stanovila sedm oblastì, kterè by mïly b t hodnoceny. Jsou jimi: vysvïdëenì, pr bïûnè posuzov nì ve vyuëov nì, n rodnì hodnotìcì zkouöka, pr bïûnè didaktickè testy, soci lnì a volnì charakteristiky a dalöì aktivity mimo vyuëov nì. Jejich v bïr vych zel ze snahy o zìsk nì maxim lnï komplexnìho obr zku o û kovi ñ jeho znalostech, dovednostech, procesu uëenì a podmìnk ch, kterè jej ovlivúujì. KlÌËovÈ p itom je, ûe k hodnocenì oblastì se vyuûìvajì r znè zdroje, a ty se kombinujì. NÏkterÈ informace p edkl d s m û k, jinè doplúuje uëitel, dalöì p ich zejì z externìch evaluaënìch n stroj. Pestrost pohled je uûiteën, neboù zkvalitúuje v sledn obr zek o û kovï procesu uëenì a jeho v sledcìch. Pro kaûdou oblast, kter byla v koncepci navrûena, se v dalöìch f zìch projektu budou p ipravovat konkrètnì n stroje hodnocenì (nap. sebehodnotìcì dotaznìky). Ty jsou vytv eny a ovï ov ny ve spolupr ci s vyuëujìcìmi z praxe. K n stroj m budou d le p ipravena metodick doporuëenì pro jejich spr vnè pouûitì. N stroje i metodick doporuëenì budou d le zve ejnïny na webov ch str nk ch, odkud si je budou moci st hnout vöichni vyuëujìcì, kte Ì majì z jem o zavedenì portfoliovèho hodnocenì do vlastnì praxe. R di bychom, aby se webovè str nky staly öirok m zdrojem informacì o pedagogick ch portfoliìch. Proto jsme na nich vytvo ili prostor pro sdìlenì zkuöenostì uëitel, kte Ì portfolia ve vlastnì praxi pouûìvajì. Na str nk ch naleznete texty od vyuëujìcìch, kte Ì prost ednictvìm portfoliì hodnotì. PopisujÌ v nich svè praktiky, v hody, kterè v tomto hodnocenì spat ujì, ale takè skalì, s nimiû se museli vyrovnat. Jejich zkuöenosti jsou nejen motivujìcì, ale p edstavujì takè inspiraci pro konkrètnì postupy p i zav dïnì portfoliì. D le jsme na webov ch str nk ch z Ìdili knihovniëku text o pedagogick ch portfoliìch. Naleznete zde odkazy na Ël nky a publikace, kterè se portfolii zab vajì, a to i se struënou anotacì jejich obsahu. Do budoucna se budou str nky rozöi ovat o jiû zmiúovanè n stroje hodnocenì dìlëìch oblastì a metodick doporuëenì k jejich pouûìv nì. Projekt je neust le otev en nov m podnït m. Pokud byste se pr vï vy chtïli vyj d it k navrhovanè koncepci osobnìho portfolia û ka nebo se zapojit do tvorby a ovï ov nì hodnotìcìch n stroj nebo se podïlit o zkuöenosti s vyuûìv nìm portfoliì na vaöì ökole, jste srdeënï vìt ni. V takovèm p ÌpadÏ n s prosìm kontaktujte na adrese: smetackova@volny.cz. Mgr. Irena Smet Ëkov 5

6 ï St ednì odbornè vzdïl v nì na startu kurikul rnì reformy PrvnÌch 63 r mcov ch vzdïl vacìch program uû posuzuje ministerstvo ökolstvì N rodnì stav odbornèho vzdïl v nì (N OV) odevzdal Ministerstvu ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy prvnìch 63 r mcov ch vzdïl vacìch program pro odbornè vzdïl v nì. 32 z nich je p ipraveno pro obory maturitnì (kategorie M Ëi L) a 31 pro t ÌletÈ obory s v uënìm listem (kategorie H). Programy, kterè jsou p edpokladem k zah jenì kurikul rnì reformy, proch zejì v souëasnosti p ipomìnkov m ÌzenÌm. Po jejich schv lenì budou mìt ökoly dva roky na to, aby si na jejich z kladï vytvo ily svè ökolnì vzdïl vacì programy (ävp) a zaëaly podle nich uëit. R mcovè vzdïl vacì programy jsou p ipravov ny pro öì eji koncipovanè obory, kterè budou tvo it novou soustavu obor vzdïl nì. Koncepce r mcov ch vzdïl vacìch program pro odbornè vzdïl v nì Kurikulum, kterè vznik na centr lnì (st tnì) rovni ñ tzv. r mcov vzdïl vacì program, p edstavuje zam ölenè cìle vzdïl v nì, obsahy, vzdïl vacì Ëinnosti a vztahy mezi aktèry vzdïl v nì. Tyto st tem stanovenè minim lnì poûadavky na vzdïl v nì, z vaznè pro vöechny ökoly vzdïl vajìcì û ky v urëitèm oboru, pak ökoly tv rëìm zp sobem rozpracov vajì do vlastnìch ävp, aby odpovìdaly jejich podmìnk m, specifik m a pot eb m ml deûe i trhu pr ce v danè lokalitï. CÌlem zavedenì tïchto vzdïl vacìch program je modernizace a zkvalitnïnì odbornèho vzdïl v nì. D raz se klade na rozvoj klìëov ch kompetencì û k, na to, aby û ci zìskali odbornè dovednosti, pot ebnè pro uplatnïnì na