Databáze CzechTourism

Transkript

1 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 1 OBSAH strana 1. CÍL A METODA VÝZKUMU SHRNUTÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU STRUKTURA ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ ČR DÉLKA POBYTU V ČR TYP (KATEGORIE) UBYTOVACÍHO ZAŘÍZENÍ INFORMAČNÍ ZDROJ ZPŮSOB ORGANIZACE ZAHRANIČNÍ CESTY HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚVY ČR AKTIVNÍ DOVOLENÁ SPOKOJENOST S POBYTEM V ČR HODNOCENÍ SLUŽEB ČETNOST NÁVŠTĚV MÍSTA POBYTU V ČR CELKOVÁ VÝŠE A STRUKTURA VÝDAJŮ STATISTIKA PŘÍLOHY: - grafy - tabulky - dotazník

2 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 2 1. CÍL A METODA VÝZKUMU Výzkum příjezdového cestovního ruchu prováděný GfK Praha - Institutem pro výzkum trhu na základě zadání České centrály cestovního ruchu je zaměřen na zahraniční návštěvníky České republiky. Cílem předkládaného výzkumu bylo zjištění spotřebního chování zahraničních návštěvníků ČR. Časový harmonogram terénních šetření byl koncipován tak, abychom zjistili návštěvnost České republiky v jednotlivých ročních obdobích (jaro, léto, podzim). 1 Jednotlivá terénní šetření se poté uskutečnila v měsících květen/červen, srpen a září/říjen 2000 na vybraných dvanácti hraničních přechodech, včetně letiště Praha Ruzyně. Tato souhrnná závěrečná zpráva komentuje výsledky všech tří etap výzkumu. Terénní práce probíhaly se souhlasem Generálního ředitelství cel a Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Dílčími cíly výše jmenovaného výzkumu bylo zjistit: návštěvnost zahraničních návštěvníků ČR z vybraných zdrojových států délku pobytu v ČR (ve dnech) typ ubytování kategorii ubytovacího zařízení informační zdroj, který podnítil cizince k návštěvě ČR způsob organizace zahraniční cesty (individuální x organizovaná turistika) hlavní důvody návštěvy České republiky (aktivní, pasivní dovolená) spokojenost zahraničních návštěvníků s pobytem v ČR; s jednotlivými službami míru splnění očekávání spokojenosti se službami, jídlem, čistotou, bezpečností, zábavou, pohostinností místních obyvatel, jazykovou vybaveností Čechů celkovou výši a strukturu výdajů zahraničních návštěvníků ČR četnost návštěv místo pobytu v ČR sociodemografické údaje (pohlaví, věk, postavení v zaměstnání, zdrojový region, použitý dopravní prostředek) 1 Spotłeb chovæ Łesk ch a zahra ił ch Ævt v kø R v zim ch m s c ch zpracovævæ studie Moti

3 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 3 K dosažení cílů výzkumu bylo využito metody osobního dotazování respondentů - zahraničních návštěvníků České republiky. Dotazování probíhalo prostřednictvím školených tazatelů podle předem připraveného standardizovaného dotazníku. Cílem výzkumu bylo dotázat ve všech třech vlnách zahraničních návštěvníků ze šestnácti cílových zemí, a to: a) sousedních států: Německa, Rakouska, Slovenska, Polska b) evropských států: Belgie, Dánska, Francie, Holandska, Itálie, Ruska, Španělska, Švýcarska, Velké Británie c) mimoevropských zemí: Izraele, Japonska, USA Struktura vzorku odpovídá (až na malé výjimky viz. tabulka 1) předem zadaným kvótám, které byly stanoveny pro jednotlivé národnosti. Díky bezproblémovému průběhu dotazování se podařilo překročit velikost vzorku. Celkem bylo uskutečněno rozhovorů se zahraničními návštěvníky právě končícími svoji cestu nebo pobyt v ČR. Tab. 1 - Struktura návštěvníků podle národností (plán vs. skutečnost) RESIDENČNÍ STÁT PLÁN SKUTEČNOST ROZDÍL Belgie Dánsko Francie Holandsko Itálie Izrael Japonsko Německo Polsko Rakousko Rusko Slovensko Španělsko vał etłe zima 2000, kteræ by a vyhotove a spo eł ost v błez u 2000.

4 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 4 Švýcarsko USA Velká Británie Cizí státní příslušníci opouštěli Českou republiku letecky, vlakem, autobusem či osobním automobilem přes některý dále uvedený hraniční přechod. Terénní šetření proběhla na vybraných dvanácti hraničních přechodech (na výjezdu z ČR): letiště Praha - Ruzyně silniční přechody: - s Německem: Cínovec, Folmava, Rozvadov, Vojtanov - s Rakouskem: Hatě, Mikulov - s Polskem: Český Těšín, Náchod - se Slovenskem: Břeclav, Bumbálka železniční přechod: - s Německem: Cheb Získaná data byla převážena podle údajů Českého statistického úřadu o struktuře návštěvníků ČR za rok Jako váhy pro turisty a exkurzionisty byly použity:

5 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 5 a) pro návštěvníky ze sousedních států (kde, byl jejich poměr určen kvótně) výsledky skutečného měření na hraničních přechodech z roku 1996 (studie Příjezdový cestovní ruch, 1996). b) pro návštěvníky z ostatních zdrojových zemí byl použit skutečně zjištěný poměr mezi turisty a exkurzionisty získaný při současném měření. Převážení výsledků slouží ke zjištění skutečné struktury zahraničních návštěvníků České republiky. Jako základ pro dotazování byl použit dotazník, předem odsouhlasený zadavatelem, který byl vyhotoven v 7 jazykových mutacích (v českém, anglickém, německém, francouzském, italském, španělském a ruském jazyce). Dotazování na hraničních přechodech probíhalo v tomto roce ve třech po sobě jdoucích dnech. Ty byly stanoveny předem, a to tak, aby se mezi jednotlivými vlnami a jednotlivými hraničními přechody střídaly dny pracovní a víkendové (rotace dnů), s výjimkou letiště Praha. Touto rotací dnů, bylo do určité míry eliminováno ovlivnění výsledku konkrétními dny (např. pátek, sobota, neděle - jiná skladba cizinců, kteří se vracejí z ČR). Na letišti Praha se dotazování uskutečnilo v jednotlivých měsících vždy v průběhu čtrnácti dnů. Tab. 2 Termíny dotazování letiště Praha květen/červen srpen září/říjen

