Přednáška #7. Základy mikroekonomie OLIGOPOL A MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
|
|
- Antonie Bártová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Přednáška #7 Základy mikroekonomie OLIGOPOL A MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
2 V minulé přednáškách jsme si vysvětlili, co je to monopol a jak se liší od dokonalé konkurence Při monopolistickém uspořádání na trhu existuje pouze jediná firma (monopol), a pro zboží, které nabízí, neexistuje blízký substitut. Oproti tomu při dokonalé konkurenci je na trhu nekonečné množství firem, jejichž výrobky přestavují pro spotřebitele substituty. Firma v režimu dokonalé konkurence je cenový příjemce - není schopna cenu na trhu nijak ovlivnit. Monopol si cenu stanovuje, jediné, čím se musí řídit, je jeho vlastní technologie a poptávka na trhu.
3 V minulé přednáškách jsme si vysvětlili, co je to monopol a jak se liší od dokonalé konkurence Monopol i firma v konkurenčním prostředí maximalizují svůj zisk: určují optimální prodané množství. V případě monopolu toto optimální množství určuje optimální cenu na základě křivky poptávky. V případě firmy v konkurenčním prostředí se cena rovná mezním nákladům a její zisk je nulový. Monopol požaduje cenu vyšší, než jsou jeho mezní náklady, a proto dosahuje nenulového zisku.
4 V dnešní přednášce si vysvětlíme, co je to oligopol a monopolistická konkurence Oligopol jako tržní uspořádání stojí mezi monopolem a režimem dokonalé konkurence. Při oligopolistickém uspořádání na trhu existuje několik málo firem, které spolu soutěží. Takováto situace vzniká zejména existují-li významné překážky pro vstup na trh. V rámci oligopolu musí každá firma sledovat chování svých konkurentů a reagovat na něj. V režimu monopolistické konkurence překážky pro vstup na trh neexistují, počet firem je však omezen výší jejich nákladů a schopností diferenciovat své produkty.
5 Kartel Oligopol - Cournotův model Oligopol - Stackelbergův model Oligopol - Bertrandův model Monopolistická konkurence
6 Pokud firmy v rámci oligopolu nesoutěží, ale raději spolupracují, vytváří kartel V rámci kartelové dohody mohou firmy spolupracovat tak, že všechny sníží svou produkci, což vede k vyšším cenám a k vyšším ziskům pro všechny firmy. Kartel se týká většinou oligopolisticky uspořádaných trhů, ale teoreticky se může vytvořit i v režimu dokonalé konkurence. V rámci karetelové dohody musí produkci snížit všechny firmy, aby byl výsledný dopad na tržní cenu dostatečně výrazný a vedl ke zvýšení zisku. Pokud by produkci snížila pouze jedna firma, cenu by prakticky neovlivnila a přišla by tak o zisk.
7 V rámci kartelové dohody firmy spolupracují a uměle snižují svou produkci, což vede k vyšší ceně p,c k kartel dk dokonalá konkurence MC AC p,c k kartel dk dokonalá konkurence S p k p k p dk p dk MC k MC k D MR q k q dk q Q k Q dk q
8 Vlády se snaží vzniku kartelů legislativně bránit a chránit tak spotřebitele Kartelová dohoda vede k suboptimální produkci a zvýšené ceně, což snižuje přebytek spotřebitele. Za účelem ochrany spotřebitele má většina zemí tzv. antitrustové zákony, které tvorbu kartelů zakazují. V USA byl prvním antitrustovým zákonem Sherman Antitrust Act z roku 1890, v EU je podpora konkurenčního prostředí zakotvena v Římské smlouvě z roku I přesto se i nadále s kartely setkáváme, a to zejména pokud se jedná o kartely mezinárodní, zejména na úrovni států (např. OPEC), finanční postih odhalené kartelové dohody je výrazně nižší, než zisk z ní plynoucí, dohodu nelze prokázat.
9 Podaří-li se prokázat kartelovou dohodu, mohou být firmy odsouzeny k vysokým pokutám V roce 2004 zažalovala modelka Carolyn Fears deset nejvýznamnějších modelingových agentur v NY za uzavírání kartelových dohod. Agentury se dohodly na vyžadování provizí ve výši 20% jak od modelek, tak od těch, kteří si je objednávali. Na základě rozsudku pak agentury musely vyplatit milionové odškodné.
