ČÍSLO. CENTRUM PRO ZJIäçOV NÕ V SLEDKŸ VZDÃL V NÕ. OBSAH

Transkript

1 CENTRUM PRO ZJIäçOV NÕ V SLEDKŸ VZDÃL V NÕ ČÍSLO ï V ûenì Ëten i, ve druhèm letoönìm ËÌsle naöeho Ëasopisu v s chceme mimo jinè sezn mit s vybran mi v sledky Maturity naneëisto Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì pokroëilo v p ÌpravÏ na novou maturitnì zkouöku jiû velmi daleko jak po str nce organizaënì, tak po str nce p Ìpravy test. Na tèto skuteënosti nic nemïnì v mèdiìch p et sanè tèma Ñchyby v testechì Maturity naneëisto 2006 v obdobì p ed volbami do poslaneckè snïmovny. Na testech pro prvnì rok novè maturitnì zkouöky ve ökolnìm roce 2007/2008 jsme zaëali intenzivnï pracovat jiû v letoönìm roce a v porovn nì s p Ìpravn mi programy Maturita naneëisto budou posìleny ovï ovacì procesy p i v voji testov ch materi l. V souëasnè dobï se nach zìme paralelnï v p ÌpravÏ na novou maturitnì zkouöku i na program Maturita naneëisto S vïdomìm zodpovïdnosti p Ìpravy na stranï naöì i na stranï ökol i s vïdomìm nutnosti efektivnìho vynakl d nì finanënìch prost edk ze st tnìho rozpoëtu se p ipravujeme na tzv. Minim lnì variantu Maturity naneëisto N zev Minim lnì varianta p edznamen v, ûe se chyst me na takovou variantu Maturity naneëisto 2007, kterou bude moûnè v souvislosti s dosud vykonanou pracì na p ÌpravÏ novè maturitnì zkouöky pokl dat za variantu dostateënï kvalitnì p Ìpravy pro ökolnì rok 2007/2008. UpouötÌme tak od p vodnï pl novanè Maturity naneëisto 2007 jako gener lnì zkouöky uvaûovanè v plnèm rozsahu jako maturitnì zkouöka podle z kona Ë. 561/2004 Sb. Minim lnì varianta vych zì z pot eby ovï it dosud neovï enè na stranï naöì a p ipravit rovnïû uëitele i û ky. V bec poprvè budou v roce 2007 û k m s maturitnìm roënìkem zad ny dalöì p edpokl danè souë sti pìsemnè Ë sti maturitnì zkouöky ñ strukturovanè pìsemnè pr ce z ËeskÈho jazyka a cizìch jazyk. VyhodnocenÌ tïchto pracì bude probìhat ve ökol ch a v sledky budou p ed ny Centru pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì. D le bude poprvè v jeden den organizov na voliteln zkouöka. é ci tedy budou volit jednu zkouöku z moûnostì: ï Matematika 1; ï ObËansk z klad; ï P ÌrodovÏdnÏ technick z klad; ï InformaËnÏ technologick z klad. Chceme tak d t ökol m k dispozici p edevöìm dalöì (teprve druhou) variantu test z p ÌrodovÏdnÏ technickèho z kladu a informaënï technologickèho z kladu spolu s dalöì moûnou verzì Ëi verzemi praktickè zkouöky na poëìtaëi. SouËasnÏ budou ökol m na internetu k dispozici testy z Maturity naneëisto 2006 obohacenè o n vrhy hodnocenì p ipravovanè pro rok UËitelÈ i û ci se tak budou moci sezn mit i s p ÌsnostÌ hodnocenì test a p edevöìm s hranicì oddïlujìcì spïönè û ky od ne spïön ch. Sezn menì se s tïmito testy, jejich zad nì a vyhodnocenì bude ponech no na ökol ch samotn ch. JednotnÈ testovacì schèma bude z vaznè pro vöechny p ihl öenè ökoly a bude redukov no do 4 dn (p edpokl d me ñ ). ZaËneme strukturovanou pìsemnou pracì z ËeskÈho jazyka a anglickèho jazyka, druh den bude n sledovat voliteln zkouöka a strukturovan pìsemn pr ce z nïmeckèho jazyka, t etì a Ëtvrt den budou vyhrazeny pro mènï Ëasto volenè zkouöky z dalöìch cizìch jazyk. V bïr zkouöek a Ë stì zkouöek, ke kter m ökoly p ihl sì svè û ky, bude ponech n na volnèm v bïru. StrukturovanÈ pìsemnè pr ce z cizìch jazyk na rovni 2 budou ökol m k dispozici a ökoly je budou moci û k m zadat ve volnèm reûimu. V sledky budou rovnïû p ed ny k centr lnìmu zpracov nì. V sledky tïchto zkouöek a tïchto Ë stì zkouöek budou po centr lnìm zpracov nì vyhodnoceny a zasl ny ökol m a û k m. VÏ Ìme, ûe tato p ipravovan varianta bude znamenat vïtöì ochotu ökol zapojit se do programu Maturita naneëisto 2007, a p ispïje tak i k p ÌpravÏ vïtöìho poëtu ËastnÌk na d leûitè aspekty organizace maturitnì zkouöky. DalöÌ informace o programu Maturita naneëisto 2007 obdrûely st ednì ökoly s maturitnìm roënìkem zaë tkem Ìjna v dopise adresovanèm editeli ökoly. Tyto informace budou rovnïû k dispozici na naöich internetov ch str nk ch. PhDr. Martin Chv l, Ph.D. ÿeditel Centra pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì OBSAH /2/ MATURITA NANE»ISTO 2006 /3/ Z KLADNÕ V SLEDKY PROGRAMU MATURITA NANE»ISTO 2006 /18/ V SLEDKY PROGRAMU MATURITA BEZ HANDICAPU 2006 /21/ HODNOCENÕ V SLEDKŸ VZDÃL V NÕ é KŸ 9. TÿÕD Zä A ODPOVÕDAJÕCÕCH RO»NÕKŸ VÕCELET CH GYMN ZIÕ 2006 /22/ HODNOCENÕ V SLEDKŸ VZDÃL V NÕ é KŸ 5. RO»NÕKŸ Zä 2006 /23/ TEXT ñ CO TO MŸéE B T?