6 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 6 2. SHRNUTÍ V roce 2000 bylo celkem dotázáno zahraničních návštěvníků z 16 cílových zemí. Po převážení výsledků bylo z celkového počtu zahraničních návštěvníků turistů (38%) s délkou pobytu minimálně 2 dny a exkurzionistů nebo tranzitujících (62%). Téměř dvě třetiny zahraničních návštěvníků (62%) strávily v ČR pouze 1 den. Dvoudenní návštěvu uskutečnila necelá desetina respondentů (9%). Třídenní, čtyřdenní nebo pětidenní pobyt mělo zhruba 4 7% návštěvníků. Desetina cizinců strávila v ČR 6 10 dnů. 11-tidenní a delší pobyt uvedla 3% dotázaných. Průměrná délka pobytu je 2,7 dnů (1,7 nocí). Nadprůměrná délka pobytu je charakteristická zejména pro návštěvníky ze zámořských destinací (USA, Japonska, Velké Británie) a Izraele, Ruska, Holandska a Dánska. Naopak nejkratší dobu pobyli v ČR návštěvníci z Polska (1,4 dne). Nejvíce byly respondenty využívány hotely střední kategorie (***/**/*). V tomto typu ubytovacího zařízení přenocovala třetina turistů. Druhým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení byly hotely nejvyšší kategorie (*****/****). Zde se ubytovala více než pětina turistů (21%). Ubytování u příbuzných či známých využilo 14% turistů ze zahraničí. Čtvrtým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení jsou penzióny (12%). V turistické ubytovně přenocovalo 8% respondentů, v kempu 7% turistů. Ostatní možnosti ubytování (např. pronajatý samostatný pokoj, ubytování mimo kemp, VŠ kolej) byly využity vždy méně než 3% respondentů. Téměř dvě pětiny zahraničních návštěvníků (38%) přijely do ČR na základě svých předchozích zkušeností. Na základě doporučení příbuzných, přátel a známých přicestovala do ČR více než čtvrtina respondentů (28%). Pro téměř pětinu (16%) dotázaných byla hlavním podnětem k návštěvě naší země nabídka, rozhodnutí zaměstnavatele. Nabídka cestovních kanceláří byla impulsem pro necelou desetinu zahraničních návštěvníků (9%). Veřejná média jako rozhlas, televize nebo tisk zlákala respondenty v 7% případů. Na základě internetu nebo knih přijelo do ČR 6% zahraničních návštěvníků. Informační centra ČCCR byly zdrojem informací o ČR pro 2% dotázaných návštěvníků. Většina zahraničních návštěvníků (77%) přijela do ČR individuálně. Desetina respondentů přicestovala prostřednictvím cestovní kanceláře, 13% cizinců přijelo

7 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 7 jiným způsobem (např. s klubem, se sdružením, s církví, se školou, se zaměstnavatelem). Služeb cestovních kanceláří využili při své cestě do ČR zejména návštěvníci ze vzdálenějších destinací. Hlavním důvodem návštěvy ČR byly pro většinu cizinců nákupy zboží (32%). Pro více než pětinu zahraničních návštěvníků (22%) byla hlavním důvodem jejich cesty do ČR dovolená, rekreace, poznání naší země. Na služební, obchodní cestu k nám přijelo 18% dotázaných. Více než desetina zahraničních návštěvníků (11%) Českou republikou pouze projížděla. Na návštěvě u příbuzných či známých bylo 11% dotázaných. Aktivní dovolenou u nás provozovalo 6% cizinců. V rámci aktivní dovolené byla nejčastěji jmenována turistika. Za kulturou přijelo do ČR rovněž 6% respondentů. Kongres, seminář a veletrh byl hlavním důvodem cesty do ČR pro 5% návštěvníků. Důvody: léčení v lázních a návštěva sportovní akce byly uvedeny 2% respondentů. Za nákupy přijela do ČR více než polovina polských návštěvníků, dvě pětiny návštěvníků z Německa a více než třetina návštěvníků z Rakouska. Na služební cestu k nám přijeli nejčastěji návštěvníci z Francie a Slovenska. U ostatních národností převládá jako hlavní důvod návštěvy ČR dovolená, rekreace. Převážná většina návštěvníků (91%) byla se svým pobytem v ČR spokojena. Více než dvě třetiny cizinců byly spokojeny, téměř čtvrtina byla spokojena částečně a pouze 1% respondentů se vyjádřilo neuspokojivě. Respondenti dále vyjadřovali spokojenost s různými poskytovanými službami v ČR. Nejméně byli zahraniční návštěvníci spokojeni s kvalitou komunikací, naopak uspokojivě hodnotili zejména ubytovací služby, a to jak jejich kvalitu, tak i cenu. Návštěvníci se dále vyjadřovali k vybraným výrokům charakterizujícím služby, které měli posoudit podle toho, do jaké míry byla splněna jejich očekávání. Z výsledků průzkumu vyplývá, že všechny jmenované služby byly hodnoceny celkem pozitivně, ve většině případů se shodovaly s očekáváním cizinců. Nejvíce negativních odpovědí ( daná služba je horší, než jsme očekávali ) souvisí s čistotou a bezpečností v ČR. Více než po páté přijela do České republiky polovina zahraničních návštěvníků. Naopak poprvé k nám zavítalo 16% cizinců. Na druhé návštěvě v ČR bylo 12% respondentů. Pro desetinu cizinců byla tato návštěva ČR v pořadí již třetí. Po čtvrté u nás bylo 7% zahraničních návštěvníků a 5% cizinců uvedlo, že se jedná o jejich pátou návštěvu ČR. U zahraničních návštěvníků ze sousedních států, z Německa, Polska, Rakouska a Slovenska převládají častější návštěvy. Naopak u dotázaných návštěvníků ostatních národností převládá první návštěva ČR.

8 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 8 Nejvíce zahraničních návštěvníků zavítalo do Prahy (27%). Druhou nejnavštěvovanější oblastí byla jižní Morava (19%). Na severní Moravu přijelo 17% cizinců. Za krásami západních Čech přijelo 14% dotázaných. Východní Čechy navštívilo 8% respondentů, po 6% návštěvníků přicestovalo do jižních a východních Čech. Ve středních Čechách pobývala 2% dotázaných. Výsledky šetření ukazují, že jeden zahraniční návštěvník ČR vynaloží za jeden den svého pobytu v ČR 48 USD. Tato částka je vypočítána jako průměr výdajů realizovaných přímo v průběhu pobytu na území České republiky. Výdaje za ubytování činí: - na osobu a noc 33,37 USD - na osobu a den 26,86 USD Výdaje za stravování jsou na osobu a den 11,17 USD, za nákupy zboží 18,39 USD, za dopravu činí 9,49 USD a za jiné poskytované služby 5,09 USD. Průměrné celkové výdaje na jednoho turistu činily na den 83,57 USD, přímo v České republice zaplatili 50,70 USD na osobu a den. Průměrné celkové výdaje na jednoho exkurzionistu činily za jeden den 51,95 USD, v ČR realizovali exkurzionisté své výdaje ve výši 46,70 USD. Podle teoretického propočtu pravděpodobné výše celkových výdajů, které v roce 2000 uskutečnili zahraniční návštěvníci ČR celkem, byla vypočítána částka mil. USD.

9 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 9 3. VÝSLEDKY VÝZKUMU 3.1. Struktura zahraničních návštěvníků ČR Celkem bylo dotázáno zahraničních návštěvníků z 16 zdrojových zemí. Struktura zahraničních návštěvníků odpovídá předem definovaným kvótám zadavatele (viz. tabulka 1). Po převážení souboru je více než třetina návštěvníků z Německa (34%), více než pětina ze Slovenska (22%), pětina respondentů z Polska, 5% návštěvníků z Rakouska. Zbývající národnosti se podílejí na celém vzorku 19%. Struktura vzorku ostatní státy 19% Německo 34% Slovensko 22% Rakousko 5% Polsko 20% Z celkového počtu návštěvníků bylo turistů (38%) s délkou pobytu minimálně 2 dny a exkurzionistů nebo tranzitujících (62%). Mezi exkurzionisty se řadí návštěvníci s délkou pobytu 1 den bez přenocování.

