OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Specifický cíl: 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření

Transkript

1 Zadávací dokumentace Digitální povodňový plán OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Specifický cíl: 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření Aktivita Budování, rozšíření a zkvalitnění varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni, digitální povodňové plány Digitální povodňový plán hlavního města Prahy a digitální povodňový plán všech jejích městských částí

2 Digitální povodňový plán EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prostfedi duben 2016

3 Digitální povodňový plán EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prostfedi

4 Digitální povodňový plán Obsah 1 Základní údaje žádosti o dotaci z OPŽP Základní identifikační údaje projektu Důvod zpracování digitálního povodňového plánu Co je to digitální povodňový plán (dpp) Popis správního území Geomorfologické poměry Klimatické poměry Charakteristika povodí Berounka po ústí do toku Vltava Vltava po soutok s tokem Berounka Vltava po ústí do toku Labe Botič po ústí do toku Vltava Rokytka po ústí do toku Vltava Labe po soutok s tokem Jizera Labe po soutok s tokem Vltava Vodní nádrže Stanovené záplavové území Vodoměrné stanice Povodňové ohrožení Typy povodní...40 Typy povodní vyskytující se na území hl. m. Prahy Povodňové ohrožení hl. m. Prahy Historické povodně Využití dostupných dat Datové podklady z POVIS Ostatní data z centrálních a veřejných zdrojů Lokální data...52

5 Digitální povodňový plán 7 Výstupy projektu Kritéria výběru městských částí Povodňové plány Naplnění a aktualizace sdílených databází Editoru dat dpp ČR Pravidla plnění některých sdílených databází pro projekt dpp Praha Synchronizace dat sdílené databáze Editoru dat dpp ČR s interní databází Zpracování veřejné a neveřejné části dpp Grafická část dpp Nadstandardní technologie použité v dpp Praha Automatická synchronizace dat Online přístupná neveřejné části dpp Editační SW dpp Technologie grafické části...65 Rozšiřující moduly dpp Aktivní harmonogram výstavby PPO a činností PK Výhledové rozšiřující moduly dpp Technologie potřebné pro dpp Praha Základní rozsah digitálních povodňových plánů Předpokládaný rozsah dpp Publikování dpp Aktualizace dat Výstavba lokálního výstražného systému a modernizace systému vyrozumění na území hl. m. Prahy Výstavba lokálního výstražného systému ve správním území hlavního města Prahy (LVS) Modernizace varovného informačního systému ve správním území hlavního města Prahy (VIS) Harmonogram projektu Rozpočet...79

6 Digitální povodňový plán 11 Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam obrázků Přílohy Zdroje a literatura...86

7 Digitální povodňový plán 1 Základní údaje žádosti o dotaci z OPŽP Poskytovatel dotace: Ministerstvo životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí ČR Vršovická 65 Olbrachtova 2006/ Praha Praha 4 Evropská unie Spolufinancováno z prostředků Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí. Objednatel dokumentace: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Vyšehradská 2077/ Praha 2 Žadatel o dotaci: Hlavní město Praha Mariánské nám Praha 1 Hlavní město Praha duben 2016 strana 7 z 86

8 Digitální povodňový plán EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prostfedi Hlavní město Praha duben 2016 strana 8 z 86

9 Digitální povodňový plán 2 Základní identifikační údaje projektu Název projektu: Digitálního povodňového plánu hlavního města Prahy a digitálních povodňových plánů všech jejích městských částí. Název kraje: Kód kraje: Název okresu: Žadatel o dotaci z prostředků OPŽP: Místo řešení: Praha CZ 010 Praha Hlavní město Praha Adresa: Mariánské nám. 2, Praha 1 IČO: DIČ: CZ Digitální povodňový plán bude zpracován pro celé správní území hlavního města Praha. Jeho zpracování se dotkne jednotlivých dílčích povodí a bude řešit ohrožené obyvatele ve všech 57 městských částech. Hlavní město Praha duben 2016 strana 9 z 86

10 Digitální povodňový plán EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prostfedi Obrázek 1 Správní území hlavního města Prahy Hlavní město Praha duben 2016 strana 10 z 86

11 Digitální povodňový plán 3 Důvod zpracování digitálního povodňového plánu Území hlavního města Prahy je ohroženo prakticky všemi typy povodňového ohrožení přirozená povodeň (letní povodeň, přívalová (blesková) povodeň, v případě Berounky také zimní či jarní povodeň), zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy (narušení tělesa vzdouvacího vodního díla, porucha hradící konstrukce a uzávěrů výpustných zařízení vodního díla a nouzovým řešením kritických situací). Nejvýznamnější ohrožení představuje přirozená povodeň z významných vodní toků Vltava, Berounka a Sázava, které potencionálně ohrožují téměř 70 tisíc obyvatel. Došlo k zaplavení 18 stanic metra a povodňové škody na území hl. m. Prahy byly v řádech desítek miliard korun. Dalším významným důvodem je také obrovský nárůst prvků protipovodňové ochrany. Délka prvků s mobilním hrazení se od roku 2002 rozrostla sedminásobně na m, počet kontejnerů potřebných na uskladnění hradících prvků se zvětšil dvanácti násobně a podobně narostl také počet mobilních čerpacích stanicí, což představuje nové nároky na časové plánování, logistické řešení a na množství pracovní síly. Po povodni v roce 2013 se navíc ukázala nedostatečná připravenost obcí ležících na přítocích Vltavy a Berounky. Řada povodňových plánů městských částí nebyla kvalitně zpracována, obsahovala zastaralé údaje a neobsahovala potřebnou organizační a právní podporu pro povodňové orgány a vymezení jejich povinností. Za povodně v roce 2013 často nedocházelo k přenosu informací mezi jednotlivými obcemi na toku, informace o aktuálním stavu v městské části (dále jen MČ) a přijatých opatřeních se nedostávala na příslušnou obec s rozšířenou působností (dále jen ORP) ani na operační středisko krizového štábu magistrátu hlavního města Prahy (dále jen OS KŠ). Řada městských částí nezajistila Hlásnou a Hlídkovou povodňovou službu, povodňové orgány tedy často neměli aktuální informace z terénu a okolí vodních toků. Hlavní město Praha duben 2016 strana 11 z 86

12 Digitální povodňový plán 4 Co je to digitální povodňový plán (dpp) Digitální povodňový plán je elektronické zpracování textové, datové a grafické části povodňového plánu, vzájemné provázání těchto částí pomocí odkazů, rejstříku a vyhledávání. Zpracování Plánu umožňuje oproti klasickému publikování mnohem větší míru provázanosti obsahu pomocí odkazů, jak mezi jednotlivými částmi textu, tak i na mapové pohledy. Odkaz na mapu může zobrazit požadovaný obsah, správný výsek mapy a vhodné měřítko. Odkazem v textu lze z databází mapového serveru zobrazit i potřebné tabulky, s obsahem synchronizovaným s centrální databází. Cílem systému POVIS je zabezpečit v průběhu povodně i mimo ní základní platformu pro kvalitní komunikaci mezi všemi odpovědnými subjekty, zjednodušit a zrychlit přenos informací a v neposlední radě zajistit jednotné formáty předávaných informací. Jedná se o modulární systém, který nad centrálním skladem dat vytváří koordinační a přístupové aplikace. Povodňový informační systém zahrnuje v oblasti ochrany před povodněmi operativní krizové a provozní informace, přípravu a plánování, aktualizaci a koordinaci. Každý povodňový plán obsahuje celou řadu informací, které mají jednoznačnou geografickou polohu a mají tedy přímou vazbu na GIS. Zobrazení těchto informací nad mapou má velký význam v digitální podobě: v průběhu povodně umožní dpp přehledný přístup k potřebným informacím; zobrazení zaznamenaných informací v grafické podobě je často přehlednější a lépe kontrolovatelné; snadnější distribuce informací v období před povodní, kdy je možné seznámit veřejnost prostřednictvím Internetu s povodňovým zeměpisem nejbližšího okolí (záplavová území, evakuační místa, objízdné trasy), opatřeními navrhovanými v povodňovém plánu pro krizovou situaci, kontaktními místy pro pomoc apod.; Aplikace dpp je jedním ze základních modulů Povodňového informačního systému (POVIS). Jedná se o samostatnou aplikaci, která nezávisle na POVISu umožňuje prezentovat povodňové plány jak přes webové rozhraní, tak i zcela nezávisle na síťovém připojení na samostatných počítačích a to bez nutnosti instalace (program je spustitelný USB). Textová a mapová část aplikace dpp jsou zcela otevřené uživatelům, kteří si mohou sestavit povodňový plán podle svých představ a dostupných dat, přesto je provozován v rámci jednotného systému dpp; Hlavní město Praha duben 2016 strana 12 z 86

13 Digitální povodňový plán EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prostfedi Aplikace dpp je propojená na všech úrovních od dpp obce až po dpp ČR, zajišťuje přímý přístup k informacím podřízených povodňových plánů a umožňuje na všech úrovních zastupitelnost činnosti podřízené povodňové komise. Hlavní město Praha duben 2016 strana 13 z 86

14 Digitální povodňový plán 5 Popis správního území Praha je hlavní a současně největší město České republiky a 15. největší město Evropské unie. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, parlament, vláda, ústřední státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR. Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Zákona č. 131/2000 Sb. (Zákon o hlavním městě Praze) upravuje postavení hlavního města Prahy. Podle něj je Praha současně hlavním městem České republiky, krajem i obcí! Od 1. července 2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů. Od 1. ledna 2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části. Jednotlivé městské části s příslušnými obcemi s rozšířenou působností jsou zobrazeny v tabulce níže (viz Tabulka 2 Správní celky v správním území hlavního města Prahy). Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má přes 1,2 milionu obyvatel. Pražská metropolitní oblast měla v roce 2004 (podle Eurostatu) zhruba 2 miliony obyvatel. Historické centrum města spolu s Pražským hradem, největším hradním komplexem na světě, je památkovou rezervací UNESCO. Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí Vltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol Petřín (327 m n. m.) s rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy. Hlavní město Praha duben 2016 strana 14 z 86

15 Digitální povodňový plán Tabulka 1 - Vybrané údaje o městských částech hl. m. Prahy k (ČSÚ) Správní obvod Výměra (ha) Počet obyvatel (Sčítání lidu, domů a bytů) Městská část Hl. m. Praha Praha 1 Praha Praha 2 Praha Praha 3 Praha Praha 4 Praha Praha-Kunratice Praha Praha 5 Praha Praha-Slivenec Praha Praha 6 Praha Praha-Lysolaje Praha Praha-Nebušice Praha Praha-Přední Kopanina Praha Praha-Suchdol Praha Praha 7 Praha Praha-Troja Praha Praha 8 Praha Praha-Březiněves Praha Praha-Ďáblice Praha Praha-Dolní Chabry Praha Praha 9 Praha Praha 10 Praha Praha 11 Praha Praha-Křeslice Praha Praha-Šeberov Praha Praha-Újezd Praha Praha 12 Praha Praha-Libuš Praha Praha 13 Praha Praha-Řeporyje Praha Praha 14 Praha Praha-Dolní Počernice Praha Praha 15 Praha Praha-Dolní Měcholupy Praha Praha-Dubeč Praha Praha-Petrovice Praha Praha-Štěrboholy Praha Praha 16 Praha Praha-Lipence Praha Praha-Lochkov Praha Praha-Velká Chuchle Praha Praha-Zbraslav Praha Praha 17 Praha Praha-Zličín Praha Praha 18 Praha Praha-Čakovice Praha Praha 19 Praha Praha-Satalice Praha Praha-Vinoř Praha Praha 20 Praha Hlavní město Praha duben 2016 strana 15 z 86

16 Digitální povodňový plán Městská část Správní Výměra Počet obyvatel (Sčítání lidu, domů a bytů) obvod (ha) Praha 21 Praha Praha-Běchovice Praha Praha-Klánovice Praha Praha-Koloděje Praha Praha 22 Praha Praha-Benice Praha Praha-Kolovraty Praha Praha-Královice Praha Praha-Nedvězí Praha Tabulka 2 Správní celky v správním území hlavního města Prahy - ORP a obce Praha 1 Praha 7 Praha 13 Praha 18 Praha 1 Praha 7 Praha 13 Praha 18 Praha-Troja Praha-Řeporyje Praha-Čakovice Praha 2 Praha 2 Praha 8 Praha 14 Praha 19 Praha 8 Praha 14 Praha 19 Praha 3 Praha-Březiněves Praha-Dolní Počernice Praha-Satalice Praha 3 Praha-Ďáblice Praha-Vinoř Praha-Dolní Chabry Praha 15 Praha 4 Praha 15 Praha 20 Praha 4 Praha 9 Praha-Dolní Měcholupy Praha 20 Praha-Kunratice Praha 9 Praha-Dubeč Praha-Petrovice Praha 21 Praha 5 Praha 10 Praha-Štěrboholy Praha 21 Praha 5 Praha 10 Praha-Běchovice Praha-Slivenec Praha 16 Praha-Klánovice Praha 11 Praha 16 Praha-Koloděje Praha 6 Praha 11 Praha-Lipence Praha 6 Praha-Křeslice Praha-Lochkov Praha 22 Praha-Lysolaje Praha-Šeberov Praha-Velká Chuchle Praha 22 Praha-Nebušice Praha-Újezd Praha-Zbraslav Praha-Benice Praha-Přední Kopanina Praha-Kolovraty Praha-Suchdol Praha 12 Praha 17 Praha-Královice Praha 12 Praha 17 Praha-Nedvězí Praha-Libuš Praha-Zličín Popis území jednotlivých městských částí je uveden v Přílohách Hlavní město Praha duben 2016 strana 16 z 86