pracovnìm trhu, a na vytvo enì p edpoklad pro celoûivotnì uëenì absolvent st ednìho odbornèho vzdïl v nì. Teoretick m v chodiskem se stal koncept Ëty cìl vzdïl v nì pro 21. stoletì, formulovan Evropskou komisì: UËit se pozn vat, UËit se pracovat a jednat, UËit se b t a UËit se ûìt spoleënï. Postup tvorby r mcov ch vzdïl vacìch program Pr ce na kurikul rnì reformï v odbornèm ökolstvì zaëaly roku 2000 a v n sledujìcìm roce vytvo il N OV prvnì verze r mcov ch vzdïl - vacìch program pro st ednì odbornè vzdïl v nì (RVP SOV). Navrûen koncepce a prvnìch devït RVP bylo p edloûeno k ve ejnè diskusi, jìû se z Ëastnila ada odbornìk z r zn ch sfèr. V letech 2002/2003 realizoval N OV v r mci programu Phare projekt POSUN (Pomozme ökol m uëit novï). Na t ech vybran ch ökol ch vzniklo podle upraven ch pracovnìch verzì RVP celkem 9 ävp (6 pro obory vzdïl nì s v uënìm listem ñ elektrik, krejëì, truhl ñ v roba n bytku, ËalounÌk, zednìk, umïleck truhl ; 3 pro obory vzdïl nì s maturitnì zkouökou ñ strojìrenstvì, pozemnì stavitelstvì, pedagogika pro asistenty ve ökolstvì). Na z kladï zkuöenostì z projektu POSUN byly tyto RVP upraveny a staly se z kladnìm v chodiskem pro dalöì postup. TakÈ p i tvorbï dalöìch RVP v letech 2004ñ2005 hr la d leûitou roli odborn debata mezi N OV, vïdeckou a odbornou sfèrou, ökolami a soci lnìmi partnery. Koncepce jednotliv ch RVP pro p ÌsluönÈ obory vzdïl nì je projedn v na takè v oborov ch skupin ch, kterè pracujì p i N OV z povï enì MäMT jako poradnì org ny. Do konce roku 2005 bylo vytvo eno v r znè mì e rozpracovanosti celkem 71 pracovnìch n vrh RVP. RVP byly od poë tku p ednostnï vytv eny pro obory vzdïl nì, ve kter ch se aktu lnï vzdïl val vïtöì poëet û k a kterè nahrazovaly v znamn poëet obor vzdïl nì za azen ch v dosud platnè soustavï obor vzdïl nì. Nap. ve 30 oborech vzdïl nì zahrnut ch do RVP, kterè byly pozdïji za azeny do systèmovèho projektu Pilot S, se ve ök. r. 2003/2004 vzdïl valo v 1. roënìku 52,9 % ze 44 tisìc û k obor vzdïl nì poskytujìcìch st ednì vzdïl nì s v uënìm listem a 52,8 % û k z celkovèho poëtu 57 tisìc û k obor vzdïl nì poskytujìcìch st ednì vzdïl nì s maturitnì zkouökou. JednÌm ze z kladnìch v chodisek pro tvorbu RVP jsou tzv. kvalifikaënì standardy, kterè p edstavujì Ñobjedn vkuì svïta pr ce a vznikajì v r mci systèmovèho projektu N rodnì soustava kvalifikacì. 6 Tvorba RVP je zce spjata s reformou soustavy obor vzdïl nì. Nov soustava obor vzdïl nì by mïla b t jednoduööì a p ehlednïjöì (nap. odstranì duplicity obor liöìcìch se pouze oznaëenìm). P Ìprava postupnè aktualizace soustavy obor vzdïl nì tak ovlivúuje i tvorbu a zav dïnì RVP (a naopak), neboù RVP jsou v z ny na konkrètnì obory vzdïl nì. ï Podle souëasn ch p edstav bude v novè soustavï obor vzdïl nì po schv lenì vöech RVP OV nejv öe 70 obor vzdïl nì kategorie H (st ednì vzdïl nì s v uënìm listem), 100 obor vzdïl nì kategorie M, L, N (st ednì vzdïl nì s maturitnì zkouökou, konzervato ) a 25 obor vzdïl nì kategorie E, J (st ednì vzdïl nì s v uënìm listem, st ednì vzdïl nì). Struktura RVP pro odbornè vzdïl v nì P edloûenè r mcovè vzdïl vacì programy jsou rozdïleny na Ë st vöeobecnou, kter je spoleën pro vöechny obory, a na Ë st odbornou. Postup tvorby RVP je p itom z visl na mnoha faktorech ñ na kvalitï popisu povol nì v IntegrovanÈm systèmu typov ch pozic, na tom, do jakè mìry jsou jasnï vymezeny cìle a obsah vzdïl v nì, z leûì takè na kvalitï spolupr ce se soci lnìmi partnery apod. Rozpracov nì spoleën ch i odborn ch Ë stì RVP p edstavuje velmi sloûit proces hled nì nejvhodnïjöìch eöenì, postup a formulacì. V sledky mnoha jedn nì vyvol valy nutnost nïkolikan sobn ch prav jednotliv ch Ë stì RVP. Lze p edpokl dat, ûe p i tvorbï dalöìch RVP bude postup tvorby RVP mènï komplikovan. SpoleËnÈ Ë sti RVP obsahujì: ï charakteristiku RVP ï klìëovè kompetence absolventa ï kurikul rnì r mce (vzdïl v nì a komunikace v ËeskÈm jazyce, spoleëenskovïdnì vzdïl v nì, p ÌrodovÏdnÈ vzdïl v nì, matematickè vzdïl v nì, estetickè vzdïl v nì, vzdïl v