10 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 10 Švýcarsko 3% Struktura zahraničních návštěvníků ČR z ostatních zemí (19% celého vzorku) USA 10% Velká Británie 14% Belgie 4% Dánsko 7% Francie 8% Španělsko 7% Holandsko 12% Rusko 10% Japonsko 4% Izrael 5% Itálie 16% 3.2. Délka pobytu v České republice Téměř dvě třetiny zahraničních návštěvníků (62%) strávily v ČR pouze 1 den. Dvoudenní návštěvu uskutečnila necelá desetina respondentů (9%). Třídenní, čtyřdenní nebo pětidenní pobyt uvedlo zhruba 4 7% návštěvníků. Desetina cizinců strávila v ČR 6 10 dnů. 11-tidenní a delší pobyt absolvovala 3% dotázaných. Délka pobytu v ČR 11 dnů a více 3, dnů 10,3 5 dnů 4 dny 3 dny 2 dny 4,2 4,9 6,5 8,8 1 den 62, %

11 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 11 U návštěvníků ze sousedních zemí převládá podíl jednodenních návštěv. Na jeden den k nám přijelo více než 90% Slováků, 85% Poláků, 68% návštěvníků z Rakouska a 61% Němců. Mezi návštěvníky z ostatních států převládá procento těch, kteří strávili v ČR delší dobu tj dnů. Výjimkou jsou ještě návštěvníci ze Španělska, kteří do ČR nejčastěji zavítali na 4 dny (27%). Průměrná délka pobytu je 2,7 dnů (1,7 nocí). Nadprůměrná délka pobytu je charakteristická zejména pro návštěvníky ze zámořských destinací (USA, Japonska, Velké Británie) a Izraele, Ruska, Holandska a Dánska. Naopak nejkratší dobu pobyli v ČR návštěvníci z Polska (1,4 dne). Zahraniční návštěvníci, kteří přicestovali do ČR letecky, zde strávili v průměru 5,9 dnů. Cizinci, kteří ke své cestě do ČR použili autobus, autokar, zde byli v průměru 4,5 dne. Nadprůměrnou délku pobytu můžeme sledovat u návštěvníků, kteří k nám přijeli přes silniční hraniční přechod Rozvadov (4,7 dnů). Zajímavá je závislost mezi četností návštěv ČR a průměrnou dobou pobytu na našem území. Průměrná délka pobytu se s opakováním návštěv zkracuje, a to z 5 dnů u první návštěvy na 1,6 dnů u více než páté návštěvy. Z hlediska důvodu návštěvy ČR zde byli nejdéle cizinci, kteří přijeli do ČR za účelem léčení v lázních (10,9 dnů). Návštěvníci, jejichž hlavním důvodem cesty do ČR byla rekreace nebo aktivní dovolená, zde strávili 5,7 5,8 dnů. Na služební nebo obchodní cestu k nám jezdí cizinci v průměru na 2 dny. Cizí státní příslušníci, kteří při své cestě do ČR využili služeb cestovní kanceláře, zde strávili v průměru 5,7 dnů, naopak ti, kteří přijeli individuálně, zde byli 2,3 dny. Z hlediska výběru ubytovacího zařízení byly nejdelší průměrné pobyty u cizinců, kteří bydleli v pronajatých bytech (8,2 dnů). V hotelech strávili návštěvníci v průměru 5 nebo 6 dnů.

12 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana Typ (kategorie) ubytovacího zařízení Nejvíce byly respondenty využívány hotely střední kategorie (***/**/*). V tomto typu ubytovacího zařízení přenocovala třetina turistů. Druhým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení byly hotely nejvyšší kategorie (*****/****). Zde se ubytovala více než pětina turistů (21%). Ubytování u příbuzných či známých využilo 14% turistů ze zahraničí. Čtvrtým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení jsou penzióny (12%). V turistické ubytovně přenocovalo 8% respondentů, v kempu 7% turistů. Ostatní možnosti ubytování (např. pronajatý samostatný pokoj, ubytování mimo kemp, VŠ kolej) byly využity vždy méně než 3% respondentů. Typ (kategorie) použitého ubytovacího zařízení ,5 30 % ,9 14,3 12, ,5 6,8 5,5 2,7 2,4 0,2 hotel ***/**/* n = 3413 hotel *****/**** nocleh u příbuzných, známých penzión turistická ubytovna kemp motel pronajatý byt, samost. pokoj mimo kemp jinde S výjimkou návštěvníků z Francie, Izraele, Japonska, Ruska, Španělska a Polska se všichni ostatní turisté ubytovávali nejčastěji v hotelech střední kategorie. Turisté z Francie, Izraele, Japonska, Ruska a Španělska nocovali nejčastěji v hotelech nejvyšší kategorie (*****/****). Takto přenocovalo v ČR 43% Francouzů, více než polovina turistů z Izraele (52%) a Španělska (51%), 49% Rusů a 48% turistů z Japonska. Poláci naopak využili nejčastěji možnosti ubytování u svých příbuzných či známých. Tento typ ubytování (nocleh u příbuzných či známých) využili nejčastěji zahraniční návštěvníci ze sousedních zemí (Německa, Polska, Slovenska a Rakouska).

13 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 13 V penziónech se nejčastěji ubytovávali návštěvníci z Německa (61%). V penziónech, v soukromí přenocovala více než desetina turistů ze Švýcarska, Holandska, Dánska a Belgie. Ubytování v kempu převládá u turistů z Německa (55%), Polska (14%), Holandska (10%) a Slovenska (8%). U této skupiny návštěvníků je rovněž nejčetnější ubytování mimo kemp. Turisté, kteří nejčastěji zvolili luxusní ubytování (hotely *****/****), přicestovali do ČR na dovolenou, rekreaci nebo služební či obchodní cestu (po 44%). Z hlediska použitého dopravního prostředku do/z ČR se v hotelech nejvyšší kategorie ubytovávali nejčastěji turisté, kteří přicestovali letecky. Zahraniční návštěvníci, kteří byli ubytováni v hotelech typu ***/**/*, uváděli jako důvod návštěvy ČR dovolenou, rekreaci, poznání naší země. Turisté, kteří přijeli navštívit své příbuzné či známé, u nich v 76% případů také přenocovali. Více než čtvrtina zahraničních návštěvníků, která přijela do ČR na aktivní dovolenou, zvolila ubytování v kempu. Bez ohledu na to, jakým způsobem měli turisté zajištěnou cestu do ČR (prostřednictvím CK, individuálně, apod.), využili nejčastěji ubytovacích kapacit hotelů střední třídy Informační zdroj, který podnítil zahraniční návštěvníky k cestě do ČR Téměř dvě pětiny zahraničních návštěvníků (38%) přijely do ČR na základě svých předchozích zkušeností. Na základě doporučení příbuzných, přátel a známých přicestovala do ČR více než čtvrtina respondentů (28%). Pro 16% dotázaných byla hlavním podnětem k návštěvě naší země nabídka, rozhodnutí zaměstnavatele. Nabídka cestovních kanceláří byla impulsem pro necelou desetinu zahraničních návštěvníků (9%). Veřejná média jako rozhlas, televize nebo tisk zlákala respondenty v 7% případů. Na základě internetu nebo knih přijelo do ČR 6% zahraničních návštěvníků. Informační centra ČCCR byly zdrojem informací o ČR pro 2% dotázaných návštěvníků.

