Návrh na prodloužení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce 2014

Transkript

1 Předkládací zpráva pro Parlament České republiky Návrh na prodloužení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce 2014 Úvod Oblast Sahelu, který je tvořen jižním okrajem Sahary protínajícím území Mauretánie, Senegalu, Mali, Čadu, Burkiny Faso, Nigeru, Súdánu a Etiopie, je jedním z nejchudších regionů světa. Dlouhodobě čelí nejen extrémní chudobě, důsledkům klimatických změn, častým potravinovým krizím, rychlému růstu obyvatelstva, ale i bezpečnostním rizikům, která plynou z existence nestabilních vlád, nevyřešených vnitřních sporů a z velmi prostupných hranic. Tato situace se pak stává živnou půdou pro terorismus, proliferaci zbraní a organizovaný zločin. Mnohé z těchto problémů se přelévají i do sousedních států jako jsou Alžírsko, Libye, Maroko, Nigérie a Kamerun. V neposlední řadě se problémy Sahelu citelně dotýkají i Evropy, která musí čelit stále se zvyšujícímu počtu nelegálních uprchlíků a migrantů a případným dopadům proliferace teroristických skupin. Oblast Sahelu je významná pro celou Evropskou unii (dále jen EU) z hlediska nalezišť klíčových nerostných surovin a představuje významné odbytiště produkce EU. Má rovněž zásadní geostrategický vliv na severní a západní Afriku. Na základě varování řady států na zhoršující se bezpečnostní situaci v Malijské republice (dále jen Mali) RB OSN dne 12. října 2012 jednomyslně přijala rezoluci 2071 (2012) otevírající prostor k jejímu řešení. Rezoluce vyzvala všechny členské státy OSN, regionální a mezinárodní organizace, včetně Africké unie (dále jen AU) a EU, k poskytnutí pomoci přechodné malijské vládě a ozbrojeným silám Mali formou výcviku a poskytnutí vybavení. Následně dne 20. prosince 2012 RB OSN jednomyslně přijala další rezoluci 2085 (2012), která umožnila rozmístění mise AFISMA (African-led International Support Mission for Mali) podle kapitoly VII Charty OSN. Dne 1. července 2013 byla AFISMA přetransformována do mise MINUSMA (United Nations Multidimensional Integrated Stabilisation Mission in Mali) pod velením OSN. Po soustředěných útocích separatistických a teroristických skupin na pozice Ozbrojených sil Mali na počátku ledna 2013 zahájila Francie na žádost přechodného malijského prezidenta D. Traorého adresovanou 9. ledna 2013 francouzskému prezidentovi F. Hollandovi a na základě rezoluce RB OSN 2085 (2012) dne 11. ledna 2013 vojenskou operaci Serval s cílem zastavit postup těchto skupin na jih Mali směrem k hlavnímu městu Bamaku. Do Mali se přesunulo několik set francouzských vojáků (ze základen v Čadu a Pobřeží slonoviny). První etapa francouzské vojenské operace byla úspěšná, podařilo se zastavit postup skupin radikálů směrem na jih a osvobodit od nich město Konna. Dne 16. ledna 2013 zahájily francouzské jednotky pozemní operaci v Mali a Francie navýšila počet svých jednotek na osob. V souvislosti se zahájením operace francouzských jednotek v Mali rozhodlo dne 17. ledna 2013 mimořádné zasedání Rady pro zahraniční věci EU o urychlení vyslání výcvikové mise EU EUTM Mali za účelem reorganizace a výcviku ozbrojených sil Mali.