17 Digitální povodňový plán 5.1 Geomorfologické poměry Území Prahy se nachází ve střední části České vysočiny, převážně v oblasti Poberounské soustavy; menší část na severovýchodě je součástí České tabule. Pro rozhodující část území, více než 4/5, je typický plochý až mírně zvlněný reliéf, který svými relativně malými výškovými rozdíly dodává většině území celkově plošinný ráz. Původní parovina zvolna klesá směrem od jihozápadu k severovýchodu k širokému úvalu Labe. Dnešní charakteristickou morfologii vlastního území centrální Prahy pak ovlivnila především erozní a akumulační činnost Vltavy a jejích přítoků během posledního milionu let, kdy v okolní parovině Pražské plošiny vznikla Pražská kotlina se skalními stěnami a strmými svahy. Pražská kotlina je poměrně úzká sníženina s rozšířením v místě Holešovického meandru; nejsevřenější je Vltava v místě vtoku, respektive odtoku z Prahy. Morfologická členitost Prahy je poměrně značná, v jejím geomorfologickém utváření nápadně kontrastuje plošinný reliéf nejvýše položených míst s hluboce zaříznutými údolími Vltavy a jejích přítoků. Nejčlenitější reliéf vznikl na levém břehu Vltavy, kde hluboce zaříznuté potoky vytvořily řadu protáhlých výběžků leckdy končících až prudkými svahy v Pražské kotlině. Výškové rozpětí v Praze dosahuje 224 m, a to na relativně malém území. Nejvyšším místem je zarovnané návrší jihozápadně od Zličína s nadmořskou výškou 399 m. Nejnižším místem (177 m n. m.) je hladina Vltavy v místě, kde na severním okraji Prahy v Suchdole opouští území hlavního města. Vltava je hydrografickou osou území města a tvoří také jeho erozní bázi. Její výrazné a místy hluboce zaříznuté údolí přetíná v jiho-severním směru struktury barrandienských hornin. Na nich se nacházejí časté skalní výchozy i rozsáhlé skalní partie, které na mnoha místech ještě zvýrazňují kamenolomy. V Pražské kotlině má vltavské údolí nesouměrný příčný profil s příkrým a vyšším levobřežním svahem a mírnějšími pravobřežními svahy, kde jsou dobře patrné kvartérní říční terasy. Přítoky Vltavy a Berounky se zařezávají do podložních hornin a vytvářejí hluboká kaňonovitá údolí se zvětšeným sklonem dna Karlický potok, Švarcava, Radotínský potok, Dalejský potok, Šárecký potok, Únětický potok, Rokytka apod. V nivách těchto potoků se často zachovala koryta v podobě blízké přírodě a ve stopě člověkem neupravené nebo jen minimálně korigované. Hlavní město Praha duben 2016 strana 17 z 86

18 Digitální povodňový plán Obrázek 2 Hydrologická síť, svažitost terénu 5.2 Klimatické poměry Klimatické poměry konkrétního území jsou dány charakteristickým režimem počasí, který podmiňuje energetická bilance, cirkulace atmosféry, charakter aktivního povrchu a v dnešní době také vliv antropogenní činnosti, která se svojí činností podílí přímo či nepřímo zejména na změnách energetické bilance celého klimatického systému. Nejde pouze o emise skleníkových plynů do atmosféry, ale i o působení na další složky systému oceán, kryosféru, litosféru a biosféru. Významným indikátorem probíhajících změn je teplota, která je se změnami energetické bilance systému velmi úzce spjata. Rostoucí trendy globální teploty a jejich fyzikální důsledky jsou dnes zcela zřejmé a nezpochybnitelné. Deset roků ze čtrnáctiletého období patřilo mezi 12 nejteplejších let od roku 1850; nejteplejšími roky byly 1998 a 2005, následované roky 2002, 2008 a Během posledního století se globální teplota zvýšila o 0,74 C, přičemž trend jejího nárůstu je v posledních 25 letech již 0,18 C /10 let, což je hodnota přibližně 2,5krát vyšší, než je průměr pro celé minulé století. Pražské území leží klimatologicky na rozhraní mezi oblastí mírně teplou, suchou s mírnou zimou a oblastí mírně teplou, suchou, převážně s mírnou zimou. Pražské klima je ovlivněno také tak zvaným tepelným ostrovem velkoměsta, v centru města je například průměrná teplota vzduchu při stejné nadmořské výšce o 1 C vyšší než ve volné krajině. To je způsobeno velkou koncentrací tepelných zdrojů, ale hlavně menšími ztrátami při výparu v Hlavní město Praha duben 2016 strana 18 z 86

19 Digitální povodňový plán důsledku urbanizace aktivního povrchu, kde výrazně převažují zpevněné plochy nad přirozeným povrchem s vegetací a kde převážná část dešťových srážek ihned odtéká do kanalizace. Dlouhodobý roční průměr teploty vzduchu ( ) se tak pohybuje od 9,9 C v centru Prahy (Klementinum) do 7,9 C v nejvyšších polohách na okrajích města (Ruzyně). Charakteristické hodnoty vybraných klimatických oblastí jsou zobrazeny v tabulce níže. Většina správního území spadá do teplé oblasti T2, jihozápadní část se nachází v v mírně teplé klimatické oblasti MT10, konkrétní rozdělení klimatických oblastí je zobrazeno v následujícícm obrázku. Obrázek 3 Mapa klimatických oblastí dle Quitta Hlavní město Praha duben 2016 strana 19 z 86

20 Digitální povodňový plán Tabulka 3 Charakteristika klimatických oblastí dle Quitta TEPLÁ MÍRNĚ TEPLÁ T2 MT10 oranžová žlutá LetD Počet letních dnů HVO Počet dnů s průměrnou t > 10 C MD Počet mrazových dnů LD Počet ledových dnů C I Průměrná teplota v lednu ( C) C IV Průměrná teplota v červenci ( C) C VII Průměrná teplota v dubnu ( C) C X Průměrná teplota v říjnu ( C) s1mm Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm s VO Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) s VZ Srážkový úhrn v zimním období (mm) sp Počet dnů se sněhovou pokrývkou o>0,8 Počet dnů zamračených o<0,2 Počet dnů jasných Charakteristika povodí Územím Prahy protéká kromě Vltavy a Berounky ještě 360 km drobných vodních toků. Mezi nejvýznamnější pražské potoky patří Rokytka, která je nejdelším pražským potokem (celková délka 37,5 km, na území Prahy 30,3 km). Největším pražským potokem je Botič, jehož celková délka je 34,5 km. Dalšími významnými potoky jsou Litovicko-šárecký potok (23,48 km), Dalejský potok (14,3 km) a Kunratický potok (13,3 km). Historicky nejvýznamnější potok je dnes již nepatrný potůček Brusnice, jehož jméno se objevuje v nejstarších legendách o založení Prahy. Provoz a údržbu vodních toků zabezpečují pro hlavní město převážně Lesy hl. m. Prahy středisko vodních toků, které jsou zároveň správcem některých vodních děl (98) na území Prahy. Vodní toky na území hl. m. Prahy základní charakteristika Převážná část území hl. m. Prahy spadá do správy státního podniku Povodí Vltavy a pouze část východního správního území spadá do správy státního podniku Povodí Labe. Ve správním území hl. m. Prahy se nacházejí následující vymezené útvary povrchových vod: Berounka po ústí do toku Vltava, Vltava po soutok s tokem Berounka, Vltava po ústí do toku Labe, Botič po ústí do toku Vltava, Hlavní město Praha duben 2016 strana 20 z 86

21 Digitální povodňový plán Rokytka po ústí do toku Vltava. Do povodí ve správě státního podniku Povodí Vltavy spadají následující drobné vodní toky s přítoky: Ústící do Vltavy: Drahaňský potok, Čimický potok, Bohnický potok, Trojský potok, Rokytka, Botič, Kunratický potok, Zátišský potok, Lhotecký potok, Libušský potok, Cholupický potok, Komořanský potok, Břežanský potok, Lipanský potok, Vrutice, Dalejský potok, Radlický potok, Motolský potok, Brusnice potok, Litovicko-Šárecký potok a Únětický potok. Ústící do Berounky: Radotínský potok. Do povodí ve správě státního podniku Povodí Labe spadají následující drobné vodní toky s přítoky: Třeboradický potok, Mratínský potok, Vinořský potok a Jirenský potok Berounka po ústí do toku Vltava Území hl. m. Prahy se Berounka dotýká v MČ Lipence, kde nejprve tvoří hranici mezi Prahou a Středočeským krajem. Významnějším přítokem Berounky na pražském území je Radotínský potok. Berounka na území Prahy je souvisle technicky upravená. Technická úprava, jejímž produktem je málo členité, uniformní řečiště lichoběžníkového průřezu s břehy ponejvíce stabilizovanými kamennými dlažbami, vymezila řece proti dřívějšímu stavu podstatně užší pás. Na úkor někdejšího říčního pásu vznikly převážně vyvýšené nivní plochy, které jsou chráněny pouze před povodněmi menší velikosti, ale přesto byly v průběhu 20. století ve značném rozsahu zastavěny obytnými a rekreačními objekty, kde jsou často a ve velkém množství registrovány povodňové škody. Pražský úsek Berounky vykazuje značný revitalizační potenciál, který umožňuje provést vodohospodářsko-krajinářská opatření, jejichž základem může být obnova nebo nápodoba některého z původních členitých průběhů řeky, včetně obnovení průtoku vody z Berounky do starého ramene Krňáku a po skončení těžby využitelných zásob písků a štěrků vytvoření členité soustavy vodních ploch. Radotínský potok Jde o jediný významnější přítok Berounky na území hl. m. Prahy. V horní části průtoku pražským územím je přírodní nebo přírodě blízký, ovlivněný nevyhovujícím stavem horního povodí na území Středočeského kraje. Hlavní město Praha duben 2016 strana 21 z 86

22 Digitální povodňový plán Dolní část potoka v zástavbě MČ Radotín je z ekologického hlediska zásadním způsobem znehodnocena technickými úpravami jednostranně zaměřenými na provádění povodňových průtoků, jež jsou migračními překážkami pro vodní živočichy. V současné době se připravuje revitalizace a úprava koryta Radotínského potoka Vltava po soutok s tokem Berounka Zahrnuje dílčí povodí Vltavy od ústí Sázavy po ústí Berounky. Pražskými přítoky Vltavy v tomto útvaru jsou zleva Lipanský potok Krňák, zprava potok od Točné, Komořanský potok, Cholupický potok. Vltava je v tomto útvaru souvisle technicky upravená, s oboustranným dlážděním břehů degraduje koryto řeky z hlediska ekologického i rekreačního a navíc přispívá k soustředění a zrychlení postupu případných povodňových vln. Součástí hodnoceného úseku je zvláště chráněné území Krňák na levém břehu řeky. Vlastní vodní plochu Krňák (zbytek starého ramene Berounky napájený vodami degradovaného Lipanského potoka) v nedávné době město odbahnilo a nyní připravuje projekt komplexní revitalizace, včetně zavedení vod z Berounky. Komořanský potok Do Vltavy ústí na 64,4 km zprava. Průtok při měření v roce 1999 činil 6,8 l/s. Pramení v přilehlém lese a protéká středem zástavby Komořan, nedaleko konečné zastávky autobusů Komořany. Do Vltavy vtéká přibližně pod nádražím Praha-Komořany. Jako drobný pravostranný přítok Vltavy je postižen nepřirozeným odvodněním v souvislosti s výstavbou komunikace silničního Pražského okruhu. Cholupický potok Vlévá se pod Písnicí do Libušského potoka. Pramení u přírodní památky Cholupická bažantnice. Měří 1,8 km Vltava po ústí do toku Labe Představuje dílčí povodí Vltavy od ústí Berounky po ústí do Labe. Na území hlavního města zasahuje až po severní okraj Prahy, kde Vltava opouští město pod pravostranným vyústěním Drahanského potoka. Do tohoto vodního útvaru v Praze náleží významnější přítoky: levostranné: Vrutice, Dalejský a Prokopský potok, Motolský potok, Brusnice, Litovicko-Šárecký potok, částí pravobřežní Únětický potok, pravostranné: Libušský potok, Lhotecký potok, Zátišský potok, Kunratický potok, Botič, Rokytka, Čimický potok a Drahanský potok. Hlavní město Praha duben 2016 strana 22 z 86

23 Digitální povodňový plán EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prostfedi Hlavní město Praha duben 2016 strana 23 z 86

24 Digitální povodňový plán Řeka Vltava v celém tomto úseku prošla na území Prahy v první polovině 20. století soustavnou technickou úpravou pro plavební účely, jež spočívala v opevnění břehů kamennou dlažbou. V historickém středu města byla vybudována vysoká zděná nábřeží. V celém úseku je řeka vzduta soustavou zdymadel jezy Modřany, Šitkovský-Staroměstský, Helmovský a Trojský. Od pojímání řeky jako vodní cesty a povodňového recipientu se odvíjí dlouhodobě neuspokojivé nakládání se suchými bermami v říčním korytě a s nivními plochami, které ke korytu přiléhají. Vrutice Do Vltavy ústí na 62,5 km zleva. Průtok při měření v roce 1999 byl 8 l/s. Pramení u Slivence a protéká údolím Velké Chuchle. Posledních několik set metrů včetně toku pod Strakonickou ulicí vede pod zemí. Celková délka Vrutice měří 3,12 km. Dalejský potok Pramení pod obcí Chrášťany a do Vltavy se vlévá v Praze 5. Mezi významné přítoky Dalejského potoka patří Prokopský, Jinonický, Jinočanský, Klukovický, Holyňský a Ořešský potok. Dalejský potok je spolu s přilehlým povodím od Hlubočep až po Řeporyje v celkové délce asi 5,5 km chráněnou přírodní rezervací (Prokopské údolí) jak z hlediska přírodně biologického, tak z hlediska geologického. Horní část povodí nad Řeporyjemi (Dalejský potok, Jinočanský potok) charakterizuje jednak nevyhovující stav technicky upravených koryt potoků, jednak nepříznivé využívání ploch k lavinovité zástavbě. Dalejský potok v Řeporyjích má nevyhovující intravilánovou technickou úpravu s výrazným znečištěním vody. Od Řeporyj po Hlubočepy protéká potok mimořádně hodnotným přírodním územím, kde se kombinují úseky přírodě blízké se staršími, vesměs již i stavebně nevyhovujícími technickými úpravami. Jak podélné úpravy, tak příčné spádové objekty vytvářejí na potoce migrační překážky. V roce 2001 bylo koryto Dalejského potoka ve spodní části při výstavbě Hlubočep upraveno a opevněno kamenným opevněním. V letech byla dokončena revitalizace této části toku Dalejského potoka v Hlubočepích. Od Hlubočep po ústí do Vltavy je potok degradován jednostranně technicky provedenou úpravou, která mj. představuje migrační blok mezi potokem a řekou. Hlavní město Praha duben 2016 strana 24 z 86