14 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 14 Informační zdroj vlastní zkušenosti doporučení příb., přátel, znám. nabídka, rozhodnutí zaměst. cestovní kanceláře rozhlas, televize, tisk internet knihy inf. centra ČCCR propag.mat. 38,2 28,3 16,4 9,1 7 5,9 5,8 1,8 1,7 jiný zdroj 21, % Pro zahraniční návštěvníky ze sousedních zemí byly hlavním podnětem k jejich cestě do ČR vlastní zkušenosti z minulé návštěvy. Zástupci ostatních národností k nám přijeli nejčastěji na doporučení příbuzných, přátel a známých. Přesto tento informační zdroj převládá u zahraničních návštěvníků z Německa (35%), Polska (21%) a Slovenska (15%). Zajímavé je, že na základě informací od příbuzných, přátel a známých přijely do ČR dvě třetiny Španělů. Nabídka, rozhodnutí zaměstnavatele byla hlavním impulsem pro celé dvě pětiny návštěvníků z Francie. Nabídka cestovních kanceláří byla zdrojem informací zejména pro Němce (27%) a Poláky (6%). Na doporučení CK k nám přicestovalo 38% Japonců, 35% návštěvníků z Izraele a 31% Rusů. Návštěvníci, kteří přijeli do ČR na základě informací z internetu se nejčastěji rekrutovali ze skupiny Němců (39%) a Holanďanů (11%). Informační centra ČCCR byla zdrojem informací o České republice a hlavním podnětem k její návštěvě zejména pro turisty z Japonska a Velké Británie. Na základě takto získaných informací k nám přijelo 13% Japonců a 9% Britů.

15 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana Způsob organizace zahraniční cesty Většina zahraničních návštěvníků (77%) přijela do ČR individuálním způsobem. Desetina respondentů přicestovala prostřednictvím cestovní kanceláře, 13% cizinců přijelo jiným způsobem (např. s klubem, se sdružením, s církví, se školou, se zaměstnavatelem). Způsob organizace cesty s CK 10% jinak 13% neodpověděl 0,5% individuálně 77% Služeb cestovních kanceláří využili při své cestě do ČR zejména návštěvníci ze vzdálenějších destinací. S cestovní kanceláří přijely do ČR téměř dvě třetiny Španělů (64%), téměř polovina Japonců (45%), 42% návštěvníků z Izraele, a po třetině turistů z Holandska a Ruska. U ostatních národností převládá podíl individuálních cest. S cestovní kanceláří přijela do České republiky celá pětina turistů, návštěvníků, kteří v ČR strávili alespoň 2 dny, resp. 1 noc Hlavní důvody návštěvy ČR Hlavním důvodem návštěvy ČR byly pro většinu cizinců nákupy zboží (32%). Pro více než pětinu zahraničních návštěvníků (22%) byla hlavním důvodem jejich cesty do ČR dovolená, rekreace, poznání naší země. Na služební, obchodní cestu k nám přijelo 18% dotázaných. Více než desetina zahraničních návštěvníků (11%) Českou republikou pouze projížděla. Na návštěvě u příbuzných či známých bylo 11% dotázaných. Aktivní dovolenou u nás provozovalo 6% cizinců. Za kulturou přijelo rovněž 6% respondentů. Kongres, seminář a veletrh byl hlavním důvodem cesty pro 5% návštěvníků. Důvody: léčení v lázních a návštěva sportovní akce byly uvedeny 2% respondentů.

16 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 16 Hlavní důvody návštěvy ČR celkem (n=9048) turisté (n=3413) % nákupy zboží dovolená, rekreace služební cesta tranzit ČR návštěva příb., znám. aktivní dovolená kulturní akce, festival kongres, seminář léčení v lázních sportovní akce jiný důvod Za nákupy přijela do ČR více než polovina polských návštěvníků (53%), dvě pětiny návštěvníků z Německa a více než třetina návštěvníků z Rakouska (37%). Na služební cestu k nám přijeli nejčastěji návštěvníci z Francie (44%) a Slovenska (24%). U ostatních národností převládá jako hlavní důvod návštěvy dovolená, rekreace. Tento cíl cesty do ČR uvedli nejčastěji návštěvníci ze vzdálenějších zemí. Na dovolenou, rekreaci nebo za účelem celkového poznání České republiky přicestovalo 81% Španělů, 74% Japonců, 70% návštěvníků z Izraele, 69% Holanďanů, po 60% návštěvníků z USA a Velké Británie. Tranzit Českou republikou jmenovali nejčastěji Slováci (45%) a Němci (26%). Na návštěvě příbuzných a známých byli v ČR zejména návštěvníci z Německa, Slovenska a Polska. Za účelem léčení v lázních přijelo 15% Rusů. Důvody návštěvy ČR z hlediska jejich rozhodujícího významu (míry důležitosti) pro cestu do ČR se liší z pohledu turistů a exkurzionistů. TURISTÉ Z respondentů, kteří v České republice pobývali minimálně 2 dny, uvedla téměř polovina (49%) jako hlavní důvod návštěvy ČR dovolenou, rekreaci, poznání. Druhým nejčastěji jmenovaným motivem návštěvy byla pro turisty služební nebo obchodní cesta (19%). Návštěva příbuzných, známých byla turisty jmenována

17 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 17 v 15% případů. Aktivní dovolenou (turistiku, sport, ) uvedlo 14% dotázaných turistů. Pro více než desetinu turistů (11%) byly hlavní příčinou jejich cesty nákupy zboží. EXKURZIONISTÉ Exkurzionisté návštěvníci, kteří u nás strávili pouze jeden den bez přenocování, jezdili do ČR nejčastěji na nákupy (45%). Pro zahraniční návštěvníky, kteří přijeli do ČR individuálně jsou hlavním důvodem návštěvy nákupy zboží. Ti, co využili služeb cestovních kanceláří, uvedli nejčastěji jako důvod návštěvy dovolenou, rekreaci, či poznání. Zajímavá je závislost mezi jmenovanými důvody návštěvy ČR a četností návštěv. U návštěvníků, kteří byli v ČR poprvé, podruhé nebo potřetí převládá jako důvod cesty do ČR dovolená, rekreace, poznání. A naopak, jak je z výsledků patrné, od respondentovy čtvrté návštěvy ČR se stávají hlavním důvodem nákupy zboží Aktivní dovolená Ze zahraničních návštěvníků, kteří uvedli jako hlavní důvod návštěvy ČR aktivní dovolenou (n = 580), jich více než polovina (56%) přijela za turistikou. Téměř čtvrtina respondentů (23%) provozovala v ČR cykloturistiku. Kanoistice či jiným vodním sportům se věnovala necelá desetina návštěvníků. Rovněž desetina respondentů chodila nebo lezla po horách. Četnosti ostatních jmenovaných aktivit jsou uvedeny v následujícím grafu. Druhy aktivní dovolené 60 56,1 50 % ,8 9,6 1 0,6 1,7 n = 580 turistika cykloturistika kanoistika, vodáctví horská turistika hokej míčové hry jiné

