Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D.

Transkript

1 Odborné praktické vzdělávání aktuáln lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií, Katedra sociální práce

2 I. Úvod (význam praxe a spolupráce triády) II. Úkoly vzdělavatele III. Problémy x ideáln lní stav I. VÝZNAM ODBORNÉ PRAXE poskytuje zkušenosti a praktické dovednosti; uvádí studenty do kontaktu s realitou profese (se sociální, politickou a ekonomickou situací); umožňuje studentům testovat, co se naučili ve škole; umožňuje hodnotit efektivitu intervencí sociálních pracovníků; rozšiřuje kulturní citlivost a kompetence studentů; nabízí uvažování o volbě na základě etických dilemat; rozvíjí pocit uvědomění sebe v praxi; utváří identitu s profesí.

3 Odborná praxe nahodilý nebo strukturovaný proces? Podmínkou efektivní odborné praxe = spolupráce zainteresovaných subjektů Subjekty participující na odborném praktickém vzdělávání /TRIÁDA/ Sami toho zvládneme tak málo, ale když se spojíme, zvládneme cokoli. STUDUJÍCÍ MÍSTA ODBORNÉ PRAXE vedoucí/ředitel koordinátor mentor supervizor VYSOKÁ ŠKOLA ved.katedry,garantka odborného praktického vzdělávání, vyučující semináře, administrátorka odborných praxí, supervizorka

4 II. Úkoly vzdělavatele - vychází z pojetí ASVSP /Asociace vzdělavatelů v sociální práci, praxe min. 25% objemu kurikula aj.) Vzdělavatel ve vztahu k místům praxe: je zodpovědný za organizaci odborné praxe studujících (uzavírá písemné dohody; informuje o počtu studujících), poskytuje informace k obsahu studia, cílům a pojetí odborného praktického vzdělávání, řeší problémy na praxi a přijímá podněty z míst praxe; iniciuje spolupráci (např.společná setkání, telefonické konzultace, exkurze, workshopy, web) realizuje vzdělávací semináře pro organizace (hl. pro mentory odborných praxí), iniciuje hodnocení spolupráce a poskytuje zpětnou vazbu místům odborné praxe.

5 Vzdělavatel ve vztahu ke studujícím: je zodpovědný za zajištění odborného praktického vzdělávání (výběr místa, dokumentace, proškolení BOZP aj.) poskytuje potřebné informace k cílům, formám a pojetí odborného praktického vzdělávání /škola má metodiku pro praxe určené cíle učení, dokumentaci, semináře-supervizi, hodnocení/; vyvíjí vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi školou a studujícími tak, aby bylo možné účinně řešit případná nedorozumění, zajišťuje podporu studujícím prostřednictvím seminářů k odborné praxi (příp. supervize).

6 Odborná praktická příprava však není jednoduchou záležitostí vysoký počet studujících; mnoho souvislostí a vztahů, které ovlivňují kvalitu praxe atd

7 STUDENT III. Problematické aspekty u zainteresovaných subjektů praxe nedostatečná motivace - nezájem, nedostatečná vlastní iniciativa a angažovanost, nedostatečná připravenost na praxi (organizační, administrativní, obsahová), nedostatečná komunikace s vedoucí praxe či organizací (odlišné představy o postupech student čeká úkolování x mentor čeká samostatnost studenta ); absence sebereflexe apod. MÍSTO PRAXE neochota umožňovat praxe, přetíženost organizací (vysoký počet praktikujících);