25 Digitální povodňový plán Prokopský potok Přitéká do Dalejského potoka od Jinonic a ústí do něj na 4,682 km. V horním úseku pod Stodůlkami byl v minulosti částečně zatrubněn, částečně v důsledku výstavby kanalizace a kolektorů byl ovlivněn jeho průtok. Tento úsek potoka prochází rehabilitačními a revitalizačními úpravami v rámci budování tzv. centrálního parku Prahy 13. V povodí potoka leží tři velké retenční nádrže. Pod těmito nádržemi byl potok v některých úsecích v posledních patnácti letech úspěšně revitalizován opevnění betonovými tvarovkami bylo nahrazeno kamennými záhozy. Motolský potok Na 55,2 km ústí zleva do Vltavy. Průtok při měření v roce 1999 činil 5 l/s. Na délku měří 9,90 km, z toho 4,251 km je zaklenuto, rozloha jeho povodí činí 15,71 km 2. Přítoky potoka jsou Větvený a Hlinitý potok a potok Cibulka. Většina toku je zatrubněna. V otevřené horní části povodí ve Zličíně provedla v letech MČ Praha 13 hodnotná rehabilitační opatření v rámci akce Revitalizace prameniště a údolí Motolského potoka, včetně výstavby tůní jako vodních biotopů. Na zatrubněném potoce se otvírají jenom kratší pasáže pod nemocnicí Motol a poblíž lesoparku Cibulka. Potok i nadále vyžaduje zásadní revitalizační opatření. Brusnice Brusnice vzniká z několika pramenů v okolí Břevnovského kláštera. Nejvýznamnější je pramen Vojtěška, další je ve stráni pod Patočkovou ulicí, třetí na východ od kláštera. Potok je v celé délce zatrubněn nebo veden technicky upraveným korytem (Jelení příkop). Celková délka toku je 4,3 km, průtok je malý, do 1 l/s. Připravuje se otevření části zatrubněného potoka Brusnice v úseku mezi rybníky Malá a Velká Markéta, rybníkem v oblasti Kajetánka (též označován jako Šlajferka) a rybníkem Vincenium. Litovicko-Šárecký potok Litovický potok, resp. Litovicko-Šárecký potok (někdy i jen Šárecký potok) pramení u obce Chýně, v západní části Středočeského kraje. Do Vltavy se vlévá v Praze-Sedlci, v místech, kde končí Císařský ostrov. K nejvýznamnějším přítokům patří Jenečský, Zličínský, Nebušický a Lysolajský potok. Litovicko-šárecký potok nejprve protéká soustavou rybníků (Litovický, Kala, Břve, Strnad) a za hranicemi Prahy retenční nádrží Jiviny a Džbán. Pod ruzyňskou věznicí je tok v délce asi jednoho kilometru zatrubněn. Velká část toku protéká Šáreckým údolím, kde je vodní tok zaříznut do tvrdých buližníkových hornin, v nichž vyrývá kaňonovité údolí, kde se kombinují pasáže přírodní a přírodě blízké s převážně staršími dožívajícími technicky upravenými pasážemi. Stav potoka je významně limitován působením plošných a Hlavní město Praha duben 2016 strana 25 z 86

26 Digitální povodňový plán soustředěných zdrojů znečištění zejména v Hostivicích, které dostatečně neeliminují ani retenční nádrže se stálým nadržením Strnad, Džbán a Jiviny. Nepřekonatelnou migrační překážku tvoří nádrž Džbán. Ekologickou hodnotu potoka snižují také technicky upravené nebo zatrubněné úseky v Ruzyni a Liboci. V srpnu až prosinci 2009 byla provedena revitalizace zaklenuté části toku podél obory Hvězda v délce 280 m. V rámci revitalizací pražských potoků bude Litovicko-šárecký potok revitalizován na třech lokalitách v Šáreckém údolí, pod retenční nádrží Jiviny a dále na Ruzyňském náměstí. Únětický potok Jeho poměrně krátký pravobřežní úsek, který přísluší hl. m. Praze, je v přírodním nebo přírodě blízkém stavu a je součástí přírodní rezervace Údolí Únětického potoka. Libušský potok Do Vltavy ústí asi na 63,6 km kanalizací zprava. Průtok při měření v roce 1999 byl 13,7 l/s. Objevuje se u styku s ulicemi Skalská a Na Šejdru. V Praze-Libuši po soutoku s Písnickým potokem pokračuje Modřanskou roklí, přičemž v přírodním území Modřanské rokle byl v minulosti ovlivněn výstavbou retenční dešťové nádrže v horní části a navazujících technických úprav koryta nad i pod nádrží. Poslední úsek je více než kilometr veden přes Modřany pod zemí. Kunratický potok Pramení jižně za hranicemi Prahy a do Vltavy se vlévá v Braníku, před Barrandovským mostem. Hlavními přítoky Kunratického potoka jsou Olšanský, Vestecký a Roztylský potok. Na toku je vybudováno několik rybníků, největší z nich je Šeberák, dále pak např. Hornomlýnský, Dolnomlýnský a Labuť. Soustava drobných toků a rybníků v planině nad Kunraticemi se rozkládá zčásti v lukách, včetně zvláště chráněných území, zčásti v polnostech, kde jsou redukovány do velmi úzkých pásů, převážně bez vegetačního doprovodu. V zástavbě Kunratic až po vstup do Kunratického lesa protéká Kunratický potok hlouběji zaříznutým údolím, převážně v technicky upraveném stavu, doprovázený zástavbou zahradního charakteru. Starší technické úpravy koryta neodpovídají objektivním potřebám průtočnosti a stability koryta. Ve své střední části potok protéká Kunratickým lesem převážně v přírodním nebo přírodě blízkém stavu. Toto území, kde se zachovala původní rostlinná i živočišná společenstva, je vyhlášeno přírodní památkou Údolí Kunratického potoka. Hlavní město Praha duben 2016 strana 26 z 86

27 Digitální povodňový plán V dolním úseku Krč Braník je potok souvisle technicky upraven opevněním dna betonovými tvárnicemi. Lhotecký potok Do Vltavy ústí asi na 63 km zprava kanalizací. Pramení v lese Kamýk, zhruba kilometr teče otevřeným korytem, poslední kilometr, vklíněný do moderní výstavby sídlišť v městské části Modřany, je veden pod zemí. Ústí Lhoteckého potoka do Vltavy je neznatelné, protože řeka je vzedmuta Modřanským jezem. Průtok při měření v roce 1999 byl 7 l/s. Zátišský potok Do Vltavy ústí na 61,7 kilometru zprava. Průtok při měření v roce 1999 byl 3,5 l/s. Potok začíná u Lhoteckého koupaliště, vede přes Zátiší a Hodkovičky. Do Vltavy ústí v místě zvaném Mezi vodami. Dolní úsek toku má v soustředěné zástavbě technicky upravené koryto Botič po ústí do toku Vltava Kromě Berounky jde o největší pražský přítok Vltavy, a nejspíš proto je také nejznámějším pražským potokem. Pramení jihovýchodně od Prahy blízko obce Čenětice. Do Vltavy se vlévá u železničního mostu na Výtoni. Do Botiče vtéká množství potoků a menších vodotečí, například Průhonický, Chodovecký, Měcholupský, Milíčovský, Pitkovický a Slatinský potok. Na toku je kromě několika menších rybníků místního významu vybudována Hostivařská přehrada, která je využívána převážně pro rekreaci. Poměry v toku Botiče a Pitkovického potoka jsou určovány též horní částí povodí, která leží mimo území hlavního města. V tomto území je potřebná zejména rozsáhlá liniová revitalizace technicky upravených úseků vodních toků, včetně obnovy doprovodných potočních pásů a břehových porostů. Od Průhonického parku se tok Botiče stává osou významného přírodního a rekreačního území, které sahá až po zvláště chráněné území Meandry Botiče v Praze-Hostivaři s převážně přírodním nebo přírodě blízkým korytem. Pod Hostivařskou přehradou má Botič podobu přirozeně meandrujícího toku s řadou tůní. Toto území s výskytem chráněných a ohrožených druhů ptactva a společenstvem vodních živočichů je vyhlášeno jako přírodní památka Meandry Botiče. Dolní pasáž od dolního okraje chráněného území Meandry Botiče leží v zastavěném území Prahy. Hodnota toku je snížena jeho starou technickou úpravou. Vzhledem k okolnímu městskému území a k potřebě řešit komplexním způsobem provádění velkých vod je nevyhnutná celková rekonstrukce nivy a toku Botiče v této pasáži, která využije dílčích hodnotných prvků městské zeleně. Hlavní město Praha duben 2016 strana 27 z 86

28 Digitální povodňový plán V roce 2008 byla dokončena revitalizace koryta Botiče před Fidlovačkou, v rámci projektu Potoky pro život byla v roce 2009 provedena revitalizace koryta Botiče u Kozinova náměstí, jež byla součástí protipovodňových opatření. Připravuje se revitalizace koryta Botiče v rámci protipovodňových opatření v Hostivaři Rokytka po ústí do toku Vltava Rokytka Jde o nejdelší potok na území Prahy. Pramení jihovýchodně od města Říčany, poblíž obce Tehovec v nadmořské výšce 453 m, v Praze-Libni ústí do Vltavy v 182 m n. m. Cestou od pramene přibírá řadu přítoků jako například Říčanský potok, Křenický potok, Běchovický potok, Svépravický potok, Hostavický potok, Vackovský potok a Prosecký potok nebo Chvalku a Malou Rokytku. Velká vodnost Rokytky dala vzniknout řadě rybníků, mezi nejvýznamnější patří Počernický a Kyjský. Většina povodí Rokytky, zahrnující zejména Říčanský potok, Rokytku (s výjimkou jejich horních úseků) a Běchovický potok, leží na území hl. města Prahy. V Říčanech dochází k významnému ovlivnění obou toků, což se projevuje sezónními deficity vody v důsledku odběru vody pro Říčany. Silné znečišťování odpadními vodami by již mělo být eliminováno rekonstrukcí ČOV Říčany (2006) a intenzifikací ČOV Kolovraty. Ve střední pasáži Rokytky v úseku Nedvězí Koloděje se dochovaly významné části toku v přírodním nebo přírodě blízkém stavu, v přírodně hodnotném údolí. Na území města Prahy prochází již spojený tok Rokytky nejprve nesouvisle zastavěným územím, v němž se sice nacházejí lokální přírodní enklávy kolem velkých rybníků Počernického a Kyjského, jinak je koryto toku technicky upraveno. V souvislé zástavbě Rokytka pokračuje technicky upraveným korytem. S ohledem na sníženou ekologickou hodnotou, s destabilizovaným vodním režimem, byla v letech 2007 a 2008 provedena revitalizace koryt potoků v prostorách suchého poldru Čihadla (Svépravický, Rokytka, Hostavický), v jejímž důsledku došlo ke zpřírodnění celé lokality. Korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v jejich okolí vzniklo několik tůní a drobných vodních ploch. V přípravě se nachází revitalizační akce Čihadla II Labe po soutok s tokem Jizera Území Prahy se dotýká pouze okrajově, a to tok Výmola s drobnými přítoky na území MČ Klánovice. Hlavní město Praha duben 2016 strana 28 z 86

29 Digitální povodňový plán Labe po soutok s tokem Vltava Na území Prahy zasahují povodí přítoků Vinořského potoka a Mratínského potoka. Vinořský potok Na území hlavního města je zčásti postižen staršími technickými úpravami, které omezují jeho ekologickou hodnotu. Starou zátěž představuje kontaminace sedimentů (zejména toxickými kovy) v toku a v malých vodních nádržích, kterými protéká, související zejména s někdejším provozem povrchové úpravy kovů ve Kbelích. Mratínský potok Horní úseky Mratínského potoka a jeho přítoku Třeboradického potoka jsou na území Čakovic, Miškovic a Třeboradic zcela upraveny do podoby odvodňovacích struh Vodní nádrže Na území hl. m. Prahy se nalézá zhruba 290 ha vodních ploch, z toho 182 malých vodních nádrží, 3 vodní nádrže (přehradní nádrže) a 37 retenčních nádrží (včetně suchých poldrů). Nejvýznamnějšími vodními díly v hl. m. Praze jsou vodní dílo Hostivař, vodní dílo Džbán, vodní dílo Jiviny, N4 Jinonice a Velký počernický rybník. V majetku hlavního města Prahy se v současnosti nachází 1 vodní dílo II. kategorie dle TBD, 13 vodních děl III. kategorie dle TBD (včetně prvků protipovodňové ochrany) a 47 rybníků a 33 retenčních nádrží (včetně 7 suchých poldrů) IV. kategorie dle TBD, kde však pouze 6 vodních děl je zařazeno do seznamu významných vodních děl IV. kategorie dle TBD vydávaného Ministerstvem zemědělství, výpise z tohoto seznamu je zobrazen v tabulkách níže. Odbor ochrany prostředí MHMP vykonává za hl. m. Prahu funkci správce drobných vodních toků. Provoz a údržbu vodních toků zabezpečují pro hlavní město převážně Lesy hl. m. Prahy středisko vodních toků. Ostatní vodní díla jsou ve správě městských částí a ostatních subjektů. Hlavní město Praha duben 2016 strana 29 z 86