10 Kartelovou dohodu může být náročné udržet kvůli vlivům z venku i zevnitř kartelu Kartel může podlehnout konkurenci ze strany firem, které nejsou členy kartelu, pokud je dostatečně silná. Pro každého člena kartelu je výhodné kartelovou dohodu jednostranně porušit. Pokud ostatní členové produkují méně a tím uměle drží cenu vysoko, je pro každou jednotlivou firmu výhodné za tuto zvýšenou cenu zvýšit produkci. Zachová-li se však takto každý člen kartelu, cena se snižuje a výhoda kartelu se vytrácí.
11 Pro každého člena kartelu je výhodné kartelovou dohodu jednostranně porušit p,c MC AC p,c k kartel dk dokonalá konkurence S p k p k p dk MC k MC k Optimální porušení dohody D MR q k q * q Q k Q dk q
12 Kartelovou dohodu je možné udržet, pokud mají členové kartelu možnost odhalit a potrestat její porušování Členové kartelu si mohou navzájem ukazovat své účetní knihy. Kartel si může rozdělit jednotlivé regiony tak, že každá firma operuje pouze ve vymezené oblasti. Kartel může vyžadovat, aby jeho členové poskytovali svým zákazníkům tzv. doložku nejvyšších výhod : Ustanovení, kterým se firma zavazuje poskytnout v dané oblasti minimálně stejné výhody, které před uzavřením smlouvy poskytla jiným zákazníkům, nebo kdykoliv po uzavření smlouvy dalším zákazníkům poskytne.
13 Kartelovou dohodu je možné udržet, pokud mají členové kartelu možnost odhalit a potrestat její porušování V jistých případech mohou tvorbě kartelů napomáhat i vlády tím, že jistá odvětví vyjmou z antitrustových zákonů. Například v NHL se mohou majitelé klubů domlouvat na maximálních platech hráčů, na systému draftování nových posil, mohou i kolektivně vyjednávat o vysílacích právech. Udržení kartelů také nahrávají omezení vstupu na trh. V menším množství firem je snazší uhlídat dodržování dohodnutých pravidel.
14 Místo kartelových dohod se firmy mohou spojovat při fůzích Je-li firmám zabráněno uzavírat kartelové dohody, můžou se pokusit spojovat do větších firem pomocí fúzí. Proto většina zemí legislativně omezuje nebo alespoň kontroluje možnosti slučování firem. Posuzování spojování soutěžitelů je třetím pilířem ochrany hospodářské soutěže. Fúze firem jsou v hospodářské soutěži běžným jevem. Větší hráči skupují menší s cílem získat na trhu ještě vlivnější postavení. Antimonopolní úřady proto posuzují ty největší fúze, ke kterým na jednotlivých trzích dochází. Tam, kde by v důsledku zamýšleného spojení mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže jsou přijímány závazky ze strany fúzujících firem. Teprve potom je fúze povolena. (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže)
15 V oligopolistickém uspořádání používáme několik různých modelů vedoucích k různým ekvilibriím Jestliže firmy v oligopolu nespolupracují v kartelu ale soutěží proti sobě, mohou tak činit různým způsobem. Tyto různé způsoby reprezentujeme různými modely, a to, který je nejvhodnější, závisí na charakteristikách daného trhu. Cournotův model: firmy zároveň určují produkované množství. Stackelbergův model: vůdčí firma určí množství, poté ho určují ostatní firmy. Bertrandův model: firmy zároveň určují ceny, za které budou prodávat.
16 V oligopolistickém uspořádání používáme několik různých modelů vedoucích k různým ekvilibriím Všechny tři modely si představíme napřed ve zjednodušeném případě, kde: všechny firmy mají stejné náklady a produkují stejné zboží oligopol je redukován na duopol - na trhu jsou pouze dvě firmy každé rozhodnutí je děláno pouze jednou a neopakuje se v následujích periodách. Modely porovnáme pomocí ekvilibrií, ke kterým vedou. Ekvilibrium definujeme jako situaci, kdy, pokud se nemění rozhodnutí ostatních firem, žádná firma nemůže změnou svého rozhodnutí dosáhnout vyššího zisku.