nì pro zdravì, vzdïl v nì v informaënìch a komunikaënìch technologiìch, ekonomickè vzdïl v nì) ï management tvorby ävp ï pr ezov tèmata (obëan v demokratickè spoleënosti, ËlovÏk a ûivotnì prost edì, ËlovÏk a svït pr ce, informaënì a komunikaënì technologie) ï vzdïl v nì û k se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami a û k mimo dnï nadan ch ï RVP ve vzdïl v nì dospïl ch Koncepce spoleën ch Ë stì RVP reagovala takè na iniciativy probìhajìcì v celoevropskèm mï Ìtku (nap. koncept klìëov ch kompetencì) a takè na chystanè zmïny na n rodnì rovni (nap. nov maturitnì zkouöka, jednotnè zad nì z vïreënè zkouöky). OdbornÈ Ë sti RVP zahrnujì: ï odbornè kompetence ï obsahovè okruhy ï r mcovè rozvrûenì obsahu vzdïl nì Kdy budou vzdïl vacì programy dokonëeny Projde-li prvnìch 63 r mcov ch vzdïl vacìch program spïönï vnit nìm p ipomìnkov m ÌzenÌm v r mci MäMT, budou postoupeny do vnïjöìho p ipomìnkovèho ÌzenÌ a na z kladï jeho v sledk budou RVP upraveny tak, aby mohly b t vyd ny s platnostì od 1. z Ì roku n sledujìcìho. DalöÌch 70 RVP m N OV p edloûit k posouzenì v Ìjnu 2007 a rok nato by mïly b t zpracov ny RVP pro vöechny obory. Aby novè dokumenty mohly vejìt v platnost, bude nutnè provèst v kaûdè vlnï zmïnu vl dnìho na ÌzenÌ o soustavï obor vzdïl nì. äkoly budou mìt dva roky na p Ìpravu sv ch ökolnìch vzdïl vacìch program od chvìle, kdy budou RVP vyd ny. D se tedy bez p eh nïnì tvrdit, ûe st ednì odbornè vzdïl v nì stojì na startu reformy. Ing. Jitka Pohankov, n mïstkynï editele N rodnìho stavu odbornèho vzdïl v nì

7 ï JeötÏ k v sledk m û k v programu Maturita naneëisto 2006 V p edchozìm ËÌsle tohoto Ëasopisu byly publikov ny a analyzov ny podrobnè v sledky jednotliv ch test za azen ch do programu Maturita naneëisto Zde bychom chtïli doplnit celkov obraz o tomto programu souhrnn mi p ehledy. N sledujìcì grafy, tabulky i navazujìcì vahy se opït t kajì v hradnï spïönosti (vyj d enè v procentech), tedy podìlu individu lnìho v sledku û ka v bodech ku maxim lnìmu poëtu bod, kter lze v danèm testu zìskat. Variabilita spïönosti û k P i hluböì anal ze v sledk dospïjeme p irozenï takè k ot zce na kolìsavost v sledk (diferenciaci, variabilitu), p iëemû zejmèna oëek v me, ûe test bude dostateënï diferencovat mezi dobr m a öpatn m v konem. Potom jednotlivè v sledky naplnì p imï enï celou ök lu od minima k maximu a charakteristiky variability budou nab vat spìöe vysok ch hodnot. PodÌvejme se tedy na tradiënì statistickou charakteristiku variability veliëin, tj. smïrodatnou (takè standardnì) odchylku u jednotliv ch test. Zde neuvaûujeme pln soubor û k, kte Ì test absolvovali, ale opït podmnoûinu û k, kte Ì budou z danèho p edmïtu maturovat. Podrobn p ehled o variabilitï spïönosti pak uv dìme v n sledujìcìm grafu. TakÈ zde jde samoz ejmï o relativnì variabilitu (ve v poëtu smïrodatnè odchylky jsou pouûity spïönosti v procentech u jednotliv ch û k, nikoliv poëty bod ), takûe je moûnè srovn nì mezi testy. 25 spoleën Ë st Variabilita spïönosti v jednotliv ch testech profilov Ë st anglick jazyk - DT nïmeck jazyk - DT francouzsk jazyk - DT rusk jazyk - DT öpanïlsk jazyk - DT italsk jazyk - DT anglick jazyk - PS nïmeck jazyk - PS francouzsk jazyk - PS rusk jazyk - PS öpanïlsk jazyk - PS italsk jazyk - PS Ëesk jazyk matematika obëansk z klad p ÌrodovÏdnÏ technick z klad informaënï technologick z klad anglick jazyk - DT nïmeck jazyk - DT francouzsk jazyk - DT rusk jazyk - DT öpanïlsk jazyk - DT anglick jazyk - PS nïmeck jazyk - PS francouzsk jazyk - PS rusk jazyk - PS öpanïlsk jazyk - PS Ëesk jazyk a literatura polsk jazyk obëansk a spoleë. z klad dïjepis zemïpis matematika biologie chemie fyzika Pomineme-li italötinu vzhledem k m lo rozs hlèmu datovèmu souboru, a z podobn ch d vod snad i polötinu (mate sk jazyk na menöinov ch ökol ch), zb v n m k zamyölenì test z obëanskèho z kladu, kde je variabilita nejniûöì. Vöimneme si takè vysokè diferenciace v sledk u matematiky na obou rovnìch. OËek van podìl spïön ch û k za r zn ch podmìnek Jak