30 Digitální povodňový plán Obrázek 4 - Vodní toky na území hlavního města Prahy Hlavní město Praha duben 2016 strana 30 z 86

31 Digitální povodňový plán EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prosti'edi Tabulka 4 - Seznam významných vodních děl vodních děl I. III. kategorie dle TBD k ; zdroj: MZE Por. Kod Obec s rozs ii eno u Druh Nilzev VD c. ORP p ~sob n os tl (ORP) YO Typ VD Kategorie VD Tok Cis VH Cislo h yd r. m apy por.povodi Vlastn ik Provozo vatel Pozn iimka PPO Stare M esto - Josetov (etapa 1 Praha 1 001) H B,M Ill Vltava Him_ Praha Hl.m _ Prnha PPO Ma l ~ StraM - 2 Praha 1 Kampa (eiapa 002) H B,M Ill Vltava Hl.m _ Prnha Hl.m _ Prnha 3 Praha 4 Seberiik p z Ill Kunraticky polok zmena vlastn ika VD od Ogopogo a.s. Ogopogo a.s. r_ Praha 5 Smichov J 5 Praha 5 N3dri N 4 p 6 Praha 6 Dzba.n p T Praha 6 Jiviny p 8 Praha 7 Troja J p z z z K Ill Ill Ill Ill Ill Vltava Jinonicky potok Sarecky potok Litovicky potok Vltava CR - PV s.p. Hl.m _ Praha Hl.m _ Praha Hl.m _ Prnha CR - PV s.p. PV s_p _ Lesy H MP Lesy H MP Lesy H MP PV s_p _ 9 Praha 7 S!v anice J P,K Ill Vltava CR - PVs p PV s p PPO Holesovice - Stromovk a {eta p <~ 004), usek Hliivkuv most: - 10 Praha 7 Most B <~ r i k il d n i k u H Z,B Ill Vltava Hl.m _ Praha Hl.m _ Prnha PPO Karlin a 11 Praha 8 Liben (et:apa 0003) H Z,B,M Ill Vltava Him_ Praha Hi m Praha 12 Praha 12 Modrany J 13 Praha 15 Host ivai' p PPO Zbraslav - Rad ot in (etapa 006), us ek 14 Praha 16 Zbraslav H K z Z,B Ill It Ill Vltava Batie Vltava CR - PV s p. Hl.m _ Praha Hl.m _ Praha PV s_p _ Lesy H MP Hl.m _ Praha Hlavní město Praha duben 2016 strana 31 z 86

32 Digitální povodňový plán EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prosti'edi Tabulka 5 - Seznam významných vodních děl IV. kategorie dle TBD k ; zdroj: MZE Pof. Kod Obec s rozsifenou Druh Typ Nilzev VD c. O RP pusobnost i {ORP) VD VD Kategorie VD Tok Cis VH mapy Cislo hydr. pof.povodi Vlastnik Provozovatel Poznilmka PPO Sm ichov {etapa 005), lisek h leznicni most - Janilckovo 1 Praha 5 nilbi'ezi H 2 Praha 6 Kopaninsky poldr p z Vetky Pocermcky 3 Praha 14 r. p z 4 Praha 14 Cih adta p z PPO Zbraslav - Radotin { etap:~ 006), usek Vetka 5 Praha 16 Chuchte H 6 Praha 22 Podtes ky r. p z tv tv tv tv tv tv Vltava Kopaninsi<Y potok RoKytKa Rokytka VI lava Ricansky potok Hlavni mesto Praha Hlavni mesto Praha Cesi<Y Aerohotding, a.s. Letiste Praha NE MHMP Lesy HMP. CRS v MHMP Lesy HMP SN, V Hlavni mesto Praha Hlavni mesto Praha CR - PF Stici tiheli ESOX V, F. F 08 Hlavní město Praha duben 2016 strana 32 z 86

33 5.4 Stanovené záplavové území Z celkového počtu 57 městských částí má na svém území stanoveno záplavové území 54 městských částí. To je cca 93% městských částí. Počet ohrožených obyvatel v záplavovém území Q100 je zobrazen v tabulce níže. Celkový počet ohrožených obyvatel při stoleté vodě na území hl. m. Prahy je přes obyvatel. Obrázek 5 Městské části se stanoveným záplavovým územím Q100 Hlavní město Praha duben 2016 strana 33 z 86

34 Tabulka 6 - počet ohrožených obyvatel vodní tok Vltava a Berounka Vltava a Berounka Botič Dalejský p. a přítoky Kunratický p. Litovicko-Šárecký p. Radotínský p. Rokytka Říčanský p. Vinořský p. Vrutice Ostatní DVT počet obyvatel ohrožených obyvatel podklad PP HMP - Q PP HMP - Q ZÚZ - Q ZÚZ - Q ZÚZ - Q ZÚZ - Q ZÚZ - Q ZÚZ - Q ZÚZ - Q ZÚZ - Q ZÚZ - Q100 8 ZÚZ - Q100 Hlavní město Praha duben 2016 strana 34 z 86

35 Tabulka 7 Stanovená záplavová území k (platná a pozměněná); zdroj: POVIS Název IDVT Název toku recipientu Správce Závod Ř. km začátek Ř. km konec Platnost od Stanovená QN *přítok od Studánky OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q bezejmenný potok Magistrát hl. města Prahy Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q bezejmenný potok (od Rezervy) OOP - MHMP Q5, Q20, Q Bezejmenný PP pot. "V Ladech" Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Olšanský potok OOP - MHMP Q5, Q20, Q V Lipinách od Agrofarmy OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Blatovský potok Běchovický p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Radotínský p. Berounka Povodí Vltavy, s.p Q5,Q20,Q Hájecký potok Botič OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Chodovecký potok Botič OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Košíkovský potok Botič OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Měcholupský potok Botič OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Milíčovský potok Botič OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Pitkovický potok Botič ZVHS Brno, s.p. Dolní Vltava Q5, Q20, Q Slatinský potok Botič OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Strouha (Dobrá Voda) Botič OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q "V Ladech" PP Dalejského p. Dalejský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Bezejmenný LP Dalejského p. Dalejský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Holyňský p. Dalejský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Jinočanský p. Dalejský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Klukovický p. Dalejský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Ořešský p. Dalejský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Prokopský p. Dalejský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Mirešický p. Jinočanský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q bezejmenný potok (od IKEM) Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q bezejmenný potok (od Sladkovsk Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q100 Hlavní město Praha duben 2016 strana 35 z 86

36 IDVT Název toku Název recipientu Správce Závod Ř. km začátek Ř. km konec Platnost od Stanovená QN bezejmenný potok (od Šmatlíka) Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q bezejmenný potok (u ZOO/hájovn Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q Kateřinský potok Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q potok k Jelenám Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q potok od Újezda Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q Roztylský potok Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q Vestecký potok Kunratický p. OOP - MHMP Q5, Q20, Q100 Labe (Mlýnský Mratínský potok p.) Povodí Labe, s.p Q5, Q20, Q Vinořský potok Labe Povodí Labe, s.p Neuvedeno Vltava Labe Povodí Vltavy, s.p. Dolní Vltava Neuvedeno Vltava Labe Povodí Vltavy, s.p. Dolní Vltava Neuvedeno Vltava Labe Povodí Vltavy, s.p. Dolní Vltava Neuvedeno bezejmenný PP Lhoteckého p. Lhotecký Hlavní město Praha Q5,Q20,Q Od kolonie - l. přítok Lib. p. Libušský p. Magistrát hl. města Prahy Q5,Q20,Q Písnický potok Libušský p. Magistrát hl. města Prahy Q5,Q20,Q Kyjovský potok Lipanský p. OOP - MHMP Q5,Q20,Q Krutecký potok Litovický p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Lysolajský potok (Housle) Litovický p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Nebušický potok Litovický p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Nebušický potok Litovický p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Sobínský potok Litovický p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Zlodějka Litovický p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Řepský potok Litovický potok OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Třeboradický potok Mratínský p. Lesy ČR, s.p Neuvedeno Lhotský potok Písnický p. Magistrát hl. města Prahy Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Od Bažatnice l.p.písnického p. Písnický p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q100 Hlavní město Praha duben 2016 strana 36 z 86

37 IDVT Název toku Název recipientu Správce Závod Ř. km začátek Ř. km konec Platnost od Stanovená QN V Lipinách Písnický p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Vrtilka Písnický p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Jinonický p. Prokopský p. Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Lochkovský potok Radotínský p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Běchovický potok Rokytka OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Laterální kanál(u Říčanského p Rokytka OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Říčanský p. Rokytka Povodí Vltavy, s.p Q5,Q20,Q Říčanský potok Rokytka OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Říčanský potok Rokytka Povodí Vltavy, s.p Neuvedeno Svépravický potok Rokytka OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Svépravický potok Rokytka OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Štěrboholský potok Rokytka OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Štěrboholský potok Rokytka OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Zličínský potok Sobínský potok OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Chvalka Svépravický p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Hostavický potok Štěrboholský p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Hostavický potok Štěrboholský p. OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Kopaninský potok Únětický p. Povodí Vltavy, s.p Neuvedeno Berounka Vltava Povodí Vltavy, s.p. Berounka Neuvedeno Botič Vltava OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Botič Vltava Povodí Vltavy, s.p. Dolní Vltava Neuvedeno Dalejský p. Vltava Hlavní město Praha Lesy hl.m. Prahy Q5,Q20,Q Drahanský potok Vltava Hlavní město Praha Q5,Q20,Q Kunratický potok Vltava OOP - MHMP Q5, Q20, Q Kunratický potok Vltava Povodí Vltavy, s.p. Dolní Vltava Neuvedeno Lhotecký p. Vltava Hlavní město Praha Q5,Q20,Q Libušský p. Vltava Magistrát hl. města Prahy Q5,Q20,Q100 Hlavní město Praha duben 2016 strana 37 z 86

38 IDVT Název toku Název recipientu Správce Závod Ř. km začátek Ř. km konec Platnost od Stanovená QN Libušský potok Vltava OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Litovický p. Vltava Hlavní město Praha Q5,Q20,Q Litovický p. Vltava Hlavní město Praha Q5,Q20,Q Litovický potok Vltava OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Litovický potok Vltava OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20, Q Motolský potok Vltava OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Rokytka Vltava OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Q5, Q20,Q Rokytka Vltava Povodí Vltavy, s.p Neuvedeno Rokytka Vltava Povodí Vltavy, s.p. Dolní Vltava Neuvedeno Rokytka Vltava Povodí Vltavy, s.p. Dolní Vltava Neuvedeno Únětický p. Vltava Povodí Vltavy, s.p Q5,Q20,Q Vrutice Vltava Magistrát hl. města Prahy Q5,Q20,Q Zátišský potok Vltava OOP - MHMP Lesy hl.m. Prahy Neuvedeno Hlavní město Praha duben 2016 strana 38 z 86

39 5.5 Vodoměrné stanice Pro území hl. m. Prahy jsou směrodatné níže uvedené hlásné profily kategorie A a B. Tabulka 8 Směrodatné hlásné profily kategorie A a B pro území hl. m. Prahy Tok Hlásný profil Kategorie Úsek platnosti Vltava Praha - Chuchle A Chuchle - Vraňany Vltava Praha - Na Františku A Chuchle - Vraňany Botič VD Hostivař B VD Hostivař - ústí do Vltavy Rokytka Kyjský rybník - hráz B Kyjský rybník - ústí do Vltavy Berounka Beroun A Beroun ústí Berounky Vltava VD Vrané A VD Vrané - Praha Sázava Nespeky A Poříčí nad Sázavou ústí do Vltavy Pro městské části jsou směrodatné níže uvedené hlásné profily kategorie C. Tabulka 9 - Hlásné profily kategorie C využívané na území hl. m. Prahy Tok Hlásný profil Kategorie Berounka Praha-Radotín C Botič Praha-Nusle C Brusnice rybník Šlajferka C Dalský p. ul. K Třebonicům C Dobřejovický potok Průhonice C Radotínský potok Radotín II C Rokytka Vysočany C Šárecký p. (Litovický p.) VD Džbán C Vltava Praha - Karlův most C Hlavní město Praha duben 2016 strana 39 z 86

40 Obrázek 6 Hlásné profily A, B a C v okolí hl. m. Prahy 5.6 Povodňové ohrožení Typy povodní Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo voda již zaplavuje území a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo odtok vody je nedostatečný. Povodeň může být způsobena přírodními jevy nebo umělými vlivy. Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy déletrvající dešťové srážky, tání sněhu, chod ledu, což ovlivňuje množství a odtok povrchových vod a způsobuje stoupající tendenci vodního stavu ve vodních tocích. Přirozené povodně mohou být ovlivněny i mimořádnými příčinami ledové bariery, zemní sesuvy, plovoucí předměty, které v důsledku způsobují přehrazení vodních toků a znemožňují pravidelný odtok povrchových vod. Uvedené přírodní jevy způsobují dosažení směrodatných limitů vodních stavů a při další stoupající tendenci dochází k povodňovým stavům. Hlavní město Praha duben 2016 strana 40 z 86