2 ï Info Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì (CERMAT) spustilo k novou podobu vlastnìch internetov ch str nek. Najdete na nich informace o p ÌpravÏ novè maturitnì zkouöky i o naöich dalöìch aktu lnìch i dlouhodob ch aktivit ch, uskuteëúovan ch zejmèna v r mci systèmovèho projektu KVALITA I, jednoho z projekt EvropskÈho soci lnìho fondu (ESF). Budeme v m vdïënì za vöechny podnïty, kterè by mohly vèst k lepöì informovanosti û k, uëitel, editel ökol a rodië i celè odbornè a laickè ve ejnosti o vöech Ëinnostech Centra pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì. Na vaöe ohlasy se tïöìme na adrese info@cermat.cz. ï Maturita naneëisto 2006 Ve ökolnìm roce 2005/2006 realizovalo Centrum pro zjiöùov nì v sledk vzdïl v nì (CERMAT) v r mci dlouhodobèho programovèho cyklu Krok za krokem k novè maturitï jiû öest program Maturita naneëisto 2006 (MANA 2006). Kaûd program m v p ÌsluönÈm kalend nìm roce stanoveny cìle nezbytnè pro ovï enì dalöìch krok p Ìpravy maturitnì zkouöky ve ökolnìm roce 2007/2008 dle novèho ökolskèho z kona Ë. 561/2004 Sb. KaûdoroËnÌ programy jsou p ipravov ny tak, aby se mohl zapojit vûdy vïtöì poëet st ednìch ökol s maturitnìmi t Ìdami. V sledky dosud uskuteënïn ch program dokazujì, ûe ökoly se na Ëast v programech p ipravujì, majì o ni z jem a dlouhodobï sledujì spïönost sv ch û k. Program MANA 2006 byl koncipov n tak, aby naplnil adu cìl. Mezi nejv znamnïjöì stanovenè cìle pat ilo: ï ovï it jednotnè testovacì schèma ñ zkouöky jsou zad v ny v urëit den a hodinu v celè»eskè republice; ï d t ökol m moûnost ovï it si roveú jejich p Ìpravy pro novè volitelnè zkouöky v r mci spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky (MZ) ñ InformaËnÏ technologickèho z kladu (ITZ) a P ÌrodovÏdnÏ technickèho z kladu (PTZ); ï sezn mit uëitele a û ky s poslechov m subtestem ze vöech nabìzen ch cizìch jazyk v r mci spoleënè a profilovè Ë sti MZ; ï poskytnout vöem z ËastnÏn m û k m individu lnì v sledky ve formï Protokolu o v sledcìch û ka ze spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky; ï ovï it tisk a balenì testov ch materi l v bezpeënostnìm reûimu; ï ovï it Ëinnosti zadavatel a ökolnìch maturitnìch komisa ; ï ovï it Ëinnosti hodnotitel otev en ch loh zkouöky Matematika 1 p Ìmo ve ökol ch; ï ovï it spolupr ci st ednì ökoly s p Ìsluön m krajsk m adem; ï ovï it spolupr ci krajsk ch ad s CERMATem p i organizaënìm zajiötïnì MZ; ï ovï it nïkterè aspekty navrûenèho modelu novè maturitnì zkouöky pro û ky se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami. Do letoönìho programu se p ihl silo ökol s maturitnìm roënìkem ze 13 kraj. Z p vodnï p ihl öen ch û k se testov nì nakonec z Ëastnilo û k. äkoly Kr lovèhradeckèho kraje se programu nez Ëastnily. Ëast ökol v programu byla dobrovoln. Do programu se zapojili i û ci se speci lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami (vìce v Ël nku V sledky programu Maturita bez handicapu 2006). Srovn nì s roky 2004, 2005 uv dìme v n sledujìcì tabulce. PoËet Sä s mat. roënìky PodÌl p ihl öen ch ökol v % PoËet p ihl öen ch ökol PoËet û k ,7 % ,5 % ,16 % PodrobnÏjöÌ statistickè daje k roku 2006 naleznete na webovè str nce: V letoönìm roce bylo ökol m nabìdnuto celkem 26 zkouöek. Zkouöky vych zely z aktualizovan ch katalog poûadavk ke spoleënè i profilovè Ë sti maturitnì zkouöky. 1 Jednalo se o zkouöky: ï spoleënè Ë sti (S») MZ:»esk jazyk, cizì jazyky 1 (anglick, nïmeck, francouzsk, italsk, öpanïlsk a rusk ), Matematika 1, ObËansk z klad, InformaËnÏ technologick z klad, P ÌrodovÏdnÏ technick z klad; ï profilovè Ë sti (P») MZ:»esk jazyk a literatura, Polsk jazyk, cizì jazyky 1 a 2 (anglick, nïmeck, francouzsk, italsk, öpanïlsk a rusk ), Matematika 2, ObËansk a spoleëenskovïdnì z klad, Biologie, Chemie, Fyzika, DÏjepis a ZemÏpis. Kaûd û k si musel povinnï zvolit 3 zkouöky ze spoleënè Ë sti, a to:»esk jazyk, jeden cizì jazyk 1 a volitelnï Matematiku 1, nebo ObËansk z klad. VolitelnÈ zkouöky spoleënè Ë sti MZ z ITZ a PTZ byly v MANA 2006 za azeny v jimeënï, z d vodu pilotnìho ovï ov nì, do profilovè Ë sti. V bïr zkouöek z profilovè Ë sti byl pro û ky dobrovoln.»asov limit pro eöenì pìsemnèho didaktickèho testu (u cizìch jazyk subtestu ) byl stanoven v z vislosti na druhu zkouöky na 60, 90 a 120 minut. u cizìch jazyk trval v rozpïtì od 30 do 45 minut. Individu lnì p ihlaöov nì û k prost ednictvìm ökoly ( editele nebo jìm povï enè osoby) se uskuteënilo v termìnu od do na webovè str nce CERMATu. Po zad nì jmen û k s jejich daty narozenì, p ÌpadnÏ druhu postiûenì, a volby zkouöek z nabìdky bylo nutnè zadat oznaëenì, kapacitu uëeben a jmèna zadavatel. Z d vodu objektivity zkouöky a neruöenèho pr bïhu byl doporuëen maxim lnì poëet 17 û k v uëebnï. äkola ke kaûdè zkouöce p i adila uëebnu a zadavatele, aplikace pak automaticky rozmìstila û ky do uëeben a vygenerovala jmennè seznamy û k, kterè byly pro kaûdou ökolu zve ejnïny po zad nì IZO a hesla na webov ch str nk ch. Pro kaûdèho û ka byl vygenerov n identifikaënì kûd ve formï samolepicìho ötìtku s Ë rov m kûdem, kter slouûil k oznaëenì z znamov ch arch pro odpovïdi û ka a z roveú k jeho identifikaci p i zpracov nì v sledk. Kompletace z silek testov ch materi l pro ökoly byla zajiötïna CERMATem a externì firmou v bezpeënostnìm reûimu podle adresn ch v Ëetek pro ökoly (lokality) a vöechny uëebny. Z silky byly zabezpeëeny proti p edëasnèmu zve ejnïnì a opat eny p ed vacìmi pr vodkami. Distribuce z silek testov ch materi l zajistil CERMAT s pomocì odbor ökolstvì krajsk ch ad (Oä K ). ZodpovÏdnost za bezpeënè uloûenì z silky ve ökole do zah jenì zkouöek dle jednotnèho testovacìho schèmatu, resp. do p Ìchodu komisa e jmenovanèho p Ìsluön m K, mïl editel ökoly. Pro zajiötïnì bezchybnè p Ìpravy testov nì, vlastnìho testov nì a vr cenì vyplnïn ch z znamov ch arch ze ökol k hromadnèmu zpracov nì do CERMATu bylo nezbytnè proökolenì ökolnìch maturitnìch komisa a zadavatel. Tato ökolenì se uskuteënila v pr bïhu ledna aû b ezna ve spolupr ci s Oä K. Celkem bylo 28 lektory proökoleno ökolnìch maturitnìch komisa a zadavatel. Na Ëinnost zadavatel a pr bïh testov nì ve ökole dohlìûel ökolnì maturitnì komisa, kter byl jmenov n na n vrh editele ökoly Oä K. Na funkci zadavatele delegoval editel ökoly pedagogickè pracovnìky svè ökoly. Zad v nì zkouöek spoleënè Ë sti MZ se uskuteënilo podle jednotnèho testovacìho schèmatu ve vöech p ihl öen ch st ednìch ökol ch. Zkouöky 1 Aktualizované katalogy jsou odvozeny od stávajících pedagogických dokumentů s přihlédnutím k připravovaným RVP. Zároveň byly zohledněny zkušenosti získané v průběhu přípravy zavádění maturitní zkoušky. Katalogy jsou uveřejněny na webové stránce MŠMT a CERMATu. 2