jiû bylo uvedeno, v znam m, kromï posouzenì dosaûenè rovnï, i zkoum nì diferenciace v sledk, o nìû n s obvykl m zp sobem informuje p edchozì graf. P i podrobnïjöì anal ze v sledk bychom se mohli pt t, jakè je rozloûenì (rozdïlenì) v sledk, tj. s jakou ËetnostÌ se jednotlivè moûnè v sledky vyskytly. äiröì odpovïô na takovou ot zku za vöechny testy by vöak p es hla rozumn rozsah tohoto textu, proto se zamï Ìme pouze na 7 d leûit rozhranì v takovèm rozdïlenì. Pro praxi hodnocenì jednotliv ch û k je nezbytn vaha, jakè minim lnì vïdomosti, p esnïji eëeno, jak minim lnì v sledek (aù jiû v bodech nebo v procentech z maxima) je jeötï pro spïönè absolvov nì zkouöky postaëujìcì. Obvykle se stanovuje tzv. hraniënì skûre, tj. hodnota, kter oddïluje spïönè od ne spïön ch. Povaûujeme-li nap. t icetiprocentnì spïönost za postaëujìcì, pak najdeme rozhranì, kterè tomu odpovìd, a nazveme je t icetiprocentnìm hraniënìm (tèû cut-off) skûre. V matematickè terminologii jsou pak hodnoty uvedenè v tabulce kumulativnìmi relativnìmi Ëetnostmi (resp. hodnotami empirickè distribuënì funkce) v tomto bodï. V n sledujìcì tabulce tedy uv dìme procento û k, kte Ì by byli v danèm testu ne spïönì p i nïkter ch typick ch hraniënìch skûre. Obvykl technick problèm, tj. kam za adit û ky, kte Ì dos hli p esnï p ÌsluönÈho rozhranì, je zde eöen tak, ûe je povaûujeme jeötï za spïönè.

8 Vybran hraniënì skûre v jednotliv ch testech spoleën Ë st ñ cizì jazyky test poëet û k anglick jazyk 1 ñ DT ,1 1,4 5,2 13,3 anglick jazyk 1 - PS ,1 1,1 4,8 12,5 nïmeck jazyk 1 ñ DT ,3 1,7 5,8 12,8 nïmeck jazyk 1 ñ PS ,7 3,5 10,4 15,0 francouzsk jazyk 1 ñ DT 553 0,0 1,4 8,3 21,9 francouzsk jazyk 1 ñ PS 553 4,2 10,3 21,3 30,9 rusk jazyk 1 ñ DT 153 0,7 3,9 17,6 34,6 rusk jazyk 1 ñ PS 153 0,7 7,8 22,9 43,1 öpanïlsk jazyk 1 ñ DT 149 0,0 1,3 9,4 23,5 öpanïlsk jazyk 1 ñ PS 152 0,0 2,0 6,6 12,5 DT... didaktick test ñ ËtenÌ a jazykov kompetence PS... didaktick test ñ poslechov subtest hraniënì skûre 20 % 30 % 40 % 50 % profilov Ë st ñ cizì jazyky test poëet û k DT... didaktick test ñ ËtenÌ a jazykov kompetence PS... didaktick test ñ poslechov subtest hraniënì skûre 20 % 30 % 40 % 50 % anglick jazyk 2 ñ DT ,3 5,2 18,1 29,5 anglick jazyk 2 ñ PS ,7 13,2 26,2 42,4 nïmeck jazyk 2 ñ DT ,4 10,9 25,9 45,1 nïmeck jazyk 2 ñ PS ,1 1,1 5,8 13,6 francouzsk jazyk 2 ñ DT 298 0,0 0,3 3,0 11,0 francouzsk jazyk 2 ñ PS 299 0,0 0,3 3,2 10,8 rusk jazyk 2 ñ DT 59 3,4 10,2 42,4 72,9 rusk jazyk 2 ñ PS 59 3,4 18,6 25,4 49,2 öpanïlsk jazyk 2 ñ DT 103 2,9 11,5 20,2 28,8 öpanïlsk jazyk 2 ñ PS 104 1,0 24,5 42,2 64,7 spoleën Ë st ñ dalöì testy test poëet û k hraniënì skûre 20 % 30 % 40 % 50 % Ëesk jazyk ,1 0,5 2,7 10,9 matematika ,3 13,4 24,5 36,9 obëansk z klad ,0 0,1 0,7 4,4 p ÌrodovÏdnÏ technick z kl ,0 0,8 5,1 16,6 informaënï technolog. z kl ,2 8,7 19,9 30,2 V tabulce jsou patrnè znaënè rozdìly mezi uveden mi skûre. SladÏnÌ baterie test do tè mìry, aby bylo moûnè stanovit ono rozhranì mezi spïön mi a ne spïön mi û ky shodnï pro vöechny testy, by bylo mimo dnï obtìûnè, smï ujeme spìöe k sblìûenì hraniënìch skûre u skupin konstrukënï p Ìbuzn ch test. V sledky anal zy uvedenè v tabulce mohou b t uûiteën m podkladem nejen k budoucìmu urëenì hraniënìch skûre pro novou maturitu, ale jsou i z vaûnou informacì pro konstrukci test. V lednu 2007 budou na webov ch str nk ch CERMATu zve ejnïna pl novan hraniënì skûre spolu s p Ìklady test z Maturity naneëisto UËitelÈ a û ci si tak budou moci sami vyzkouöet a posoudit p Ìsnost hodnocenì test novè maturity (je t eba poznamenat, ûe hraniënì skûre u cizìch jazyk bude urëeno pro test jako celek, nikoliv zvl öù pro subtesty, jako je tomu v tabulce). Rozs hl cyklus program Krok za krokem k novè maturitï p inesl adu poznatk, kterè budou vyuûity p i p ÌpravÏ maturitnì zkouöky podle ustanovenì z kona 561/2006 Sb. T kajì se rozsahu a obtìûnosti jednotliv ch profilov Ë st ñ dalöì testy test Ëesk jazyk a literatura ,1 0,5 2,4 10,0 polsk jazyk 136 0,0 0,0 6,8 23,3 obëansk a spoleëenskovïdnì