2 Rada pro zahraniční věci EU dne 31. ledna 2013 znovu potvrdila závazek pomoci k obnovení suverenity, jednoty a teritoriální integrity Mali. EUTM Mali byla zahájena dne 18. února 2013 s počáteční dobou trvání 15 měsíců. Dne 16. března 2013 mise dosáhla plných operačních schopností. Cílem mise je vycvičit ozbrojené síly Mali tak, aby byly schopny po boku jednotek OSN v rámci mise MINUSMA obnovit teritoriální integritu Mali a neomezovaný výkon moci centrální vlády v Bamaku. Francouzské jednotky poskytují podporu jednotkám mise MINUSMA a v případě bezprostředního ohrožení MINUSMA na žádost jejího velitele jsou francouzské jednotky připraveny zakročit všemi dostupnými prostředky. Vývoj situace v Mali a jeho vyústění v ozbrojený konflikt je dokladem toho, že zóna bezpečnostní nestability se v regionu Sahelu dále rozšiřuje. Je rovněž názorným příkladem toho, jak mohou skupiny teroristů zneužít separatistické tendence v chudém africkém státu. Pokud by se v této zemi moci chopili fundamentalističtí teroristé, mohla by se tato nestabilita šířit dál napříč regionem. Přes úsilí mezinárodního společenství pokračuje pohyb ozbrojených skupin z Libye do Mali a zpět. Kontrola hranic v tomto prostředí je velmi obtížná. K pozitivnímu vývoji situace došlo na alžírsko-malijských hranicích, kde díky alžírským opatřením byla zadržena řada příslušníků odnože Al-Kajdá v islámském Maghrebu (dále jen AQIM). 1. Konflikt v Mali Začátek roku 2012 byl v Mali poznamenán dvojí krizí bezpečnostní a institucionální. Bezpečnostní krize se projevila ovládnutím tří severních administrativních oblastí (Gao, Kidal a Timbuktu) a značné části oblasti Mopti ozbrojenými skupinami usilujícími o nezávislost severního území Mali, kde v dubnu 2012 vyhlásily nezávislý stát Azawad. Některé z frakcí Tuaregů (Ansar Dine) se snažily na území Azawad zavést islámské zvykové právo šaríja. Na Ansar Dine se postupně navázala řada dalších radikálních skupin, jako například odnož AQIM, a posílily tak celkovou pozici teroristicky orientovaných skupin v Azawadu. Institucionální krize byla způsobena dlouholetým neřešením politických problémů a hrozivou mírou korupce ve všech vrstvách obyvatelstva. Krize vedla nakonec k vojenskému převratu dne 21. března 2012 a k vynucené demisi tehdejšího prezidenta Mali Amadou T. Touré. Původci vojenského převratu jej sice ospravedlňovali neschopností vlády účinně zasáhnout proti rebelům ze severu, ale sami nedokázali situaci kontrolovat o nic lépe. Počátkem ledna 2013 byly v severní části Mali zaznamenány velmi rychlé přesuny teroristických skupin směrem na jih, kde se nacházela demarkační linie a současně hranice fiktivního státu Azawad. Došlo také k prvním přestřelkám mezi malijskými ozbrojenými silami a skupinami teroristů. Malijské jednotky tyto útoky zpočátku odrážely. Dne 10. ledna 2013 podnikli teroristé další útok na pozice malijských ozbrojených sil, a to jen 600 km od hlavního města Bamako. Malijské ozbrojené síly byly poraženy a skupinám teroristů se tak otevřela cesta směrem na jižní území Mali. Dne 10. ledna 2013 se na návrh Francie sešla RB OSN, aby hledala možnosti rychlé reakce mezinárodního společenství, a to na základě žádosti přechodné vlády Mali a Hospodářského společenství západoafrických států (dále jen ECOWAS) o pomoc. RB OSN 2

3 se neshodla na společné akci, ale pouze na urychlení příprav k vyslání africké mise jednotek ECOWAS. Základním prvkem řešení situace v Mali se stala tzv. Road Map (dále jen cestovní mapa), předložená malijskou vládou a následně jednomyslně schválená parlamentem dne 30. ledna Tato cestovní mapa obsahovala kroky nezbytné ke sjednocení země a k obnovení ústavního pořádku prostřednictvím transparentního a věrohodného volebního procesu. Vnitrostátní schválení cestovní mapy bylo základním předpokladem pro nasazení mise AFISMA. Dalším důležitým krokem bylo podepsání dohody dne 18. června 2013 mezi