17 Kartel Oligopol - Cournotův model Oligopol - Stackelbergův model Oligopol - Bertrandův model Monopolistická konkurence
18 V Cournotově modelu firmy zároveň určují produkované množství Cournotův model vysvětluje, jak se oligopolistické firmy chovají, pokud se zároveň rozhodují, jaké množství zboží produkovat. Firmy se rozhodují nezávisle a mají úplnou informaci o svých konkurentech. Každá z firem si musí zvolit produkované množství předtím, než se dozví, kolik produkují ostatní. Produkce každé firmy ovlivňuje zisk ostatních, protože tržní cena závisí na celkovém vyprodukovaném množství. Při výběru strategie, která má maximalizovat zisk, tak firma musí vzít do úvahy svůj odhad, jak se budou chovat ostatní.
19 Základní myšlenka Cournotova modelu je založena na tzv. reakčních křivkách. Uvažujme duopol, kde spolu soutěží firmy A a B. Reakční křivka firmy A (q (q )) popisuje optimální reakci (produkované množství q ) firmy A na každou možnou úroveň produkce (q ) firmy B. Firma A tedy musí vzít v potaz každé možné rozhodnutí firmy B (které ovlivňuje tržní cenu a tím i situaci firmy A) a určit, jaká bude její optimální produkce v případě takového rozhodnutí. Firma B postupuje stejným způsobem a určuje tak svou optimální reakční křivku q (q ). Cournotovo ekvilibrium nastává v průsečíku těchto dvou křivek.
20 Reakční křivky získáme jako řešení maximalizačních úloh obou firem Označíme celkovou produkci jakou součet produkce firem A a B: Q = q + q. Cena na trhu závisí na této celkové produkci: p(q). Firma A maximalizuje svůj zisk: max π (Q) = max q p(q) C(q ) Nutná podmínka optima pak udává vztah MR = q dp(q) dq + p(q) = dc(q ) dq = MC.
21 Reakční křivky získáme jako řešení maximalizačních úloh obou firem Vezmeme-li v úvahu, že dp(q) dq = dp(q) dq dq = dp(q) dq dq 1 = dp(q) dq, dostáváme podmínku q dp(q) dq + p(q) = dc(q ) dq, ze které snadno vyjádříme reakční křivku q (q ). Obdobně vyjádříme reakční křivku q (q ) z úlohy max π (Q) = max q p(q) C(q ) a pak nalezneme Cournotovo ekvilibrium jako bod průniku.
22 Pro lineární případ má Cournotův model duopolu jednoduché řešení Uvažujeme-li jednoduchou lineární poptávku p = a bq a náklady rovny C(q) = mq pro obě firmy, dostáváme podmínky bq + a b(q + q ) = m bq + a b(q + q ) = m a z toho reakční křivky q = q = a m 2b a m 2b q 2 q 2.
23 Pro lineární případ má Cournotův model duopolu jednoduché řešení Průsečík těchto křivek je pak v bodě q = q = a m 3b Tomuto bodu odpovídá cena p = a + 2m 3.. q B q B =(a-m)/(2b)-q A /2 (a-m)/(3b) q A =(a-m)/(2b)-q B /2 (a-m)/(3b) q A
24 Jednoduchý Cournotův duopol lze analogicky rozšířit na případ oligopolu s n firmami Rozšíříme-li Cournotův model z duopolu na obecný monopol s n identickými firmami, můžeme ukázat, že z maximalizační podmínky každé z nich vyplývá následující vztah mezi mezními příjmy a mezními náklady: MR = p = MC, nε kde ε je elasticita poptávky. Vidíme tak, že pro n = 1 dostáváme model monopolu. Naopak pokud výraz nε roste do nekonečna (nekonečné množství firem nebo dokonale elastická poptávka), dostáváme model dokonalé konkurence.
25 Cournotův model s identickými firmami lze též rozšířit na případ firem s různými náklady Jsou-li firmy v Cournotově modelu identické (mají stejné náklady), musí být jejich reakční křivky symetrické. V takovém případě je symetrické i ekvilibrium (obě firmy produkují stejné množství. q B q B * Reakční křivka firmy B Reakční křivka firmy A q A * q A
26 Cournotův model s identickými firmami lze též rozšířit na případ firem s různými náklady Sníží-li se v Cournotově modelu mezní náklady firmy A, je schopná při každé úrovni produkce firmy B produkovat větší množství než dříve. q B V takovém případě se reakční křivka firmy A posouvá a ekvilibrium již není symetrické. q B * q B * Firma A vyrábí víc, než firma B. q A * q A * q A
27 Firma v oligopolu se může snažit odlišit svůj produkt od produktu konkurentů Náklady nejsou jediným aspektem, ve kterém se mohou firmy v oligopolu lišit. V některých případech můžou firmy produkovat tzv. diferenciované produkty - tedy produkty, které nejsou identické nebo je zákazníci alespoň jako identické nevnímají. Dovede-li firma svůj produkt odlišit od produktů ostatních firem, posouvá křivku poptávky doprava a činí-ji méně elastickou. V takovém případě firmy v oligopolu produkují za různé množství a za různé ceny.