3 spoleënè Ë sti MZ byly zad v ny v termìnu od do Zkouöky profilovè Ë sti MZ byly realizov ny ve volnèm reûimu ökol (harmonogram zkouöek si stanovila ökola sama dle sv ch Ëasov ch a kapacitnìch moûnostì), a to v termìnu od do é ci, kte Ì si objednali v profilovè Ë sti zkouöku z cizìho jazyka 1, konali tuto zkouöku v termìnu kon nì zkouöek spoleënè Ë sti. Zad v nì zkouöek spoleënè Ë sti v uëebn ch provedli podle jednotn ch pokyn vyökolenì zadavatelè. Po skonëenì testov nì zadavatelè p edali vyplnïnè z znamovè archy (ZA) ökolnìmu maturitnìmu komisa i, kter je v bezpeënostnì ob lce dopravil na sbïrnè mìsto urëenè p Ìsluön m krajsk m adem. Ve dvou svozech byly bezpeënostnì ob lky p evezeny do CERMATu k hromadnèmu zpracov nì. V pr bïhu zad v nì zkouöek provedli pracovnìci CERMATu i pracovnìci»eskè ökolnì inspekce kontrolu v nïkter ch ökol ch. Nebyly shled ny û dnè z vaûnè nedostatky. Vöichni û ci, kte Ì se zkouöek spoleënè Ë sti z Ëastnili, obdrûeli Protokol o v sledcìch û ka ze spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky. Protokol informoval konkrètnìho û ka o jeho v sledcìch ve zkouök ch. Z roveú poskytoval informace o pr mïrnè spïönosti û k jeho ökoly a porovn nì tèto spïönosti s pr mïrn mi v sledky z ËastnÏn ch ökol v danèm kraji a v celè»eskè republice. ÿeditelè ökol obdrûeli podrobnè souhrnnè zpr vy ze zkouöek spoleënè a profilovè Ë sti. CelkovÏ lze program Maturita naneëisto 2006 hodnotit jako spïön. Na jeho zd rnèm pr bïhu mïli nemal podìl editelè a uëitelè z ËastnÏn ch ökol, pracovnìci odbor ökolstvì krajsk ch ad i dalöì spolupracovnìci, bez jejichû aktivnìho zapojenì by se program nemohl uskuteënit. Mgr. Martina Bezuchov ï Z kladnì v sledky programu Maturita naneëisto 2006 N sledujìcì str nky jsou vïnov ny v sledk m Maturity naneëisto Vöechny daje obsaûenè v grafech i tabulk ch se t kajì û k, kte Ì p i eöenì test uvedli, ûe budou z danèho p edmïtu skl dat maturitnì zkouöku (se samoz ejmou v jimkou ËeskÈho jazyka, polskèho jazyka a p ÌrodovÏdnÏ technickèho z kladu). Pozornost je t eba vïnovat i poët m û k, ze kter ch je poëìt n pr mïrn v sledek za danou kategorii. daje o pohlavì û k a o zn mk ch na vysvïdëenì byly zìsk ny ze û kovsk ch dotaznìk. NÏkte Ì û ci vöak dotaznìk nevyplnili, proto celkovè poëty û k nemusì souhlasit. Ëast ökol v programu byla dobrovoln. daje tedy nejsou reprezentativnì z hlediska vöech maturant v»eskè republice, p esto je zve ejúujeme jako daje zajìmavè. Je ovöem nutnè vnìmat je s ohledem na uvedenè skuteënosti. Mate skè jazyky»esk jazyk Didaktick test z ËeskÈho jazyka byl konstruov n na z kladï maturitnìch poûadavk ke zkouöce z ËeskÈho jazyka, definovan ch Katalogem poûadavk k maturitnì zkouöce ñ Ëesk jazyk. Tvo ilo ho 35 uzav en ch testov ch loh, na jejichû eöenì mïli û ci 60 minut. V novè maturitnì zkouöce bude didaktick test tvo it jednu t etinu zkouöky z»eskèho jazyka, na v sledky û k p i eöenì testu je tedy nutnè pohlìûet s vïdomìm tèto skuteënosti. Didaktick m testem tak bude ovï ov na pouze Ë st û kovsk ch znalostì a dovednostì, z v sledk lze tudìû vyvozovat pouze z vïry t kajìcì se pr vï tèto Ë sti z celèho spektra znalostì a dovednostì û k. Celkov koncepce testu je smï ov na ke Ëten sk m dovednostem, p iëemû vïtöina testov ch loh se vztahuje k v chozìm text m r znèho charakteru. V chozì texty uûitè v testu vzbudily v letoönìm roce znaënou pozornost. Uk zalo se, ûe Ë st ve ejnosti povaûuje za text jen to, co je vyj d eno Ñslovy a vïtami v dcìchì. 1 Z roveú Ë st uëitel vyj d ila pochybnosti o spr vnosti za azenì v chozìch text s urëitou tematikou (politika, s zenì, novè technologie, tenis, televize, reality show aj.), k t mû text m se ale ada vyuëujìcìch stavïla pozitivnï, mimo jinè i jako k faktoru ÑoûivujÌcÌmuì test. Testov nì se z Ëastnilo tèmï öedes t tisìc û k, jejichû v sledky odpovìdajì p edpoklad m tv rc testu. Test je podobnï jako soubory testov ch loh v p edchozìch letech genderovï neutr lnì, vyööì pr mïrnou spïönost v eöenì testu podle oëek v nì vykazujì ve srovn nì s û ky jin ch typ st ednìch ökol gymnazistè. 1 K této problematice viz článek Text - co to může být?»esk jazyk Mgr. Frantiöek Broû Polsk jazyk Jednou z moûnostì kon nì povinnè maturitnì zkouöky z jazyka n rodnostnì menöiny bude od roku 2007/2008 didaktick test tvo en uzav en mi testov mi lohami. Proto byl v programu Maturita naneëisto 2006 vöem ökol m a t Ìd m s polsk m jazykem vyuëovacìm nabìdnut jeden didaktick test z polskèho jazyka. Byl urëen p edevöìm maturant m, polskè gymn zium v»eskèm TÏöÌnÏ ho vyuûilo i pro û ky t etìch roënìk, naopak testov nì se nez Ëastnili û ci St ednì pr myslovè ökoly v KarvinÈ. HlavnÌm cìlem testu z polskèho jazyka bylo zjistit, jak û ci p ijìmajì a eöì lohy spojenè s delöìmi 3

4 publicistick mi texty. V chozì text v roce 2006 pro test z polskèho jazyka kromï ËtenÌ s porozumïnìm a jazykov ch dovednostì ovï oval ve vïtöì mì e i znalosti û k. A pr vï znalosti a spr vnè pochopenì textu se jevì jako nejvïtöì problèm ovlivúujìcì spïönost û k. Polsk jazyk Mgr. Uröula Drahn CizÌ jazyky Anglick jazyk 1 HlavnÌm cìlem autor subtestu bylo ovï it nastavenì obecn ch charakteristik pro subtest a ovï it stabilitu obtìûnosti subtestu v Ëase, tzn. zjistit, do jakè mìry se shodujì/rozch zejì v sledky subtest v r mci Maturity naneëisto 2006 a 2005 (d le jen MANA 2006, MANA 2005). Snaha o udrûenì stability obtìûnosti subtestu (respektive spec. cìl apod.) v Ëase je jednìm z prim rnìch cìl tv rc subtestu»tenì a jazykov kompetence. P estoûe oba subtesty (MANA 2005 i MANA 2006) vych zely ze stejnï nastaven ch obecn ch charakteristik, v subtestu 2006 byly upraveny nïkterè prvky (dèlka v chozìch text, podìl snadn ch a obtìûn ch loh), kterè se v roce 2005 uk zaly jako zdroj zv öenè obtìûnosti subtestu zejmèna pro slaböì û ky. LetoönÌ subtest byl takè koncipov n jiû podle charakteristik uveden ch v Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ anglick jazyk 1. KonstrukËnÌ rozdìly mezi subtesty v letech 2005 a 2006 se t kaly zejmèna zmïn v celkovè obtìûnosti subtestu. V roce 2006 se dìky tïmto zmïn m oëek valo snìûenì obtìûnosti subtestu o nïkolik procentnìch bod, respektive snìûenì procenta û k, kte Ì nep ekroëili tzv. cut-off-score (û ci by v subtestu neuspïli). DalöÌm z cìl bylo upravit pomocì stanovenèho podìlu loh s r znou obtìûnostì pr bïh histogramu subtestu v roce 2006 tak, aby byla v raznïji z ejm ovï ujìcì funkce subtestu. V letoönìm subtestu byl tedy oproti subtestu loúskèmu zv öen podìl snadn ch loh na kor obtìûn ch o 2ñ3 lohy a byly zkr ceny dèlky v chozìch text v Ë sti 3 a 5. OËek van m efektem mïlo b t mìrnè zv öenì celkovè pr mïrnè spïönosti û k v eöenì subtestu, zmïny v pr bïhu k ivky histogramu (zejmèna v krajnìch poloh ch) a snìûenì podìlu û k SOU, kte Ì by p i cut-off-score na 45 % pr mïrnè spïönosti neuspïli. V roce 2005 byla celkov pr mïrn spïönost û k v eöenì subtestu 73,6 %, letos 74,8 % (v roce 2004 byla pr mïrn spïönost û k 75,1 %). Jak je z v sledk jednotliv ch roënìk programu Maturita naneëisto patrnè, subtest je, pokud jde o pr mïrnè spïönosti û k v eöenì subtestu, stabilnì. Stabilitu vykazujì i v sledky dìvek a chlapc, stabilnì je rovnïû pr bïh spïönosti v r zn ch skupin ch. Velmi uspokojivè jsou i zmïny v pr bïhu histogramu za vöechny û ky. V subtestu z roku 2006 se v souladu s oëek v nìm zv öila spïönost û k gymn ziì ( spïönost û k gymn ziì v roce 2005: 82,8 %; v roce 2006: 85,6 %), auto i subtestu vöak oëek vali vyööì pr mïrnou spïönost maturant ve skupinï SOU ( spïönost û k SOU v roce 2005: 58,3 %; letos: 54,6 %). V letoönìm roce se takè mìrnï snìûila pr mïrn spïönost û k podle zn mky na vysvïdëenì zejmèna ve skupinï nejslaböìch (zn mka 5), a naopak mìrnï se zv öila spïönost ve skupinï nejlepöìch (zn mka 1). Vzhledem ke zmïn m ve struktu e û k v MANA 2005 a MANA 2006 (r zn podìl G, SOä a SOU), kterè byly hlavnì p ÌËinou odchylek od oëek v nì, lze vöak cìle povaûovat za splnïnè. Anglick jazyk 1 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence 4 Anglick jazyk 1 byl koncipov n podle specifick ch cìl a poûadavk uveden ch v Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ anglick jazyk 1. Vzhledem k tomu, ûe v roce 2005 ani 2004 neprobïhl v r mci programu Maturita naneëisto, autorsk m z mïrem bylo dos hnout srovnatelnosti parametr a v stup se subtestem ñ Anglick jazyk 1. Jak je patrnè z graf za oba subtesty, v sledky srovnatelnè jsou. VyööÌ spïönost v subtestu o 1,6 procentnìho bodu oproti PoslechovÈmu subtestu byla ovlivnïna v zkumn m z mïrem, kdy nebyla Ë st jednoho monologu opakov na 2x. Tento z mïr Ñzas hlì 3 dichotomickè lohy (kaûd za 1 bod). Z detailnì