malijskou vládou na jedné straně a Národním hnutím za osvobození Azawadu (MNLA) a Vysokou radou pro jednotu Azawadu (HCUA) na straně druhé, která otevírala dveře postupnému návratu malijské armády do Kidalu a zdárnému uskutečnění prezidentských a parlamentních voleb. Obě strany souhlasily s tím, že se prezidentské i parlamentní volby uskuteční na celém teritoriu Mali. Dohoda rovněž předpokládala postupný návrat státní administrativy do Kidalu a koncentraci ozbrojených Tuaregů ve stanovených zónách. V prezidentských volbách (28. července a 11. srpna 2013) přesvědčivě vyhrál Ibrahim Boubacar Keita. Nový prezident slíbil zahájit usmiřující jednání s odbojnými Tuaregy usilujícími o vytvoření vlastního státu na severu území. Také parlamentní volby (24. listopadu a 15. prosince 2013) proběhly úspěšně, i když s menším zájmem veřejnosti. Přes relativní stabilizaci situace v oblasti Kidalu a obnovení bezpečnosti a fungování státních struktur v regionech Tombuktu a Gao je sever malijského území nadále rizikovým územím, kde se pravděpodobně stále ukrývají teroristické skupiny napojené na AQIM. Navíc v severních oblastech opět dochází k teroristickým útokům. Zatím ve slepé uličce je nalezení trvalé dohody mezi jihem a severem. Skupina MNLA dne 29. listopadu 2013 dokonce jednostranně ukončila příměří z 18. června. Jih není ochoten ustoupit z unitárního charakteru státu a nabízí severu jen varianty, které sice mohou přispět ke zlepšení ekonomické situace obyvatelstva, ale nejedná se o smlouvu rovných. Z touaréžského pohledu je souhlas s takovou dohodou nepřijatelný. Cílem by mohl být následující scénář: pokusit se řešit odděleně praktické otázky provozu a správy území, a to velkoryse, a pak na druhé koleji vést politická jednání o konečném uspořádání. 2. Zapojení mezinárodního společenství do řešení situace v Mali 2.1. Francie Francie po úvodní intenzivní fázi operace Serval zahájila stahování svých jednotek z Mali v dubnu Po prezidentských a následně po parlamentních volbách v tomto trendu pokračovala a v závěru roku 2013 bylo na malijském území rozmístěno francouzských vojáků poskytujících v první řadě podporu jednotkám rozmísťujícím se v rámci mise MINUSMA na severu Mali. Vzhledem k opětnému zhoršení situace v zemi se další radikální snižování počtu vojáků odkládá (ještě v říjnu se uvažovalo o stavu vojáků na konci prosince 2013); k 27. únoru 2014 měla Francie v Mali zhruba vojáků. 3

4 2.2. Evropská unie Cílem EUTM Mali je zlepšit operační schopnosti ozbrojených sil Mali pod civilní kontrolou malijské vlády. Mise se skládá ze dvou hlavních částí: první část reaguje na krátkodobé operační potřeby; druhá část se zaměřuje na středně a dlouhodobé strukturální potřeby. Hlavními úkoly mise jsou: 1. Výcvik vševojskových bojových uskupení, včetně specifického taktického a logistického školení, zejména v oblasti speciálních sil, mechanizovaného vojska, dělostřelectva, ženijního vojska a předsunuté letecké podpory; 2. Pomoc při zlepšení fungování velitelské struktury; 3. Poradenství v oblasti školení a výcviku personálu. Integrální součástí EUTM Mali jsou jednotky poskytující ochranu silám přispěvatelských zemí. Délka trvání mise byla předběžně stanovena na 15 měsíců, tj. do května Následně byla prodloužena o další dva roky, tj. do května Od dosažení plných operačních schopností EUTM Mali vycvičila tři malijské prapory, které byly následně nasazeny na severu země. Výcvik čtvrtého malijského praporu byl zahájen 6. ledna 2014 a ukončen 15. března Do tohoto výcviku byl poprvé zařazen i program výcviku malijských instruktorů (train the trainer). Na přelomu roku 2013 a 2014 projednala EU strategickou revizi mandátu výcvikové mise. V rámci revidovaného mandátu bude mise poskytovat poradenství na úrovni malijského Ministerstva obrany a orgánů malijských ozbrojených sil a podporu při provádění strukturálních reforem. Mise by dále měla vycvičit