28 Firma v oligopolu se může snažit odlišit svůj produkt od produktu konkurentů
29 Snaha diferenciovat produkty vede k více či méně inovativním řešením Od minulého roku Ford vybavuje svá auta automatickým parkovacím asistentem, který nemá žádné z aut v této třídě
30 Snaha diferenciovat produkty vede k více či méně inovativním řešením Poté, co firma Kimberly-Clark uvedla na trh plenky Huggies v džínovém designu, následoval nárůst tržeb o 15%.
31 V některých případech může být direrenciace produktu spíše pouze otázkou marketingu Podle průzkumu z roku 2010 se 53% obyvatel USA obává, že voda z kohoutku není nezávadná a dává přednost vodě balené. Firma PepsiCo následně přiznala, že její balená voda značky Aquafina pochází ze stejného veřejného zdroje jako voda kohoutková.
32 Kartel Oligopol - Cournotův model Oligopol - Stackelbergův model Oligopol - Bertrandův model Monopolistická konkurence
33 Stackelbergův model předpokládá, že firmy se nerozhodují o produkci simultánně Stackelbergův model vychází z modelu Cournotova, modifikuje jen časovou posloupnost rozhodnutí firem. V Stackelbergově modelu přepokládáme, že jedna firma (vůdce) má možnost rozhodovat první a druhá firma (následník) se pak již musí tímto rozhodnutím řídit a optimálně reagovat. Vůdce ví, že následovník musí reagovat na jeho rozhodnutí, zná jeho reakční křivku, a může toho využít při maximalizaci svého zisku. Označíme-li firmu A za vůdce, definujeme její optimalizační úlohu jako max π (Q) = max q p (q + q (q )) C(q ).
34 Pro lineární případ má Stackelbergův model duopolu jednoduché řešení Pro výše uvedný příklad lineární poptávky a nákladů máme p(q + q ) = a b(q + q ) a C(q ) = mq a odvodili jsme, že q (q ) = a m 2b což vede k maximalizaci výrazu max q a b q + a m 2b q 2, q 2 mq Tento výraz je maximalizován pro q =, tomu pak odpovídá q = a cena p =.
35 Stackelbergovo ekvilibrium vede k vyššímu přebytku spotřebitele než Cournotovo ekvilibrium Ve Stackelbergově ekvilibriu je produkce vůdce dvojnásobná oproti produkci následníka. Celková produkce je vyšší ve Stackelbergově ekvilibriu než v Cournotově ekvilibriu a výsledná cena je nižší. Spotřebitelé proto preferují Stackelbergovo ekvilibrium oproti Cournotovu. Stackelbergerova ekvilibria lze dosáhnout pouze pokud se firmy rozhodují skutečně sekvenčně.
36 Při simultánním rozhodování lze Stackelbergerova ekvilibria dosáhnout vládní intervencí Při simultánním rozhodování je možné dosáhnout pouze Cournotova ekvilibria: I pokud by firma deklarovala, že bude Stackelbergerovým vůdcem a bude produkovat více, není tato hrozba pro firmu věrohodná. Pokud by firma produkovala množství odpovídající Cournotovu ekvilibriu, pak bude Stackelbergerova míra produkce pro firmu nevýhodná, a proto i firma musí produkovat množství odpovídající Cournotovu ekvilibriu. V případě, že firmy A a B jsou ze dvou různých zemí, může vláda v jedné ze zemí pomoci své firmě přidělením dotace a učinit z ní tak Stackelbergerova vůdce. Rozhodnutí o dotaci v takovém případě musí být jednostranné (pouze v jedné zemi), musí předcházet rozhodování firem a musí být věrohodné.
37 Vlády mohou pomáhat firmám v mezinárodních oligopolech prostřednictvím dotací V roce 1992 USA a EU podepsaly dohodu o omezení dotací leteckého průmyslu. Následovalo zvýšení cen letadel o 3.7%, odpovídající zvýšení mezních nákladů firem Airbus a Boeing o 5%. Zároveň před Světovou obchodní organizací probíhají vleklé spory o nedodržování těchto úmluv.