41 Zvláštní povodní se rozumí povodeň, která je způsobená umělými vlivy. Tyto mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu. Povodňové situace mohou nastat při narušení vzdouvacího tělesa, poruše hradicích či výpustných konstrukcí a při nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla. Typy povodní vyskytující se na území hl. m. Prahy - zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami a teplým fénovým větrem. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků, - letní povodně způsobené regionálními dlouhotrvajícími dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích (Berounka, Vltava, Sázava), - letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (označované jako bleskové nebo přívalové povodně) zasahujícími poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích. Katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích, dokonce i v místech kde nejsou žádné vodní toky (Rokytka, Botič, Litovicko-Šárecký, atd.), - zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp, např. Berounka, Sázava, - zvláštní povodeň. V důsledku poruchy na vodním díle (malá vodní nádrže, retenční nádrže, přehradní nádrže, prvky protipovodňové ochrany) může dojít i k zaplavení území, kde se povodeň standardně nevyskytuje. Ohrozena jsou především území pod vodními díly a území chráněná PPO Povodňové ohrožení hl. m. Prahy Území hl. m. Prahy je ohroženo především významnými vodními toky (stanovené vyhláškou č. 178/2012) Vltavou, Berounkou. Pro Vltavu a Berounku jsou typické povodně způsobené regionálními dlouhotrvajícími dešti, v případě Berounky může nastat i povodeň způsobená Hlavní město Praha duben 2016 strana 41 z 86

42 ledovými jevy. V případě Vltavy je i reálné ohrožení zvláštní povodní při poruše vodního díla nebo krizové manipulaci na vodním díle, které se nachází výše na toku. Vzhledem k vybudované rozsáhlé protipovodňové ochraně podél Vltavy a částečně i podél Berounky je nutné mít na paměti, že aby došlo k ochraně území za PPO, musí být včas vystavěny prvky mobilního hrazení a musí být přijata příslušná opatření technických sítích (především kanalizaci uzavírka šoupat, přečerpávání vnitřních vod, kontrola zpětných klapek, atd.), jinak dojde k zaplavení chráněného území. V záplavovém území Q100 Vltavy a Berounky se nachází přes budov, převážně bytových domů, a kolem 160 významných organizací a provozoven. Botič, Rokytka a ostatní drobné vodní toky Vzhledem ke svému charakteru a krátkým dotokovým dobám (orientační dotokové doby pro vybrané drobné vodní toky jsou zobrazeny v tabulce níže) se na těchto tocích vyskytují převážně povodně přívalového charakteru. Odhadovaná dotoková doba se pohybuje většinou v řádu několika hodin. I to je jeden z důvodů, proč na těchto tocích byla navržena poměrně hustá síť lokálního varovného systému, protože včasná přijatá opatření mohou snížit povodňové škody až o 30 %! V záplavovém území Q100 drobných vodních toků se nachází přes 400 budov, bytových a rodinných domů, a množství organizací a firem. Tabulka 10 Odhad dotokových dob jednotlivých vodních toků od pramene po ústí Délka toku Odhad dotokové Recipient Vodní toky (km) doby (h) Libušský potok :49 Vltava Kunratický potok :14 Vrutice :32 Dalejský potok :18 Botič :52 Motolský potok :38 Rokytka :27 Litovicko-Šárecký potok :13 Únětický potok :20 Berounka Radotínský potok :59 Rokytka Říčanský potok :39 Botič Pitkovický potok :26 Dalejský potok Prokopský potok :45 Labe (Mlýnský potok) Mratínský potok (Délka pouze po přítok Líbeznického 1:55 potoka) Labe Vinořský potok :21 Tabulka 11 - Hlavní toky na území jednotlivých městských částí Hlavní město Praha duben 2016 strana 42 z 86

43 Městská část SO Hlavní toky na území MČ Praha 1 Praha 1 Vltava Praha 2 Praha 2 Vltava, Botič Praha 3 Praha 3 V dané MČ se nevyskytuje žádný tok Kunratice Praha 4 Kunratický p. Praha 4 Praha 4 Vltava, Botič, Kunratický p. Praha 5 Praha 5 Vltava, Dalejský p., Motolský p. Slivenec Praha 5 Dalejský p. Lysolaje Praha 6 Lysolajský p. Nebušice Praha 6 Nebušický p. Praha 6 Praha 6 Vltava, Litovicko-Šárecký p. Přední Kopanina Praha 6 Kopaninský p. Suchdol Praha 6 Unětický p., Horoměřický p. Praha 7 Praha 7 Vltava Troja Praha 7 Vltava Březiněves Praha 8 Třeboradický p. Ďáblice Praha 8 Mratínskýp., Třeboradický p. Dolní Chabry Praha 8 Drahanský p. Praha 8 Praha 8 Vltava, Rokytka, Drahanský p. Praha 9 Praha 9 Rokytka Praha 10 Praha 10 Botič Křeslice Praha 11 Botič, Pitkovický p. Praha 11 Praha 11 Botič Šeberov Praha 11 Kunratický p. Újezd u Průhonic Praha 11 Botič Libuš Praha 12 Libušský p. Praha 12 Praha 12 Vltava, Libušský p. Praha 13 Praha 13 Dalejský p., Prokopský p. Řeporyje Praha 13 Dalejský p., Jinočanský p.,zmrzlík Dolní Počernice Praha 14 Rokytka, Svépravický p., Štěrboholský p. Praha 14 Praha 14 Rokytka, Štěrboholský p. Dolní Měcholupy Praha 15 Hostavický p., Měcholupský p. Dubeč Praha 15 Říčanský p. Petrovice Praha 15 Botič Praha 15 Praha 15 Botič Štěrboholy Praha 15 Štěrboholský p. Lipence Praha 16 Berounka, Lipanský p. Lochkov Praha 16 2 bezejmenné potoky Praha 16 Praha 16 Berounka, Radotínský p. Velká Chuchle Praha 16 Vltava, Vrutice Zbraslav Praha 16 Vltava, Berounka, Lipanský p. Praha 17 Praha 17 Motolský p. Zličín Praha 17 Motolský p., Litovický p. Praha 18 Praha 18 V dané MČ se nevyskytuje žádný tok Čakovice Praha 19 Mratínskýp., Třeboradický p. Praha 19 Praha 19 Vinořský p. Hlavní město Praha duben 2016 strana 43 z 86

44 Městská část SO Hlavní toky na území MČ Satalice Praha 19 V dané MČ se nevyskytuje žádný tok Vinoř Praha 19 Vinořský p. Praha 20 Praha 20 Svépravický p., Jirenský p. Běchovice Praha 21 Rokytka, Běchovický p., Říčanský p. Klánovice Praha 21 Blatovský p., Šestajovický p. Koloděje Praha 21 Rokytka Praha 21 Praha 21 Běchovický p. Benice Praha 22 Pitkovický p. Kolovraty Praha 22 Říčanský p. Královice Praha 22 Rokytka Nedvězí Praha 22 Rokytka Praha 22 Praha 22 Rokytka, Říčanský p., Pitkovický p. Podrobnější charakteristika povodí jednotlivých městských částí je v Přílohách Historické povodně V posledních letech se povodně staly závažným přírodním jevem pro velkou část obyvatel České republiky. Na území Prahy byly zaznamenány tyto významné povodně: Povodeň 1794 Náhlé oteplení a tání velkého množství sněhu způsobilo koncem února a začátkem března 1784 povodně v Čechách, zejména v povodí Vltavy a Labe. K této změně počasí, doprovázené vydatnými dešti, došlo ve střední a západní Evropě po 23.únoru O čtyři dny později začaly praskat ledy a to současně na hlavních i vedlejších tocích. V povodí Vltavy došlo k velmi rychlému zvednutí hladiny toků na úroveň stoleté nebo dvěstěleté vody. V Praze došlo ke kulminaci hladiny dne 28.února, kdy voda během 12 hodin vystoupila o čtyři metry a její průtok byl vypočten asi na 4580 m3/s. V hl. m. ten den zatopila 114 ulic, 785 domů a pobořila část pilíře uprostřed Kamenného mostu. Na Labi a dalších českých tocích byly kulminace hladin zaznamenány o den či dva později. Povodeň 1845 Povodeň v roce 1845 byla jedna z největších povodní na území Čech i Moravy v novověku. Překonána byla (a to ne všude) až po více než 150 letech povodní v roce Maximální průtok vody Prahou během povodně v roce 1845 je odhadován na 4500 m³/s. Povodeň 1890 Povodeň ze září 1890, během níž došlo mj. k poboření pilířů Karlova mostu, měla podobný průběh jako povodeň roku Frontální vlna ze severní Itálie přinesla mezi 1. až 4. zářím značné srážky do povodí řeky Vltavy a způsobila vylití řeky z břehů. Kulminační průtok v Praze dosahoval 3975 m³/s. Hlavní město Praha duben 2016 strana 44 z 86

45 Povodeň březen, Vltava, průtok 3245 m³/s Povodeň 1954 Letní přívalové deště způsobily počátkem července 1954 povodeň v povodí řeky Vltavy. Hlavní část srážek spadla mezi 5. a 8. červencem 1954 v oblasti Šumavy a Jižních Čech. V povodí Otavy se jednalo o stoletou vodu a řeka zaplavila značnou část města Písek. Dále po proudu Vltavy byla povodňová vlna zpomalena právě dokončovanou vodní nádrží Slapy, která zachytila asi 90 milionů m3 vody. V Praze kulminovala Vltava dne 10. července 1954 a byl zde zaznamenám průtok 2275 m 3 /s. Povodeň 2002 Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20 % větší. Vltava v Praze kulminovala 14. srpna ve 12 hodin na hodnotě vodního stavu 782 cm (vodočet Praha-Chuchle) a průtoku m 3 /s, což odpovídá době opakování zhruba 500 let.. Jedná se vůbec o největší vyhodnocený průtok na Vltavě v Praze v historii pozorování. Obrázek 7 Průběh povodně na Vltavě (v Praze) a Labi (Ústí nad Labem) 12. srpna 2002 Korytem ráno teklo kubíků za sekundu, večer se čekalo kubíků. Magistrát před polednem vyhlásil třetí povodňový stupeň. Praha čeká dvacetiletou povodeň, V Klementinu Hlavní město Praha duben 2016 strana 45 z 86

46 po poledni uzavřeli knihovnu, ve 14 hodin magistrát uzavřel Smetanovo nábřeží. Kolem 14. hodiny primátor mluvil o padesátileté vodě. Záchranáři na Malé Straně odtahovali vozidla. Zoologická zahrada začala s evakuací nejvíce ohrožených zvířat, z Nemocnice Na Františku se stěhovalo zhruba sto pacientů. * V 17 hodin povodňová komise žádala, aby se lidé vyhnuli centru. Na Kampě se chystaly pytle písku, někde voda vytekla na chodníky. Kolem 23. hodiny záchranáři evakuovali nábřežní části Prahy. Metro se uzavřelo mezi stanicemi Florenc a Nádraží Holešovice. 13. srpna 2002 V noci voda zaplavila Kampu. Před 6. začala evakuace Lahovic a Lahoviček a části Zbraslavi, později Kampy a Malé Strany. Pokračovala evakuace Karlína, Smíchova a Holešovic. Od 8 ráno uzavřen Karlův most, od 12 i Mánesův. Do večera to platilo pro všechny mosty vyjma Barrandovského. Na trase B uzavřena stanice Křižíkova, později i Invalidovna, Malostranská a Staroměstská. Ve 22 hodin přestalo jezdit metro centrem města. V 8 hodin primátor potvrdil, že se blíží více než stoletá voda. Před 11. hodinou policie uzavřela celou karlínskou oblast. Energetici v poledne odpojili celý Karlín, nábřeží Starého Města, Libeň, Holešovice i další oblasti. Primátor po 13. hodině oznámil, že korytem Vltavy poteče kolem 18. hodiny až kubíků za sekundu. Pro další postup povodňové vlny Vltavy pod Prahou byly charakteristické široké rozlivy v úseku od Kralup až po Mělník. Zde docházelo k prvním výrazným přirozeným transformacím kulminačního průtoku na Vltavě pod Vltavskou kaskádou. Vzhledem k tomu, že při relativně menším průtoku v Labi byla výška hladiny v Labi v porovnání s výškou hladiny Vltavy podstatně nižší, Vltava způsobila na Labi značné zpětné vzdutí hladiny na úseku toku směrem k Brandýsu. Tím se jednak rozšířila oblast záplavy, ale také došlo k dalšímu podstatnému zmenšení kulminačního průtoku na Labi pod Mělníkem. Kulminace hladiny v Mělníku nastala 15. srpna ve 13 hodin, což je o 24 hodin později než v Praze. Povodeň 2013 Povodeň v České republice 2013 probíhala ve třech navazujících vlnách: první od 29. května do 5. června po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě Čech, druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla v důsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od 10. června do 12. června a třetí, nejslabší vlna od 24. června do 27. června 2013 v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny. Hladina vody tedy postupně stoupala i v Praze, na což se město připravovalo předem: Magistrát dal vyklidit náplavky a zavřít Čertovku. Limnigraf Malá Chuchle vykázal 1. SPA (130 cm) už v pátek v poledne, 3. SPA (307 cm) byl překonán o 48 hodin později Hlavní město Praha duben 2016 strana 46 z 86