z klad poëet û k hraniënì skûre 20 % 30 % 40 % 50 % ,1 0,5 4,0 19,2 zemïpis ,1 7,7 31,2 58,7 dïjepis ,0 0,9 7,6 24,9 matematika ,1 12,9 24,8 39,0 biologie ,2 1,0 5,8 18,5 chemie ,4 2,3 7,4 17,2 fyzika ,2 8,6 21,1 40,1 test, v bïru typu loh, volby a kombinace konkrètnìch loh p i sestavov nì test. T kajì se takè organizace testov nì na ökol ch, p evzetì a naëtenì z znamov ch arch, d le technik obodov nì odpovïdì a shrnutì v sledk. Velmi d leûitè jsou v öe popsanè poznatky zìskanè z pokusnèho zpracov nì v sledk a vypracov nì protokol o v sledcìch pro jednotlivè û ky, ökoly, krajskè ady a MäMT. Na tomto mìstï vöak chceme zejmèna podtrhnout uûiteënost statistickè anal zy a odbornè spolupr ce koordin tor a analytik pro zdokonalenì postup p i p ÌpravÏ ministerstvem zad van ch zkouöek v novè maturitnì zkouöce. Ing. Ji Ì Hustopeck 8

9 ï OhlÈdnutÌ za letoönìm projektem 9. Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì (CERMAT) realizovalo v tomto roce jiû pot etì projekt HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 9. t Ìd a odpovìdajìcìch roënìk vìcelet ch gymn ziì 2006, jenû je zamï en na vytv enì systèmu monitorov nì a hodnocenì v sledk vzdïl v nì. JednÌm z cìl projektu je zavedenì n rodnì hodnotìcì zkouöky, kter je jednìm z nov ch p ipravovan ch prvk v pedagogickèm hodnocenì a ovï uje v sledky vzdïl v nì û k na v stupu ze z kladnìho vzdïl v nì. DalöÌm z mïrem projektu je zjiöùov nì aktu lnì rovnï vzdïl vacìch v sledk û k 9. t Ìd a jim odpovìdajìcìch roënìk vìcelet ch gymn ziì v danèm ökolnìm roce. Z kladnìm aktu lnìm cìlem je p inèst informace o znalostech a dovednostech û k. CÌlovÈ skupiny projektu jsou z kladnì ökoly, û ci 9. t Ìd, st ednì ökoly, krajskè ady, rodiëe, zamïstnavatelè a MäMT. Projekt vyuûìval Ëty i z kladnì n stroje pro sbïr informacì ñ t i didaktickè testy a û kovsk dotaznìk. Oblasti testov nì (testy matematick ch dovednostì, studijnìch dovednostì, dovednostì v ËeskÈm jazyce) a û kovsk dotaznìk byly zvoleny s ohledem na hlavnì smïr z kladnìho vzdïl v nì a souëasnï na obvyklè sloûenì p ijìmacìch zkouöek na st ednì ökoly. Test matematick ch dovednostì a test dovednostì v ËeskÈm jazyce vych zì z uëebnìch osnov jako z kladnìch pedagogick ch dokument a zohledúuje i koncepci dan ch p edmït resp. vzdïl vacìch oblastì v r mcov ch vzdïl vacìch programech. Test studijnìch dovednostì p esahuje r mec bïûnï vyuëovan ch p edmït ; jeho cìlem je ovï it p edpoklady û k pro spïönè studium. CÌlem û kovskèho dotaznìku je zìskat informace o jednotliv ch û cìch, kterè pomohou hloubïji analyzovat testovè v sledky (nap. zn mka, typ st ednì ökoly, vzdïl nì rodië atd.), a zìskat zajìmavè daje t kajìcì se ökolnì v uky. CelkovÈ v sledky jsou obdobnè jako v minul ch projektech. NejvyööÌ pr mïrnou spïönost û k vykazuje test dovednostì v ËeskÈm jazyce, k nïmuû se tïsnï blìûì test studijnìch dovednostì. é kovsk spïönost v testu matematick ch dovednostì je naopak v raznï niûöì. Srovn v nì v sledk û k v jednotliv ch testech m ûe b t problematickè. V roce 2006 se poprvè projektu Ëastnili nejen û ci 9. roënìk z kladnìch ökol, ale takè û ci odpovìdajìcìch roënìk vìcelet ch gymn ziì. Podle oëek v nì û ci vìcelet ch gymn ziì dopadli v raznï lèpe neû û ci z kladnìch ökol, p iëemû nejvyööì rozdìl vykazuje test matematick ch dovednostì. lohy vych zejìcì z textu eöily zpravidla lèpe dìvky, naopak lohy s v chozìmi informacemi v podobï schèmatu Ëi grafu eöili lèpe chlapci. V testu matematick ch dovednostì byli spïönïjöì chlapci, test dovednostì v ËeskÈm jazyce je naopak testem s vyööì spïönostì dìvek. Toto zjiötïnì odpovìd i v sledk m v testu studijnìch dovednostì, kde jsou dìvky jednoznaënï spïönïjöì v loh ch postaven ch na textech. SouË stì û kovskèho dotaznìku byla poloûka zjiöùujìcì, na kter typ st ednì ökoly si û ci podali p ihl öku. NejvyööÌ spïönost p i eöenì test majì û ci pod vajìcì si p ihl öku na gymn zia, spïönost postupnï a signifikantnï kles aû po û ky pod vajìcì si p ihl öku na uëiliötï a odborn uëiliötï. RozdÌl mezi krajnìmi skupinami je ve vöech t ech testech p ibliûnï dvojn sobn. ObdobnÈ v sledky byly zjiötïny i v uplynul ch roënìcìch. é ci v dotaznìku uv dïli nejvyööì dosaûenè vzdïl nì svè matky a svèho otce. Podle oëek v nì se prok zala souvislost mezi vzdïl nìm rodië û k a jejich testov mi v sledky.»