5 anal zy tïchto 3 loh vyplynulo, ûe neopakov nì monologu ovlivnilo zejmèna slabè û ky, velmi dobrè û ky jen omezenï. JednotlivÈ testovè lohy v subtestu celkovï vykazovaly vhodnè charakteristiky. Vzhledem k v raznè srovnatelnosti obou subtest, kterè dohromady tvo Ì didaktick test, lze povaûovat cìle za splnïnè. Anglick jazyk 1 ñ poslechov subtest Anglick jazyk 2 HlavnÌm cìlem autor subtestu bylo ovï it nastavenì obecn ch charakteristik pro subtest z AnglickÈho jazyka 2. Z mïrem bylo ovï it i efektivitu prav, kterè byly provedeny v letoönìm subtestu na z kladï poznatk z loúskèho roku. P estoûe oba subtesty vych zely ze stejnï nastaven ch obecn ch charakteristik, v subtestu letoönìm byly upraveny nïkterè prvky, kterè se loni projevily jako zdroj zv öenè obtìûnosti. Sledovan mi charakteristikami byly i vynechanost a neëtenost loh. KonstrukËnÌ rozdìly mezi subtesty v r mci Maturity naneëisto (d le jen MANA) 2005 a 2006 se t kaly zejmèna zmïn v dèlce v chozìch text (zkr - cenì textu o odstavec v Ë sti 2, 5 a 6), zmïn v podìlu snadn ch, st ednï obtìûn ch a obtìûn ch loh, a rovnïû ve snìûenì poëtu loh v Ë sti 6. Do Mgr. Jana Pernicov subtestu byl za azen takè nov typ lohy (multiple-matching). Tyto pravy zp sobily, ûe doölo ke snìûenì obtìûnosti subtestu (celkov spïönost û k v eöenì subtestu 55,9 %) oproti roku 2005 (49,9 %) o 6 procentnìch bod. P estoûe se zv öila spïönost obou skupin podle pohlavì, rozdìl mezi spïönostmi chlapc a dìvek z stal stejn. Za azenì novèho typu lohy se uk zalo jako vyhovujìcì, ale s podmìnkou, ûe bude v chozì text rozdïlen na vìce kratöìch text neû v MANA Vöechny lohy v subtestu vykazovaly vhodnè charakteristiky. CÌle autor subtestu byly splnïny, p esto je nutnè provèst nïkolik drobn ch prav v obou subtestech pro Anglick jazyk 2, tj. v subtestu a PoslechovÈm subtestu, protoûe v nïkter ch charakteristik ch nejsou tyto subtesty jeötï srovnatelnè. Anglick jazyk 2 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence Anglick jazyk 2 byl koncipov n podle specifick ch cìl a poûadavk uveden ch v Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ anglick jazyk 2. Vzhledem k tomu, ûe v roce 2005 ani 2004 neprobïhl v r mci programu Maturita naneëisto, cìlem bylo zìskat dostatek dat, kter by umoûnila analyzovat p ÌpadnÈ odchylky od charakteristik subtestu»tenì a jazykov kompetence pro Anglick jazyk 2. Jak je patrnè z graf za oba subtesty, v sledky jsou srovnatelnè i p esto, ûe celkov spïönost û k v PoslechovÈm subtestu byla o vìce neû 7 procentnìch bod vyööì neû v subtestu. Teprve podrobnou anal zou v sledk v jednotliv ch subtestech a na z kladï porovn nì dat za subtesty bude moûnè s jistotou Ìct, zda byl snazöì neû subtest»tenì a jazykov kompetence, nebo zda û ci zvl dajì dovednost poslouchat s porozumïnìm lèpe neû ËtenÌ s porozumïnìm. Z v sledk vöak bude nejprve nutnè oddïlit 2 Ë sti ovï ujìcì jazykovou kompetenci, kterè mohly vèst ke zv öenì celkovè obtìûnosti subtestu. Vöechny lohy v subtestu vykazovaly vhodnè charakteristiky. 5

6 Anglick jazyk 2 ñ poslechov subtest Mgr. Jana Pernicov NÏmeck jazyk 1 Didaktick test NÏmeck jazyk 1 ovï oval dovednosti, resp. specifickè cìle vych zejìcì z aktualizovanèho Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ nïmeck jazyk 1, a to ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslech s porozumïnìm. CÌlem didaktickèho testu bylo zjistit, zda form t a struktura loh, typ a dèlka text a charakteristiky nahr vek odpovìdajì znalostem a dovednostem û k, kte Ì by na danè rovni obtìûnosti skl dali novou maturitnì zkouöku. DÌlËÌm cìlem bylo zjistit genderovou vyv ûenost testov ch loh a Ëasovou n roënost testu jako celku. NÏmeck jazyk 1 Subtest tvo ilo 33 uzav en ch loh (38 vëetnï pod loh) v 5 Ë stech (5. Ë st ovï ovala jazykovou kompetenci). Testov no bylo û k. Pr mïrn spïönost û k v eöenì testov ch loh byla 74,9 %. spïönost û k m ûeme tedy oznaëit za uspokojivou ve srovn nì s minul m rokem, kdy byla tèmï o 20 % niûöì (viz EDA 3ñ4/2005). JednÌm z dìlëìch cìl bylo dos hnout genderovè vyv ûenosti subtestu. RozdÌl mezi spïönostì dìvek a chlapc ËinÌ 4,2 procentnìch bod ve prospïch dìvek, oproti minulèmu roku, kdy rozdìl v spïönostech dìvek a chlapc Ëinil 3,4 procentnìch bod ve prospïch dìvek. V eöenì subtestu byly tedy opït spïönïjöì dìvky. Vzhledem k ostatnìm cizìm jazyk m a dlouhodobï vykazovanè tendenci je to p ekvapiv v sledek, neboù vïtöinou p i eöenì loh b vajì spïönïjöì chlapci. Tuto odchylku m ûeme d vat do souvislosti s volbou text, kterè byly po str nce obsahovè a tematickè pravdïpodobnï bliûöì dìvk m neû chlapc m. Na z kladï podrobnïjöìch analytick ch v sledk, jejichû Ë st uv dìme v grafech, m ûeme tedy konstatovat, ûe vïtöina v chozìch text a testov ch loh subtestu je atraktivnïjöì pro dìvky neû chlapce. Pr mïrn spïönost û k podle typu ökol odpovìd naöim p edpoklad m, a to vëetnï û k st ednìch odborn ch uëiliöù. NÏmeck jazyk 1 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence NÏmeck jazyk 1 Subtest tvo ilo 18 uzav en ch loh ve 4 Ë stech. Testov nì se Ëastnilo û k. Pr mïrn spïönost û k v eöenì testov ch loh byla 71,3 %. Pr mïrn spïönost podle typu ökol (vëetnï û k st ednìch odborn ch uëiliöù) a genderov vyv ûenost testov ch loh odpovìdajì naöim p edpoklad m. NÏmeck jazyk 1 ñ poslechov subtest 6 Mgr. SoÚa Knotkov

7 NÏmeck jazyk 2 Didaktick test NÏmeck jazyk 2 ovï oval dovednosti, resp. specifickè cìle vych zejìcì z aktualizovanèho Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ nïmeck jazyk 2, a to ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslech s porozumïnìm. CÌlem didaktick ch test bylo zjistit, zda form t a struktura loh, typ a dèlka text a charakteristiky nahr vek odpovìdajì znalostem a dovednostem û k, kte Ì by na danè rovni obtìûnosti skl dali ostrou maturitnì zkouöku. DÌlËÌm cìlem bylo zjistit genderovou vyv ûenost testov ch loh a Ëasovou n roënost testu jako celku. Didaktick test NÏmeck jazyk 2 mïl takè p ev ûnï ovï ujìcì charakter, ale rozliöujìcì prvky zde byly zastoupeny v raznïji, zejmèna pak v Ë stech ovï ujìcìch jazykovou kompetenci. Skl dal se ze dvou subtest. NÏmeck jazyk 2 Subtest obsahoval 45 uzav en ch loh (50 vëetnï pod loh) v 6 Ë stech (5. a 6. Ë st ovï ovaly jazykovou kompetenci). Testov nì se z Ëastnilo û k. Pr mïrn spïönost v eöenì testov ch loh byla 53,9 %. Vzhledem k minulèm roku je asi o 10 procentnìch bod niûöì. To mohla zp sobit jazykov n roënost v chozìch text a testov ch loh. V eöenì loh byli v tomto roce o nïco spïönïjöì chlapci, avöak o pouhè 1,3 %. Lze tedy p edpokl dat genderovou vyv ûenost subtestu. Na z kladï grafu zn zorúujìcìho pr mïrnou spïönost û k dle typu ökol vyvozujeme, ûe subtest se ËtenÌm byl obtìûnïjöì neû v roce 2005 a û ci st ednìch odborn ch uëiliöù by v nïm spïönï neobst li vzhledem k ËetnÏjöÌmu zastoupenì obtìûnïjöìch loh. Ze strany û k st ednìch odborn ch ökol a uëiliöù m ûeme hovo it o nevhodnè volbï rovnï subtestu, tzn. ûe û ci tïchto ökol si mïli spìöe volit roveú niûöì. NÏmeck jazyk 2 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence NÏmeck jazyk 2 Subtest tvo ilo 24 uzav en ch loh rozloûen ch do 4 Ë stì. Testov no bylo celkem û k. Pr mïrn spïönost û k v eöenì subtestu byla 68 %. Z grafu s pr mïrnou spïönostì û k podle typu ökol vypl v, ûe by v subtestu vcelku spïönï obst li i û ci st ednìch odborn ch uëiliöù. Na z kladï podrobnïjöìch analytick ch v sledk lze konstatovat, ûe pro Poslechov subtest NÏmeck jazyk 2 byly lohy a charakter poslechov ch text nevhodnï zvoleny vzhledem k poûadavk m kladen m na vyööì roveú, tj. byly spìöe snadnè oproti poûadavk m stanoven m katalogem pro NÏmeck jazyk 2. NÏmeck jazyk 2 ñ poslechov subtest Mgr. SoÚa Knotkov Francouzsk jazyk 1 Letos se poprvè ve ökol ch uskuteënilo testov nì celèho didaktickèho testu ñ FrancouzskÈho jazyka 1. Jeho subtesty ñ i Poslech s porozumïnìm byly vytvo eny podle Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ francouzsk jazyk 1. Z mïrem testov nì û k bylo ovï it sjednocenou strukturu didaktick ch test z cizìch jazyk 1 a zìskat informace o tom, zda zvolen dèlka a obtìûnost text, rychlost promluvy a v slovnost mluvëìch v nahr vk ch, form ty a obtìûnost loh odpovìdajì p edpokl danè rovni znalostì a dovednostì û k, kte Ì by si danou zkouöku volili v maturitnì zkouöce. DalöÌm cìlem Maturity naneëisto 2006 bylo na z kladï anal z v sledk posoudit, zda je t eba v didaktickèm testu provèst eventu lnì pravy t kajìcì se poëtu, obtìûnosti nebo form tu loh v jednotliv ch Ë stech subtestu. Celkov spïönost û k se v obou subtestech pohybovala okolo 60 %, 7 byla tedy niûöì, neû se p edpokl d v maturitnì zkouöce. V tomto smyslu bude dalöìm test m z FrancouzskÈho jazyka 1 vïnov na zv öen pozornost. Z hlediska studijnìch obor byli spïönïjöì gymnazistè neû û ci SOä, oproti v sledk m subtestu v MaturitÏ naneëisto 2005 se rozdìl mezi nimi zv öil z 13 na 20 procentnìch bod. RozdÌl ve v sledcìch chlapc a dìvek byl minim lnì, didaktick test z genderovèho hlediska odpovìdal poûadavk m maturitnì zkouöky. Francouzsk jazyk 1 Skl dal se z 6 Ë stì, obsahoval 33 uzav en ch loh (1 Ë st ovï ovala jazykovou kompetenci), na eöenì mïli û ci 60 minut.