47 s průtokem 1500 m³/s. Během soboty se tak v Praze uklízely lodě z Vltavy a v neděli od 9:45 vyhlásil primátor "Stav nebezpečí" pro území hlavního města, odpoledne byla výška hladiny v Chuchli na 350 cm a průtok přes 1770 m³/s. Díky manipulaci s Vltavskou kaskádou se dlouho dařilo držet průtok vody Prahou na 2100 m³/s, v neděli večer 2900 m³/s. Výrazně se však rozvodnily neregulovatelné přítoky Vltavy, vedle Berounky zejména Botič (jenž zaplavil např. Hostivař a Záběhlice) a Rokytka. Vltava tak kulminovala v Praze v úterý 4. června ve 4:50 ráno, kdy byl v Malé Chuchli průtok 3040 m³/s při výšce hladiny 546 cm (hranice III.SPA je zde 574 cm). Poté průtok strmě klesal tak, jak se manipulací na Vltavské kaskádě postupně dařilo vyrovnávat neregulované přítoky z Berounky nebo uvolňovat zásobní prostory přehradních nádrží pro avizované nové lijáky. Pod 3. SPA klesla až v sobotu po poledni, přičemž průtok během tří hodin klesl 1600 na 1250 m³/s. V pondělí dokonce krátce klesla do 1. SPA, ale nová vlna vody v důsledku dalších dešťů zvedla v úterý hladinu opět do 2. SPA, s maximem jen 240 cm / 1008 m³/s. Ale až v neděli před 3. h ranní klesla voda i pod 1. SPA. Limnigraf v centru Prahy, u Nemocnice Na Františku, zaznamenal nárůst od 300 cm / 500 m³/s v pátek v noci na 547 cm / 3193 m³/s v úterý v 7:00, což byla zdejší kulminace. Na Vltavě profilech Praha - Malá Chuchle a Vraňany byla překročena úroveň 3. SPA po dobu 7 dní, nárůst průtoků po kulminaci trval 3,5 dne. Kulminační průtoky se v obou profilech pohybovaly mezi hodnotami Q 20 Q 50. Dopravní podnik hl. m. Prahy již v sobotu přerušil provoz na tramvajové lince do Troje a v neděli 2. června uzavřel prvních 8 stanic metra (vlaky jimi pouze projížděly). V pondělí 3. června se provoz metra v centru zastavil úplně. Metro přestalo jezdit v úsecích Dejvická Muzeum, Smíchovské nádraží Českomoravská a Muzeum Kobylisy. O víkendu od 1.6. (až do 3.6.) došlo k evakuaci převážné většiny všech zvířat v dolní části Pražské zoologické zahrady. Pouze gorily byly přechodně uzavřeny v povodňové věži svého pavilonu. Protipovodňová ochrana Prahy představuje velmi rozsáhlý komplex opatření, který je dlouhodobě realizován převážně z prostředků hlavního města Prahy. Tato protipovodňová opatření svou ochrannou funkci splnila. Vznikly pouze dílčí poruchy v lokalitách: Zbraslav-Radotín, kde došlo k zatopení části chráněného území v důsledku nedostatečné funkčnosti zpětných klapek na kanalizaci. Libeňské přístavy, kde se vzhledem k dlouhotrvajícímu povodňovému přítoku Rokytku vyššímu nežli 20 m3/s a kapacitě povodňové čerpací stanice projevil jako nedostatečný retenční prostor bazénu v docích k transformaci povodňové vlny z Hlavní město Praha duben 2016 strana 47 z 86

48 Rokytky (přítok byl větší než kapacita čerpadel) a hladina v chráněném území vystoupala výše, nežli byl předpoklad pro technické řešení čerpací stanice. Souhrnně lze konstatovat, že převážná většina posuzovaných protipovodňových opatření bez problémů splnila plně svůj účel nebo zajistila protipovodňovou ochranu do úrovně návrhových hodnot. Obrázek 8 Průběh povodňových vln na Vltavě a Berounce Velké problémy zapříčinilo rozvodnění pravostranných přítoků Vltavy přímo v hl. m. Praze, jmenovitě Botiče a Rokytky, kde zejména nástup povodňové vlny na Botiči, v úseku pod nádrží Hostivař, byl velmi rychlý a neočekávaný. Tento nadměrný průtok byl způsoben jednak touto extrémní srážkovou činností, ale zároveň i tím, že vlivem srážkové činnosti předchozích dní byla půda silně nasycena. V této horní části Botiče nejsou dále ani žádné ekvivalentní retenční prostory ani přirozené lokální retence, které by zpozdily průtok velkých vod. Vody vypouštěné z VD Hostivař v udávané hodnotě 74,49 m3/s dle limnigrafu pod VD Hostivař, tedy nad hodnotou Q100= 60 m 3 /s, způsobily záplavu větší než Q100 a rozsáhlé záplavy městských částí ležících na Botiči. Na Rokytce u soutoku s Vltavou v Praze - Libni došlo k vybřežení vody z koryta v důsledku vzdutí hladiny poté, co byla uzavřena protipovodňová vrata a čerpadla nestačila odčerpávat přitékající vodu z Rokytky do Vltavy. Zpětným vzdutím byla ovlivněna i hladina v profilu vodoměrné stanice, a proto hydrogram povodně v průtocích nebylo možné standardními postupy odvodit. Podrobněji jsou povodně na Botiči, Rokytce a dalších menších tocích na území Prahy popsány v Přílohách 1-57 k jednotlivým městským částem. Hlavní město Praha duben 2016 strana 48 z 86

49 6 Využití dostupných dat Digitální povodňový plán hlavního města Prahy a digitální povodňové plány všech městských částí (dále jen dpp Praha) bude využívat v maximální možné míře data z veřejných datových zdrojů. Databáze z veřejných zdrojů budou umístěny na lokálním serveru hl. m. Prahy/IPR, přičemž bude nastavena perioda jejich aktualizace, tomu tématu se podrobněji věnuje kapitola Synchronizace dat sdílené databáze Editoru dat dpp ČR s interní databází. K dispozici budou prioritně zajištěny rastrové mapové podklady, ortofomapa ne starší 2 let a data DIBAVOD, ČSÚ, ŘSD a ČÚZK a další data subjektů veřejné správy v regionu a participujících institucí IZS. 6.1 Datové podklady z POVIS Pro zpracování dpp budou z Editoru dat použita následující data: Povodňové komise do plánu budou zahrnuty všechny povodňové komise ve správním území hl. m. Prahy a povodňová komise Středočeského kraje, povodňové komise obcí a ORP sousedících s krajem hl. m. Praha, které se nacházejí níže nebo výše po toku. Důležité organizace budou využita všechna spojení dostupná v systému POVIS případně budou doplněny chybějící instituce. Záplavová území stanovená záplavová území. U záplavových území bude provedena revize správného propojení mapové vrstvy s rozsahem stanoveným vodoprávním úřadem, případně bude tato vrstva doplněna mapami rozlivu, které v aktuální podobě spravuje IPR. Objekty povodňového plánu o o o o o o o o o o Evakuační místa Hlásné profily Srážkoměrné stanice Nebezpečné (ohrožující) objekty Ohrožené objekty Místa omezující odtokové poměry Místa přívalových povodní Vodní nádrže Místa častých ledových obtíží Dopravní omezení a objízdné trasy Hlavní město Praha duben 2016 strana 49 z 86

50 Témata objektů povodňového plánu budou do plánu přidána a bude dle shromážděných podkladů naplněna databáze editoru dpp. Přípravu dat provedou zpracovatel ve spolupráci s oddělením krizového managementu magistrátu hl. m. Prahy. 6.2 Ostatní data z centrálních a veřejných zdrojů Z centrálních zdrojů budou využita veřejně dostupná data a data, která má hl. m. Praha zakoupeny nebo ošetřeny licenční smlouvou, případně budou získána další data, jejichž potřeba vyvstane při zpracování. Dále budou využita data z plánů dílčího povodí Berounky a dolní Vltavy. Data Českého statistického úřadu Vrstva adresních bodů Hranice správních území (ČR, kraje, okresy, ORP, obce, části obcí, katastrální území) Data Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. Struktura vkládaných dat VÚV: DIBAVOD - základní jevy povrchových a podzemních vod o o o o o o o o o o o kilometráž po 1 km kilometráž po 5 km říční síť (pojmenované toky) říční síť (bezejmenné toky) říční síť (centrální evidence toku) vodní toky (úseky) - jemné členění vodní toky (úseky) - hrubé členění vodní nádrže povodí II. rádu povodí III. řádu povodí IV. řádů DIBAVOD - chráněná území o o o o chráněné oblasti přirozené akumulace vod ochranná pásma vodních zdrojů ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů velká ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů malá Hlavní město Praha duben 2016 strana 50 z 86

51 DIBAVOD - záplavová území o o o o aktivní zóny záplavová území Q5 záplavová území Q20 záplavová území Q100 DIBAVOD - historické povodně CEVT o o Správci vodních toků Vodní toky (CEVT číslování) Silniční databanka Struktura dat Silniční databanka o o o o o o o Mosty Silniční podjezdy Silniční brody Silniční tunely Železniční přejezdy Uzly silniční sítě Komunikace Dálnice Rychlostní silnice Silnice 1. třídy Silnice 2. třídy Silnice 3. třídy Hlavní město Praha duben 2016 strana 51 z 86

52 ČÚZK Základní mapa 1: Základní mapa 1: ZABAGED 1: Rastrová a vektorová data evidence katastru nemovitostí Mapové podklady od jiných poskytovatelů Projekt dpp Praha by mohl využívat podkladní mapu společnosti Seznam.cz, a.s., která je volně dostupná na stránkách a jejíchž velkou výhodou je přehlednost, komplexnost a především aktuálnost. 6.3 Lokální data Budou použita data, jež jsou k dispozici na jednotlivých MČ a na magistrátu hl. m. Prahy. Vybraná data budou nejdříve aktualizována. Dále budou využita data ze stávajících povodňových plánů MČ. Jelikož detailnost jednotlivých plánů MČ je různorodá, bude v rámci použití dat provedena verifikace dat a sjednocení formy a struktury naplnění editoru dpp v definované struktuře viz dále. Do grafické části budou využity dostupné mapové služby magistrátu hl. m. Prahy, IPR a ostatních institucí (např. ČÚZK), které poskytují garantované mapové služby pro specializované a specializované mapové podklady. Mapa dopravy bude založena na vizualizaci dat Silniční databanky a lokálních dat zaplavených komunikací atd. V případě dostupnosti v době zpracování budou dále využita relevantní data zpravovaná ve formě SHP a DBF, kterými bude disponovat hl. m. Praha a jednotlivé MČ. Dále bude systém připraven na přímé využití výstupů z plánovaného projektu Systém podpory operativního řízení při povodni, který bude poskytovat předikované průtoky a vodní stavy v uzávěrových profilech zpodrobněných povodí IV. řádu. Hlavní město Praha duben 2016 strana 52 z 86

53 7 Výstupy projektu 7.1 Kritéria výběru městských částí Ohrožení městských částí je různorodé. Při rozhodování, pro kterou městskou část se bude tvořit digitální povodňový plán, se vycházelo z následujících kritérií: Městská část je ohrožena významnými vodními toky Vltavou a Berounkou, Městská část je ohrožena drobným vodním tokem, Městská část je ohrožena přívalovými povodněmi v minulosti se na území MČ vyskytly bleskové povodně, případně je správní území zahnuto ve vrstvě Riziková území při přívalových srážkách v ČR dostupné na POVIS, Ve správním území městské části je stanoveno záplavové území, Ve správním území městské části se nachází významná vodní díla (především prvky protipovodňové ochrany, retenční nádrže, apod.) Na základě provedené analýzy byly identifikovány 3 MČ, které nesplňují ani jednu z výše uvedených podmínek. Jedná se o MČ: Praha 3, Praha-Satalice a Praha 18. Praha 18 má statut ORP a vzhledem k jejím zákonným povinnostem stanových ve vodním zákonu (zákon č. 254/2001 Sb.), bylo rozhodnuto o zpracování dpp i pro MČ Praha 18, protože podřízená MČ Praha-Čakovice je ohrožena Mratínským potokem. 7.2 Povodňové plány Současné povodňové plány MČ nemají jednotnou koncepci a často nejsou publikované pro veřejnost na internetu. Způsob zpracování povodňových plánů nevyužívá Povodňový informační systém (POVIS), neumožňuje sdílení informací mezi POVIS a povodňovým plánem MČ. Stávající povodňový plán hl. m. Prahy a PP jednotlivých MČ by měly v rámci tohoto projektu projít kompletní aktualizací a úpravou na technologii dpp. Projekt tvorby dpp ve správním území hl. m. Prahy bude rozdělen do dvou úrovní. Nejdříve bude proveden sběr dat na úrovni MČ, verifikace dat s případnou aktualizací dat a bude naplněn Editor dat dpp ČR. Poté bude provedena digitalizace povodňových plánů jednotlivých MČ a PP hl. m. Prahy, případně proběhne digitalizace dalších relevantních dokumentů. Digitální povodňové plány budou zpracovávány v souladu s metodikou pro tvorbu digitálních povodňových plánů Ministerstva životního prostředí ČR a v souladu s odvětvovou technickou normou TNV Povodňové plány. Základní datové členění bude respektovat datové struktury POVIS. Hlavní město Praha duben 2016 strana 53 z 86

54 7.3 Naplnění a aktualizace sdílených databází Editoru dat dpp ČR Požadovaná data budou v rámci zpracování dpp zpracovatelem doplněna, případně budou v editoru aktualizována. Databáze v podrobnosti obce jednotlivé městské části se statutem obce a městské části se statutem ORP, které nemají podřízenou městskou část. Sdílená databáze Editoru dat dpp ČR bude naplněna o následujícími daty: povodňová komise městské části ohrožené objekty v městské části ohrožující objekty v městské části místa omezující odtokové poměry v městské části místa přívalových povodní v městské části hlásné profily v městské části srážkoměrné stanice v městské části významná vodní díla I-IV. kategorie dle TBD v městské části místa častých ledových jevů v městské části, pokud se vyskytují protipovodňová opatření v městské části, pokud se vyskytují evakuační místa v městské části místa dopravních omezení a objízdné trasy v městské části, pokud se vyskytují Databáze v podrobnosti obce městské části se statutem ORP, které mají jednu a více podřízených městských částí. Sdílená databáze Editoru dat dpp ČR bude naplněna o následující data: povodňová komise městské části se statutem ORP ohrožené objekty v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí ohrožující objekty v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí místa omezující odtokové poměry v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí Hlavní město Praha duben 2016 strana 54 z 86