18 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana Spokojenost s pobytem v ČR, spokojenost s poskytovanými službami Zahraniční návštěvníci vyjadřovali, do jaké míry byli spokojeni s vybranými službami, které jim tazatelé postupně předčítali. Jednotlivé služby posuzovali pomocí tříbodové stupnice, kde 1 znamenala, že byli s danou službou spokojeni, 2 znamenala, že byli částečně spokojeni a známkou 3 vyjadřovali svoji nespokojenost. a) spokojenost s pobytem (celkový dojem) - průměrná známka 1,3 Převážná většina návštěvníků (91%) byla se svým pobytem v ČR spokojena. Více než dvě třetiny cizinců (67%) byly spokojeny, téměř čtvrtina (24%) byla spokojena částečně a pouze 1% respondentů se vyjádřilo neuspokojivě. Zbylých 9% neumělo nebo nechtělo tuto otázku posoudit. Z hlediska struktury návštěvníků byli nejméně spokojeni dotázaní ze Slovenska a USA. b) spokojenost s úrovní komunikací (silnice, dálnice) - průměrná známka 1,8 Třetina zahraničních návštěvníků byla s úrovní silnic a dálnic v ČR spokojena, dvě čtvrtiny (40%) byly spokojeny částečně a 16% dotázaných spokojeno nebylo. Nejlépe hodnotili úroveň komunikací u nás Rusové, naopak nejméně spokojeni byli s komunikacemi návštěvníci z Rakouska a Francie. c) spokojenost s kvalitou poskytovaných ubytovacích služeb - průměrná známka 1,4 Ke kvalitě ubytování se vyjadřovalo pouze 38% zahraničních návštěvníků (n=3428). Z nich byly dvě třetiny spokojeny, 31% cizinců bylo částečně spokojeno a 3% návštěvníků s kvalitou poskytovaných ubytovacích služeb spokojena nebyla. Nejméně spokojeni byli návštěvníci ze Španělska, Slovenska, USA a Japonska. d) spokojenost s kvalitou poskytovaných stravovacích služeb - průměrná známka 1,4 Kvalitu stravovacích služeb hodnotilo 77% dotázaných (n=6967). Více než polovina (60%) z nich byla plně spokojena, částečně spokojeno bylo 35% a 5% návštěvníků bylo s kvalitou stravování nespokojeno. Nejvíce spokojeni byli Rakušané, Dánové a Švýcaři, nejméně naopak dotázaní ze Slovenska a USA.

19 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 19 e) spokojenost s kvalitou jiných služeb (průvodcovské služby, služby půjčoven, ) - průměrná známka 1,7 Tyto služby posuzovala téměř polovina návštěvníků (44%). Spokojeno bylo 44% z nich, částečně spokojeno bylo 43% a 13% s poskytovanými službami tohoto typu spokojeno nebylo. Svoji spokojenost vyjádřili nejčastěji Poláci a Rusové, nespokojeni byli zejména Slováci, Rakušané, Francouzi a návštěvníci z USA. f) spokojenost s kvalitou poskytovaných informací pro turisty - průměrná známka 1,7 Na kvalitu poskytovaných informací pro turisty vyjádřilo svůj názor 56% návštěvníků. Z tohoto souboru vyslovilo 44% návštěvníků spokojenost, 46% bylo částečně spokojeno a desetina cizinců s kvalitou informačního servisu pro turisty spokojena nebyla. Nejčastěji se takto vyjádřili návštěvníci ze Slovenska a Španělska. Uspokojivé odpovědi se nejčastěji vyskytly u respondentů ze Švýcarska a Ruska. g) spokojenost s cenou zboží (suvenýrů) - průměrná známka 1,4 Cenu zboží, suvenýrů posuzovalo 84% respondentů. Pro téměř dvě třetiny návštěvníků (65%) bylo zboží cenově přijatelné, resp. tato skupina cizinců byla s cenou zboží, suvenýrů spokojena. Částečně spokojeno bylo 29% návštěvníků a pro 6% cizinců bylo zboží drahé. Za nejdražší je považují Slováci, resp. byli s cenou zboží nejméně spokojeni. h) spokojenost s cenou stravovacích služeb - průměrná známka 1,4 K ceně stravovacích služeb se vyjadřovalo 78% zahraničních návštěvníků. Dvě třetiny z nich (66%) byly spokojeny, 29% bylo částečně spokojeno, 6% návštěvníků bylo nespokojeno. Spokojeni byli zejména Rakušané a Dánové. Naopak cenově méně přijatelné je stravování v ČR pro Slováky a návštěvníky z USA. i) spokojenost s cenou ubytovacích služeb - průměrná známka 1,4 Cenu ubytovacích služeb posuzovalo pouhých 36% dotázaných. Dvě třetiny z nich (66%) byly s cenou ubytování spokojeny, téměř třetina (30%) byla spokojena částečně a 4% zahraničních návštěvníků se vyjádřila k ceně ubytovacích služeb v ČR neuspokojivě. Negativní postoj zaujali opět nejčastěji návštěvníci ze Slovenska.

20 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 20 j) spokojenost s možností kulturního vyžití - průměrná známka 1,4 Možnosti kulturního vyžití v České republice posuzovala necelá polovina návštěvníků (48%). Z nich bylo spokojeno 63% respondentů, třetina byla spokojena částečně a 5% spokojeno nebylo. Nejlépe hodnotili možnosti kulturního vyžití v ČR Švýcaři a Japonci, naopak tradičně nejméně spokojeni byli Slováci a dále Němci. k) spokojenost s možností sportovního vyžití - průměrná známka 1,5 K možnostem sportovního vyžití v ČR se vyjadřovala necelá třetina dotázaných (32%). Více než polovina z nich (57%) byla spokojena, třetina návštěvníků byla částečně spokojena a desetina návštěvníků byla s možnostmi sportovního vyžití u nás nespokojena. Jednoznačně nejlépe hodnotili tyto služby Poláci. Podíl negativních odpovědí ( nespokojen(a) ) je nejvyšší u návštěvníků ze Slovenska a Rakouska. l) spokojenost s přístupem Čechů k cizincům - průměrná známka 1,5 Jak byli zahraniční návštěvníci spokojeni s přístupem Čechů? Svůj názor na tuto otázku vyslovilo 88% cizinců. Více než polovina se vyjádřila kladně, byla spokojena. Částečně spokojeny byly dvě pětiny zahraničních návštěvníků a 5% spokojeno s přístupem Čechů k cizincům nebylo. Nejčastěji vyjádřili svoji spokojenost návštěvníci z Velké Británie a Švýcarska, naopak nejméně často Slováci, Američané a Španělé.

21 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 21 Spokojenost s poskytovanými službami (průměrná hodnocení) ,8 2,6 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1, průměr 1,81 úroveň komunikací 1,37 kvalita ubytov. služeb 1,44 kvalita strav. služeb SPOKOJENOST S POBYTEM V ČR - 1,27 1,68 kvalita jiných služeb 1,66 kvalita informací 1,41 cena zboží 1,4 cena strav. služeb 1,37 cena ubytov. služeb 1,42 kulturní vyžití 1,54 sportovní vyžití 1,49 přístup Čechů Poz.: Prøm r Æ hod oce jsou v dy poł tæ a ze souboru respo de tø, k teł se k da Ø po o ce vyjadłova i (bez odpov di ev m).

22 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana Hod oce s u eb Návštěvníkům byly postupně předčítány jednotlivé výroky, které měli posoudit podle toho, do jaké míry byla splněna jejich očekávání při pobytu v České republice. a) kvalita poskytovaných služeb - průměrná známka 1,8 horší 3% nevím 14% lepší 19% stejná 64% Téměř pětina zahraničních návštěvníků došla k závěru, že kvalita poskytovaných služeb byla vyšší než původně očekávala. Podle 3% respondentů bylo ubytování v ČR horší a 65% cizinců se vyjádřilo tak, že kvalita ubytovacích služeb odpovídala jejich očekáváním. Zbývajících 14% neumělo nebo nechtělo tuto otázku posoudit. S názorem, že kvalita ubytování v ČR byla nižší, než očekávaná se nejčastěji ztotožňují Japonci a Španělé. Z respondentů, kteří byli s kvalitou poskytovaných ubytovacích služeb spokojeni (n=3327), jich více než čtvrtina (27%) byla příjemně překvapena, kvalita poskytovaných služeb dokonce předčila jejich očekávání. b) poměr kvality služeb vůči ceně - průměrná známka 1,8 horší 7% nevím 12% lepší 23% stejná 58% Více než polovina zahraničních návštěvníků (58%) se shodla na tom, že kvalita služeb odpovídala jejich ceně. Téměř čtvrtina respondentů (23%) byla názoru, že kvalita poskytovaných služeb je vyšší než jejich cena a za nižší resp. horší ji považovalo 7% cizinců. S názorem, že cena služeb neodpovídá kvalitě se ztotožnili zejména návštěvníci ze Slovenska.