8 Francouzsk jazyk 1 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence Francouzsk jazyk 1 Skl dal se ze 4 Ë stì, obsahoval 13 uzav en ch a 7 otev en ch loh a trval 33 minut. Francouzsk jazyk 1 ñ poslechov subtest Francouzsk jazyk 2 V MaturitÏ naneëisto 2006 byl i z FrancouzskÈho jazyka 2 nabìdnut ökol m k vyzkouöenì cel didaktick test. Jeho subtesty ñ»tenì a jazykov kompetence i Poslech s porozumïnìm vych zely z aktualizovanèho Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ francouzsk jazyk 2. Z mïrem testov nì û k bylo ovï it sjednocenou strukturu didaktick ch test z cizìch jazyk 2 a zìskat informace o tom, zda zvolen dèlka a obtìûnost text, rychlost promluvy a v slovnost mluvëìch v nahr vk ch, form ty a obtìûnost loh odpovìdajì p edpokl danè rovni znalostì a dovednostì û k, kte Ì by si danou zkouöku volili v maturitnì zkouöce. DalöÌm cìlem Maturity naneëisto 2006 bylo na z kladï anal z v sledk posoudit, zda je t eba v didaktickèm testu provèst eventu lnì pravy t kajìcì se poëtu, obtìûnosti nebo form tu loh v jednotliv ch Ë stech subtestu. Mgr. Blanka Vok lkov AËkoli byla dovednost poslech s porozumïnìm testov na ve ökol ch teprve podruhè, byla spïönost û k ve FrancouzskÈm jazyce 2 v tomto subtestu o vìce neû 6 procent vyööì, neû v jiû mnohokr t ve ökol ch testovanèm ËtenÌ. Protoûe testov nì z FrancouzskÈho jazyka 2 je dobrovolnè a je urëeno û k m, jejichû dovednost pouûìvat jazyk je vyööì, v sledky odpovìdaly oëek v nì. Francouzsk jazyk 2 Subtest se skl dal z 6 Ë stì, obsahoval 35 uzav en ch a 8 otev en ch loh (2 Ë sti ovï ovaly jazykovou kompetenci), na eöenì mïli û ci 60 minut. Francouzsk jazyk 2ñ ËtenÌ a jazykov kompetence Francouzsk jazyk 2 Subtest se skl dal ze 4 Ë stì, obsahoval 23 uzav en ch loh a trval 36 minut. 8

9 Francouzsk jazyk 2 ñ poslechov subtest Mgr. Blanka Vok lkov Rusk jazyk 1 V r mci programu Maturita naneëisto 2006 byl û k m poprvè nabìdnut k eöenì kompletnì didaktick test z RuskÈho jazyka 1. Didaktick test se skl dal ze subtestu ovï ujìcìho ËtenÌ a jazykovou kompetenci a PoslechovÈho subtestu. Obsah a struktura didaktickèho testu byly vytvo eny v souladu s Katalogem poûadavk k maturitnì zkouöce ñ rusk jazyk 1. Z mïrem didaktickèho testu bylo sjednotit strukturu didaktick ch test z RuskÈho jazyka 1 se strukturou didaktick ch test ostatnìch nabìzen ch cizìch jazyk. CÌlem didaktick ch test z RuskÈho jazyka 1 bylo ovï it maxim lnì poûadavky na û ka. Tomuto cìli byly p izp sobeny dèlka a typ v chozìch text k loh m. OvÏ enì tohoto cìle bylo velmi d leûitè pro budoucì podobu maturitnì zkouöky. Vzhledem ke stanovenèmu cìli se p edpokl dalo, ûe pr mïrn spïönost û k p i eöenì bude p ibliûnï o 10 procentnìch bod niûöì neû v MaturitÏ naneëisto Rusk jazyk 1 Na celkovï niûöì pr mïrnou spïönost subtestu oproti roku 2005 mïlo vliv p edevöìm nav öenì poëtu slov ve v chozìch textech. To vöak souviselo s v zkumn m z mïrem programu Maturita naneëisto Pr mïrn spïönost tohoto subtestu (54,4 %) byla srovnateln s pr mïrnou spïönostì v PoslechovÈm subtestu. GymnazistÈ dos hli ve ËtenÌ 58,3% spïönosti, spïönost û k SOä (47,6 %) byla tèmï identick s jejich v sledky v poslechu s porozumïnìm. Pr mïrn spïönost nejlepöìch û k dos hla 60,4 %. Pr mïrn spïönost chlapc a dìvek byla i v p ÌpadÏ subtestu srovnateln (rozdìl Ëinil 2,9 procentnìho bodu ve prospïch chlapc ). Rusk jazyk 1 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence Rusk jazyk 1 Dovednost poslech s porozumïnìm byla v MaturitÏ naneëisto ovï ov na po delöì dobï (naposledy v roce 2003). Pr mïrn spïönost û k, kter se pohybuje tïsnï nad hranicì 50 %, byla ovlivnïna dvïma skuteënostmi. Jednak na tuto dovednost nenì podle reakcì uëitel ruskèho jazyka p i v uce kladen pot ebn d raz, jednak byla v nahr vk ch zvolena vzhledem k ovï ovanèmu v zkumnèmu cìli vyööì rychlost promluvy. Tato skuteënost se projevila v celkovè spïönosti û k bez ohledu na typ ökoly. Z spïönosti podle typ ökol je patrnè, ûe û ci gymn ziì eöili subtest lèpe (54,4 %), ale jejich spïönost je s v sledky û k SOä (47,5 %) srovnateln. NejvyööÌ pr mïrnè spïönosti (57,5 %) dos hli û ci, kte Ì byli v pololetì hodnoceni ve ökole zn mkou v bornï. PozitivnÌ je, ûe spïönost chlapc a dìvek v testu je srovnateln, protoûe rozdìl ËinÌ pouze 1,2 procentnìho bodu ve prospïch chlapc. Rusk jazyk 1 ñ poslechov subtest 9 Mgr. Jana Kov ov