další 4 prapory ve výcvikovém táboře Koulikoro. Tím by měly být zajištěny nezbytně nutné počty vycvičených jednotek, které by umožnily zabezpečení základních schopností malijských ozbrojených sil. Rámec školení by měl zůstat beze změn, stejně tak jako složení cvičených praporů, výcvikové procesy a speciální kurzy. Mise by měla dále rozvíjet program "train the trainer" s cílem umožnit Malijcům provádět samostatný výcvik po ukončení mandátu EUTM Mali. To by mělo zabezpečit budoucí soběstačnost v provádění výcviku a v budoucnu by tak již nebyly vyžadovány další výcvikové aktivity od EU. EUTM Mali by se měla zaměřit rovněž na výcvik velitelů malijských praporů před samotným zahájením výcviku praporu s cílem posílit jejich velitelské schopnosti a přispět ke zvýšení jejich autority. Z evropských zemí jsou v současnosti v misi kromě České republiky zapojeny Francie, Španělsko, Německo, Belgie, Velká Británie, Polsko (stahuje se z Mali a soustřeďuje se na Středoafrickou republiku), Itálie, Švédsko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Rakousko, Bulharsko, Řecko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Lucembursko, Rumunsko, Portugalsko a Nizozemsko Organizace spojených národů RB OSN sice rozhodla o rozmístění své mise MINUSMA v Mali již dne 25. dubna 2013 rezolucí 2100 (2013), ale vyhradila si právo rozhodnout o jejím rozmístění a o šíři mandátu až po předložení aktuální informace Generálního tajemníka OSN o situaci v Mali. Dne 25. června 2013 RB OSN vyslechla zprávu Generálního tajemníka OSN doporučující rozmístit misi MINUSMA v souladu s rezolucí 2100 (2013) v termínu od 1. července Mise může mít celkem až osob ( vojáků a 1440 policistů) a potřebný počet civilních expertů. Aktuálně je v misi rozmístěno cca osob uniformovaného personálu, což je pro tuto chvíli pro zajištění požadovaných úkolů postačující. Po dosažení plných operačních schopností se bude jednat o třetí největší současnou misi OSN rozmístěnou v tak 4

5 velkém prostoru (cca dvojnásobek rozlohy Francie). Z evropských zemí jsou v současnosti v misi zapojeny Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Kromě zmíněných zemí na operaci participuje dalších 26 zemí z celého světa. USA pomáhají s výstrojí a výzbrojí jednotek, které poskytly africké země. MINUSMA má v souladu se svým mandátem za úkol: 1. Stabilizovat klíčová osídlená centra a podporovat znovunastolení státní správy na celém území Mali; 2. Podporovat implementaci přechodné cestovní mapy jako základního prvku řešení situace v Mali; 3. Podporovat národní politický dialog, včetně volebního procesu; 4. Poskytovat ochranu civilnímu obyvatelstvu a personálu OSN; 5. Chránit a prosazovat lidská práva; 6. Podporovat humanitární aktivity; 7. Poskytovat ochranu kulturním památkám a v neposlední řadě podporovat uplatnění národní a mezinárodní spravedlnosti. 3. Zapojení ČR do řešení krizové situace v Mali 3.1. Humanitární pomoc Česká republika v roce 2012 vynaložila celkem 4 mil. Kč na pomoc vnitřně přesídlenému obyvatelstvu na jihu Mali i malijským uprchlíkům v Burkině Faso, Mauretánii a Nigeru. Dne 28. ledna 2013 byla ministrem zahraničních věcí schválena pro Mali další humanitární pomoc ve výši 3 mil. Kč, a to prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže, který přes náročnou bezpečnostní situaci v postižených oblastech Mali nadále působí a zajišťuje základní humanitární potřeby i humanitární ochranu pro tisíce civilistů Příspěvek do EUTM Mali Od 1. dubna 2013 působí na základě rozhodnutí parlamentu České republiky v EUTM Mali Úkolové uskupení AČR, které plní úkoly ochrany velitelství operace (aktuálně 34 osob) a částečně se podílí na výcviku příslušníků ozbrojených sil Mali (aktuálně 4 osoby). Působení českých vojáků je vysoce ceněno především Francií a Velkou Británií. Kvalitní působení českých vojáků vyplývá jak z odpovědné přípravy před vysláním do operace, tak