23 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 23 c) jídlo - průměrná známka 1,7 horší 4% nevím 13% lepší 30% stejné 53% Pro více než polovinu zahraničních návštěvníků (53%) byla očekávání spojená s jídlem beze zbytku naplněna. Téměř třetina cizinců (30%) byla příjemně překvapena ( lepší ) a pro 4% dotázaných bylo české jídlo horší než očekávali. Stravovací služby a samotné jídlo předčilo nejčastěji očekávání Rusů a návštěvníků z USA. Z respondentů, kteří byli spokojeni s kvalitou poskytovaných stravovacích služeb v ČR (n=6648), byla navíc více než třetina z nich (36%) kvalitou jídla mile překvapena, jídlo bylo lepší než původně předpokládali. d) čistota - průměrná známka 2,0 horší 16% nevím 9% lepší 19% stejná 56% Pro téměř pětinu návštěvníků (19%) byla čistota lepší než původně očekávala. Více než polovina cizinců (56%) souhlasila s názorem, že čistota odpovídala jejich očekáváním a pro 16% respondentů byla dokonce horší. Nejméně byli spokojeni s čistotou Slováci a Rakušané.

24 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 24 e) bezpečnost - průměrná známka 2,0 horší 11% nevím 18% lepší 14% stejná 57% 14% cizinců se u nás cítilo bezpečněji, než původně očekávalo, 60% nebylo překvapeno, a to ani pozitivně ani negativně. 11% cizinců se u nás však příliš bezpečně necítilo. Vyšší bezpečnost původně očekávali zejména Slováci, Holanďané, Švýcaři a Američané. f) zábava, noční život - průměrná známka 1,8 nevím 50% horší 4% lepší 16% stejná 30% Zábavu, noční život v ČR posuzovala pouze polovina dotázaných (51%). Téměř třetina z nich (32%) byla příjemně překvapena. Celých 60% zahraničních návštěvníků se vyjádřilo, že skutečnost byla stejná jako jejich očekávání a 9% cizinců očekávalo větší možnosti pobavit se a užít si nočního života. Tento názor zastávali zejména Španělé.

25 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 25 g) pohostinnost, přátelskost Čechů - průměrná známka 1,8 horší 6% nevím 14% lepší 23% stejná 57% Pohostinnost, přátelskost Čechů vůči cizincům hodnotila téměř čtvrtina návštěvníků (23%) jako lepší, než původně očekávala. Češi v tomto směru splnili očekávání 57% cizinců a 6% dotázaných bylo trochu zklamaných, očekávalo pravděpodobně vstřícnější přístup. Spokojeni byli zejména Rusové a Japonci. h) jazyková vybavenost Čechů - průměrná známka 1,9 horší 11% nevím 16% lepší 21% stejná 52% Představy o jazykových znalostech Čechů byly různé. Více než pětina cizinců (21%) byla mile překvapena. Podle více než poloviny zahraničních návštěvníků (52%) byla znalost jazyků taková, jakou ji očekávali. Více než desetina cizinců se domnívala, že Češi budou cizí jazyky ovládat lépe. Takto se vyjádřila více než pětina Rakušanů (22%), pětina návštěvníků z Izraele a 18% Španělů.

26 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana Četnost návštěv Více než po páté přijela do České republiky polovina zahraničních návštěvníků. Naopak poprvé k nám zavítalo 16% cizinců. Na druhé návštěvě v ČR bylo 12% respondentů. Pro desetinu cizinců byla tato návštěva ČR v pořadí již třetí. Po čtvrté u nás bylo 7% zahraničních návštěvníků a 5% cizinců uvedlo, že se jedná o jejich pátou návštěvu ČR. Četnost návštěv ČR více než pátá 50% první 16% druhá 12% pátá 5% čtvrtá 7% třetí 10% Ze sousedních států, z Německa, Polska, Rakouska a Slovenska k nám přijíždějí turisté častěji. Po více než páté u nás bylo 72% Poláků, 62% Rakušanů, 59% Slováků a polovina návštěvníků z Německa. Představitelé ostatních národností jsou naopak v ČR častěji na své první návštěvě. Poprvé zde bylo 79% Španělů, 71% Japonců, 67% návštěvníků z Izraele a 57% návštěvníků z USA. Z výsledků vyplývá, že s četností návštěv ČR klesá průměrná doba pobytu, kterou v ČR zahraniční návštěvníci stráví. Cizinci, kteří přijeli na první návštěvu, zde nejčastěji pobývali 6-10 dnů. U návštěvníků, kteří byli v ČR již několikrát, je nejvyšší podíl jednodenních cest.

27 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 27 Téměř třetina zahraničních návštěvníků (31%), která byla nyní v ČR poprvé, přicestovala s cestovní kanceláří. Cizinci, u kterých se jednalo o druhou cestu do ČR, využili služeb CK v 17% případů. Můžeme říci, že s opakováním návštěv roste podíl individuální turistiky Místa pobytu v ČR Místo pobytu, kde zahraniční návštěvníci převážně pobývali, je do určité míry ovlivněno místem dotazování tj. konkrétním hraničním přechodem. Z výsledků je patrné, že nejvíce zahraničních návštěvníků zavítalo do Prahy (27%). Druhou nejnavštěvovanější oblastí byla jižní Morava (19%). Na severní Moravu přijelo 17% cizinců. Za krásami západních Čech přijelo 14% dotázaných. Východní Čechy navštívilo 8% respondentů, po 6% návštěvníků přicestovalo do jižních a východních Čech. Ve středních Čechách pobývala 2% dotázaných. 5,7% Praha 26,8 % 14,1% 2,2% 8,1% 16,9% 5,9% 19,3% Většina návštěvníků pobývala v Praze, s výjimkou návštěvníků ze sousedních států. Němci trávili nejčastěji převážnou část svého pobytu v západních Čechách (Cheb + lázeňská města), Poláci zavítali nejčastěji do oblastí severní Moravy (Český Těšín, Náchod, Ostrava, Třinec). Rakušané a Slováci pobývali zejména na jižní Moravě (Brno, Znojmo, Mikulov, Břeclav, Zlín). Více než pětina návštěvníků z Ruska (22%) strávila převážnou část svého pobytu v Karlových Varech.