8 MÍSTO PRAXE /ORGANIZACE/ nedostatečný význam praxe pro organizaci (není vyčleněna osoba pro vedení praxí, není dán časový prostor pro vedení praxí v rámci pracovního úvazku, nízké ocenění práce vedoucí praxe aj.); pozice mentora někdy rozpor mezi důležitostí pozice mentora v procesu praxe a reálným postojem některých organizací k praxím studentů není určen pracovník, nejsou kritéria pro vedení praxí, přetíženost mentorů, žádná či nedostatečná odměna; nedostatečně kvalitní náplň praxe (využití studujících pouze na pomocné administrativní práce, místa jsou spíše pracovní než učební; organizace neví, jak studenta zapojit); formální pojetí praxe i hodnocení studenta, nedostatečně kvalitní vedení praxe (nezájem o vedení praxe, student nemá s kým konzultovat, nedostatek kompetencí pro vedení studujících), nedostatečná podpora studentů (např. vnímání studentů jako konkurence), úhrada praxí stále častější požadavek na placené praxe problém pro školu i studenta.

9 ŠKOLA nedostatečný význam odborné praktické přípravy (absence personálního zajištění..) nedostatečná informovanost o systému praxí (neflexibilní administrativní postupy..), požadavky na studující a mentory-vedoucí praxí (nejasné zadání úkolů, obecně strukturované pracovní úkoly, nesrozumitelné úkoly), nedostatečná iniciativa k organizacím (absence společných diskusí o kvalitě praxí, vzdělávání mentorů - vedoucích praxí, společných metodik, ocenění vedoucích praxí), malá možnost ovlivňovat kvalitu praxí v organizacích, absence financí pro mentory/organizaci nemožnost hradit praxe, snižující se finanční prostředky pro rozvoj kurikula na základě poznatků z praxe ( FSS vzdělávání mentorů).

10 JINÉ ASPEKTY vliv legislativy Z.č. 108/2006 Sb. o sociálních službách neošetřuje odborné praxe obtížné postavení studentů i mentorů; vliv nových úprav např. vyhláška č.79/2013 k z.č.373/2011 Sb.,o specifických zdravot. službách (některé organizace začaly vyžadovat speciální lékařské prohlídky u práce zařazené do II. kategorie) přináší zvýšené náklady; vliv dalších bariér klient nechce přítomnost studenta, osobnostní antipatie mezi studentem a sociálním pracovníkem aj. IDEÁLNÍ MÍSTO PRAXE A IDEÁLNÍ VEDENÍ MENTOREM Na základě názorů studentů i zástupců organizací projektu FSS Kritéria kvalitního pracoviště pro realizaci odborných praxí čas na práci se studujícími; příprava studujících na bezpečnost, rizika, zajištění ochrany osobních věcí studujících na pracovišti; studující je maximálně zapojen do aktivit organizace (práce s klienty, samostatná práce, tvůrčí úkoly)

11 odborné praxe jsou součástí kultury organizace (student není překážkou) odborní pracovníci pro vedení praxí (koordinátor praxí, mentor) dobrý přístup personálu tzv. naladění na studující, pracovníci jsou připraveni na příchod studujících, student je představen ostatním kvalitní technické vybavení pracoviště (student má své místo) studující je seznámen s náplní práce v organizaci studující má jasno, na jaké osoby se v organizaci obrací v případě problémů, v případě žádosti o praxi jsou k dispozici informace o poslání, cíli, metodice organizace Kritéria kvalitního vedení mentorem studující je veden kvalifikovaným odborníkem; vstřícnost mentora, ochota naslouchat, pomoci, zájem studující vést, vyčlenit si čas na vedení, přípravu programu; studující je respektován, je vytvořeno partnerství mezi studujícím a pracovníkem, umožněn dialog; nabídka různorodých aktivit pro studující;

12 mentor podporuje, komunikuje, přijímá, vyžaduje a poskytuje zpětnou vazbu od studujících; mentor umožňuje vyjasnění očekávání a možností studujících, pracoviště; mentor má znalosti o tom, jak studující vést; studující není demotivován k profesi (devalvace klienta, rasové předsudky aj.) a zapojován do řešení osobních problémů mentora; studující není zneužíván k nedůležité práci aj. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST! DĚKUJI VŠEM ORGANIZACÍM ZA JEJICH OCHOTU KE SPOLUPRÁCI V OBLASTI PRAXÍ!