10 Rusk jazyk 2 V r mci programu Maturita naneëisto 2006 byl û k m poprvè nabìdnut k eöenì kompletnì didaktick test z RuskÈho jazyka 2. RovnÏû v tèto rovni obtìûnosti se didaktick test skl dal ze subtestu ovï ujìcìho ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslechovèho subtestu. Obsah a struktura didaktickèho testu Rusk jazyk 2 byly vytvo eny v souladu s katalogem poûadavk pro maturitnì zkouöku z RuskÈho jazyka 2. Z mïrem didaktickèho testu bylo sjednotit strukturu didaktick ch test z RuskÈho jazyka 2 se strukturou didaktick ch test ostatnìch nabìzen ch cizìch jazyk. CÌlem bylo ovï it maxim lnì poûadavky na û ka. Tomuto cìli byly p izp sobeny dèlka a typ v chozìch text k loh m. OvÏ enì tohoto cìle bylo velmi d leûitè pro podobu novè maturitnì zkouöky. I zde jsme p edpokl dali, ûe vzhledem ke stanovenèmu cìli bude pr mïrn spïönost û k p i eöenì p ibliûnï o 10 procentnìch bod niûöì neû v MaturitÏ naneëisto Rusk jazyk 2 Pr mïrn spïönost subtestu byla 48 %, coû je srovnatelnè s v sledky û k p i eöenì PoslechovÈho subtestu. NiûöÌ pr mïrnou spïönost zp sobily zejmèna v sledky eöenì otev en ch loh a vyööì Ëasov n roënost subtestu zp soben za azenìm delöìch text. RozdÌl v mì e ovl dnutì dovednosti ËtenÌ s porozumïnìm se projevil zejmèna v spïönosti podle typ ökol. Pr mïrn spïönost û k gymn ziì byla o 22,6 procentnìho bodu vyööì neû pr mïrn spïönost û k SOä. Je vöak nutnè podotknout, ûe skupinu SOä tvo ilo pouze 8 û k. NejlepöÌch v sledk dos hli û ci, kte Ì byli v pololetì hodnoceni zn mkou chvalitebnï, a d le û ci se zn mkou v bornï. V subtestu se projevil rozdìl v spïönosti chlapc a dìvek, pr mïrn spïönost dìvek byla o 8,6 % niûöì. Rusk jazyk 2 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence Rusk jazyk 2 Pr mïrn spïönost û k v eöenì PoslechovÈho subtestu byla 42,1 %. K tomuto v sledku p ispïla nejspìöe nespr vn volba rovnì ze strany û k a rychlost zvukovè nahr vky. RozdÌl v pr mïrnè spïönosti gymnazist a û k SOä byl 5,4 procentnìho bodu. NejvyööÌ spïönosti dos hli û ci, kte Ì byli v pololetì hodnoceni zn mkou dob e, zatìmco û ci, kte Ì mïli na vysvïdëenì zn mku v bornï, byli v spïönosti aû na t etìm mìstï. Pr mïrn spïönost chlapc a dìvek byla srovnateln, rozdìl Ëinil 2,6 procentnìho bodu ve prospïch chlapc. Rusk jazyk 2 ñ poslechov subtest Mgr. Jana Kov ov äpanïlsk jazyk 1 LetoönÌ didaktick test äpanïlsk jazyk 1, ovï ujìcì ve dvou subtestech dovednost ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslech s porozumïnìm, vych zel z aktualizovanèho Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ öpanïlsk jazyk 1 a odpovìdal p ÌsluönÈ Ë sti didaktickèho testu pl novanèho pro rok 2006 (resp. pro roky n sledujìcì). Skl dal se ze dvou subtest didaktickèho testu a jeho struktura jiû plnï odpovìdala specifikaci v katalogu poûadavk. Mezi tìmto testem a testem v novè maturitnì zkouöce bude rozdìl jiû jen velmi mal, souvisejìcì spìöe s silìm o maxim lnì mìru vnit nìho (obsahovèho) sjednocenì cizìch jazyk, a p ÌpadnÈ zmïny se budou t kat spìöe jen zmïn form t Ëi poët loh v jednotliv ch Ë stech, nebo podìlu snadn ch, st ednï tïûk ch a obtìûn ch loh. HlavnÌm cìlem bylo ovï it, zda zvolen dèlka a obtìûnost text, rychlost promluvy a v slovnost mluvëìch v nahr vk ch a form t a obtìûnost loh odpovìdajì p edpokl danè rovni znalostì a dovednostì û k, kte Ì by si tuto roveú volili v novè maturitnì zkouöce. Subtest mïl povahu ovï ujìcìho testu, rozliöujìcìm prvkem byly pouze lohy ovï ujìcì jazykovou kompetenci a nep Ìmo podìl loh snadn ch, st ednï tïûk ch a obtìûn ch. äpanïlsk jazyk 1 Subtest obsahoval 43 uzav en ch loh v celkem 6 Ë stech (2 Ë sti ovï ovaly jazykovou kompetenci), na eöenì mïli û ci 60 minut. 10

11 äpanïlsk jazyk 1 Subtest obsahoval 24 uzav en ch loh v celkem 4 Ë stech a trval 33 minut. Celkov spïönost maturant v eöenì letoönìho didaktickèho testu byla uspokojiv (63,9 % ñ ËtenÌ a 67,9 % ñ poslech) vzhledem k tomu, ûe naprost vïtöina z ËastnÏn ch û k studuje öpanïlsk jazyk jako tzv. dalöì cizì jazyk s pr mïrnou hodinovou dotacì 3 hodiny t dnï. OpÏt se opakovala tendence v raznï vyööìho podìlu dìvek ve skupinï testovan ch û k. StejnÏ jako v letech p edchozìch i zde byli chlapci v eöenì subtest spïönïjöì neû dìvky. Ve srovn nì s rokem 2005 je rozdìl v spïönostech chlapc a dìvek podstatnï niûöì (srovn nì se t k pouze subtestu ovï ujìcìho dovednosti ËtenÌ a jazykovou kompetenci). V souboru testovan ch û k se oproti roku 2005 snìûil poëet maturant ze SOä (letos pouze 14), rozdìl v spïönostech û k SOä a û k z gymn ziì (cca 20 procentnìch bod ) je tèmï srovnateln s loúsk m rokem (cca 25 procentnìch bod ). U obou subtest lze Ìci, ûe v kon û k korespondoval se zn mkou v pololetì z danèho p edmïtu. äpanïlsk jazyk 1 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence äpanïlsk jazyk 1 ñ poslechov subtest äpanïlsk jazyk 2 Didaktick test äpanïlsk jazyk 2, ovï ujìcì ve dvou subtestech dovednost ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslech s porozumïnìm, vych zel takè z aktualizovanèho Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ öpanïlsk jazyk 2 a odpovìdal p ÌsluönÈ Ë sti didaktickèho testu pl novanèho pro rok 2006 (resp. pro roky n sledujìcì). Skl dal se ze dvou subtest didaktickèho testu a jeho struktura jiû plnï odpovìdala specifikaci v katalogu poûadavk. Mezi tìmto testem a testem v novè maturitnì zkouöce bude rozdìl jiû jen velmi mal, souvisejìcì spìöe s silìm o maxim lnì mìru vnit nìho (obsahovèho) sjednocenì cizìch jazyk, a p ÌpadnÈ zmïny se budou t kat spìöe jen zmïn form t Ëi poët loh v jednotliv ch Ë stech, nebo podìlu snadn ch, st ednï tïûk ch a obtìûn ch loh. HlavnÌmi cìli bylo ovï it, zda zvolen dèlka a obtìûnost text, rychlost promluvy a v slovnost mluvëìch v nahr vk ch a form t a obtìûnost loh odpovìdajì p edpokl danè rovni znalostì a dovednostì û k, kte Ì by si tuto roveú volili v novè maturitnì zkouöce, a d le zìskat dostatek informacì a statistick ch dat z PoslechovÈho subtestu, kter byl realizov n pouze v roce JednÌm z dìlëìch cìl bylo ovï it vhodnost bodov nì uspo dacì lohy. Test mïl povahu spìöe ovï ujìcìho testu, s vïtöìm podìlem rozliöujìcìch prvk, neû je tomu u didaktickèho testu ze äj1. RozliöujÌcÌm prvkem byly lohy ovï ujìcì jazykovou kompetenci, nïkterè lohy v subtestu ovï ujìcìm ËtenÌ a nep Ìmo nïkterè charakteristiky text (dèlka, tèma, slovnì z soba apod.). Mgr. Martina Huleöov äpanïlsk jazyk 2 Subtest obsahoval 45 uzav en ch loh v celkem 6 Ë stech (2 Ë sti ovï ovaly jazykovou kompetenci), na eöenì mïli û ci 60 minut. äpanïlsk jazyk 2 Subtest obsahoval 22 uzav en ch loh v celkem 4 Ë stech a trval 35 minut. Celkov spïönost maturant v eöenì letoönìho didaktickèho testu äpanïlsk jazyk 2 se pohybovala kolem 50 % (45,7 % ñ ËtenÌ a 60 % ñ poslech). Vzhledem k tomu, ûe naprost vïtöina z ËastnÏn ch û k studuje öpanïlsk jazyk jako tzv. dalöì cizì jazyk a pr mïrn hodinov dotace je 3ñ4 hodiny t dnï, lze tyto v sledky povaûovat za oëek vanè. OpÏt se opakovala tendence v raznï vyööìho podìlu dìvek ve skupinï testovan ch û k. StejnÏ jako v letech p edchozìch i zde byli chlapci v eöenì obou subtest spïönïjöì neû dìvky. RozdÌl v spïönostech chlapc a dìvek je p ibliûnï stejn jako v roce 2005 (t k se pouze subtestu ËtenÌ). V souboru testovan ch û k se oproti roku 2005 nevyskytli maturanti ze SOä. U obou subtest lze Ìci, ûe v kon û k koresponduje se zn mkou v pololetì z danèho p edmïtu (t k se skupin s dostateën m poëtem û k ). 11