28 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 28 Po Praze je druhým nejnavštěvovanějším českým městem (na základě tohoto výzkumu) Brno a však s velkým odstupem (9%). Dále pak Český Těšín (5%), Cheb (4%), Náchod (4%), po 3% cizinců pobývalo nejdéle v Plzni, Olomouci, Domažlicích, Teplicích a Karlových Varech Celková výše a struktura výdajů Celkové výdaje zahraničních návštěvníků, které byly uváděny v různých měnách, byly přepočteny na americké dolary (USD) kursem 38,122 Kč/USD ze dne 6. června 2000 (kurs platný v době, kdy probíhala první etapa výzkumu). Při zjišťování struktury výdajů jsme pro zajištění co nejpřesnějších a nejobjektivnějších výsledků propočtů u výdajů za jeden den a za jednu osobu vycházeli z rozdílných velikostí vzorků souboru, a to podle počtu respondentů, kteří jednotlivé položky uváděli a z rozdílné průměrné doby pobytu v ČR. Z tohoto důvodu není částka představující průměrné celkové výdaje za jeden den a za jednu osobu součtem jednotlivých položek, ale jejich váženým průměrem. ZAHRANIČNÍ NÁVŠTĚVNÍCI Celkové výdaje uvedlo respondentů, kteří uváděli částky buď pouze za sebe, nebo za více osob, které po dobu pobytu v České republice vedly společný účet. Celkové výdaje spojené s návštěvou České republiky (placené předem v zemi respondenta + přímo v ČR) činí USD. Tato částka se týká respondentů. Při průměrné době pobytu v ČR 2,5 dnů činí výdaje za jeden den USD a výdaje za jeden den a jednu osobu 72,70 USD. Z celkové částky USD zaplatili návštěvníci předem ve své zemi USD. V těchto výdajích jsou zahrnuty především výdaje placené cestovním kancelářím za ubytování, stravování, dopravu apod. Částky placené předem uvedlo cizinců a týkaly se osob. Při průměrné délce pobytu 4,55 dnů, činily výdaje na jeden den USD a výdaje za jeden den a jednu osobu 64,65 USD. Přímo v České republice utratili cizinci USD, tedy výdaje na osobu a den jsou 47,61 USD (vypočteno za osob s průměrnou délkou pobytu 2,75 dnů).

29 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 29 Výdaje za ubytování činí USD. Uvedená částka se týká respondentů. Průměrná délka pobytu turistů v České republice, kteří částku za ubytování uváděli, je 5,12 dnů (4,12 přenocování). Výdaje na jednu noc a jednu osobu jsou u položky ubytování 33,37 USD. Výdaje za ubytování na osobu a den jsou 26,86 USD. Výdaje za stravování představují USD (placeno přímo na území ČR v restauracích a jiných stravovacích zařízeních). Uvedlo je osob a celkem se týkají osob. Průměrná doba pobytu těchto respondentů je 3,12 dnů. Výdaje za jeden den byly potom u položky stravování USD a výdaje za jeden den a jednu osobu činily 11,17 USD. Celková částka vydaná za nákupy (potraviny, suvenýry, apod.) je USD. Při průměrné délce pobytu 2,91 dnů činí výdaje za nakoupené zboží za jeden den USD a výdaje na osobu a den jsou poté 18,39 USD. Za dopravu utratili respondenti celkem USD. Při průměrné délce pobytu v ČR 2,90 dnů jsou výdaje za jeden den USD a výdaje za jeden den a jednu osobu 9,49 USD. Výdaje za jiné služby (vstupenky na kulturní, sportovní akce, opravy, kadeřnictví) činily celkem USD. Tuto částku uvedlo respondentů a celkem se týká osob. Průměrná doba pobytu těchto zahraničních návštěvníků byla 3,76 dnů, tzn. že celkové výdaje za jeden den jsou USD a výdaje propočtené na jednu osobu a jeden den činí 5,09 USD. Struktura výdajů zahraničních návštěvníků (placeno přímo v ČR) doprava 14% jiné služby 5% ubytování 24% 47,61 USD na osobu a den nákupy 36% stravování 21% Pozn.: výdaje jsou propočteny ze souboru turistů, kteří danou položku uváděli

30 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 30 V České republice zůstávají téměř dvě třetiny (65%) celkově vynaložených výdajů zahraničních návštěvníků, zbývající část (35%) utratí cizinci ve své zemi ještě před příjezdem do ČR. Z celkového počtu zahraničních návštěvníků, za něž byly výdaje uváděny, bylo turistů osob, které v ČR strávili více než jeden den (alespoň jednou v ČR přenocovali) a exkurzionistů osob, které v ČR byli pouze 1 den (bez přenocování). TURISTÉ Celkové výdaje turistů spojené s návštěvou České republiky jsou USD. Při průměrné délce pobytu 5,46 dnů a počtu turistů (n=5427) činí celkové průměrné výdaje (placené předem v zemi respondenta + přímo v ČR) za jeden den USD. Výdaje na jeden den a 1 osobu jsou ve výši 83,57 USD. Přímo v České republice utratili turisté za jeden den USD, tzn., že výdaje za jeden den a jednu osobu činí 50,70 USD. Struktura výdajů na osobu a den placených přímo v ČR je následující: Ubytování */ 26,86 USD na den x 33,37 USD na noc Stravování */ 12,28 USD Nákupy */ 14,09 USD Doprava */ 8,58 USD Jiné služby */ 4,62 USD */ výdaje jsou vypočteny ze souboru turistů, kteří danou položku uváděli doprava 12% jiné služby 5% ubytování 32% nákupy 27% 50,70 USD na osobu a den stravování 24%

31 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 31 EXKURZIONISTÉ Celkové výdaje exkurzionistů (pobyt v ČR jeden den bez přenocování) spojené s návštěvou České republiky jsou USD. Výdaje jednoho zahraničního exkurzionisty, které vynaložil za jeden den svého pobytu v ČR jsou 51,95 USD. Přímo v ČR utratili exkurzionisté USD. Při přepočtu této celkové částky na osobu a den činí výdaje vynaložené přímo v ČR za jednu osobu a jeden den 46,70 USD. Exkurzionisté vynaložili přímo v ČR své peněžní prostředky v následující struktuře: Stravování */ 9,14 USD Nákupy */ 36,85 USD Doprava */ 15,13 USD Jiné služby */ 9,24 USD */ výdaje jsou vypočteny ze souboru exkurzionistů, kteří danou položku uváděli doprava 19% jiné služby 4% stravování 13% 46,70 USD na osobu a den nákupy 64%

32 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 32 Struktura výdajů zahraničních návštěvníků na osobu a den (v USD) (podle národností) Země ubytování */ stravování nákupy doprava jiné služby Belgie 27,41 13,00 11,11 8,64 3,97 Dánsko 37,23 14,83 14,13 9,20 3,47 Francie 38,64 18,85 16,96 8,66 5,74 Holandsko 19,90 9,96 11,75 9,51 3,93 Itálie 27,53 12,04 13,17 11,67 3,91 Izrael 58,96 21,83 25,85 16,55 6,71 Japonsko 66,01 21,01 29,68 13,78 5,03 Německo 19,46 9,86 22,06 9,40 6,00 Polsko 8,52 3,58 18,77 5,51 2,23 Rakousko 19,79 7,04 18,35 10,20 4,49 Rusko 51,15 20,11 27,05 13,96 7,13 Slovensko 8,30 4,85 14,57 8,35 3,97 Španělsko 46,60 18,41 19,40 10,31 6,65 Švýcarsko 37,70 18,29 19,10 10,58 4,15 USA 43,20 19,14 16,55 13,01 5,23 Velká Británie 34,35 17,40 17,78 13,24 5,68 */ výdaje za ubytování jsou na osobu a den Struktura výdajů zahraničních návštěvníků ze sousedních zemí (turisté, exkurzionisté) - na osobu a den (v USD) Německo Rakousko Polsko Slovensko Výdaje turisté exkurz. turisté exkurz. turisté exkurz. turisté exkurz. ubytování 19,46-19,79-8,52-8,30 - stravování 9,20 14,43 7,25 6,60 3,22 4,31 3,92 5,19 nákupy 11,98 56,64 9,04 37,72 6,01 27,66 4,60 18,93 doprava 6,32 18,35 6,18 18,74 3,55 9,57 3,17 10,65 jiné služby 5,18 14,74 3,12 10,15 1,69 3,30 1,58 5,17 */ výdaje za ubytování jsou na osobu a den