ìm vyööì je vzdïl nì rodië, tìm lepöì jsou v sledky û k v testech. Tato souvislost byla prok z na ve vöech t ech testech. Projekt HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 9. t Ìd a odpovìdajìcìch roënìk vìcelet ch gymn ziì 2006 ovï il novè str nky hodnocenì v sledk vzdïl v nì z hlediska obsahu i organizace testov nì. Projekt si kladl za cìl prohloubit p Ìpravu n rodnì hodnotìcì zkouöky. Na z kladï z vïreënè zpr vy z projektu zpracoval PhDr. P emysl Ros lek ï OhlÈdnutÌ za letoönìm projektem 5. Projekt HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 5. roënìk Zä 2006 sleduje naplnïnì dvou skupin cìl. Jedna skupina se vztahuje k rozöì enì informacì slouûìcìm vnit nìmu systèmu ÌzenÌ kvality ökol a zavedenì prvk externì evaluace v sledk vzdïl v nì do z kladnìch ökol. Druh skupina se v ûe na monitorov nì aktu lnì rovnï vzdïl vacìch v sledk û k 5. t Ìd. Testy realizovanè v krajìch KarlovarskÈm, LibereckÈm a VysoËina byly zamï eny na ovï ov nì dovednostì û k z n sledujìcìch oblastì: matematickè dovednosti, dovednosti v ËeskÈm jazyce a studijnì dovednosti. Projekt HodnocenÌ v sledk vzdïl v nì û k 5. roënìk z kladnìch ökol 2006 vyuûìval pro sbïr informacì kromï t Ì didaktick ch test i û kovsk dotaznìk, kter slouûil k doplnïnì informacì o jednotliv ch û cìch. ZÌskan data napomohla hloubïji analyzovat testovè v sledky a poskytla zajìmavè daje t kajìcì se ökolnì v uky. Test dovednostì v ËeskÈm jazyce prok zal, ûe velkè Ë sti û k neëinì vïtöì problèmy eöenì loh v oblasti urëov nì slovnïdruhovè platnosti slov, rozezn v nì jazykov ch prost edk spisovn ch a nespisovn ch Ëi posuzov nì syntaktickè v stavby textu. NejslaböÌch v sledk dosahovali û ci p i eöenì loh, jimiû byly ovï ov ny dovednosti souvisejìcì se znalostì z kladnìch pravidel ËeskÈho pravopisu. ProblematickÈ jsou pro û ky i oblasti syntaxe a tvaroslovì. Test matematick ch dovednostì odhalil, ûe u odpovïdì Ñcelou vïtouì se ke slovu hl sì Ëasto zmiúovan neduh naöeho vzdïl v nì ñ zanedbanè dovednosti û k vyjad ovat se, formulovat poznanè z konitosti vlastnìmi slovy, vnìmat jejich skuteën obsah. Pro û ky byli sloûitè takè lohy geometrickè. Bezradnost û k p i konstrukci rovnobïûky a kolmice se prozrazuje nadpr mïrnou vynechanostì lohy. DalöÌm znepokojujìcìm v sledkem je disproporce mezi reakcì na ot zku Ño kolikì a Ñkolikr tì. Nemal Ë st û k uëinila pravdïpodobnï chybu v d sledku nepozornèho ËtenÌ zad nì lohy. P esto rozliöenì operacì spojen ch s dan mi ot zkami pat Ì mezi z kladnì znalosti a dovednosti odpovìdajìcì tomuto vzdïlanostnìmu stupni. NejvyööÌ pr mïrnou spïönost û k vykazuje test dovednostì v ËeskÈm jazyce, zatìmco v testu studijnìch dovednostì byli û ci dokonce mènï spïönì neû v matematice. DalöÌ zajìmavè daje poskytl û kovsk dotaznìk. Z hlediska pohlavì vykazuje nejvyrovnanïjöì v sledky test studijnìch dovednostì. V testu matematick ch dovednostì byli spïönïjöì chlapci a test dovednostì v ËeskÈm jazyce je naopak testem s vyööì spïönostì dìvek. Pr mïrn spïönost dìvek je vyööì neû pr mïrn spïönost chlapc. é k m bylo nabìdnuto sedm vybran ch aktivit, z nichû u kaûdè mïli oznaëit, jak Ëasto se jì vïnujì. Podle projektu je v p tè t ÌdÏ nejëastïjöì aktivitou û k ve volnèm Ëase ËtenÌ knìûek a Ëasopis. Sledov nì televize se ocitlo aû na druhèm mìstï p ed hrami a povìd nìm s kamar dy. DalöÌ aktivitou v po adì jsou hry na poëìtaëi, pomïrnï tïsnï n sledovanè sportovnìmi krouûky. Pro û ky p t ch t Ìd z kladnìch ökol je matematika mnohem oblìbenïjöìm p edmïtem neû Ëesk jazyk, a to zejmèna u chlapc, kde je obliba matematiky vìce neû Ëty ikr t vyööì neû ËeskÈho jazyka. Zar ûejìcì je skuteënost, ûe 43 % chlapc uv dì Ëesk jazyk jako neoblìben. Projektem resp. jeho v sledky zìsk vajì z ËastnÏnÈ ökoly adu zajìmav ch informacì, kterè jim poskytujì d leûitou zpïtnou vazbu. Na z kladï z vïreënè zpr vy z projektu zpracoval PhDr. P emysl Ros lek 9