i z mnohaletých zkušeností získaných během plnění úkolů v mezinárodních operacích na Balkáně, v Iráku a Afghánistánu. Mise EUTM je však především efektivní nástroj při pomoci řešení krizové bezpečnostní situace, respektive při budování dlouhodobé stabilizace a rekonstrukce země s regionálním přesahem a mezinárodním dopadem. Vzhledem k tomu, že situace v Mali ještě stále vyžaduje mezinárodní angažmá, bez něhož na území tohoto státu vznikají hrozby, které ohrožují strategické zájmy České republiky popsané v Bezpečnostní strategii, je v zájmu České republiky působit v Mali v rámci EUTM i nadále. Participace České republiky na mezinárodním úsilí o stabilizaci situace v Mali je navíc odpovídajícím příspěvkem ke společnému sdílení břemene a v neposlední řadě vytváří prostor pro rozvoj bilaterálních vztahů jak se zemí působení, tak se zeměmi účastnícími se v EUTM, především s Francií. 5

6 4. Působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Mali V operaci Evropské unie EUTM Mali je navrhováno pokračovat v období od 1. července do 31. prosince 2014 v působení sil a prostředků rezortu MO v celkovém počtu do 50 osob v dosavadním rozsahu. V praxi to znamená poskytování ochrany velitelství mise v Bamaku a účast na výcviku praporů pozemních jednotek Ozbrojených sil Mali. MO i MZV předpokládají působení českých sil v EUTM i za hranicí roku Toto nasazení bude řešeno v komplexním materiálu k působení sil a prostředků MO v letech Právní aspekty S vysláním sil a prostředků rezortu MO do zahraničních misí souvisí právní aspekty ve dvou rovinách mezinárodní a vnitrostátní. Vyslání sil a prostředků rezortu MO do EUTM v Mali je v souladu s mezinárodním právem. Mise EUTM Mali byla zřízena v souladu s rezolucí RB OSN č (2012) a na základě žádosti malijské vlády. Z vnitrostátního hlediska podléhá vyslání sil a prostředků rezortu MO do Mali souhlasu obou komor Parlamentu ČR podle článku 43 odst. 3 písm. a) Ústavy ČR. 6. Finanční prostředky Financování navrhovaného působení sil a prostředků rezortu MO v Mali v roce 2014 bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly MO. Celkové náklady na působení sil a prostředků rezortu MO v Mali v uvedeném období jsou odhadovány na , Kč. Závěr Předložený návrh je v souladu se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, v souladu s Bezpečnostní strategií ČR, Obrannou strategií ČR a zahraničně-politickými prioritami ČR. Bezpečnost ČR je úzce spjatá s globální bezpečnostní situací, přičemž eskalace bezpečnostních hrozeb zejména ve spojení s aktivizovanými teroristickými skupinami v regionu Sahelu by ve svém důsledku znamenala přímé ohrožení bezpečnosti EU. Bezpečnostní strategie ČR definuje nestabilitu a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí jakožto hrozbu mající dopad na bezpečnost ČR, přičemž jedním z nástrojů řešení krizových situací je právě účast v misích a operacích mezinárodních vládních organizací. Je tedy v zájmu ČR se vojenských operací a civilních misí EU v Africe účastnit. Aktivní ochrana strategického zájmu v podobě konkrétního příspěvku k řešení regionálního konfliktu znamená v případě Mali pro ČR prevenci nutnosti v blízké budoucnosti bránit narušenou bezpečnost a stabilitu euroatlantického prostoru. Vyslání vojenského kontingentu do operace EU v Malijské republice tedy není pouhým výrazem solidarity se spojenci. 6

7 Vývoj bezpečnostní situace ve světě vede k nárůstu významu operací a komplexního přístupu EU v regionu Afriky, kde se NATO přímo neangažuje. Navrhovaný příspěvek ČR je unikátní možností, jak si i nadále zajistit možnost aktivního ovlivňování směřování Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Vláda svým usnesením ze dne 28. dubna 2014 č. 310 projednala a schválila Návrh na prodloužení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce V Praze dne 28. dubna 2014 Předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. 7