55 místa přívalových povodní v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí hlásné profily v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí srážkoměrné stanice v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí významná vodní díla I-IV. kategorie dle TBD v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí místa častých ledových jevů v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí, pokud se vyskytují protipovodňová opatření v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí, pokud se vyskytují evakuační místa v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí místa dopravních omezení a objízdné trasy v městské části se statutem ORP a implementace dat z podřízené/ých městské/ých části/častí, pokud se vyskytují Databáze v podrobnosti kraje: povodňová komise hl. m. Prahy ohrožené objekty v odpovídající podrobnosti ohrožující objekty v odpovídající podrobnosti místa omezující odtokové poměry v odpovídající podrobnosti místa přívalových povodní v odpovídající podrobnosti hlásné profily pro potřeby kraje srážkoměrné stanice pro potřeby kraje významná vodní díla I - IV. kategorie dle TBD místa častých ledových jevů v odpovídající podrobnosti protipovodňová opatření v odpovídající podrobnosti evakuační místa v odpovídající podrobnosti místa dopravních omezení a objízdné trasy v odpovídající podrobnosti Hlavní město Praha duben 2016 strana 55 z 86

56 7.3.1 Pravidla plnění některých sdílených databází pro projekt dpp Praha V kapitole jsou uvedena zásadní pravidla plnění sdílených databází POVIS, která musí zpracovatel bezpodmínečně dodržovat. U objektů v kapitole neuvedených bude dodržovat pravidla definovaná Metodikou tvorby dpp. Povodňové komise Tabulka aktuální naplněnosti jednotlivých městských částí v editoru dat dpp k září 2015 je zobrazena níže. Kraj a městské části, které nejsou zobrazeny, nemají založenou komisi ani nemají založen povodňový plán. Tabulka 12 - Úroveň naplnění editoru dpp ve správním území hl. m. Prahy Městská část Založena povodňová komise v editoru dpp Poslední aktualizace Založen povodňový plán v editoru dpp Praha 1 ano ne Praha 10 ano ano Praha 12 ano ne Praha 13 ano ne Praha 14 ano ne Praha 15 ano ne Praha 16 ano ano Praha 17 ano ano Praha 2 ano ne Praha 3 ne - ano Praha 20 ne - ano Praha 21 ano ne Praha 22 ano ne Praha 4 ano ano Praha 5 ano ano Praha 6 ano ano Praha 7 ano ano Praha 8 ano ano Praha 9 ano ano Praha-Benice ano ne Praha-Kolovraty ano ne Praha-Křeslice ano ne Praha-Kunratice ano ne Praha-Lipence ano ne Praha-Nedvězí ano ne Praha-Řeporyje ano ne Praha-Šeberov ano ne Praha-Troja ano ne Praha-Újezd ano ano Praha-Velká Chuchle ano ne Praha-Vinoř ne - ano Praha-Zbraslav ano ne Hlavní město Praha duben 2016 strana 56 z 86

57 Organizace Důležité organizace z databáze POVIS budou využity stávající organizace. Ty organizace, které budou připojeny k povodňovému plánu, budou zároveň aktualizovány. Případně budou doplněny chybějící instituce. Rozsah kategorií organizací se bude řídit aktuální Metodikou MŽP pro tvorbu digitálních povodňových plánů. Ohrožené objekty Je nutno objekty různého způsobu využití zcela jasně odlišit a zadávat do databáze individuálně. Obytné objekty lze pro zachování přehlednosti databáze i mapového pohledu agregovat. Sloučení údajů (agregaci) objektů lze provádět např. podle ulic, podle ucelených obytných bloků apod. Je také důležité zadat počet agregovaných objektů. Nelze slučovat objekty rozdílných kategorií, nebo rozdílného charakteru staveb (např. rodinné domy s obytnými vícepatrovými objekty). U objektů, kde hrozí sekundární ohrožení únikem chemických látek, plynů, nebo explozí apod. případně vyplavení skladů nebo skládek, je nutno zaškrtnout pole Nebezpečný (Ohrožující) objekt, případně vybrat z nabídky převládající ohrožující látku. Místa omezující odtokové poměry Naplnění databáze míst omezující odtokové poměry bude vycházet zejména ze studií záplavových území a z dalších vodohospodářských studií kapacity toků a objektů na tocích. Dalším zdrojem dat míst omezujících odtokové poměry budou data obcí poskytnutá při zpracování digitálního povodňového plánu. V rámci průzkumu lze ve spolupráci se zástupci obcí kvalitně vymezit kritická místa, zejména na drobných vodních tocích, u kterých nejsou studie záplavového území nebo jiné podklady k dispozici. Přívalové povodně Databáze míst ohrožených bleskovou povodní je z pohledu množících se přívalových povodní zásadní databází pro posouzení míry ohrožení extrémními přívalovými dešti na malých tocích nebo i mimo vodní toky. Body, kde dochází k přívalové povodni, budou zapsány do databáze míst ohrožených bleskovou povodní. Při zpracování dpp Praha bude využita vrstva kritických bodů zpracovaná v rámci projektu Riziková území při přívalových srážkách v ČR. Do databáze budou však zaneseny pouze body, kde skutečně dochází k přívalovým povodním. Dopravní omezení a objízdné trasy Údaje v databázi dopravních omezení budou reflektovat zejména praktické zkušenosti z povodní o neprůjezdnosti lokalit u Vltavy, Berounky a dalších významných toků. Evidují se místa, kde dochází k zaplavení komunikace a neprůjezdné mosty. V údajích musí zpracovatel používat oficiální čísla silnic a mostů, které lze najít v mapě Doprava v dpp ČR (data poskytuje Ministerstvo dopravy). Databáze Objízdných tras bude naplněna také údaji podle zkušeností z předchozích povodní. Objížďky v obcích po místních a účelových komunikacích lze zapsat podle podkladů obcí. Návrh objízdných tras je obvykle v rozsahu správního území MČ. Hlavní město Praha duben 2016 strana 57 z 86

58 EVROPSKA UNIE Fond soudrznosti Operacni program Zivotni prostredi Hlavní město Praha duben 2016 strana 58 z 86

59 Hlásné profily a srážkoměry V rámci projektové přípravy byly v souladu s aktuálním znění metodiky dpp do POVIS zaneseny návrhové profily budované tímto projektem. Navrhované profily jsou popsány v příloze č. 59. Při zpracování budou doplněny veškeré údaje systému POVIS včetně připojení dokumentu evidenčního listu a fotodokumentace profilu. Vodní nádrže Do databáze budou zadány minimálně údaje ke všem vodním nádržím s výměrou větší jak 1 ha. K uvedeným nádržím bude doplněn vlastník, případně provozovatel, pokud je znám Synchronizace dat sdílené databáze Editoru dat dpp ČR s interní databází Data dpp uložená v POVIS budou pravidelně synchronizována s datovým úložištěm magistrátu hl. m. Prahy, pro synchronizaci bude využit modul dpp ČR Export dat povodňových plánů. Obrázek 9 - Modul export dat dpp ČR Modul je dostupný na webové adrese pro všechna správní území ČR ve struktuře kraj, ORP a obec). Tento modul poskytuje data ve formě sdílených souborů a to v rozsahu dostupných dat v POVIS (sdílené databáze, geo vrstvy připojené dokumenty atd.). Data jsou modulem Hlavní město Praha duben 2016 strana 59 z 86

60 poskytována ve formátech DBF, SHP, PDF, JPG apod. Tam kde to bude možné, budou navíc využívány existující mapové a datové služby magistrátu hl. m. Prahy a IPR. Způsob využití jednotlivých datových zdrojů bude navržen a realizován na základě analýzy datových toků, které jsou společné pro dpp a již existující agendy hl. m. Prahy/IPR (zejména ÚAP). Tato analýza bude součástí navrženého řešení. V rámci zpracování dpp hl. m. Prahy a jejich MČ je požadováno zpracovat automatizovanou synchronizaci jak pro serverovou instalaci dpp s ukládáním dat do datového skladu, tak i pro off-line verzi dpp uloženou na přenosném mediu USB. Aktualizace dat bude probíhat automaticky (bude vytvořeno aktualizační schéma, podle kterého budou jednotlivé datové okruhy aktualizovány) nebo manuálně správcem systému dle individuálních požadavků nad rámec aktualizačních schémat. Off-line verze bude pak umožnovat buď přímé spuštění dpp nebo spuštění s aktualizací dat. V Off-line verzi je nutno dodržet možnost volby uživatel, a to z toho důvodu, že aktualizace dat je časově náročná a není vhodné ji provádět při každém spouštění aplikace dpp. Aktualizační SW bude konfigurovatelný, tak aby bylo možno správcem systému měnit schémata aktualizací, zdrojových a cílových datových úložišť. Protokoly o obsahu a průběhu jednotlivých aktualizací budou archivovány pro případnou kontrolu synchronizačních procesů. 7.4 Zpracování veřejné a neveřejné části dpp dpp Praha bude publikován na webu hl. m. Prahy a jeho intranetu (s oddělením veřejné a neveřejné části). Neveřejná verze dpp bude ošetřena autorizovaným přístupem. Veřejná část bude zobrazovat: věcnou část, vybrané kapitoly z organizační části, vybrané vrstvy grafické části (záplavová území, ohrožené objekty, místa omezující odtokové poměry, vodní nádrže, evakuační místa, zjednodušená vrstva PPO atd.), dokumenty připojené k dpp a označené jako veřejné dokumenty, detailní informace o členech PK a připojených organizacích s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. Neveřejná část dostupná po přihlášení do systému bude zobrazovat kompletní rozsah dpp (textovou část, databázovou část, připojené dokumenty): Hlavní město Praha duben 2016 strana 60 z 86

61 věcnou část, kompletní organizační část, kompletní grafickou část, veškeré připojené dokumenty, kompletní informace o členech povodňové komise, připojených složkách povodňové ochrany (správci vodních toků, HZS, Policie, CD PVK apod.) a připojených organizací (správci vodních děl, síly a prostředky, atd.). Elektronická off-line verze dpp bude poskytnuta na přenosném médiu USB všem členům povodňové komise, případně dalším složkám zapojeným v povodňové ochraně (správci vodních toků, HZS, Policie apod.). 7.5 Grafická část dpp dpp bude třívrstvou aplikací. Data uložená v databázi budou prostřednictvím služeb mapového serveru ArcGIS for Server poskytována klientské aplikaci. Ta bude vytvořena technologiemi HTML5 a Java Script jako lehký klient webových prohlížečů. Obrázek 10 - Základní implementační schéma třívrstvé architektury systému Hl. m. Praha nechce vytvářet specifický systém odtržený z informačního systému hl. m. Prahy, ale systém, který bude plně kompatibilní a integrální se stávajícími technologickými platformami, dlouhodobě budovanými v souladu s koncepcí GIS hl. m. Prahy. Proto je požadována aplikace, která využívá pro uložení dat databázi ORACLE, pro poskytování mapových služeb ArcGIS for Server a pro klientské aplikace webové prohlížeče bez zásuvných modulů. Klientská aplikace bude pro on-line i off-line verzi uživateli nabízet identické rozhraní vytvořené v technologii HTML5 a Java Script. Tato technologie umožní Hlavní město Praha duben 2016 strana 61 z 86

62 využití dat a služeb dle standardů ESRI a OGC. Podporuje ArcGIS for Server Java Script API, REST API, dále služby dle standardů OGC WMS, WMTS. Grafická část dpp Praha bude mít mapové pohledy obdobné jako v dpp ČR, s potřebnými rastrovými podklady a databázemi jak z centrálních zdrojů, tak z databáze hl. m. Prahy/IPR. 7.6 Nadstandardní technologie použité v dpp Praha Správní území hl. m. Prahy je velmi specifické, ať už z hlediska zákona (Předpis č. 131/2000 Sb.) tak z hlediska: velikosti povodňového ohrožení, množství vybudovaných protipovodňových opatření, hustoty technických sítí, množství vodních toků a retenčních nádrží. Tyto specifika a požadavky hl. m. Prahy byla respektována a z toho důvodu byly v rámci zpracování dpp Praha navrženy nadstandardní technologie a moduly, které umožní v maximální míře využít potenciál digitálního povodňového plánu. Z toho by měly těžit především povodňové orgány všech úrovní na území hl. m. Prahy, kterým tyto nadstandardní technologie přinesou maximum možných informací při povodni a zároveň budou aktivně podporovat povodňové orgány a šetřit jejich čas Automatická synchronizace dat Stálou aktuálnost dpp Praha bude zajišťovat automatická synchronizace. Podrobnější popis této technologie je uveden v kapitole Synchronizace dat sdílené databáze Editoru dat dpp ČR s interní databází Online přístupná neveřejné části dpp Běžně zpracovávané dpp nemají on-line přístupnou neveřejnou část a nebylo by možné tak reflektovat požadavky hl. m. Prahy na požadovaný významný rozdíl mezi rozsahem veřejné a neveřejné části. Zpracovávaný dpp Praha bude modifikován tak, že po autorizaci do systému bude zpřístupněna neveřejná verze dpp. Detailně je fungování a rozdělení veřejné a neveřejné verze popsáno v kapitole Data dpp uložená v POVIS budou pravidelně synchronizována s datovým úložištěm magistrátu hl. m. Prahy, pro synchronizaci bude využit modul dpp ČR Export dat povodňových plánů. Hlavní město Praha duben 2016 strana 62 z 86