10 ï V bïr z nejëastïji pokl dan ch dotaz k novè maturitnì zkouöce 1) ProË je reforma st vajìcì maturitnì zkouöky û doucì? Dnes vypad maturitnì zkouöka p ev ûnï tak, ûe si û ci ve vöech p edmïtech vylosujì jednu z 25ñ30 ot zek a nez Ìdka z leûì jen na jejich ötïstì, zda si vybrali lehkou Ëi tïûkou ot zku.»asto je zkouöka zamï ena pouze na to, co se û ci dok zali v dobï p edmaturitnì nauëit nazpamïù. BÏhem zkouöek neb vajì zkouöeni û ci komplexnï, ze sv ch znalostì a dovednostì. MaturitnÌ ot zky jsou parci lnï zamï enè, postr dajì komplexnì rozmïr. Samoz ejmï to neplatì o vöech ökol ch. Neexistuje vöak û dn moûnost porovn nì v sledk st vajìcìch maturitnìch zkouöek na jednotliv ch ökol ch. ZatÌmco na nïkter ch ökol ch jsou zkouöky velmi tïûkè, jinde p Ìliö lehkè. P itom vöichni majì jakoby stejnou maturitu. é ci nemajì p Ìliö velkou moûnost p i volbï jednotliv ch p edmït. RovnÏû hodnocenì ze strany st vajìcìch komisì b v ryze subjektivnì. Jin mi slovy ñ maturitnì zkouöka postupnï ztr cela v povïdnì hodnotu, Ëehoû d kazem je i to, ûe st le kles podìl vysok ch ökol, kterè zohledúujì v sledek maturitnì zkouöky v r mci p ijìmacìho ÌzenÌ. CÌlem novè maturitnì zkouöky je zmïna, jejìmû v sledkem bude zajiötïnì minim lnìho standardu zkouöek, dosaûenì vyööì kvality zkouöek, objektivnìho hodnocenì a v neposlednì adï i dosaûenì srovnatelnosti v sledk z jednotliv ch ökol. 2) Kdy byla reforma maturitnì zkouöky v»r zah jena, kdo ji inicioval a jak se reforma prozatìm vyvìjì? O pot ebï reformy maturitnì zkouöky se zaëalo diskutovat uû v prvnì polovinï 90. let minulèho stoletì, v z sadï v souvislosti se zvyöujìcìm se poëtem ökol, kterè poskytovaly st edoökolskè vzdïl nì zakonëenè maturitnì zkouökou. Po tzv. Sond ch Maturant, kterè ovï ovaly zejmèna to, zda lze zorganizovat "celoploönou" zkouöku, doölo na podzim roku 1999 dohodou tehdejöìch editel V zkumnèho stavu pedagogickèho, V zkumnèho stavu odbornèho ökolstvì (dnes N rodnì stav odbornèho vzdïl v nì) a stavu pro informace ve vzdïl v nì ( IV) ke z ÌzenÌ Centra pro reformu maturitnì zkouöky (CERMAT). CERMAT se stal divizì IV a pozdïji byl p ejmenov n na Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì. Od roku 2001 byl zah jen dlouhodob cyklus program Krok za krokem k novè maturitï, pro nïû se od roku 2003 ust lilo oznaëenì Maturita naneëisto s p Ìsluön m vroëenìm. Naposledy tak probïhla Maturita naneëisto Od je Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì samostatn m subjektem z Ìzen m MäMT. CÌlem je pomoci vöem zainteresovan m p i p ÌpravÏ na zmïny, kterè vzniknou zavedenìm novè maturitnì zkouöky. 3) Jakou podobu bude mìt nov maturitnì zkouöka? Nov maturitnì zkouöka obsahuje adu novinek: maturitnì zkouöka se skl d ze spoleënè a profilovè Ë sti. é k m ûe rovnïû skl dat dalöì, nepovinnè zkouöky. A) SpoleËn Ë st se skl d ze t Ì zkouöek, a to z: ï ËeskÈho jazyka; ï cizìho jazyka, û k volì z nabìdky öesti cizìch jazyk (angliëtina, nïmëina, francouzötina, öpanïlötina, ruötina a italötina) ï z volitelnè zkouöky, û k volì z nabìdky matematika, obëansk z klad, p ÌrodovÏdnÏ technick z klad nebo informaënï technologick z klad Zkouöky z ËeskÈho a cizìho jazyka se skl dajì z pìsemnè (didaktick test a strukturovan pìsemn pr ce) a stnì Ë sti, zatìmco voliteln zkouöka se kon pìsemnou formou.» st maturitnì zkouöky z ITZ (informaënï-technologick z klad) se kon p Ìmo na PC. PovinnostÌ ökoly je p ipravovat û ka minim lnï na dvï z uveden ch voliteln ch zkouöek. B) Profilov Ë st maturitnì zkouöky se skl d ze 3 povinn ch zkouöek. NabÌdku urëuje editel danè ökoly stejnï jako formu, tèmata a termìny kon nì tïchto zkouöek. é k m ûe d le konat nejv öe 4 nepovinnè zkouöky, a to z nabìdky stanovenè editelem ökoly nebo z nabìdky stanovenè ministerstvem. 