38 Kartel Oligopol - Cournotův model Oligopol - Stackelbergův model Oligopol - Bertrandův model Monopolistická konkurence
39 V Bertrandově modelu oligopolu firmy zároveň určují, za jakou cenu budou prodávat Na minulé přednášce jsme si ukázali, že monopolista může maximalizovat svůj zisk jak rozhodnutím o optimálním množství, tak rozhodutím o optimální ceně. Oba způsoby vedou ke stejnému výsledku. V případě oligopolu se firmy též mohou rozhodovat o množství nebo o ceně, oba způsoby však nevedou ke stejnému výsleku. V Cournotově a Stackelbergově modelu se firmy v oligopolu rozhodují o optimálním množství. V Bertrandově modelu se rozhodují o optimální ceně. Joseph Bertrand představil svůj model s argumentem, že firmy se rozhodují o cenách a zákazníci se pak rozhodují o množství, které si za tyto ceny koupí.
40 Bertrandův model není vhodný pro vysvětlení oligopolistického uspořádání v případě identických firem Bertrandův model předpokládá, že se firmy současně rozhodují o ceně, kterou budou požadovat, a to tak, aby maximalizovaly svůj zisk. Produkují-li firmy stejné výrobky, jsou spotřebitelé indiferentní ohledně toho, od které firmy si produkt koupí. Proto kterákoli z firem lehce sníží cenu, získá pro sebe veškerou tržní poptávku a zvýší tak svůj zisk. Postupným snižováním ceny se tak firmy na takovém trhu dostanou až na své mezní náklady. Bertandův model v případě identických firem vede ke stejnému výsledku jako režim dokonalé konkurence a proto není vhodný pro vysvětlení oligopolistického chování v takovém případě.
41 Bertrandův model je optimální tam, kde jsou výrobky diferenciované a firmy za ně požadují různé ceny Bertrandův model však dává dobré výsledky tam, kde považujeme výrobky za diferenciované. Pro takové trhy se určování ceny a nikoli množství zdá být intuitivnějším chováním. Na trhu s diferenciovanými výrobky je přirozené, že firmy stanovují různé ceny. Označíme-li cenu produktu firmy A jako p a cenu produktu firmy B jako p, pak poptávky po příslušných produktech jsou v lineárním případě q = a b p + c p q = a b p + c p.
42 Bertrandův model také využívá myšlenky reakčních křivek, tentokrát jako funcí cen Firma A řeší optimalizační úlohu max a to vede k podmímce π = max p q mq π p = q + (p m) q p = 0. Z této podmíny lze vyjádřit p jako funkci p. Dostáváme tak reakční křivku firmy A: p (p ). Obdobně získáme reakční křivku firmy B: p (p ). Bertrandovo equilibrium je pak v průsečíku těchto dvou křivek.
43 Bertrandův model také využívá myšlenky reakčních křivek, tentokrát jako funcí cen p B Reakční křivka firmy A Reakční křivky v Bertrandově ekvilibriu jsou rostoucí. Čím více firma A zvýší cenu, tím více ji může zvýšit i firma B. p B * Reakční křivka firmy B p A * p A
44 Diferenciace má i přes zvýšení cen pozitivní dopad na celkový blahobyt V Bertrandově ekvilibriu vede diferenciace produktů k vyšším cenám a k pozitivním ziskům firem. I přesto má diferenciace pozitivní dopad na přebytek spotřebitele. Ten je sice snížen kvůli vyšším cenám, nicméně spotřebitelé si cení většího výběru. Tím, že jsou spotřebitelé ochotnější za větší výběr více platit, se přebytek spotřebitele (rozdíl mezi cenou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit a cenou skutečnou) zvyšuje i přes zvýšenou cenu.
45 Kartel Oligopol - Cournotův model Oligopol - Stackelbergův model Oligopol - Bertrandův model Monopolistická konkurence
46 Monopolistická konkurence je uspořádání s volným vstupem na trh a direfenciovanými produkty V oligopolistickém modelu jsme předpokládali, že je počet firem na trhu omezený, jelikož existují překážky bránící vstupu. V takovém uspořádání firmy dosahují pozitivních zisků. V modelu monopolistické konkurence předpokládáme, že překážky bránící vstupu neexistují a na trh tak mohou vstupovat firmy tak dlouho, dokud mohou dosahovat nenulových zisků. Rozdíl mezi monopolistickou konkurení a dokonalou konkurencí je v tom, že firmy v režimu monopolistické konkurence čelí klesající (nikoli horizontální) poptávce. V režimu monopolistické konkurence není na trhu nekonečně mnoho firem a firmy vyrábí diferencované produkty.