63 Obrázek 9 - Modul export dat dpp ČR Modul je dostupný na webové adrese pro všechna správní území ČR ve struktuře kraj, ORP a obec). Tento modul poskytuje data ve formě sdílených souborů a to v rozsahu dostupných dat v POVIS (sdílené databáze, geo vrstvy připojené dokumenty atd.). Data jsou modulem poskytována ve formátech DBF, SHP, PDF, JPG apod. Tam kde to bude možné, budou navíc využívány existující mapové a datové služby magistrátu hl. m. Prahy a IPR. Způsob využití jednotlivých datových zdrojů bude navržen a realizován na základě analýzy datových toků, které jsou společné pro dpp a již existující agendy hl. m. Prahy/IPR (zejména ÚAP). Tato analýza bude součástí navrženého řešení. V rámci zpracování dpp hl. m. Prahy a jejich MČ je požadováno zpracovat automatizovanou synchronizaci jak pro serverovou instalaci dpp s ukládáním dat do datového skladu, tak i pro off-line verzi dpp uloženou na přenosném mediu USB. Aktualizace dat bude probíhat automaticky (bude vytvořeno aktualizační schéma, podle kterého budou jednotlivé datové okruhy aktualizovány) nebo manuálně správcem systému dle individuálních požadavků nad rámec aktualizačních schémat. Off-line verze bude pak umožnovat buď přímé spuštění dpp nebo spuštění s aktualizací dat. V Off-line verzi je nutno dodržet možnost volby uživatel, a to z toho důvodu, že aktualizace dat je časově náročná a není vhodné ji provádět při každém spouštění aplikace dpp. Hlavní město Praha duben 2016 strana 63 z 86

64 Aktualizační SW bude konfigurovatelný, tak aby bylo možno správcem systému měnit schémata aktualizací, zdrojových a cílových datových úložišť. Protokoly o obsahu a průběhu jednotlivých aktualizací budou archivovány pro případnou kontrolu synchronizačních procesů. Zpracování veřejné a neveřejné části dpp Editační SW dpp Textová část aktualizovaných PP bude zpracována v publikačním nástroji umožňujícím jeho uživatelsky příjemnou tvorbu jak verze pro tisk, tak jeho publikaci na internetu a off-line verze pro jeho zálohování. Aplikace by měla být vytvořena na bázi redakčního systému pro publikaci textových, tabulkových a grafických částí dpp na internetu, vždy s přihlédnutím k nutnosti tisku a kompletní zálohy na paměťová média s maximální mírou využití vazeb mezi textovou částí - grafickou částí - tabulkovou částí. Musí být dodržováno pravidlo, že jakékoliv souhrnné tabulky nebo číselné údaje dostupné v databázích hl. m. Prahy, POVIS nebo mapových vrstvách dpp jsou do textové částí v maximální míře generovány nebo přímo navázány. Na základě tohoto principu bude tedy probíhat aktualizace textových částí ve dvou režimech: Automatický režim aktualizací, kdy redakční systém na základě naplánované úlohy provede aktualizaci těch částí textů, které jsou přímo čerpány ze zdrojových databází POVIS a provede publikaci aktualizované verze dpp v příslušných datových úložištích ve všech potřebných formátech. Manuální režim aktualizací, jednotlivý uživatelé mohou upravovat jednotlivé texty a struktuře celého dokumentu / aplikace, po skončení editace uživatel spustí manuálně úlohu publikování. Pokud úloha nebude samostatně spuštěna, bude automaticky zahrnuta do následující naplánované úlohy. Aplikace by měla umožňovat vytvořit výslednou publikaci ve formátu HTML, Adobe PDF, RTF, ebook a další. Redakčním systémem je rozuměn nástroj, který může být zpracován buď formou www aplikace nebo klasické desktopové aplikace umožňující editaci textové části a následně její publikaci ve všech požadovaných formách výstupu (on-line verze, off-line verze, tištěná verze a to ve variantách veřejný/neveřejný dpp), vždy však z jednoho datového zdroje. Hlavní město Praha duben 2016 strana 64 z 86

65 V případě serverové instalace digitálního povodňového plánu bude možno do portálu integrovat zobrazení textů spravovaných redakčním systémem hl. m. Prahy a publikovat tak aktuální informace jak pro PK, tak i pro veřejnost. Texty spravované v redakčním systému se nebudou přenášet do záložních (off-line) verzí digitálních povodňových plánů. Serverová licence bude provozována na serveru hl. m. Prahy/IPR. Jednotlivým městským částem bude na server umožněn vzdálený přístup. Práva budou nastavena tak, aby každá MČ mohla editovat pouze dpp své MČ, a aby oddělení krizového managementu mohlo editovat dpp kraje i městských částí. Kromě toho redakční systém bude umožňovat sledování historie provedených změn tzv. verzování Technologie grafické části Hl. m. Praha požaduje systém, který bude plně kompatibilní a integrální se stávajícími technologickými platformami, které využívá jak magistrát hl. m. Prahy, tak IPR a jednotlivé MČ. Současně musí jít o technologii, která umožní plnohodnotný provoz při krizové situaci bez spojení s internetem. Klientská technologie by měla být nezávislá na ad-ons webových prohlížečů. Základní mapové služby budou poskytovány v technologii ArcGIS for Server REST a podporují rozhraní ArcGIS for Server JS API, dále jsou požadovány PHP 5.x, HTML 5, Java script. HMP a IPR bude pro vývoj a správu používat Mapový redakční systém MRSys. A dodaná grafická část dpp by s tímto systémem měla být minimálně kompatibilní, popř. by v něm měla být plně integrovaná, aby byla možná jednoduchá a pružná údržba a provoz grafické části dpp a mohlo být plně využito centrální správy mapových služeb provozovaných nejen pro potřeby dpp, ale i pro další aplikace v prostředí HMP/IPR/MČ. Hlavní město Praha duben 2016 strana 65 z 86

66 V souladu s požadavky INSPIRE nemá docházet k budování duplicitních datových sad. IPR shromažďuje pro vedení řady agend (nejvíce asi z pozice pořizovatele územně analytických podkladů (dále ÚAP) mohutnou bázi geodat. Některá data sám vytváří, jiná získává od poskytovatelů. Součástí projektu dpp proto bude analýza datových toků v rámci IPR a dále datová a funkční analýza s cílem minimalizovat duplicitní vytváření dat a maximálně využít data standardně vytvářená na straně IPR a dpp ČR. Z tohoto pohledu mohou být některá data vytvářená IPR zajímavá i pro dpp a výsledky datové analýzy lze následně využít i v projektu dpp ČR. Implementaci dpp do IS IPR a jeho datové infrastruktury je potřeba přizpůsobit stávajícím pravidlům a dle těchto pravidel navrhnout logický datový model a následně realizovat fyzický datový model pro data a aplikace dpp. Musí být navrženy v souladu s pravidly a zásadami dpp ČR, tak aby byly minimalizovány problémy spojené s automaticky probíhajícími procesy (aktualizace datových sad z dpp ČR na podřízené dpp). Výstupem by mělo být rozhodnutí, kde bude přebírání dat z dpp ČR kompletní a kde půjde o update dat, která mají původ na IPR, o položky z dpp ČR. Stávající mapová část dpp ČR je postavena s využitím technologie JAVA Aplet a nabízí řadu funkcionalit v léty prověřeném uživatelském rozhraní. dpp Praha + MČ nemá využívat obdobné zásuvné moduly, proto je potřeba navrhnout mapovou klientskou aplikaci dpp s využitím vhodné výše uvedené technologie a následně ji realizovat s využitím dostupných komponent. dpp nepředpokládá vývoj nových komponent, ale pouze sestavení mapových aplikací z komponent, které již existují. Hlavní město Praha duben 2016 strana 66 z 86

67 Obrázek 11 - Stávající mapové komponenty integrované do MRSys IPR a HMP se spolupodílejí na realizaci mapového redakčního systému - MRSys, který zavádí systematizaci do procesů vývoje a testování mapových aplikací. Aplikace jsou vyvíjeny v odděleném prostředí Vývoj, pro testování jsou migrovány do prostředí Test s oddělenou databázovou částí i zvláštním aplikačním serverem a po otestování jsou mapové aplikace přesunuty do prostředí Produkce. Pro mapovou část dpp se předpokládají shodné procesy, aby byla minimalizována rizika při uvádění do provozu a průběžných upgrade datové, popř. funkční části systému. MRSys by měl umožňovat vytváření hierarchicky a logicky uspořádaných množin mapových aplikací. Těmto množinám se říká Mapové projekty. Výsledný dpp by měl být takovouto uzavřenou množinou vzájemně kooperujících mapových aplikací, které sdílejí řadu podstatných vlastností. MRSys by měl nabízet i možnosti dedikace uživatelských práv k aplikacím na různé skupiny uživatelů zavedené v LDAP MHMP a IPR. Výše uvedené analýzy by měly odpovědět i na to, zda dpp bude využívat vlastní management uživatelských rolí, nebo využije tyto funkcionality obsažené v MRSys. Hlavní město Praha duben 2016 strana 67 z 86

68 Pro administrátory dpp na straně IPR bude vytvořena dokumentace, která umožní správné zacházení s dpp. Vznikne tak uživatelská příručka pro uživatele jak na IPR, tak na MHMP i MČ. Ukázka jednoduché mapové aplikace, která demonstruje získávání informací o objektech v mapě. Objekty vektorových vrstev i rastrové mapové podklady jsou načítány z mapových služeb ArcGIS serveru a zobrazovány komponentou MAP. Kliknutím do mapy se zavolá komponenta PopUp Window, s příslušnými parametry. Komponenta zobrazí formátovaná data o objektu / objektech. Obrázek 12 - Stávající mapová aplikace používaná na území hl. m. Prahy Rozšiřující moduly dpp Aktivní harmonogram výstavby PPO a činností PK dpp Praha bude dle požadavku hl. m. Prahy doplněn o rozšiřující modul Aktivního harmonogramu výstavby PPO a aktivního harmonogramu činností PK. Stávající harmonogram výstavby PPO čítá přes 100 jednotlivých úseků mobilního hrazení, přes 20 úseků s provizorním PPO ve formě pytlů s pískem. Při povodni je tedy velmi obtížné a časově náročné řídit výstavbu PPO a vést evidenci již postavených úseků. Velmi obtížné je také sledovat počet pracovníků vázaných na aktuální výstavbě úseků PPO a počty potřebných pracovníků na výstavbu následujících úseků. Hlavní město Praha duben 2016 strana 68 z 86

69 Obrázek 13 - Ukázka Aktivní harmonogram pro manipulaci PPO Terezín Na obrázku 13 je znázorněna ukázka statického aktivního harmonogramu, který je součástí manipulačního řádu pro manipulaci a stavbu PPO města Terezín. Z ukázky je vidět definice sledu jednotlivých činností, nároky na počty osob a čas potřebný k realizaci opatření a další informace. Klíčovým údajem pro jednotlivé kroky je dosažená hladina vodní stav v referenčním profilu, podle kterého se jednotlivé kroky řídí. Z ukázky je také patrné, že jednotlivé objekty jsou v aktivním harmonogramu zvýrazněny hyperlinky, které vedou do mapové aplikace, kde jsou jednotlivé objekty vizualizovány s napojením na obsáhlé databáze s informacemi o jednotlivých objektech. Uživatel má tak přirozeně možnost pracovat buď s mapou a získat informace o objektech přímo z mapy nebo pracovat s předem připraveným aktivním harmonogramem činností a z něj případně zobrazovat umístění jednotlivých objektů či procesů. Hlavní město Praha duben 2016 strana 69 z 86

70 Obrázek 14 - Ukázka Grafické prezentace a výpisu údajů o objektu PPO Terezín Obdobný stav je u harmonogramu činností povodňových komisí, např. harmonogram činnosti povodňové komise hl. m. Prahy (kraje) čítá okolo 400 jednotlivých úkonů, jednotlivé úkony mají logické návaznosti a posloupnost. Aktivní harmonogram činností PK by usnadnil práci povodňové komise, působil zároveň i jako kontrolní mechanismus, aby nedošlo k pochybení provádění jednotlivých kroků (vyhlašování SPA, vyrozumívání dotčených subjektů, provádění Hlavní město Praha duben 2016 strana 70 z 86

71 protipovodňových opatření, evakuace atd.). Aktivní harmonogram činnosti PK by tedy šetřil čas povodňové komise a zároveň by sloužil i jako nástroj pro kontrolu činnosti povodňové komise. Aktivní harmonogram výstavby PPO bude realizován pro magistrát hl. m. Prahy, tedy kraj a Aktivní harmonogram povodňových komisí bude realizován pro magistrát hl. m. Prahy, tedy kraj a dále pro vybrané městské části, které mají činnosti PK navázány na předpovědní profil Chuchle (případně na předpovědní profil Beroun). Jedná se o městské části Praha 1, Praha 2, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 12, Praha 16, Praha-Troja, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav Navržený způsob řešení Pro aktivní harmonogram bude vytvořen samostatný modul digitálního povodňového plánu ve formě webové aplikace s třívrstvou architekturou viz. obrázek 10. Pro správnou funkčnost aktivního harmonogramu je nezbytné zpracovat datovou a funkční analýzu pro získání informací pro vlastní realizaci aplikace aktivní harmonogram. Je předpoklad, že aplikace bude mít navržen flexibilní datový model, který bude správci systému umožňovat definovat další aktivní harmonogramy i pro další oblasti krizového řízení. V rámci datové analýzy bude nutné zpracovat návrh logického a fyzického datového modelu. Komplexnost dané problematiky vyžaduje koncipovat datový model prostřednictvím progresivních metod zajišťujících dostatečnou obecnost a flexibilitu výsledného databázového systému. Pro realizaci datového modelu lze například využít induktivní metody objektových dědičností. Metoda vychází z objektově orientovaného rozboru entit, kvantifikace vlastností a procesů ve vztahu k těmto objektům a optimalizace stupně zobecnění. Datový model je pak tvořen vlastním schématem sloužícím pro fyzické uložení dat jednotlivých entit a metaschématem popisujícím fyzické uložení dat, které umožňuje interpretaci dat v logických strukturách reprezentujících objekty reálného světa (logický datový model). Nad logickým datovým modelem bude vybudováno aplikační rozhraní sloužící pro poskytování dat aplikaci. Hlavní město Praha duben 2016 strana 71 z 86