4) Nebude nov maturitnì zkouöka mnohem n roënïjöì neû ta st vajìcì, neboù se zde bude konat mnoho zkouöek? Ve spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky organizovanè st tem nelze vylouëit, ûe zatìmco nap. student m nïkter ch gymn ziì se tato Ë st novè maturitnì zkouöky bude zd t p Ìliö lehk, student m SOU nebo n stavbovèho studia naopak velmi obtìûn. Testy spoleënè Ë sti jsou koncipov ny na z kladï pr niku obsahu uëebnìch dokument vöech obor vzdïl v nì st ednìch ökol s maturitou. Z leûì pouze na editeli p ÌsluönÈ ökoly, jakou obtìûnost zvolì p i profilovè Ë sti zkouöky. ÿeditelè st ednìch ökol za adì do tèto Ë sti maturity zkouöky z odborn ch nebo vöeobecnï vzdïl vacìch p edmït, kterè ökola vyuëuje. Z leûì jen na editelìch jednotliv ch ökol, zda obsah profilovè Ë sti maturitnì zkouöky vytvo Ì ökoly samy anebo vyuûijì nabìdky stanovenè MäMT. 5) Jestliûe MäMT p ipravilo prost ednictvìm Centra pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì (CERMATu) testy i do profilovè Ë sti maturitnìch zkouöek, neznamen to, ûe ökoly a editelè ökol budou muset stejnï akceptovat to, co jim zadajì centr lnì organizace jako MäMT a CERMAT? Profilov Ë st maturitnì zkouöky je plnï v kompetenci editel ökol. Ti urëì nabìdku povinn ch zkouöek a rovnïû stanovì formu, tèmata a termìny kon nì tïchto zkouöek. Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì bude zajiöùovat kromï spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky rovnïû nabìdku test pro profilovou Ë st maturitnì zkouöky, ale jen na editeli kaûdè jednotlivè ökoly z leûì, zda tèto nabìdky vyuûije. 6) Jak budou novè maturitnì zkouöky zajiötïny po odbornè str nce? Nebudou maturitnì zkouöku koncipovat ednìci, kte Ì nikdy neuëili, anebo rekvalifikovanì uëitelè, kte Ì jednotliv m obor m nerozumïjì? Bude existovat kontrola zad van ch testov ch loh? Testy p ipravujì odbornìci (p edmïtovì koordin to i) v Centru pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì. P edmïtovì koordin to i jsou vesmïs b valì nebo st le Ë steënï praktikujìcì uëitelè st ednìch Ëi vysok ch ökol s vysok mi odborn mi znalostmi v oblasti testologie. Kaûd p edmïtov koordin tor m sìù externìch spolupracovnìk opït z ad st edoökolsk ch a vysokoökolsk ch pedagog. Tito externì spolupracovnìci jsou tv rci loh a vybranì z nich i odbornì recenzenti testov ch loh. 7) V p ÌpadÏ, ûe se v testech objevì chyby, jak se budou chybnè ot zky vyhodnocovat, kdyû û k odpovì "öpatnï", ale vlastnï dob e? St v se i v zahraniëì na prestiûnìch univerzit ch i odborn ch pracoviötìch, ûe se v ostrèm testu objevì chyby. Nejedn se o û dnou tragèdii. Test je vyhodnotiteln tak, aby û ci nebyli poökozeni. Zp sob vyhodnocenì m ûe b t vìce, z leûì na typu testovè lohy a konkrètnì chybï. Ten nejjednoduööì zp sob je, ûe se vöem û k m dan chybnï zadan loha zapoëìt tak, jako by ji eöili spr vnï. 8) ProË aplikovat na vöechny û ky jednotnè testy, kdyû budou pro maturanty nïkter ch ökol p Ìliö jednoduchè, zatìmco pro jinè ökoly velmi sloûitè? JednotnÈ testy pro vöechny se t kajì pouze spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky, resp. jejì pìsemnè Ë sti, profilov Ë st, jak jiû bylo eëeno, je plnï v kompetenci editel ökol. Koncepce spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky vych zì z odpovïdnosti st tu garantovat, ûe absolvent kaûdè st ednì ökoly si osvojil spoleënè minimum vöeobecnèho vzdïl nì, coû je jednìm z nejd leûitïjöìch cìl p ipravovanè maturitnì zkouöky. Doposud neexistovala û dn moûnost porovn nì v sledk st vajìcìch maturitnìch zkouöek na jednotliv ch ökol ch, coû se zavedenìm spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky zmïnì. 9) Neznamen zavedenì novè maturitnì zkouöky radik lnì zmïnu pro p Ìpravu k maturitnì zkouöce u û k, kte Ì se jiû od 1. roënìku svèho studia na Sä p ipravujì na dosavadnì maturity? Nov maturitnì zkouöka vych zì z dosud platn ch pedagogick ch dokument, takûe se v û dnèm p ÌpadÏ nebude jednat o testov nì û k ze znalostì a dovednostì, kterè si nemohli osvojit bïhem Ëty aû osmiletèho studia na st ednì ökole Ëi vìceletèm gymn ziu. 10