47 V režimu monopolistické konkurence je vstup na trh omezen pouze náklady firem Firmy v režimu monopolistické konkurence maximalizují své zisky, a proto platí podmínka, že mezní příjmy se rovnají mezním nákladům: MR = MC. Zároveň na trh vstupuje tolik firem dokud nejsou jejich zisky nulové. To nastavá, pokud se cena rovná průměrným nákladům: p = AC. Pokud by byla cena vyšší než průměrné náklady, mohly by na trh vstoupit další firmy, protože by měly kladný zisk. Pokud by byla cena nižší, firmy by byly ve ztrátě a musely by trh opustit.
48 V režimu monopolistické konkurence je vstup na trh omezen pouze náklady firem p,c MC AC p MC=MR D r MR q q
49 V této přednášce jsme si vysvětlili, jak funguje oligopol a monopolistická konkurence Tato tržní uspořádání popisují situace mezi protipóly monopolu a dokonalé konkurence. V případě oligopolu je na trhu menší množství firem, protože existují překážky vstupu na trh. Různé modely oligopolu vedou k různým ekvilibriím, ve všech firmy dosahují nenulových zisků. V režimu monopolistické konkurence je množství firem (produkujících diferenciované výrobky) omezené pouze jejich náklady a tyto firmy dosahují nulových zisků.
50 Čerstvě nabyté znalosti budeme dále rozvíjet a procvičovat :) Na cvičení si ukážeme příklady právě předvedených konceptů: ukážeme si na konkrétních numerických příkladech, jak se liší ekvilibria pro jednotlivé modely oligopolu, srovnáme si tuto situaci s výsledky monopolositkého uspořádní a s výsledky dokonalé konkurence. Na přednášce příští týden si vysvětlíme základy teorie her.
MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL
MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL DOKONALÁ KONKURENCE Trh dokonalé konkurence je charakterizován velkým počtem prodávajících, kteří vyrábějí homogenní produkt a nemohou ovlivnit tržní
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů
Teorie her a ekonomické rozhodování 9. Modely nedokonalých trhů 9.1 Dokonalý trh Dokonalý trh Dokonalá informovanost kupujících Dokonalá informovanost prodávajících Nulové náklady na změnu dodavatele Homogenní
VícePřednáška #6. Základy mikroekonomie MONOPOL
Přednáška #6 Základy mikroekonomie MONOPOL 31.10.2012 V minulých přednáškách jsme analyzovali režim dokonalé konkurence V režimu dokonalé konkurence jsou firmy cenovými příjemci a volí optimální produkci
VíceModely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh
Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná
VíceOLIGOPOL.
OLIGOPOL CHARAKTERISTICKÉ RYSY OLIGOPOLU Malý počet firem a vysoký stupeň vzájemné závislosti při rozhodování (ceně, množství, kvalitě atd.) Firma musí předvídat reakci svých konkurentů na svá vlastní
VíceMezi firmami v oligopolu dochází ke strategickým interakcím. Při zkoumání strategických interakcí používáme teorii her.
Teorie her a oligopol Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, oddíly 26.1-9, 27.1-3 a 27.7-8 Varian: Intermediate Microeconomics, Sections 27.1-9, 28.1-3, 28.7-8 () 1 / 36 Obsah přednášky V této přednášce
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceCharakteristika oligopolu
Oligopol Charakteristika oligopolu Oligopol v ekonomice převažuje - základní rysy: malý počet firem - činnost několika firem v odvětví vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní
VíceDokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
Více5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 6 Teorie her, volby teorie redistribučních systémů a teorie veřejné Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
VíceDokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Firma a odvětví. Koncentrace odvětví. Vztah firmy ke konkurentům a oligopol. Limitní cena. Kvantitativní modely duopolu. Cenové modely duopolu. Možnosti využití teorie her. Teorie firmy Firma a odvětví
Více8. Dokonalá konkurence
8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat
Více8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VícePřednáška #8. Základy mikroekonomie TEORIE HER
Přednáška #8 Základy mikroekonomie TEORIE HER 14.11.2012 V minulé přednášce jsme si vysvětlili, co je to oligopolistické tržní uspořádání Oligopol jako tržní uspořádání stojí mezi monopolem a režimem dokonalé
VíceDOKONALÁ KONKURENCE.
DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to
VíceMonopol a monopolistická konkurence
Monopol a monopolistická konkurence Vznik nedokonalé konkurence Příčiny vzniku Nákladové podmínky vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Průměrné náklady s růstem výroby klesají
Vícecharakteristika oligopolu kartel Cournotův model duopolu oligopol s dominantní firmou Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky) Nashova
charakteristika oligopolu kartel Cournotův model duopolu oligopol s dominantní firmou Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky) Nashova rovnováha Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 11, str.
VíceMONOPOL.
MONOPOL Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu V nedokonalé konkurenci na straně nabídky rozlišujeme -monopolní
VíceMikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2013 Téma 4 Teorie her pro manažery Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní
VíceNEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE Trh, na kterém alespoň jeden prodávající (kupující) je schopen ovlivnit tržní cenu Cenový tvůrce Diferencovaný produkt-kvalita, vzhled,
VíceVedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.
Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to
VíceObsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence
8. Monopolistická konkurence Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 10, str. 291
VíceMotivace. Dnes se zaměříme na monopoly.
Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co
Více1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
VíceMONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKY MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE www.ekofun.cz Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízké substituty produkt je však diferencovaný Velký počet firem způsobuje,
VíceMikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje
Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad
VíceMikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky
Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový
Více11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru
11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem
VíceMotivace. Dnes se zaměříme na monopoly.
Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co
Více1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 7 Monopol 1. Druhy monopolů Obsah A. 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
VíceMetodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok
Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních
VíceMetodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok
Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:
Vícefirma je tvůrce ceny ( price maker ) v omezeném smyslu. Křivka poptávky po produktech jedné firmy je téměř horizontální.
Monopolistická konkurence charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR efektivnost monopolistické konkurence model rozmístění při výrobkové diferenciaci Charakteristika monopolistické konkurence nejjemnější
VíceNedokonalá konkurence
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum
VíceÚvod do ekonomie Týden 10. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 10 Tomáš Cahlík Obsah Firmy Úvod rozhodování podle očekávaných nákladů a očekávaných výnosů Výroba Náklady Struktura trhu Dokonalá konkurence Monopol Nedokonalá konkurence Zkouškové
VíceDK cena odvozená z trhu
Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceProdukční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.
MIKROEKONOMIE 1 cvičení 9-13 [1] Produkční analýza a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie. b) Vysvětlete zákon
VíceRŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol
RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: monopol,
VíceTeorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceRozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceKonkurence. Konkurence. Konkurence dle subjektů. Konkurence dle subjektů
Konkurence Konkurence Ing. Pavlína Štréglová Pilíř tržního mechanismu, hnací motor trhu Proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. 1 2 Konkurence dle subjektů 1. Konkurence mezi
VíceProdukční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.
MIKROEKONOMIE 1 cvičení 9-12 [1] Produkční analýza a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie. b) Vysvětlete zákon
VíceSvět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1
Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast
VíceStudijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence Rozdíl DK a NK v cenové tvorbě.
VíceHRA V NORMA LNI M TVARU
3 HRA V NORMÁLNÍM TVARU 91 Hra v normálním tvaru Definice 1. Necht je dána konečná neprázdná n-prvková množina Q = {1, 2,..., n}, n množin S 1, S 2,..., S n a n reálných funkcí u 1, u 2,..., u n definovaných
VíceMikroekonomie I: Trh výrobních faktorů
PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:
VíceCHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
6 CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA Cíl firmy: maximalizace zisku Max π = Max (TR TC) = Max (P Q c Q) MR = MC Mezní příjem = přírůstek celkového příjmu dosažený prodáním další jednotky produkce (MR) Mezní
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně
řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými
VícePodstata trhu a Nabídka a poptávka
VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období
VíceMikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS,
PhDr. Praha, VŠFS, 13.12.2010 Podstata všeobecné rovnováhy Všeobecná rovnováha = rovnováha na všech trzích (trh statků a výrobních faktorů) Nelze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, aniž bychom snížili
VíceQ 1. Výrobce 1. Spotřebitel 1 Q 2. Spotřebitel 2. Výrobce 2
Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma cvičení Příklady teorie všeobecné rovnováhy Model 2*2*2*2 Q 1 Q 2 Výrobce 1 Q 1 Spotřebitel
VíceFunkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.
Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD
VíceMikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha
PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu
VíceNabídka firmy a nabídka odvětví Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 21 a 22 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 22 and 23
Nabídka firmy a nabídka odvětví Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 21 a 22 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 22 and 23 () 1 / 39 Na této přednášce se dozvíte jaká jsou omezení
VíceDokonalá konkurence (DK)
Obsah Dokonalá konkurence řebytek výrobce a přebytek spotřebitele Dokonalá konkurence (DK) Je ekonomickou abstrakcí ředpoklad - existuje velký počet kupujících a prodávajících odmínky dokonalé konkurence
VícePOPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE
POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce
VíceMikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence
PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství
VíceStudijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé
VíceÚstav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit
VícePříjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.
7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v
Více6 Nabídka na trhu výrobků a služeb
6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem
VíceMetodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok
Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VíceKonkurence a konkurenční politika
KAPITOLA IX Konkurence a konkurenční politika Cílem konkurentů je zvítězit, nikoli zachovat tržní konkurenci. G S Struktura trhu Tržní síla Dokonalá a nedokonalá konkurence Monopolistická konkurence Oligopol
VícePřebytek spotřebitele
Přebytek spotřebitele a tržní poptávka Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 14 a 15 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 14 and 15 () 1 / 36 Na této přednášce se dozvíte jak měříme
VíceNEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů
VíceCharakteristika monopolu
Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
Více15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol
VíceDokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy
opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC řešení opakování
VíceTRH PRÁCE.
TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,
VíceSTC = w.l + r.k fix = VC + FC
Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy
VíceFAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 8
FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 8 8. FIRMA V DOKONALÉ A NEDOKONALÉ KONKURENCI PŘÍKLAD Č. 1 Definujte rovnováhu spotřebitele, rovnováhu firmy a tržní rovnováhu
VíceMinimalizace nákladů. Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34
Minimalizace nákladů a nákladové křivky Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34 Na této přednášce se dozvíte co je
VíceZáklady matematiky pro FEK
Základy matematiky pro FEK 11. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 13 Vybrané ekonomické aplikace diferenciálního
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Reklama v rozhodování firmy. Reklamní výdaje a jejich účinnost. Praktické rozhodování o reklamních výdajích. Volba optimální reklamní technologie. Reklama v různých tržních strukturách. Efekty reklamy
VíceZisk Jan Čadil VŠE FNH
Zisk Jan Čadil VŠE FNH Footer Text 12/10/2014 1 Ekonomický zisk Rozdíl mezi tržbami a náklady, včetně implicitních Firma má výstup q = f m 1,, m i. Obecně může mít více druhů výstupu (1 až n). Cenu produkce
VíceIng. Eliška Galambicová 1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu
Ing. Eliška Galambicová 1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu A) Monopol teoretická východiska Nedokonalá konkurence: představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující který
VíceNyní položíme mezní náklady rovny ceně a hledáme optimální výstup (q): 17-6q + q 2 = 50 q 2-6q - 33 = 0 hledáme kořeny kvadratické rovnice
Řešené příklady 1. Firma Datel a syn je drobným výrobcem děrovaček. Na trhu stejné děrovačky vyrábí dalších 100 větších či menších firem. Jeho nákladová funkce je dána rovnicí TC = 30 + 17q 3q 2 + 1/3q
Více29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15
29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí
VíceFormování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
VíceCeny v ekonomii a v životě
2 JAK FUNGUJE TRH Ceny v ekonomii a v životě Dospělí si potrpí na číslice. Řeknete-li dospělému: Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby, nedovede si ho představit.
VíceFORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.
ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ www.ekoun.cz www.ekoun.cz ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ Výrobní faktory: práce + kapitál (pro nás) Na trzích výrobních faktorů: - poptávku vytvářejí firmy
VíceTrhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál
VíceTRH A CÍLENÝ MARKETING
TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají
Více1. Obecná charakteristika 2. Krátkodobá rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci 3. Mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci 4. Dlouhodobá rovnováha v
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 4 cvičení kap. 6 a 7 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Obsah A. 1. Obecná charakteristika 2. Krátkodobá
VíceStruktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze
Odvětvová struktura Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Obsah přednášky Odvětvová struktura Struktura odvětví Strukturální politika Struktura = prvky a vztahy mezi nimi Národohospodářská
Více