12 äpanïlsk jazyk 2 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence Mgr. Martina Huleöov Italsk jazyk 1 Z kladnìm cìlem pro Italsk jazyk 1 bylo ovï enì upraven ch specifick ch cìl v souvislosti s aktualizovan m Katalogem poûadavk k maturitnì zkouöce ñ italsk jazyk 1. Z roveú bylo t eba ovï it, zda poëet loh, jejich obtìûnost a dèlka odpovìdajì ËasovÈmu limitu. PoprvÈ byl ökol m nabìdnut cel didaktick test. Italsk jazyk 1 Subtest obsahoval 36 loh, 5 Ë stì, na eöenì mïli û ci 60 minut. V subtestu byly oproti p edchozìch let m provedeny nïkterè pravy, souvisejìcì s aktualizacì Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ italsk jazyk 1, nap. snìûenì poëtu obtìûn ch loh. Avöak vzhledem k faktu, ûe se testov nì z Ëastnili pouze û ci gymn ziì, byl tento krok kontraproduktivnì a vysok spïönost (73,5 %) vypovìd pouze o tom, ûe p ihl öen ch 29 û k (27 z nich maturovalo z p edmïtu) by tuto Ë st novè maturitnì zkouöky zvl dlo v bornï. Italsk jazyk 1 Subtest obsahoval 23 loh, 4 Ë sti, na eöenì mïli û ci Ëasov limit 32 minut. Tento subtest byl nabìdnut ökol m v r mci testov nì Maturity naneëisto v bec poprvè. Proto bylo z mïrem autor provï enì vöech parametr. Bylo t eba ovï it dèlku a obtìûnost text, v slovnost a rychlost promluvy mluvëìch a takè funkënost loh. spïönost û k byla velmi vysok (78,6 %), ale vzhledem k jiû uveden m poët m û k a jejich skladbï m ûe b t tento daj zav dïjìcì. Italsk jazyk 1 ñ ËtenÌ a jazykov kompetence 12

13 Italsk jazyk 1 ñ poslechov subtest Italsk jazyk 2 Letos poprvè byl ökol m nabìdnut cel didaktick test z ItalskÈho jazyka 2. Z kladnìm cìlem pro Italsk jazyk 2 bylo ovï enì upraven ch specifick ch cìl v souvislosti s aktualizovan m Katalogem poûadavk k maturitnì zkouöce ñ italsk jazyk 2. Z roveú bylo t eba ovï it, zda poëet loh, jejich obtìûnost a dèlka odpovìdajì ËasovÈmu limitu. V PoslechovÈm subtestu bylo t eba zìskat informace o tom, zda obtìûnost text, zvolen dèlka, promluva a v slovnost mluvëìch v nahr vk ch a hlavnï obtìûnost loh odpovìdajì p edpokl dan m dovednostem a znalostem û k. Jelikoû se vöak testov nì z Ëastnil pouze jeden û k, nebylo moûnè provèst anal zy. Italsk jazyk 2 Subtest obsahoval celkem 6 Ë stì (poslednì dvï Ë sti ovï ovaly jazykovou kompetenci) a 46 loh.»asov limit na eöenì subtestu byl 60 minut a maxim lnì moûn poëet bod byl 67. CÌlem autor bylo ovï enì spr vnosti a efektivity prav proveden ch v souvislosti s aktualizovan m Katalogem poûadavk k maturitnì zkouöce ñ italsk jazyk 2. Byl snìûen poëet obtìûn ch loh a byl zv öen poëet st ednï obtìûn ch loh. Voliteln zkouöka Matematika 1 Test z Matematiky 1 bude jednìm ze Ëty voliteln ch p edmït ve spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky. Proti p edchozìm let m mïl letoönì test nov n zev, snad uû definitivnì, a jeho podobu ovlivnilo nïkolik dalöìch faktor. Byly do nïj za azeny ot zky z nov ch tèmat uveden ch v upravenè verzi Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ matematika 1 (naleznete na ProdlouûenÌ testu na 90 minut umoûnilo rozöì it ök lu loh ze st edoökolskè matematiky. Vliv na pouûitè lohy mïlo jistï i rozhodnutì, ûe se otev enè lohy testu hodnotily p Ìmo na ökol ch. Test se skl dal z 18 loh, z nichû 11 tvo ily otev enè lohy se struënou odpovïdì. Zb vajìcì Ë st tvo ily r znè typy loh uzav en ch. Maxim lnì skûre PhDr. Jana Prok pkov Auto i subtestu se takè zamï ili na jazykovou kompetenci tak, aby prost ednictvìm variability specifick ch cìl vysledovali d vody st le se opakujìcì nìzkè spïönosti. Vzhledem k tomu, ûe se testov nì z Ëastnil pouze jeden û k, nebylo moûnè provèst anal zy a stanovenè cìle nebyly splnïny. Italsk jazyk 2 Subtest mïl Ëasov limit 35 minut a byl rozdïlen do 4 Ë stì. Obsahoval 21 loh a maxim lnì bodovè hodnocenì bylo 40 bod. Subtest byl koncipov n podle poûadavk a specifick ch cìl uveden ch v aktualizovanèm Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ italsk jazyk 2. Protoûe v r mci programu Maturita naneëisto jeötï nikdy neprobïhl, bylo cìlem autor zìskat co nejöiröì mnoûstvì informacì a dat, kterè by umoûnily provèst p ÌpadnÈ dalöì pravy. CÌle a koly stanovenè autory ale nebylo moûnè splnit, protoûe se testovanì z Ëastnil pouze jeden û k. PhDr. Jana Prok pkov bylo 50 bod. N hodnè skûre testu bylo asi 4,2 bodu, coû ËinÌ 9,5 % z maxim lnìho poëtu bod. UvedenÈ grafy nabìzejì v sledky dosaûenè na jednotliv ch typech st ednìch ökol û ky, kte Ì byli p ihl öeni k maturitnì zkouöce z matematiky i na danè ökole. Z graf jsou patrnè statisticky v znamnè rozdìly v spïönosti û k jednotliv ch typ ökol, pravidelnï se potvrzujìcì vyööì spïönost chlapc ve srovn nì s dïvëaty. VhodnÈ vyv ûenì za azen ch testov ch loh je doloûeno poslednìm grafem, kter uv dì rozloûenì spïönosti eöitel podle jejich ökolnì klasifikace. 40% rozpïtì mezi nejlepöìmi a neslaböìmi û ky svïdëì o vysokè korelaci testu s spïönostì û k ve ökol ch. Matematika 1 RNDr. Eva Les kov, PhDr. Eva ÿìdk, CSc. 13