33 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana 33 Teoretický propočet výdajů zahraničních návštěvníků ČR v roce 2000 Pro teoretický propočet výdajů zahraničních návštěvníků byl převzat postup výpočtu použitý v předchozích výzkumech. Základem propočtu je vzorec: V = x. R. p. d kde: V jsou celkové výdaje zahraničních návštěvníků realizované během jejich pobytu v ČR x výdaje na jednu osobu a jeden den propočtené jako průměr z jednotlivých vln v roce 2000 x = 47,61 R podíl zahraničních návštěvníků, kteří realizovali nějaké výdaje během pobytu v ČR v roce R = 94% p počet zahraničních návštěvníků ČR v roce 2000 p = 105,9 mil. Výše uvedený údaj byl propočten ze skutečného počtu zahraničních návštěvníků ČR v období leden srpen ,04 mil. osob (dle údajů ČSÚ) a z odhadu počtu zahraničních návštěvníků za září-prosinec, který vychází z údajů za srovnatelná období předchozích let a indexu návštěvnosti I-VIII 99 / I-VIII 2000 = 1,051 (tj. 35,9 mil. osob) d průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků v ČR v roce 2000 d = 2,7 dnů Dosazením do vzorce zjistíme pravděpodobnou výši celkových výdajů, které v roce 2000 realizovali zahraniční návštěvníci během svého pobytu v ČR. V = 47,61 x 0,94 x 105,9 x 2,7 = mil. USD

34 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana STATISTIKA 1. Pohlaví zahraničních návštěvníků (v %) muž žena Belgie 66,2 33,8 Dánsko 63,4 36,6 Francie 67,6 32,4 Holandsko 60,4 39,6 Itálie 72,7 27,3 Izrael 67,5 32,5 Japonsko 65,1 34,9 Německo 65,2 34,8 Polsko 71,9 28,1 Rakousko 73,0 27,0 Rusko 57,9 42,1 Slovensko 62,4 37,6 Španělsko 69,0 31,0 Švýcarsko 63,0 37,0 USA 60,4 39,6 Velká Británie 63,2 36,8 2. Věk zahraničních návštěvníků (v %) do 29 let let let 60 let a více Belgie 19,4 35,0 29,5 14,1 Dánsko 22,1 34,8 30,1 12,7 Francie 26,4 38,6 26,4 7,6 Holandsko 29,2 31,8 25,5 12,8 Itálie 21,7 45,0 22,2 9,4 Izrael 12,2 36,7 34,2 16,4 Japonsko 17,4 27,6 33,9 20,4 Německo 24,6 43,2 20,0 11,3 Polsko 26,2 41,2 25,0 7,3 Rakousko 16,0 45,0 25,5 12,4 Rusko 12,8 47,9 33,5 5,2 Slovensko 17,7 58,8 19,0 4,4 Španělsko 22,9 37,8 24,1 14,9 Švýcarsko 21,0 36,5 26,8 14,9 USA 31,9 33,3 21,6 12,3 Velká Británie 26,5 35,2 24,2 13,3

35 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana Zaměstnání zahraničních návštěvníků (v %) zaměstnanec pomáhající člen rodiny nezaměstnaný důchodce (nepracující) příjem bez výkonu zaměstnání v domácnosti bez vl. příjmu učeň, student, žák Belgie 67,8 1,5 1,5 12,6 0,5 1,3 12,1 Dánsko 72,1 1,7 0,5 9,7 0,5 0,7 12,4 Francie 75,0 0,8 2,0 6,6 0,6 0,2 13,6 Holandsko 62,0 0,8 1,7 13,4 1,7 0,9 18,1 Itálie 73,6 0,8 0,9 7,7 1,3 0,9 12,6 Izrael 72,0 2,2 0,5 12,4 3,0 0,5 8,2 Japonsko 66,4 2,6 0,0 15,8 0,7 1,3 11,8 Německo 70,2 0,2 1,2 12,1 3,0 2,4 9,4 Polsko 75,3 1,8 4,6 6,9 0,5 1,2 8,3 Rakousko 72,6 0,1 1,3 12,6 3,0 3,3 5,3 Rusko 74,1 4,8 4,8 6,0 2,0 1,6 6,4 Slovensko 85,9 0,0 0,5 5,5 1,8 0,0 6,1 Španělsko 67,1 1,2 0,2 9,5 0,7 0,0 9,8 Švýcarsko 67,3% 0,8 0,3 15,4 1,3 1,5 12,2 USA 63,8% 2,0 0,6 12,1 0,2 0,6 19,4 Velká Británie 69,1% 1,9 1,5 9,9 1,0 0,4 15,0

36 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana Velikost bydliště (v %) do 999 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel a více obyvatel Belgie 2,0 8,3 15,9 19,4 53,1 Dánsko 1,0 6,2 20,4 28,9 41,5 Francie 1,0 2,6 8,2 18,0 68,6 Holandsko 2,9 17,5 27,5 30,4 19,5 Itálie 0,9 6,4 13,2 27,5 45,2 Izrael 2,0 5,7 12,9 24,8 53,8 Japonsko 1,0 1,6 10,5 15,8 70,7 Německo 8,1 20,6 28,1 25,2 17,4 Polsko 4,5 10,6 26,2 48,0 9,6 Rakousko 10,2 22,5 22,3 13,7 30,4 Rusko 0,0 1,2 5,8 16,0 76,0 Slovensko 1,6 23,2 20,2 30,9 21,5 Španělsko 0,7 2,7 10,0 15,4 69,5 Švýcarsko 1,3 11,9 22,8 29,9 30,4 USA 0,6 3,4 9,5 20,6 64,4 Velká Británie 2,5 4,2 12,4 27,0 53,7 5. Německo- spolkové země (v %) Baden-Würtemburg Bayern Berlin Brandenburg 3,9 36,3 7,9 0,8 Bremen Hamburg Hessen Mecklenburg-Vorpommern 1,00 2,40 3,10 0,20 Niedersachsen Nordhein-Westfalen Saarland Sachsen 0,60 1,30 0,80 34,10 Sachsen-Anhalt Schleswig-Holstein Thruringen Rhineland-Pfalz 2,10 0,60 3,70 1,30 6. Polsko - regiony (v %) Dolnoslaskie Kujawsko-pomorskie Lodzkie Lubelskie 32,20 0,80 0,70 1,10 Lubuskie Malopolskie Mazowieckie Opolskie 1,80 3,10 3,00 2,40 Podkarpackie Podlaskie Pomorskie Slaskie 1,00 1,90 1,80 46,50 Swietokrzyskie Warminsko-Mazurskie Wielkopolskie Zachodniopomorskie 0,00 0,20 1,90 0,10

37 Příjezdový cestovní ruch jaro, léto, podzim 2000 strana Holandsko - regiony (v %) Drenthe Flevoland Friesland Gelderland 5,60 6,50 6,50 10,50 Gronigen Limburg Noord Brabant Noord Holland 7,90 11,30 5,60 15,60 Overijssel Utrecht Zeeland Zuid - Holland 4,80 11,70 5,70 5,40 8. Slovensko - kraje (v %) Bánsko Bystrický Bratislavský Nitranský Košický 6,10 40,20 5,70 0,30 Prešovský Trnavský Trenčianský Žilinský 0,80 8,30 8,60 27,90 9. Rakousko spolkové země (v %) Burgenland Kärnten Niederösterreich 2,80 1,40 39,10 Oberösterreich Osttirol Tirol 3,20 0,10 8,30 Steiermark Vorarlberg Wien 1,70 5,60 37,60