14 ObËansk z klad Test z ObËanskÈho z kladu mïl nïkolik z kladnìch cìl. Nejd leûitïjöìm z nich bylo sezn mit û ky a pedagogy s formou a obsahem testu, kter bude souë stì novè maturitnì zkouöky. Test byl v naprostè vïtöinï parametr koncipov n v podobï, s jakou se poëìt pro volitelnou zkouöku v r mci spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky. TestovÈ lohy ovï ovaly dovednosti a znalosti spoleëenskovïdnìch p edmït, kterè by mïly b t spoleënè maturant m vöech typ st ednìch ökol. D raz byl kladen na dovednost û k v praxi pouûìt tyto znalosti a dovednosti. V testu se takè objevily lohy vych zejìcì z interpretace medi lnìch sdïlenì a dalöìch specifick ch text (z kony, smlouvy, grafy a tabulky). V neposlednì adï museli û ci vyuûìt interdisciplin rnìch znalostì a dovednostì (z dïjepisu, zemïpisu, glob lnìch problèm souëasnèho svïta, evropskè integrace, medi lnì v chovy apod.). Mezi klìëovè cìle testu pat Ì sledov nì a anal za zìskan ch dat. Uveden data platì pro û ky, kte Ì se vymezili jako maturujìcì ze spoleëenskovïdnìch p edmït (obëansk nauka, z klady spoleëensk ch vïd), tedy û ky, kte Ì by si v novè maturitnì zkouöce ve volitelnè Ë sti s nejvïtöì pravdïpodobnostì vybìrali pr vï test z obëanskèho z kladu. Celkov spïönost testu je niûöì neû 70 % (68,7 %). Soubor testov ch loh z roku 2005 mïl spïönost 80,6 %. Nepotvrdila se tak zjednoduöujìcì domnïnka, ûe obëansk z klad je p Ìliö trivi lnì test. Na z kladï graf lze prov dït srovn nì spïönosti maturant podle typ ökol. D le byla sledov na genderov neutralita testu, rozdìly mezi dìvkami a chlapci nejsou nijak v raznè. ObËansk z klad Mgr. Ond ej Babica InformaËnÏ technologick z klad Zkouöka z InformaËnÏ technologickèho z kladu m dvï Ë sti: didaktick test (30 minut) a praktickou zkouöku (60 minut). V roce 2006 probìhala zkouöka v bec poprvè, a proto byla koncipov na nestandardnï jako zjiöùujìcì v zkumn sonda. Tomu odpovìdala i skladba loh v testu. Test nepokr val tentokr t vöechny tematickè okruhy podle Katalogu poûadavk k maturitnì zkouöce ñ informaënï technologick z klad (ITZ), ale orientoval se jen na ty lohy, o jejichû vhodnosti panovaly v diskusìch nad Katalogem ITZ jistè pochybnosti (zejmèna zobrazenì ËÌsel v poëìtaëi, ËÌselnÈ soustavy, poëìtaëovè sìtï, technick terminologie). V sledky didaktickèho testu vöak uk zaly, ûe mnohè obavy tohoto druhu byly zbyteënè. Soubor testov ch loh v roce 2006 obsahoval 15 loh. ZapoËteme-li pod lohy p i azovacì lohy, ölo celkem o 18 loh. Maxim lnì dosaûiteln poëet bod byl 26, nejlepöì dosaûen û kovsk v sledek takè 26, nejhoröì 0. Medi n skûre byl 16, pr mïrnè skûre 15,7 p i smïrodatnè odchylce 5,5. N sledujìcì tabulky a grafy se t kajì v hradnï didaktickèho testu. NiûöÌ spïönost na SOä (58,2 %) a na SOU (60,2 %) proti gymn ziìm (65,7 %) nijak nep ekvapuje ñ p ekvapenìm je spìöe to, ûe û ci SOU jsou spïönïjöì neû SOä ñ je ale t eba si uvïdomit, ûe zastoupenì û k ze SOä je ve srovn nì s û ky SOU vìce neû trojn sobnè. ZatÌmco testovou Ë st zkouöky lze oznaëit za spïönou, praktick Ë st byla napoprvè znaën m ne spïchem, a to i p esto, ûe byla z mïrnï za azena snadn praktick loha. N sledujìcì daje se vöak (na rozdìl od daj o testu) nevztahujì pouze na maturujìcì, ale t kajì se vöech û k, kte Ì zkouöku konali. Praktick loha byla ËlenÏna do 7 pod loh, do hodnocenì vöak byly v z jmu objektivity a srovnatelnosti zahrnuty jen pod lohy 1 aû 6 (d vodem byla skuteënost, ûe pro plnïnì pod lohy 7 nemïly vöechny ökoly srovnatelnè podmìnky). P vodnì maxim lnì dosaûiteln poëet bod 50 se tak snìûil na 48 bod. NejlepöÌ û kovsk v sledek je takè 48, nejhoröì 0 bod, medi n skûre byl 6, pr mïrnè skûre 9,7 p i smïrodatnè odchylce 9,2. Celkov spïönost byla pouh ch 21,8 %. Podle jednotliv ch pod loh byla nejvyööì spïönost 59,4 % a nejniûöì pouze 4,2 %. Praktick loha byla myslnï koncipov na jako obsahovï homogennì (t kala se pr ce p ev ûnï jen s tabulkov m procesorem a pouze 7. pod loha s textov m editorem) ñ snahou bylo pouûìt napoprvè lohu, kter na r zn ch ökol ch nezp sobì nep ekonatelnè problèmy. ZatÌmco û ci nemïli obtìûe p i tvorbï graf a diagram ze vöech dat, naopak mïli problèmy p i jejich tvorbï z vybran ch Ë stì dat (neumïli p Ìsluön data vyëlenit). Jako naprosto nep ekonateln problèm se uk zala i tak ban lnì operace, jakou je vëlenïnì graf a diagram do textu (pod loha 7, zde nehodnocen ). InformaËnÏ technologick z klad RNDr. Karel Pecka 14

15 P ÌrodovÏdnÏ technick z klad Test z P ÌrodovÏdnÏ technickèho z kladu, kter byl poprvè p edstaven v programu Maturita naneëisto 2006, obsahoval 30 testov ch loh a na jeho vypracov nì mïli û ci 90 minut. N roënost a form ty jednotliv ch loh byly srovnatelnè s n roënostì a form ty loh testu novè maturitnì zkouöky. Vöechny uvedenè hodnoty v n sledujìcìch tabulk ch vych zejì ze statistickèho zpracovanì vöech z znamov ch arch, kterè se n m vr tily. Test byl nestandardnï pouûit v r mci profilov ch zkouöek, aëkoliv pat Ì mezi volitelnè p edmïty spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky. Tato skuteënost mohla mìt vliv na zìskanè charakteristiky z analytickèho zpracov nì. Pr mïrn spïönost vöech testovan ch û k (1 853) byla 65,1 %. Chlapci, i kdyû tvo ili menöì Ë st testovan ch, dos hli o 3 % vyööì pr mïrnè spïönosti. Z rozboru û kovsk ch dotaznìk vypl v, ûe 50 % z ËastnÏn ch bylo z gymn ziì a tito û ci vyk zali i nejvyööì pr mïrnou spïönost (74 %). Ze st ednìch odborn ch ökol bylo 38 % û k s pr mïrnou spïönostì 56,7 %. NejmenöÌ skupinu (12 %) tvo ili û ci ze st ednìch odborn ch uëiliöù a jejich pr mïrn spïönost byla 54,8 %. Vzhledem k tomu, ûe test z P ÌrodovÏdnÏ technickèho z kladu nevych zì z û dnèho jednotlivèho vyuëovacìho p edmïtu, ale spojuje z kladnì znalosti a dovednosti Ëty vöeobecnï vzdïl vacìch p edmït (biologie, chemie, fyziky a zemïpisu), nebylo moûnè û kovsk m dotaznìkem zjistit spïönost û k ve ökole. Na adï ökol se û ci museli vyrovnat i se skuteënostì, ûe nïkter ze zkouöen ch obor nebyl na jejich ökole vyuëov n. NejlepöÌ pr mïrn spïönost u gymnazist vypovìd takè o tom, ûe na gymn ziìch majì û ci moûnost se sezn mit se vöemi Ëty mi p ÌrodovÏdn mi p edmïty. P ÌrodovÏdnÏ technick z klad RNDr. Ivana R ûkov, RNDr. Jana KolÌnsk OstatnÌ profilovè zkouöky»esk jazyk a literatura Z kladnìm cìlem v MaturitÏ naneëisto 2006 bylo p edstavit test, samoz ejmï konstruovan na z kladï parametr definovan ch Katalogem poûadavk k maturitnì zkouöce ñ Ëesk jazyk a literatura, kter by ovï oval znalosti a dovednosti û k s hluböìm z jmem o bohemistiku a kter by byl potenci lnï vyuûiteln v r mci p ijìmacìho ÌzenÌ ke studiu bohemistick ch a dalöìch p Ìbuzn ch obor na vysok ch ökol ch. Z roveú z stalo zachov no jedno z podstatn ch konstrukënìch v chodisek, to jest v maxim lnì moûnè mì e vyuûìvat testovè lohy odvozenè od v chozìch text. Protoûe test»esk jazyk a literatura spad do profilovè Ë sti maturitnì zkouöky, a m ûe tedy tvo it celou zkouöku, liöil se od testu ve spoleënè Ë sti vedle rozsahu zejmèna v znamn m zastoupenìm umïleck ch text a k nim se vztahujìcìch testov ch loh, neboli v testu m podstatnè mìsto literatura, resp. to, co je tradiënï povaûov no za Ñliter rnì uëivoì. Ve srovn nì s didaktick m testem ve spoleënè Ë sti maturitnì zkouöky jsou zde vïtöì mïrou zastoupeny testovè lohy, p i jejichû eöenì museli û ci pracovat se znalostmi, coû ovöem neznamen p Ìklon k ovï ov nì toho, co si zapamatovali jako fakta. é ci museli p i eöenì prokazovat, ûe disponujì dovednostmi souvisejìcìmi s aplikacì znalostì p i pr ci s konkrètnìmi texty. ZastoupenÌ v testu mïly i lohy interdisciplin rnìho charakteru. Testov nì se z Ëastnilo necel ch sedm tisìc û k, coû mimo jinè signalizuje, ûe û k m, uëitel m i editel m ökol je srozumitelnïjöì rozdìl mezi ÑËeötinouì ve spoleënè a profilovè Ë sti maturitnì zkouöky. V tèto oblasti doölo oproti minul m lèt m k znaënèmu zlepöenì situace. Zhruba dvï t etiny z ËastnÏn ch tvo ily dìvky, jejichû z jem o bohemistiku je tradiënï vyööì. Jejich spïönost v eöenì testu vöak byla srovnateln s spïönostì chlapc. é ci gymn ziì tvo ili dvï t etiny z ËastnÏn ch a vcelku pochopitelnï dosahovali i vyööì pr mïrnè spïönosti neû û ci st ednìch odborn ch ökol i uëiliöù. Za zmìnku stojì skuteënost, ûe mezi û ky z ËastnÏn mi testov nì je relativnï nìzk poëet ÑjedniËk ì, i Ëast ÑËty ka ìa ÑpÏtka ì.»esk jazyk a literatura Mgr. Frantiöek Broû 15